Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose

ALMA RAGAUSKAITĖ Institut litevského jazyka Výzkumné zaměření: historická antroponymie, historická toponymie. TENDENCE V ZÁPISU SKOTSKÝCH PŘÍJMENÍ V HISTORICKÝCH PRAMENECH MĚSTA KĖDAINIAI V XVII.–XVII. STOLETÍ Tendence v zápisu skotských příjmení v historických pramenech města Kėdainiai v 17th.–18th. století A N O T A C E Jedním z nejdůležitějších pramenů historické antroponymie litevských měšťanů jsou knihy aktů orgánů samosprávy. Z nich vyniká 24 knih magistrátu Kėdainiai z XVII. až počátku XIX. století. Z těchto knih ze XVII.–XVIII. století a dalších starých městských rukopisů bylo vybráno přibližně 250 označení osob skotské národnosti (počítaly se zde nejen různé osoby, ale také varianty různých podob jejich příjmení). Na základě jejich analýzy článek pojednává o tendencích v označování skotských obyvatel Kėdainiai v XVII.–XVIII. století, o výjimečné situaci při vzniku jejich příjmení (osoby skotské národnosti přicházející do Kėdainiai kolem let 1628–1629 již příjmení měly) a o zákonitostech zaznamenávání těchto dědičných osobních jmen v historických dokumentech města. K L Í Č O V Á S L O V A: Kėdainiai, XVII.–XVIII. století, knihy magistrátu, Skotové, příjmení. A N O T A C E Městské knihy registrů představují jeden z klíčových pramenů historické antroponymie obyvatel litevských měst. Mezi nimi vyniká dvacet čtyři registračních knih magistrátu v Kėdainiai pocházejících ze 17th–19th. století. Z knih ze 17th–18th. století i z dalších starých městských rukopisů bylo vybráno přibližně 250 případů pojmenování Skotů (nejde pouze o různé osoby, ale také o různé varianty jejich příjmení 45 ALMA RAGAUSKAITĖ ). Na základě jejich analýzy článek pojednává o tendencích pojmenovávání skotských osadníků v Kėdainiai v 17th–18th. století, o mimořádné situaci, která provázela utváření jejich příjmení (Skotové měli příjmení již při příchodu do Kėdainiai kolem let 1628–1629), a o tendencích zaznamenávání těchto dědičných osobních jmen v historických dokumentech města. KLÍČOVÁ SLOVA: Kėdainiai, 17th–18th. století, registrační knihy magistrátu, Skotové, příjmení. 0. ÚVOD Historické osobní názvosloví města Kėdainiai se již stalo předmětem výzkumu. Obecné tendence utváření příjmení obyvatel Kėdainiai v 17.–18. století, Vilniusu v 16.–17. století a Joniškisu v 17. století byly zmapovány na základě více než 4 000 pojmenování osob shromážděných z historických pramenů těchto měst (Ragauskaitė 2008: 29–37). Lingvistická analýza ukázala, že příjmení vznikala v různých dobách v jednotlivých skupinách místních komunit zkoumaných měst. Nejprve se začala utvářet příjmení městské elity, později je získaly osoby zaujímající ve městě střední a nižší postavení. Ve druhé polovině 17. století jsou prakticky všichni obyvatelé Kėdainiai a Vilniusu zaznamenáváni s příjmeními. Příjmení představitelů okrajových vrstev se zřejmě utvářela pomaleji. Knihy městských aktů menšího města Joniškis, ležícího v severolitevském regionu, se dochovaly až od roku 1722. I tyto pozdní údaje však jasně dokládají, že v první polovině 18. století měli dědičná osobní jména nejen obyvatelé Joniškisu náležející k městské elitě (purkmistr, rychtář apod.), ale i příslušníci nižších vrstev (Ragauskaitė 2008: 33–36). Samostatně byly pojednány tendence polonizace příjmení Skotů ve městě Kėdainiai v 17.–18. století; bylo zjištěno, že tato příjmení představují z hlediska původu jedinečnou část osobního názvosloví místní městské komunity (Ragauskaitė 2007: 63–64). Zvažován byl také vliv polštiny na zápis osobních jmen obyvatel Kėdainiai (Litevci aj.) v městských historických dokumentech 17.–18. století (Ragauskaitė 2011: 21–22; Parayckaitė 2012: 213–221). Ukázalo se, že míra polonizace těchto vlastních jmen závisela především na písařích, kteří je zaznamenávali, na jejich přístupu, vzdělanosti aj. (Parayckaitė 2012: 219). Vzhledem k výše uvedeným zvláštnostem utváření historických příjmení obyvatel Kėdainiai, jejich původu, polonizace aj. tato studie navazuje na výzkum starého osobního názvosloví Kėdainiai. Cílem tohoto článku je podrobně pojednat o tendencích pojmenovávání členů skotské komunity v Kėdainiai v 17.–18. století a o hlavních zvláštnostech zaznamenávání jejich dědičných osobních jmen (příjmení) v historických pramenech města. 46 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Trendy v zapisování skotských příjmení v historických pramenech města Kėdainiai v XVII–XVIII století Materiál pro článek byl shromážděn převážně z knih městského magistrátu Kėdainiai ze XVII–XVIII století. Jde o jedny z nejdůležitějších pramenů k historické antroponymii měšťanů (Ragauskaitė 2008: 29; 2014a: 323; Рагацкайте 2012: 214). Většina knih magistrátu Kėdainiai ze XVII. století shořela, a proto velmi chybějí jejich rané záznamy. Tyto záznamy by byly patrně nejcennější částí historického antroponymického materiálu, zvláště užitečnou při zkoumání počátků činnosti skotské komunity ve městě (Žirgulis 2002: 24; 2005a: 229). Knihy protokolů ze zasedání či schůzí magistrátu a ze soudních jednání radních se dochovaly až od roku 1759, navíc ne souvisle pro jednotlivé roky. Celkem se dochovalo 24 knih magistrátu z XVII. až počátku XIX. století, psaných latinsky a polsky1 (Tyla 2000: 65). Jde o historické prameny s vysokou antroponymickou hodnotou, které odrážejí různé události ve městě a záležitosti místní komunity (dluhy měšťanů, kupní smlouvy atd.). Jsou zde zaznamenány také protokoly ze zasedání magistrátu, rozhodnutí shromáždění měšťanů, cechovní stanovy, soudní protokoly a různé dokumenty zachycující skutečnosti městského a rodinného života (závěti apod.). Bylo spočítáno nejméně 17 písařů, kteří tyto knihy vedli (Tyla 2000: 73–75). Pozornost upoutává skutečnost, že příjmení některých písařů mohla patřit osobám litevské národnosti, např.: *Grybas: 1762 Marcinem Grybafsem Pisarzem, y całym Szlachetnym Magistratem abl. KMK1323. Srov. lit. příjmení Grýbas LPŽ I 707; *Gulbinas: 1770 Szlachetny <...