Dviejų / trijų sakininių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose

VE SLA VA ČI ŽIK-PRO KA ŠE VA Institut litevského jazyka směry vědeckého výzkumu: morfosyntax, sémantika, typologie, gramatické hierarchie. DOI POZICE DVOU / TŘÍ VĚTNÝCH PŘÍSLOVCÍ V LITEVSKÝCH VĚTÁCH Pozice dvou/tří větných příslovcí v litevských větách ANOTACE Předmětem výzkumu tohoto článku je umístění větných příslovcí ve větě. Na základě nalezených příkladů článek stanovuje modely rozmístění dvou / tří příslovcí v jedné větě. Pokouší se zjistit, zda je pozice příslovce ve větě skutečně zcela volná a zda lze dvě až tři příslovce užít v jedné větě na kterékoli pozici této věty. Zjišťuje se, kde se větná příslovce užívají nejčastěji. Článek vychází především z příkladů z Korpusu současných litevských textů sestaveného Centrem počítačové lingvistiky VDU v Kaunasu a také z příkladů získaných pomocí internetového vyhledávače Google. KLÍČOVÁ SLOVA: větná příslovce, pořadí příslovcí, modely vět se dvěma příslovci. ANOTACE Článek se zaměřuje na pozici větných příslovcí ve větě. Na základě příkladů nalezených ve výzkumu článek stanovuje modely umístění dvou či tří příslovcí v jedné větě. Pokouší se určit, zda se příslovce může ve větě skutečně vyskytovat volně a zda lze dvě nebo tři příslovce použít na libovolné pozici v jedné větě. Bylo zjištěno, na které pozici se větná příslovce používají nejčastěji. Článek vychází především z příkladů převzatých z Korpusu současné litevštiny. Straipsniai / Articles 17 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Jazyk vytvořilo Centrum výpočetní lingvistiky Univerzity Vytautase Magnuse v Kaunasu a příklady nalezené prostřednictvím internetového vyhledávače Google. KLÍČOVÁ SLOVA: větná příslovce, umístění příslovcí, modely vět se dvěma příslovci. 1. ÚVOD Dosud se lingvisté neshodují v tom, zda jsou příslovce ve větné struktuře adjunkty (angl. adjuncts), nebo specifikátory (angl. specifiers1. Podle tradičního názoru jsou příslovce adjunkty2, a proto je jejich pozice ve větě volná, např.: a) Situace náhle změnila se „Situace se náhle změnila“. b) Situace se změnila náhle „Situace se změnila náhle“. c) Náhle, situace se změnila „Náhle se změnila situace“. Příslovce se začala chápat jako specifikátory3 po vydání knihy Guglielma Cinqueho Adverbs and Functional Heads: A Cross-linguistic Perspective. Zjistil, že větná příslovce (angl. clausal, sentential adverbs), která vyjadřují způsob, modalitu, čas, vid a slovesný rod, se ve větě řadí v určitém pevně stanoveném pořadí. V knize uvedl řadu příkladů pořadí dvou příslovcí ve větě z různých jazyků (viz Cinque 1999). Podle jeho názoru je pořadí příslovcí ve všech jazycích pevně určeno: jsou-li v jedné větě použita alespoň dvě příslovce, jejich pořadí závisí na univerzální hierarchii příslovcí (angl. the universal hierarchy of clausal functional projections4), která je dána samotnou strukturou vět a sémantikou příslovcí5. Hierarchie G. Cinqueho byla aplikována na různé jazyky6, dokonce i na příslovce v litevštině (viz Čižik-Prokaševa 2018). Veslava Čižik-Prokaševa zjistila, že hierarchie příslovcí G. Cinqueho není univerzální a že litevská data ji nemohou potvrdit, protože v litevštině lze v některých případech určitá příslovce ve větě 1 Erikas Zymanas (2011–2012: 13) nurodo keturias prieveiksmių aiškinimo hipotezes: Adjunction Hypothesis, Extended Projection Hypothesis, Multiple Specs Hypothesis ir AdvP-in-Spec Hypothesis. Apie jas plačiau žr. Čižik-Prokaševa 2018: 150. 2 Plačiau apie adjunktų sąvoką žr.: Holvoet, Pajėdienė 2005: 96; Holvoet 2009: 76t. 3 Plačiau apie specifikatorių sąvoką žr. Holvoet 2009: 86t. 4 Plačiau apie šią hierarchiją žr. Čižik-Prokaševa 2018: 151t. 5 Trumpai apie panašias ir skirtingas nuomones žr. Čižik-Prokaševa 2018: 152t ir ten nurodytą literatūrą. 6 Pvz., bandyta taikyti turkų (žr. Wilson, Saygın 2001), švedų (žr. Bejer 2002), hindi (žr. Bhatia 2006), anglų (žr. Zyman 2011–2012) kalbos prieveiksmiams. 18 Acta Linguistica Lithuanica LXX Pozice dvou/tří větných adverbií ve větách litevského jazyka mají tendenci stát před ostatními, ale nejčastěji je přesto pořadí dvou adverbií ve větě vůči sobě volné a může se různit. To znamená, že litevská adverbia podle sémantiky netvoří žádnou hierarchii, a proto hierarchii adverbií G. Cinqueho nelze použít jako argument potvrzující, že adverbia jsou ve větě specifikátory. Vyvstala otázka: pokud pořadí větných adverbií v litevštině přímo nezávisí na jejich sémantice, je snad většinou určeno, a nikoli volné, jak se dosud předpokládalo? Tento článek popíše pořadí, v němž jsou větná adverbia v litevštině rozmístěna ve větě, a určí všechny zjištěné modely užití dvou/tří adverbií v jedné větě. Na základě shromážděných vět se pokusíme zjistit, zda je zcela volná pouze pozice adverbia ve větě, nebo zda lze dvě/tři adverbia použít v jedné větě na kterékoli pozici; kde se větná adverbia používají nejčastěji; kterou pozici lze považovat za neutrální a přirozenou. Článek využívá popisnou analytickou metodu a metodu kontrastivní analýzy. Kvantitativním shrnutím výzkumných údajů budou určeny tendence v užívání adverbií ve větě. Druhá kapitola článku stručně představuje pojetí větného adverbia (příslovečného určení); třetí kapitola stručně pojednává o pozicích ve větě přisuzovaných litevským adverbiím; čtvrtá kapitola přináší přehled modelů umístění dvou/tří adverbií ve větě nalezených mezi shromážděnými větami; v poslední, páté kapitole je vše shrnuto. Článek vychází především z příkladů z Dabartinės lietuvių kalbos tekstyno (dále jen DLKT8), který sestavilo Centrum počítačové lingvistiky VDU v Kaunasu, a z příkladů získaných pomocí internetového vyhledávače Google (v této práci jsou uváděny s odkazem na webovou stránku9); několik příkladů pochází z druhého svazku Lietuvių kalbos gramatikos (Ulvydas, ed., 1971) a několik z Lietuvių kalbos žodyno (elektronické vydání, dále jen LKŽ). Bylo prozkoumáno 1000 příkladů10. 7 O nedostatcích hierarchie G. Cinqueho viz také: Bobaljik 1999; Wilson and Saygin 2001; Wenger 2009. 8 Dostupné online: http://donelaitis.vdu.lt [navštíveno na konci roku 2014, na začátku roku 2015 a v roce 2017]. 9 Některé uvedené věty jsou přepsány litevskými písmeny. 10 Byly shromážděny různé věty: jednoduché, souvětí i neúplné. Základní podmínkou byly dvě větná adverbia různé sémantiky v téže větě nebo větném členu. Seznam adverbií ve zkoumaných větách je uveden na konci článku v příloze 1. Tento seznam vychází z klasifikace adverbií G. Cinqueho. Při určování četnosti se počítají i jednotlivá užití týchž adverbií. Do popisu nebyly zahrnuty věty se dvěma adverbii, v nichž jedno adverbium modifikuje druhé, například: Někdy se osvobodím od té, která jde vedle a jakoby náhodou uklouzne a padá mu do náruče. A co když vůbec ne náhodou? DLKT; To je ono! Nevím, co si vzpomněl, nebo to snad docela náhodou tak dopadlo, možná se zrovna naskytl takový po ruce DLKT. Rovněž nebyly zahrnuty věty s vsuvkami, Straipsniai / Articles 19 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 2. POJETÍ VĚTNÉHO PŘÍSLOVCE (PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ) V gramatikách litevského jazyka se příslovce probírá z hlediska sémantických a gramatických významů; pojednává se o jeho funkci a stupňování (viz: Kuropas, red., 1957: 505tt; Stundžia, red., 1997: 189tt; Schleicher 1856: 218tt; Kuršaitis 2013: 24t, 27t, 273t, 39tt, 42; Palionis, ed., 1957: 138tt; Otrębski 1956: 282tt). První definici příslovce podal Jonas Jablonskis ve své gramatice z roku 1922: „Příslovce je neohebný (neskloňovaný a nečasovaný) slovní druh, který ve větě plní funkci příslovečného určení“ (Jablonskis 1997: 162). Nejobsáhlejší definice příslovce je uvedena v Gramatice litevského jazyka II: „Příslovce je nesklonný a nečasovaný plnovýznamový slovní druh, který vyjadřuje kvalitativní nebo kvantitativní příznak děje, stavu, vlastnosti a někdy i věci a různé okolnosti průběhu děje nebo stavu (místo, čas, příčinu, účel atd.)