Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Friseurgeschäften in Deutschland

ROSA KOHLHEIM Bayreuth Vědecké oblasti výzkumu: Onomastika osobních jmen, názvy ulic, literární onomastika. JAZYKOVÁ KREATIVITA PŘI POJMENOVÁVÁNÍ KADEŘNICTVÍ V NĚMECKU Vynalézavost v názvech kadeřnictví v Německu ANOTACE Tento příspěvek vychází z názvů kadeřnictví uvedených v telefonních seznamech tří německých měst (Bamberg, Bayreuth a Regensburg). Většina tradičních názvů kadeřnictví se skládá z popisné části (Friseursalon) a identifikační části, kterou nejčastěji tvoří jméno majitele (Helga). Nové, kreativní názvy se nesnaží pouze identifikovat provozovnu, ale také zvýšit její atraktivitu vytvářením pozitivně konotovaných názvů (Haarwunder) a využíváním takzvaných „atraktorů“, např. verzálek (HAARKULT), minusek (rapunzel schnitt und mehr), cizích slov (Hair World, La Bellezza Friseur) a různých forem slovních hříček (Friseur Haarlekin, HAIR-FORCE ONE, Fön-X, Friseur Cutastrophe, Friseursalon Haar-genau). KLÍČOVÁ SLOVA: názvy kadeřnictví, struktura názvů, tradiční názvy, kreativní názvy, atraktory, cizí názvy, slovní hříčky. ANOTACE Tento článek vychází z názvů kadeřnictví uvedených v telefonních seznamech tří německých měst (Bambergu, Bayreuthu a Řezna). Většina tradičních názvů kadeřnictví se skládá z popisné části (Friseursalon) a identifikační části, kterou tvoří především jméno majitele (Helga). Nové kreativní názvy mají za cíl nejen identifikovat podnik, ale také zvýšit jeho atraktivitu vytvářením názvů s pozitivní konotací (Haarwunder) a také používáním takzvaných „atraktorů“, například velkých písmen 126 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Friseurgeschäften in Deutschland (HAARKULT), malých písmen (rapunzel schnitt und mehr), cizích slov (Hair World, La Bellezza Friseur) a různých druhů slovních hříček (Friseur Haarlekin, HAIR-FORCE ONE, Fön-X, Friseur Cutastrophe, Friseursalon Haar-genau). K L Í Č O V Á S L O V A: struktura názvů, tradiční názvy, kreativní názvy, atraktory, cizojazyčné názvy, slovní hříčky. 1. ÚVOD Názvy kadeřnických podniků dosud téměř neupoutaly pozornost německé onomastiky. Průkopnickou prací v této oblasti je článek Vom Selbstverständnis des Friseurs – Eine Typologie aus dem Telefonbuch Jense Gerdesa z roku 2005. Přijatelným důvodem nezájmu je skutečnost, že se jazyková kreativita při pojmenovávání kadeřnických podniků začala projevovat teprve v posledních letech. Tato studie vychází ze záznamů kadeřnických podniků ve „Zlatých stránkách“ telefonních seznamů tří jihoněmeckých měst: Bambergu, Bayreuthu a Řezna.1 Analyzované názvy mají zpravidla následující strukturu: popisnou část, která označuje činnost podniku (např. kadeřnictví, kadeřnický salon, salon, kadeřnické studio, vlasové studio, kadeřník, coiffeur), a identifikační část, která prostřednictvím vlastního jména nebo zvláštního pojmenování odlišuje daný podnik od ostatních podniků téhož oboru; někdy také doplňující část s dalšími informacemi či vysvětleními.2 Jako příklady lze uvést názvy Friseursalon Helga (Řezno), Friseur Bernhard Seitz (Bayreuth), Coiffeur am Josephsplatz (Bayreuth), Salon Hairpoint (Bayreuth), Frisör Schneideplatz von Peter Röhrig (Bamberg), Friseurstudio Nicole Dobler Friseursalon (Řezno). Tato struktura však není pevně daná. Popisná část tak může následovat až po identifikační části (např. v názvu Evelyn Friseursalon v Řezně). 