> P(an)3 Jan Gulbin Pifsarz KMK15 90. Srov. lit. příjmení Gułbinas LPŽ I 741. Naproti tomu roku 1702 byl písařem magistrátu Kėdainiai Skot identifikovaný jako Wiliam Forsyth (Juknevičius 2015: 49). Tyto okolnosti nepochybně ovlivnily zapisování podob osobních jmen obyvatel Kėdainiai (viz Рагацкайте 2012: 219–221). Ve snaze alespoň částečně zaplnit mezeru po raných záznamech v knihách magistrátu ze XVII. století se tento článek opírá také o další historické prameny. Jde o sbírku protokolů ze zasedání evangelické reformované církve v Kėdainiai z let 1628–1663 (Collecta zboru Kieydanskiego), matriční knihy křtů z let 1640–1649 a sňatků z let 1641–1649 evangelické reformované církve v Kėdainiai, sbírka aktů zasedání evangelické reformované obce v Kėdainiai z let 1664–1717 (Akta Sessjonalne Zboru Kieydanskiego) a inventář Kėdainiai z roku 1666. Z uvedených pramenů ze XVII–XVIII. století bylo vybráno přibližně 250 označení Skotů. Počítaly se opakované výskyty zápisu, nikoli různé osoby. Vzhledem k tomu, že při pojednání o výjimečné situaci vzniku dědičných antroponym (příjmení) Skotů 1 Seznam těchto historických pramenů viz na konci článku. 2 Všechny antroponyma uváděná v článku jsou doložena. U každého z nich je uveden rok, kdy bylo osobní jméno zaznamenáno, zkratka historického pramene a číslo listu (stránky). 3 Zkratky zaznamenané v historických dokumentech jsou rozepisovány. Doplnění je uvedeno v závorkách. Při přepisu osobních jmen se usiluje o zachování původních podob zaznamenaných v rukopisech. Straipsniai / Articles 47 ALMA RAGAUSKAITĖ (při příchodu do Kėdainiai kolem let 1628–1629 již Skotové měli příjmení), jsou k objasnění zvláštností zaznamenávání jejich příjmení, jejich grafických variant apod. zapotřebí právě různé zápisy týchž osob. Dále bude stručně popsáno utváření skotské komunity v Kėdainiai a určeny tendence v pojmenovávání příslušníků této národnosti v rukopisech města Kėdainiai ze XVII–XVIII. století. 1. TENDENCE V POJMENOVÁVÁNÍ SKOTŮ V KĖDAINIAI V XVII.–XVIII. STOLETÍ Kėdainiai v XVII.–XVIII. století byly jedním z mála soukromých měst v Litvě, kterým byla již 15. dubna 1590 udělena magdeburská práva. Město uchovávalo a rozvíjelo multikulturní tradice a náleželo představitelům biržsko-dubinské větve rodu knížat Radvilů (Aleksandrowicz 1970: 80; 2011: 282; Tylą 2000: 6). V XVII. století byly Kėdainiai významným centrem evangelíků reformovaného vyznání Litevského velkoknížectví a litevské písemné kultury. Nacházelo se zde centrum žemaitského distriktu, správní jednotky církve tohoto vyznání v Litevském velkoknížectví; žili zde žemaitští superintendentové, konaly se církevní synody a soustřeďovaly se různé církevní a kulturní instituce (Lukšaitė 1970: 15; 1999: 10; 2001: 11). Od roku 1731 přešly Kėdainiai do rukou katolické nesvižské větve knížat Radvilů. Radvilům město s přestávkami patřilo až do roku 1819 (KN 9, 12). Kristupas Radvila usiloval o hospodářský prospěch města Kėdainiai a jako aktivní stoupenec reformace se snažil, aby se v Kėdainiai ve velkém počtu usazovali přívrženci tohoto náboženství (Žirgulis 2005a: 226). Kėdainiai proto byly v XVII.–XVIII. století multikulturním a mnohonárodnostním městem (Žirgulis 2005: 179; 2005b: 35). Takto se píše v „Toki tai municipale Kėdainių miesto istorija: jis gyvenamas buvo daugiausiai škotų, vokiečių, žydų ir vietinių gyventojų – lietuvių“ (Šinkūnas 1928: 21). Uvádí se, že Kristupas Radvila udržoval kontakty s elbingskou reforma- 48 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose bendruomenių Baltijos ir Skandinavijos regione (Bajer 2011: 78). Teigiama, kad kalbamajame regione didesnė buvo tik Norvegijos mieste Bergene gyvavusi škotų bendruomenė. Ją sudarė apie 270 asmenų (Murdoch 2001: 7). Nedaug škotų gyventa ir kituose miestuose, kaip antai, Biržuose, Kaune, Kelmėje, Skuode, Tauragėje, Vilniuje (Ragauskas 2002: 299; Žirgulis 2002: 23). Jak bývá v pramenech tohoto typu o městech obvyklé (v knihách magistrátu apod.), jsou označení obyvatel Kėdainiai většinou uváděna nikoli v samostatných seznamech, ale v různorodém kontextu zápisů (v různých městských dokumentech, protokolech soudních řízení apod.). Principům výběru osobních jmen měšťanů již byla věnována podrobná pozornost (viz také Ragauskaitė 1999: 146; 2000: 94; 2002: 31–32; 2002a: 6–7; 2003: 82; 2005: 18–23; 2006: 81–82; 2009: 227; 2014: 9; 2015: 59–61). Členové skotské komunity v Kėdainiai, stejně jako všichni obyvatelé Kėdainiai (Litevci a další), jsou rovněž označováni termíny jako le. mieszczanin, obywatel, např.: 1753 Panu Michałowi Forsajowi Obywatelowi Miasta Kieidanskiego dat. KMK₂ 172, 1714 Pana Livingstona Raycy <…> Mieszczanow <…> Miasta Kieydan(skiego) gen. KMK₃ 30v atd. Používají se také zvláštní označení vypovídající o skotské národnosti, le. szkot, szot, z naciej szkotskiej, např.: 1643 Jan Chapman Szkot KERJ 61v, 1649 Jakub Kujck Szkot KERK 8v, 1650 Jana Lausonna Szkota gen. CZK 68, 1649 Jan Nikiel Szkot KERK 8, 1646 Wilhelm Olephant Szot KERK 5v, 1655 pan Jakub Ranison z naciej szkotskiej CZK 103, 1635 P(an) Andrys Szot CZK 33, 1633 Tomasz Szot CZK 24 atd. Taková označení v pramenech umožňují usuzovat, že tito obyvatelé Kėdainiai byli skutečně Skotové a jejich okolí je vnímalo jako cizince. Dosud se však nepodařilo zcela odstranit určité nejasnosti při interpretaci národnosti (v historických pramenech bývají Skotové někdy označováni širším pojmem „Angličané“). Například se má za to, že významný obyvatel Kėdainiai z XVIII. století, označovaný jako Jakub Gray, byl Angličan (Tworek 1966: 182), zatímco Paul Bajer jej zařadil mezi Skoty (Bajer 2012: 453). Tato osoba je zmíněna také v knihách magistrátu Kėdainiai z XVIII. století, např.: 1723 Panem Jakubem Grejem Decemwirem Kieydanſkim abl. KMK₄ 63 – 1737 Pana Jakuba Graia Raycy Kieydan(skiego) gen. KMK₅ 38 – 1739 Panem Jakubem Grajem Raycą Kieydanskim abl. KMK₅ 79 atd. Jiný přistěhovalec ze Skotska, doktor medicíny, je ve starých vilniuských rukopisech ze XVII. století uváděn jako Iacobus Arnuth, Iacobus Arnott (1632†); žil ve Vilniusu a byl skotského původu. Svědčí o tom častý přívlastek „Skot“ zaznamenaný v historických pramenech u jeho příjmení (lat. scotus, pol. szkot) (Ragauskas 2002: 299). Na náhrobním nápisu je však připomínán jako osoba anglické národnosti – „natione Angli“ (Starowolski 1655: 235). Zajímavé je, že skotští emigranti jsou v historických pramenech XVIII. století často označováni také „ex gente Magnae Britanniae“ – z „národa Velké Británie“ (Juknevičius 2015: 32). Skotové se začali nazývat Brity od roku 1707, kdy bylo Skotské království připojeno