Výsledky dotazníkového šetření mezi podporou Open Science v ČR

2 Výsledky dotazníkového šetření mezi podporou Open Science v ČR Analýza potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR Září 2025 Autoři Michal Pazour Kristýna Zychová Adéla Kučerová Miroslav Kostić Instituce: Technologické centrum Praha Datum vydání: 26. 9. 2025 Verze: 1.0 Jazyk: čeština Kontakt: [email protected] Podkladová data: 10.5281/zenodo.17178552 Zpracování této studie bylo podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace STRATIN+ (MS25001). Licence: CC BY 4.0 3 Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 4 Vymezení pojmů .................................................................................................................. 4 Metodologie ............................................................................................................................ 5 I. Prostředí pro rozvoj Open Science ......................................................................................... 6 II. Otevřený přístup k vědeckým publikacím ............................................................................ 19 III. Ukládání, správa a sdílení výzkumných dat ......................................................................... 28 V. Obecné ............................................................................................................................. 32 Závěrečné shrnutí .................................................................................................................. 33 Seznam obrázků .................................................................................................................... 34 Seznam příloh ....................................................................................................................... 34 Přílohy .................................................................................................................................. 35 4 Úvod Tato zpráva shrnuje výsledky dotazníkového šetření mezi pracovníky, kteří ve výzkumných organizacích zajišťují technickou, metodickou nebo infrastrukturní podporu pro implementaci principů otevřené vědy (Open Science, OS). Šetření bylo realizováno v rámci Analýzy potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR. Tato analýza je zpracovávána Technologickým centrem Praha na základě zadání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, MŠMT a dalšími partnery národního systému VaVaI v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace (STRATIN+). Cílem tohoto dílčího šetření bylo zmapovat reálné institucionální podmínky pro poskytování podpory v oblasti otevřené vědy – zejména v oblasti správy výzkumných dat, provozu repozitářů, poradenství, školení nebo technické infrastruktury. Důraz byl kladen na identifikaci potřeb, překážek a kapacit v jednotlivých organizacích. Výsledky pomohou při tvorbě doporučení pro koordinovaný rozvoj otevřené vědy v České republice po roce 2027 a návrhu systémových opatření na národní úrovni. Vymezení pojmů − CzechELib (Czech National Centre for Electronic Information Resources, CEL) – národní centrum pro vyjednávání licencí a transformačních smluv s vydavateli. − Datový steward (Data Steward) – odborník zajišťující podporu při správě a sdílení výzkumných dat, včetně plánů správy dat. − FAIR data (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) – výzkumná data spravovaná tak, aby byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně využitelná. FAIR data nejsou automaticky veřejná, ale připravená k bezpečnému zpřístupnění oprávněným uživatelům. − Národní repozitářová platforma (National Repository Platform, NRP) – plánovaný centrální repozitář pro ukládání a sdílení výzkumných dat v ČR. − Občanská věda (Citizen Science, CS) – zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. − Otevřená věda (Open Science, OS) – přístup k výzkumu, který usiluje o transparentnost, dostupnost a sdílení vědeckých poznatků, dat, metod a nástrojů. − Otevřený přístup (Open Access, OA) – bezplatný a neomezený přístup k vědeckým publikacím prostřednictvím repozitářů nebo otevřených časopisů. − Persistentní identifikátory (Persistent Identifiers, PID) – mezinárodní identifikátory, např. vědců (ORCID), publikací (DOI), institucí (ROR) atd. − Plán správy dat (Data Management Plan, DMP) – dokument popisující, jak budou data během projektu vytvářena, spravována, uchovávána a sdílena. − Predátorské časopisy (Predatory Journals) – časopisy vybírající poplatky bez řádného recenzního procesu. − Repozitář (Repository) – digitální úložiště pro ukládání a zpřístupňování vědeckých publikací nebo dat. − Transformační smlouvy (Transformative Agreements) – smlouvy mezi knihovnami/konsorciem a vydavateli, které kombinují předplatné a otevřené publikování. 