1 http://www.gelbeseiten.de/friseur (poslední přístup 07.04.2014). Pro Bayreuth byly zohledněny také názvy tří nových kadeřnických podniků (Coiffeurs – Zum goldenen Schnitt, Maisel Coiffeure, Cutastrophe), které ještě nejsou uvedeny v použitém telefonním seznamu. 2 In Anlehnung an Sjöbloms (2012) Beschreibung der Struktur von Unternehmensnamen, wobei sie zwischen einem Namensteil „signifying the business concept“ (234), einem „identifying“ Namensteil (236) und einem „supplementary“ Namensteil mit zusätzlichen Erklärungen (237) unterscheidet. Vgl. auch Sjöblom 2007: 298. Straipsniai / Articles 127 ROSA KOHLHEIM nebo dokonce může odpadnout, pokud identifikační část jednoznačně napovídá, o jaký druh podniku jde (např. u Hair World v Regensburgu). 2. TRADIČNÍ NÁZVY KADEŘNICTVÍ Většina tradičních názvů kadeřnictví v Německu se skládá z označení činnosti a křestního jména, příjmení, případně celého jména majitele 3, nebo naopak ze jména majitele a označení činnosti. Příklady prvního typu jsou Friseursalon Petra (Bamberg), Salon Anita (Bamberg), Friseur Schmid (Regensburg), Friseursalon Jauk (Bamberg), Friseursalon Daniela Schmidt-Herath (Bayreuth), Friseur Doris Held (Regensburg), Naturfrisörin Sonja Seidl (Regensburg), Friseurteam Alexander Meir (Regensburg), Frisurenatelier Ingrid Matt (Regensburg); příklady druhého typu jsou Bea’s Friseursalon (Bayreuth), Elisa Frisörsalon (Bamberg), Evi’s Frisiersalon (Regensburg), Tina’s Haarstudio (Regensburg), Peter’s Frisierstube (Bayreuth), Nussmann Friseursalon (Bayreuth), Blindzellner Friseurgeschäft (Bayreuth), Seitz Friseur (Regensburg), Maisel Coiffeure (Bayreuth), Müller und Müller Friseurbetrieb (Bamberg), Olga Weber Hairstylist (Regensburg), Robert Rettich Haarlounge (Regensburg). Z těchto příkladů je zřejmé, že se v deskriptivní části názvu setkáváme s několika různými označeními podniku, kde si lidé nechávají upravovat vlasy. Často se podnik označuje profesním názvem Friseur, který je v Německu doložen od 18. století. Slovo Friseur, které ve francouzštině není lexikalizováno, je dalším vývojovým stupněm slova frisieren, přejatého v 17. století z francouzského friser ‚kadeřit‘ prostřednictvím nizozemského friseren; původně označovalo úpravu paruk a později nabylo obecného významu ‚upravovat vlasy‘ (Kluge 1995: 287; Duden 2007: 238). Pozoruhodné jsou názvy typu Friseur Doris Held, které v deskriptivní části názvu obsahují mužské označení povolání, přestože majitelkami podniků jsou ženy. Vedle nich se však vyskytují i názvy, které dbají na genderově korektní vyjadřování, například Silke Hacker Friseurmeisterin (Bayreuth) a Naturfrisörin Sonja Seidl (Regensburg). Posledně uvedený název navíc poukazuje na zvláštnost podniku, 3 Na „Žlutých stránkách“ telefonních seznamů měst Bamberg, Bayreuth a Regensburg se nachází také několik záznamů „bezejmenných“ kadeřnictví, tj. uvádějí pouze jméno majitele/majitelky (např. Kellner Gabriele v Bayreuthu, Schmauser Robert v Regensburgu). 