KOŠICKÉ DNI TRESTNÉHO PRÁVA 2025, IX. ročník

UNIVERZIT A P A VLA J OZEF A ŠAF ÁRIKA V KOŠIC IACH PRÁVNIC KÁ F AKUL T A KOŠICKÉ DNI TRESTNÉ HO PR ÁV A 202 5 , I X . r očník Hlavn á sekci a 1 : U melá i ntel igen cia – výzva pre tr estné právo Pod sekci a 1 : E xtrémi zm us v optik e kriminológi e, viktimo lógie a kr iminalistiky Podsekcia 2: Tvorba a nás troje tr estnej po liti ky Zbo rní k vedec kých pr ísp evko v z celoš tá tnej int er d isci pli nár nej vedec kej konfer encie s medzinár odnou účasťou KOŠICE C RIMINAL LA W DA YS 2 02 5 , IX . Main secti on : Art ificial Intellig ence – A Challenge for Criminal Law Subsection 1 : Extre mism Thr ou gh the Lens of Criminology , V ictimology , and Crim inalistics Subsection 2: Development and Instruments of Criminal Policy The Collec tion of scientif ic contributions nati onwide inter disciplinary scientif ic confer ence with int ernational participation Koši ce, 18.-19.06.2025 Sergej Rom ža, Lukáš Mi chaľov , M ichael a Ema M auerová (eds.) Košice 2025 KOŠI CKÉ DNI TRE STNÉHO P RÁ V A 2025, I X . r oč ní k Hlavná sekci a 1: Umelá i n teli gen cia – výzva pre t r estné p rávo Pods ekci a 1: Extrémizm us v optike k riminológie, viktimológie a kriminalistiky Podsekcia 2: Tvorba a nástroje t r estnej p olitiky Zbor ní k vede ckých prí sp evko v z cel ošt átne j i nter dis cipl inár nej vedec kej konf er enc ie s medzinár odnou účasťou konajúcej sa dňa 1 8.- 19 .06.2025 or ganizovanej Katedr ou tr estného práva Právnick ej fakulty Univerzity Pav l a Jozefa Šafárika v Košic iach. Táto publi kácia vznikl a s po dporo u a je výs tupom rieše nia výsk umného pr oje ktu VEGA č. 1/0333/23 Eliminácia rasizmu, xenofóbie a ostatných foriem intolerancie pr ostrie dkami tr est ného práva a VEGA č. 1/0498/24 Tvorba a nástroj e tr estn ej politik y . Zostavovatelia: prof. JUDr . S er g ej R omža, PhD. JUDr . Lukáš M icha ľo v , PhD. mult . JUDr . M ichael a Ema M a uerová Univerzita P . J. Šafárik a v K ošiciach, Práv nická fakulta, Katedra tr estného práva Recenz en ti: prof. JUDr . Věra Kalvodová, Dr . V edoucí katedry; Katedra trestního práva, Právnická fakulta Masarykovej Univerzity v Brně , V eveří 158/ 70, 61 1 80 Brno – střed, Česká r epublika, e- mail: V era.Kalvodova@la w .muni.cz JUDr . Miroslav Baňacký, PhD., S udca Krajského súdu v Košiciach, Štúrova 29, 04110 Košice, mirosla v .banacky@ justice.sk T ento text je publikovaný pod licenc iou CC BY NC ND Cre ative Commons Attribution- NonC omm ercial - No- deri vates 4.0 („Uveďte pôvod – Nepouž ívajte komerčne - Nespra cová vajt e“) Za odbornú a jazykovú stránku publikácie zodpovedajú autori jednotlivých pr íspevkov . Rukopis neprešiel reda kč nou ani jazykovou úpravou. Dostupné od: 17.12.2025 Umiestnenie: www .unibook.upjs.sk ISBN 978-80-574-0479-8 ( e -publikácia) DOI: https://doi.org/10.33542/KDT-0479-8 SPONZ O R I O B S A H Hlavná sekcia: Ume lá inteligencia – výzva pr e tr estné právo SOUČASNO ST A PER SPEKTIVY UMĚLÉ IN TELIGENCE V TRES TNÍM PRÁVU HMOTNÉM A PROC ES NÍM THE PRESENT AND FUTU RE OF A R TIFI CIAL INTEL LIGENC E IN SUBST ANT IVE AND PRO CEDU RA L CR IM INAL L A W Vladim ír Smejk al ................................................................................................................. 12 ETIC KÝ POHLE D NA UMĚLOU INTE LIGENC I V TR ESTNÍM ŘÍZENÍ ET HIC AL PE RSPE CTI VE O N AR TIFICI AL INT ELLI GEN CE I N CRI MINAL P ROCE EDIN GS Pet r Angyal oss y ................................................................................................................... 33 OD SCIENCE – FICTION R .U.R. PO TRESTNOP RÁVNE ASPEKT Y AI (UMELEJ INTEL IGENCIE) FRO M SC I ENCE – FI CTION R.U.R. T O CRIMINA L ASPECTS OF AI (A R TIFICIAL IN TELL IG ENC E) Jaros lav Ivor ........................................................................................................................ 39 SVOBOD A VŮLE JAKO PŘEDPOKL AD TRESTNÍ ODPOVĚD NOSTI: ČLOVĚK A UMĚLÁ IN TELIGENC E V TREST NĚPR ÁVNÍ PERSPEKT IVĚ FREEDO M OF WILL A S A PREREQU ISITE FO R CRIMINA L LIABI LITY : HUMAN S AND AR TIF I CI AL INTELLI GENCE I N A CRI MINAL L A W PE RSPECTI VE Jaro slav Fenyk ..................................................................................................................... 46 ELEKTRON IZÁCIA T RESTNÉHO KON ANI A V KONTEXTE DI GIT ALIZÁCI E A UMELEJ IN TELIGEN CIE ZNALECKEJ ČIN NOSTI V TRES TNOM KONA NÍ EL ECTR ONIF I CA TI ON OF CR IMI NAL P ROC EEDI NGS I N THE CON TEXT OF DI GITI SA T I O N AND AR TIFIC I AL I NTEL I GENCE OF E XPER TIS E I N CRIM I NAL P ROC EEDI NGS Jaroslav Klátik Adriá n V aš ko Jozef Michalko ..................................................................................................................... 67 TRESTNÉ P RÁVO V ÉRE U MELEJ IN TELIG ENCIE CR IM INA L LA W IN THE ER A OF A R TIF IC IAL IN TE LLI GEN CE Mar gita P rokeinová .................................... .......................................................................... 75 UMĚLÁ INTELIGE NCE V ROZHODOV A CÍM PR OCE SU SOUDŮ: R IZIK A A PŘÍNO SY PŘI UKLÁDÁN Í TRESTŮ A R T I F IC IA L INT E L L IG EN C E IN JU D IC IA L D E C I S ION - MAK ING: R ISKS AND BENEF ITS IN SEN TEN C ING Jana Tlapák Navr átilová Ingrid Ga lo vcová .................................................................................................................. 82 VYUŽI TIE UMEL EJ I NTELIG ENCIE V ODHAĽOV ANÍ PRIE STUPKOV A PRI ICH PREJEDN ÁV ANÍ THE U SE OF AR TIFIC AL INTEL LIGE NCE IN DETE CTING ADMI NISTR A TI VE OFF EN CES AND IN THEIR ADJU DICA TION T ibor Seman ........................................................................................................................ 92 VZDÁLEN Á BIOMETRICKÁ IDENTIFIKA CE OSOB V REÁLNÉM ČA SE – TEORIE A P RAXE ČESKÉ REPUBLIKY REM OTE BIO METRI C IDEN TIFICA TION OF PER SONS IN RE A L TI ME – TH EO R Y AND PRA CT ICE IN THE CZ ECH RE PUBL IC Marek Dvo řák .................................................................................................................... 10 6 TRES TNÍ ODPOVĚ DNOST PRÁ VNICK ÝCH OSOBV SOUVI SLOST I S VÝVOJEM, ŠÍŘENÍM A VYUŽÍVÁNÍM UMĚLÉ INTELI GENCE COR POR A TE CR IM INA L LI AB IL ITY IN CONNEC T ION WITH TH E DEV ELO P MENT , DISS EMI NA T IO N AN D US E OF AR TIFI CIAL I NTE LLI GENCE Miroslav Uřičař .................................................................................................................. 