Straipsniai / Articles 49 ALMA RAGAUSKAITĖ ke Království Velké Británie (BCI 45; Houston 2002: 35; Gibbs 2006: 1; Murdoch 2008: 14; Juknevičius 2015: 32). Aby bylo možné co nejspolehlivěji identifikovat označení skotských obyvatel Kėdainiai, vychází článek z tabulky (registru) osob skotské národnosti, kterou sestavil P. Bajer na základě těchto historických pramenů: souboru finančních dokumentů evangelické reformované církve v Kėdainiai z let 1628–1663 (Collecta zboru Kieydanskiego), záznamů v matrikách křtů z let 1640–1649 a sňatků z let 1641–1649 evangelické reformované církve v Kėdainiai a seznamu z roku 1697 Rejestr porządny Auditorow Zboru tego Kiejdanskiego, který pochází ze souboru aktů zasedání evangelickoreformované obce v Kėdainiai z let 1664–1717 (Akta Sessionalne Zboru Kiejdanskiego). Tento seznam z roku 1697 Rejestr porządny Auditorow Zboru tego Kiejdanskiego byl již dříve publikován a citován (viz také Tworek 1969: 213–215). Tabulka, kterou připravil P. Bajer, obsahuje tyto údaje: konkrétní pramen, v němž je osoba skotského původu zmíněna, datum, funkci aj. (podrobněji viz Bajer 2012: 443–453). Historická příjmení skotských obyvatel Kėdainiai uváděná v článku byla pro větší přesnost porovnána také se skotskými příjmeními z britského atlasu příjmení z XIX. století The Surname Atlas4 (viz také Archer 2003; Lewis 2011: 189–210). Tento atlas příjmení zachycuje rozšíření příjmení v Anglii, Skotsku a Walesu v roce 1881.5 Kromě toho byly prostudovány i další známé soubory skotských příjmení (Black 1996; Whyte 2000; Dorward 2002). Kolem roku 1629 vyučovali na evangelické reformované škole v Kėdainiai nejméně čtyři pedagogové skotského původu: Iacob Paterson, Alexander Nicholas, Thomas Ramsay a Ian Halson (Eriksonas 2000: 175). V uvedeném souboru finančních dokumentů evangelické reformované církve v Kėdainiai z let 1628–1663 se od roku 1630 objevují první „skotská příjmení: Gilbert, Ogilby, Gordon“ (Žirgulis 2002: 24). V tomto souboru se vyskytují i další příjmení osob skotské národnosti, např.: 1658 pan Jerzy Bennet CZK 108, 1650 Wilhelmus Meleyson CZK 67, 1637 Alexander Ogilbe CZK 37, 1655 Jacob Ramsay CZK 102, 1648 Andres Symson senior CZK 78 atd. V seznamu zaznamenaném v aktech zasedání evangelickoreformované obce v Kėdainiai z let 1664–1717 (Acta Sessionalne Zboru Kiejdanskiego 1664–1717), nazvaném Catalogus discentium in Schola Cajodunienſi, jsou uvedeny tyto osoby skotského původu: 1666–1668 Georgius Anderſon ASZK 8, 1666 Iacobus Bennet ASZK 8, 1666–1668 Carolus Ramſay ASZK 8, 1666–1668 Thomas Ramsay ASZK 8, 1666 Iacobus Zomerwill ASZK 8; v pozdějším seznamu je pak ještě zmíněn 1668 Johannes 4 www.archersoftware.co.uk/satlas07.htm 5 Autorka článku děkuje dr. Christopheru Lewisovi (King’s College, London), který jí daroval CD The Surname Atlas. 50 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose Barklay ASZK 8. U sboru je zaznamenána dvojice osob označených jako 1679 Jan Cannot, Rektor Collegy ASZK 70 a 1679 Johanes Paterson, Diaconus ASZK 70. Skotská příjmení jsou zaznamenána v matrikách sňatků z let 1640–1649 a křtů z let 1641–1649 reformované církve v Kėdainiai, např.: 1647 Jan Forbes KERJ 7, 1642 Jan Menien KERK 2v, 1648 Mateus Ramza KERK 5v, 1649 Jan Ramaj KERK 5v atd. Jak je patrné, prvními členy těchto dvoučlenných pojmenování jsou křesťanská jména; užívají se tradiční polské či latinské podoby jmen, protože historické prameny byly psány polsky a latinsky, např.: Jan, Mateus, Michal; Carolus, Georgius, Thomas atd. Postupně získávali skotští obyvatelé Kėdainiů důležité postavení v životě a správě města. Z různých městských dokumentů bylo za období 1590–1795 (po celou dobu městské samosprávy) shromážděno 225 příjmení magistrátních úředníků (Tyla 2000: 73–75). Na základě údajů shromážděných Antanem Tylou spočítal Rimantas Žirgulis, že z 27 členů městské rady Kėdainiů byli 2 Skotové (7,4%), ze 46 purkmistrů bylo 12 Skotů (26%), ze 48 radních bylo 6 Skotů (12,5%), ze 49 konšelů bylo 15 Skotů (30,6%), z 38 decemvirů bylo 7 Skotů (18,4%) a ze 17 písařů byl 1 Skot (5,8%). Ukázalo se, že z 225 městských úředníků jich v uvedeném období bylo 43 skotského původu (19,1%) (Žirgulis 2002: 25). V rukopisech k dějinám města Kėdainiů se po válce v letech 1655–1660 objevují příjmení následujících významných skotských rodin z Kėdainiů: Andersons, Arnes, Benets, Forbes, Gordons, Hallyburtons, Kuiks, Moleysens, Nikells, Ogilbys, Ramsays, Simpsons, Skromers (Eriksonas 2000: 180). Údaje z inventáře Kėdainiů z roku 1666 potvrzují, že Skotové sídlili v nejlepší, centrální části města – v okolí reformovaného kostela, Velkého náměstí a u přístupů ke třem hlavním ulicím – Piles, Senosios a Arklų, např.: 1666 Ulica Konska Pukamenici P(ana) Arna pusta gen. Kl 6, 1666 Dom P(ana) Wilma Benneta gen. Kl 1, 1666 Dom Pana Dawidsona gen. Kl 1, 1666 Druga strona tejże ulicy zamkowej Domek Wojciecha Lewstona gen. Kl 3v. Protože reformovaný kostel stál vedle městského tržiště, kde se konaly hlučné nedělní trhy, rozhodlo zasedání 24. března 1655, že nedělní trhy v Kėdainiai jsou neúctou k Bohu, který zakázal nedělní práci, a proto požadovalo, aby je městská správa přesunula na všední dny (Juknevičius 2015: 37). O jejich vlivu a společenském postavení svědčí skutečnost, že skotská příjmení nosili mnozí tehdejší magistrátní úředníci, zámožní obchodníci, věřitelé, nájemci statků, majitelé obchodů, rektoři gymnázia, senioři reformované církve, její podporovatelé aj., např.: 1690 Dawid Kreyfy Ławnik KMK₂ 21; 1708 Pan Jan Cramont Ławnik Madeburey Kiedanskie KMK₃ 15, 1721 Pan Wilhelma Halibthona Kupca y Obywatela Kiedankiego gen. KMK₄ 4, 1704 Honorato Domino Alberto Lewinston Consulari eiusdem Civitatis KMK₃ 6v, 1721–1725 Dawida Straipsniai / Articles 51 ALMA RAGAUSKAITĖ Mitchella Decemwira⁶ gen. KMK₄ 107, 1794 Jan Moleyson Profesor Szkoł Kievdańskich KMK₂₄ 142, 1724 Szlachetnych Panow Woyciecha Paterfona Raycy <...