Výsledky dotazníkového šetření mezi výzkumníky v ČR

2 Výsledky dotazníkového šetření mezi výzkumníky v ČR Analýza potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR Září 2025 Autoři Michal Pazour Kristýna Zychová Adéla Kučerová Miroslav Kostić Instituce: Technologické centrum Praha Datum vydání: 26. 9. 2025 Verze: 1.0 Jazyk: čeština Kontakt: [email protected] Podkladová data: 10.5281/zenodo.17178351 Zpracování této studie bylo podpořeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace STRATIN+ (MS25001) Licence: CC BY 4.0 3 Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 4 Vymezení pojmů .................................................................................................................. 4 Metodologie ............................................................................................................................ 5 IV. Identifikační otázky ............................................................................................................. 6 I. Prostředí pro rozvoj Open Science ......................................................................................... 8 II. Otevřený přístup k vědeckým publikacím ............................................................................ 18 III. Ukládání, správa a sdílení výzkumných dat ......................................................................... 26 V. Obecné ............................................................................................................................. 33 Závěrečné shrnutí .................................................................................................................. 34 Seznam obrázků .................................................................................................................... 35 Seznam příloh ....................................................................................................................... 35 Přílohy .................................................................................................................................. 36 4 Úvod Tato zpráva shrnuje výsledky dotazníkového šetření mezi výzkumníky a výzkumnicemi 1 napříč obory, které bylo realizováno v rámci Analýzy potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR. Tato analýza je zpracovávána Technologickým centrem Praha na základě zadání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, MŠMT a dalšími partnery národního systému VaVaI v projektu Strategická inteligence pro výzkum a inovace (STRATIN+). Cílem tohoto dílčího šetření bylo získat vhled do toho, jak výzkumníci vnímají a uplatňují principy otevřené vědy (Open Science, OS), jaká mají očekávání, překážky a motivace při práci v kontextu otevřeného přístupu (Open Access, OA), sdílení dat a dalších komponent OS. Zvláštní pozornost byla věnována také znalosti a implementaci FAIR principů při správě výzkumných dat. Výsledky pomohou při tvorbě doporučení pro koordinovaný rozvoj otevřené vědy v České republice po roce 2027 a návrhu systémových opatření na národní úrovni. Vymezení pojmů − CzechELib (Czech National Centre for Electronic Information Resources, CEL) – národní centrum pro vyjednávání licencí a transformačních smluv s vydavateli. − Datový steward (Data Steward) – odborník zajišťující podporu při správě a sdílení výzkumných dat, včetně plánů správy dat. − FAIR data (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) – výzkumná data spravovaná tak, aby byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně využitelná. FAIR data nejsou automaticky veřejná, ale připravená k bezpečnému zpřístupnění oprávněným uživatelům. − Národní repozitářová platforma (National Repository Platform, NRP) – plánovaný centrální repozitář pro ukládání a sdílení výzkumných dat v ČR. − Občanská věda (Citizen Science, CS) – zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. − Otevřená věda (Open Science, OS) – přístup k výzkumu, který usiluje o transparentnost, dostupnost a sdílení vědeckých poznatků, dat, metod a nástrojů. − Otevřený přístup (Open Access, OA) – bezplatný a neomezený přístup k vědeckým publikacím prostřednictvím repozitářů nebo otevřených časopisů. − Persistentní identifikátory (Persistent Identifiers, PID) – mezinárodní identifikátory, např. vědců (ORCID), publikací (DOI), institucí (ROR) atd. − Plán správy dat (Data Management Plan, DMP) – dokument popisující, jak budou data během projektu vytvářena, spravována, uchovávána a sdílena. − Predátorské časopisy (Predatory Journals) – časopisy vybírající poplatky bez řádného recenzního procesu. − Repozitář (Repository) – digitální úložiště pro ukládání a zpřístupňování vědeckých publikací nebo dat. − Transformační smlouvy (Transformative Agreements) – smlouvy mezi knihovnami/konsorciem a vydavateli, které kombinují předplatné a otevřené publikování. 