5 Metodologie Dotazník byl připraven ve dvou jazykových mutacích – české a anglické. Obě verze byly obsahově zcela ekvivalentní, se shodným zněním otázek a pořadím sekcí. Šetření bylo šířeno online za využití nástroje LimeSurvey na odpovědné osoby v rámci výzkumných organizací (např. datoví stewardi, knihovníci, IT specialisté, správci repozitářů). Sběr dat probíhal od 2. června do 9. července 2025 a průměrná doba vyplnění činila přibližně 15–20 minut. Počet platných odpovědí se liší dle jednotlivých responzí u konkrétních otázek. Dotazníku se zúčastnilo celkem 105 respondentů z více než 40 institucí. Nejpočetněji byli zastoupeni pracovníci z ústavu Akademie věd ČR a univerzit (např. Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Mendelova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni apod.). Do šetření se zapojily také knihovny a fakultní nemocnice. Kompletní přehled institucí a počtu respondentů je uveden v Příloze IPříloha I. Dotazník obsahoval celkem 30 otázek, které byly rozděleny do čtyř tematických sekcí. První sekce se zaměřila na prostředí pro rozvoj otevřené vědy a strategickou integraci OS v institucích, včetně institucionální odpovědnosti, forem podpory, komunikace a zapojení do národních a mezinárodních struktur. Druhá sekce se věnovala otevřenému přístupu k vědeckým publikacím a mapovala institucionální nástroje, postoje vedení, repozitáře, transformační smlouvy, finanční podporu a praxi licencí. Třetí sekce se zaměřila na ukládání, správu a sdílení výzkumných dat, přičemž sledovala poskytované služby, aplikaci FAIR principů, překážky a doporučení k jejich překonání. Čtvrtá, závěrečná část, obsahovala otevřenou otázku pro doplňující podněty respondentů. Použité otázky byly různého typu: od jednovýběrových a vícevýběrových uzavřených otázek přes Likertovy škály (1–7) hodnotící významnost překážek či priorit. Nechyběly ani otevřené otázky umožňující kvalitativní komentáře či volbu „jiná možnost – uveďte“. Celé šetření bylo navrženo a realizováno s důrazem na etiku a ochranu respondentů. Dotazník byl anonymní, odpovědi byly vyhodnoceny výhradně v agregované podobě a bez možnosti zpětné identifikace. Textové odpovědi byly tematicky kódovány a používány pouze ilustrativně, aby dokreslily kontext kvantitativních výsledků. 6 I. Prostředí pro rozvoj Open Science Kdo je ve vaší instituci hlavním nositelem odpovědnosti za rozvoj kompetencí v oblasti OS? Podle respondentů z řad pracovníků podpory OS nese v jejich institucích hlavní odpovědnost za rozvoj kompetencí v oblasti OS nejčastěji knihovna či informační specialisté (32 % odpovědí), poměrně často pak také vedení instituce či její součásti (13 %), případně rektorát či centrální vedení instituce (12 %). Často ovšem tuto odpovědnost nesou jednotliví výzkumníci (15 % odpovědí) nebo tato odpovědnost není nijak systematicky stanovena (7 %). Odpověď „Jiné“ zahrnovala případy, kdy je odpovědnost za OS nesena oddělením/týmem dedikovaným pro oblast OS (4x), knihovnou ve spolupráci s vedoucím pracovníkem instituce či projektovým manažerem (3x), ale také jednotlivými osobami na pozici data stewarda (3x), OS koordinátora (2x) či prorektora pro tvůrčí činnosti (1x). Obrázek 1. Nositelé odpovědnosti za rozvoj kompetencí v oblasti OS 1 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Podílíte se na implementaci principů OS do hodnoticích procesů ve vaší instituci? Na implementaci principů OS do hodnoticích procesů se podílejí (prostřednictvím návrhů nebo podkladů pro vedení) pracovníci podpory OS v 50 % šetřených institucí, v dalších 30 % institucí tito pracovníci alespoň sledují vývoj v oblasti OS, do výše popsaných aktivit však nejsou zapojeni. Minimálně v 10 % institucí se pracovníci OS na popsaných činnostech nijak aktivně ani pasivně nepodílejí (7 % dalších respondentů neznalo na otázku odpověď). 