> gen. KMK₄ 107, 1735 Wiliwem Rofsem Lantwoytem abl. KMK₅ 27v atd. Zdá se, že někdy je pro stručnost tatáž osoba zaznamenána pouze příjmením, např.: 1711 P(ana) Cramondta gen. KMK₃ 24v, 1654 pana Cupera gen. CZK 79, 1658 panu Ramsonowi dat. CZK 108, 1655 pana Ranisona gen. CZK 104, 1653 p(ana) Dawida Symsona gen. CZK 92 – 1653 Symsona gen. CZK 92 atd. Z historických pramenů ze XVII–XVIII století vyplývá, že skotská příjmení se užívala v záznamech o osobách ze skotského původu náležejících k městské vládnoucí elitě i k nižším společenským vrstvám. Dědičné osobní jméno se uplatňuje při pojmenování členů téže rodiny⁷ (rodičů a dětí, manžela a manželky, sourozenců aj.), např.: 1714 Ja Jan Farsay Czynią wiadomo y jawno zeznawam tym moim Dobrowolnym listem Kwitacinnym Danym Rodzonemu <...> Panu Jerzemu Farsaiowi, jako starszemu Bratu Na to Iz ia wyzsmianowany Jan Farsay, przybywszy z Cudzych Kraiow słuzby woienney <...> w Roku Tysiącsiedmsetnym dwunastym do Miasta Kieydan y niezostawszy <...> Panow Rodzicow Moich zywocie <...> Pana Wilhelma Farsaja Pisarza Grodzkiego Kieydanskiego y Rodzicielki Moiey <...> Paniey Anny Lawrynowny Farsajowey KMK₃ 59; 1714 Pana Livingstona Raycy od Szlachetney <...> Anny Hallibortonowny Livingstonową Małzonkow Mieszczanow <...> Miasta Kieydan(skiego) gen. KMK₃ 30v; 1731 Pan Wilim Rof₃ Rayca Kieydanski <...> Katarzyna z Arnetow primi voti Elizeufzowa Reiowa ad præsens Rofzowa KMK₂ 76; 1717 Jerzy Sumerwill y Ja Anna Mozeniufzowa Jerzyna Sumerwilowa Małzonkowie <...> KMK₃ 81v. V XVII–XVIII století jsou zaznamenány dva společné osobní údaje, když jsou vedle sebe uvedeni manžel a manželka, např.: 1691 szlachetnemu P(anu) Hendrichowi Hunterowi Ławnikowi Kieydanskiemu y szlachetney Paniey Katharzynie Lewistonownie Hendrichowey Hunterowey Ławnikowey Małzonkom dat. KMK₂ 35; 1715 Panu Alexandrowi Cuthbertowi Burmistrzowi Miasta Kieydanskiego y szlachetney <...> Pani Katharzynie Kalinowskiey Alexandrowey Cuthbertowey Burmiftrzowey Małzonkom y obywatelom Miasta Kieydanskiego dat. KMK₃ 69v. P. Bajeris v aktech zasedání reformované církevní obce v Kėdainiai z let 1664–1717 (Acta Sessionalne Zboru Kieydanskiego 1664–1717) zaznamenal v seznamu farníků reformovaného kostela v Kėdainiai z roku 1679 (Rejestr 6 Některé osoby jsou označeny jako lo. deczewir. Vztah magistrátu Kėdainiů k městské obci byl poměrně silný, proto se zasedání magistrátu účastnili deczewirai a zástupci cechů. Byli také potvrzováni magistrátem. Tyto osoby kontrolovaly usnesení a rozhodnutí přijímaná magistrátem, vybrané příjmy i výdaje a odpovídaly za vojenskou připravenost města Kėdainiů (Tyla 2000: 64–76; Juknevičius 2015: 49). 7 Právě dědičnost osobního jména a jeho příslušnost členům jedné rodiny svědčí o tom, že se proměnilo v příjmení (Bubak 1986: 217; Maciejauskienė 1991: 51; Ragauskaitė 2001: 125). 52 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose porządny Auditorow Zboru tego Kiejdanskiego) z 238 lidí připsal 76 označení osobám skotské národnosti (spolu s jejich rodinnými příslušníky – manželkami a potomky). Podle něj to představuje asi 32,3% farníků (Bajer 2012: 280). Za zmínku stojí následující označení Skotů z Kėdainių a členů jejich rodin, např.: 1679 Panowie Ławnicy P(an) Woyciech Leviston, P(ani) Katarz(ina Krechtonowna, Zona jego. Katary(na), Margreta Corki. Wojciech, Jerzy Synowie. Carol, y Tomas Ramze Pasierbowie ASZK 70; 1679 P(an) Jan Dawidson, P(ani) Dorota Burnetówna Zona jego ASZK 70; 1679 W Rynku P(an) Jerzy Makien, Złotnik P(ani) Anna, Zona jego jakub Somerwill Andrzej Makien Syn ASZK 71; 1679 W Rynku P(an) Dawid Gilbert Anna Corka jego ASZK 71; 1679 Na Posmilskiey Ulicy P(ani) Gertruda Kiuckowa Wdowa. Anna y Zofia Corki ASZK 71; 1679 P(an) Jakub Somerwill Anna Zona jego Anna, Katarzyna, Helena Corki ASZK 71; 1679 Na Konskiey Ulicy P(an) Jan Scharp P(ani) Katarzyna Helleb. Zona jego Jan, Jerzy, Wojciech, Alexander Synowie ASZK 72 atd. Z těchto příkladů je nejzřetelněji patrné, že bez dědičného osobního jména, tj. příjmení, byli zaznamenáni také někteří Skotové zaujímající ve společnosti vysoké sociálně-ekonomické postavení. Tato okolnost ukazuje, že v uvedených případech nebyla obecná osobní jména jednoduše zaznamenána. Zřejmě to skutečně způsobily nejednotnosti v pojmenovávání, kontext zápisů a písařská tradice, kterou písaři znali. Tuto myšlenku podporuje skutečnost, že v různých pramenech dějin Kėdainiů jsou členové týchž rodin zapisováni nejednotně – s dědičnými osobními jmény i bez nich, např.: 1679 Panowie Burmistrzowie P(an) Jerzy Anderson. P(ani) Elzbieta Zona jego ASZK 70 a 1690 Spectabilis D(omi)ni Georgy Anderſon Proconsulis KMK2 6v, jeho manželka – 1690 Szlachetney paniey Jerzyney Andersonowey Burmistrzowey Kieydanskiey gen. KMK2 4v; 1679 Panowie Raicy P(an) Jerzy Helleborton P(ani) Elzbieta Zona jego ASZK 70 a 1736 Panią Elzbietą z Barklaiow Halibortonową tudzież Panem Jerzym Halibortonem Ławnikiem Kieyd(anskim) KMK6 28; 1679 Panowie Raicy P(an) Jakub Kiuck, P(ani) Małgorzata Zona jego ASZK 70 a 1704 Panu Jakubie Kiuku Raycy Miasta Kieydanskiego y Szlachetney Pani Małgorzacie <...> Jakubowey Kiukowey KMK3 7v; 1679 Na Długiey Ulicy P(an) Alexander Mongriff: P(ani) Zofia Zona jego Bennetowna ASZK 71 a 1691 Pana Alexandra Makryfa Ławnika Kieydanskiego y na Panią Zofię Bennetownę Alexandrową Makryfową Małzonkow KMK2 39. Někdy se vynechává ženino křestní jméno a rodné příjmení a uvádí se odkaz na le. sama, tj. sama, manželka, přičemž se zapíše pouze jedno společné příjmení manželů: 1750–1766 Panu Jakubowi y Samey Grajom Małz(onkom) Obyw(atelom) Kieyd(anskim) dat. KMK1013 a 1777 Jakub y Elzbieta z Kramontow Grajowie Obywatele Kieydanscy KMK17 17v. Ačkoli si Skotové z Kėdainiů zachovávali svou národní identitu, na druhé straně se mohli vyhnout jazykové a kulturní izolaci tím, že se prostřednictvím manželských svazků spojovali s místní městskou elitou (Žirgulis 2002: 24; 2002a: 132; 2005a: 237). Protože některé Straipsniai / Articles 53 ALMA RAGAUSKAITĖ příjmení žen i mužů litevského a polského původu svědčí o smíšených manželstvích, např.: 1679 P(an) Reinold Gordan P(ani) Judita Budrewiczowna Zona jego ASZK 70; 1699 Ja Jakub Karol Gradowski y Ja Anna Andersonowna Jakubowa Karolina Gradowska Małżonkowie KMK₁ 89; 1679 P(an) Jerzy Meleison P(ani) Katarzyna Miksiewiczowna, Żona jego ASZK a 1691 Ja Jerzy Mollefon Burmistrz y Ja Katharzyna Miksiewiczowna Jerzyna Molefonowa Burmistrzowa Małżonkowie Mieszczanie Miasta KMK₂ 37v; 1704 P(anu) Andrzeiowi Leytticzowi Kupcowi y Mieszczaninowi Kieydanskiemu <...> y Małżonce <...