1 Dále v textu je použito generické maskulinum jako jazykový prostředek ke zjednodušení vyjadřování, tímto označením jsou myšleny osoby všech genderových identit. 5 Metodologie Dotazník byl připraven ve dvou jazykových mutacích – české a anglické. Obě verze byly obsahově zcela ekvivalentní, se shodným zněním otázek a pořadím sekcí. Šetření bylo šířeno online za využití nástroje LimeSurvey prostřednictvím výzkumných organizací, profesních sítí a veřejných komunikačních kanálů. Cílovou skupinu tvořili výzkumníci a výzkumnice napříč obory a institucemi (zejména vysoké školy a ústavy AV ČR). Sběr dat probíhal od 6. června do 14. července 2025 a průměrná doba vyplnění činila přibližně 15 minut. Počet platných odpovědí se liší dle jednotlivých responzí u konkrétních otázek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 372 respondentů ze širokého spektra institucí. Největší část tvořili pracovníci vysokých škol (např. Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci apod.), významné zastoupení měli také respondenti z ústavu AV ČR a dalších výzkumných institucí (např. Centrum výzkumu Řež). Přehled všech institucí a počtu respondentů je uveden v Příloze I. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek, které byly rozděleny do pěti tematických sekcí. První sekce se zaměřila na prostředí pro rozvoj otevřené vědy, povědomí o OS, institucionální podporu, motivace, bariéry a zdroje informací; součástí byla také otevřená otázka k oborovým specifikům. Druhá sekce sledovala praxi v oblasti otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, a to jak z hlediska míry využívání různých forem OA, tak i institucionální podpory, motivace, vnímaných rizik a dopadů na kariéru. Třetí sekce byla věnována ukládání, správě a sdílení výzkumných dat, tedy praktickým návykům, dostupné institucionální podpoře, bariérám, zájmu o školení a vnímání možností či limitů sdílení dat. Čtvrtá sekce zahrnovala identifikační otázky na pozici ve výzkumu, typ instituce a vědní oblast, zatímco pátá, závěrečná sekce, obsahovala otevřenou otázku pro doplňující podněty respondentů. Použité otázky byly různého typu: od jednovýběrových a vícevýběrových uzavřených otázek přes Likertovy škály (1–7) hodnotící významnost či bariéry, až po škály vlivu (od „velmi pozitivně“ po „velmi negativně“) pro hodnocení dopadů OS či OA na kariéru výzkumníků. Nechyběly ani otevřené otázky umožňující kvalitativní komentáře či volbu „jiná možnost – uveďte“. Celé šetření bylo navrženo a realizováno s důrazem na etiku a ochranu respondentů. Dotazník byl anonymní, odpovědi byly vyhodnoceny výhradně v agregované podobě a bez možnosti zpětné identifikace. Textové odpovědi byly tematicky kódovány a používány pouze ilustrativně, aby dokreslily kontext kvantitativních výsledků. 6 IV. Identifikační otázky Jaká je vaše současná pozice ve výzkumu? Z celkových 213 respondentů, kteří odpověděli na identifikační otázku týkající se jejich pozice ve výzkumu, bylo nejvíce seniorních výzkumníků (39 %), vedoucích výzkumných týmů (25 %) a juniorních výzkumníků (19 %). Zastoupeni byli rovněž postdoktorandi (8 %) a studenti Ph.D. (6 %). Respondenti, kteří se zařadili do kategorie Jiné (3 %), v komentářích uvedli zařazení „technický vědec“, „člen výzkumné skupiny“, „vedoucí servisního oddělení“, „research assistant“, „VaV“, „vědecko-výzkumný pracovník“ a „člen velké výzkumné infrastruktury“. Obrázek 1. Zastoupení pozic ve výzkumu 2 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 V jaké instituci převážně působíte? Z celkových 181 respondentů, kteří otázku vyplnili, působí 48 % v ústavech AV ČR, 46 % na vysokých školách a 4 % v soukromé výzkumné organizaci. Jeden z respondentů byl pak z ústředního orgánu státní správy, tři respondenti svou afiliaci uvedli pouze obecně. V jaké vědní oblasti převážně působíte? Mezi respondenty byli největší měrou zastoupeni výzkumníci působící v oborech přírodních věd (45 %), humanitních a uměleckých věd (19 %), společenských věd (12 %) a technických věd (11 %). Zastoupeni byli ovšem také výzkumníci z oborů lékařských věd (5 %), multioborového výzkumu (5 %) a zemědělských věd (4 %). V kategorii Jiné označil jeden z respondentů obor lékařství. 