Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje

RITA MILIŪNAITĖ Institut litevského jazyka Směry vědeckého výzkumu: jazyková norma, sociolingvistika, internetová lingvistika. NOVÉ KONTAMINAČNÍ SLOŽENINY V LITEVŠTINĚ Nové kontaminační složeniny v litevštině ANOTACE Článek se zabývá kontaminačními složeninami, jejichž výskyt se v poslední době v litevském úzu výrazně rozšířil, příčinami a zdroji jejich vzniku i zvláštnostmi jejich struktury a fungování. Vychází z nejnovějších údajů elektronického Databáze neologismů litevského jazyka, který shromažďuje Institut litevského jazyka. Dosud se litevská lingvistika takovým výzkumem nezabývala, a to kvůli nedostatku údajů a názoru, že jde o okrajové jevy, které si nezaslouží větší pozornost. Stručně je představen kontext výzkumu tvoření anglických kontaminačních složenin a související problematika. Příloha článku obsahuje seznam přibližně 80 kontaminačních složenin doložených v současném litevském úzu. ANOTACE Článek analyzuje současný hojný výskyt kontaminačních složenin v litevštině, důvody a zdroje jejich vzniku, jakož i zvláštnosti jejich utváření a fungování. Výzkum vychází z nejnovějších údajů elektronické databáze litevských neologismů, kterou připravil Institut litevského jazyka. Výzkum tohoto druhu se v litevské lingvistice dosud neprováděl kvůli nedostatku údajů a postoji, že kontaminační složeniny jsou okrajové jevy, kterým není třeba věnovat větší pozornost. Stručně je představen kontext výzkumu odvozování anglických kontaminačních složenin a související problémy. Příloha článku obsahuje seznam 80 kontaminačních útvarů doložených v současné litevštině. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, neologismus, kontaminační složenina, spisovný jazyk, stylistika. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, neologismus, kontaminační složenina, spisovný jazyk, stylistika. 246 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje 1. ÚVODNÍ POZNÁMKY Nová litevská slovní zásoba se těší stále většímu zájmu badatelů i veřejnosti, protože v této oblasti dochází v posledních desetiletích k rychlým a intenzivním změnám. Při sledování nových jevů současného úzu přitahují pozornost badatelů především nová přejatá slova. Zkoumá se jejich přizpůsobování litevskému pravopisu, přízvuku, výslovnosti, lexikálnímu a gramatickému systému, jejich vztah k možným litevským ekvivalentům (z nichž některé jsou rovněž novotvary nebo slova, která nabyla nových významů), a jazykové postoje uživatelů jazyka k novým přejatým slovům a jejich ekvivalentům. Ve Státní komisi pro litevský jazyk se soustavně pracuje na normování nových přejatých slov. Vedle těchto nových jevů litevského jazyka zůstávají poněkud stranou neologismy, které přímo nesouvisejí s přejatými slovy. Část z nich, která se již prosazuje v úzu, se dostane do Výkladového slovníku litevského jazyka, připravovaného v Institutu litevského jazyka. Obtížnější je výzkum okazionálních útvarů – jednotlivých, autorských, situačních neologismů. Tyto útvary patří spíše do oblasti stylistiky jakožto prostředky výrazného vyjadřování. Jednotlivě se objevují v dílčích obecnějších výzkumech či kontextech, například při popisu lexika některého autora nebo znaků funkčních stylů a žánrů, avšak podrobnějších výzkumů věnovaných výhradně neologismům je téměř poskrovnu. Je to pochopitelné, protože shromáždit z různých zdrojů statisticky významné údaje o poměrně vzácných okrajových jevech úzu není bez digitálních nástrojů snadné. Když se v Institutu litevského jazyka začala systematicky zaznamenávat a zkoumat nová slovní zásoba 21. století, ukázalo se, že z celkového proudu neologismů vyčnívá malá, ale zajímavá skupina – kontaminační útvary, jeden druh okazionálních útvarů (například darbostogos, okupendumas, miaujiena apod.). Ačkoli kontaminační útvary v litevštině fungují jako vzácná jednotlivá slova, větší soubor ukazuje, že mnohé z nich jsou expresivní a vykazují některé společné zákonitosti vzniku. Cílem článku je na základě nejnovějších údajů z elektronického Databáze neologismů litevského jazyka (dále jen ND), který je shromažďován v Institutu litevského jazyka, prozkoumat kontaminační útvary, jejichž počet v poslední době v litevském úzu zřetelně vzrostl, jejich příčiny a zdroje vzniku, zvláštnosti jejich stavby a fungování v úzu a také stručně představit kontext zahraničních prací na toto téma (výzkumů kontaminačních útvarů v angličtině). O kontaminačních útvarech, které se v úzu vyskytují častěji – ať už vznikly na půdě vlastního jazyka, nebo byly přeloženy či převzaty –, má smysl hovořit také proto, aby se aktualizovalo jejich pojetí ustálené v litevské lingvistice a soubor příkladů neologismů tohoto druhu používaných v odborné i pedagogické literatuře. Straipsniai / Articles 247 RITA MILIŪNAITĖ 2. POJETÍ KONTAMINAČNÍCH ÚTVARŮ Nejspíše kvůli rozmanitosti samotného jevu – kontaminačních útvarů – se jejich pojetí může i v témže jazyce výrazně lišit. V litevské lingvistice nebyl velký důvod k rozdílům v názorech, protože samotné tyto útvary byly zkoumány jen velmi málo. 2.1. Definice a pojmenování kontaminačních útvarů Již v roce 1880 použil německý jazykovědec a lexikograf Hermann Paul termín kontaminace pro označení slovních směsí vznikajících neúmyslným přeřeknutím, tj. v důsledku jazykových přeřeků; později byl tento pojem rozšířen i na podobné syntaktické útvary (srov. Fisher 1998: 34). O kontaminačních útvarech se v litevštině vzhledem k jejich vzácnosti psalo jen málo. Pranas Skardžius je ve svém díle Lietuvių kalbos žodžių daryba probírá mezi odvozenými neologismy a věnuje jim odstavec (Skardžius 1943: 21): Kontaminační útvary jsou takové útvary, které vznikly smíšením dvou synonymních nebo nějakým způsobem příbuzných slov. Například ekertis, ekertė Iž I 6951 je kontaminováno z eketis (–ė) + ker̃ta, kाकoryt̃ „poporyt“ Tvč. z kakarykų + rytas, suvisai „zcela“ LB 228 z suvisu + visai, žabagarai „drobné větvičky, z nichž se dělají snopy, polámané, rozdrobené chrastí“ Šdv., Ob. z žabai + žagarai a další. Je také možné, že i žem. vambolė „brouk“ má svůj kořen vamb- vytvořený z vab- + bamb- (ve slově bãmbalas); viz Endzelin MLV IV 467. V knize Vinco Urbutise Žodžių darybos teorija jsou kontaminační útvary nejprve zmiňovány mezi okazionálními útvary, avšak důrazně se tvrdí, že takové „jazykové jevy“ nemají se slovotvorbou nic společného (Urbutis 2009: 324): Slovotvorbu zajímají pouze útvary, nikoli fonetické či jiné přetvořeniny, nahrazování slov textu jinými slovy, důsledky kontaminace a podobné věci. Vysvětlení kontaminace uvedené v poznámce pod touto citací se V. Urbutis opírá o W. Dresslera a na tento jev nahlíží jako na „nesprávné směšování dvou slov, která jsou si v určitém ohledu blízká, při řeči, jež má fonetickou povahu“, tedy jako na nahodilý jev, který se jednorázově vyskytne v průběhu řečového aktu. Na jiném místě knihy V. Urbutis rozlišuje vlastní kontaminaci (tou se rozumí výše zmíněné „neúmyslné směšování dvou nějakým způsobem blízkých slov při řeči (svérázné klopýtnutí jazyka)“) a „vědomé směšování dvou slov (angl. blending, blend), spojování jejich částí v jedno slovo“ (Urbutis 2009: 354–355). Co se týče posledního případu, re- 1 Zkratky pramenů jsou uvedeny podle autora. 248 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje Na základě zahraničních lingvistických prací se uvádí, že je tento jev zařazován do popisů slovotvorby některých jazyků, avšak údajně je patrné, „že podoba spojovacích fragmentů je velmi nepravidelná, jejich vznik lze často vystopovat pouze z kontextu nebo se mu člověk musí naučit“, takže nejde o gramatický (morfologický) proces a jeho výsledky, takzvaná smíšená slova, jsou slovotvorně nerozčlenitelné (nemotivované) výrazy a údajně představují pouze předmět lexikologického výzkumu. Jako příklad smíšeného slova se uvádí pouze jeden: anglické brunch ‚snídaně spojená s obědem‘ (z br/eakfast ‚snídaně‘ a l/unch ‚oběd‘) (Urbutis 2009: 355). O kontaminačních útvarech se hovoří také ve dvou informačních publikacích litevské lingvistiky: v Kalbotyros terminų žodyne a v Lietuvių kalbos enciklopedijoje. V prvním z nich je jev kontaminace definován poměrně obecně – jako směšování (Gaivenis, Keinys 1990: 108): Vznik nového slova nebo výrazu smíšením částí dvou slov nebo výrazů: žabag aras ← žabas a žagaras, angl. motel „motel“ ← motor a hotel. V Lietuvių kalbos enciklopedijoje (článek podepsal V. U., tedy Vincas Urbutis) je kontaminace označena jako jazykový i řečový jev (LKE 2008: 282): kontaminãcija – mísení, křížení dvou blízkých řečových nebo jazykových jednotek, jehož výsledkem je nová, přechodná jednotka (smíšené slovo). Další vysvětlení, že základem vzniku smíšených slov je psychologický faktor, tj. „mluvčí se nemůže rozhodnout, který z konkurenčních výrazů zvolit“, však ukazuje, že v případě lexikální kontaminace se vychází z úzkého pojetí smíšených slov: následky kontaminace „jsou obvykle vnímány jako jednorázové řečové chyby a jen zřídka se v jazyce ustálí“. Uvádí se o něco více příkladů než v dříve zmíněných zdrojích: dvelė z dvasia a vėlė; žemaitsky krezdingà, kregždìngà a u Jonase Bretkūnase blegzdinga z blėzdingà a krẽgždė; žabag aras z žabas a žagaras; žvìzdras z žìzdras, žieždras a žvìrždas. Kromě toho se v této encyklopedii nejen zmiňuje syntaktická kontaminace (stejně jako v Kalbotyros terminų žodyne – vznikající smíšením částí výrazu), ale uvádí se také její příklad: pakelti tostą z pakelti taurę a (pa)skelbti, pasiūlyti tostą. Uznává se tedy, že morfematická analýza kontaminačních útvarů není možná nebo je možná pouze v omezené míře, protože nové lexémy vznikají sléváním částí morfémů nebo jednoho morfému s částí jiného; v litevské lingvistice proto směšování není považováno za součást tradičně chápaného slovotvorného procesu. To je asi vše podstatnější, co lze v litevské lingvistice najít o kontaminačních útvarech neboli smíšených slovech. Straipsniai / Articles 249 RITA MILIŪNAITĖ V anglicky psané literatuře se při pojednávání o kontaminačních slovotvorných útvarech rádo říká, že jde o dvě významy zabalené do jednoho slova. Je pochopitelné, že jazyk hledá způsoby, jak co nejtěsněji pojmenovat jev, který vzniká jako hybrid dvou jiných jevů. Tvrdí se, že úspěšnost a působivost tvorby kontaminačních útvarů závisí na tom, nakolik lze z útvaru rozpoznat fragmenty různých slov. Lexikální význam ne všech kontaminačních útvarů lze však odhadnout bez kontextu, a to ani tehdy, když jsou tyto fragmenty rozpoznány; právě to je ale vlastností okazionálních útvarů. Obraz „zabalené věci“ nevznikl náhodou. V angličtině se používají dva různé výrazy označující kontaminační útvary: blending (jako slovotvorný proces), dále blend (jako výsledek slovotvorného procesu) a portmanteau (nejčastěji označující jeden druh kontaminačních útvarů)2. Termín blending lze přeložit jako slévání, směšování: nové lexéma vzniká spojením částí alespoň dvou základových slov, přičemž alespoň jedno z těchto slov je zkráceno vynecháním některých fonémů (Gries 2004: 639, např.: br[eakfast] ‘snídaně’ + [l]unch ‘oběd’ → brunch ‘pozdní snídaně’, fool ‘blázen’ + [ph]ilosopher ‘filozof’ → foolosopher ‘bláznofilozof’3); útvar tedy nemusí být složen z celých morfémů, a tím se odlišuje od tradičních způsobů tvoření slov. Výsledek slovotvorného procesu je blend – směs neboli kontaminační útvar. Někdy se jako směsi (jak již bylo uvedeno, i v litevské lingvistice) označují nejen jednotlivá slova, ale také větší jazykové jednotky. Slovo portmanteau se v angličtině začalo používat ve spojení portmanteau luggage, ‘kufr složený ze dvou do sebe zapadajících částí’4, takže portmanteau znamená v litevštině jakýsi ‘zasouvací kufr’. Tento výraz k