116 KRIMINAL IZAC E VÝRO BY A ŠÍŘENÍ DEEPF AKE DĚL V ČESKÉ RE PUBLICE CR IMINAL IZA TION O F PR ODUCT ION AN D DI STRIBUT ION O F DE EP F AKE WORKS IN THE CZ ECH REP U BLI C Petr Ráliš .......................................................................................................................... 125 K MOŽNO STEM VY UŽITÍ GEN ERA T IVN Í UM ĚLÉ IN TELIGEN CE PŘI REKOGN ICI ON THE P O SSI BILITI ES OF USIN G G ENE RA TI VE AR TIFI CIAL INTE LLIGE NCE I N EYEWI TNES S LINEU P Daniel Oborák ................................................................................................................... 132 VYUŽI TEĽNO S Ť U MELEJ I NTELIG ENCIE V KON TEXT E SOFT LA W RADY EURÓPY The applicab ility of a rtificial inte lligenc e in th e con text o f the Counc il of E urope' s soft law T omáš Šefčík ..................................................................................................................... 139 VÝZNAM UMEL EJ INT ELIGENCIE V PR OCESE PROFIL ÁCIE PÁCHA TEĽOV TRESTNÝ CH ČINOV V KONT EXTE BEHA VIORÁLNEH O A PSYCH OLOGICKÉHO MODELU PR OFILOV A NIA THE SI GNIFI CANC E OF AR TI FICI AL INTEL LIGE NCE I N THE OFFE NDER PROFI LIN G PR OCES S IN THE CON TEXT OF BE HA VIOR AL AN D PSY CHOL OGI CAL PROFI LI NG MOD EL S Dávid Priščák .................................................................................................................... 146 UMELÁ INTELIGE NCIA – DOBRÝ S LUHA? AI – A G OOD SER V A NT ? Simona Ferenč íko vá Marko Mašan ..................................................................................................................... 154 UMELÁ INTEL IGENCIA AKO NÁSTROJ V TRESTNOM PRÁVE: P ERSPEKTÍVY A LIMITY AR TIF I CI AL IN TELLIG ENCE A S A TOLL IN CRIM INAL LA W : PERS PECT IVES AND LIMIT A TIONS Rebeka Puchalla ................................................................................................................. 17 0 RIZIKÁ A LIMITY VYUŽITIA UMELEJ INTELIGENCIE PRI ROZHODOV ANÍ SÚDU NA HLA VNOM POJE DNÁV ANÍ RIS KS AND LI MIT A TI ONS O F USI NG AR TI FI CIAL IN TELLI GEN CE IN J UDI CIAL D EC I S IO N - MAKI NG A T THE M AI N HEARI NG Miroslav Majerník .............................................................................................................. 179 VYUŽI TIE UMELEJ INTELIG ENCIE PRI VYŠETROV ANÍ EKON OMICKEJ TRES TNEJ Č INNOSTI USE OF AR TIF I CIAL IN TELLI GENCE I N TH E INVES TIGA TI ON OF EC ONOMI C CRIM E Vladim ír Petrila .................................................................................................................. 19 4 APLIKO V A TEĽN OSŤ SÚČASNÝCH INFORMAČN ÝCH TECH NOLÓ GII ZALOŽ ENÝCH NA AI VO VYBRANÝ CH OBLASTIACH T RESTNÉ HO KONAN IA APP LICA BILI TY OF CU RRENT AI - BASED IN FOR MA TION TECH NO LOG IES IN SEL EC TED ARE AS OF CRI MIN AL PROC EEDI NGS Matej Biro š ........................................................................................................................ 20 3 VYUŽITI E UMELEJ INTELIGENCI E PODOZRIVOU OSOBOU V TRES TNOM KONAN Í: NÁST ROJ O BRANY ALEBO NOVÁ FORMA MANIPULÁCI E DÔKAZOV? USE OF AR TIF I CIAL INT ELLIG ENC E BY A SUS PECT I N CRIM INAL PR OCE EDIN GS: A T OOL OF DE FENS E OR A NEW FORM OF E VI DEN CE MANI PUL A TIO N? Barbor a Fil ičková ............................................................................................................... 213 UMELÁ INTEL IGENCIA V SLUŽBÁCH PÁCH A TEĽ OV ALEBO VYŠETROV A TEĽOV? AR TIF I CI AL INTELLI GENCE I N TH E SER VICE OF O FFENDE RS OR I NVESTI GA T ORS? Alexander Pezlar ................................................................................................................ 224 MOŽN OSTI VY UŽITI A UMELEJ I NTELI GENCIE P RI OCH RANNEJ VÝCHOVE POSSI BILITI ES FOR USI NG AR TIF I CIAL INT ELLI GENCE IN S AFETY EDUCA TION Michaela Ema Mauerová ..................................................................................................... 23 6 Podsekcia 1:Extrém iz mus v optike krimin oló gie, viktimo lógie a kri minalistiky EURÓP SKE ŠT ANDARD Y PRE SYST ÉMY TREST NEJ JUSTÍ CIE POSTIH UJÚCE TRESTNÉ ČI NY Z NENÁVIST I EURO PEAN ST ANDA RDS FOR CR IMINA L JUS TICE SYS TEMS PUN ISHING HA TE CRIMES Jozef Záhora ...................................................................................................................... 24 5 KONCEP CIA BOJA S EXT RÉMIZMOM V DOK UMENTOCH MINISTER STV A VNÚTRA SR THE CONCE PT OF COMBA TING EXTRE MIS M IN THE DOCUMENT S OF TH E MINISTR Y OF THE INTER IOR OF THE SLOV AK REPUBLI C Peter Polák ........................................................................................................................ 256 APLIKÁCIA MA TERIÁLNEH O KORE KTÍVU PRI N EOPRÁVNEN OM PRECHOVÁV ANÍ O MAMNEJ A PSYCH OTROPNEJ LÁT KY PO NOVEL E TRESTNÉHO ZÁK ON A ZÁKONOM Č. 40/2024 Z.Z. AP PL Y ING A MA TERIA L CORREC TIVE MEA SURE FOR UNAU THORIZE D POS SESS ION OF NAR COTI C AN D PS YCH OTROP IC SUBS T ANC ES AFTE R TH E AMEN DME NT T O THE CR IMINAL COD E BY ACT NO. 40/2024 COLL. Martin Štrko lec. ................................................................................................................. 272 „ZÁSTU PNÝ M OTÍV“ P RI EXTRÉM ISTICKÝCH T RESTNÝCH ČINOCH “SUBS TITU TE MOTI VE” I N EX TREMI ST CRIM ES Mário Cisár Lukáš Michaľov ................................................................................................................. 286 TRESTNO PRÁVNE A KRIMINO LOG ICKÉ ASPEKTY MOTIVÁCIE KONANIA PÁCHA TEĽOV TRESTN ÝCH ČINO V EXTRÉ MIZMU CRIM INAL AND CRI MINOL OGIC AL ASPE CTS OF T HE MOTI V A TI ON BEHI ND T HE CON DU CT OF PER P ETRA TORS O F EX TR EMI ST CRI ME S Ser gej Romža ..................................................................................................................... 29 3 EXTRÉMIZM US V ONL INE PRIEST ORE : ANALÝZA LIMIT OV SLOBODY PREJA VU A PRÁ VNEJ ZODPOVE DNOSTI DI GI TÁLNYC H PLA TFORI EM EXTRE MISM IN TH E ONLINE SP AC E : AN ANA L YS IS OF THE LIM ITS OF FR EEDOM OF EXPR ESSIO N AND THE LEG AL LIABI LITY OF DIGI T AL PLA TFORM S Dávid Priščák .................................................................................................................... 