“ (Ulydas, red., 1971: 425)11. Příslovce vztahující se k ději můžeme zhruba rozdělit na příslovce predikátu a příslovce věty12. Srovnejte následující příklady: a) Určitě mu pogratuloval. b) Pogratuloval mu hezky. Ve větě (a) příslovce určitě modifikuje celou větu pogratuloval mu, zatímco ve větě (b) příslovce modifikuje větný predikát – označuje, že děj byl proveden určitým způsobem. Větné příslovce (příslovečné určení) je příslovce (příslovečné určení), které modifikuje nikoli predikát, nýbrž celou dokončenou větu13, jež má vlastní modalitu, časovou 10 protože se zastává názor, že charakterizují řečový akt mluvčího, nikoli samotnou větu (srov. „vsuvka je slovo, slovní spojení nebo větný člen vyjadřující postoj mluvčího k probírané věci nebo dodatečné poznámky, které s ní souvisejí“ (Morkūnas, ed., 2008: 227); „gramaticky nesouvisející vsuvky není příliš vhodné označovat za větné členy, protože nejsou skutečnými gramatickými členy věty, nýbrž pouze významovými doplněními obsahu věty, náležejícími do jiné roviny“ (Labutis 1998: 348). 11 Stručně řečeno, příslovce je slovní druh, který plní funkci některého příslovečného určení (větného členu). Rozlišování příslovečných určení se opírá o jejich sémantiku a o jejich příslušnost ke konkrétnímu slovnímu druhu (viz: Ulydas, red., 1976: 479; Ambrazas, red., 1985: 561; Ambrazas, red., 1996: 487; Ambrazas 1997: 489; Morkūnas, ed., 2008: 27). Kritéria rozlišování příslovečných určení tedy nejsou syntaktická. Axel Holvoet se domnívá, že nejpřesnější by bylo rozlišovat kategorie příslovečných určení a objektů podle syntaktického vztahu. Podrobněji o tom a souvisejících nedostatcích viz Holvoet 2009: 8tt, 14tt. 12 Srov. „ve skutečnosti neexistuje ostrá hranice mezi příslovečnými určeními predikátu a věty a příslovečná určení se rozprostírají na určité škále“ (Holvoet, Pajėdienė 2005: 96). 13 Srov.: „některá příslovce se vztahují k celému tvrzení, nikoli pouze k jeho části“ (https://en.oxforddictionaries.com/grammar/sentence-adverbs); „větné příslovce je příslovce, které 20 Acta Linguistica Lithuanica LXX Umístění dvou-/třívětých příslovcí ve větách litevského jazyka a příznak způsobu, tak charakteristické podmínky pravdivosti vět14 (viz Holvoet, Čižik-Prokševa 2005: 66; Holvoet, Pajėdienė 2005: 99). Predikátová adjunkta mohou modifikovat jazykové jednotky, které nemají vlastnosti samostatné věty (např. predikátové adjunktum meniškai může modifikovat strukturu bez časového a způsobového příznaku deklamuoti Maironio eilėraščius), zatímco větná adjunkta mohou modifikovat pouze takové jednotky, které mají vlastnosti samostatné věty (např. galbūt může modifikovat deklamuo Maironio eilėraščius, nikoli však deklamuoti Maironio eilėraščius“ (Holvoet, Pajėdienė 2005: 115). Větná adjunkta „modifikují hlavní predikaci věty v širokém smyslu, tj. predikace, kterou uvádějí, specifikuje celou situaci implikovanou hlavní predikací, včetně jejích nezbytných účastníků (srov. Tėvas jau pavalgė), anebo modifikují samotnou propozici o této situaci, například tuto propozici hodnotí z hlediska pravděpodobnosti (srov. Galbūt tėvas jau pavalgė“ (Holvoet, Mikulskas 2009: 8). V zahraniční literatuře se uvádějí následující omezení vztahující se na větná příslovce15: a) větná příslovce nelze užívat v tázacích větách, např. *Will John probably / certainly / evidently come? Srov. *Ar Jonas greičiausiai / tikriausiai / galbūt ateis? b) větná příslovce nelze užívat ve vedlejších podmínkových větách, např. *If the socialists probably / possibly / evidently / undoubtedly win the elections, the rich will worry about a luxury tax. Srov. *Jeśli socialisté s největší pravděpodobností / pravděpodobně / možná vyhrají volby, bohatí budou platit daň z luxusu; c) větná příslovce nelze užívat v rozkazovacích větách, např. *Probably / certainly / evidently go away! Srov. *Jone, s největší pravděpodobností / pravděpodobně / možná odejdi! d) nelze je negovat a nespadají do dosahu negace, např.: Probably / possibly / evidently / undoubtedly, the socialists won the elections a *Improbably / impossibly / not evidently / doubtfully, the socialists won the elections. Srov.: Petras greičiausiai / tikriausiai / galbūt užmigs a *Petras ne greičiausiai / ne tikriausiai / ne galbūt užmigs; The conservatives probably / possibly / evidently / undoubtedly didn’t win the elections a *The conservatives didn’t probably / possibly / evidently / undoubtedly win the elections. modifikuje celou větu nebo klauzi“ (https://www.cambridge.org/grammarandbeyond/grammar-practice-activities/2017/06/teaching-sentential-adverbs-and-adverbials). 14 Srov. „modální (větná) příslovce je třeba interpretovat jako predikáty pravdivosti propozice vyjádřené příslušnou větou a věty s modálními příslovci vyjadřují dvě propozice“ (Bellert 1977: 345). 15 Je třeba poznamenat, že někteří autoři ve svých článcích a názvech knih používají termín sentential adverbs, zatímco v samotném textu používají termín modal adverbs (např. Bellert 1977; Cruschina 2010). Straipsniai / Articles 21 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Srov. Konzervativci nejspíš / pravděpodobně / možná nevyhrají a *Konzervativci ne nejspíš / ne pravděpodobně / ne možná vyhrají. Podrobněji viz: Bellert 1977; Piñón 2006; Cruschina 2010 a tam uvedená literatura. Taková omezení se nevztahují na všechna větná adverbia probíraná v tomto článku16. 3. POZICE ADVERBIÍ VE VĚTĚ Jak známo, slovosled v litevštině závisí především na syntaktických vztazích mezi slovy a sémantických vztazích ve větě, jakož i na tom, zda je věta aktuálně členěna, nebo nikoli, zda v ní chceme něco zdůraznit či vyzdvihnout. V litevštině tvoří jádro věty obvykle přísudek, podmět a předmět, někdy také příslovečné určení. V tříčlenných modelech litevské věty je neutrální a ve spisovném jazyce převládající pořadí SVO, např. Vůdce čte knihu, ačkoli z pragmatických důvodů mohou všechna slova této věty zaujímat kteroukoli pozici (správných může být všech šest variant této věty). Proto se tvrdí, že slovosled v litevštině je volný17; závisí především na sémantických vztazích mezi slovy ve větě a na aktuálním členění, kontextu; určují jej situace a snaha vyzdvihnout a zdůraznit určité větné členy (více viz: Balkevičius 1963: 25n.; Sirtautas, Grenda 1988: 194n.; Ambrazas, ed., 1996: 645n.; Labutis 1998: 24n.; Ambrazas 2006: 66n.). V gramatice litevského jazyka a Gramatice současné litevštiny se v oddílech věnovaných adverbiím neprobírá jejich pozice ve větě (viz: Ulydas, ed., 1971: 42n.; Ambrazas, ed., 1996: 410n.). Některé informace lze nalézt v oddíle o pořadí členů slovního spojení. V oddíle o slovesných spojeních se uvádí, že „neutrální a převládající pozice u slovesa je před slovesem (AdvV)“, že „je nejcharakterističtější pro adverbia způsobu a odpovídající pádové tvary a předložkové konstrukce, stejně jako pro adverbia místa, času a příčiny, která neodpovídají jmenným tvarům“; taková adverbia „stojí za slovesem pouze tehdy, když nesou hlavní významový přízvuk“ (Ambrazas, ed., 1996: 653; viz také Ambrazas 2006: 75n.). O pozici ostatních adverbií se píše, že se velmi různí, a že větší významový přízvuk 16 Připomínám, že seznam probíraných větných adverbií je uveden na konci článku v příloze 1. 17 V litevštině existuje jen několik případů gramaticky pevně stanoveného slovosledu, např.: pozice předložek před pády podstatných jmen či zájmen, pozice záporu před záporným slovem, pozice tázacích částic na začátku věty a pozice rozvíjející vedlejší věty za rozvíjeným slovem (viz: Ambrazas, ed., 1996: 646; Sirtautas, Grenda 1988: 196n.). 