pojmenování zvláštních útvarů, zejména těch, které vznikají náhodně jako přeřeknutí, poprvé použil známý britský spisovatel, který rád experimentoval se slovy a psal pod pseudonymem Lewis Carroll, v knize Alisa Veidrodžio karalystėje (1871) (srov. Fisher 1998: 34). Například slovo slithy, které vytvořil, vzniklo spojením slov sli[m]y ‘slizký’ a lith[e] ‘ohebný’; nebo: frumious ze slov fuming ‘doutnající, dýmající; vypařující se’ a furious ‘zuřivý’; 2 Srov. blend – „slovo vytvořené z částí jiných slov kombinací jejich významů, například motel z motor a hotel“ (online dostupné: http://www.oxforddictionaries.com); „slovo (například brunch) vytvořené smísením jiných slov nebo jejich částí“; portmanteau – „slovo nebo morfém, jehož forma a význam vznikly spojením dvou různých forem (například smog z smoke a fog) (online dostupné: http://www.merriam-webster.com/dictionary). 3 V litevském úzu se nepodařilo nalézt slovo kvailosofas (pomocí vyhledávače Google a textového korpusu VDU; kontrolováno 24. 9. 2014), jde však o jeden z příkladů, jak lze takové slovo v případě potřeby snadno vytvořit nebo přeložit; útvar foolosopher je považován za nejstarší doložený kontaminační útvar v angličtině (konec 16. století) (Lehrer 2007: 116). 4 Srov. francouzské porte-manteau (porter ‘nést’, manteau ‘kabát’), které v současné francouzštině označuje věšák na oděvy, klobouky a deštníky. 250 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje prudký’, což podle slov jedné z postav této knihy znamená „dvě významy zabalené do jednoho slova“. Od té doby se v angličtině výrazem portmanteau (words) označují slova složená z částí dvou či více slov (ne nutně morfémů, přičemž se vynechávají některé fonémy), která jsou založena především na podobnosti zvuku a významu (v úzu se začala znatelněji objevovat již v 19. století). Ačkoli se jejich charakteristiky v odborné lingvistické literatuře poněkud liší (někdy jsou širší než charakteristiky tohoto druhu slovních hříček), lze říci, že tyto „slovní skládanky“ tvoří část kontaminačních útvarů (blends); někdy se k označení kontaminačních útvarů používá také spojení portmanteau blends. Je třeba poznamenat, že kontaminační útvary je nutné odlišovat od útvarů, které obvykle vznikají stažením slovního spojení do jednoho slova. V litevštině není tento způsob tvoření příliš typický, ale vlivem ruštiny se ve druhé polovině 20. století v úzu těchto útvarů (jak obecných, tak vlastních jmen – názvů podniků) znatelně rozšířilo, a to jak přejatých, tak přeložených po morfémech (například kolūkis ← kolektyvinis ūkis podle колхоз ← коллективное хозяйство). Podobné útvary se v litevštině až na malé výjimky považují za porušení jazykových norem (genrangovas ← generalinis rangovas, vetpunktas ← veterinarijos punktas aj.)5. 2.2. Problematika výzkumu kontaminovaných útvarů Zahraniční literatura o kontaminovaných útvarech je nesrovnatelně rozsáhlejší; pouze výzkumy anglického jazyka jsou mnohem podrobnější a širší – také samotných kontaminovaných útvarů je tam podstatně více. Splývání slov neboli kontaminace bylo v angličtině ještě před několika desetiletími považováno za okrajový jev související s neologismy, v poslední době je však uznáváno jako jeden z častých a produktivních způsobů tvoření slov v angličtině a výzkum kontaminovaných útvarů se velmi rozšířil (viz Lehrer 2007: 115). Počet kontaminovaných útvarů v angličtině je dán rozpoznatelností výchozích slov a jednoduchostí jejich struktury (Gries 2004: 639). Jak vyplývá z výzkumů různých autorů, rozsah analyzovaných dat (většinou shromážděných ještě před používáním digitálních nástrojů) obvykle nepřesahuje 100–600 zkoumaných slov. Statisticky se zkoumá struktura kontaminovaných útvarů (srov. Fisher 1998: 35–43), jejich pravopisné a fonemické vlastnosti, analyzuje se jejich sémantika a sémantické vztahy mezi výchozími slovy po jejich kontaminaci, provádějí se psycholingvistické experimenty zaměřené na vnímání kontaminovaných útvarů (srov. Lehrer 2007: 115–133) apod. 5 Viz bod 2.3.2 oddílu o stavbě slov v Seznamu hrubých jazykových chyb: „Složená zkrácená slova utvořená z počátku jednoho či několika slov a posledního celého slova“ (dostupné online: http://vlkk.lt/lit/lt/klaidos/zodziu). Straipsniai / Articles 251 RITA MILIŪNAITĖ Ši problematika išsamiai atskleidžiama Stefano Th. Grieso straipsnyje (žr. Gries 2004: 639–667 ir ten nurodytą literatūrą). Ji nusakoma taip: 1) kaip sąmaišą atskirti nuo kitų žodžių darybos procesų? 2) pagal kokius kriterijus atskirti vienos rūšies kontaminacinius darinius nuo kitų? 3) kas lemia kontaminacinių darinių struktūrą (kodėl jie sukuriami vienokiu ar kitokiu būdu)? Nejvíce výzkumů se věnuje problematice prvního a druhého aspektu. Kritéria klasifikace kontaminovaných útvarů se uvádějí různá, uznává se však, že vytvoření jednotného rozdělení do skupin brání jejich variabilita podle týchž parametrů a četné výjimky. Nejčastěji se navrhují tato rozlišovací kritéria: 1) útvary s fonemickým překryvem6 (dále se dělí podle toho, na kterém místě a jak dochází ke zkracování morfémů a k překryvu, a také podle toho, zda je fonemický překryv hlavním, nebo pouze pomocným způsobem jejich tvoření); 2) útvary vzniklé zkrácením výchozích slov; 3) útvary vzniklé smíšeným způsobem, kombinací prvního a druhého způsobu. Tato kritéria se dále doplňují dalšími parametry (slovní druhy, délka slabik, morfologické vlastnosti výchozích slov, sémantické rysy denotátu kontaminovaného útvaru aj.). Zároveň se uznává, že každý kontaminovaný útvar je specifický a kromě obecných tendencí při tvoření má i individuální vlastnosti (například rytmické). Snad nejzajímavější otázkou související s problematikou kontaminovaných útvarů je otázka třetí. Protože takový útvar může teoreticky vzniknout různými způsoby spojením několika slov, a vytvořit tak nejrůznější varianty7, je důležité zjistit, co určuje konkrétní výsledek. Jednou z hypotéz, která se zdaleka ne vždy potvrzuje, je, že delší z výchozích slov určuje podmínky a že se z něj ponechává delší fragment, aby byl útvar lépe rozpoznatelný. Statistické výzkumy tuto tendenci částečně potvrzují: druhé slovo útvaru bývá častěji delší a vypouští se z něj větší fragment. Pro způsob spojení jsou důležité frekvence výchozích slov (krá- 6 Srov. angl. overlap ‚částečná shoda, překryv‘ (Bronislovas Piesarskas. Anglonas, 2005); jde o případy, kdy několik výchozích slov obsahuje stejnou kombinaci fonémů nebo grafémů a při tvoření směsí se jedna z opakujících se kombinací vypouští. 