Reconsidering the Change of Verbal Conjugation Systems in Tokunoshima Dialects: Form as Another Proof

CHITSUKO FUKUSHIMA Prefekturální univerzita Niigata, Japonsko OBLAST VÝZKUMU: dialektická geografie. NOVÝ POHLED NA ZMĚNU SYSTÉMŮ ČASOVÁNÍ SLOVES V TOKUNOŠIMSKÝCH NÁŘEČÍCH: ZÁPORNÝ ROZKAZOVACÍ TVAR JAKO DALŠÍ DŮKAZ Změna systémů časování sloves v tokunošimských nářečích: zákazový tvar jako další důkaz ANOTACE Autor se podílel na analýze systému časování sloves v tokunošimském nářečí, které patří k nářečím japonštiny z Rjúkjú. Studie je součástí výzkumu zaměřeného na tvorbu nářečního slovníku Tokunošimy. Fukushima (2017) pojednala o reorganizaci systémů časování sloves v nářečích na ostrově Tokunošima, přičemž porovnala dva místní systémy a zkoumala zeměpisné rozšíření určitého slovesného tvaru. Jako klíč k zachycení probíhající změny byl použit adverbiální tvar. V tomto článku je jako další důkaz proměnlivosti na ostrově a k popisu reorganizace systémů časování sloves v nářečích použit zákazový tvar. Proces reorganizace systémů časování sloves na Tokunošimě je znázorněn pomocí jazykových map se zaměřením na zákazový i adverbiální tvar. Nově vytvořené mapy založené na datech z výzkumu Okamury z roku 1977 jasně vymezují územní rozšíření a dokládají, že tvary se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku jsou starší než tvary se slovesným kmenem zakončeným na r. KLÍČOVÁ SLOVA: změna systémů, časování sloves, nářečí Rjúkjú, zákazový tvar, nářeční mapy. Straipsniai / Articles 53 CHITSUKO FUKUSHIMA ANOTACE Autorka článku se podílela na analýze systému časování sloves v tokunóšimském nářečí, které patří k japonským dialektům Rjúkjú. Tato práce je součástí výzkumu souvisejícího s přípravou slovníku tokunóšimského nářečí. V roce 2017 autorka pojednala o změnách systému časování sloves v nářečích ostrova Tokunóšima: porovnala dva místní systémy a zkoumala geografické rozšíření jedné konkrétní slovesné formy. Změny se pokusila doložit na základě adverbiální formy. Tento článek předkládá jako další důkaz vícevýznamovou formu, jejímž prostřednictvím usiluje o odhalení jazykové rozmanitosti na ostrově a popis změn systému časování sloves probíhajících v nářečí. Proces změn systémů časování sloves v tokunóšimštině ilustrují jazykové mapy; pozornost je zaměřena na prohibitivní formu a adverbiální formu. Mapy nově sestavené na základě údajů z Okamurova výzkumu z roku 1977 odhalují zřetelné geografické rozložení, které ukazuje, že tvary sloves s kmeny zakončenými na samohlásku jsou starší než tvary sloves s kmeny zakončenými na r. KLÍČOVÁ SLOVA: změna systémů, časování sloves, nářečí Rjúkjú, prohibitivní forma, nářeční mapy. 1. ÚVOD: ZMĚNA SYSTÉMU ČASOVÁNÍ SLOVES Autorka informovala o změnách systémů časování sloves v tokunóšimských nářečích se zaměřením na adverbiální formu (Fukushima 2017). Tato studie tvrdí, že se na změně podílí také prohibitivní forma. Tokunóšima je ostrov v Rjúkjúském souostroví (viz obrázek 1) a autorka se podílela na analýze systému časování sloves v nářečí Asama na tomto ostrově. To je součástí výzkumu zaměřeného na tvorbu nářečního slovníku (Saki, Fukushima, Nakajima 2003, 2006, 2012; Fukushima 2010).1 Průzkum nářečí u starších informátorů v Asamě a Inutabu (viz obrázek 1) ukázal, že se v nich uplatňují odlišné vzorce časování sloves. Systém časování sloves v nářečí Asama sestává ze tří vzorců časování: pravidelné časování I (typ se slovesným kmenem zakončeným na souhlásku), pravidelné časování II (typ se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku) a nepravidelné časování (viz tabulka 1), zatímco systém časování sloves v nářečí Inutabu sestává ze dvou vzorců časování: pravidelného časování (typ se slovesným kmenem zakončeným na souhlásku) a nepravidelného časování (viz tabulka 2). Na základě porovnání vzorců časování 1 Tento výzkum byl podpořen granty na vědecký výzkum (B) 2330095, (C) 25370487 a (C) 16K02688. 