2 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 7 Obrázek 2. Zastoupení vědních oblastí 3 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 3 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 8 I. Prostředí pro rozvoj Open Science Jak vnímáte koncept OS? K otázce na obeznámenost s principy OS uvedlo 19 % respondentů z řad výzkumníků, že se v této oblasti dobře orientuje a principy OS při své práci uplatňuje. Dalších 57 % respondentů má pak alespoň základní představu o OS a některé praktiky OS zapojuje do své práce. Celkem přes tři čtvrtiny (76 %) výzkumníků zapojených v průzkumu tak jsou s principy OS obeznámeny a nějakým způsobem je využívají. Dalších 15 % výzkumníků sice koncept OS zná, ale nevyužívá jej. 6 % respondentů z řad výzkumníků připustilo, že koncept OS nezná. Obrázek 3. Vnímání konceptu OS mezi výzkumníky (1) 4 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Z analýzy odpovědí podle pozice výzkumníka vyplývá, že nejvyšší podíl dobře informovaných výzkumníků, aktivně uplatňujících principy OS, je mezi vedoucími výzkumných týmů (37 % z respondentů této podskupiny). Celkem 81 % dotazovaných vedoucích výzkumných skupin pak nějakým způsobem principy OS uplatňuje. Mezi seniorními výzkumníky je podíl respondentů dobře informovaných o OS pouze 14% (ovšem v součtu uplatňuje principy OS rovněž 81 % výzkumníků z této podskupiny). Na úrovni 15 % až 19 % se pak pohybuje podíl výzkumníků dobře informovaných o OS v podskupinách juniorních výzkumníků, postdoktorandů a Ph.D. studentů. Především v případě posledních dvou jmenovaných kategorií se však jedná o početně malé podskupiny respondentů (16, resp. 13 respondentů) a vypovídací hodnota výše uvedených výsledků je tak omezená. Z respondentů, kteří identifikační otázku na jejich současnou pozici ve výzkumu ponechali nevyplněnou (celkem 101 respondentů) uvedlo dobrou informovanost v oblasti OS 14 % respondentů, tedy podobně jako u většiny ostatních kategorií (podskupin) respondentů. 4 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 9 Obrázek 4. Vnímání konceptu OS mezi výzkumníky (2) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Které prvky OS ve vaší instituci vnímáte jako podporované? Jako nejvíce podporovaný prvek OS ve vlastní instituci vnímali dotazovaní výzkumníci nejčastěji OA publikování (64 % dotazovaných), velmi často pak také FAIR správu dat (36 %), otevřená data (30 %) a vzdělávání a podporu v oblasti OS (29 %). Jako vlastní institucí podporované oblasti byly naopak nejméně často vnímány otevřený hardware (pouze 6 % respondentů) a otevřené recenzní řízení (10 %). Mezi dalšími podporovanými prvky OS (mimo ty předdefinované v otázce) uvedl například jeden z respondentů podporu servisních pracovišť. Podle 5 % respondentů pak není žádná z uváděných oblastí v jejich instituci cíleně podporována. 16 Obrázek 11. Významnost překážek pro zapojení do OS (1) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Z porovnání významnosti hodnocených překážek podle četnosti udělení nejvyšší známky (7) je patrné, že vedle výše uváděných bariér pro zapojení do OS byly významnou částí výzkumníků vnímány jako rozhodující překážky rovněž obavy z možného zneužití otevřených dat či výsledků, obavy ze ztráty duševního vlastnictví, jakož i právní a etické problémy se sdílením publikací či dat. Obrázek 12. Významnost překážek pro zapojení do OS (2) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 17 Pokud jste v minulé otázce k překážkám pro zapojení do aktivit OS vyplnili možnost "Jiné", specifikujte, prosím, tyto další překážky a uveďte jejich významnost