Sborník abstraktů

@ POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLOGII 21 Kostelec nad Černými lesy, 1.–3. 6. 2022 SBORNÍK ABSTRAKTŮ Počítačová podpora v archeologii 21 / 2022 Kostelec nad Černými lesy, 1.–3. 6. 2022 Sborník abstraktů Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Praha 2022 Konferenci pořádá: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Archeologický informační systém České republiky Ústav pro klasickou archeologii, FF UK, Praha Místo konání: Kostelec nad Černými lesy Termín konání: 1.–3. 6. 2022 Organizační výbor: Eva Čepeláková Čeněk Čišecký Peter Demján Dagmar Dreslerová David Novák Peter Pavúk Marcela Starcová Ondřej Švejcar Vydavatel: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2022 nám. Jana Palacha 2, Praha 1 Editor: Peter Demján Typografická úprava: Peter Demján Kresba na obálce: Jana Novotná Logo PPA 2022: Eva Čepeláková, Veronika Tucoglidisová © autoři ISBN 978-80-7671-071-9 5 Obsah Program konference 6 Den první, středa, 1. 6. 2022 6 Den druhý, čtvrtek, 2. 6. 2022 8 Abstrakty - prezentace a workshopy 11 Den první, středa, 1. 6. 2022 11 Den druhý, čtvrtek, 2. 6. 2022 21 Abstrakty - postery 31 6 PROGRAM KONFERENCE Den první, středa, 1. 6. 2022, dopoledne 9:00 – 10:30 Registrace 10:30 – 10:40 Úvodní slovo 10:40– 11:40 I. Blok Petr Krištuf, Jan Fišer, Lenka Starková Těžba křemence na Písečném vrchu u Bečova: výsledky nedestruktivní archeologie 10:40 – 11:00 Michal Dyčka, Václav Fröhlich, Petr Vybral Limes: QGIS plugin místo databáze 11:00 – 11:20 Klára Šabatová Příklad využití křížových odkazů mezi nezávislými modely založené na Baysovské metodě 11:20 – 11:40 11:40 – 12:00 Přestávka (20 min) 12:00 – 12:40 II. Blok Katarína Hladíková, Marek Hladík Ripleyova K-funkcia zhlukovej analýzy a interpretácia priestorových vzorcov na germánskych a slovanských pohrebiskách (stredné Podunajsko, 1. milénium po Kr.) 12:00 – 12:20 Peter Demján Priestorové domény sídelnej siete Európy 12:20 – 12:40 12:40 – 13:10 Prezentace posterů 13:10 – 14:10 Oběd 7 Den první, středa, 1. 6. 2022, odpoledne 14:10 Prohlídka pivovaru – 1. skupina Paralelně s programem konference 14:10 – 16:10 III. Blok – Workshop „Vše co chcete vědět o radiouhlíkovém datování, ale bojíte se zeptat“ Teoretická část Česká radiouhlíková laboratoř (CRL) a project RAMSES (Dagmar Dreslerová) Základní možnosti a omezení radiouhlíkové metody (Ivo Světlík ) Problematika radiouhlíkového datování na příkladu středověkého hřbitova ukostela sv. Václava v Plasích (Jiří Šneberger) Aplikace molekulárně-specifické radiouhlíkové analýzy v archeologii (Veronika Brychová) Rezervoárový efekt v radiouhlíkovém datování (Jarmila Bíšková) Radiouhlíkové datování a problém nálezových kontextů (Petr Limburský) 16:10 – 16:30 Přestávka (20 min) 16:30 – 18:30 IV. Blok – Workshop „Vše co chcete vědět o radiouhlíkovém datování, ale bojíte se zeptat“ Praktická výuka – notebook s sebou! Základy práce v programu OxCal (Václav Vondrovský) Bayesovské modelovanie radiouhlíkových dát (Peter Demján) 18:30 – 19:30 Večeře 19:30 – 20:30 Keynote Jiří Cajthaml, Tomáš Janata Rekonstrukce původního údolí Vltavy s využitím geoinformačních přístupů 8 Den druhý, čtvrtek, 2. 6. 2022, dopoledne 9:00 – 10:40 I. Blok David Jindra, Klára Pešoutová Aktuální možnosti využití GNSS a dronů v archeologických lokalitách 9:00 – 9:20 Jan John, Markéta Potůčková Bezpilotní dálkový průzkum raně středověkých pohřebišť aneb kolik mohyl je v lese Klobásná? 