22 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose významový přízvuk nesoucí adverbia se buď přesouvají za sloveso, nebo na začátek věty (viz Ambrazas, ed., 1996: 653). V oddíle o adjektivních spojeních se uvádí, že „obvyklá neutrální pozice adverbií je před adjektivy (AdvAdv)“ (viz Ambrazas, ed., 1996: 656). V oddíle o adverbiálních spojeních se uvádí, že „adverbia stojí před těmi adverbii, jejichž význam určují (Adv₁Adv)“ (Ambrazas, ed., 1996: 657). Lze také nalézt informaci, že „za určitých okolností (např. u sekundárních adverbií) se adverbia mohou přimykat dokonce i k podstatným jménům, srov.: Vilnius dnes; Naše vesnice včera (zítra)“ (Ambrazas, ed., 1996: 410). V těchto gramatikách se zmiňují také případy, kdy se ve větě užívají dvě nebo více adverbií různého významu: v neutrálních případech stojí adverbia způsobu bezprostředně před slovesem, zatímco ostatní adverbia stojí před adverbii způsobu. Jsou uvedeny tři příklady: Vždycky klidně spí. Žito letos krásně zelená. Včera jsme záměrně dlouho čekali18 (Ambrazas, ed., 1996: 654). Uvádí se také, že „zdůrazněná adverbia způsobu, spojená s kontextem, mohou stát i na začátku věty před ostatními adverbii. Skoky téměř nikdy neběhával“ (Ambrazas, ed., 1996: 654; Ambrazas 2006: 76). Existují případy, kdy pozici adverbií nelze změnit; jde o spojení, jejichž hlavním členem je nekomparativní tvar kvalitativního adverbia a závislým členem je kvantitativní adverbium vyjadřující stupeň a intenzitu; vyjadřují kvalitativní vztahy (např.: naprosto hloupě, nesmírně příjemně, velmi dobře); spojení složená ze dvou kvantitativních adverbií (např.: velmi mnoho, nečekaně málo); spojení, jejichž hlavním členem je adverbium v komparativu (např. dvakrát rychleji, znatelně kratší dobu); spojení složená ze dvou kvalitativních adverbií, která vyjadřují atributivní vztahy (např.: tmavě modře, ďábelsky rychle, pohádkově krásně) (podrobněji viz Valulytė 1976: 271n.). Takové případy nejsou do popisu zahrnuty. Z toho, co bylo řečeno, je zřejmé, že v litevštině se adverbium může vyskytovat na různých pozicích19, ale základní a neutrální pozicí adverbia je pozice před slovem, které modifikuje. Protože se v pracích o litevské syntaxi a gramatice nerozlišují větná adverbia20, o jejich pozici ve vět- 18 Je třeba poznamenat, že ve třetím příkladu se vůbec nevyskytuje adverbium způsobu; jsou zde uvedena dvě adverbia času a jedno adverbium účelu. 19 Nebyly provedeny specializované výzkumy zaměřené na popis pozice adverbií ve větě. Lze nalézt jen několik prací věnovaných zkoumání sémantiky adverbií, např.: Burov 2011; Judžentytė 2013; Butkevičiūtė 2015. 20 J. Jablonskis ve své gramatice z roku 1922 při pojednání o obvyklých příslovečných určeních používá spojení sakinio aplinkybė (viz Palionis, ed., 1957: 475). V Gramatice současné litevštiny se uvádí, že „slovní tvary a konstrukce s příslovečným významem, syntakticky závislé na přísudku,“ Straipsniai / Articles 23 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA informace nejsou k dispozici. Zahraniční literatura uvádí, že „sentential adverbs are indeed granted a certain amount of distributional freedom with respect to their placement in the sentence“ (Cruschina 2010: 5); „the grammar of sentential adverbs is flexible, because most of them can be placed at any of several points in the sentence without changing the meaning“ (https://www.cambridge.org/grammarandbeyond/grammar-practice-activities/2017/06/teaching-sentential-adverbs-and-adverbials). Zaměřili jsme se na případy v litevštině, kdy se v jedné větě užívají dva nebo tři větné příslovečné výrazy. 4. MODELY VĚT SE DVĚMA / TŘEMI PŘÍSLOVECNÝMI URČENÍMI Protože v litevštině k vytvoření věty obvykle postačují pouze dva členy – podmět a přísudek –, při určování větných modelů užívaných v litevštině se dvěma / třemi příslovečnými určeními se nejprve přihlíželo k jejich pozici vzhledem k přísudku a podmětu – tyto členy jsou považovány za základní. Poté se zjišťovalo, zda je mezi těmito čtyřmi základními členy vložena nějaká další větná část. Pokud přísudek vyžaduje ještě jednu či více větných částí, ale ty se vyskytují za těmito čtyřmi základními členy modelu nebo před nimi, považují se za rozšířené větné členy a nemají vliv na užití větných příslovečných určení. Tyto větné části lze obvykle vynechat, aniž by tím utrpěl význam věty, a proto nejsou do modelu zahrnuty. Bylo zjištěno, že všechny doložené modely lze rozdělit do pěti typů s podtypy. První typ by tvořily čtyři členy: dvě příslovečná určení, podmět a přísudek; podtyp tohoto typu by tvořila tři příslovečná určení, podmět a přísudek. Druhý typ by tvořilo pět členů: dvě příslovečná určení, podmět, přísudek a pátý člen, který se vkládá mezi čtyři základní členy; podtyp tohoto typu by tvořila tři příslovečná určení, podmět, přísudek a vložený člen. Třetí typ by tvořilo šest členů: podmět, přísudek, dvě příslovečná určení a dva další členy, které se vkládají mezi základní členy; podtyp tohoto typu by tvořila tři příslovečná určení, podmět, přísudek a dva další vložené členy. Čtvrtý typ by tvořily základní věty: dvě příslovečná určení a přísudek (jeho podtyp dvě příslovečná určení a přísudek) a také dvě příslovečná určení, vložený člen a přísudek. Pátý typ by tvořila pouze dvě příslovečná určení. Všechny typy jsou popsány v pěti oddílech. pagal savo reikšmę gali būti siejamos su visu sakiniu“ (Ambrazas, red., 1996: 626). Angliškai išleistoje Lietuvių kalbos gramatikoje išskiriama modalinių prieveiksmių grupė (Ambrazas, ed., 1997: 377). 24 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose 4.1. První typ Jak již bylo zmíněno, první typ tvoří čtyři základní členy – dvě příslovečná určení a podmět s přísudkem²¹. Z těchto čtyř členů lze vytvořit jedenáct modelů: V-pr-pr-T²², V-pr-T-pr, V-T-pr-pr, pr-V-pr-T, pr-pr-V-T, pr-pr-T-V, pr-V-T-pr, T-V-pr-pr, T-pr-V-pr, T-pr-pr-V, pr-T-pr-V. Příklady byly nalezeny pouze pro prvních sedm modelů. Nebyly nalezeny věty, v nichž by přísudek stál před příslovečnými určeními a podmětem. Bylo nalezeno 918 vět prvního typu (z 1000). Jsou probírány s ohledem na četnost užití. V-pr-pr-T V litevštině se dvě příslovečná určení nejčastěji užívají za podmětem a před přísudkem. Podmět může být vyjádřen (viz věta 1) nebo nevyjádřen²³ (viz věta 2): 1) Chudák dítě! Ty už máš asi pořádný hlad. DLKT 2) Pochopil jsem, že nikdy nebudu moci takto zpívat, a proto dosud téměř nezpívám. DLKT Bylo nalezeno 752 takových příkladů (z 1000); tvoří 75,2% všech probíraných příkladů. pr-pr-T-V Mnohem méně často se v litevštině užívá model, v němž se dvě příslovce nacházejí přímo před přísudkem a podmětem, např.: 3) Máme pro vás připraveny některé návrhy, jak alespoň na nějakou dobu prodloužit lhůtu, během níž se nesmí měnit profil léků, a pak se tržní zákonitost nejspíš ustálí: jestliže se jedna zavře, otevře se jiná. DLKT 4) Židé přenocovávali v těch městečkách, v nichž kdysi obvykle přespávali i poštovní poslové. (http://klaipeda.diena.lt/naujienos/klaipeda/miesto-pulsas/pasto-kelyje-nuotykiai-633510#VKEBBZUc5s) 21Mezi nimi se někdy vyskytují vsunuté větné členy závislé na jiném členu nebo jiné větné členy, např. přívlastek (viz věty 3, 4, 36, 37), spojka (viz větu 4, 5), vsuvka (viz větu 18) nebo vložená věta (viz větu 34). Do modelu však nejsou zahrnuty kvůli své vedlejší roli ve větě a také proto, že nemají žádný vliv na umístění příslovcí ve větě. 22V článku se používají tyto zkratky: pr – příslovce, V – podmět, T – přísudek, T₁ – první člen složeného nebo jmenného přísudku, T₂ – druhý člen složeného nebo jmenného přísudku, P – předmět, Apl – příslovečné určení. Ačkoli zkoumaná příslovce v příkladech plní funkci příslovečného určení, ve všech analyzovaných modelech jsou příslovce ve větě označována zkratkou pr, nikoli Apl – tím se odlišují od ostatních příslovečných určení užitých ve větě. 23K tomu dochází nejčastěji v případech, kdy jsou příslovce užita ve druhé větě souvětí