304 SUBJEKTÍVN E VNÍ MANIE BEZP EČIA AKO INDIKÁT OR PREVEN CIE EXTRÉMIZM U: SKÚ SENOST I A NÁVRHY DE LEG E FEREN DA SUB JECT IVE PERCEP TION OF SECUR ITY AS AN INDICA TOR OF EXTREM ISM PREVEN TION : EX PER IENCES AND D E LEGE FERENDA PRO POSALS V eronika Tóth ová ............................................................................................................... 312 EXTRÉMIZM US A NE NÁVISŤ V UZA VRETÝCH DIG ITÁLNYCH KO MUNITÁCH USE OF AR TIF I CIAL IN TELLI GENCE I N TH E INVES TIGA TI ON OF EC ONOMI C CRIM E Vladim ír Petrila .................................................................................................................. 32 2 Alexander Pezlar ................................................................................................................ 322 Podsekcia 2: Tvorb a a nástr oje tr estnej politik y ZMENA HRANICE Š KOD Y V TRESTNOM ZÁKON E A JEJ V PL Y V NA POSÚDENIE TRES TNOSTI ČINU AMEND MENT OF THE DAMAGE TH RESHO LD IN THE CRIM INAL CODE AND IT S IMP ACT ON THE ASS ESSM ENT OF C RIMI NAL OF FENS E Jozef Čentéš ...................................................................................................................... 335 MODERN IZÁCIA TRESTNÉHO PROC ESU. NETRAD IČNÉ CHÁP ANIE PRÍPRA VNÉHO KONA NIA TRESTN ÉHO MODERN IZA TION O F THE CR IMINAL PROC ESS . UNCONV ENTIONA L UNDER ST AND ING OF PRE - TRIAL CRIMINAL PROCEEDINGS Ivan Ši movče k ................................................................................................................... 34 5 NAD POSLEDNÍMI LEGISLA TIVNÍMI VÝBOJI ČESKÉ TRESTNÍ POLITIKY (NĚKO LIK POZNÁMEK K NOVÉMU TRESTNÉMU ČINU NEOPR ÁVNĚ NÁ ČINNOS T PRO CI ZÍ MOC – § 318A ČES KÉHO TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) ON THE LA TEST LEGI SL A TIVE DE VELOPM ENTS IN CZ ECH CRIM INAL POL ICY (A FEW REM ARKS O N T HE NEW CRI MIN AL OFF ENCE OF UN AUT HO RISED ACTI VITY FOR A FOR EIG N POWE R – S ECT ION 318A OF THE C ZECH CRI MINA L CODE) Jiří Jelínek ......................................................................................................................... 354 OBŽALO BA PROKURÁT ORA PO ZMEN ÁCH TRESTNÉHO PO RIAD KU PR OSE CUT OR'S I NDI CT MENT AFTE R CH ANG ES T O THE CODE O F CRIM INAL PRO CEDU RE Rasti sla v Rem et a ................................................................................................................ 362 COND ITION AL RELEASE VERSU S PRESID ENTIAL P ARDON SYS TEM Anita Nag y ........................................................................................................................ 37 7 KONFIŠKÁC IA MAJETKU V KONTEXT E AKT UÁLNYCH VÝZI EV TRESTNÉ HO PRÁV A CONF ISCA TION OF ASSE TS IN T HE CON TEXT OF CURRENT CR IMINAL L A W CHAL LENGE S Eva Sz abová Štefan Zeman ..................................................................................................................... 389 EURÓP SKE A ÚST A VN É LIMIT Y TVORBY TRESTNEJ P OLITI KY : POZI TÍVNE ZÁVÄZKY ŠTÁTU EUR OPEA N AN D CONST I TUT I ONAL LIM ITS OF CRI MIN AL P OLICY - MAKING: POSITI VE OBL IGA T IONS OF TH E ST A TE Andrej Beleš ...................................................................................................................... 40 1 Sára Zsemlyová .................................................................................................................. 401 PREHLIAD KA ADVO KÁTSKEJ KANCELÁ RIE V KONTEXTE AKTUÁLNEJ JUDI KA TÚ RY EURÓPSKEHO SÚ DU PRE Ľ UDSKÉ PRÁV A .................................. 421 SE ARC H OF TH E LA W O FFIC E IN THE CO NTE XT OF T HE CU RRENT JU RIS DICTI ON O F THE EUR OPE AN COUR T OF HUM AN RIG HTS Ondrej Laciak .................................................................................................................... 42 1 PRÁVNA ÚPRA V A DETEN CIE DE LEG E LA T A, AKO NÁSTR OJ TRESTN EJ POLITIKY LE GAL REGUL A TION OF DE TEN TIO N DE LE GE LA T A AS AN INST RUME NT OF CIRIMINAL POLICY Kari n V rtí ková ................................................................................................................... 43 1 Ivana Mokrá ........................................................................................ .............................. 431 SVOLE NÍ POŠKOZENÉH O V RÁMCI TRESTNÉHO ČINU PORUŠENÍ POVIN NOSTI PŘI SPR ÁVĚ CIZÍHO M AJETK U CON SENT OF T HE INJ URE D P AR TY IN THE BR EAC H OF DUT Y IN THE ADMI NIS TRA TI ON OF ANOT HER' S PR OPER TY CRIM E Miroslav Ševčík ................................................................................................................. 441 PŘESHR ANIČNÍ SPOLUP RÁCE EVROPS KÝCH POVĚŘENÝCH ŽALO BCŮ JAKO VÝZV A PRO TRESTNÍ POLI TIKU CR O SS - BOR DER COO PERA TION OF EUROP EAN DE LEGA T ED PRO SECU T OR S: A CHAL LENGE TO CONTEMPORA R Y CRIM INAL POL ICY T ereza Ottová ..................................................................................................................... 46 1 INŠTIT ÚT OB HAJ OBNÉH O V YŠE TROV ANIA AKO PROS TRI EDOK POS ILNE NIA KONTRA DIKTÓR NOSTI TR ES TNÉHO K ONANIA DEFENC E INVEST IGA T ION AS A M E ANS OF STRENGTHEN ING THE ADVER SARIA L NA TUR E OF CRI MIN AL PRO CEE DING S Agáta Bajčíková ................................................................................................................. 47 1 BEZPEČNO STNÉ VÝZVY POVOJN OVÉHO PRISŤAHO V ALECTV A: TRESTNÁ POLI TIKA A MIGRAČNÉ N ÁSTROJE V PODMI ENKACH SLOVENSK EJ REPUBLI KY A EURÓPSKEJ ÚN IE SEC UR IT Y CHA LL ENG ES O F PO ST - W AR IMMIGRA TION: CRIMINAL POLICY AND MI GRA TIO N T OOL S IN THE SL OV AK RE PU BLIK AND THE E UROP EA N UNI ON Lu káš Bi s .......................................................................................................................... 482 ZÁKON NOSŤ AKO NÁST ROJ TRESTN EJ POL ITIKY LEGA LITY AS A TOOL O F C RI MINAL POL ICY Ser gej Romža ..................................................................................................................... 49 8 NEOSVED ČENIE SA V SK ÚŠOB NEJ DOB E A ODLIŠ NÉ NÁ SLEDK Y PRI JEDNOTLIV ÝCH DR UHOCH TRE STOV F A ILU RE T O PERFOR M DUR ING PROB A T ION AND D IFFERENT CONSEQUE NCES FOR DI FFER EN T TYPE S OF SEN TEN CE S Lukáš Michaľov ................................................................................................................. 507 Mário Cisár ....................................................................................................................... 