Full text
GEDIS 15% Žurnalistika: 1962: 15 % členů odborového svazu novinářů tvořily ženy. (Staar, 1982, p. 5) POLITBYRO: POUZE 1 ŽENA 5% 21% 31% Akademická sféra: Profesoři: 5 % žen (počátek 70. let) Odborní asistenti: 29 % žen Docenti: 10 % žen Národní parlament: 1960: 20 % žen v bulharském parlamentu 1980: 21 % žen Manažerské pozice: 1989: Ženy zastávaly 31 % manažerských pozic. STATISTIKA (Anachkova, 1995, p. 5) 1. KLÍČOVÉ POJMY (DEFINICE) Nenávistné projevy a mis/dezinformace GEDIS - Gender Diversity in Information Science: Challenges in Higher Education. https://ub.edu/gedis Citate: Varbanova, Daniela, Kristina Gagulić, Lejla Mulabećirović 2025. Hate Speech & Misinformation: The real status or treatment of women within socialist contexts. DOI: 10.5281/zenodo.17067560. Nenávistné projevy a mis/dezinformace: Skutečný stav nebo zacházení se ženami v rámci socialistických kontextů. . Preklad: Denisa Kartašová. DOI: 10.5281/zenodo.17300649 Tento otevřený vzdělávací zdroj (OER) nabízí historický pohled na neviditelné fasády totality a roli žen v ní. Jeho cílem je podnítit kritickou reflexi o síle nenávistných projevů, dezinformací a falešných informací jako nástrojů propagandy používaných k formování ideologie a potlačování nesouhlasu. Sharkova, Savina. The Socialist Woman Between the Public and the Private (1967-1973): Visions, Contraductions and Political Actions during the Socialisam in Bulgаria. URI: http://hdl.handle.net/10506/474 Sternadori, Miglena. Heroines Under Control: Unexpected Portrayals of Women in the Organ of the Bulgarian Communist Party, 1944– 1989. 2013. DOI: 10.1080/07491409.2013.795510 UNESCO. 2025. Global Education Monitoring Report: Gender report – Women lead for learning. DOI: 10.54676/DEOD4878 Wardle, Claire. A Conceptual Analysis of the Overlaps and Differences between Hate Speech, Misinformation and Disinformation. 2024. URI: https://share.google/amg1Tn1Qd71hNqC3H Otázky k diskusi Byla slibovaná rovnost pohlaví v socialistických systémech skutečná, nebo byla využívána jako propaganda k legitimizování režimu? Jaké mýty o socialistické rovnosti pohlaví stále ovlivňují veřejné povědomí? Je propaganda nebezpečná proto, že lže, nebo proto, že rozhoduje o tom, co je pravda? Zdroje Rovnost ve slovech, nerovnost v praxi Vedení a politická moc (Todorov, 1962, p. 5) Nenávistné projevy z ideologického pohledu 1.Ideologické označování → „Buržoazní feminismus“ používaný k diskreditaci feministických požadavků jako proti-sociálních. 2.Dehumanizace žen → Ženy redukovány na role (pracovnice, matka, občanka); individualita byla potlačena. Příklad: „Žena“ definována jako funkční kategorie. 3.Nacionalistický nátlak Mateřství prezentováno jako povinnost vůči státu. Slogan: „Více dětí pro každou bulharskou rodinu…“ Nenávistné projevy, nepravdivé informace a dezinformace jsou odlišné formy škodlivých projevů. Neexistují žádné všeobecně uznávané definice těchto pojmů. Definice se liší v právním, akademickém a politickém kontextu. 2. PŘÍKLADY GENDEROVĚ MOTIVOVANÝCH NENÁVISTNÝCH PROJEVŮ A MIS/DEZINFORMACÍ 1.„Vyřešená“ otázka žen – Šíření falešného tvrzení, že po roce 1944 bylo dosaženo úplné rovnosti pohlaví, čímž se zakrývají přetrvávající problémy. 2.Popírání problémů – Oficiální ideologie odmítají uznat „druhou směnu“ a skutečné konflikty mezi veřejným a soukromým životem žen. 3.Funkcionalistická rétorika – Mateřství předefinováno jako „sociální funkce“ sloužící státním cílům, čímž se skrývá skutečná zátěž žen. 4.Potlačování dat – Kontrola výzkumu a veřejné diskuse s cílem skrýt rozsah sociálních problémů, například demografické krize. 5.Zneužívání jazyka – Používání pojmů jako „demokratizace“ a „vědecký přístup“ k legitimizaci politik, které udržovaly přísnou stranickou kontrolu. Misinformace a dezinformace (jako mechanismy kontroly): Misinformace vs. dezinformace Dezinformace označuje neúmyslné šíření nepravdivých nebo zavádějících informací, zatímco dezinformace je záměrné vytváření a šíření nepravdivých informací s cílem způsobit škodu. Nenávistný projev Jakýkoli druh komunikace – slovní, písemný nebo vyjádřený chováním – který útočí nebo používá hanlivý či diskriminační jazyk ve vztahu k osobě nebo skupině na základě toho, kým jsou – jinými slovy na základě jejich náboženství, etnického původu, národnosti, rasy, barvy pleti, původu, pohlaví nebo jiného identifikačního faktoru. Skutečný stav nebo zacházení se ženami v rámci socialistických kontextů Tento výukový materiál je součástí evropského projektu GEDIS (Gender Diversity in Information Science), který podporuje otevřené vzdělávací nástroje pro řešení genderových nerovností ve vysokoškolském vzdělávání s důrazem na obory související s informační vědou a knihovnictvím. Daný vzdělávací materiál byl vyvinut v rámci Letní školy v Barceloně jako součást projektu GEDIS. Projekt GEDIS Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou výhradní odpovědností autorů a nemusí nutně odrážet postoje Evropské unie ani Španělské služby pro internacionalizaci vzdělávání (SEPIE). EU ani poskytovatel grantu nenesou odpovědnost. Cílová skupina: vyučující, studující