7 Na internetu lze najít řadu generátorů vytvořených pro tvoření anglických kontaminovaných útvarů. Po jejich vyzkoušení je zřejmé, že například teoreticky může v angličtině vzniknout i několik desítek variant spojení dvou slov (jeden takový generátor je dostupný online: http://www.portmanteaur.com). Při pokusu zadat do generátoru dvě litevská slova darbas a atostogos vzniklo 18 možných útvarů podle pravidel tvoření anglických směsí (například dastogos, dartostogos), mezi nimiž byl i jeden skutečně doložený v současném užívání litevštiny – darbstogos (jako překlad z angličtiny – worli-day ← work + holiday). 252 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje Prototypovou kategorii označující prvek, který je v úzu častější, bývá ve výsledném útvaru obvykle první). Umístění švu do značné míry určují fonetické vlastnosti spojovaných výchozích slov, zejména vlastnosti souhlásek, které je tvoří. Uvádí se také, že kontaminované útvary vznikají při zachování rovnováhy mezi dvěma protikladnými činiteli – rozpoznatelností výchozích slov a jednoduchostí struktury útvarů (výslovnosti, pravopisu), což zároveň znemožňuje vytvořit obecný model švu vysvětlující tyto procesy. Proto se přikláníme k názoru, že kontaminované útvary představují jednu z nejméně předvídatelných kategorií tvoření nových slov. 2.3. Struktura kontaminovaných útvarů Ačkoli se kontaminované útvary tvoří s ohledem na strukturální a sémantické vlastnosti konkrétních spojovaných slov, lze v jejich struktuře najít obecné pravidelnosti. V různých zdrojích se podle způsobu tvoření nejčastěji rozlišují tyto velké skupiny kontaminovaných útvarů v angličtině (dále se člení na menší skupiny)8: 1) zkracují se obě výchozí slova, například: robo[t] ‘robot’ + [kanga]roo ‘klokan’ → roboroo ‘robot v podobě klokana’9; sk[irt] ‘sukně’ + [sh]ort[s] ‘šortky’ → skort ‘šortsukně’; free ‘loď’ + [premium ‘prémie’ → freemium ‘obchodní model, při němž se část zboží nebo služeb poskytuje zdarma s cílem přilákat více uživatelů k placenému zboží nebo službám’; 2) zkracuje se pouze začátek druhého výchozího slova: boy ‘chlapec’ + [burlesque < ital. burlesco ‘burleska’ → boylesque, lit. boileska10 ‘mužská varianta burlesky (tance, při němž tančící žena svůdně zdůrazňuje svou ženskost)’; hack ‘nabourat se do počítačového systému; vášnivě se věnovat programování’ + [marathon ‘maraton’→ hackathon, lit. hakatonas ‘maraton vývojářů softwaru (několikadenní akce), během níž se společně s grafickými designéry usiluje o tvůrčí a vzdělávací cíle’; 8 Protože pravopis angličtiny není fonetický, představuje tvoření kontaminovaných útvarů samostatný problém související jak s fonetickými, tak s grafickými vlastnostmi výchozích slov; tomuto problému se však tento článek nevěnuje. 9 Významy kontaminačních útvarů uvedených v článku a jeho příloze lze najít v Databázi neologismů litevského jazyka (http://naujazodziai.lkki.lt/); ty, jejichž význam může být bez kontextu zcela nejasný, jsou v článku stručně popsány. 10 Uvádí se, pokud se v litevském úzu používá taková výpůjčka. Straipsniai / Articles 253 RITA MILIŪNAITĖ 3) zkracuje se pouze konec prvního základového slova: coff[ee] ‘káva’ + office ‘kancelář’ → coffice, lit. kofisas ‘kavárna, kde se obvykle scházejí lidé pracující na volné noze a tráví tam den prací (využívají bezplatné připojení k internetu) a popíjením kávy’. Vyskytují se také vzácnější kontaminační útvary tvořené třemi základovými slovy, principy splývání jsou však obvykle stejné, například: spor[t] + por[no] + sexual → spornosexual lit. spornoseksualas ‘mužská verze druhé generace metrosexuála – muž, který chce být zdůrazněně žádoucí díky pěstěnému sportovnímu tělu’. Je zřejmé, že pokud se fonémy na konci kmene prvního základového slova shodují s fonémy na začátku druhého základového slova (v příkladech jsou odpovídající grafémy podtrženy), vzniká uvedené splynutí dvou slov. Definice významů kontaminačních útvarů jsou obvykle poměrně široké, což také ukazuje, že kontaminace je vhodným způsobem, jak stručně vyjádřit nějaký mnohostranný jev. Kontaminační útvary této podoby se stávají také výpůjčkami v litevštině, pouze se přizpůsobují gramatickému systému litevského jazyka. Klasifikace kontaminačních útvarů tvořených v litevštině by byla možná pouze po důkladném prozkoumání struktury jejich rozsáhlejšího souboru. 3. KONTAMINAČNÍ ÚTVARY V DATABÁZI NOVÝCH SLOV LITEVŠTINY Výzkum novotvarů v litevštině, který by se zaměřoval nikoli na jednotlivé jevy, ale na jejich rozsáhlejší soubory a obecnější tendence ve tvoření slov a užívání a opíral se o nejnovější počítačové technologie – bez nichž si dnes lexikální výzkum obecně lze jen stěží představit –, není příliš rozšířený (srov. Mikelionienė 2000: 15–21). Ačkoli je stále více litevských slovníků digitalizováno, počítačových nástrojů k jejich zkoumání je zatím rovněž nedostatek. Proto byly údaje pro tento článek čerpány z digitální Databáze nových slov litevštiny (dále jen ND), do níž se však zaznamenávají jednotlivé doklady užití. 