> Pani Christynie Paszkiewiczownie Andrzeiowey Letticzowey dat. KMK₃ 7v; 1704–1720 Nobilis Dominus Joannes Stanielewicz alias Staniewicz et Margarita Hallibortonowna Conjuges legitimi KMK₃ 11 a 1704–1720 Ja Jan Stanielewicz alias Staniewicz, y Ja Małgorzata Hallibortonowna Janowa Staniewiczowa Małżonkowie, Obywatele y Mieszczanie Miasta Kieydan(skiego) KMK₃ 11 atd. Protože skotská příjmení byla zaznamenána převážně v rukopisech psaných polsky a latinsky a rukou několika písařů, nebylo možné se vyhnout nejednotnostem v zápisu. Příjmení téže osoby mohlo být v různých záznamech pozměněno, takže je obtížnější rozpoznat je jako skotské. Tak vzniklo mnoho grafických variant skotských příjmení, např.: 1637 Jan Arnet || 1638 P(an) Jan Arnat CZK 45 || 1655 Jan Arnot CZK 102; 1637 Alexander Gorden CZK 37 || 1638 P(an) Alexander Gordon CZK 45 || 1651 Alexander Gordonn CZK 74; 1646 Jakub Kujck Szkot KERK 8v || 1660 Pana Jakuba Kiuka gen. KAK₁ 16; 1690 Robert Liwiston Rayca KMK₂ 8v || 1691 Roberth Liwifton Rayca KMK₂ 38; 1638 P(an) Thomas Melisson CZK 45 || 1647 Tomasz Meleyson CZK 64; 1650 Jan Nikiel CZK 67 || 1650 Pan Jan Nikoll szafarz zborowy CZK 73; 1638 William Oliphant CZK 45 || 1646 Wilhelm Olephant Szot KERK 5v; 1649 Tomass Skromse KERK 8 || 1658 Thomass Skremzer CZK 108; 1666 Jacobus Zomervill ASZB 8 || 1668 Iacobus Somerwill ASZK 8; 1714 Dominus Georgius Farsay KMK₃ 59 || 1721 Pana Jerzego Forfaia Ławnika Miafta Kieydanſkiego gen. KMK₄ 1v; 1704 Dominum Andream Leytticz Decemvirum Caiodunensem KMK₃ 7v || 1713 Andrzeia Licza gen. KMK₃ 42v || 1719 Andrzey Leyticz Rayca Maydeburyi Kieydanskiev KMK₃ 95; 1711 Woyciech Peterson Ławnik KMK₃ 29v || 1714 Woyciech Paterson KMK₃ 59v || 1722 Pan Woyciech Peterfon Rayca Magdeburyi Kieydanſkiey KMK₄ 47v. Ještě více byly slavizovány ženské skotské osobní formy. Užívány byly polské a latinské podoby ženských křestních jmen, např.: Anna, Catharina; Katarzyna, avšak zdrobněliny jen velmi zřídka: Halszka aj. Zápisy v matrikách ukazují, že manželky členů skotské městské správy a nejbohatších kupců byly označovány plnými podobami jmen. Zástupkyně nižších vrstev obyvatel Kėdainiů (Litevky a další), například služebné, často měly jména ve zdrobnělých podobách. Bylo na ně pohlíženo neuctivě a lhostejně, takže se na jednotnost podob jejich jmen nedbal. Kromě toho, 54 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose dodatečně se připojovaly slovanské přípony -ova (v pramenech se píše -owa) obvykle k příjmením provdaných skotských žen a -ovna (psáno -owna) – k příjmením neprovdaných žen či dívek, např.: 1652 p(ani) Czapmanową mieszczanką kiejdańską CZK 79, 1659 pani Forbezowa CZK 109, 1679 Halszka Hallibortonowna ASZK 72, 1688 Ja <...> bywłza Janowa Heiowa a teraznieyſza Jerzyna Molleſonowa Burmistrzowa KMK₁ 78, 1659 panna Margareta Simsonówna CZK 109; 1717 Katarzynie Forsaio wey KMK₁ dat. 107 – 1731 Katarzyna Monkryfowna Forsa iowa KMK₂ 66, 1750 Domina Anna Forsejowa vidua KMK₂ 132, 1753 Katarzyna Dettlthen Kuczbertowa KMK₂ 175, 1710 Pani Katerzynie Lewingstonownie Leytitzowey dat. KMK₂ 55, 1722 Pani Zofia z Rejow Lewingstonowa KMK₁ 159, 1709 Pani Katharzyny Simsonowny bywszey Alexandrowey Monkrifowey Burmistrzowey Kieydanskiey gen. KMK₁ 100, 1730 Paniey Woyciechowey Patersonowey gen. KMK₂ 60. Někdy jsou tytéž ženy zapsány stručněji, bez opakování celého označení, např.: 1659 pani Andryssowa Simsonowa CZK 109 – 1659 panią Andrys sową CZK 109. Podobně (se slovanskými příponami -ova ir -ovna) se zapisovala také příjmení žen z německé luterské komunity, která působila v Kaunasu v 16.–18. století (Ragauskaitė 2001: 135–138). Jde tedy o jev, který byl zřetelně zaznamenán v onomastice přinejmenším dvou měst. Koncem 17. století vymřela biržajsko-dubinskýská větev knížecího rodu Radvilů a po severní válce a následné ničivé morové epidemii se hospodářská situace města výrazně zhoršila a kėdaiňští skotští (a angličtí) obchodníci se ocitli na pokraji bankrotu. Bylo proto rozhodnuto požádat o finanční podporu krále Jiřího II. (a na jeho doporučení také členy Společnosti pro šíření křesťanského poznání (The Society for the Promotion of Christian Knowledge) (Nishikawa 2000: 297). V letech 1727 a 1730 přijeli do Londýna měšťané z Kėdainiai, uvedení jako Jakob Gray a Jakob Gordon. V několika bankách byly otevřeny účty pro uložení peněz. Anglický ministerský předseda, uváděný jako sir Robert Walpole, daroval 50 liber; na misii přispěl také vládní tajemník, hrabě z Harringtonu (Žirgulis 2002a: 134). Skotská církev vyhlásila společnou sbírku na pomoc „Žemaitiji a Kėdainiai“. Z děkovného dopisu Kėdainaiů z 30. dubna 1731 vyplývá, jak byly tyto peníze využity: v Královci byla nakoupena sůl, sleď(i), železo, sklo, olovo a další zboží užitečné pro obchod; část peněz byla určena chudým, další částka byla ponechána v Gdaňsku (Nishikawa 2000: 296–297). Roku 1731 byla založena Societas Commerciorum – Komercijos draugija. Jejími zakladateli byli „Alexander Cuthbert, burmistrz kiejdański, Andrzej Leit y c, rajca, Ierzy Forsay, wójt, William Ross, Robert Livingston, Dawid Anderson, Iakub Gray – ławnicy, Daniel Mitchell, Ierzy Halybarton – dziesiętnicy, wszyscy obywatele kiejdańscy nationis M. Britannia“ (Tworek 1966: 195). Cílem této společnosti bylo oživení obchodu a udržování evangelicko-reformované církve, jejích duchovních a budov, Straipsniai / Articles 55 ALMA RAGAUSKAITĖ vargšų ir nuskurdusių tautiečių bei bendratikių šelpimas (Žirgulis 2002: 26). Tačiau 1731 m. gaisrai sugriovė Kėdainių pirklių planus. XVIII a. ūkio krizė, karai bei religinis persekiojimas toliau menkino anglų ir škotų išeivijos gyvenimą Radvilų mieste (Nishikawa 2000: 308). Dėl šių nepalankių istorinių aplinkybių škotų asmenvardžių kalbamojo šimtmečio knygose mažėjo, škotai palaipsniui asimiliavosi. Didžioji dalis šių kitataučių išvyko – XVIII a. savo veiklą perkėlė į Karaliaučių ir Klaipėdą, kur vertėsi medienos plukdymu ir prekyba (Žirgulis 2002: 26). Památku Skotů dnes uchovávají staré rukopisy města Kėdainiai a dochované architektonické stavby – skotské domy (pro skotské domy byly charakteristické klenuté stropy v přízemí a dřevěné galerie ve dvorech) (Grinevičius, Miškinis 1975: 167; KSR 6, 20, 23; Jucevičius 2011: 50, 54–56). Byla vyslovena hypotéza, že skotská architektura Kėdainiai (pro skotské domy byly charakteristické klenuté stropy v přízemí a dřevěné galerie ve dvorech) je typická