a podmět je uveden v první větě souvětí. Straipsniai / Articles 25 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Bylo nalezeno 37 takových příkladů; tvoří 3,7% všech probíraných příkladů. pr–pr–V–T Téměř stejně často jako právě popsaný model se v litevštině užívá také model, v němž se dvě příslovce užívají bezprostředně před podmětem a přísudkem, např.: 5) Podle Jamese je tomu naopak: člověk musí nejprve jednat tak, jako by tato zásada existovala, snad až potom se potvrdí. DLKT 6) Po žních, kdy už bývá úroda obvykle sklizena, lze v sadech a na polích sebrat všechno, co najdeš na zemi, a nikdo za to netrestá. (http://www.delfi.lt/verslas/kaimas/nemokamas-budas-apsirupinti-darzovemis-kurio-jus-greiciausiai-nezinojote.d?id=66348850) Bylo nalezeno 36 takových příkladů, které tvoří 3,6% všech probíraných příkladů. V–pr–T–pr Ještě méně často se v litevštině užívá model, v němž je jedno příslovce před přísudkem a druhé za ním, přičemž obě následují po podmětu, např.: 7) Nejčastěji si bez hlubšího zamyšlení myslíme, že se dítě chová špatně schválně, protože jednoduše „nechce“ být hodné. (http://www.psichoterapija-jums.lt/Straipsniai-kaip_bendrauti_su_mazais_vaikais.htm) 8) Ačkoli do Litvy vždy přijíždějí jen na krátkou dobu, vždy si najdou čas obejmout každé dítě z naší školy, o které pečují, a říci mu něco milého. (http://www.spec.simas.lm.lt/?page=3) Bylo nalezeno 13 takových příkladů, které tvoří 1,3% všech probíraných příkladů. V–T–pr–pr Ještě méně často se v litevštině užívá model, v němž se obě příslovce nacházejí za podmětem a přísudkem, např.: 9) Malé dítě se nechová špatně schválně – nemá dostatek zkušeností a neví, že bití bolí. (http://www.manosevieta.lt/t/temos/tevai-ir-vaikai/kai-sauteja-mazasis-tonas) 10) Takové talenty se rodí jen jednou a většinou náhodou. (http://kriu.lt/faktai/vidas-ginevicius) Bylo nalezeno 6 takových příkladů, které tvoří 0,6% všech probíraných příkladů. pr–V–pr–T V litevštině se velmi zřídka používá model, v němž je jedno příslovce před podmětem, druhé po něm a obě jsou před přísudkem, např.: 11) Bohužel je batole nejčastěji odvedeno zpět do dětského kolektivu už následující den, jakmile se jeho stav zlepší. (http://www.delfi.lt/gyvenimas/namai_ir_seima/kodel-vaikas-nuolat-serga.d?id=31314265) 26 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose 12) Brzy z se na chvíli zastavil u svého přítele doma a oznámil, že měl nehodu. (http://www.alietuvis.com/index.php/component/k2/item/766-nuo-jav-teisesaugos-besislapstes-nusikaltelis-lenkas-sugrazintas-i-cikaga) Bylo nalezeno 5 takových příkladů; tvoří 0,5% všech probíraných příkladů. pr-V-T-pr Dalším modelem používaným v litevštině je model, v němž je jedno příslovce před podmětem i před přísudkem a druhé za nimi, např.: 13) Nuance rybaření. Chovají se cejni vždy typicky? (http://www.15min.lt/naujiena/laisvalaikis/zukle/zukles-niuansai-ar-visada-karsiai-elgiasi-tipiskai-144-167051) 14) Asi už spolu nevycházejí. LKŽ Byly nalezeny 2 takové příklady; tvoří 0,2% všech probíraných příkladů. K prvnímu typu by patřily také modely tvořené pěti slovy, ale čtyřmi členy – jde o věty se složeným nebo několikanásobným přísudkem. Takové jsou věty modelu V-T-pr-pr-T₂, modelu pr-V-T₁-pr-T₂ a modelu V-T₁-pr-T₂-pr. V-T₁-pr-pr-T₂ Ve větách tohoto modelu stojí dvě příslovce za slovesným tvarem a před infinitivem (viz věty 15, 16) nebo před jmennou částí (viz věty 17, 18). Je tomu tak proto, že příslovce „více“ modifikují infinitiv nebo jmennou část přísudku spíše než slovesný tvar. V takových větách může být podmět nevyjádřený: 15) Když chytil míč a spadl z motocyklu, musel rychle znovu obkročit „ocelového oře“. DKT 16) Jestli zůstane u Tvaronienė, možná bude velmi dobrým sousedem, ale ne takovým, s kterým bys chtěl být pořád spolu. DKT 17) Būtent dėl šių savybių jis buvo kažkada beveik išvogtas iš Karinių jūrų pajėgų vyriausiojo štabo žvalgybos valdybos, sėkmingai ir ramiai kopė karjeros laiptais KGB 1-ojoje vyriausiojoje valdyboje. DKT 18) Minkštas je naopak vždy téměř stejný – bílý, šťavnatý a svěží. (http://lt/www.granin.lt/atrask-m-s-prekin-zenkla/273/) Bylo nalezeno 13 vět tohoto modelu. Jedna z těchto vět měla ještě složitější přísudek: 19) Podobných případů je ještě více: Vůdce Strany práce Viktoras je dnes na služební cestě v Rusku a vůdce strany „Rubikon“ Artūras tehdy Straipsniai / Articles 27 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA okolnosti ho přiměly narychlo nakrátko emigrovat do Varšavy. (http://racas.lt/kas-lietuvoje-siandien-zino-daugiausiai/) pr-V-T1-pr-T2 Ve větě podle tohoto modelu stojí jeden příslovečný výraz před podmětem a sponou, zatímco druhý stojí za nimi a před jmennou částí přísudku. Byl nalezen pouze 1 takový větný příklad: 20) Neurovědci zjistili, že paměť lidí i zvířat obnovuje informace několik hodin po jejich osvojení, přestože nakrátko na určitou dobu byla zcela zapomenuta. (http://www.delfi.lt/mokslas/mokslas/kod-mes-labai-greitai-pamirstame-naujus-verdus.d?id=6121477) V-T1-pr-T2-pr V tomto modelu stojí podmět (nevyjádřený) a slovesný tvar složeného přísudku na začátku, po nich následuje jeden příslovečný výraz, infinitiv a další příslovečný výraz. Byl nalezen pouze 1 takový větný příklad: 21) Vím, že nedokážu úmyslně dělat špatné věci a ze všech sil se snažím být slušný bez ohledu na hodnoty deklarované jakýmkoli zákonem, který odpovídá požadavkům lidského svědomí. (http://www.spauda.lt/plato/politika.htm) 4.1.1. Tento typ větných příkladů představuje model se třemi příslovečnými výrazy a podmětem s přísudkem. Stejně jako v případě dvou příslovečných výrazů převládá i u tří příslovečných výrazů model, v němž se příslovečné výrazy užívají před přísudkem a po podmětu – V-pr-pr-pr-T. Podmět může být vyjádřený nebo nevyjádřený; přísudek může vyžadovat další povinné větné členy, které však nejsou do modelu zahrnuty a následují po něm: 22) Možná tiše dlouho měřil, přikázal svému klientovi, aby si tady hned sedl a počkal. DLKT 23) Tato starost patří otci, který svého nejmladšího syna naposledy viděl v roce 1914 a poté už nikdy nespatřil: ačkoli A. Einstein po válce mnohokrát navštívil Evropu, nikdy se nechtěl setkat s Eduardem. DLKT 24) Neměli bychom zneužívat vůli lidí, kteří zneužívají druhé, a stále tak neurčitě nic neříkat a nemyslet si, že to snad ještě někdy vydržíme dalších 5 let. DLKT Takových příkladů bylo nalezeno 41; tvoří 4,1% všech rozebíraných příkladů. Mnohem méně často se užívá model pr-pr-pr-T-V, v němž příslovečné výrazy stojí před přísudkem a podmět za nimi. Takových příkladů byly nalezeny pouze čtyři: 25) Po sundání sádry obvykle otoky ještě poměrně dlouho obtěžují. DLKT 28 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose 26) [...] američtí mladí lidé nejprve napíší své jméno a příjmení, poté obměňují pohlaví, rasu nebo zaměstnání, a potom nejčastěji označí místa, stát nebo „Američan“. DLKT Byly nalezeny příklady modelu 2 V-pr-pr-T-pr, kdy se dvě příslovce užívají před přísudkem a jedno po něm: 27) Když jsem v Litvě, opravdu se často cítím špatně proto, že je mi všechno dobře. (http://www.tavovaikas.lt/veidai/daugiavaike-emigrante-is-lietuvos-daznai-jauciuosi-blogai-todel-kad-man-viskas-gerai.d?id=6484597) 28) Ne, nejdřív nebo to probereme, pak se domluvíme znovu. DLKT Byly nalezeny příklady modelu 2 pr-pr-pr-V-T, kdy se tři příslovce užívají před podmětem a přísudkem: 29) Na chvíli všechno utichlo, pak se všechno zase v okamžiku zklidnilo. DLKT 30) [...] -ky, neznámé dívky s šikmýma očima s neznámými sportovními kluky – pod těmi schody se tajně schovávali dokonce i v objetí, všeobecně asi odvážněji: pak jsme se zase všichni sešli a hlučně pokračovali po těch nekonečných kolejích dál... DLKT Byl nalezen pouze 1 příklad modelu V-pr-T-pr-pr, kdy se jedno příslovce užívá před přísudkem a další dvě po něm. Podmět je v této větě