9:20 – 9:40 Martin Gojda, Jiří Unger Od vektorizace plánů k 3D rekonstrukci lokalit detekovaných prostřednictvím vegetačních příznaků 9:40 – 10:00 Tomáš Janek Využitie digitálnych metód pri výskume rímskej stavebnej keramiky 10:00 – 10:20 Mikoláš Jurda, Ctibor Ostrý Dokud nás zkrat nerozdělí: praktické zkušenosti s využitím moderních prezentačních postupů 10:20 – 10:40 10:40 – 11:00 Přestávka (20 min) 11:00 – 13:00 II. Blok – Workshop Petr Pajdla, Hana Kubelková Data management v archeologii 13:00 – 14:00 Oběd 9 Den druhý, čtvrtek, 2. 6. 2022, odpoledne 14:00 Prohlídka pivovaru – 2. skupina Paralelně s programem konference 14:00 – 16:00 III. Blok – Workshop Ondřej Švejcar, Tomáš Pavloň, David Novák Práce s nástroji AIS CR 16:00 – 16:20 Přestávka (20 min) 16:20 – 18:20 IV. Blok – Workshop Tibor Lieskovský Spracovanie dát LIDARu – od mračien bodov až po rastre 19:00 Raut Den třetí, pátek, 3. 6. 2022 10:00 Exkurze Jan Klápště Nejvýznamnější archeologické památky raného středověku Černokostelecka Začátek exkurze - Kostelec nad Černými lesy Kozojedy a kostel Sv. Martina Zaniklé středověké osady Lažany a Vyžlovka 16 Priestorové domény sídelnej siete Európy Peter Demján1 1Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. Prezentace, 1. 6. 2022, 12:20 – 12:40 Koncept „sféry jinosti“ Evžena Neustupného rozširuje teóriu sídelných areálov o medzikomunitné vzťahy, ktorých suma predstavuje pravekú spoločnosť. Existencia týchto vzťahov je nevyhnutná, aj keď často archeologicky neviditeľná a jej dôsledkom je štrukturovanie osídlenia na regionálnej úrovni, označované tiež ako sídelná sieť. Podobne aj David Clarke postuloval 'geografickú paradigmu' podľa ktorej by malo byť možné postulovať 'idealizovaný systém lokalít' na základe dostupnej fragmentárnej evidencie o susediacich archeologických náleziskách. Ak tieto teoretické úvahy prevedieme do formálnych matematických modelov, dospejeme k pomerne prekvapivému záveru, že takto definovaný 'idealizovaný systém' v mnohých prípadoch silno koreluje s reálnymi pozorovaniami sídelného správania pravekých populácií. V predchádzajúcej štúdii ( Demján et al. 2022 ) sme modelovaním ekologických ník pravekého obyvateľstva ČR ukázali, že osídlenie vykazovalo vysokú stabilitu a zároveň väzbu na prírodné podmienky. Na základe týchto zistení je možné postulovať teóriu priestorových domén sídelnej siete, v ktorých sa osídlenie šíri silno predikovateľným spôsobom po gradiente ekoparametrov, ako napr. nadmorskej výšky. V tomto príspevku sa pokúsime na základe rádiokarbónových dát rekonštruovať sídelnú sieť Európy poľnohospodárskeho praveku a pomocou modelovania ekologických ník identifikovať oblasti, spĺňajúce kritériá priestorových domén, v ktorých sa osídlenie šíri v súlade s environmentálnymi parametrami. Demján, P., Dreslerová, D., Kolář, J., Chuman, T., Romportl, D., Trnka, M., & Lieskovský, T. (2022). Long time-series ecological niche modelling using archaeological settlement data: Tracing the origins of present-day landscape. Applied Geography, 141, 102669. doi:10.1016/j.apgeog.2022.102669 17 „Vše co chcete vědět o radiouhlíkovém datování, ale bojíte se zeptat“ Workshop, 1. 6. 2022, 14:10 – 18:30 Teoretická část Česká radiouhlíková laboratoř (CRL) a project RAMSES (Dagmar Dreslerová1) Česká radiouhlíková laboratoř s mezinárodním kódem CRL vznikla v roce 2004 jako společné pracoviště Ústavu jaderné fyziky AV ČR v.v.i. a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. Od roku 2013 provádí datování uhlíku 14 (14C) metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry). Od začátku roku 2022 měříme pomocí vlastního zařízení MILEA (Multi-Isotope Low-Energy AMS) od švýcarské společnosti IonPlus. Toto zařízení bylo získáno v rámci projektu „Výzkum ultrastopových izotopů a jejich využití v sociálních a environmentálních vědách