128 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Friseurgeschäften in Deutschland totiž že se zde k péči o vlasy používají přírodní prostředky. Coiffeur, francouzský ekvivalent německého Friseur, patří v Německu na rozdíl od Švýcarska k vyšší jazykové vrstvě (Duden 2013: 296) a díky svému jazykovému původu přispívá k pozitivní konotaci celého názvu (móda, elegance), jak je tomu například u Maisel Coiffeure. U anglického přejatého slova Hairstylist, doloženého jednou v Regensburgu, se uvádí význam ‚kadeřník s uměleckými ambicemi‘ (Duden 2013: 497f.). Friseurgeschäft je věcné označení, které se kvůli své strohosti patrně vyskytuje jako součást názvů kadeřnictví spíše zřídka. Velmi oblíbené je naproti tomu označení Friseursalon4, které prostřednictvím základního slova -salon, přejatého z prestižního francouzského jazyka, naznačuje náročné vybavení a vytříbenost. Jako synonymum slova Friseursalon se objevuje také zkrácená forma Salon (např. Salon Anita). Není překvapivé, že označení Damensalon (např. Heike’s Damensalon Friseur v Bambergu) se vyskytuje jen velmi zřídka, neboť dříve běžné rozdělení na dámské a pánské kadeřnictví bylo mezitím z velké části zrušeno. Proto je také název jako Egnim’s Herrenbarbier Friseur (Bayreuth) výjimečný. V deskriptivní části názvu se dále objevují složeniny obsahující jako základní slovo internacionalismy, například –studio5, –atelier, –team, –lounge, a propůjčující tak danému podniku moderní, světácký image (Tina’s Haarstudio, Frisurenatelier Ingrid Matt, Friseurteam Alexander Meir, Robert Rettich Haarlounge). U dalšího tradičního typu názvu, který se však ve zkoumaném materiálu vyskytuje jen zřídka, je daný podnik identifikován podle svého umístění. Příklady jsou Salon Sophienstraße a Coiffeur am Josephsplatz v Bayreuthu. 3. KREATIVNÍ NÁZVY KADEŘNICTVÍ Kreativní názvy, které se objevily v posledních letech, mají za cíl nejen identifikovat kadeřnictví, ale také zvýšit jeho atraktivitu 4 Pravopisným normám němčiny přizpůsobené podoby Frisör, Frisörgeschäft se ve zkoumaném materiálu vyskytují jen zřídka. 5 V posledních desetiletích se –studio stalo oblíbeným základním slovem v nejrůznějších označeních podniků. Kromě Haarstudio uvádí Schreiber (1994: 166) ještě příklady Küchenstudio, Fingernagelstudio, Beauty-Studio, Hunde-Studio, Sonnenstudio. Straipsniai / Articles 129 ROSA KOHLHEIM zvýšit pomocí sugestivního utváření názvů. Důležitou roli přitom hrají takzvané „atraktory“ (Kremer 2007: 181), tj. odchylky od obvyklého pravopisu,⁶ zvláštní grafemické efekty, cizojazyčné výrazy a slovní hříčky. Poměrně oblíbené je i u tradičních názvů kadeřnických provozoven použití apostrofu před genitivním -s, obvyklé v angličtině:⁷ Haubner’s Haarerlebnis (Bayreuth), Ulli’s Haar-Design (Bayreuth). Dalšími „atraktory“ jsou psaní celého názvu nebo jeho části velkými písmeny (např. HAAR-Kultur v Regensburgu, Friseur HAARKULT, Schramm HAARformer und HAARideal preiswert v Bambergu), vnitřní psaní velkých písmen (např. Emelies HairLounge Friseur v Bayreuthu), psaní malými písmeny (např. rapunzel schnitt und mehr und hairkiller v Regensburgu), oddělené psaní složenin (např. Das Haar Haus v Bayreuthu, Maxi’s Hair Style, < angl. hairstyle ‚účes‘, v Regensburgu). Nové kreativní názvy mají jednak zdůraznit zvláštní vlastnosti kadeřnické provozovny, jednak u zákazníků vyvolat určité představy. Názvy jako HAARideal preiswert und Friseur der kleinen Preise v Bambergu jsou vhodné k oslovení zákazníků citlivých na cenu. Evelyn’s Friseurstübchen Friseursalon (Regensburg), Peter’s Frisierstube (Bayreuth), Friseur Riese Mein Friseur (Bamberg), Sylvia Ihr Friseur Friseurgeschäft (Regensburg) evokují útulnost, solidnost a individuální péči. Kadeřnické provozovny jako Der Haarschneider a Frisör Schneideplatz von