Evaldas Švageris, Jolita Urbanavičienė. Lietuvių kalbos balsių formantinę struktūrą ir trukmę lemiančių veiksnių sąveika bei hierarchija

LINA MURINIENĖ Vilniuská univerzita Oblasti vědeckého výzkumu: dialektologie, fonetika, jazyková politika, geolingvistika. DOI: doi.org/10.35321/all91-15 Evaldas Švageris, Jolita Urbanavičienė INTERAKCE A HIERARCHIE FAKTORŮ URČUJÍCÍCH FORMANTOVOU STRUKTURU A TRVÁNÍ LITEVSKÝCH SAMOHLÁSEK Vilnius: Litevský jazykový institut, 2024, 126 s. DOI https://doi.org/10.35321/e-pub.109.balsiu-veiksniai-hierarchija ISBN 978-609-411-372-7 V roce 2024 vydal Litevský jazykový institut vědeckou studii Evalda Švagerise a Jolity Urbanavičienė Interakce a hierarchie faktorů určujících formantovou strukturu a trvání litevských samohlásek¹. Studie se skládá z předmluvy, úvodu, tří hlavních částí vědeckého výzkumu, z nichž první je věnována metodologii, druhá a třetí přehledu výsledků samotného výzkumu, dále závěrů, seznamu použité literatury a pramenů, resumé v angličtině a příloh. Autoři provedený výzkum skromně označují za průzkumný. Ve skutečnosti se v pojednávaném výzkumu rozhlédli hlouběji než jen „po nových horizontech výzkumu jazykových zvuků“; z několika hledisek zde vyzkoušeli novou metodologii výzkumu (dvoufaktorovou analýzu variance, ¹ Online přístup: https://lki.lt/wp-content/uploads/2024/11/balsiu-veiksniai-hierarchija-mokslo-studija-2024.pdf. Recenze / Reviews 335 LINA MURINIENĖ analýzu, takzvanou ANOVA), což je jeden z nejvýznamnějších přínosů pojednávané studie. V poslední době je čisté lingvistiky stále méně, a nejen v Litvě. Většina jazykových výzkumů je dnes okořeňována zvláště populárním sociologickým hlediskem, což je pochopitelné – co by byla věda bez vazeb na společnost a její postoje? Pokud však tatáž společnost chce, aby umělá inteligence mluvila litevsky, a nejen tak mluvila, ale také komunikovala plynule, rozpoznávajíc nejjemnější nuance zvuků a intonací, jsou čistě jazykové, v tomto případě fonetické výzkumy nezbytné. Vycházejíce z myšlenky jazykové invariance, kterou vyslovil Björn Lindblom (její podstata stručně spočívá ve dvou protichůdně působících směrech jazykové změny: na jedné straně jazyk směřuje k jednoduchosti a snadnosti, na druhé straně má tendenci zachovávat, a někdy dokonce zvyšovat informační náboj), ujímají se E. Švageris a J. Urbanavičienė výzvy – „nalézt ty fonetické rysy jazykových prvků (samohlásek, souhlásek atd.), které by nebyly závislé na kontextu“. Samohlásky spisovného jazyka jsou v pojednávané studii zkoumány nikoli jednotlivě, nýbrž s cílem nalézt interakci formantové struktury a trvání samohlásek a faktorů určujících tyto ukazatele, jejich interakční a hierarchické vztahy. Výzkumníci pomocí dvoufaktorové analýzy variance (ANOVA) určují relativní vliv každého z konkurenčních faktorů na formantovou strukturu a trvání samohlásek; po statistickém vyhodnocení tohoto vlivu objasňují nejsilnější vztahy a určují hierarchický vztah konkurenčních faktorů (konsonantního okolí, mluvčích, pozice ve frázi a kvality a kvantity samohlásek). Většina starší generace experimentálních fonetiků, takzvaná škola Alekso Girdenise a Antana Pakerise, by si patrně jen stěží představila statistické vyhodnocení získaných údajů bez Studentova kritéria. Ve výzkumu