54 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Reconsidering the Change of Verbal Conjugation Systems in Tokunoshima Dialects: The Prohibitive Form as Another Proof Vzhledem ke standardní japonštině a oběma dialektům se předpokládá, že slovesa pravidelné konjugace II přecházejí do pravidelné konjugace I (viz tabulka 3). OBRÁZEK 1. Zkoumaná oblast a lokality TABULKA 1. Vzorce slovesné konjugace v asamském dialektu na Tokunošimě Ekvivalent ve standardní japonštině | základní kmen (BS) | sloučený kmen (FS) | eufonický kmen (ES) | heslový tvar -jui | hlavní konjugační tvary: adverbiální tvar, záporný tvar, tvar -te (eufonický tvar) | FS + ui | BS + i | BS + aN | ES + I | Pravidelná konjugace I (kmen zakončený souhláskou) | asobu „hrát si“ | ˀasɪb- | ˀasɪbɪ- | ˀasɪd- | ˀasɪbjui | ˀasɪbiː | ˀasɪbaN | ˀasɪːdɪ | iku „slyšet“ | Kik- | Kij- | Kɪj- | Kikjui | Kikiː | KikaN | Kɪjɪː | naru „stát se“ | nar- | naj- | nat- | najui | nai | naɾaN | naːtɪ | Pravidelná konjugace II (kmen zakončený samohláskou) | okiru „probudit se“ | ˀwɪː- | ˀwɪːj- | ˀwɪːt- | ˀwɪːjui | ˀwɪː | ˀwɪːɾaN | ˀwɪːtɪ | Nepravidelná konjugace | suru „dělat“ | s- / sj- | sj- | sj- | sjui | sɪː | sjɐN | sjɪː Stripsnai / Articles 55 CHITSUKO FUKUSHIMA TABULKA 2. Vzorce slovesné konjugace v intabuském dialektu na Tokunoshimě Heslový tvar Hlavní konjugační tvary Ekvivalent ve standardní japonštině základní kmen (BS) sloučený kmen (FS) eufonický kmen (ES) tvar –ju adverbiální tvar záporný tvar tvar –te (eufonický tvar) FS + ui BS + i BS + aN ES + I Pravidelná konjugace (kmen zakončený souhláskou) asobu „hrát si“ ’asIb- ’asIbi- ’asId- ’asIburi ’asIbi ’asIbaN ’asIdI kiku „slyšet“ Kik- Kiki- Kicj- Kikjuri Kiki KikaN KicjI naru „stát se“ na- narj- nat- najuri nari nar aN na:tI okiru „probudit se“ ’wl:r- ’wl:rj- ’wl:t- ’wl:rjuri ’wl:ri ’wl:raN ’wl:tI Nepravidelná konjugace suru „dělat“ s-/sj sj- sj- sjui sji: sjaN sji: I, E: střední samohlásky [ɨ], [ə]; ’: glotální závěr [ʔ]; K: glotalizované [k’]; a N: slabičná nazála TABULKA 3. Skupiny sloves a vzorce konjugace: začleňování pravidelné konjugace II do pravidelné konjugace I Vzorec konjugace ve standardní japonštině adverbiální tvar vzorec konjugace v asamském dialektu adverbiální tvar vzorec konjugace v intabuském dialektu adverbiální tvar naru „stát se“ Pravidelná I nari Pravidelná I nai Pravidelná (I) nari kiru „nosit“ Pravidelná II ki Pravidelná I KirI: Pravidelná (I) Kiri ikiru „žít“ Pravidelná II iki Pravidelná I ’ikiri: Pravidelná (I) ’ikiri okiru „probudit se“ Pravidelná II oki Pravidelná II ’wl: Pravidelná (I) ’wl:ri deru „vyjít“ Pravidelná II de Pravidelná II ’izjI: Pravidelná (I) ’izjiri Pravidelná I: slovesa s kmenem zakončeným na -r; adverbiální tvar: kmen zakončený na -r + i Pravidelná II: slovesa s kmenem zakončeným na samohlásku; adverbiální tvar: kmen zakončený na samohlásku Změna pravidelného konjugačního vzorce II na pravidelný konjugační vzorec I vedla ke změně systémů. Asamský dialekt má ve srovnání se standardním jazykem a intabuským dialektem přechodný systém. V tomto procesu se k původnímu adverbiálnímu tvaru přidává tvar –ri. Právě šíření takto rozšířeného tvaru –ri, znázorněného níže, bylo předmětem studie Fukushima (2017). ’wl: > ’wl:ri adverbiální tvar slovesa okiru „probudit se“ ’izjI: ’izji: > ’izjiri adverbiální tvar slovesa deru „vyjít“ Prohibitivní tvar je v tomto článku představen jako další důkaz vysvětlující změnu systémů. 