právě pro města na východním pobřeží Skotska (Juknevičius 2015: 7). Status měšťanských příjmení nejčastěji stvrzovaly dokumenty konkrétního města. Ve městě byly rodinné vazby slabší a ekonomické a sociální vztahy mnohem složitější: intenzivně se obchodovalo, rozvíjela se řemesla a obyvatelům byly poskytovány půjčky, proto bylo důležité jednotlivce odlišit od ostatních a identifikovat jej (Ragauskaitė 2005: 145–146). Jak již bylo uvedeno, v zápisech v zásadě od druhé poloviny 17. století měli příjmení všichni kėdaiňští měšťané. Příjmení se zřejmě utvářela pomaleji u příslušníků nejnižších (marginálních) vrstev v Kėdainiai (Ragauskaitė 2008: 32–33). V kontextu vzniku příjmení obyvatel Kėdainiai byla výjimečná situace utváření příjmení skotské komunity v Kėdainiai. Skotové přicházející do Kėdainiai kolem let 1628–1629 již měli dědičná osobní jména (příjmení), jejich společná osobní jména však při zápisu členů týchž rodin nebyla v historických pramenech města vždy zaznamenávána. Zřejmě to skutečně způsobovala specifika pramenů, nejednotnost označování (osoby zmíněné výše mohly být na jiné stránce dokumentu označeny jinak nebo jednodušeji, stručněji) apod. Jinými slovy, příjmení těchto cizinců se v městských dokumentech zaznamenávala podle stejných pravidel jako příjmení ostatních místních obyvatel Kėdainiai. Tvrzení předložená v článku o systému označování skotských měšťanů v Kėdainiai v 17.–18. století a o zápisu a vývoji podob jejich příjmení doplňují dosavadní výzkum historické onomastiky obyvatel Kėdainiai. Další výzkum této svébytné oblasti litevské historické antroponymie (osobních jmen měšťanského stavu) je potřebný také proto, že onomastické systémy různých litevských měst se liší v aspektech utváření, původu, tvoření příjmení aj. 56 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose 2. ZÁVĚRY 1. Osoby skotského původu, které přišly do Kėdainiai kolem let 1628–1629, již měly příjmení, avšak způsob zaznamenávání (či nezaznamenávání) jejich dědičných antroponym v městských rukopisech se lišil. Ovlivňoval jej kontext historických dokumentů, neexistence jednotného a závazného systému označování, písařská tradice, kterou tehdejší písaři uplatňovali, a další faktory. Je však zřejmé, že v 16.–18. století převládala označení, která jasně dokládají fungování dědičných osobních jmen (příjmení) kėdaiňských Skotů v historických pramenech města Kėdainiai. 2. Označení kėdaiňských Skotů v 17.–18. století jsou zachycena v textech a písemnostech v latině a polštině. Proto se používaly polské a latinské podoby jejich křesťanských jmen. Příjmení osob skotské národnosti byla latinizována i slavizována a v jednotlivých zápisech magistrátních knih mohla být různě pozměňována. Vznikly tak grafické varianty příjmení kėdaiňských Skotů (mužů). 3. Antroponyma žen skotského původu byla slavizována ještě intenzivněji. K druhým osobním jménům (podle manžela nebo otce) se připojovaly slovanské přípony -oa (v historických dokumentech psáno -owa) obvykle k příjmením provdaných žen a -ona (psáno -owa) – k příjmením neprovdaných dívek či žen. Vliv na to zřejmě měla také specifika dobových pramenů, pravidla kancelářského písemnictví, jimiž se písaři řídili různě, jejich národnost, kvalifikace aj. Straipsniai / Articles 57 ALMA RAGAUSKAITĖ PŘÍLOHY OBR. 1. Fragment z roku 1666 ze starého rukopisu Inventarz miasta Kieydanskiego 1666 (l. 6). 58 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose OBR. 2. Fragment z roku 1679 z rukopisu z let 1664–1717 Acta Sessionalne Zboru Kiejdanskiego (l. 70). Straipsniai / Articles 59 ALMA RAGAUSKAITĖ OBR. 3. Fragment z roku [1686] z knihy kėdainského magistrátu z let 1690–1775 (l. 46). 60 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose ŠALTINIAI ASZK – Akta Sessionalne Zboru Kiejdanskiego 1664–1717. Lietuvos Nacionalinės Martyno Mažvydo bibliotekos Retų knygų ir rankraščių skyrius. F. 93–541. CZK – Collecta zboru Kieydanskiego: To jest rachunek wszystkich recept i expens zborowych zaczę ty roku 1628 dnia 20 novembra, unpublished print. Opracował W. G. Studnicki, Wilno: 1939. Lietuvos Mokslų Akademijos Vrublevskių bibliotekos Rankraščių skyrius. F. 9–3040. KERĮ, KERK – Kėdainių evangelikų reformatų bažnyčios 1640–1649 m. jungtuvių ir 1641–1649 m. krikšto metrikų knygos. Lietuvos valstybės istorijos archyvas (toliau – LVIA). F. 606. Ap. 1. B. 144. KI – Kėdainių 1666 m. inventorius [Inwentarz miasta Kieydanskiego 1666]. Vilniaus universiteto bibliotekos Rankraščių skyrius. F. 4. A215. B. 16891. KMK1 – Kėdainių magistrato 1623–1806 m. knyga8. LVIA. F. SA. B. 15360. KMK2 – Kėdainių magistrato 1690–1775 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15357. KMK3 – Kėdainių magistrato 1704–1720 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15358. KMK4 – Kėdainių magistrato 1721–1725 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15359. KMK5 – Kėdainių magistrato 1732–1740 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15361. KMK6 – Kėdainių magistrato 1732–1743 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15362. KMK7 – Kėdainių magistrato 1744–1750 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15363. KMK8 – Kėdainių magistrato 1750–1752 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15364. KMK9 – Kėdainių magistrato 1750–1761 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15367. KMK10 – Kėdainių magistrato 1750–1766 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15368. KMK11 – Kėdainių magistrato 1753–1755 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15365. KMK12 – Kėdainių magistrato 1756–1758 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15366. KMK13 – Kėdainių magistrato 1762–1763 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15369. KMK14 – Kėdainių magistrato 1763–1770 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15370. KMK15 – Kėdainių magistrato 1767–1770 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15371. KMK16 – Kėdainių magistrato 1771–1773 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15372. 