507 REGUL ÁCIA T RESTN EJ POL ITIKY RÍMSKE HO IMPÉRI A ZA PRINCIP ÁTU REG ULA TIO N OF C RIM IN AL POLI CY IN ROM AN EM PIRE D URIN G TH E PR INCI P A TE Vladim ír V ran a .................................................................................................................. 51 5 JUDGEME NT OF THE CONS TITUTIONA L C OURT AS A REAS ON FOR THE RENEW AL OF CRIMINAL PROCEEDING S (ALSO IN THE CONTEXT OF THE SUBSIDIARI TY OF CONSTI TUTI ONAL JUD ICIAR Y ACTIVITY ) NÁL EZ ÚST A VNÉ HO SÚDU A KO DÔVOD OBNO V Y TRESTNÉHO KONANIA ( AJ V K ONTE XTE SUBS IDI ARIT Y ČI NNOSTI ÚST A VNÉHO SÚDNI CTV A) Lukáš T omaš ...................................................................................................................... 527 16 UiPath (UiPath), Automation Anywhere (Automation Anywhere), Power Autom ate (Micros oft). 7) AI p ro vývoj softwar e a k ódu představuje využití velkých jazykových modelů určenýc h pro generován í, doplňování, testování a a utomatizované p řepracování zdrojového kódu s cílem zvýšit jeho čitelnost, efektivi tu a údržbu. 15 Mezi h lavní nástroje patří GitHub Copilot (OpenAI + Microsoft), CodeWhisper er (Amazon) a Claude + Cursor (A nth ropic). 8) AI jako výzku mný nástroj (AI4Science) přináš ejí nový způsob podpory vědy a výzkumu, například v chemii, biologii nebo materiálových vědách, prostře dnictvím modelov ání, simulací a automatiza ce e xperime ntů . Cílem je mode lovat a simulovat komplexní přírodní j evy , kte ré se špa t ně popisuj í analyti cky , automatizovat experimentální návrhy a vyhodnocování dat, zmenšit náklady a dobu po t řebnou k vědeckému pokroku. Klíčový příklad: AlphaFold (DeepMind) pro predikci struktury proteinů, významně akce lerující biologický výzkum. 16 Současná m íra využitelnosti různých nástrojů A I je již nyní vysoká a j ejí možnosti stále r ostou, což se může jevit nejen jako z droj příl ežitostí, ale i hroze b. V EU se postupuje typicky po t rase od extrémních regulac í přes vytv áření nejrůz nějších dozorových or gánů, kdy jen v ČR to budou Český telekomunikační úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrolo gii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), Úřad pro ochra nu osobních údajů, Česká národní banka, Česk á agentura pro standardizaci (ČAS) a veřej ný o ch rán ce p ráv (!). 17 Světovým trendem (např. USA, Japonsko, Indie, Izrael, Austrálie) je řešení civilní m právem (typicky odpovědnost za š kodu způsobenou A I coby vadným výrobkem) a dále pak sektorovým a často spíše soft - law přístupem (etické kodexy , dobrovolná doporuč ení a rám ce, tech nick é normy např. NIST v USA, OECD), n ež komplexní a zn ačně restriktivní právní regulací vládnoucí v EU. 18 P odl e F in ancial T im es by s e zá kon odárci m ěli zam ěřit na zm írň ov ání konkrétních škod spíše n ež na předvídání širších obav . 19 T y pick é ale j e, ž e o čekáv atel ný nástup nutnosti řešit trestněprávní aspekty AI zatím spí še stagnuje. 2. AI a t re stná činnost V předchozím ročníku k onference „KOŠICKÉ D NI TRES TNÉHO PR ÁV A 2024“ byly definovány obl asti trestněprávní teorie a praxe, v nichž může nebo v nepříl iš v zdálen é budoucnosti bude figurovat AI v různých rolích, takto: 1. zločiny spáchané za pou žití A I, 2. zločiny zaměřené na A I systémy , 3. vlastní jedn ání systému AI s deliktním dopadem. 20 1) Zločiny spáchané za použití AI Patří sem situac e, kdy z l očinci využívají t echnologie umělé inteligen ce k pl ánování a provádění svých činů. Zde roz lišujeme dvě kategorie trestné činnosti: 15 S rov . JIANG, J., W ANG, F ., S HEN, J.,i; KIM, Sungj u a KIM , Sung hun. A Survey on Lar ge Lan guage Mode ls for C ode Ge ner ation [prepr int]. 202 4. 16 Sro v . JUM PER, J., EV ANS, R., PRIT ZEL, A. e t al. Hig hly acc urate pr otein str uctur e pr edic tion with Alpha Fold. Natur e , 202 1, roč. 596, č. 78 73, s. 583 – 589. 17 M INIST ERSTVO P RŮMYSLU A OB CHODU. Ná vrh imp lemen ta ce Aktu o u mělé i nt eligen ci v České r ep ub li ce. Schvá lila vláda ČR dne 28. 5.202 5. 18 BROOK INGS IN STITU TION.  The U.S. appr oach to AI ris k mana gem ent a nd dive rge nce fr om the EU. W ashing ton (D C): Bro okings Inst ituti on, Ma y 20 23. 19 F INANCIAL T IMES . A m or e int ellige nt ap pr oac h to AI r egulat ion Londo n: Financ ial T ime s, 6 May 2024. 20 SM EJKAL, V . Je t řeba kvů li u mělé in teli gen ci měni t tr estn í kodexy? In ROMŽA, S., ŠTRKOLEC, M., PRIŠČAK, D., B IROŠ, M. (eds .) Zbor ník ve deckých príspe vko v z ce loštá tnej int erd isci pli nárne j vedec kej konf ere ncie s me dzinárodn ou účas ťou „ KOŠ IC KÉ D NI TRESTN ÉHO PR ÁV A 2024, VIII. roč ník, Se kcia 1: Rek odifi kác ia tre stných kó dex o v – aktuá lne výz vy a perspe ktívy , Košice , 2024, s. 21 - 4 0. 17 a) trestná činnost nakládající s informace mi Původně se odehrávala v re álném světě prostř ednictvím kl asických masových médií 21 nebo osobním stykem (přímá řeč včetně telefonů, telegramů, faxů a dopisů na papíru). Po n ástupu Internetu se začalo hovořit o „nových médiích “, ačkoliv málo kdo si dokázal př edstavit, jak se nástroje pro masovou a individuální komunikaci dramaticky promění od příchodu 21. století. Zatímco McQuail v roce 2010 kladl důraz na „kolektivní soubor aktivit“ jako jsou online z právy , reklamy , vysílací aplikac e (stahování hudby a videa atd.), fór a diskusních aktivit, vyhledávání informací v rámci celo svět ové sítě (WWW) , pak brzy poté se již začalo hovořit o tom, že Internet za vedl par adigmatický posun k interaktivní, asynchronní a globálně propojené komunikaci. Uživ atelé přestali být pasivními příj emci a stal i se aktivními účastníky , producenty a distributory obsah u. Tím došlo nejen ke zrychlení ší ření informací a decent ralizac i komunikace, ale i ke vzniku nových komunikačních a symetrií, rizik dezinformací a př etížení informacemi. T ento posun významně ovlivnil i procesy sociální interakce, utváření veřejného mí nění a způsob uchovávání a vyhledáván í znalostí, což klasické prostředky ji ž nedokázaly v plném rozsahu zajistit. Internetové te chnologie ne j en že doplnily , ale často i tra ns for movaly tradiční komunikační kaná ly v hybridní komunikační prostředí. 