56 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Reconsidering the Change of Verbal Conjugation Systems in Tokunoshima Dialects: The Prohibitive Form as Another Proof 2. HISTORIE SYSTÉMU SLOVESNÉHO ČASOVÁNÍ V JAPONSKÝCH DIALEKTECH Kobayashi (2004: 540) summarized the changes in verbal conjugation system in the particular verb group including okiru ‘wake up’ by examining the data of Japanese dialects. The changes have three stages. On the first stage, there are two vowel grades such as oku- or oki- in the vowel ending verb stem. This stage was observed in Classical Japanese and is observed in Kyushu dialects still now. On the second stage, there is just one vowel grade oki- in the vowel ending verb stem. This stage is observed in Standard Japanese. On the third stage, there emerges the -r ending verb stem okir-. This stage is observed in many Japanese dialects. Koncové tvary okiru a okuru a atributivní tvary okiru a okuru představují nejstarší typ tvarů s kmenem zakončeným na -r, které se užívají ve standardní japonštině a ve většině dialektů. Existuje také mnoho tvarů s kmenem zakončeným na -r: záporné tvary okira-, okera-, okirja- a okerja-, kauzativní tvary okira- a okera-, voluntativní tvary okiro- a okira-, hypotetické tvary okire-, okere- a okure- a rozkazovací tvary okiro, okire, okero a okere (Kobayashi 2004: 543, 545). Užívání okiri jako adverbiálního tvaru je však vzácné. Tento tvar okiri s přidaným -ri se užívá na Tokunoshimě. Existují také prohibitivní tvary okiruna a jejich varianty, o nichž se pojednává dále v této studii. 3. ADVERBIÁLNÍ TVARY: GEOGRAFICKÁ VARIACE V RYUKYUSKÝCH DIALEKTECH A GENERAČNÍ ZMĚNY NA TOKUNOSHIMĚ Podle mapy adverbiálních tvarů slovesa okiru „probudit se“, sestavené na základě údajů z práce Nakmoto (1988) (viz Figure 2; Fukushima 2017), se adverbiální slovesné tvary s přidaným -ri (černé kruhy) vyskytují v části severních Rjúkjú, včetně hlavního ostrova Okinawa, nikoli však na jižních Rjúkjú. Tradiční slovesné tvary bez -ri (šedé čtverce) se užívají v části severních Rjúkjú i na jižních Rjúkjú. Toto geografické rozložení potvrzuje, že adverbiální slovesné tvary s přidaným -ri jsou nové. Na základě údajů z různých generací na Tokunoshimě jsou znázorněny generační změny probíhající na ostrově (viz Figure 3; Fukushima 2017). Údaje zahrnují dřívější publikace Hirayama (ed.) (1966) a Nakmoto (1988) a také nedávná šetření, která Fukushima prováděl v letech 2012–2015 a Sawaki et al. v Stripsni / Articles 57 CHITSUKO FUKUSHIMA letech 2012–2013 (viz Figure 3). Tradiční tvary jsou znázorněny šedými čtverci a tvary s přidaným –ri černými kruhy. Ke změnám došlo před 60. lety 20. století a nyní jsou téměř dokončeny. Šíření mohlo začít v jižním městě Isen na ostrově. Nedávné šetření informantů střední generace ukazuje, že tradiční tvar bez –ri zachovali pouze tři ze 40 informantů. OBRÁZEK 2. Adverbiální tvary slovesa okiru „probudit se“ podle Nakomoto (1988) OBRÁZEK 3. Generační změny adverbiálních tvarů znázorněné na základě různých údajů 4. VARIACE ADVERBIÁLNÍCH A ZÁKAZOVÝCH FOREM V TOKUNOSHIMSKÝCH DIALEKTECH Geolingvistická data od starších informantů, které v roce 1977 shromáždil rodilý mluvčí a dialektolog Takahiro Okamura, zahrnovala místní údaje o adverbiálních a zákazových formách. Jazykové mapy vytvořené na základě Okamurových dat ukazují jasně vymezenou variaci v 52 lokalitách po celém ostrově.2 2 Obrázky 4, 5 a 6 byly vytvořeny pomocí programu SEAL verze 618J, který vyvinuli Fukushima a Fukushima. Okamurova data z průzkumu jsou důležitá, protože zkoumaná oblast zahrnuje severní část ostrova, která nebyla zahrnuta do průzkumů v Hirayama (ed.) (1966) a Nakomoto (1988). 