1 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 7 Obrázek 2. Podíl pracovníků podpory OS na implementaci OS do hodnoticích procesů 2 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Jaké formy podpory OS zajišťuje vaše instituce výzkumníkům? Šetřené instituce zajišťují výzkumníkům různé formy podpory OS. Podle odpovědí pracovníků OS patří k nejčastěji zajišťovaným službám na centrální úrovni (tj. celé AV ČR či vysokých škol) poskytování publikačních repozitářů (potvrdilo 83 % odpovědí na otázku), metodických dokumentů a pravidel (74 %), interní školení k OS (74 %) a administrativní podpora (71 %). Na úrovni jednotlivých ústavů či organizačních součástí (např. fakult) je pak poskytování uvedených služeb méně časté. K nejčastěji poskytovaným patří administrativní podpora (podle 43 % odpovědí), interní školení k OS (39 %) a poskytování metodických dokumentů a pravidel (32 %). 2 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 8 Obrázek 3. Formy podpory OS poskytované výzkumníkům 3 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Pokud jste v minulé otázce k formám podpory OS vyplnili možnost "Jiné", specifikujte, prosím, o jaké formy podpory se jedná. K jiným formám podpory OS, poskytovaným výzkumníkům na centrální úrovni institucí, patří podle respondentů nejčastěji školení, metodická podpora a poskytování nástrojů pro tvorbu DMP (6x) či poskytování konzultací a poradenství (3x), zvláště právního. Na úrovni jednotlivých ústavů či fakult je pak rovněž poskytována konzultační, metodická a další podpora, zvláště data stewardship. Zhodnoťte, do jaké míry je na vaší instituci věnována pozornost rozvoji následujících oblastí OS? Podle pracovníků podpory OS je v šetřených institucích věnována největší pozornost rozvoji následujících oblastí: − Otevřený přístup k vědeckým publikacím (průměrné skóre odpovědi 5,88 na stupnici od 1 do 7, kde 7 je nejvýznamnější překážka; směrodatná odchylka 1,08), 3 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 9 − Vzdělávání a podpora v oblasti OS (průměrné skóre 4,98; směrodatná odchylka 1,43), − FAIR správa dat (průměrné skóre 4,96; směrodatná odchylka 1,44), − Otevřená data (průměrné skóre 4,59; směrodatná odchylka 1,71). Nejmenší pozornost je naopak věnována problematice otevřeného hardware (průměrné skóre 1,98; směrodatná odchylka 1,33). Obrázek 4. Míra pozornosti věnované rozvoji jednotlivých oblastí OS (1) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Podobný výsledek lze odvodit i z následujícího grafu. Nejčastěji byla nejvyšší známka hodnocení udělena výše jmenovaným oblastem – otevřený přístup k publikacím, vzdělávání a podpora v OS, FAIR správa dat, otevřená data. 16 Obrázek 11. Zapojené odborné profily do podpory OS a způsob jejich financování (2) 6 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Pokud jste v minulé otázce k odborným profilům pro OS ve vaší instituci vyplnili možnost "Jiné", specifikujte, prosím, název odborného profilu/pozice, způsob naplňování a financování Doplňující otázku k personálnímu zajištění OS vyplnil pouze jeden respondent. V dané instituci existují jako samostatné další dvě pozice související s agendou OS (mimo pozice uváděné v předchozí otázce), které jsou financovány z institucionálního rozpočtu – pozice zajišťující podporu Citizen Science a pozice koordinátora Research Software Engineering. Jaké jsou podle vás největší budoucí výzvy při zavádění a rozvoji OS ve vaší instituci? Odpověď na otevřenou otázku na největší výzvy při zavádění a rozvoji OS vyplnilo celkem 44 respondentů. Za hlavní výzvy tito respondenti nejčastěji považovali následující: − Změna postojů vedení institucí i samotných výzkumníků vedoucí k pochopení významu a přínosů OS a ke zvýšení motivace vědeckých pracovníků k otevřenému publikování 6 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 17 a rozvoji OS. Pro dosažení uvedeného je klíčová vhodně pojatá osvěta a propagace OS (častější přednášky, informační akce atd.). − Zajištění adekvátního personálního obsazení (samostatných pozic data stewardů či OS koordinátorů na jednotlivých institucích), včetně potřebného dlouhodobě udržitelného financování, přesahujícího rámec časově omezených