22 Dle názo ru autora je tř eba dn es možnosti komunikace v digitálním světě vnímat mnohost ranně a komplexně, neboť k e sdělování, a tedy ovlivňování příjemců může docházet kanály veř ejnými (masmédia, zpravoda jsk é weby , veře jné příspěvky na sociálních sítích), pol oveřejnými (fóra jen pro členy) nebo zcela s oukro mými služba mi poskytovanými prostřednictvím int ernetu (e - mail, textové zprávy , indivi duální chaty , sdílené dokumenty na Google Drive/Dro pbox). V úvahu připadá i kom unikace hybridní formou přes komunitní fór a hráčů např. v multiplayerových hrách ( W oW , Fortnite), nebo širší záběr v rámci t zv . edukačních her (K ingdom Come: Deli veran ce). Dnes tedy více než kdykoliv předtím nevíme, „ kd o je na druhém konci drátu“, tedy kdo je autorem nějak é i nformace a nemáme mo žnost si snadno nebo vů bec ově řit její pravdivost. T o výra zně u snadňuje páchání nejrůzn ějších druhů trestné činn osti spočívající v n aklád ání s informacemi, jako jsou P odvody , P omluvy , V ydírání, Šíření poplašných zpráv , Neoprávněné nak ládání s osobními údaji, Poškoze ní cizích práv , Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, Nebezpe čné vyhrožování, Manipulace s kurzem investičních nástrojů, Porušení autorského pr áva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, Padělání a pozměnění veřejné list iny apod. Příkladem může být vytvoření personalizova ných instru kcí nebo hlasových napodobenin konkrétních osob (tzv . voice cloning) , kdy pacha tel ob ěť př esvěd čí k vydání hotovost i či ce nnost í. Dál e p ak útoky , které směrují proti určitým osobám nebo skupinám osob např. Hanob ení národa, rasy , etnické nebo jiné skupiny osob, Podněc ování nebo Schvalování tr . činu, Šíře ní toxi komanie, Podp ora a propa gac e terorismu, V yhrožování teroristi ckým tr . činem apod. Samostatnou kategorií pak jsou delikty spoč ívající v napln ění n ěk teré ze skutkových podstat jako je (těžké) ublížení na z draví z nedbalosti či dokonce usmrcení z nedbalosti v důsledku práce s ne správnými a neověřenými informacemi. T o se sice může týkat mno ha oborů lidských činností, kde je využí vána A I – od projektová ní staveb až po 21 K lasick á masov á méd ia jso u insti tuci oná lně or gan izova né prostř edky šířen í veřejn ých sděle ní ( noviny , ča sop isy , rozhl as, tele vize, film) , cha rakt eriz ované jed nosmě rnou dis trib ucí, cent raliz ovan ou produ kcí, profe siona lizo vaným ob sahem a relativ n ě pasiv ním pub likem. Pod le M cQUAIL , D. M cQu ail’ s mass co mmun icati on th eo ry . 6 th ed. Londo n: SAGE Pu blicat ions, 20 10, s. 10 - 12. 22 CASTELLS, M . C ommu nicati on power . 2n d ed. O xford: Oxfor d Unive rsi ty P res s, 201 3. 18 řízení dopravy , ale typickou obl astí, vytvářející jisté znepokojení, je nárůst využívání AI v lékařství (tzv . medtech), zejména pak pro diagnostiku. V současné medicíně se AI využívá v mnoha kritických oblastec h: 1) Radiodiagnostika: deep lea rning modely procházejí výsledky z metod j ako CT , MRI, P ET a mamografie, detekují patologie s vysokou přesností a zvyšují efektivitu klinických operací. 2) Genetika a per sonalizova ná medicína: AI pracuje s genomickými daty k diagnostice genetických poruch, pre dikci nemocí a navrhování personalizovaných léčebných postupů. 3) Klinické rozhodova cí s ystémy (CDSS): AI integrovaná v systémech u lůžka pacienta (bedside) pomá há lékařům i s estřičkám při diagnózách, léčb ě i d ávkování léčiv , což vede ke snížení chyb a zátěže personálu. 4) Robotická chirur gie: Asistované operace využívají AI pro př esnější řízení n ástrojů, vizualizac i operačního pole a chirurgic kou podporu v reálném čase. 5) Monitorování stavů: bezdrátová zařízení s AI sleduj í vi tální funkce (n apř. glukózu, srdeční rytmus), upozorňují na akutní stavy (např. hypoglykemie, arytmi e) a umožňují kontinuální péči mimo nemocniční prostředí. 6) Simulace a výcvik: AI kombinovaná s virtuální realitou (VR) zvyšuje účinnost výcviku lékařů i t erapeutických procedur ve virtuálním prostředí, což po dporuje adaptivní a interaktivní učení. 23 Odborná li teratura se shoduje na tom, že použití AI lékař em nepřenáší odpově dnost na výrobce či poskytova tele AI za chybnou di agnózu či l éčbu. Lékař zůs tává odpovědný podle profesních sta ndar dů a právní doktríny nedbalosti. Pokud lékař neověří výsledek AI, může to být kv alifikováno jako nedbalost, a tím může vzniknout j eho ob čanskoprávní či trestněprávní odpov ědnost . 24 Úvahy zde zatím směřují převážně do obl asti občanskoprávní odpovědnosti včetně odp ovědnosti za škodu způs obenou vadným výrobke m, 25 ale je t řeb a počítat i s trestněprávními aspekty . Zásadní novou kvalit u přinesla AI s tzv . deep fak e 26 technologiemi, které um ožňují vytvářet falešné zprávy , zvukové a video zá znamy , napodobovat hlas jiné osoby , vytvořit nepravdivý zázna m jejíh o chování v určité situaci apod. 27 Po dle Nařízení EU o umělé int eli genci je „d eep f ake“ obrazový, zvukov ý nebo video obs ah vytvoře ný nebo manipulovaný umělou inteligencí, který se podob á existujícím osobám, objektům, místům subjektům či událostem a který by s e dané osobě m ohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravd ivý. 28 T yto podvodné výtvory mohou být použity k provádění škodlivých útoků na fyzické i právnické osoby nebo státy a jejich struktury , ovlivňování politic kých kampaní, páchání finanční krim inalit y nebo různýc h podvod ů. Strojové učení přitom umožňuje nejen velmi uvěř itelné splynutí obrazu, ale i převzetí po hybů, drobné mim iky a g est vyobrazené 23 Sro v . SAENZ, A.  D., CENTI, A., TING, D. et a l. Esta blish ing r espo nsible use of AI guidel ines : a c ompr ehens ive c ase study for hea lthcar e i nstit utio ns. npj Digit al Me dici ne , 2024, roč. 7 , čl. 3 48. 24 K to mu viz M EDTECH EU ROPE . Lia bility chal lenge s in AI me dical tech nologie s: a discus sio n paper . [ online ]. Brus sels: MedT ec h Eur ope, 13 Oc tober 202 2 [cit. 202 5 - 07 - 13 ]. 25 CESTO NARO C , DELICA TI A, MARCAN TE B, C AENAZZO L, T OZZO P . Definin g medica l liability whe n artificial in tellige nce is applied on diagnostic algorithms: a systematic r eview . Front Med (Lausa nne ), 2023 , No v 27. 26 Jedná se o kombina ci slova "hlub oké učení ", které odkaz uje na pro gram použ itý k vytvá ření vide í, a "fal ešné", což znamen á, že zo b razení nej sou skut ečná. 27 GAUR, L. et al . Dee pFake s: Cr eation, De tect ion, an d Imp act. B oca Ra ton : CRC Pres s, 2022. 