3.1. Povaha databáze Databáze neologismů litevského jazyka je neúplná sbírka dat, jejíž zveřejňování na internetu začalo koncem roku 2011 a která je průběžně doplňována; zaznamenává nová slova, která se v litevském jazyce objevila od konce 20. století a v současném veřejném úzu 254 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje nově vznikající slova (přejímky a novotvary), slovní spojení a zkratky, nové významy slov, jakož i informace o užívání a kodifikaci neologismů (podrobněji viz internetové stránky ND, oddíl O databázi). Do ND se převádějí neologismy dosud shromážděné v Kartotéce současného úzu (viz Miliūnaitė 2009: 100–112), shromažďují se také údaje z nejnovějších pramenů současného litevského jazykového úzu (internetových a tištěných médií, administrativních písemností, původní i překladové krásné literatury a jiných knih, reklamy, veřejné elektronické komunikace atd.). 3.2. Kontaminační útvary v databázi a aspekty jejich výzkumu Na konci října 2014 bylo v ND zveřejněno více než 2 400 hesel neologismů a téměř 8 000 dokladů jejich užívání. Kontaminační útvary mají v databázi samostatné označení, a výsledky vyhledávání k tomuto datu tedy ukazují, že tvoří něco přes 3% (přibližně 80 hesel) všech neologismů. V proudu neologismů litevského jazyka tudíž těchto útvarů není mnoho a lze je odhalit ručně pouze náhodou, při čtení mnoha textů11. Všechny neologismy v ND jsou doloženy v současném litevském úzu (databáze uvádí podrobné údaje o jejich pramenech a, je-li známo, také autorství). Vzhledem k tomu, že soubor nových kontaminačních útvarů zatím není příliš rozsáhlý, nelze očekávat, že jejich výzkum poskytne úplný (natož statisticky reprezentativní) obraz tohoto jevu v litevštině; přesto již lze zkoumat příčiny jejich vzniku, zdroje, některé tendence ve tvoření i zvláštnosti užívání. Jednou z největších obtíží výzkumu je, že ne vždy lze určit, jakým způsobem (přejímáním, překladem, tvořením v litevštině) kontaminační útvar vznikl, a proto je v těchto studiích také značný počet hypotetických tvrzení. 4. PŘÍČINY A ZPŮSOBY VZNIKU KONTAMINAČNÍCH ÚTVARŮ Kontaminační útvary, stejně jako všechny neologismy, se v úzu objevují ze dvou hlavních důvodů: 1) potřeba pojmenovat nové skutečnosti, 2) potřeba nově pojmenovat skutečnosti již existující. Některé se široce rozšíří (botelis, smogas), někdy se stávají termi- 11 Mimochodem, pro označení hledání neologismů vzniklo v angličtině zvláštní slovo – kontaminant lekspionažas (← lexicon „lexikon (slovník)“ + espionage „špionáž“: 1. lov neologismů; 2. sledování či kontrolování slovní zásoby mluvčích) (viz Zuckermann 2008: 150). Straipsniai / Articles 255 RITA MILIŪNAITĖ …nými (katomas, kubitas, spintronika) nebo se dokonce užívají jako vlastní jména (Tanzanija ← Tanganika + Zanzibaras), zatímco jiné zůstávají jednodenními, situačními výrazy, potřebnými v konkrétním komunikačním aktu k osobitému pojmenování nějaké věci či jevu (skrendras, kedulas), anebo po určitou dobu fungují v neformálním úzu, šíří se například na sociálních sítích a odtud i v médiích (labradudelis, okupendumas, sekspertas). Jedním z nejzřetelnějších jazykových zákonitostí, které se uplatňují při vytváření blendů, je princip úspornosti: pro pojmenování nového jevu nesoucího znaky několika věcí (jevů) se hledá co nejúspornější výrazová podoba. Uvědomují si to i sami uživatelé jazyka: Navrhuji, aby se mobilní telefon oficiálně nazýval mobifonu12, v hovorové řeči pak mobu. Obecné pravidlo zní: slova často užívaná v jazyce mají být krátká. Zkrátit by se mělo i slovo automobil; mašina je také trochu dlouhé [...]. [delfi.lt komentář k článku, 2010 04 08]13 Nedávný nárůst kontaminačních útvarů v úzu se vysvětluje také tím, že se v podmínkách informačního přebytku hledají nové, působivé způsoby vyjadřování a jedním z nich je komercializace jazykových prostředků: tyto útvary totiž znějí nově a jejich tvůrce představují jako aktivní, tvůrčí a moderní osobnosti – takové, které odpovídají charakteristikám podnikavého člověka (Lehrer 2007: 116). Následující část přináší přehled způsobů, jakými kontaminační útvary vznikají v litevském jazykovém úzu. Rozlišit je je poměrně obtížné, protože se mohou protínat různá kritéria: podle původu a podle způsobu tvoření. 4.1. Přejímání Z dostupných údajů vyplývá, že většina kontaminačních útvarů přichází jako výpůjčky, zejména z angličtiny, kde jsou oblíbené a často vznikají jako prostředky expresivního a stručného vyjadřování. Z hlediska systému litevštiny nejsou některá takto přejatá neologická slova skutečnými kontaminačními útvary (jako výsledek splynutí slov přímo v litevštině), pokud jsou vnímána jako celistvé, nerozložitelné slovo, například: blògas, flomo, prosumeris14 a další. Je však zřejmé, že takové vnímání je značně subjektivní a do značné míry závisí na tom, nakolik rodilí mluvčí ovládají jazyk, z něhož se přejímá. Článek proto uvádí také taková neologická slova, která jsou 12 Zde i jinde jsou příklady zvýrazněny autorkou tohoto článku. 13 Jazyk těchto i dalších citátů nebyl upravován. 14 srov. blògas ← [web ‘internetová síť’ + log ‘deník’ – litevsky tinklaraštis; flomo ← flo[ra] ‘květinový’ + [ca]mo[uflage] ‘kamufláž’ – ‘vzor látky, jehož pozadí tvoří maskovací zbarvení a na němž jsou výrazně barevné květy’; prosumeris ← pro[fessional] ‘profesionální’ + [con]sumer ‘kupující’ – ‘mimořádně aktivní spotřebitel, který rychle reaguje na různá marketingová opatření’. 