projektů. − Institucionalizace problematiky spojené s OS prostřednictvím vytvoření základních institucionálních dokumentů – směrnic, metodik, nastavení postupů a procesů, včetně jasného stanovení odpovědnosti za jednotlivé oblasti či aktivity. Zároveň je potřeba zajistit vymahatelnost těchto pravidel. Problém absentujících institucionálních strategií je spojen i s absencí národní strategie v této oblasti a „chaotickými“ změnami v zákoně o výzkumu. − Zajištění a financování potřebné infrastruktury a technického zabezpečení a služeb pro správu výzkumných dat – dostatečně kapacitních datových úložišť, dostatečného výpočetního výkonu, infrastruktury pro sdílení dat i napojení na NRP. − Finanční udržitelnost nákladů spojených s publikováním v OA režimu – s ohledem na narůstající náklady na OA publikování i narůstající požadavky na OA publikování ve výzkumných projektech (při nedostatečných zdrojích na financování těchto požadavků v rozpočtu projektů i absenci jednotného přístupu u různých poskytovatelů). − Ochrana autorských práv a ochrana duševního vlastnictví, které jdou často proti myšlence OA publikování, resp. zpřístupnění dat podle FAIR principů. Jaké kroky by podle vás měly být podniknuty na národní úrovni pro zlepšení implementace OS v ČR? Na otevřenou otázku odpovědělo 41 respondentů. Jimi navrhovaná doporučení pro zlepšení implementace OS vycházela především z problémů pojmenovaných v odpovědích na předchozí otázku. Navrhované kroky se nejčastěji týkaly následujících témat: − Vytvoření národní politiky/strategie OS a otevřených dat (na základě široké diskuse všech dotčených aktérů), včetně legislativního ukotvení souvisejících principů. Vypracování pravidel, norem a doporučení pro implementaci OS. − Adekvátní finanční zajištění pozic nezbytných pro podporu OS v jednotlivých institucích (administrativní a IT podpora – zejména OS koordinátor a data steward), zvláště prostřednictvím institucionálního financování umožňujícího plánování a udržitelnost podpory OS v institucích. − Sladění přístupů a požadavků poskytovatelů podpory souvisejících s financováním OS a jasnější nastavení pravidel. Zlepšení komunikace směrem k příjemcům (konzultace, školení, osvěta). − Zjednodušení a sjednocení podmínek pro tzv. "zelené" OA publikování, větší podpora zeleného OA a Secondary Publishing Right 7 . − Zahrnutí principů OS do hodnocení výzkumu, také jako nástroje pro motivování výzkumných pracovníků. − Dosažení změny postojů k OS u lidí v řídicích pozicích (ve vládě, ve státní správě, v poradních orgánech a radách pro VaVaI) i ve výzkumné komunitě (především mezi starší generací výzkumníků) prostřednictvím cílené osvěty. − Zajištění metodické podpory institucím na základě jejich individuálních potřeb, zajištění koordinovanosti a provázanosti poskytovaných informací. 7 Secondary Publication Right (SPR) je zákonem zakotvené právo zveřejnit vědeckou práci (např. autorskou verzi po recenzním řízení) v otevřeném repozitáři – nezávisle na dohodě s vydavatelem. Existuje např. ve Francii, Německu či Nizozemsku. V ČR toto právo zatím chybí. 18 − Zajištění akreditovaného vzdělávání v oblasti OS a správy dat, např. v podobě VŠ oboru. − Zajištění udržitelného financování infrastruktury pro OS a jejího technického zabezpečení (datová úložiště, výpočetní výkon). − Posílení možností financování poplatků za OA publikování z rozpočtů projektů. Posílení centrální role CzechELib při vyjednávání transformačních smluv se zahraničními vydavateli (větší počet smluv, obsáhlejší smlouvy). − Vytvoření funkční národní datové infrastruktury – centrálního národního repozitáře pro správu otevřených dat. 19 II. Otevřený přístup k vědeckým publikacím Jaké konkrétní podpůrné nástroje pro OA publikování poskytujete výzkumníkům? Šetřené instituce poskytují výzkumníkům poměrně širokou škálu podpůrných nástrojů pro OA publikování, nejčastěji různé typy poradenství – např. při výběru časopisů, v právních aspektech apod. (80 % šetřených institucí), koordinaci financování publikačních poplatků (73 % institucí), školení či informační materiály k OA (72 % institucí) či správu a provoz publikačního repozitáře (56 % institucí). Méně časté je poskytování podpory pro otevřené monografie (23 % institucí). Z dalších podpůrných nástrojů OA, poskytovaných šetřenými institucemi a uvedených respondenty v komentáři, stojí za zmínku provozování digitální knihovny či PR aktivity v této oblasti. Pouze jeden z respondentů uvedl, že v jejich instituci není poskytována výzkumníkům žádná podpora v oblasti OA. Obrázek 12. Poskytované podpůrné nástroje pro OA 8 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 V jaké míře je podle vás OA podporován vedením instituce? Podle respondentů z 30 % institucí je OA jednoznačnou prioritou vedení, v dalších 44 % institucí je OA vedením podporován spíše formálně. 