nevyjádřený; měl by být umístěn na začátku věty: 31) Už někdy krátce napíšu o vlivu chaosu a bytí. (http://nassaclinics.wordpress.com/tag/kofeinas/) K tomuto podtypu lze přiřadit ještě dva modely o šesti slovech, pětislovné. Model jedné věty by byl V-pr-pr-T₁-pr-T₂ – v této větě je pořadí členů následující: podmět, dvě příslovce, složený slovesný tvar přísudku, další příslovce, podmět (viz větu 32). Model druhé věty by byl V-pr-T₁-pr-pr-T₂ – v této větě je pořadí členů následující: podmět (nevyjádřený), příslovce, složený slovesný tvar přísudku, další dvě příslovce, podmět (viz větu 33): 32) Andrius Pojus přiletěl, brzy bude muset znovu na chvíli odjet za rodinou žijící v Miláně, protože ho čeká mimořádný koncert v rodném městě Jurbarkasu. (http://www.atlikejai.com/ugni-peres-eurovizininkas-a-pojus-ruosiasi-gimtojo-miesto-isbandymams/) 33) Matas už nepřichází, ačkoli minulou noc slíbil, že se zase brzy zastaví. (Ulydas, red., 1971: 455) Straipsniai / Articles 29 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA 4.2. Druhý typ Jak již bylo zmíněno, druhý typ tvoří pět hlavních členů: dvě příslovce, podmět, přísudek a pátý člen, který se vkládá mezi čtyři hlavní členy. Tímto pátým členem může být předmět nebo příslovečné určení. V DLKT bylo nalezeno jen málo takových příkladů – 57 vět. V-pr-pr-P / Apl-T Nejčastější slovosled vět druhého typu je následující: podmět, dvě příslovce, předmět (viz věty 34, 35) nebo příslovečné určení (viz větu 36) a přísudek. Podmět se nejčastěji vynechává (viz věty 35, 36): 34) Stařec, jako by se shýbal, aby z podlahy zvedl ztracený klíč, zvedal ho schválně dlouho a poslouchal, jestli za dveřmi někdo není... (http://antologija.lt/text/urgis-savickis-noveles/39) 35) Když jsem ji tehdy uslyšel, opravdu mě to velmi překvapilo a samozřejmě jsem si zapamatoval, kde pracuješ, jen jsem tě pak schválně škádlil. DLKT 36) Byli vždycky blízko nás. Nejspíš nás také stvořili. A pak nám schválně v genetickém kódu zablokovali schopnost je spatřit. DLKT Bylo nalezeno 34 takových vět. To představuje 3,4% všech probíraných příkladů. pr-pr-P / Apl-T-V Mnohem méně často se vyskytoval model slovosledu: dvě příslovce, předmět (viz věty 37, 38) nebo příslovečné určení (viz věta 39), přísudek, podmět. Bylo nalezeno 5 vět s tímto modelem slovosledu: 37) Malý Vytukas jako by byl mrtvolkou, – potom často všem vyprávěl starý správce, – ležel na podlaze. DLKT 38) Brzy na chvíli naši skupinku doplnil policista. (http://iter vitae.lt/tag/aratas/) 39) Tak se možná brzy objeví na náměstí druhý Gazejas. DLKT V-P-pr-pr-T / T₁T₂ Ještě méně často – pouze ve třech případech – se vyskytoval model slovosledu: podmět, předmět, dvě příslovce, přísudek (přísudek může být jednoduchý nebo složený): 40) A ten zákon mu obvykle vůbec nevyhovuje, copak nebyl vytvořen právě kvůli němu? DLKT 41) O nich ještě určitě napíšeme. DLKT 42) Proto by bylo třeba zvýšit počet daňových inspektorů na zhruba jeden a půl tisíce, ale letos je určitě asi nedokážeme ani shromáždit, ani vyškolit. DLKT 30 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dvieju / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose V jiných modelech pořadí bylo nalezeno ještě méně vět – pouze po jedné větě. V-pr-P-pr-T: v tomto modelu je předmět vložen mezi dvě příslovce, podmět je nevyjádřený: 43) Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné, že mám alergii: asi před týdnem se mi na obličeji objevily pupínk(y), dosud jsem je vůbec neměla. Je mi 22 let. (http://www.sveikaszmogus.lt/Alergines_ligos1) V-T-P-pr-pr: v tomto modelu jsou předmět a dvě příslovce užity po podmětu a přísudku, který je v tomto případě složený; pouze spona přísudku je vynechána: 44) Po smrti si s pomocí syna přeje být pohřbena Rasos vedle matky Patricije, která se, jak už všechny vědí, kdysi otrávila octem poté, co se ukázalo, že Feliksėlis, využívaje jejích milostných služeb, stihl svést i neplánovanou Zosinelė... DKT pr-pr-T-P-V: v tomto modelu stojí dvě příslovce před přísudkem a předmět s podmětem za přísudkem: 45) Nyní by mohl stručně představit své stanovisko poslanec A. Januška. DKT pr-P-pr-T-V: v tomto modelu je předmět vložen mezi dvě příslovce, po nich následuje přísudek a podmět: 46) Dosud politikům vůbec nezáleželo na omezování shromažďování v Litvě. (http://puteikis.blogspot.com/2014/01/iki-siol-politikams-visai-nerupejo.html) pr-pr-V-P-T: v tomto modelu stojí dvě příslovce před podmětem a předmět s přísudkem za podmětem: 47) [...] zde je vykupovali ve velkém nebo je dokonce ještě před příchodem předem zabírali monopolističtí obchodníci, a poté toto zboží obvykle převážely nizozemské lodě buď do Amsterdamu [...]. DKT pr-P-V-pr-T: členy tohoto modelu jsou uspořádány takto: jedno příslovce, předmět, podmět, druhé příslovce, přísudek: 48) U nás přece neutíkala, Jakubovská. Asi tu nitěnku ještě nepřinesla. DKT Jak bylo zmíněno v oddílu 4.1, k prvnímu typu patří i model tvořený pěti slovy, ale čtyřmi členy; jde o věty se složeným nebo komplexním predikátem. Byly nalezeny 4 věty podobného typu: 2 věty, v nichž se užívá komplexní predikát a mezi jeho tvary jsou vloženy předmět nebo příslovečné určení a dvě příslovce (model V-T₁-P / Apl-pr-pr-T₂, viz věty 49 a 50); 1 věta, Straipsniai / Articles 31 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA v němž se užívá složený přísudek a mezi jeho tvary je vložen předmět (model V-pr-pr-T₁-P-T₂, viz věta 51), a 1 věta, v níž se mezi tvary složeného přísudku vložily dvě příslovce a předmět (model V-T₁-pr-pr-P-T₂, viz věta 52); takové věty jsou zařazeny do druhého typu: 49) Přemýšlí, jak se s ním znovu setkat. Zeptat se Sūnievė, zda tam zase brzy nehodlají jet, se moc nedaří. DKT 50) Pokud se u vás neprojeví žádoucí příznaky, můžete takový potravinový výrobek znovu běžně jíst. (http://www.mpe.lt/lt/FoodDetective/13_Food Detective) 51) Učiteli se daří lépe poznávat děti. V pátek, když přicházejí rodiče, je zpravidla rozhodně žádá, aby se zapojili do hodiny. Pro děti je to velmi důležité. DKT 52) S úžasem na čelo:), škoda, že jsem neviděl, asi si budu muset rozhodně ty zápasy stáhnout; kdo se mnou souhlasí, ať klikne na „To se mi líbí“! (https://www.facebook.com/15min/posts/20013199941359) 4.2.1. Typické věty tohoto typu se skládají ze tří příslovcí, podmětu, přísudku a předmětu nebo příslovečného určení. Bylo nalezeno pouze 5 takových vět. V-pr-pr-P-pr-T: členy tohoto modelu jsou uspořádány v následujícím pořadí: podmět, dvě příslovce, předmět, další příslovce a přísudek. Byly nalezeny pouze 2 věty tohoto modelu: 53) Ukazuje se, jak jedna matka nejprve hrubě popadne dítě, pak ho zanedlouho znovu začne objímat u sebe. DKT 54) Jestliže mučí a nabývají rysů netvora, lidé se jich drží, a pak už se jich nikdy nezbaví. DKT V-pr-pr-pr-P-T: členy tohoto modelu jsou uspořádány v následujícím pořadí: podmět, tři příslovce, předmět a přísudek. Byl uveden pouze 1 takový model věty: 55) Ona ho možná už nikdyneuvidí a nebude to moci přežít... DKT pr-pr-pr-V-P-T: členy tohoto modelu jsou uspořádány takto: tři příslovce, podmět, předmět a přísudek. Byl uveden pouze 1 takový model věty: 56) Ne, tak nějak už nás asi nikdy nikdo nepolíbí! DKT pr-pr-pr-Apl-(T)-V: členy tohoto modelu jsou uspořádány v následujícím pořadí: tři příslovce, příslovečné určení, nevyjádřený přísudek a podmět. Byl uveden pouze 1 takový model věty: 57) Bet gal jau seniai toje gatvėje vien liūdnu šmėklų buvinė. DKT 32 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose 4.3. Třetí typ Jak již bylo zmíněno na začátku kapitoly, třetí typ tvoří šest členů: podmět, přísudek, dvě příslovce a dva další členy, které jsou vloženy mezi hlavní členy, a samotný [typ] – tři příslovce spolu s výše uvedenými členy. Těmito dalšími členy mohou být dva předměty nebo jeden předmět a jedno příslovečné určení. Byly nalezeny pouze 3 takové