256 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje skutečné kontaminační útvary pouze v angličtině, například. Nezanedbatelně však podněcují také procesy kontaminace slov v litevštině, tím spíše, že, jak bude patrné, je lze rozpoznat jako útvary složené z několika přejatých slov, která v litevštině fungují samostatně, tj. z jejich útržků. V úzu zůstávají některé přejaté anglické kontaminační útvary někdy dokonce neadaptované (v podobě citátů); vysvětluje se pouze jejich původ nebo alespoň význam: Chiconomics – (chic – luxus + economics) touha po luxusu přetrvává, avšak její uskutečňování výrazně ovlivnila hospodářská krize. [blog.lrytas.lt, 2010 07 23] Jeden profesor robotiky ze Singapuru vynalezl zařízení s „rty“ citlivými na dotyk a pohyb, které mohou pomoci párům odloučeným velkou vzdáleností „líbat se“ přes internet. Zařízení ve tvaru lidské hlavy s mimořádně velkými rty „Kissenger“, jehož název vznikl z anglických slov „kiss“ (polibek) a „messenger“ (posel, také oblíbený program pro internetovou komunikaci), bylo představeno v červnu na jedné vědecké konferenci ve Velké Británii, ale před zahájením komerční distribuce se ještě zdokonaluje. [tv.delfi.lt 2012 09 09] Zvolili jsme takzvaný obchodní model „freemium“. Samotná hra je zdarma, ale po zaplacení lze získat kredity, které hráči poskytují určité výhody. Například stavba budovy trvá šest hodin, ale pokud ji potřebujete hned, dokončí vám ji po zaplacení dalších kreditů. Kredity lze také směnit za rychlejší výrobu zdrojů, zrychlení letu, silnější vojáky a další vylepšení. [delfi.lt 2012 07 28] Překládat kontaminační útvary odpovídajícími směšenci ve vlastním jazyce není vždy možné, protože by byly obtížně rozpoznatelné. Například ačkoli se v běžné litevštině výpůjčka leginsai považuje za nespisovnou (správně je tamprės, timpės), v překladu se bez ní nelze obejít, protože nazvat džeginsus *džimpėmis („džínovými legínami“) a meginsus *vimpėmis („pánskými legínami“) by nebylo účelné: [...] z Milána se dostaly do ulic měst po celém světě a nyní se rozlišují i legíny nové generace leginsai: džeginsai (džinsai + leginsai) a meginsai (pánské leginsai). [blog.lrytas.lt 2010 07 23] Přejaté směsi tedy působí kodifikátorům obtíže, protože někdy se stávají součástí veřejného úzu i tehdy, když jsou přejatá slova, která tvoří jejich základ, kodifikována jako nepřípustná ve spisovném jazyce a nahrazována litevskými ekvivalenty (srov. také: webinaras, ale webas je nepřípustné; haktyvistas, hakatonas, ale hakeris, hakinti jsou nepřípustné). Přejaté kontaminační útvary z jiných jazyků lze považovat za kontaminační i v litevštině, pokud je alespoň jedna složka (a často obě) rozpoznatelná jako Straipsniai / Articles 257 RITA MILIŪNAITĖ fragmenty přejatých slov fungujících v litevštině (srov.: banksteris ← bankas + gangsteris; haktyvistas ← hakeris + aktyvistas; mechatronika ← mechanika + elektronika; sekspְertas ← seksas + ekspertas; webinaras ← web an. ‚síť; internet‘ + seminaras; metroseksualas ← metropolitan ‚velkoměstský‘ + heterosexual ‚heterosexuál‘). Okamžik rozpoznání a porozumění (alespoň náznaku) je v tomto případě důležitý dvojím způsobem: 1) odhaluje význam kontaminačního útvaru, neboť pokud člověk nepochopí jeho složky, význam samotného neologismu bývá často nejasný, přičemž se vytváří právě na základě významů výchozích slov; 2) podněcuje vznik nových analogických útvarů i v samotném prostředí litevského jazyka. Přejaté kontaminační útvary mohou být tvořeny z vlastních jmen – osobních jmen. Pokud tato osobní jména označují dobře známé osobnosti (nejčastěji manželské páry nebo ideologicky spřízněné dvojice politiků), bývají taková slova v litevštině zpravidla, a zejména v příslušném kontextu, chápána jako kontaminační útvary, např.: Merkozi ← Merkel + Sarkozy; Mobama ← Michelle (jméno manželky Baracka Obamy) + Obama; Pugalkinai (Pugačiova + Galkinas), Putleris ← Putinas + Hitleris. 4.2. Překlad Kontaminační útvary z jiných jazyků představují pro překladatele značnou výzvu. Některé z těchto útvarů se překládají po jednotlivých složkách (někdy se složky prohodí), přestože mohou formálně vypadat jako útvary vzniklé v litevštině, srov.: kaimobilis (něm. dorfmobil) ← kaimas + automobilis; darbostogos (angl. worldiday) ← darbas + atostogos ‚období, kdy se pracuje během dovolené‘, lenininklas (lot. lenineklis ← Lenins + piemineklis) ← Leninas + paminklas. Podobné útvary lze nepochybně považovat za kalky pouze tehdy, je-li doložen samotný fakt překladu (je-li známo, že text je přeložený). Pokud to možnosti vyjadřování v litevštině dovolují, mohou překladatelé volit mezi slovním spojením, běžně utvořeným složeným slovem a kontaminací. Například anglický kontaminační útvar spooktacle ← spook ‚přízrak‘ + spectacle ‚podívaná; představení‘) by se v textu o obrazech, které na Halloween v noci vytváří polární záře, dal přeložit dvěma způsoby: přízračná podívaná nebo *přízrakováda. Dále srov.: Se sociálními sítěmi se také upevňuje nový trend – lenivý aktivismus (angl. slacktivism), kdy se věří, že kliknutí na tlačítko „To se mi líbí“ (angl. Like) u petice na sociální síti „Facebook“ je rovnocenné kroku politicky aktivního občana. [delfi.lt, 2013 10 29] 258 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje 4.3. Kontaminace Za skutečné kontaminační útvary litevštiny je třeba považovat ty, u nichž kontext užití dokládá, že vznikly v litevštině, například: klaikėdos ← klaikus + Kalėdos; sriubokėliai ← sriuba + burokėliai15; kedulas ← Kedys (příjmení) + gedulas; šaukštutė ← šaukštas + šakutė (‚skládací náčiní často používané turisty, na jehož jednom konci je lžíce a na druhém vidlička‘; existuje i anglický ekvivalent spork ← spoon ‚lžíce‘ + fork ‚vidlička‘, ale přímý doklad, že jde o kalk, nebyl zaznamenán). Způsoby tvoření kontaminačních útvarů v litevštině jsou podobné jako v angličtině (viz oddíl 2.3 článku). Nejobvyklejší je slít dvě slova, která obsahují totožné nebo podobné soubory fonémů, a vzít začátek prvního slova a konec druhého, například: miau + [n]aujiena → miaujiena ‚novinka související s kočkami a péčí o ně‘; klaik[us] + [Kalėdos → klaikėdos ‚období nákupní horečky při pořizování vánočních dárků‘; elektr[oninis] + [atvirukas → elektrukas ‚elektronická pohlednice (kupovaná a posílaná přes internet)‘; mur + [gurmanas → murmanas ‚člověk, který má rád tvarohové tyčinky s polevou Murr…‘. Vznik kontaminačních útvarů nepochybně podporuje analogie. Ne vždy