Na doplňující otázku k překážkám pro zapojení do aktivit OS odpověděli pouze čtyři respondenti, přičemž mezi překážkami uváděli: − zneužití dat umělou inteligencí, nízkou bezpečnost úložišť a zvyšování administrativních požadavků (u všech překážek s přiřazeným nejvyšším stupněm významnosti, tj. 7), − část vědecké komunity v oboru nepodporuje OS (stupeň významnosti 6), − nefungující připojení a další prostředky elektronické komunikace (stupeň významnosti 4), − předsudky (stupeň významnosti 1). Existují nějaká specifika ve vašem oboru, která komplikují uplatňování principů OS? Podle respondentů komplikují uplatňování principů OS zvláště následující skutečnosti: − Časově náročné publikování otevřených datasetů, které je bez většího přínosu vědě, − Riziko špatné interpretace otevřených dat, − Nejasná otázka vlastnictví výzkumných dat, − Ochrana utajovaných informací (např. v bezpečnostním výzkumu), − Ochrana autorských práv, − Ztráta profitu z online publikování dat a umožnění profitu i zneužití duševního vlastnictví komukoli jinému, − Zneužívání výsledků z OS aktivit financovaných evropskými dotačními tituly výzkumem v zemích mimo EU, − Etická, právní aj. dilemata spojená s otevřenými daty, ochrana osobních dat, − Nemožnost sdílení dat vlastněných firmami zapojenými do výzkumu či smluvně ošetřených dat, − OA vnímán jako způsob čerpání veřejných prostředků predátorskými časopisy či nežádoucí podpora velkých vydavatelů z veřejných zdrojů, − Platby za OA prováděné autory vedoucí k inflaci a nekvalitě ve vědě, − OA publikace vnímány jako parazitické (bez korektního recenzního řízení) a potenciálně poškozující kariérní růst ve vědě, − Malý počet OA časopisů, které nejsou ve vyšších kvartilech vyžadovaných českým systémem hodnocení vědy, − Jazyk OS je vnímán jako cizí a matoucí, např. pro vědce v oboru filosofie, − Nedostatek informací, kde a jak ukládat otevřená data, − Nepřiměřeně vysoké nálady na OS a její chybějící smysl, − Nedostatek financování pro vývoj a údržbu potřebných nástrojů. 18 II. Otevřený přístup k vědeckým publikacím V jaké míře publikujete své vědecké výstupy v režimu OA? Publikování v OA režimu je běžnou praxí pro nadpoloviční většinu dotazovaných výzkumníků – zatímco podle 35 % respondentů je většina jejich výstupů v OA, podle dalších 21 % respondentů se jedná přibližně o polovinu jejich výstupů. 28 % účastníků šetření pak v režimu OA publikuje pouze některé výstupy. Minimálně 9 % respondentů dosud v režimu OA nepublikovalo (zbývajících 7 % respondentů odpověď nezná nebo se touto otázkou nezabývá). Obrázek 13. Míra publikování vědeckých výstupů v OA režimu (1) 9 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Odpovědi na publikování v režimu OA byly rovněž analyzovány podle vědní oblasti, ve které respondenti působí. Přestože vypovídací hodnotu tohoto přehledu limituje nízký počet odpovědí v jednotlivých kategoriích, z výsledků lze vyčíst, že publikování větší či významnější (poloviční) části vědeckých výstupů je nejméně běžné v humanitních vědách (většinu výstupů v režimu OA uvádělo jen 26 % z těchto respondentů a polovinu výstupů 10 %). Naproti tomu v zemědělských a lékařských vědách publikuje většinu výstupů v OA 63 %, resp. 60 % respondentů, a zhruba polovinu výstupů pak 25 %, resp. 20 % respondentů v těchto podskupinách. 9 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 19 Obrázek 14. Míra publikování vědeckých výstupů v OA režimu (2) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Jaké formy OA nejčastěji využíváte? Největší část dotazovaných výzkumníků využívá při publikování v OA režimu tzv. zlatý OA, tedy publikování v plně otevřených časopisech (43 %). Využívání zeleného OA (uložení verze článku v otevřeném repozitáři) a publikování v hybridních časopisech v rámci transformačních smluv je mezi dotazovanými výzkumníky zhruba shodně časté – tyto formy OA využívá 26 %, resp. 25 % respondentů. Diamantový OA (otevřené publikování bez poplatků pro autory ani čtenáře) je oproti předchozím formám OA využíván méně – pouze 13 % respondentů. OA u monografií využívají pouze 2 % dotazovaných výzkumníků. Více než pětina respondentů pak uvedla, že jednotlivé typy OA nerozlišuje. 