Peter Röhrig v Bambergu a také Cutting Crew Andreas Nuissl v Bayreuthu dávají najevo, že se jejich majitelé specializují na stříhání vlasů. Někteří kadeřníci nepovažují svou činnost především za řemeslo, nýbrž za tvůrčí umění (srov. Gerdes 2005: 15). Proto své provozovny často označují internacionalismem Studio nebo také odpovídajícím německým slovem Werkstatt, například Haarwerkstatt v Bambergu a Haarwerkstatt Uschi Fröhlich v Regensburgu. Názvy jako Friseur Haarvision (Regensburg), Haubner’s Haarerlebnis (Bayreuth), Haarwunder (Regensburg), Kopfkunst Friseur (Regensburg), HAAR-Kultur (Regensburg), Friseur HAARKULT (Bamberg), Schramm HAARformer (Bamberg), Der stylische Friseur (Bayreuth) rovněž naznačují umělecké pojetí kadeřnické profese. Na zákazníky dbající na módu cílí názvy jako Petra Macht Haarmoden (Bayreuth), Eddi Revesz Frisurenmode (Regensburg), Laufsteg (Regensburg), Schickeria Friseurstudio (Regensburg). 6 Vgl. Fleischer/Barz (2012: 194): „Die abweichenden Schreibungen stehen vornehmlich im Dienst von Werbefunktionen: Aufmerksamkeit hervorrufen, Originalität signalisieren und Einprägsamkeit unterstützen [...]“. 7 Vgl. Duden (2013: 32): „Normalerweise wird vor einem Genitiv-s kein Apostroph gesetzt.“ 130 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Fris Geschäfts in Deutschland Využitím známých postav z literatury, opery nebo pohádkového světa lze vytvářet atraktivní a především dobře zapamatovatelné názvy kadeřnictví. Postava Figara, která původně vystupuje ve dvou Beaumarchaisových komediích, v Německu se proslavila především díky operám Mozarta (Die Hochzeit des Figaro, 1786) a Rossiniho (Der Barbier von Sevilla, 1816) a mezitím se stala deonymickým označením pro kadeřníka, dala v Bambergu vzniknout názvu kadeřnictví Salon Figaro. V Grimmově pohádce Rapunzel hrají mimořádně dlouhé zlaté vlasy titulní postavy velmi důležitou roli: spouští je z okénka věže, aby za ní mohl princ vystoupat.8 Pohádková postava nyní inspirovala názvy kadeřnictví rapunzel schnitt und mehr v Regensburgu a Rapunzel v Berlíně (Gerdes 2005: 17). Cizojazyčné výrazy hrají při tvorbě kreativních názvů kadeřnických provozoven důležitou roli, protože jsou vhodné k tomu, „aby upoutaly pozornost. Kromě toho aktivují představy a životní světy, které jsou pevně spojeny s určitými zeměmi [...]“ (Fahlbusch 2011: 65). Zatímco Francie bývá tradičně stereotypně spojována s „vytříbeným šikem haute coiffure“, dnes se má za to, že „spíše anglofonní tóny dokážou zprostředkovat módní styly a trendy“ (Gerdes 2005: 15). Tato tendence se odráží i v našem materiálu, v němž jsou nejčastěji zastoupeny anglicismy ze sémantického okruhu vlasů a péče o ně.9 Názvy mohou zcela jednoduše označovat hlavní zaměření provozovny anglickými výrazy hair ‚vlasy‘ a hairstyle ‚účes‘, například Hair by Ali Frisör, Hair12 und Hairstyle by Sabine Scholz Friseur v Bayreuthu, Hairstyle Tanja Semmler, Carmenz Hairstyle Team a Maxi’s Hair Style v Regensburgu, nebo obsahují anglické označení provozovny či profese, například Barbershop Nr. 1 (angl. barbershop ‚pánské kadeřnictví‘) v Bayreuthu a Bambergu, PM Hairdresser Friseur v Bayreuthu. Pomocí anglických výrazů se tvoří také názvy kadeřnictví, které mají u potenciálních zákazníků vyvolávat pozitivní asociace (krása, kvalita, elegance, modernost, originalita): Hair Beauty Friseursalon (Regensburg), Friseur Carola Hair und Beauty (Regensburg), Friseur Glamour (Bayreuth), Hair World (Regensburg), Salon Hairpoint (Bayreuth), Ulli’s Haar-Design (Bayreuth), Salon Hair Finish (Bayreuth), Top Hair – Mein Friseur (Bamberg), Styling Lounge (Bayreuth), Haarstudio Magic Hair Friseur (Bayreuth), Friseur New Hair (Regensburg), Friseursalon Hair Fashion by Tanja (Regensburg), Friseursalon Styles & More (Bamberg). Název 8 Srov. Grimms Kinder- und Hausmärchen, č. 12, 75–78. 