58 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Znovu promýšlená změna slovesných konjugačních systémů v tokushimských dialektech: zákazová forma jako další důkaz Na mapě adverbiálních forem (viz obrázek 4) se formy se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku (černé čtverce) vyskytují v oddělených oblastech, zatímco formy se slovesným kmenem zakončeným na r pokrývají celý ostrov. Formy se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku jsou tedy starší než formy se slovesným kmenem zakončeným na r. Potvrzuje se tak interpretace uvedená v předchozím oddíle. Na mapě zákazových forem (viz obrázek 5) vypadá regionální variace podobně, ačkoli oblast se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku (černé čtverce) je větší než oblast se slovesným kmenem zakončeným na r na obrázku 4. Změna adverbiálních forem je tedy ve srovnání se změnou zákazových forem o něco pokročilejší. OBRÁZEK 4. Adverbiální formy z Okamurova průzkumu z roku 1977 OBRÁZEK 5. Zákazové formy z Okamurova průzkumu z roku 1977 OBRÁZEK 6. Zákazové formy (podrobně) z Okamurova průzkumu z roku 1977 Straipsniai / Articles 59 CHITSUKO FUKUSHIMA TABULKA 4. V současnosti používané zakazovací formy ASAMA INUTABU slovesný kmen zakončený samohláskou *’wɪ:na ‘wɪNna kmen slovesa zakončeného na r 1 ’wɪ:na ‘wɪ:ɪna kmen slovesa zakončeného na r 2 *’wɪ:ɾuna ‘wɪ:ɾuNna spojený kmen ‘wɪ:juNna ‘wɪ:juNna Na mapě zakazovacích forem (podrobně) (viz obrázek 6) je znázorněno rozložení jednotlivých forem, což pomáhá interpretovat průběh změny. Formy, které se v současnosti používají v Asamě a Inutabu, jsou uvedeny v tabulce 4 (výzkum autora). Interpretací obrázku 6 a tabulky 4 lze odvodit následující průběh změny. OBRÁZEK 7. Zakazovací formy podle Nakamota (1998) 60 Acta Linguistica Lithuanica LXIX Reconsidering the Change of Verbal Conjugation Systems in Tokushima Dialects: The Prohibitive Form as Another Proof Tvar se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku je tedy starší než tvar se slovesným kmenem zakončeným na r. Potvrzuje to také obrázek 7, mapa prohibitivních tvarů v rjúkjúských dialektech založená na údajích z Nakamoto (1998). 5. ZÁVĚRY Probíhající změna systémů slovesného časování na Tokunoshimě je součástí tendence k reorganizaci systémů slovesného časování v japonských dialektech. Tento článek představuje nově vytvořené jazykové mapy založené na Okamurově průzkumu z roku 1977 a tvrdí, že změnu dokládá také další důkaz, totiž prohibitivní tvar. Mapy adverbiálního tvaru a prohibitivního tvaru vykazují podobné rozložení: tvary se slovesným kmenem zakončeným na r pokrývají ostrov, zatímco tvary se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku zůstávají na ostrově izolované. Tvary se slovesným kmenem zakončeným na samohlásku jsou tedy starší než tvary se slovesným kmenem zakončeným na r. Tento výklad dobře odpovídá rozložení rjúkjúských dialektů i dějinám japonského jazyka. REFERENCES Fukushima Chitsuko 2010: Making paradigms of verbs and adjectives using a dialect corpus. – Slavia Centralis 1, 