věty. pr-P-pr-V-T-pr Model jedné věty by vypadal takto: jedno příslovce, dva předměty, podmět, přísudek, druhé příslovce: 58) Obvykle je dívka prarodičům nechává jen zřídka – jen tehdy, když se sama chystá někam společně vyrazit. (http://www.15min.lt/zmones/naujiena/lietuva/viesuome-retai-matoma-karolina-liukaityte-su-mylimu-ju-arnu-jurskiu-atvyko-i-labdaros-rengini-3-461944) V-pr-pr-Apl-P-T Model další věty tohoto typu by vypadal takto: podmět (nevyjádřený), dvě příslovce, příslovečné určení, předmět, přísudek: 59) Opravdu možná někdy výrazně snížíme ceny. DKT pr-V-pr-pr-P-Apl-T Další věta by patřila k podtypu tohoto typu. Její model by vypadal takto: příslovce, podmět, dvě příslovce, předmět, příslovečné určení a přísudek: 60) – Ne, potom už někdy se mnou mluvil litevsky. DKT Byla nalezena 1 věta, jejíž model je ještě složitější – tvoří ji 8 členů. Protože věta tohoto typu byla jediná, byla podmíněně zařazena k podtypu tohoto typu. Její model by vypadal takto: tři příslovce, předmět, dvě příslovečná určení, přísudek, podmět, tj. pr-pr-pr-P-Apl-Apl-T-V: 61) Snad ještě nikdy nebyla věda posouvána vpřed tak rychle a úspěšně odporem. DKT 4.4. Čtvrtý typ Čtvrtý typ tvoří neosobní věty. Jejich modely se skládají buď pouze ze tří členů: dvou příslovcí a přísudku (podtyp tvoří tři příslovce a přísudek), nebo ze čtyř členů: dvou příslovcí, předmětu a přísudku. Protože bylo nalezeno pouze 8 takových vět, jsou sloučeny do jednoho typu neosobních vět. Straipsniai / Articles 33 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA pr–pr–T Jeden z těchto větných modelů tvoří pouze tři členy: dvě příslovce a přísudek. Byla nalezena pouze 1 taková věta: 62) [...] slovo není jen prázdná skořápka bez jádra, jen metafora, která se pokouší z nicoty znovu vzkřísit to, co ztratilo život a skutečnost, co ve skutečnosti už možná ani není. DLT pr–T1–pr–T2 Další větný model tvoří čtyři slova, ale tři členy. Pořadí je následující: jedno příslovce, jedna část složeného nebo komplexního přísudku, druhé příslovce a druhá část složeného nebo komplexního přísudku. Byly nalezeny 2 věty tohoto modelu: 63) Dosud není dobře pochopeno, jak se nanometrické částice slučují s jinými látkami, tím spíše s tělesnými tkáněmi. (http://rtn.elektronika.lt/mi/0304/kiek.html) 64) Brzy je třeba se na chvíli zastavit. (http://www.vilkobroliai.lt/2013/12/01/pasakojimas-apie-ekspedicija-rusvandenė-pelky-nų-ir-miskų-upelė-%E2%80%93-viesile-2-dalis/) pr–pr–P–T Tento model se skládá ze dvou příslovcí, předmětu a přísudku. Byly nalezeny 2 věty tohoto typu: 65) A pokud spěcháme koupit novou hru na disketě, jen aby nám zamotala hlavu, brzy už jich nebude dost. DLT 66) Můžeš jít, jen ne příliš daleko, brzy tě budu zase potřebovat. DLT pr–pr–pr–T Tento podtyp tvoří věty se třemi příslovci a přísudkem. Byly nalezeny 2 takové věty: 67) Možná je to jen dočasné, možná budou brzy zase potřeba intelektuálové sloužící mocenským strukturám, ale jedno je jasné – vztahy s mocí se stále komplikují... DLT 68) Utěšovat se můžeš alespoň tím, že po krachu společnosti možná občas ještě něco zůstane z majetku. DLT pr–pr–T1–P–T2 Poslední model přiřazovaný k tomuto typu se skládá ze dvou příslovcí, složeného přísudku a předmětu vloženého mezi slovesnou část přísudku a infinitiv. Byl nalezen pouze 1 takový větný příklad: 69) Ale snad už mi nezbývá dlouho trpět. DLT 34 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose 4.5. Pátý typ Pátý typ tvoří pouze dva členy – dvě příslovce (model pr–pr). Používají se jako vsuvky24 nebo neúplné věty25. Takové přístavkově vyslovené příslovečné věty jsou zařazeny do samostatného typu, protože nelze přesně předvídat, v jakém pořadí by se tato příslovce užívala společně s podmětem a přísudkem. Například větu To byl takový způsob života. Mění se doby a země, jen ne vždy rychle lze „rekonstruovat“ několika způsoby, například: a) Mění se doby a země, jen nemění se vždy rychle. b) Mění se doby a země, jen ne vždy se mění rychle. c) Mění se doby a země, jen nemění se rychle vždy. d) Mění se doby a země, jen nemění se vždy rychle. Bylo nalezeno 13 vět pátého typu: 70) Pravděpodobně každý z nás už někoho zabil, nejčastěji neúmyslně, že? DLKT 71) Docházelo k mezikmenovým sňatkům, probíhala migrace – někteří lidé odcházeli z kmene – někdy nakrátko, někdy na dlouho, jiní se vraceli. DLKT 72) Všechno se však začalo měnit, už necítil žádný stud, a když je ukázali, poznali se navzájem tak dobře, jako by to tak dělali vždycky a vždycky spolu. DLKT 5. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Po prozkoumání 1000 vět s jedním / třemi větnými příslovci bylo vyčleněno 43 užitých modelů. Ty byly rozděleny do pěti typů. První typ se skládá ze čtyř členů: dvou příslovcí, podmětu a přísudku; podtyp tohoto typu tvoří tři příslovce, podmět a přísudek. Druhý typ se skládá z pěti členů: dvou příslovcí, podmětu, přísudku a pátého členu, který se vkládá mezi čtyři hlavní členy; podtyp tohoto typu tvoří tři příslovce, podmět, přísudek a vložený člen. Třetí typ se skládá ze šesti členů: podmětu, přísudku, dvou příslovcí a dvou dalších členů, které jsou vloženy mezi hlavní členy; podtyp tohoto typu tvoří tři příslovce, podmět, přísudek a dva další vložené členy. Čtvrtý typ tvoří bezpodmětné věty: dvě příslovce a přísudek (jeho podtyp tvoří tři příslovce a přísudek), dále dvě příslovce, vložený člen a přísudek. Pátý typ 24 Plačiau apie įspraudus žr. Ambrazas, red., 1996: 645. 25 Plačiau apie neplniuosius sakinius žr.: Balkevičius 1963: 153tt; Labutis 1998: 138tt. Straipsniai / Articles 35 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA se skládá pouze ze dvou příslovcí. Nejvíce je vět prvního typu – 98, mnohem méně vět druhého typu – 57, věty třetího typu se vyskytly pouze 4, čtvrtého pouze 8 a pátého typu pouze 13. Bylo zjištěno, že příslovce mohou být použita před přísudkem, ale spolu s vloženým členem (členy) (15 modelů); příslovce mohou být použita jedno po druhém přímo před přísudkem (10 modelů); mohou být použita bezprostředně před přísudkem a po něm (4 modely), bezprostředně před prvním členem složeného či víceslovného přísudku a po něm (3 modely), mezi částmi složeného či víceslovného přísudku (3 modely); příslovce mohou být také použita přímo po přísudku (2 modely), přímo před podmětem a přísudkem (2 modely), před podmětem s přísudkem a po nich (1 model), před podmětem a po podmětu s prvním členem složeného / složeného přísudku (1 model), před vloženým členem, podmětem s přísudkem a po podmětu s přísudkem (1 model) a mohou být použita i samostatně (1 model). Nebyla nalezena žádná věta, v níž by byl přísudek použit před ostatními hlavními členy. Nejčastěji se užívají věty s modelem V-pr-pr-T: tvoří dokonce 75,2% všech probíraných vět. Věty s ostatními modely se užívají mnohem méně často. Dokonce 22 modelů bylo použito pouze jednou (viz tabulka 1). Ve 34 modelech (z 4226) jsou příslovce použita před přísudkem, což představuje 97,3% všech probíraných vět. V 6 modelech je jedno příslovce použito před přísudkem a druhé po něm. Ve 2 modelech jsou obě příslovce použita po přísudku. To znamená, že pravděpodobnost, že příslovce bude ve větě použito před přísudkem, je vyšší než 97%.27 Ve 24 modelech stojí dvě / tři příslovce vedle přísudku, v 8 modelech stojí jedno příslovce vedle něj a druhé je odděleno jiným členem (členy) modelu, v 11 modelech jsou dvě / tři příslovce od přísudku oddělena jiným členem (členy) modelu. To ukazuje na „těsnější“ vztah příslovcí k přísudku. V 27 z 43 modelů se dvě / tři příslovce užívají vedle sebe, zatímco v 16 modelech je mezi nimi vložen jeden nebo více členů modelu. Pokud se tedy ve větě užívají dvě / tři příslovce, je nejpravděpodobnější (pravděpodobnost 62,79%), že budou stát vedle sebe. 26Z 42, nikoli ze 43, protože model pátého typu se skládá pouze z příslovcí. 