urychlovačovou hmotnostní spektrometrií“, financovaného MŠMT a EU). Představíme nový přístroj, jeho možnosti a potenciál. V průběhu workshopu bude také spuštěna nová webová stránka laboratoře. http://www.ujf.cas.cz/cs/crl Základní možnosti a omezení radiouhlíkové metody (Ivo Světlík2) Přesnost, dosah, a úskalí metody se zvláštním zřetelem k datování kostí Problematika radiouhlíkového datování na příkladu středověkého hřbitova u kostela sv. Václava v Plasích (Jiří Šneberger2) Případová studie Aplikace molekulárně-specifické radiouhlíkové analýzy v archeologii (Veronika Brychová2) Možnosti datování keramiky pomocí metody 14C Rezervoárový efekt v radiouhlíkovém datování (Jarmila Bíšková3) Kontaminace vzorků starším uhlíkem ve vodním prostředí 18 Radiouhlíkové datování a problém nálezových kontextů (Petr Limburský1) Propojení analyzovaného vzorku s archeologickým kontextem. Přesnost datování závisí nejen na správnosti měřicího postupu, ale také na zvoleném materiálu vzorku, způsobu odběru a použitých vzorkovacích metodách (reprezentativní vzorek). Praktická výuka – notebook s sebou! Základy práce v programu OxCal (Václav Vondrovský1) OxCal je program koncipovaný pro analýzu chronologických informací získaných radiouhlíkovým datováním. Základy radiouhlíkové kalibrace. Bayesovské modelování radiouhlíkových dat (Peter Demján1) Bayesovská analýza radiouhlíkových dat poskytuje možnost provádět výpočty založené na složitých chronologických modelech. Výsledky slouží ke zpřesnění datování a rozdělování dat do skupin/fází. Worshop je sponzorován programem RAMSES „Výzkum ultrastopových izotopů a jejich využití v sociálních a environmentálních vědách urychlovačovou hmotnostní spektrometrií“ reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000728. 1Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. 2Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. 3Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i. 19 Rekonstrukce původního údolí Vltavy s využitím geoinformačních přístupů Jiří Cajthaml1, Tomáš Janata2 1Katedra geomatiky, ČVUT, Praha 2Vypočetní a informační centrum, ČVUT, Praha Keynote prezentace, 1. 6. 2022, 19:30 – 20:30 Příspěvek představí sběr, zpracování, analýzu a vizualizaci prostorových dat, která byla využita v projektu NAKI II Vltava - proměny historické krajiny. Příspěvek představí zdroje historických prostorových dat (mapy, plány, fotografie) a jejich zpracování v geografických informačních systémech (georeferencování map, lokalizace fotografií, vektorizace plánů). Na základě těchto dat bylo původní údolí Vltavy rekonstruováno ve 3D a zároveň byly vytvořeny mapy funkčního využití krajiny v různých časových řezech. Kromě toho byla z různých zdrojů vytvořena databáze zájmových objektů na Vltavě (mlýny, jezy, hydrotechnické objekty, mosty, přívozy, zaniklá sídla a drobné krajinné prvky). Výsledkem je syntéza všech pramenů vizualizovaná pomocí webového mapového portálu. 20 21 Abstrakty Prezentace a workshopy Den druhý, čtvrtek, 2. 6. 2022 22 Aktuální možnosti využití GNSS a dronů v archeologických lokalitách David Jindra1, Klára Pešoutová1 1GEOTRONICS Praha, s.r.o. Prezentace, 2. 6. 2022, 9:00 – 9:20 Trimble Catalyst jako služba přesného určování polohy pro Android i iOS mobilní aplikace. Druhá generace softwarových GNSS přijímačů Trimble Catalyst DA2 přináší řadu významných změn mířících k vyšší spolehlivosti, přesnosti a jednoduchosti sběru dat a mapování. Možnosti kombinace technologií, příklady využití Trimble Catalyst pro archeologický výzkum. Představení RTK dronů pro přesné centimetrové mapování archeologických nalezišť a jiných zájmových území: přesný a spolehlivý DJI Phantom 4 RTK a univerzální a výkonný DJI Matrice 300 RTK, vhodný pro všechny typy projektů díky možnostem osazení RGB a multispektrální kamerou, termálním senzorem či LiDARem. Nechybí ukázky výstupů a dat ze zmíněných dronů. 