124–131. Fukushima Chitsuko 2017: Reorganization of verbal conjugation system in Japanese dialects: A case study in Tokunoshima dialect. – VII Congress of International Society for Dialectology and Geolinguistics: Selected Papers, 9–18. Hirayama Teruo (ed.) 1966: Ryukyu Hogen no Sogeki Kenkyu. Comprehensive study of Ryukyu dialects. Tokyo: Meiji-Shoin. Kobayashi Takashi 2004: Hogen-gaku-teki Nihon-shi no Kenkyu. Dialectological study of Japanese language history. Tokyo: Hitsuji Shoho. Straipsniai / Articles 61 CHITSUKO FUKUSHIMA Nakamoto Masachie 1988: Ryukyu-go nidan-kei doushi obiru no katsuyo. Conjugation of the two grade verb obiru in Ryukyu dialects. – Dialects in Ryukyu (Ryukyu no hogen) 13, 106–130. Sawaki Motoei, Chitsuko Fukushima, Yumi Nakajima 2003: Dialect corpus as a resource for dialect dictionary. Paper presented at the 4th International Congress of Dialectologists and Geolinguists, University of Riga, 28 July–2 August. Sawaki Motoei, Yumi Nakajima, Chitsuko Fukushima 2006: Making multimedia dialect dictionary as a database with indexes and cross-references. Paper presented at the 5th International Congress of Dialectologists and Geolinguists, University of Minho, 4–8 September. Sawaki Motoei, Yumi Nakajima, Chitsuko Fukushima 2012: Making the most of a dialect corpus: Development of the Tokunoshima Dialect Dictionary of two thousand sentences. Paper presented at the 6th International Congress of Dialectologists and Geolinguists, the Austrian Academy of Sciences, 23–28 July. Sawaki Motoei, Yumi Nakajima, Chitsuko Fukushima 2013: Standardization and dialect leveling in Tokunoshima. Working Papers from the 2nd Meeting of NWAV Asia-Pacific Region (NWAV-AP2): http://www.ninjal.ac.jp/socioling/nwavap02/working-papers.html. Veiksmažodžio asmenavimo sistemų kaita Tokunōšimos tarme: draudimą reiškianti forma kaip dar vienas įrodymas SANTRAUKA Straipsnyje aptariamas tarmės geografijos tyrimas, prasidėjęs nuo morfologinės veiksmažodžio asmenavimo sistemų analizės Riūkiū archipelago Tokunōšimos saloje. Tyrimo tikslas – ištirti Tokunōšimos veiksmažodžio asmenavimo sistemoje vykstančią kaitos procesą. Ši kaita rodo polinkį pertvarkyti japonų tarmių veiksmažodžio asmenavimo sistemas. Diejų vietinių sistemų palyginimas atskleidė, kad šios kaitos dalis buvo nauja, susijusi su prieiksminėmis formomis, konkrečiai su -ri pridėjimu prie originalios formos, o skirtingų duomenų pagrindu sudaryti lingvistiniai žemėlapiai atskleidė istorinius pokyčius ir kartu lemiamą kaitą (Fukushima 2017). Šiame straipsnyje pateikiami 1977 m. Okamūros tyrimo pagrindu iš naujo nubraižyti lingvistiniai žemėlapiai ir teigiama, kad draudimą reiškianti 62 Acta Linguistica Lithuanica LXXIX Reconsidering the Change of Verbal Conjugation Systems in Tokushima Dialects: The Prohibitive Form as Another Proof forma yra dar vienas kaitos įrodymas. Prejeksminės formos ir draudimą reiškiančios formos žemėlapiai atskleidžia panašų geografinį pasiskirstymą: formos su r besibaigiančiu veiksmažodžio kamienu dengia visą salą, o formos su balse besibaigiančiu veiksmažodžio kamienu užima pavienius salos plotelius. Taigi, formos su balse besibaigiančiu veiksmažodžio kamienu yra senesnės nei formos su r besibaigiančiu veiksmažodžio kamienu. Ši išvada dera su Rūkių tarmių pasiskirstymu bei japonų kalbos istorija. Įteikta 2018 m. lapkričio 14 d. C H I T S U K O F U K U S H I M A University of Niigata Prefecture 471 Ebigase, Higashi-ku, Niigata, Niigata 950-8680, Japan [email protected] Straipsniai / Articles 63