20 Obrázek 15. Využívané formy OA publikování 10 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Využil/a jste někdy finanční podporu vaší instituce na publikování v OA režimu (např. úhrada poplatků za publikování - APC/BPC, transformační smlouvy)? Finanční podporu vlastní instituce na publikování v OA režimu využila téměř polovina dotazovaných výzkumníků – 20 % respondentů přitom uvedlo, že se tak stalo opakovaně, a dalších 28 % respondentů využilo této podpory pouze jednou či výjimečně. Dalších 28 % respondentů o existenci podobné podpory ví, ale dosud ji nevyužilo. Podle 15 % respondentů pak žádná podpora na tuto oblast na jejich instituci k dispozici není. Zbývající část respondentů na otázku neznala odpověď. 10 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 21 Obrázek 16. Využití finanční podpory na OA publikování 11 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Zhodnoťte významnost následujících faktorů z hlediska vaší motivace k OA publikování? Nejvýznamnějšími motivačními faktory pro OA publikování jsou podle dotazovaných výzkumníků: − Vyšší viditelnost a citovanost vlastních publikací (průměrné skóre odpovědi 5,36 na stupnici od 1 do 7, kde 7 představuje nejvyšší významnost; směrodatná odchylka 1,92), − Požadavky poskytovatelů financování (průměrné skóre odpovědí 5,18; směrodatná odchylka 1,90), − Osobní přesvědčení o významu otevřeného sdílení vědeckých výsledků (průměrné skóre odpovědí 4,83; směrodatná odchylka 1,98). Dalším faktorům předdefinovaným v otázce – tedy možnostem spolupráce a získání nových partnerů a požadavkům a podpoře ze strany vlastní instituce – byl respondenty rovněž přikládán určitý význam, ovšem o stupeň nižší, jak ukazují výsledky v následujícím grafu. 11 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 22 Obrázek 17. Významnost různých faktorů motivace k OA publikování (1) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Také z grafu znázorňujícího četnosti známek významnosti u jednotlivých motivačních faktorů je patrné, že první tři uváděné faktory jsou pro dotazované výzkumníky zásadní. Obrázek 18. Významnost různých faktorů motivace k OA publikování (2) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 23 Pokud jste v minulé otázce k faktorům motivace k OA publikování vyplnili možnost "Jiný důvod", specifikujte, prosím, tento důvod (důvody) a uveďte jeho (jejich) významnost Odpověď na doplňující otázku k motivačním faktorům pro OA publikování vyplnili pouze dva respondenti. Jeden z respondentů označil jako motivační faktor nejvyššího významu (známka 7) odpověď „jen obchod s daty a vědou“ (je ovšem možné, že v tomto případě nebyla otázka správně pochopena, protože se jedná pravděpodobně spíše o kritickou poznámku k OA publikování. Druhý z respondentů označil jako motivační faktor vysokého významu (známka 5) výběr vhodného OA časopisu. Máte obavy z kvality nebo důvěryhodnosti některých OA časopisů? Určité obavy z nízké kvality či důvěryhodnosti některých OA časopisů sdílejí téměř čtyři pětiny dotazovaných výzkumníků. 29 % respondentů přitom připouští, že je tyto obavy omezují při výběru vhodného časopisu. Významnější část respondentů (48 %) ovšem věří, že dokáže zmíněná rizika rozpoznat. 13 % respondentů pak uvedlo, že se s problémem nízké kvality či důvěryhodnosti OA časopisů nesetkává. Zbývající část (10 %) dotazovaných výzkumníků se podle vlastních odpovědí tímto problémem nezabývala. Obrázek 19. Obavy z kvality a důvěryhodnosti OA časopisů 12 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Jak vnímáte vliv OA publikování na vaši vědeckou kariéru? Pozitivní vliv OA publikování na vědeckou kariéru prostřednictvím zvyšování vlastní viditelnosti vnímá 36 % dotazovaných výzkumníků. Podle 44 % respondentů ovšem OA publikování nemá na jejich vědeckou kariéru žádný znatelný vliv. Podle dalších 7 % respondentů jsou publikace v OA režimu v jejich oboru dokonce spíše nevýhodou pro rozvoj vědecké kariéry. Zbývajících 13 % respondentů na danou otázku nemělo žádný názor. 