E. Švagerise a J. Urbanavičienė toto kritérium již nestačí. Hledání statistického modelu pro tak složitý a metodologicky teprve se ustalující experimentální výzkum zasluhuje všestrannou pochvalu. Metodologii výzkumu je věnována celá část studie. Zde je podrobně představena rešerše experimentálních výzkumů samohlásek litevského spisovného jazyka a nejnovější výzkumy jiných jazyků. Záměrem E. Švagerise a J. Urbanavičienė, jak již bylo uvedeno, není jednotlivě zkoumat jazykové faktory určující hlavní zvukové charakteristiky, nýbrž analyzovat „interakci všech těchto faktorů odhalující mechanismus jazykové variability“. ANOVA je podrobně představena v samostatné kapitole metodologické části. Jak se sluší, zasazují výzkumníci problematiku do světového kontextu experimentálního výzkumu zvuků (za zmínku stojí index Toniho Rietvelda a Rolanda van Houta), pojednávají o tom, jak byl tento statistický model dosud používán ve výzkumu litevského jazyka (za zmínku stojí práce Eglė Vaišetaitė, Asty Kazlauskienė aj.). E. Švageris a J. Urbanavičienė se svým výzkumem snaží dokázat, že při použití modelu ANOVA lze interakci jazykových faktorů 336 Acta Linguistica Lithuanica XCI Evaldas Švageris, Jolita Urb anavičienė. Interakce a hierarchie faktorů určujících formantovou strukturu a trvání litevských samohlásek zkoumat dvěma způsoby: (1) zkoumáním interakce dvou faktorů bez ohledu na ostatní faktory a (2) analýzou interakce dvou faktorů za podmínek přímé konkurence. Jazykové faktory ovlivňující kvalitativní a kvantitativní parametry samohlásek, které výzkumníci zkoumají: konsonantní okolí, mluvčí, pozice ve frázi (izolovaná a neizolovaná), fonologická kvantita samotné samohlásky, její řada a výška, přičemž neztrácejí ze zřetele interakci těchto faktorů a jejich hierarchii. Poměrně podrobné a informativní resumé v angličtině. Zahraničním čtenářům se v něm poměrně soustavně předkládá podstata výzkumu, hlavní problémy a způsoby jejich řešení. Pojednávaná studie se čte příjemně – je vidět, že výzkum fonetiky spisovné litevštiny pokračuje nejen v Kaunasu, ale i ve Vilniusu. Zvláště vítané je hledání novějších metodologií, odhodlání ponořit se do výzkumu přirozeného řečového proudu, jakož i přání a zároveň povinnost přispět k rozvoji jazykových technologií. Přijato 11. prosince 2024. LINA MURINIENĖ Vilniuská univerzita Fakulta komunikace Saulėtekio al. 9, LT-10222 Vilnius, Lietuva [email protected] Recenze / Reviews 337 Acta Linguistica Lituanica Publikace Litevského jazykového institutu Acta Linguistica Lituanica vychází dvakrát ročně. Uveřejňuje články a recenze z oblasti litevské a baltské lingvistiky. Kromě toho věnuje pozornost litevské a baltské filologii i srovnávací a obecné lingvistice. Acta Linguistica Lituanica, vědecký časopis Litevského jazykového institutu, vychází dvakrát ročně. Publikuje články a recenze z oblasti litevské a baltské lingvistiky. Pozornost je věnována také litevské a baltské filologii, jakož i srovnávací a obecné lingvistice. Články, recenze, podněty a publikace navrhované k recenzování se redakční radě zasílají prostřednictvím elektronického publikačního systému http://journals.iki.lt/. Články, recenze a podněty zasílejte redakční radě prostřednictvím elektronického publikačního systému http://journals.iki.lt/.