8 Iš tiesų tai nėra 1623–1806 m. magistrato knyga, kaip nurodyta Lietuvos valstybės istorijos archyvo apraše, o tik į vieną rinkinį įrišti poros šimtų metų pavieniai dokumentai. Straipsniai / Articles 61 ALMA RAGAUSKAITĖ KMK17 – Kėdainių magistrato 1774–1777 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15373. KMK18 – Kėdainių magistrato 1777–1779 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15374. KMK19 – Kėdainių magistrato 1777–1780 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15375. KMK20 – Kėdainių magistrato 1779–1782 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15376. KMK21 – Kėdainių magistrato 1782–1791 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15377. KMK22 – Kėdainių magistrato 1783–1792 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15378. KMK23 – Kėdainių magistrato 1791–1806 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15379. KMK24 – Kėdainių magistrato 1794–1798 m. knyga. LVIA. F. SA. B. 15380. LITERATŪRA Alexandrowicz Stanisław 1970: Geneza i rozwój sieci miasteczek Białorusi i Litwy do połowy XVII w. – Acta Baltico–Slavica 7, 47–108. Alexandrowicz Stanisław 2011: Studia z dziejów miasteczek Wielkiego Księstwa Litewskiego. Toruń: Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika. Archer Stewen 2003: The British 19th Century Surname Atlas. CD-ROM. Dartford: Archer Software. Bajer Peter 2011: “Noli Me Condemnare” – Migrant Memories Set in Stone: The Seventeenth and Eighteenth-Century Scottish Memorials in Poland. – Memory Connection 1(1), 77–98. Bajer Peter Paul 2012: Scots in the Polish-Lithuanian Commonwealth, 16–18th Centuries. Leiden–Boston: Brill. BCI – British Consciousness and Identity. The Making of Britain, 1533–1707, ed. by Brendan Bradshaw, Peter Roberts. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. Black George Fraser 1996: The Surnames of Scotland: Their Origin, Meaning, and History. Edinburgh: Birlinn. Bubak Józef 1986: Proces kształtowania się polskiego nazwiska mieszczańskiego i chłopskiego. Kraków: Nakładem Uniwersytetu Jagiellońskiego. Dorward David 2002: Scottish Surnames. Edinburgh: Mercat Press. Eriksonas Linas 2000: The Lost Colony of Scots: Unravelling Overseas Connections in a Lithuanian Town. – Ships, Guns and Bibles in the North Sea and the Baltic States c.1350–c.1700, ed. by A. I. Macinnes, T. Riis and F. G. Pedersen. East Lothian: Tockwell Press, 173–187. 62 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose Gibbs Chris 2006: The New Britons: Scottish Identity in the 18th and 19ᵗʰ Centuries. – The Napoleon Series. Prieiga internete: http://www.napoleon-series.org/research/society/c_scottishidentity.html Grinevičius Henrikas, Miškinis Algimantas 1975: Kėdainių urbanistinė raida. – Architektūros paminklai 3. Vilnius: Paminklų konservavimo institutas, 157–186. Houston Robert Allan 2002: Scottish Literacy and the Scottish Identity: Illiteracy and Society in Scotland and Northern England, 1600–1800. Cambridge: Cambridge University Press. Jucevičius Jonas 2011: Kėdainių krašto architektūra. Kėdainiai: Spaudvita. Juknevičius Algirdas 2015: Škotų palikimas Kėdainiuose. Vilnius: Savastis. KDN – Lietuvos magdeburginių miestų privilegijos ir aktai 3: Kėdainiai. Sud. Antanas Tyla. Par. Antanas Tyla, Romualdas Firkovičius, Darius Antanavičius. Vilnius: Lietuvos istorijos instituto leidykla, 2002. Kowalski Waldemar 2015: The Great Immigration: Scots in Cracow and Little Poland, circa 1500–1660. Leiden: Brill. KSR – Kėdainių senamiesčio rūšiai. Kėdainiai: Lututė, 2008. Lewis Christopher Piers 2011: A New Approach to Personal Names and Cultural Identity in Nineteenth-Century Britain. – Baltų onomastikos tyrimai 2, sud. Alma Ragauskaitė, Grasilda Blažienė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 189–201. LPŽ I–II – Lietuvių pavardžių žodynas 1–2. Vilnius: Mokslas, 1985–1989. Lukšaitė Ingė 1970: Lietuvių kalba reformaciniame judėjime XVII a. Vilnius: Lietuvos TSR Mokslų akademijos Istorijos institutas. Lukšaitė Ingė 1999: Reformacija Lietuvos Didžiojoje Kunigaikštystėje ir Mažojoje Lietuvoje: XVI a. trečias dešimtmetis – XVII a. pirmas dešimtmetis. Vilnius: Baltos lankos. Lukšaitė Ingė 2001: Knygos nobažnystės (1653) parengimo kultūrinė aplinka. – „Knyga nobažnystės krikščioniškos“ (1653) – XVII a. Lietuvos kultūros paminklas. Kėdainiai: Kėdainių krašto muziejus, 4–28. Maciejauskienė Vitalija 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas XIII–XVIII a. Vilnius: Mokslas. Murdoch Steve 2001: The Scottish Community in Kėdainiai in its Scandinavian and Baltic Context. – Tarptautinė mokslinė konferencija „Colloquium Balticum. Baltijos regionas Europos mastu“. Šeteniai, 2001 m. birželio 16 d., 7. Murdoch Steve 2008: Anglo-Scottish Clash? Scottish Identities and Britishness, c. 1520–1750. – Cycnos 25(2), 1–16. Straipsniai / Articles 63 ALMA RAGAUSKAITĖ N i s h i k a w a S u g i k o 2000: Across the Continent: the Protestant Network Between the Society for the Promotion of Christian Knowledge (SPCK) and Kėdainiai. – Kul- tūrų sankirtos. Vilnius: Diemedžio leidykla, 296–308. R a g a u s k a i t ė A l m a 1999: XVI a. II pusės Kauno miestiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 41, 145–158. R a g a u s k a i t ė A l m a 2000: XVII a. pirmosios pusės Kauno miestiečių asmenvardžių kilmė. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 43, 93–110. R a g a u s k a i t ė A l m a 2001: Kauno miestiečių pavardžių formavimasis XVI–XVIII a. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 45, 123–143. R a g a u s k a i t ė A l m a 2002: XVII–XVIII amžių kauniečių (vyrų) pavardžių variantai. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 47, 31–40. R a g a u s k a i t ė A l m a 2002a: XVI–XVIII a. kauniečių asmenvardžiai. Daktaro disertacijos santrauka. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. R a g a u s k a i t ė A l m a 2003: XVI–XVIII a. kauniečių moterų asmenvardžių daryba. – Vārds un tā pētīšanas aspekti. Rākstu krājums 7. Liepāja: Liepājas pedagoģijas akadēmija, 82–92. R a g a u s k a i t ė A l m a 2005: XVI–XVIII a. kauniečių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. R a g a u s k a i t ė A l m a 2006: Vietovardinės kilmės asmenvardžiai ir prievardžiai XVI a. Kauno aktų knygose. – Baltu filoloģija 15(1/2), 81–94. R a g a u s k a i t ė A l m a 2007: Scottish Personal Names in the Act Books of the City of Kėdainiai in the Seventeenth and Eighteenth Centuries. – Tarptautinė Aleksandro Vanago konferencija „Vardas kalboje, istorijoje ir savimonėje“. 