12 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 24 Obrázek 20. Vliv OA publikování na kariéru výzkumníků (1) 13 Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 Pozitivní vliv OA publikování na vlastní vědeckou kariéru vnímali přitom častěji respondenti, kteří se v identifikační otázce označili jako postdoktorandi a studenti Ph.D. – 56 %, resp. 46 % respondentů z těchto podskupin vnímá pozitivní vliv OA publikování na rozvoj vlastní vědecké kariéry. 13 Hodnoty vedle sloupců znázorňují absolutní počty odpovědí. 25 Obrázek 21. Vliv OA publikování na kariéru výzkumníků (2) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 32 Obrázek 28. Možnosti a limity sdílení výzkumných dat v jednotlivých oborech (2) Zdroj: TC Praha (2025), vlastní zpracování na základě datového šetření, data: 10.5281/zenodo.17178351 33 V. Obecné Chcete upozornit na cokoliv dalšího, čemu by měla být při rozvoji OS a jeho jednotlivých komponent věnována pozornost? Respondenti odpovídající na otázku vyjadřovali své postoje k principům OS a OA. Myšlenka OS je některými respondenty oceňována, přičemž její smysl je spatřován zvláště tam, kde principy OS napomáhají opakovatelnosti a důvěryhodnosti výzkumu. Kritické postoje vyjadřovali respondenti zvláště k následujícím aspektům OS/OA: − Implementace OS z úrovně EU je příliš direktivní, bez ohledu na místní podmínky a oborové rozdíly. − OA je považován za špatný model, či dokonce „zlegalizovaný podvod“, kdy autoři platí za publikaci, ale vydavatelé nadále inkasují předplatné. OA tak posiluje zisky vydavatelů na úkor vědy. − Značná finanční zátěž – neúměrně vysoké publikační poplatky v OA časopisech zatěžující rozpočty výzkumných institucí. Financování OA často není pokryto granty, což vede k nerovnostem mezi výzkumníky. − Značná administrativní zátěž spojená s OS (např. povinnost metadat, příprava dat), která ubírá čas na vlastní výzkum. − Nedostatečná institucionální podpora ze strany státu a institucí (např. v oblasti Read&Publish dohod, repozitářů, školení) znesnadňující efektivní implementaci OS. − Obavy z možného zneužití otevřených dat nepřátelskými státy či umělou inteligencí. Návrhy respondentů na zlepšení současného stavu zahrnují zvláště následující: − Vytvoření centrální databáze článků (např. EU) bez potřeby vědeckých časopisů, které by vedlo ke snížení nákladů a zrychlení publikace kvalitních článků. − Podpora spíše sdílení výstupů (abstraktů, hlavních výsledků) než celých článků v drahých časopisech. − Zavedení dlouhodobého, nikoli jen formálního financování OS. − Zavedení jasných a srozumitelných pokynů a standardů k OS. − Vyšší zapojení technických pracovníků ve výzkumu do implementace OS. 34 Závěrečné shrnutí Dotazníkové šetření mezi výzkumníky ukázalo, že povědomí o OS v českém prostředí postupně roste a většina respondentů některé z jejích principů ve své praxi již uplatňuje. Zároveň se však ukazuje, že širší implementace OS naráží na finanční, institucionální i praktické bariéry. Za hlavní zjištění lze považovat následující: 1) Povědomí a praxe – tři čtvrtiny výzkumníků znají koncept OS a část z nich jej aktivně uplatňuje; nejvíce informovaní a aktivní jsou vedoucí výzkumných týmů. 2) Publikační praxe – většina respondentů publikuje alespoň část výstupů v OA režimu, avšak financování je nedostatečné a časté jsou obavy z kvality některých časopisů i kritika vysokých publikačních poplatků. 3) Správa a sdílení dat – ukládání dat do osobních či institucionálních úložišť převažuje, využívání oborových a národních repozitářů je zatím okrajové. Bariéry představují zejména právní nejistoty, nedostatek podpory a obavy ze zneužití dat. 4) Motivace a potřeby – mezi hlavní motivace patří zjednodušení spolupráce a vyšší viditelnost výzkumu; naopak jako překážky respondenti nejčastěji uvádějí finanční náročnost a administrativní zátěž. Je patrný zájem o školení v oblasti FAIR principů, licencí a DMP. Celkově výsledky ukazují, že výzkumníci OS vnímají jako smysluplný přístup, který může zvýšit kvalitu a důvěryhodnost výzkumu. Její širší prosazení však vyžaduje jasnější institucionální pravidla, dostupnější podporu a stabilní finanční zajištění. 35 Seznam obrázků Obrázek 1. Zastoupení pozic ve výzkumu .................................................................................. 6 Obrázek 2. Zastoupení vědních oblastí ..................................................................................... 