28 Čl. 3 bod 60 Na říze ní Evro pskéh o parl ament u a Ra dy (E U) 2024/168 9 ze dne 13. č erv na 2024, kt erým se st anoví harm onizo vaná pra vidla pr o uměl ou inte lige nci. Ú řední vě stník Evrops ké unie, řada L , 12 . 7. 202 4. 19 osoby . S tačí te dy skloubit vybrané vide o s m nožstvím snímků a videozáznamů (datasetem, tzv . „face s etem“) konkrétní osoby , kterou do tohoto videa chceme zakomponovat. Výsledkem tak j e nepravdivá na hrávka, kte rá na první pohled vytváří dojem toho, že v ní účinkuje někdo, kdo ji však nikdy nenatočil. T ypickou oblastí s velkým nár ůstem deepfakes je sex. V ytváření textových, zvukových a zvukov ě - obr azových in form ací nebo jeji ch mod ifi kac e za u rči tý m účelem s různým sexuálním podt extem e xistovala ji ž d ávno před příchode m AI. Klasickým přík ladem z čes ké his torie jsou fotomontáže pornosnímků zobrazujících Martu Kubišovou s Alexandrem Dub čekem, které v ytvořila StB v roce 1970. Zatímco d říve byly nástroji nakládajícími s analogovými fotografiemi nůžky , štětce a lepidlo, později tzv . airbrush, digitální doba p řináší zce l a jiné možnosti. Ještě před nástupem AI vznikl y různé grafické programy , umožňující v yměnit jednu tvář na fotografii z a jinou, což sa mozřejmě našlo aplikaci i na pornografických a jiných dif amujících fotografiích, což ovše m vyžadovalo značnou d ávku profesionality . T eprve AI dala tomuto proce su příslovečná křídla. Dnes si může díky nástrojům na bázi A I kdokoliv vygenerovat prakticky cokoliv . Proto v oblasti erotiky a pornograf ie jsou deepfake extrémně rozšířené: ge nerování erotického obsahu zobrazující reálné osoby ( za účelem poškozování pov ěsti včetně tzv . revenge porn 29 , ale tř eba i sextortion ne bol i sexuálního vydírání) , dětská por nografie generov an é počí tačem a jiné fetiše a para fi lie (B DS M, zoofil ie, nekro fi li e). V ytv ářen í zobrazení dětské porno grafie, ni koliv a le využíváním e xi stujících dětí, ale s nímky kompletně generované umělou inteligencí, je jednou z oblastí nyní vysoce akce lerovaných v důsledku AI. K romě posuzování různých dopadů na společnost 30 s e st ále dis kut uje o tázka společenské nebe zpečnosti tohoto jednání, tedy zda výroba a držení uměle vy tvořené dětsk é pornografie pomocí p očítačové technologie může být přípustnou alternativou k deviantnímu jednání pachatele. P odle některých názorů nikoliv , neboť „ by tím došlo k posílení falešn é iluze, že jde o něco spole čensky k onformního “ 31 nebo „ Naví c je zř ejmé, ž e deviantní por nografie a agr esivní obrazová stimulace může být spouštěčem závažné sexuální delikven ce. “ 32 P odle jiných by to mohl a b ýt přijatelná náhrada sni žující ohrožení reálný ch d ětí . 33 Český zákonodárce reagoval na e xtrémní nár ů st dee pfakes novelou tr estního zákoníku, kde v § 181 vložil nový odstavec 2: „ (2) Stejně bude potr están, kdo v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na právech vyr obí díl o, které neoprávněně zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo j eho pr ojev os obní povahy , které se jeví být pravým i, ačkoli ví, že pravé n ejsou, nebo takové dílo učiní v eřejně přístupným, zpr ost ředkuje, uvede do oběhu, pr odá nebo jinak jinému opatří. “. Dále z a vedl zcel a nov é 29 Fenomé n tzv . re venge porn pře dsta vuje nekons enz uální pornogr afi e, kdy jsou na Inte rnet u ší ře ny i ntim ní nebo se xuální foto grafie či vide a, která buďto někdo nedov oleně roz šíř il , anebo dok once i poří dil bez jeji ch vědom í neb o je pozměnila nástr oji AI. M otiva ce může bý t různá – po msta, v ydí rání, zi sk, ale t aké j en hlou pá záb ava. 30 Orga nizac e Inte rnet W atc h Fou ndati on (IWF ) tvr dí, že rychl ý nár ůst re ali stic kých snímk ů zne užívání dě tí gene rovanýc h umě lou intel igenc í může vést k v yšším u počtu fale šných obvině ní, zat ímc o skute čné případ y moho u zůstat bez povšimn utí. Zd roj: RANERA , L. D. , BU RCHELL, H. AI put s r eal chi ld sex vict ims a t risk, exp erts sa y . BBC News , 18. 6. 2025 . 31 WEISS, P . a kol. Sex uální zne užívání . Pra ha: G rada Publ ishin g, 200 5, s. 1 53. Cit. d le CHROMÝ J . , Kriminalita pách aná n a mlád eži – Aktuá lní je vy a nová práv ní úpra va v Čes ké re public e, Li nde Pra ha, 01.10.2 010. 32 BRICHCÍN, S., FIFKO VÁ, H., WEISS, P . Por nogr afie jako spo uště č devi antního chov ání? Krimin alistika, 1993 , č. 2, s. 158 – 160. Ci t. d le CHRO MÝ J., K rimin ali ta pách aná n a ml ádeži – A ktuál ní jev y a nová právní úprava v České republ ice , Linde Pra ha, 01.10. 201 0. 33 S rov . POBOŘIL OVÁ, M . V irtu ální dětsk á por nogra fie . Acta Universita tis Carolinae – Iur idica. 2012, r oč.  58, č. 4, s. 75 – 94 . 20 ust. § 191a Zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření, kde skutková podstata je definována v odst. 1 takto: „ Kdo vyr obí, dov eze, vyveze, pr oveze, nabídne, učiní veřejně přístupným, zpr ostředkuje, uvede do oběhu, pr odá nebo ji nak jinému opat ří fot ografické, filmové, počítačov é, ele ktr onické n ebo jiné pornog rafické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, o které ví, že k takovému zobra zení nebo využití nedala souhlas, bude potr están odnětím svobo dy až na dvě léta, zákazem činnosti nebo pr opadnutím věci. “ 34 I v oblasti práce s infor m acemi bez přes ah u do fyzického sv ět a najd em e vojens ké a bezpečnostní aplikac e. P atří sem zpracování zpravodajských dat, integrace dat o bojové situac i z různýc h zdrojů a jejich vyhodnocování, snaha předvídat kroky nepřítele a navrhovat vlastní operační postupy za účele m získání převahy a iniciativy na bojišti. 35 b) t rest ná čin n ost o dehráva jící s e ve fyz ickém s vět ě n ebo v k omb in aci se s větem virtuální m Sem patří útoky na informační systémy , které p ůsobí ve fyzickém sv ětě pomocí nástrojů řízených AI – od průmyslových systémů SCADA a ICS 36 přes roboty až po autonomní vozidla, kte ré mohou sloužit jako „zabijácký nástroj“. D al ší významnou kategorií jsou manipulace fyzických zařízení připojených k inte rnetu věcí (IoT 37 ). Útočníci mohou převzít kontrolu nad kam erovými sy stémy , dveřními zámky , vozidly nebo průmyslovými roboty za účelem poškození zaříz ení či ohro žení zdraví osob. Do oblasti průmyslových robotů můžeme zahrnout i význa mnou kategorii robotů používaných ve voj enství a ozbrojenýc h konflikt ech vče tně tzv . autonomních zbra ňových systémů. 