9 % respondentů pak uvedlo, že podpora OA závisí zejména na jednotlivých odděleních či katedrách na instituci. Podle 12 % respondentů není OA ze strany vedení jejich institucí nijak aktivně podporován (zbývající část respondentů na otázku nezná odpověď). 8 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 20 Obrázek 13. Míra podpory OA vedením instituce 9 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Má vaše instituce k dispozici repozitář určený pro ukládání vědeckých publikací (např. preprinty 10 , postprinty 11 , monografie)? Vlastní institucionální repozitář určený pro ukládání vědeckých informací je provozován v 58 % šetřených institucí, dalších 39 % institucí pak vlastní repozitář neprovozuje, ale doporučuje svým zaměstnancům využívání jiných repozitářů. Pouze jeden z respondentů uvedl, že v jejich instituci není žádný repozitář dostupný ani využíván či zaměstnancům doporučován. 9 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 10 Preprint (submitted version) je první úplná verze vědeckého článku, kterou autoři dokončili a připravili k odeslání do vědeckého časopisu, avšak která ještě neprošla odborným recenzním řízením. 11 Postprint (accepted version) je verze vědeckého článku, která již byla přijata k publikaci po úspěšném absolvování recenzního řízení, ale dosud nebyla finálně upravena vydavatelem. 21 Obrázek 14. Existence repozitáře pro ukládání vědeckých publikací 12 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Je vaše instituce zapojena do transformačních smluv prostřednictvím CzechELib a jakým způsobem jsou přiřazovány tokeny výzkumníkům? Do transformačních smluv je prostřednictvím CzechELib zapojeno 81 % šetřených institucí, přičemž 51 % institucí (ze všech respondentů na otázku) má zároveň systém pro přidělování tokenů (např. dle typu autora, kvality, oboru) a v 30 % institucí jsou tokeny přidělovány ad hoc bez formálních pravidel. Do žádné transformační smlouvy není zapojeno 14 % institucí, zbytek respondentů neznalo odpověď na tuto otázku. 12 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 22 Obrázek 15. Zapojení instituce do transformačních smluv 13 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Má vaše instituce vyčleněné finanční prostředky (fond) na úhradu publikačních poplatků (APC/BPC) za OA publikace? Vyčleněnými finančními prostředky na úhradu publikačních poplatků za OA (APC/BPC) v podobě samostatného institucionálního fondu disponuje 12 % šetřených institucí, v dalších 4 % institucí pak o zřízení takového fondu uvažují. V největší části (49 %) institucí jsou publikační poplatky za OA hrazeny pouze z projektových prostředků a v 25 % institucí tyto poplatky hradí výzkumníci sami či prostřednictvím prostředků na katedrách. 13 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 23 Obrázek 16. Existence finančních prostředků na úhradu APC/BPC 14 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Jakým způsobem vaše instituce eviduje a zpracovává údaje o zaplacených publikačních poplatcích (APC/BPC) za OA publikace? Evidence a zpracování údajů o zaplacených poplatcích za OA publikace probíhá v největší části (72 %) šetřených institucí manuálně (např. prostřednictvím faktur, komunikace s autory apod.). Pouze 14 % institucí disponuje pro tyto účely automatizovaným nebo systémově integrovaným nástrojem pro evidenci a reporting. Jiné způsoby evidence a zpracování údajů o poplatcích za OA zahrnují (spíše výjimečné) zajištění APC poplatků přímo z projektů. 