7 Obrázek 3. Vnímání konceptu OS mezi výzkumníky (1) .............................................................. 8 Obrázek 4. Vnímání konceptu OS mezi výzkumníky (2) .............................................................. 9 Obrázek 5. Podporované prvky OS na instituci ........................................................................ 10 Obrázek 6. Osobní motivace výzkumníků k uplatňování principů OS ........................................ 11 Obrázek 7. Vliv OS na hodnocení a kariéru výzkumníků ........................................................... 12 Obrázek 8. Zájem výzkumníků o různé formy podpory pro začlenění OS ................................... 13 Obrázek 9. Využívané zdroje informací o praktických aspektech OS (1) .................................... 14 Obrázek 10. Zdroje informací o praktických aspektech OS (2) .................................................. 15 Obrázek 11. Významnost překážek pro zapojení do OS (1) ....................................................... 16 Obrázek 12. Významnost překážek pro zapojení do OS (2) ....................................................... 16 Obrázek 13. Míra publikování vědeckých výstupů v OA režimu (1) ............................................ 18 Obrázek 14. Míra publikování vědeckých výstupů v OA režimu (2) ............................................ 19 Obrázek 15. Využívané formy OA publikování .......................................................................... 20 Obrázek 16. Využití finanční podpory na OA publikování .......................................................... 21 Obrázek 17. Významnost různých faktorů motivace k OA publikování (1) .................................. 22 Obrázek 18. Významnost různých faktorů motivace k OA publikování (2) .................................. 22 Obrázek 19. Obavy z kvality a důvěryhodnosti OA časopisů ..................................................... 23 Obrázek 20. Vliv OA publikování na kariéru výzkumníků (1) ...................................................... 24 Obrázek 21. Vliv OA publikování na kariéru výzkumníků (2) ...................................................... 25 Obrázek 22. Využívané způsoby ukládání dat pro sdílení a dlouhodobé uchování ..................... 26 Obrázek 23. Dostupnost podpory pro správu výzkumných dat ................................................. 27 Obrázek 24. Významnost překážek při správě nebo sdílení výzkumných dat (1) ......................... 28 Obrázek 25. Významnost překážek při správě nebo sdílení výzkumných dat (2) ......................... 29 Obrázek 26. Zájem o školení nebo konzultace k tématům správy dat ....................................... 30 Obrázek 27. Možnosti a limity sdílení výzkumných dat v jednotlivých oborech (1) ..................... 31 Obrázek 28. Možnosti a limity sdílení výzkumných dat v jednotlivých oborech (2) ..................... 32 Seznam příloh Příloha I. Přehled zastoupených institucí a počtu respondentů ................................................ 36 36 Přílohy Příloha I. Přehled zastoupených institucí a počtu respondentů Instituce Počet respondentů neuvedeno 194 Univerzita Hradec Králové 19 AV ČR 14 Univerzita Karlova 14 Botanický ústav AV ČR 12 Masarykova univerzita 11 Univerzita obrany 9 Ústav experimentální botaniky AV ČR 8 Univerzita Palackého v Olomouci 7 Centrum výzkumu Řež 7 Archeologický ústav AV ČR 6 Biotechnologický ústav AV ČR 6 Ústav pro českou literaturu AV ČR 6 Filosofický ústav AV ČR 5 Ústav termomechaniky AV ČR 5 univerzita 5 Biofyzikální ústav AV ČR 4 České vysoké učení technické v Praze 4 CEITEC Masarykova univerzita 4 Mendelova univerzita v Brně 4 Fyziologický ústav AV ČR 3 Ústav fyziky plazmatu AV ČR 3 Ústav pro jazyk český AV ČR 3 Česká zemědělská univerzita v Praze 3 Biologické centrum AV ČR 2 Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2 Ústav biologie obratlovců AV ČR 2 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2 Vysoké učení technické v Brně 2 Geofyzikální ústav AV ČR 1 Ústav analytické chemie AV ČR 1 Ústav molekulární genetiky AV ČR 1 Vysoká škola ekonomická v Praze 1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 1 Ministerstvo vnitra ČR 1 Celkem 372