23 Bezpilotní dálkový průzkum raně středověkých pohřebišť aneb kolik mohyl je v lese Klobásná? Jan John1, Markéta Potůčková2 1Katedra archeologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, PrF UK, Praha Prezentace, 2. 6. 2022, 9:20 – 9:40 Příspěvek je věnován prezentaci výsledků leteckého laserového skenování dvou raně středověkých mohylových pohřebišť v lese Klobásná u Veselá nad Lužnicí. Data získaná pomocí bezpilotní platformy umožnila vznik detailních digitálních modelů reliéfu, které můžeme porovnat s dříve publikovanými plány těchto pohřebišť. Z tohoto srovnání vyplývá, že v některých případech je třeba přistupovat s velkou obezřetností i k informacím publikovaným v odborné archeologické literatuře. 24 Od vektorizace plánů k 3D rekonstrukci lokalit detekovaných prostřednictvím vegetačních příznaků Martin Gojda1, Jiří Unger1 1Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. Prezentace, 2. 6. 2022, 9:40 – 10:00 Za nejdůležitější součásti aktuálně probíhajícího zpracování leteckých fotografií shromážděných v archivu pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR v souvislosti s dlouhodobě (v letech 1992 – 2016) prováděným leteckým průzkumem můžeme označit proces tvorby archeologické mapy, utvářené postupnou transformací archeologického obsahu interpretovaných leteckých snímků do podoby vektorové vrstvy v prostředí GIS, a aplikaci moderních metod digitálního zpracování obrazových dat do podoby trojrozměrných rekonstrukčních modelů pohřbených komponent archeologického dědictví, sezónně zviditelňovaných prostřednictvím vegetačních příznaků. Z několika set archeologických lokalit ukrytých pod povrchem země jsou postupně vybírány reprezentativní příklady, na nichž lze pomocí uvedených metod dokumentovat potenciál vegetačních příznaků pro získání představy o půdorysu detekovaných lokalit – jednotlivých objektů stejně jako komplexních sídelních areálů. Cílem této studie je ukázat, že za vhodných podmínek pořízené letecké fotografie mají potenciál vypovídat o podobě pod povrchem pohřbených reliktů lidských sídelních aktivit do té míry podrobně, že prostřednictvím virtuálních 3D modelů lze poměrně spolehlivě rekonstruovat jejich někdejší podobu a zlepšovat tak znalosti o konkrétních sídelních komponentách minulých krajin. Širší veřejnosti lze touto cestou dokumentovat, jak toho lze dosáhnout bez destruktivního zásahu do archeologických kontextů, tedy neinvazivní cestou práce s daty dálkového průzkumu. Rekonstrukční virtuální modely lze charakterizovat jako obrazovou formu archeologické interpretace, která v krátkém čase dokáže zprostředkovat množství informací o podobě, funkci a stáří archeologického nemovitého dědictví. 25 Využitie digitálnych metód pri výskume rímskej stavebnej keramiky Tomáš Janek1 1Historické muzeum, Národní Muzeum, Praha Prezentace, 2. 6. 2022, 10:00 – 10:20 Výskum rímskej stavebnej keramiky desaťročia zápasil s problémami, ktoré mu v mnohých oblastiach nedovoľovali výraznejší posun. Problém predstavovalo najmä vysoké množstvo nálezov. Aj napriek výraznej selekcii, zúženej takmer výhradne na kolkovanú stavebnú keramiku a špeciálne tvary, z niektorých lokalít ich počet dosahuje tisíce. Ďalšími problémami sú dochovanie kolkov, ich čitateľnosť a fragmentárnosť (približne 60-70% rímskej stavebnej keramiky sú fragmenty). Samotná selekcia a zbieranie takmer výhradne kolkovaných kusov tiež komplikuje