9 V magdeburském regionu hrají anglicismy při pojmenovávání kadeřnických salonů v období 1991–2006 výrazně rostoucí roli (viz Bergien/Blachney 2009: 530, obr. 1). Straipsniai / Articles 131 ROSA KOHLHEIM Freestyle de Luxe Friseur (Bayreuth) současně naznačuje originalitu/nekonvenčnost i náročné/luxusní služby. Tvorba názvů, jako jsou hairkiller a Head Attack Friseur v Řezně, může díky své neobvyklé sémantice upoutat pozornost. U názvu Miss Coiffeur on Tour – tak se jmenuje bayreuthská služba kadeřníka docházejícího domů – se vedle sebe objevují angličtina a francouzština. Kreativní názvy utvořené z francouzské slovní zásoby jsou vzácné. Ve zkoumaném materiálu se vyskytují Salon Le Coiffeur – Friseur am Gabelmann a Place du Coiffeur v Bamberku a také Friseur Salon Charmant v Bayreuthu. Italština a španělština byly v Bayreuthu použity k tvorbě názvů kadeřnických provozoven vždy jednou: La Bellezza Friseur (it. bellezza ‚krása‘) a La Gracia – Bettina Ditz (šp. gracia ‚půvab‘). Mezi kreativními názvy kadeřnických provozoven jsou obzvláště zajímavé ty, které obsahují slovní hříčku. Slovní hříčku podle Hausmanna (1974: 111) charakterizuje „současná přítomnost zřetelně odlišitelných významů“; ve zkoumaném materiálu přitom autoři usilují o duchaplnou a vtipnou souvislost s činností kadeřníka. Toho lze dosáhnout například grafickými změnami při zachování výslovnosti: v názvech Friseursalon Haarlekin v Bayreuthu a Friseur Haarlekin v Řezně se Harlekin, známá postava z commedie dell’arte, spojuje s vlasy, respektive s péčí o vlasy.10 Na grafických změnách je založena také slovní hříčka s apelativem Harmonie a názvy kadeřnických provozoven Haarmonie Doris Friseure (Řezno) a Tinas HAARmonie (Bamberg), stejně jako slovní hříčka s apelativem Harem a názvy kadeřnických provozoven Haar-em Studio Friseursalon (Řezno) a Friseur Haar-em (Bamberg).11 Pro další techniku slovní hříčky, která spočívá v mírné změně zvukové podoby slova nebo vlastního jména, lze v našem materiálu najít několik příkladů: apelativum Jahreszeit (‚roční období‘) je například východiskem pro utvoření názvu Friseur Haareszeit (Řezno).12 Podobně se Air Force One, název letadla amerického prezidenta, mění na název kadeřnické provozovny HAIR-FORCE ONE (Bayreuth). Název kadeřnictví On Hair (Bayreuth) představuje obměnu anglického výrazu on air, který se vyskytuje v ustáleném spojení to be walking or floating on air ‚vznášet se jako na obláčku‘. 10 Haarlekin ist auch als Name eines Berliner Friseurs dokumentiert (Gerdes 2005: 16), und in Finnland ist Harlekiini unter Ausnutzung der Lautähnlichkeit der ersten Silbe mit engl. hair ‘Haar’ zum Frisurnamen Kampaamokauppa Hairlekiini (Sjöblom 2012: 226) geworden. 11 Die Frisurnamen Haarmonie und Haarem-Friseur kommen auch in Berlin vor (Gerdes 2005: 16). 12 Ähnlich der Frisurname Haareszeiten in Berlin (Gerdes 2005: 16). 