se však takové analogické útvary považují za kontaminace (srov. Fisher 1998: 35). Tvořicí prvky se nemusejí shodovat s hranicemi morfémů, ale po jednom slově s netypickou stavbou se někdy objeví řada nových slov, která pojmenovávají různé předměty či jevy určitého druhu. Například podle slova alkoholikas utvořeného tradičním způsobem vzniklo darboholikas a postupně přibývalo -holiků: muzikoholikas, seksoholikas, šokoladoholikas (Mikelionienė 2002: 79), a také energiholikas, kinoholikas (ND). Zjistit, zda takový analogický útvar vznikl v litevštině, byl přejat, nebo přeložen, lze opět pouze prozkoumáním kontextu užití každého jednotlivého útvaru. Například v ND je zaznamenána řada neologismů s druhou složkou -nomika, které pojmenovávají různé projevy ekonomiky: abenomika (Abe – příjmení japonského premiéra), dykonomika, dooanomika, keistanomika, laisvaonomika, putinomika, reiganomika. Jak již bylo zmíněno, jedním z problémů zkoumání kontaminačních útvarů v angličtině je, jak odlišit kontaminaci od jiných způsobů tvoření slov. V litevštině nelze tuto otázku pro nedostatek dat zatím podrobněji rozebrat; lze snad okomentovat jediný případ – neologismus muzikėčia: 15 Jde o vzácný případ, kdy je kontaminační útvar odpovídající slovnímu spojení vytvořen tak, že první složku tvoří druhé slovo spojení (burokėlių sriuba → sriubokėliai). Straipsniai / Articles 259 RITA MILIŪNAITĖ V koncertním sále v Klaipėdě 23. října, při vzpomínce na 300. výročí narození Kristijonase Donelaitise, zakladatele litevské krásné literatury, provede soubor „Vilniaus arsenala“ skladbu Antanase Kučinskase muzikėčias „Apie žvėris ir žmones“. [respublika.lt, 2014 10 14] Jeho vznik lze interpretovat dvojím způsobem. Útvar může být tradiční (muzika + přípona -ėčia), nebo může jít o kontaminaci vzniklou spojením dvou slov muzika + pasakėčia. Druhý případ je mnohem pravděpodobnější: kontext užití ukazuje na přímou souvislost tohoto útvaru se slovem pasakėčia. 5. FUNGOVÁNÍ KONTAMINAČNÍCH ÚTVARŮ V UŽÍVÁNÍ V anglické lexikografii bývají kontaminační útvary typické pro neformální styl nejčastěji opatřeny různými příznaky: hovorové, slangové nebo stylově zabarvené (viz Fisher 1998: 35). Nejenže umožňují vyjádřit myšlenku úsporněji, ale také oživují jazyk a poskytují nové možnosti vyjadřování myšlenek. Z dostupných příkladů ND je rovněž patrné, že mnoho kontaminačních útvarů se užívá v neformální komunikaci (v médiích s volnějším žánrovým zaměřením, elektronické komunikaci, krásné literatuře a reklamě), kde se může projevit individuální styl autora. Například autorský útvar ekonomky Rūty Vainienė žeuras (← žiaurus + euras) v textu vyvolává efekt překvapení: Euro, nebo „žeuras“? [titulek] Jsme v jedinečně výhodné situaci – s eurem i bez něj. Kdybychom zavedli euro, přišli bychom o flexibilitu, kterou nyní máme. Pokud by eurozónu postihla katastrofa, mohli bychom rychle a bezbolestně přejít na jinou měnu či komoditu. Ušetřili bychom mnoho peněz i nervů. Bylo by nerozumné uskutečnit plán A pouze z politických ambicí, když se situace radikálně změnila v plán B. Euro by bylo vhodnou měnou, kdyby šlo o projekt založený na ekonomické logice a kdyby zaručovalo dlouhodobou stabilitu. Bohužel to o něm nyní říci nemůžeme, a proto máme dobrou příležitost nespěchat. Abychom při snaze o euro neskočili na „žeuro“. [balsas.lt, 2013 03 27] V souvislosti s nepředvídatelným litevským počasím posledních let vznikly žertem situační neologismy vasovas, vaslandis, vasgužė, vašzelis – jaro a začátek léta roku 2013 byly tak chladné, že se zdálo, jako by ještě neskončil únor: Na jednom z oblíbených „demotivátorů“ je kočka sedící na sněhu a text, který toto jaro skvěle vystihuje: „leden, únor, vasovas, vaslandis, vasgužė, vašzelis…“ [delfi.lt, 2013 03 22] 260 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje Ačkoli se v litevském úzu samotných kontaminačních útvarů postupně množí, přinejmenším prozatím by neměly podstatněji ovlivnit slovotvorné tendence litevštiny, protože většina z nich je ojedinělá, situační, a proto se příliš nešíří. Jedním ze slabších článků, které mohou urychlit, zejména po vzoru angličtiny, nárůst těchto útvarů, jsou nevhodné (příliš dlouhé, nepraktické, neadekvátní) ekvivalenty výpůjček. Například výpůjčka hospisas je považována za slovo nevhodné pro spisovný jazyk, avšak místo ní se navrhuje pro úzus nepraktické spojení paliatyviosios slaugos ligoninė. To může podněcovat vznik podobných kontaminačních útvarů, jako je *slaugoninė. 6. ZÁVĚRY 1. V současném úzu litevštiny tvoří nápadně se rozrůstající část neologismů kontaminační útvary (smíšeniny), jejichž počet vzrostl v důsledku přejímání nebo překládání z jiných jazyků; některé se rovněž tvoří přímo v litevštině. Převládajícím typem těchto útvarů tedy nejsou ojedinělá přeřeknutí, nýbrž neologismy jako výsledek vědomé jazykové činnosti. Proto by se jim v litevské odborné, informační a výukové literatuře měla věnovat větší pozornost a měla by se podrobněji popsat jejich struktura a příčiny vzniku, jakož i rozšířit soubor příkladů o skutečná data fungující v úzu. 2. Přejaté kontaminační útvary lze podle toho, zda jsou jejich základová slova v litevštině rozpoznatelná (tj. zda fungují samostatně), chápat dvojím způsobem: buď jako nedělitelné celky, tedy považovat je za běžné výpůjčky, a nikoli za odvozeniny, anebo jako cizí kontaminační útvary. 3. Vznik kontaminačních útvarů v litevském úzu podporuje především sklon hledat expresivnější prostředky vyjadřování a také stručnější způsob vyjádření, pokud jsou navrhované litevské ekvivalenty výpůjček příliš dlouhé a víceslovné. Vzhledem k jejich malému počtu by však tyto útvary alespoň v současnosti neměly ohrožovat slovotvorný systém litevštiny a lze je hodnotit jako působivý prostředek stylistického vyjádření. Na normy spisovného jazyka mohou mít, byť nepatrný, vliv ty přejaté kontaminační útvary, jejichž základová slova jsou považována za nevhodná. Dostanou-li se do litevštiny jako součásti kontaminačních útvarů, mohou podněcovat také samostatné užívání cizích slov se stejným kořenem. 