38 Tímto způsobem může být naplněno mnoho skutkových podstat TZ, jako jsou např. Sabotáž, T eror istický úto k, Obecné ohrožení, Zís kání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilní m pl avidlem a pevnou plošinou, Poškození a ohrožení provozu obec ně prospěšného zařízení, Poškození cizí vě ci, Neoprávněné užívání cizí v ěci, např. ICT zařízení, Neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového s ystému n ebo nosiče i nformací, Opatření a př echovávání přístupového zaříz ení a h esl a k po číta čovému systému a jiných takových dat, Padělání a pozměnění veřejné listiny , ale i ale i útoky na životy či zdraví osob: T eror , V raž da či Z abití, Usmrcení z nedbalosti, Ublížení n a zdraví z nedbalosti p rovedená pomocí kybe rnetického z ařízení využívajícího AI. Jak bylo konstatováno dříve, zde podle názoru autora není důvodu k vymýšlení nějaké další, nové skutkové podstaty . 39 Mohli bychom sem zařadit i zneužití AI pro výb ěr cíle trestné činnosti (oběti) na základě profilování, kdy AI vygeneruje seznam „vhodných obětí“ podl e chování, 34 Zákon č . 40/2 009 Sb. , tres tní zá koník, ve zně ní úči nné m od 1. 1. 2 026. 35 S rov . např. CARLO, A. Artif icial Int elli gen ce in the Defen ce S ect or . In : MAZ AL, J., F AGIOLINI, A. , V AŠÍK, P . a TUR I, M., eds. Model ling an d Sim ulation for Aut onomo us S ystem s. MESAS 2020. C ham : Springe r , 2 021. Lec ture Note s in Comp uter Sci ence, v ol. 1261 9, s. 22 7 – 237 nebo DU, L ., L I, G., CHANG, H. a HAO, H. Mil itary Appl ica t io n s of Art ificia l Intelli g ence. In: LO NG, S. a DH ILLON, B.S., e ds. Ma n - Mach in e - Envi ronm ent Syst em Engi nee rin g. MMESE 2020. Singa pore: Spring er , 20 20. L ec ture Note s in El ec tric al Engi neering , vol. 645, s. 1 185 – 1 19 3. 36 SM EJKAL, V . Kyb ern etická krimi na lita . 3. v y d. Plzeň: Aleš Če n ěk, 2022 , s. 10 67 an. 37 Interne t věc í (In terne t of Things) ozna čuje s íť f yzick ých zař ízení, obje ktů a s ysté mů vyba venýc h senz ory , sof tware m a d alší mi technolog iemi , k teré ji m u možňu jí sbírat d ata, ko muniko vat a i nt eragov at mezi seb ou i s jiný mi systémy přes int ern et, často b ez p ří mého zásahu člov ěka. V íce v iz S MEJK AL, V . Ky ber neti cká kr imin alit a. 3. v y d. Pl zeň: Aleš Čeněk, 202 2 , s. 1 16 an . 38 Ví ce viz SM EJKAL, V . Kybern etická krimi na lita. 3. vy d. Plz eň: Ale š Če něk, 202 2, s. 1 1 2 an. 39 Sro v . SMEJKA L, V . (2024), op. cit. 21 majet kov é si tuace či zranitel nos ti , které pak pachatel vyu ži je k fy zi ck ým vloup áním , přepade ním či loupežím nebo jiným út okům. 40 Pokud jsme se výše zmínili o trestné činnosti z ne dbalosti v oblasti zdravotnictví, pak tot o spadá i do této kategorie deliktů v reá lném p rostře dí. A to v souvislosti s využíváním AI a robotů např. při dávková ní záření v ra dioterapii nebo p ři operaci srdce provedené pomocí robota Da V inci. Existuje studi e o databázových hlášení ch o poruchách robotické chirur gie (8 06 1), vč etně těch, které sko nčily zraně ním (1 391) a úmrtím (144), v letech 2000 až 2013 (nov ější se nepodařilo nalézt). 41 I tak ta to čísla dokládají nemalou výši rizik spojených s AI a roboty ve zdravotnictví. 2 ) Zlo čin y zaměřen é na AI sys témy ( AI jako subjekt trestního práva hmotného) Jde o situace, kdy jsou AI systémy cílem útoků za účelem dosa žení určit ého efektu – od narušení či ovli vnění činnosti až po jeho likvidaci. T o může zahrnovat jednání j ako průniky (hacking) a sabotá že (po škozování cizí věci), ale i kybernetické útoky typu D DoS nebo malware a viry . Zde bude třeba rozlišit útoky: a) na da tovou vrstvu (dat a poisoning, model inversion, backdoors), b) na fyzickou vrstvu (hardware, s enzory , rušení signálů, přímé poškození (robota n ebo jiného stroje – automobilu), c) na pr ovozní vrstvu (D oS/DDoS, hacking). V procesu vývoje modelu AI může út očník m odifikovat algoritmus či napsaný program, vložit tzv . zadní vrátka (backdoor) aktivovaná speciálním vs tupem, což um ožňuje systém ovl ádnout, podstrčit zmanipulovaná trénovací data (data poisoning), nebo při vytváření modelu na bázi kl asifikace dosáhnout upravenými vstupy (adversa rial examples), aby byl model zaujatý č i chyboval při použití na nových datech. U již existujících nástrojů AI může naopak útočník z AI m odelu zpětnou analýzou výstupů rekonstruovat informace o datech, na kterých byl model trénován, což ohrožuje soukromí pacientů či záka zníků (model inversion), nebo dokonce z ískat samotný model (model stealing). 42 U robotických a autonom ních systémů s e může jedna t o rušení či podvrh si gnálů z GPS, kamer , L IDAR u 43 , mikrofonů apod., což ved e k chybnému vnímání prostředí. Může to být také útok zahlcením informacemi (požadav ky) typu DoS/DDoS (Denial of Service / Dist rib uted Den ial o f S ervice). S amo zřej mě s tál e přich ázej í v úvahu logické útoky bezpečnostního charakteru (zneu žit í ned ost atečn é aut ent iza ce, ot ev řený c h po rtů) nebo přímé fyzické útoky na hardware robotů. 3) Vlastní jednání systému AI s de liktním dopadem Vlastní jednání systému AI s deliktním dopadem označ uj e situaci, kdy systém AI v rámci s vé autonomie (tj. be z přímého a okamži tého pokynu člověka) vykoná úkon č i 40 S rov . UNITED NA TIONS INTERREGIONAL C RIME AND JUSTICE RESEAR CH INSTITUTE. Artificial Inte llige nce and Rob otics f or La w Enf orce ment [ online ], T urin: U NIC RI, 2020 . 41 AL EMZADE H, H., RAMAN, J., LEVESON, N., KALBARCZ YK, Z., IYER, R. K. Adverse events in r obo tic sur gery : a r et r ospect ive study of 14 years of FDA data. P LoS ONE [online ], 2 016, 1 1(4), e015 1470 [ci t. 2025 - 07 - 13]. 42 P APERN OT , N., McDA NIEL, P ., JHA, S., FREDRI KSON, M., C ELIK, Z. B., SW AMI, A. The limitations o f d eep lear ning in adve rsar ial set tings . In: 2 016 IEEE E urope an Sy mposium on Sec urity a nd Priv acy (E uroS& P) . Saa rbrücke n: IEEE , 2016, s.  372 – 3 87; BIGGIO, B. , ROLI, F . W ild p atterns: T en years after th e rise of a dversarial ma chine lear ning. Patt ern R ecogni tion , 2018, 84, s . 31 7 – 331; SHOKRI, R ., S T RONA T I, M., ZHANG, C., SHMA T IKOV , V . M embersh ip infer ence att acks ag ain st machi ne learn ing mod els. In: 2017 I EEE Sy mposi um on Security and P rivacy (SP). San Jos e: IEEE, 2017, s. 3 – 1 8; Y ANG, W ., WEI, Y ., WEI, H. et al. Sur vey on Explai nable AI: From A pproa ches, Limitations and Applica tio ns Aspec ts. Human‑Centric Intelligent Systems [online], 2023, 3, s.  161 – 188 [c it. 20 25‑07‑ 12]. 