132 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Fris eu rgeschäften in Deutschland Uvedený výraz je obsažen. U názvu Hair Line (Bamberg) je vedle zamýšleného odkazu na vlasy třeba počítat i se současným vyvstáváním anglického airline ‚letecká společnost‘ a anglického hairline ‚linie vlasů‘. Kromě toho jde o homofonii s německým Härlein, zdrobnělinou slova Haar (‚vlas‘). Homofonie hraje roli také u názvu kadeřnické provozovny Fön-X, který se vyskytuje v Bamberku, Řezně a Berlíně (Gerdes 2005: 17). Na jedné straně je Fön-X homofonní s Phönix, ptákem ze staroegyptské mytologie, který se obnovuje v ohni; na druhé straně je Fön (Fön®), ochranná známka vytvořená ve 20. století podle německého Föhn ‚teplý, suchý padavý vítr‘ pro elektrický přístroj k sušení vlasů horkým vzduchem (Duden 2007: 229), jednoznačně spojeno s kadeřnickým povoláním a péčí o vlasy. Při přibližně anglické výslovnosti je název kadeřnictví Unicut homofonní s německým Unikat (‚unikát‘); zároveň první část názvu Uni- poukazuje na jeho polohu v bezprostřední blízkosti univerzitního areálu v Bayreuthu a druhá část názvu -cut (angl. to cut ‚stříhat‘) odkazuje na hlavní činnost kadeřníka, stříhání vlasů. To platí i pro originální název kadeřnické provozovny Friseur Cutastrophe, který je při anglické výslovnosti prvních tří písmen homofonní s apelativem Katastrophe (‚katastrofa‘). Obměňování známých názvů děl je oblíbenou technikou slovní hříčky. Tak vznikl název kadeřnické provozovny Barbier von Grunau v bayreuthské stejnojmenné městské části podle Rossiniho opery Der Barbier von Sevilla. Ve městě Bayreuth, spjatém s Wagnerem, je nasnadě sáhnout po skladatelově díle. Název kadeřnické provozovny Der fliegende Engländer není pouze variací názvu Wagnerovy opery Der fliegende Holländer, ale také naznačuje, že jeho majitel pochází z Anglie.13 U některých názvů kadeřnických provozoven se nakonec provádí reinterpretace lexikalizovaných kompozit, při níž se jeden konstituent „chápe doslovněji než obvykle“ (Gerdes 2005: 16). Tak je tomu u Friseursalon Haar-genau (Bayreuth) a Haargenau Friseursalon (Řezno),14 stejně jako u bamberkských kadeřnictví Schnittpunkt – Die Friseure im Sand15 a Abschnitt Frisör. V názvu Coiffeurs – Zum goldenen Schnitt (Bayreuth) je odborný termín der goldene Schnitt, označující harmonické rozdělení a členění ploch ve výtvarném umění a architektuře, nově interpretován ve smyslu ‚výborný/vynikající (vlasový) střih‘. 13 Ústní sdělení. 14 Der Frisurname Haargenau kommt auch in Berlin vor (Gerdes 2005: 16). 15 Schnittpunkt ist auch der Name eines Friseurgeschäfts in Berlin (Gerdes 2005: 16). Straipsniai / Articles 133 ROSA KOHLHEIM Zkoumání názvů kadeřnických provozoven v dalších německých městech ukáže, do jaké míry představují určité vzorce tvorby názvů, jako Haargenau, Haarmonie, Haarlekin, Haareszeit, Fön-X, již zavedený repertoár a do jaké míry vznikají nové, originální názvy, jako Haarerlebnis, Haarvision, Haarwunder, Kopfkunst. LITERATURA Bergien Angelika, Blachney Anja 2009: Familiennamen und ihre Wirkung als Komponenten von Firmennamen. – Familiennamen im Deutschen. Erforschung und Nachschlagewerke, hrsg. von Karlheinz Hengst, Dietlind Krüger. 1. Halbband: Deutsche Familiennamen im deutschen Sprachraum (Onomastica Lipsiensia 6.1). Leipzig: Leipziger Universitätsverlag, 527–536. Duden 2007: Das Herkunftswörterbuch. Etymologie der deutschen Sprache. 4., neu bearbeitete Auflage. Mannheim, Zürich: Dudenverlag. Duden 2013: Die deutsche Rechtschreibung. 