štatistické vyhodnocovanie. Vďaka pokroku a digitálnym technológiám bolo možné niektoré z nich čiastočne alebo úplne vyriešiť. V rámci príspevku budú tieto problémy predstavené podrobnejšie, taktiež ich metodologické riešenia a budúce technologické možnosti. Použité metódy zahŕňajú modelové výpočty, ktoré pomohli vyplniť medzery v dátach, analýzu kolkov za pomoci morfometrie, analýzy 3D modelov, RTI a sieťové grafy. Súčasne, niektoré z metód umožnili položiť si nové výskumné otázky, týkajúce sa najmä výrobných postupov. Cieľom príspevku je najmä ukázať, akým zásadným spôsobom sa vďaka digitálnym metódam výskum rímskej stavebnej keramiky posunul a zamyslieť sa nad ďalšími možnosťami v budúcnosti. 32 LiDAR vo farbe - vizualizácie dát leteckého laserového skenovania s vysokým rozlíšením Tibor Lieskovský1, Alexandra Bucha Rášová2, Katarína Hladíková3,4 , Jana Mellnerová Šuteková3,4 , Martin Neumann2,4 1Katedra globálnej geodézie a geoinformatiky, Stavebná fakulta, STU v Bratislave 2Pamiatkový úrad SR 3Katedra archeológie, Filozofická fakulta, UK v Bratislave 4Inštitút na výskum kultúrnej krajiny Poster Autori prezentujú ďalšie možnosti špecializovaných vizualizácií LiDAR-ových dát v rámci projektu zameraného na vytváranie katalógu prejavov archeologických prvkov a antropogénnych prejavov prítomných v súčasnej krajine na príkladoch z územia Slovenska. Ďalšou metódou je vizualizácia LiDAR-ových dát s vysokým rozlíšením pomocou rôznych kombinácií farebného vyjadrenia vlastností georeliéfu ako je sklon, krivosť, otvorenosť etc. Tento spôsob vizualizácie umožňuje zachytiť či zvýrazniť ďalšie často „neviditeľné“ elementy historických krajinných štruktúr ako poľné systémy, zaniknuté plužiny, sídliskové či agrárne terasy, výrobné areály (miliere na výrobu dreveného uhlia). Výstupy projektu majú slúžiť ako “vzorkovník”, a najmä ako návrh konkrétnych metód práce s LiDARovými dátami, využiteľných taktiež v oblasti crowdsourcingu, spracovania dát oprávnenými inštitúciami, 3D modelovania a iných foriem prezentácie kultúrneho dedičstva etc. Táto práca vzniká v rámci projektov VEGA č. 1/0468/20; VEGA č. 2/0139/21; VEGA č. 1/0100/19 riešených na STU v Bratislave a UK v Bratislave. 33 Lokalizácia plochých keltských pohrebísk Matej Styk1 1Katedra archeológie, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Poster Charakteristickým pohrebným areálom v staršej a strednej dobe laténskej sú na území Slovenska tzv. ploché pohrebiská pozostávajúce zo skupín zahĺbených hrobov bez nadzemnej úpravy. Ich ohraničenie a presné umiestnenie v krajine často nie je známe, čo je zapríčinené z väčšej časti stavom bádania a nedostatočnou lokalizáciou publikovaných výstupov. V odbornej literatúre sa preberajú buď orientačné plány s mapovaním na stred lokality alebo len veľmi abstraktné topografické lokalizovania. Vzhľadom na širokú informačnú základňu najmä kvalitatívnej stránky laténskych pohrebísk v súčasnosti viditeľne zaostáva ich priestorové hľadisko. V rámci grantového projektu zacieleného práve na výskum sídelných stratégií, vystal logický problém s absenciou jednoznačných priestorových komponentov vhodných pre analýzu. Cieľom príspevku je predstaviť odlišné techniky použité pri kategorizovaní a lokalizovaní pohrebných areálov na území Slovenska. Jedno z výziev prebiehajúceho projektu je stanoviť postup pre nedeštruktívne vyhľadávanie pohrebných objektov v rámci pohrebných areálov, ktorý zahrňuje okrem geofyzikálneho prieskumu pedologické vzorkovanie a geochemické analýzy. Základný prameň tvorí katalóg zostavený z písomných informácií z nálezových správ, príspevkov či publikovaných výstupov týkajúcich sa priestorovej špecifikácie. K nemu sú pripájané georeferencované plániky, dobové mapové podklady, letecké snímky a lidarové modely. Vybrané lokality boli terénne overované geofyzikálnym prieskumom. Takýmto spôsobom je tvorená databáza priestorových komponentov, ktorá bude spolu s textovou - katalógovou časťou a mapovým vyobrazením publikovaná ako vektorový výstup pre archeologickú verejnosť. 