14 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 24 Obrázek 17. Způsob evidence a zpracování údajů o APC/BPC 15 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Jak jsou informace o výdajích za APC/BPC využívány? Informace o výdajích za APC/BPC poplatky jsou využívány nejčastěji pro reporting určený CzechELib (v 67 % šetřených institucí), a také internímu vedení instituce (43 % institucí). Vykazování v OpenAPC je méně časté, uvedlo jej pouze 7 % zástupců šetřených institucí. Podle 10 % respondentů není v jejich institucích prováděn žádný reporting na toto téma. 15 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 25 Obrázek 18. Způsob využití informací o výdajích za APC/BPC 16 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178552 Podporuje vaše instituce publikování v tzv. diamantovém režimu OA (bez poplatků pro autory i čtenáře)? Podporu publikování v tzv. diamantovém režimu, tedy bez poplatků pro autory i čtenáře, poskytuje podle respondentů (např. formou financování, technického zázemí či redakčních služeb) pouze 16 % šetřených institucí, dalších 34 % institucí má pak vlastní univerzitní diamantové časopisy. Minimálně 30 % šetřených institucí tuto oblast naopak nepodporuje (dalších 20 % respondentů na otázku neznalo odpověď). 16 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 32 V. Obecné Chcete upozornit na cokoliv dalšího, čemu by měla být při rozvoji OS a jeho jednotlivých komponent věnována pozornost? Doporučení respondentů pro rozvoj OS se týkala několika hlavních tematických oblastí: − Národní strategie pro OS: Vytvoření absentující strategie/akčního plánu (na základě zapojení/připomínek všech dotčených aktérů), dále metodických doporučení a příruček platných pro celou ČR; zlepšení koordinace a informování o OS ze strany poskytovatelů financování; začlenění problematiky OS do doktorského studia. Centrální vyjednávání smluv se zahraničními vydavateli pro OA publikování; reflektování evropských trendů (např. odklon od transformačních smluv a podpora diamond OA, SPR aj.). Důraz na naplňování principů OS při hodnocení výzkumu. Zohlednění oborových specifik a unikátnosti výzkumných dat z jednotlivých oborů. − Financování OS: Posílení finanční podpory OS a OA ze strany jednotlivých poskytovatelů (zvláště nákladů na publikační poplatky) s ohledem na požadavky poskytovatelů na publikace v režimu OA. − Technická infrastruktura: Technická podpora institucím při zavádění nových nástrojů a služeb, zajištění IT řešení pro správu dat (úložiště, metadata, napojení jednotlivých pracovišť na NRP pro automatizaci procesů a minimalizaci zátěže pro výzkumníky). Zajištění udržitelnosti infrastrukturních řešení pro ukládání výzkumných dat. 33 Závěrečné shrnutí Dotazníkové šetření mezi pracovníky podpory OS ve výzkumných organizacích v ČR potvrdilo, že zavádění principů OS se již stalo součástí institucionální praxe, avšak zůstává zatíženo řadou překážek. Respondenti popsali jak existující formy podpory, tak i oblasti, kde pociťují největší nedostatky a očekávají posílení kapacit. Za hlavní zjištění lze považovat následující: 1) Institucionální ukotvení OS je nerovnoměrné – některé organizace již mají vybudované struktury a poskytují služby (např. repozitáře, konzultace, školení), zatímco jiné instituce fungují spíše ad hoc bez jasně nastavených procesů či odpovědných osob. 2) Největší překážkou jsou kapacity a finance – respondenti často zmiňovali nedostatek personálních zdrojů (datoví stewardi, IT podpora) i finančních prostředků, zejména v souvislosti s OA a správou dat. 3) Potřeba metodické a legislativní podpory – vedle technické infrastruktury je klíčová i dostupnost jasných pravidel a standardů, a to jak na úrovni institucí, tak na národní úrovni. 4) Pozitivní motivace i kritické obavy – pracovníci podpory vnímají OS jako perspektivní a přínosnou, avšak upozorňují na administrativní náročnost, nejasné financování a rizika spojená se sdílením dat (např. ochrana osobních údajů, zneužití dat). Celkově šetření ukazuje, že pracovníci podpory OS představují klíčovou oporu pro implementaci principů OS v českých výzkumných organizacích. Pro další rozvoj OS je však nezbytné posílit jejich kapacity, zajistit stabilní institucionální i národní rámec a vytvořit prostředí, které umožní efektivní spolupráci mezi výzkumníky, podpůrnými službami a poskytovateli financí. 34 Seznam obrázků Obrázek 1. Nositelé odpovědnosti za rozvoj kompetencí v oblasti OS......................................... 6 Obrázek 2. Podíl pracovníků podpory OS na implementaci OS do hodnoticích procesů .............. 