2007 m. spalio 24–26 d. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 63–64. R a g a u s k a i t ė A l m a 2008: Tendencies in the Evolution of Hereditary Surnames of Townspeople in Lithuania from the Sixteenth to Eighteenth Centuries. – Zunamen / Surnames 3, 29–37. R a g a u s k a i t ė A l m a 2009: Kada susidarė kauniečių pavardės? – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 226–232. R a g a u s k a i t ė A l m a 2011: Dėl lietuvių ir lenkų kalbų kontaktų XVII–XVIII a. Kėdainių miesto vardyne. – Tarptautinė mokslinė konferencija „Regioninė onomastika: ką sužinome iš vardyno“. 2011 m. lapkričio 10–11 d. Kaunas: Vilniaus universiteto Kauno humanitarinis fakultetas, 21–22. 64 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose Ragauskaitė Alma 2014: Kauno moterų asmenvardžiai XVI–XVII a. lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Kauno istorijos metraštis 14. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas; „Versus aureus“, 7–17. Ragauskaitė Alma 2014a: Lietuvoje sudarytas rankraštinis tikrinių vardų registras (apie 1840–1843). – Archivum Lithuanicum 16, 323–340. Ragauskaitė Alma 2015: Seniausios Lietuvoje 1599–1621 metų Joniškio krikšto metrikų knygos joniškiečių moterų asmenvardžiai lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Acta Linguistica Lithuanica 73, 55–81. Ragauskas Aivas 2002: Vilniaus miesto valdantysis elitas XVII a. antrojoje pusėje (1662–1702 m.). Vilnius: Diemedis. Starowolski Szymon 1655: Monumenta Sarmatarum. Cracoviæ: In Officina Vidua&Hæredum Francisci Cæsarij, S. R. M. Typog. Anno Domini, M. DC. LV. Šinkūnas Peliksas 1928: Kėdainių miesto istorija. Kaunas: „Spindulio“ B-vės spaustuvė. Tyla Antanas 2000: Decemviratas arba Tertio ordo communitatis Kėdainių savivaldoje. – Lietuvos istorijos metraštis 1999. Vilnius: Lietuvos istorijos institutas, 64–76. Tworek Stanisław 1966: Z dziejów kalwinizmu w Wielkim Księstwie Litewskim w XVIII w. – Annales Universitatis Mariae Curie–Skłodowska 21(8), 193–202. Tworek Stanisław 1969: Materiały do dziejów kalwinizmu w Wielkim Księstwie Litewskim w XVII wieku. – Odrodzenie i reformacja w Polsce 14, 199–215. Whyte Donald 2000: Scottish Surnames. Edinburgh: Birlinn Ltd; 2nd Revised edition. Žirgulis Rimantas 2002: Škotų bendruomenė Kėdainiuose 1630–1750 m. – Lietuvos muziejų rinkiniai 1. Kėdainiai: Kėdainių krašto muziejus, 23–27. Žirgulis Rimantas 2002a: Three Hundred Years of Multiculturalism in Kėdainiai. – The Peoples of the Grand Duchy of Lithuania, ed. Grigorijus Potašenko. Vilnius: Aidai, 130–140. Žirgulis Rimantas 2005: Kėdainių žydų bendruomenė ir jos paveldas. – Žydų kultūros paveldas Lietuvoje, sud. Alfredas Jomantas. Vilnius: Savastis, 179–188. Žirgulis Rimantas 2005a: The Scottish Community in Kėdainiai c. 1630 – c. 1750. – Scottish Communities Abroad in the Early Modern Period, ed. by Alexia Grosjean and Steve Murdoch. Brill Leiden-Boston, 225–247. Straipsniai / Articles 65 ALMA RAGAUSKAITĖ Žirgulis Rimantas 2005b: Reformacijos palikimas Kėdainiuose. – Reformacija ir reforma. Tarptautinė mokslinė konferencija. Vilnius, 2002 m. lapkričio 8 d. Vilnius: Apyaūšris, 34–42. Рагаускайте Алма 2012: О литовско-польских языковых контактах по данным фамилий жителей города Кедайняй в XVII–XVIII веках. – Студії з ономастики та етимології. 2011–2012. Київ: Інститут української мови НАН України, 213–221. Tendencies of Recording of Scottish Surnames in the 17th–18th Century Historical Sources of Kėdainiai S U M M A R Y The article analyses the tendencies of naming the members of the Scottish community which existed in Kėdainiai in the 17th–18th century, the peculiar characteristics of expression of genders in their hereditary personal names and their recording in the town’s historical sources of that time. The article focuses on the analysis of proper names of Scottish settlers in Kėdainiai collected from Kėdainiai Magistrate’s register books of the 17th–18th century. In addition to these sources, the author also resorts to other old manuscripts. Around 250 cases of naming Scottish settlers in Kėdainiai were selected – not the cases of naming different persons but repetitive references to them were collected (different variants of their surnames). A larger Scottish community in the town formed in the mid-17th century. They gradually gained an exceptional status. Scottish people settled in the best part of the town – around the Reformed Church and the ‘Great Market.’ The fact that quite a few magistrate’s officers, merchants, elders of the Evangelical Reformed Church, etc. had Scottish surnames testifies to their influence and position in the society of the town. The Scottish settlers who arrived in Kėdainiai in around 1628–1629 already had surnames; however, when recording the family members of the Scottish settlers in Kėdainiai, the spelling of their hereditary personal names (fixation or non-fixation) varied in the town’s old manuscripts. It was influenced by the context of the historical sources under analysis, the writing tradition of the clerks of that time, record-keeping rules, etc. Nevertheless, it is obvious that the 17th–18th century was dominated by the naming which provided obvious evidence to the functioning of hereditary personal names (surnames) of the Scottish settlers in Kėdainiai in Kėdainiai historical sources. A hereditary personal name is seen in the naming of members within the same family (parents and children, 66 Acta Linguistica Lithuanica LXXV Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose husband and wife, brothers, etc.). In the 17th–18th century the surnames of Scottish settlers were recorded in the texts written by the town’s clerks in Latin and Polish languages. Hence, the surnames of this nationality were Latinized, Slavicized and could be differently modified in different records of the magistrate’s books. Therefore, the article discusses the graphic variants of Scottish (male) surnames. Scottish female surnames were Slavicized to an even greater extent; the Slavic suffix -ovna (spelled -owna) was consistently added to the surnames of unmarried women, while -ova (spelled -owa) was added to the surnames of married women. Įteikta 2016 m. rugsėjo 27 d. A L M A R A G A U S K A I T Ė Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 67