34 Nástroje pro tvorbu Data Management Plan z dílny mezinárodní infrastruktury ARIADNEplus Olga Lečbychová1, Zdenka Kosarová1, David Novák2, Petr Pajdla1,3 1Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i. 2Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. 3AIS CR Poster V oblasti tvorby dat a jejich správy je stále větší důraz kladen na zodpovědný přístup k datům, která vytváříme nebo spravujeme, a ke kterým bychom měli přistupovat podle principů FAIR, pokud chceme zajistit jejich vyhledatelnost, přístupnost, interoperabilitu a využitelnost do budoucna. Vyžadování těchto standardů už v současnosti neleží jen v rovině dobrovolnosti, ale stává se často podmínkou pro zapojení do veřejně financovaného výzkumu. U stále více projektových výzev je vyžadováno, aby projekt obsahoval Data Management Plan (DMP), který popíše, o jaká data se jedná, jak budou vytvořena, kde budou uložena, kdo bude vlastníkem a komu a jak budou sloužit. Požadavky se však v detailech u jednotlivých projektových výzev liší. V rámci mezinárodního projektu ARIADNEplus byla vyvinuta série nástrojů, které tvorbu DMP usnadňuje. Jedná se o nástroje vytvořené na základě evropských standardů pro správu vědeckých dat a zaměřené speciálně pro potřeby archeologického výzkumu: i) Protokol pro správu archeologických dat, vytvořený podle zásad příručky pro správu výzkumných dat Science Europe , jejíž pravidla mnoho výzkumných komisí a institucí, včetně Evropské komise pro program Horizon Europe, pro vytvoření DMP akceptuje; ii) ARIADNEplus DMP šablona pro archeologické datasety, která svou strukturou a výběrem možností u jednotlivých položek pomáhá archeologům přemýšlet o tom, jak shromažďovat a spravovat svá výzkumná data, pomáhá přípravit data pro opětovné použití a naplánovat jejich krátkodobé i dlouhodobé uchování; iii) Horizon Europe šablona pro archeologické datasety, která vznikla na základě předchozí šablony s některými úpravami pro výzkum financovaný v rámci nového programu Horizon Europe; iv) Návod pro tvorbu DMP pro archeology, který lze použít při vyplňování zmíněných šablon i protokolu. 35 Rádiouhlíkové datovanie – využitie v archeológii a korelácia výsledkov s archeologickými dátami Barbora Styková1, Markéta Petrová 1Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Poster V rámci projektu RAMSES bolo na Ústave jadrovej fyziky AV ČR v Prahe vybudované prvé AMS laboratórium v Českej republike, ktoré sa zameriava aj na výskum izotopov uhlíka 14C. Vzorky z archeologických nálezov organického pôvodu sú tu analyzované za účelom stanovenia absolútneho veku metódou rádiouhlíkového datovania. Avšak spätná väzba medzi zadávateľom (archeológom) a laboratóriom existuje v súčasnej dobe len vo veľmi obmedzenej podobe. Potvrdenie archeologických hypotéz, ale rovnako tak aj ich nesúlad má pritom neoceniteľný význam pre posun datovacích metód v oboch vedných disciplínach. Predložený poster poskytuje prehľad doterajšieho využitia metódy 14C datovania v archeológii a prvotné výsledky jej overovania s archeologickými dátami. 36 Využití radiouhlíkového datování v archeologii raného středověku v České republice Nikola Koštová1, Pavla Tomanová2 1Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. 2Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Poster Radiouhlíkové datování není v archeologii raného středověku běžně užívanou datovací metodou, přesto se její využití i v tomto odvětví archeologie v posledních letech zintenzivňuje. Je to dáno klesající nákladností, zvyšujícím se počtem srovnávacích dat a narůstající důvěrou v možnosti této metody. Cílem příspěvku je podat přehled o dosavadním využívání radiouhlíkové datovací metody v archeologii raného středověku v České republice. Představí specifika této datovací metody pro využití v bádání o raném středověku, dále ukáže četnost jejího využívání v kontrastu s archeologií ostatních období, i míru naplnění očekávání zadavatelů. Poster bude také obsahovat doporučení pro výběr vzorků k efektivnějšímu využití radiouhlíkového datování. 37 Využitie GIS na výpočet oblastí potenciálne zasiahnuteľných streľbou Tadeáš Červík1, Tibor Lieskovský1 1Katedra globálnej geodézie a geoinformatiky, Stavebná fakulta, STU v Bratislave Poster V rámci generovania schémy otvorených priestorov, resp. terénnych zákrytov, v ponímaní problematiky vrhania, streľby alebo paľby akýmikoľvek projektilmi sa v súčasnosti stretávame s prácnymi postupmi v armáde, či s metódami s hrubou generalizáciou v oblasti archeológie bojísk. Preto je predmetom tejto práce vyvinutie kvalitnejších postupov s možnosťou ich následného rozšírenia, spresnenia a sprístupnenia. Práca sa zaoberá modelovaním oblastí potenciálne zasiahnuteľných streľbou v prostredí geografických informačných systémov a vyúsťuje vo vytvorení intuitívneho a voľne dostupného nástroja s aplikáciou najmä v oblasti kultúrneho dedičstva, kde by nástroj predstavoval zdroj materiálu a techniky rozširujúcej analyticko-syntetické metódy archeológie. Kvôli rozsahu problematiky sme sa zamerali len na projektily vystrelené podzvukovou rýchlosťou, v štúdii konkrétne na šíp vystrelený z luku, ktorý však sám vďaka svojej jedinečnej zložitosti vykonávaného pohybu počas letu nadobúda vyššiu úroveň náročnosti. Súčasťou práce je teoretická časť s popisom fyzikálneho modelu založeného na Eulerovej metóde, ktorou je trajektória ako balistická krivka vystreleného projektilu počítaná, s popisom vstupných parametrov do modelu a tiež popisom zbrane a použitého projektilu a implementácie DMR do modelu. Experimentálna časť sa venuje dostupnosti dát, vývoju algoritmu a nástroja na výpočet predmetných oblastí, lukostreleckému experimentu na validáciu fyzikálneho modelu a prípadovej štúdii na validáciu celej metodiky a výstupu. Táto práca bola podporená Vedeckou grantovou agentúrou - projekt VEGA 2/0035/22 - Relikty kultúrnej krajiny - identifikácia a interpretácia. 38 Organizace s oprávněním provádět archeologický výzkum: Mapová aplikace Petr Pajdla1 1Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i. / AIS CR Poster Mapová aplikace poskytuje přehled platných oprávnění provádět archeologický výzkum na území České republiky ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Organizací s oprávněním provádět archeologický výzkum (OAO) v současnosti existuje více než sto a jejich územní působnost může být vymezena různě, od celého území České republiky až po působnost jen v jednotlivých katastrálních územích. Prezentovaná mapová aplikace nabízí možnost po kliknutí do mapy vyhledat OAO, které v dané oblasti působí na základě dat o proběhlých archeologických akcích z AMČR či polygonu územního rozsahu působnosti dané organizace. Dále je možné prohlíet územní působnosti jednotlivých OAO individuálně v mapovém rozhraní spolu s detaily z oprávnění MK ČR a dohody s AV ČR. Nástroj je součástí Archeologického informačního systému ČR. ISBN 978-80-7671-071-9