27Připomenu, že za neutrální pozici příslovce se považuje pozice příslovce mezi predikátem a přímým předmětem (viz Ambrazas 1997: 698). 36 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose TABULKA 1. Modely užívání vět se dvěma / třemi větnými příslovci TYP MODEL POČET PŘÍKLADŮ PROCENTUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ Typ 1 V-pr-pr-T 752 75,2% pr-pr-T-V 37 3,7% pr-pr-V-T 36 3,6% V-pr-T-pr 13 1,3% V-T-pr-pr 6 0,6% pr-V-pr-T 5 0,5% pr-V-T-pr 2 0,2% V-T₁-pr-pr-T₂ 13 1,3% pr-V-T₁-pr-T₂ 1 0,1% V-T₁-pr-T₂-pr 1 0,1% V-pr-pr-pr-T 41 4,1% pr-pr-pr-T-V 4 0,4% V-pr-pr-T-pr 2 0,2% pr-pr-pr-V-T 2 0,2% V-pr-T-pr-pr 1 0,1% V-pr-pr-T₁-pr-T₂ 1 0,1% V-pr-T₁-pr-T₂ 1 0,1% Typ 2 V-pr-pr-P / Apl-T 34 3,4% pr-pr-P / Apl-T-V 5 0,5% V-P-pr-pr-T / T₁T₂ 3 0,3% V-pr-P-pr-T 1 0,1% V-T-P-pr-pr 1 0,1% pr-pr-T-P-V 1 0,1% pr-P-pr-T-V 1 0,1% pr-pr-V-P-T 1 0,1% pr-P-V-pr-T 1 0,1% V-T₁-P / Apl-pr-pr-T₂ 2 0,2% V-pr-pr-T₁-P-T₂ 1 0,1% V-T₁-pr-pr-P-T₂ 1 0,1% V-pr-pr-P-pr-T 2 0,2% V-pr-pr-pr-P-T 1 0,1% pr-pr-pr-V-P-T 1 0,1% pr-pr-pr-Apl-(T)-V 1 0,1% Straipsniai / Articles 37 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA TYP MODEL POČET PŘÍKLADŮ PROCENTNÍ VYJÁDŘENÍ typ 3 pr-P-P-V-T-pr 1 0,1% V-pr-pr-Apl-P-T 1 0,1% pr-V-pr-pr-P-Apl-T 1 0,1% pr-pr-pr-P-Apl-Apl-T-V 1 0,1% typ 4 pr-pr-T 1 0,1% pr-T₁-pr-T₂ 2 0,1% pr-pr-P-T 2 0,2% pr-pr-pr-T 2 0,2% pr-pr-T₁-P-T₂ 1 0,1% typ 5 přísl-přísl 13 1,3% Z pragmatických důvodů lze příslovce užívat na různých pozicích ve větě. Někdy k tomu dochází, když samo příslovce získá větší významovou váhu a je přesunuto z obvyklé pozice na jinou, jindy když větší významovou váhu získá podmět nebo doplněk / příslovečné určení věty. Jak však ukázal výzkum, jde o ojedinělé případy. Pokud se podíváme na modely typu 1, 2 a 3 (tvoří 97,9 procenta všech probíraných vět), zjistíme, že větná příslovce se nejčastěji užívají po podmětu a před přísudkem (to představuje 85,4 procenta všech probíraných vět). Tuto pozici je třeba považovat za neutrální a základní pozici větných příslovcí. Větná příslovce se tedy svou pozicí nijak neliší od predikátových příslovcí. To vše ukazuje, že volnost slovosledu v litevštině je pouze relativní, nikoli absolutní28, a že pozice větných příslovcí je poměrně pevná a většinou neoddělitelná od přísudku. L I T E R A T U R A Ambrazas Vytautas 2006: Lietuvių kalbos istorinė sintaksė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Ambrazas Vytautas, ed., 1997: Lithuanian Grammar. Vilnius: Baltos lankos. Ambrazas Vytautas, red., 1985: Грамматика литовского языка. Vilnius: Mokslas. 28 Žr.: Balkevičius 1963: 26; Sirtuas, Grenda 1988: 194tt. 38 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose Ambrazas Vytautas, red., 1996: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Balevičius Jonas 1963: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksė. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Beijer Fabian 2002: On the Relative Order of IP-adverbials. Prieiga internete: http://ciseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.13.1511&rep=rep1&type=pdf. Bellert Irena 1977: On semantic and distributional properties of sentential adverbs. – Linguistic Inquiry 8, 337–351. Bhatia Archna 2006: Testing Cinque’s hierarchy: Adverb Placement in Hindi. – ISO working papers in linguistics. Vol. 6. Madison: University of Wisconsin. Linguistics Student Organization, 10–25. Prieiga internete: http://vanhise.lss.wisc.edu/ling/files/ling_old_web/iso/wpl/6/bhatia.pdf. Bobaljik Jonathan David 1999: Adverbs: The Hierarchy Paradox. – Glot International 4.9/10, 1–6. Prieiga internete: http://www.bobaljik.uconn.edu/papers/adverbs.pdf. Burov Aleksej 2011: Laiko prieveiksmis – leksinė priemonė laiko suvokimo modeliams reikšti. Tarpdalykinė Nybelungų giesmės (B rankraštis) analizė. Daktaro disertacijos santrauka. Vilnius. Prieiga internete: https://www.google.lt/url?sa=t&ct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=50&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwi478WxnqTgAhUV8uAKHaISDcU4KBAwMA16BAgAEAI&url=http%3A%2F%2Ftalpykla.elaba.lt%2Felaba-fedora%2Fobjects%2Felaba%3A1997426%2Fdatastreams%2FMAIN%2Fcontent&usg=AOvVaw0YFOFlsD3ek-CpbdZHUwcH. Butkevičiūtė Beta 2015: Dėl vietos prieveiksmių bū-, ora- ir ąra- vartosenos turkų kalboje. – Taikomoji kalbotyra 7. Prieiga internete: https://taikomojikalbotyra.lt/oj/index.php/taikomoji-kalbotyra/article/view/68. Cinque Guglielmo 1999: Adverbs and Functional Heads: A Cross-linguistic Perspective. New York: Oxford University Press. Cruschina Silvio 2010: On the syntactic status of sentential adverbs and modal particles. Prieiga internete: https://www.academia.edu/2097508/On_the_syntactic_status_of_sentential_adverbs_and_modal_particles_2010_. Čižik-Prokaševa Veslava 2018: Cinque’s prieveiksmių hierarchija ir lietuvių kalbos duomenys. – Acta Linguistica Lithuanica LXVII, 149–215. DLKT – Korpus současné litevštiny sestavený Centrem počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu. Přístup online: Korpus současné litevštiny. Přístup online: http://donelaitis.vdu.lt/ Holvoet Axel 2009: Bendrosios sintaksės pagrindai. Vilnius: Sapnų sala. Straipsniai / Articles 39 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Holvoet Axel, Čižik-Prokaševa Veslava 2005: Papildiniai ir aplinkybės. – Gramatinių funkcijų tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 3), red. Holvoet Axel, Judžentis Artūras, Mikulskas Rolandas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 65–92. Holvoet Axel, Mikulskas Rolandas 2009: Laisvieji antriniai predikatyvai. Prieiga internete: old.lki.lt/LKI_LT/images/Padaliniai/Gramatikos_skyrus/Laisvieji%20antriniai%20predikatyvai.pdf. Holvoet Axel, Pajėdienė Jūratė 2005: Aplinkybės ir jų tipai. – Gramatinių funkcijų tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 3), red. Axel Holvoet, Artūras Judžentis, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 93–116. Jablonskis Jonas 1997: Lietuvių kalbos gramatika (1922 m.). Trečias fotografuotinis leidimas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Judžentytė Gintarė 2013: Lietuvių kalbos vietos prieveiksmių semantinių tyrimų apžvalga. – Lietuvių kalba 7. Prieiga internete: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/49. Kruopas Jonas, ats. red., 1957: M. Danielis Kleini „Pirmoji lietuvių kalbos gramatika“ (1653). Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Kuršaitis Frydrichas 2013: Lietuvių kalbos gramatika 1876. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla (parengė B. Kabašinskaitė). Labutis Vitas 1998: Lietuvių kalbos sintaksė (antrasis pataisytas leidimas). Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. LKŽe – Slovník litevského jazyka, 1–20 (1941–2002), elektronické vydání, hlavní redaktorka Gertrūda Naktinė. Vilnius: Litevský jazykový institut, 2005. Dostupné online: www.lkz.lt Morkūnas Kazys, sud., 2008: Lietuvių kalbos enciklopedija. Vilnius: mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Otrębski Jan 1956: Gramatyka języka litewskiego. Nauka o formach III. Warszawa: Państwowe wydawnictwo naukowe. Palionis Jonas, sud., 1957: J. Jablonskis „Rinktiniai raštai“ I. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Piñon Christopher 2006: Modal adverbs again. Prieiga internete: http://pin.pdf-eu.org/work/pin_ma_ho.pdf. Schleicher Augustas 1856: Lituaische Grammatik. Prag: J. G. Calve’sche Verlagsbuchhandlung. 40 Acta Linguistica Lithuanica LXX Dviejų / trijų sakinių prieveiksmių vieta lietuvių kalbos sakiniuose Sirtautas Vytautas, Grenda Česys 1988: Lietuvių kalbos sintaksė. Vilnius: Mokslas. Stundžia Bonifacas, spec. red., 1997: Sapūno ir Šulco gramatika Compendium Gramaticae Lithuanicae. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Ulvydas Kazys, vyr. red., 1971: Lietuvių kalbos gramatika 2. Morfologija. Vilnius: Mintis. Ulvydas Kazys, vyr. red., 1976: Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė. Vilnius: Mokslas. Valiulytė Elena 1976: Prieveiksminiai junginiai. – Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė, red. Kazys Ulvydas. Vilnius: Mintis, 271–275. Wenger Neven 2009: Cinque’s Functional Hierarchy. Syntax Reading Circle (SRC) notes (2009/02/09). Heidelberg: Universität Heidelberg. Prieiga internete: http://www.iwo-iwan.info/mediapool/36/361457/data/SRC_Part_I/Neven_-_Cinque_s_Functional_Hierarchy.pdf. Wilson Stephen, Saygin Ayşe Pinar 2001: Adverbs and Functional Heads in Turkish: Linear Order and Scope. – Proceedings of WECOL 2001: Western Conference on Linguistics. Seattle, WA, USA. Prieiga internete: http://crl.ucsd.edu/~saygin/papers/WECOLpaper.pdf. Zyman Erik 2011–2012: Two Investigations of Adverbs and Clause Structure in English. Senior Thesis, Princeton University. Prieiga internete: http://people.ucsc.edu/~ezy-man/adverbs_clause_structure.pdf. Straipsniai / Articles 41 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA PŘÍLOHA 1 Klasifikace příslovcí29 Moodevidential (příslovce nejistoty) angl. allegedly litev. greičiausiai, tikrai, tikriausiai Modepistemic (příslovce pravděpodobnosti) angl. probably litev. turbūt Tpast (příslovce minulého času) angl. once litev. kartą, kadase, kažkada, vakar Tfuture (příslovce budoucího času) angl. then litev. po, paskui Modirrealis (příslovce ireálnosti) angl. perhaps litev. galbūt, gal Modnecessity (příslovce nutnosti) angl. necessarily litev. būtinai Modpossibility (příslovce možnosti) angl. possibly litev. galbūt, gal Asphabitual (příslovce obvyklosti) angl. usually litev. paprastai, dažniausiai Asprepetitive (příslovce opakování) angl. again litev. vėl, dar Aspfrequentative (příslovce četnosti) angl. often litev. dažnai, neretai, kartais Modvolitional (příslovce vůle) angl. intentionally litev. tyčia, sąmoningai, specialiai Aspcelerative (příslovce rychlosti) angl. quickly litev. greitai, skubiai Tanterior (příslovce předčasnosti) angl. already litev. jau Aspterminative (příslovce ukončenosti) angl. no longer litev. (jau) nebe, daugiau ne Aspcontinuative (příslovce pokračování) angl. still litev. iki šiol, vis dar Aspperfect (příslovce absolutnosti) angl. always litev. visada, visuomet Aspretrospective (retrospektivní příslovce) angl. just litev. ką tik Aspproximate (příslovce blízkosti) angl. soon litev. greitai, netrukus Aspdurative (příslovce trvání) angl. briefly litev. trumpai, trumpam, ilgai Aspgeneric/progr. (charakterizační příslovce) angl. characteristically litev. tipiškai, kaip paprastai Aspprospective (příslovce očekávání) angl. almost litev. beveik, vos ne Aspsg.completive (příslovce úplnosti) angl. completely litev. visai, visiškai Voice (příslovce kvality) angl. well litev. gerai, blogai 29 V tabulce jsou uvedena příslovce zkoumaná v článku a termíny, které používá G. Cinque a které autorka přeložila. Připomínám, že litevská syntax a gramatiky rozlišují příslovce způsobu a příslovečná určení (ta zahrnují příslovce místa, času, příčiny a účelu). 42 Acta Linguistica Lithuanica LXX Postavení dvou / tří větných příslovcí v litevských větách Postavení dvou/tří větných příslovcí v litevských větách SOUHRN Na základě příkladů zkoumaných v této studii článek stanovuje modely umístění dvou či tří příslovcí v jedné větě. Pokouší se určit, zda se příslovce může ve větě skutečně vyskytovat volně a zda lze dvě nebo tři příslovce použít v jedné větě na libovolné pozici. Bylo zjištěno, na které pozici se větná příslovce používají nejčastěji. Článek se opírá především o příklady z Korpusu současné litevštiny vytvořeného Centrem počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Magnuse v Kaunasu a o příklady nalezené pomocí internetového vyhledávače Google. Po analýze 1 000 vět se dvěma či třemi větnými příslovci bylo rozlišeno 43 modelů. Ty byly rozděleny do pěti typů. První typ má čtyři členy: dvě příslovce, podmět a přísudek; podtyp tohoto typu zahrnuje tři příslovce, podmět a přísudek. Druhý typ se skládá z pěti členů: dvou příslovcí, podmětu, přísudku a pátého členu, který se vkládá mezi čtyři hlavní členy; podtyp tohoto typu tvoří tři příslovce, podmět, přísudek a vkládaný člen. Třetí typ sestává ze šesti členů: podmětu, přísudku, dvou příslovcí a dvou dalších členů vkládaných mezi hlavní členy; podtyp tohoto typu tvoří tři příslovce, podmět, přísudek a dva další vkládané členy. Čtvrtý typ zahrnuje bezpodmětné věty: dvě příslovce a přísudek (jeho podtyp tvoří tři příslovce a přísudek) a dvě příslovce, vkládaný člen a přísudek. Pátý typ představují pouze dvě příslovce. Věty prvního typu převažují; tvoří 918 vět. Věty druhého typu jsou výrazně méně časté; patří sem 57 vět. Třetí typ zahrnoval pouhé 4 věty, čtvrtý jen 8 vět a pátý pouze 13 vět. Příslovce mohou předcházet přísudku, ale mohou se vyskytovat také spolu s vkládaným členem či členy (15 modelů); jedno příslovce může následovat po druhém a stát bezprostředně před přísudkem (10 modelů); mohou se vyskytovat bezprostředně před přísudkem i za ním (4 modely); bezprostředně před prvním členem složeného či víceslovného přísudku i za ním (3 modely); mezi složkami složeného či víceslovného přísudku (3 modely). Příslovce mohou stát také bezprostředně za přísudkem (2 modely); mohou bezprostředně předcházet podmětu a přísudku (2 modely); mohou se vyskytovat před podmětem i za ním spolu s přísudkem (1 model); před podmětem i za ním a před prvním členem složeného/víceslovného přísudku (1 model); před vkládanými členy, před podmětem s přísudkem a za podmětem s přísudkem (1 model); mohou se vyskytovat i samostatně (1 model). Straipsniai / Articles 43 VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Věty podle modelu S-adv-adv-P převažují: tvoří až 75,2 procenta zkoumaných vět. Věty podle ostatních modelů jsou mnohem méně časté. Až 22 modelů bylo použito pouze jednou (viz tabulka 1). Příslovce předcházejí přísudku ve 34 modelech (ze 42), které tvoří 97,3 procenta všech zkoumaných vět. V 6 modelech jedno příslovce předchází přísudku a druhé po něm následuje. Ve 2 modelech stojí obě příslovce za přísudkem. To znamená, že pravděpodobnost, že větné příslovce bude ve větě předcházet přísudku, je vyšší než 97 procent. Ve 24 modelech se dvě či tři příslovce vyskytují vedle přísudku; v 8 modelech stojí jedno příslovce vedle přísudku a druhé je od něj odděleno jiným či dalšími členy modelu; v 11 modelech jsou dvě či tři příslovce od přísudku oddělena jiným či dalšími členy modelu. To ukazuje na užší vztah mezi příslovci a přísudkem. Ve 27 ze 43 modelů jdou dvě nebo tři příslovce jedno za druhým, zatímco v 16 modelech je odděluje jeden či několik členů modelu. To znamená, že pokud se ve větě použijí dvě nebo tři příslovce, nejspíše se objeví jedno za druhým (s pravděpodobností 62,79 procenta). Z pragmatických důvodů se příslovce mohou ve větě vyskytovat na různých pozicích. Někdy je příslovce samo spojeno s větším významovým důrazem; jindy připadá větší významový důraz podmětu nebo předmětu/příslovečnému určení ve větě. Jak však ukazuje studie, jde pouze o ojedinělé případy. Podíváme-li se na modely typů 1, 2 a 3 (tvoří 97,9 procenta všech zkoumaných vět), zjistíme, že větná příslovce se obvykle užívají za podmětem a před přísudkem (v 85,4 procenta všech zkoumaných vět). Tuto pozici je třeba považovat za neutrální a základní pozici větných příslovcí. To znamená, že se větná příslovce svým postavením neliší od příslovcí přísudkových. Výše uvedené údaje ukazují, že volný slovosled v litevštině je pouze relativní, nikoli absolutní, a že postavení větných příslovcí je poměrně ustálené a obvykle souvisí s přísudkem. Doručeno 20. prosince 2018. VESLAVA ČIŽIK-PROKAŠEVA Litevský jazykový institut Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] 44 Acta Linguistica Lithuanica LXX