4. Až se časem nashromáždí více dat (pravděpodobně s využitím rozsáhlých souborů textů současného úzu a počítačových nástrojů), bude možné předložit systematičtější a důkladnější klasifikaci kontaminačních útvarů v litevštině a otevře se možnost podrobněji prozkoumat jejich strukturu a odhalit rozmanitější aspekty jejich fungování v úzu. Straipsniai / Articles 261 RITA MILIŪNAITĖ ŠALTINIAI DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Kaunas: Kauno Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/index.jsp ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Internetinė duomenų bazė. Sudarytoja Rita Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujažodžiai.lki.lt LITERATŪRA Fisher Roswitha 1998: Lexical change in present-day English: a corpus based study of the motivation, institutionalization, and productivity of creativ neologisms. – Tübingen: Narr. Gaivenis Kazimieras, Keinys Stasys 1990: Kalbotyros terminų žodynas. Kaunas: Šviesa. Gries Stefan Th. 2004: Shouldn’t it be breakfunch? A quantitative analysis of blend structure in English. – Linguistics 42–3, 639–667. Lehrer Adrienne 2007: Blendalicious. – Lexical creativity, texts and contexts. Studies in functional and structional linguistics, 58. Ed. Judith Munat. John Benjamins B. V., 115–136. LKE 2008: Lietuvių kalbos enciklopedija. 2-as patikslintas ir papildytas leidimas. Parengė Kazys Morkūnas, redagavo Vytautas Ambrazas. – Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Mikelionienė Jurgita 2000: Naujažodžiai Vytauto Didžiojo universiteto kompiuteriniame tekstyne (paieška, atranka, klasifikavimas). – Acta Linguistica Lithuanica 42, 15–21. Mikelionienė Jurgita 2002: Analogija lietuvių kalbos žodžių daryboje. Potenciniai ir okazininiai dariniai. – Acta linguistica Lithuanica 46, 73–80. Miliūnaitė Rita 2009: Dabartinės lietuvių kalbos vartosenos variantai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Skardžius Pranas 1943: Lietuvių kalbos žodžių daryba. Vilnius: Lietuvos mokslų akademija, Lietuvių kalbos institutas. Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija. 2-as leid. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Zuckermann Ghil’ad 2008: „Realistic Prescriptivism“: The Academy of the Hebrew Language, its Campaign of „Good Grammar“ and Lexpionage, and Native Israeli Speakers. – Israel Studies in Language and Society 1 (1), 135–154. Prieiga internete: http://www.zuk-kermann.org/pdf/Realistic_Prescriptivism_Academy.pdf. 262 Acta Linguistica Lithuanica LXXI Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje PRIEDAS Lietuvių kalbos naujažodžių kartotekoje 2011–2014 m. fiksuotų kontaminacinių darinių sąrašas abenomika akvatlonas banksteris blògas boileska boligarchas botelis brančas brandalizmas brestoranas darbostogos dykonomika dovanomika džeginsai elektrukas energiholikas es’faltas femicidas fleksitaras flomo fotelova frigebudas hakatonas haktyvistas infotronika interkomis kaimobilis katomas kedulas keistanomika kinoholikas kitleris klaikėdos kofisas komunostalgija labradudelis laisvanomika lenininklas lopatologas mechatronika meginsai Merkozi metroseksualas miaužiena Mobama mobifonas mokomatas monokinis murmanas muzikėčia netiketas nomofobas numanitaras okupendumas parkomatas planšefonas pliurpal yvas poploras postkapitalipsė pro sumeris putinomika putirendumas Putleris rašizmas reanimobilis reiganomika robošuo seksperstas sekspozicija seksprog imas sekstingas sekstremistas siaurovizija skrendaras spintronika spornoseksualas šaukštutė šortsijonis tanoreksija tepyba užreferendūminti vebinaras vikinomika vikipedija žeuras New Blendings in the Lithuanian Language SUMMARY The blendings in Lithuanian language appear while borrowing or translating words from other languages as well as some part of them originates from the Lithuanian language itself. The blendings from other languages can be treated in two ways, depending on the recognition of the base words from its fragments and their functioning as independent loanwords: they can be either integral (thus considered simple loanwords and not blendings as for example blogas, flomo, prosumeris); or as blendings of alien origin (for example banksteris, hakatonas, sekspertas). There are two main reasons for blending occurrence as neologisms in the language: 1) the need to name new realties; 2) the need to give names to existing realties. Some blendings are Straipsniai / Articles 263 RITA MILIŪNAITĖ easily adapted (botelis, smogas), sometimes they become terms (katomas, kubitas, spintronika), still others never remain instant, daily or situational and are used in specific conversational acts to give peculiar names to items or phenomenon thus they serve as expressional means in a language. The techniques of mixing blendings in Lithuanian language are similar as to those in English language. The most popular technique is blending two words containing identical or similar phoneme combinations when the beginning of the first word blends with the end of the second word. Due to its scarcity these blendings cause no threat to word derivation system in Lithuanian language and can be treated as a smart stylistic means. The research results allow to expand and systemise the issues of blending derivation which has not been analysed in linguistic work up to now as well as complimenting the funds of examples by adding real functioning data. The collected facts provide further basis for the research of derivation and functioning of blendings. Įteikta 2014 m. spalio 31 d. RITA MILIŪNAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] 264 Acta Linguistica Lithuanica LXXI