7 Obrázek 3. Formy podpory OS poskytované výzkumníkům ........................................................ 8 Obrázek 4. Míra pozornosti věnované rozvoji jednotlivých oblastí OS (1) ..................................... 9 Obrázek 5. Míra pozornosti věnované rozvoji jednotlivých oblastí OS (2) ................................... 10 Obrázek 6. Formy šíření informací o OS v institucích ............................................................... 11 Obrázek 7. Zapojení institucí do národních a mezinárodních struktur souvisejících s OS .......... 12 Obrázek 8. Významnost překážek pro zavádění principů OS (1) ................................................ 13 Obrázek 9. Významnost překážek pro zavádění principů OS (2) ................................................ 14 Obrázek 10. Zapojené odborné profily do podpory OS a způsob jejich financování (1) ............... 15 Obrázek 11. Zapojené odborné profily do podpory OS a způsob jejich financování (2) ............... 16 Obrázek 12. Poskytované podpůrné nástroje pro OA ............................................................... 19 Obrázek 13. Míra podpory OA vedením instituce ..................................................................... 20 Obrázek 14. Existence repozitáře pro ukládání vědeckých publikací ........................................ 21 Obrázek 15. Zapojení instituce do transformačních smluv ...................................................... 22 Obrázek 16. Existence finančních prostředků na úhradu APC/BPC .......................................... 23 Obrázek 17. Způsob evidence a zpracování údajů o APC/BPC ................................................. 24 Obrázek 18. Způsob využití informací o výdajích za APC/BPC .................................................. 25 Obrázek 19. Podpora publikování v diamantovém režimu OA ................................................... 26 Obrázek 20. Existence doporučení a poradenství k licencím u vědeckých publikací ................. 27 Obrázek 21. Poskytované formy podpory správy výzkumných dat ............................................ 28 Obrázek 22. Podporované/doporučované nástroje a standardy pro naplňování FAIR principů ... 29 Obrázek 23. Významnost překážek při podpoře správy výzkumných dat (1) .............................. 30 Obrázek 24. Významnost překážek při podpoře správy výzkumných dat (2) .............................. 30 Seznam příloh Příloha I. Přehled zastoupených institucí a počtu respondentů ................................................ 35 35 Přílohy Příloha I. Přehled zastoupených institucí a počtu respondentů Instituce Počet respondentů neuvedeno 13 Masarykova univerzita 9 Mendelova univerzita v Brně 5 Univerzita Karlova 5 Západočeská univerzita v Plzni 5 Knihovna AV ČR 4 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 4 Archeologický ústav AV ČR 3 Etnologický ústav AV ČR 3 Univerzita Pardubice 3 Biofyzikální ústav AV ČR 2 Filosofický ústav AV ČR 2 Ústav experimentální medicíny AV ČR 2 Ústav informatiky AV ČR 2 Ústav pro hydrodynamiku AV ČR 2 Ústav přístrojové techniky AV ČR 2 Ústav termomechaniky AV ČR 2 Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR 2 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2 Ostravská univerzita 2 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 2 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2 Vysoká škola ekonomická v Praze 2 Astronomický ústav AV ČR 1 Biologické centrum AV ČR 1 Fyzikální ústav AV ČR 1 Fyziologický ústav AV ČR 1 Geofyzikální ústav AV ČR 1 Geologický ústav AV ČR 1 Historický ústav AV ČR 1 Masarykův ústav a Archiv AV ČR 1 Matematický ústav AV ČR 1 Orientální Ústav AV ČR 1 Ústav analytické chemie AVČR 1 Ústav experimentální botaniky AV ČR 1 Ústav fyziky plazmatu AV ČR 1 Ústav jaderné fyziky AV ČR 1 Ústav makromolekulární chemie AV ČR 1 Ústav pro českou literaturu AV ČR 1 Ústav státu a práva AV ČR 1 Ústav výzkumu globální změny AV ČR 1 Akademie múzických umění v Praze 1 36 Česka zemědělská univerzita v Praze 1 České vysoké učení technické v Praze 1 Univerzita Hradec Králové 1 Univerzita Palackého v Olomouci 1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 1 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1 Celkem 105