26., völlig neu bearbeitete und erweiterte Auflage. Berlin, Mannheim, Zürich: Dudenverlag. Fahlbusch Fabian 2011: Von Haarmanns Vanillinfabrik zu Symrise, von der Norddeutschen Affinerie zu Aurubis: Prinzipien des diachronen Wandels von Unternehmensnamen. – Beiträge zur Namenforschung: Neue Folge 46, 51–80. Fleischer Wolfgang, Barz Irmhild 2012: Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache. 4. Auflage, völlig neubearbeitet von I. Barz und M. Schröder. Berlin, Boston: de Gruyter. Gerdes Jens 2005: Vom Selbstverständnis des Friseurs – Eine Typologie aus dem Telefonbuch. – IDS Sprachreport 21/4, 15–17. Grimms Kinder- und Hausmärchen. Gesammelt durch die Brüder Grimm, hrsg. von Heinz Rölleke. Vollständige Ausgabe auf der Grundlage der dritten Auflage (1837). Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1999. Hausmann Franz Josef 1974: Studien zu einer Linguistik des Wortspiels. Das Wortspiel im „Canard enchaîné“. Tübingen: Niemeyer. Kluge Friedrich 1995: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, bearbeitet von Elmar Seebold. 23., erweiterte Auflage. Berlin, New York: de Gruyter. Kremer Ludger 2007: Tendenzen der Namengebung bei deutschen Unternehmen. – Proceedings of the 21st International Congress of Onomastic Sciences, Uppsala 19–24 August 2002, vol. 3., hrsg. von Eva Brylla, Mats Wahlberg in Zusammenarbeit mit Rob Rentenaar. Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 177–192. 134 Acta Linguistica Lithuanica LXXII Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Friseurgeschäften in Deutschland Schreiber Herbert 1994: Von PHG „Die Frisur“ zu „Coiffeur am Bahnhof“ – Bezeichnungen für Geschäfte und Institutionen im Wandel. – Sprache im Alltag. Beobachtungen zur Sprachkultur, hrsg. von Karl-Ernst Sommerfeldt. Frankfurt am Main, Berlin, Bern, New York, Paris, Wien: Lang, 161–169. Sjöblom Paula 2007: Finnish Company Names: Structure and Function. – Names in Commerce and Industry: Past and Present, hrsg. von Ludger Kremer, Elke Ronneberger-Sibold. Berlin: Logos, 297–306. Sjöblom Paula 2012: Commercial Names. – Terhi Ainiala, Minna Saarelma, Paula Sjöblom: Names in Focus. An Introduction to Finnish Onomastics. Helsinki: Finnish Literature Society, 210–254. INTERNETOVÝ ZDROJ http://www.gelbeseiten.de/friseur (poslední přístup 07.04.2014) Vynalézavost v názvech kadeřnictví v Německu SHRNUTÍ Článek pojednává o principech tvoření názvů kadeřnictví zapsaných v telefonních seznamech německých měst (Bambergu, Bayreuthu a Řezna). Většinu tradičních názvů tvoří vnější syntagmata skládající se z určovaného členu (například Friseur-salon) a určujícího slova, nejčastěji jména majitele provozovny (například Helga). Při používání neologismů se usiluje nejen o vymezení zaměření podniku, ale také o upoutání pozornosti zákazníka tím, že se slovům dodává pozitivní konotace (například Haarwunder). Těchto cílů se dosahuje pomocí takzvaných reklamních triků, například psaním velkých písmen místo malých (HAARKULT), malých místo velkých (rapunzel schnitt und mehr); používáním přejaté slovní zásoby (Hair World, La Bellezza Friseur) a různých slovních hříček (Friseur Haar-lekin, HAIR-FORCE ONE, Fön-X, Friseur Cutastrophe, Friseursalon Haar-genau). Přijato 18. ledna 2015. ROSA KOHLHEIM Schloßhof Birken 11, D–95447 Bayreuth, Deutschland [email protected] Straipsniai / Articles 135