43 LiDAR (Light De tection and Rangin g) je technolog ie, kter á vyu žívá laserov ého s v ětla k měřen í v zdálen ost i k obje ktu a vyt váření vyt voří 3D m apy o kolí . 22 generuje výsledek, kt erý přím o způsobí újmu, poruší právní normy nebo zasáhne do prá vní sféry jiného subjektu. T a kové jednání je přičitatelné osobě, která systém navrhla, provoz uje nebo jej kontr oluje, avšak z hlediska kauz ality a p rávní kvalifikace je tř eba analy zovat , zda jde o výsledek předvídatelný, odvratitelný či důs ledek „nezávislého“ cho vání systému v rámci jeho algor itmické činnosti .“ Vzhled em k vl astnostem pokročilejších systémů AI ozn ačovaných j ako super int eli gence (Art ifici al S uper In t ell igen ce, AS I) n ebo „ob ecn á AI“ ( Art ifi cial Gene ral Intel li gence, AG I), také označov an é jako „s iln á AI“ (St rong AI) 44 , 45 , zde bude přicháze t v budoucnosti v úvahu i varianta jednání systému AI bez pokynu z vnějšku, které – alespoň do té doby , než bude A I disponovat vlastním vědomím – bud e mí t n ejs píš e cha rakt er naplnění objektivní strán ky nedbalostních tr estných činů sp áchaných n e jspíše výrobci. I když toto selhání p řicház í v úvahu i u non - AI systémů, v případě systémů obsahujících AI vyšší generace nastá vá pr oblém s prokazováním zavinění a s přič itatelností 46 – v iz dál e. 4) AI jako h roz b a pro tr estní proces R ychlý rozvoj g enerativních technologií AI přináší kromě řady pozitivní ch přínosů pro kriminalistickou praxi r ovněž zásadní rizika pro integritu tr estního řízení. Uměl á inteligence může slouž it k vytváření f alešných st op a důkazů pro č i proti podezřelým, r esp . obviněným, může vytvá řet f alešná alibi nebo na opak generovat důk azy proti nevinným osobám (např. v podobě umělé dětské pornografie). Systematická pře hl edová studie shrnuje, že dee pfakes mohou být zneužity k diskreditaci obětí a svědků, k vytváření falešného a libi pro pachatele či dokonce k obvinění nevinných osob, čímž jsou porušována základní prá va n a spravedlivý proces a presumpci nev i ny . Detekce deep fa ke materi álů je technic ky náročná a v trestn í m řízen í zatím standardně neprobíhá, což může ohr ožovat důvěru ve ř ejnosti v digitál ní důkaz y jako takové. Autoři st udie proto doporučují vytvoření m etodických pokynů, odbo rné vzdělávání or gánů činných v trestním řízení a zavedení speci alizovaných forenzních t echnologií pro ověřování aute nticity dig itálních důkazů. 47 5 ) AI jako p omocník v rámci tre stního procesu Nástroje AI mohou být využitelné v oblasti odhalování, vyšetřování a dokazová ní trestné činnosti . A I zde plní primárně roli podpů rného nástroj e, který zvyšuje schopnost or gánů činných v trestním řízení efektivně zpracovávat rozsáhlé a h eterogenní s oubory d at, identifikovat vzorce chování pacha t elů a odhalovat souvislosti jinak skryté v datech. AI se začíná využívat pro prediktivní pol icing 48 , tedy modelování rizikových lokal it a časů páchání k riminality na základě historických dat a st atistických modelů. T oto používání je ale nejvíce zatíženo různými subjektivními názory či dokonce jen pocity osob, které se ne chtějí smířit s nezaujatou objekt ivitou AI a obviňují ji z předpojatosti či diskriminace. AI s ystémy mohou sice zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určitou skupinu 44 SEARLE, J. R. Min ds, brai ns and s cie nce. Thir teenth pr inti ng , Camb ridg e, Massach uset ts: Har vard Un iv ersi ty Press, 2003. 45 MINSKY , M. C omputati on: Fi nit e and I nfi nite Mac hines . N.J.: Pre ntice - Ha ll Englewoo d Clif fs, 1967. 46 S rov . SMEJKAL, V . (2024), o p . c it . n ebo obdobně MULÁK, J., PROV AZNÍK. J. Ro boti za mřížemi – je české tr es tní práv o připr ave no na r ozv oj umele inte lige nce? In: GŘIVNA, T ., RICHTER, M., Š I MÁNOVÁ, H. (ed s.) Vliv nových tec hnologi í na tre stní právo, Praha : Audi tor ium, 2 022, s. 262. 47 SANDOV AL, M. P ., DE ALMEID A V AU, M., SOLAA S , J., RO DRIGUES, L. T hr eat of deepf akes to the cr imin al just ice syst em: a syst emat ic r evi ew . Cr ime Sci ence, 202 4, r oč. 13, čl. 4 1. 48 S rov . ERDOĞAN, I. Al gorit hmic suspi cio n in the era o f pr edic tiv e polic ing. In: BORGES, G. a C. S OR GE, eds. Law and techno logy i n a globa l di gital socie ty . Cham : Spri nger , 20 22 ne bo MEIJ ER, A., WESSE LS, M. Pre dict ive polic ing: revi ew of be nefits and dr awbac ks. Inter nationa l Jour nal o f Public Admi nistr ati on [o nline ], 2019, r oč. 42 , č. 12, s . 1031 – 1 03 9. 23 (např. podle pohlaví, rasy , věku), vyvozovat nepř esné závěry kvůli špatnému nebo nevyváženému tr énovacímu datasetu, ale jako zá sadní problém zde l ze vi dět i opačnou situaci, kdy AI korektně vytváří výstupy dl e vzorců, kt eré v dat ech dominují, ale nejsou po važovány za politicky či jinak akceptovatelné. V oblasti a nalýzy informací z mí sta činu neb o stop zjištěných v r eá ln ém či kybernetické m prostoru přináší AI nové možnosti . Jde o použití AI pro an alýzu kriminální scény – vraždy , požáru apod. 49 , záznamů z kamero vých syst émů, trasování pohybu osob dle stop zjištěných z mobilních telefonů, automobilů a jiných za řízení 50 , zjišťování a analýza út oků proti IT/IS, odhalování podvodných finančních transakcí, t řídění a vyhledávání důkazních materiálů ze zab avených da tových nosičů, včetně obnovy záznamů a odhalování souborů skrytých či zne přístupněnýc h. Pokud se jedná o „živé“ případy vyžadující časově kritické rozhodování, p ak cílem forenz ního vyšet řování je poskytnout situační povědomí, provést identifikaci a uchov ání digitálních důkazů, extrakci i nformací a jejich ana lýzu v poža dované době. V této obla sti je třeba hleda t nové přístupy , než pouze spoléhat na to, že AI se dokáže efektivně vyrovnat s problémem „big - da ta “ vznik ajícím s r ostoucí digitalizací našeho světa. J ak konstatoval Ústavní soud ČR v so uvislosti s rozhodováním o povinném uchovávání prov ozní ch a lokalizačních údajů elek tronických komunikací, ve „virtuálním pr ost oru informačních technologií a elektr oni cké komunika ce“ d o ch ází v s ou časn ost i k zazn amen áván í, shromažďování či zpř ístupňováním z načn ého mno žství údajů a tato zpr acování „zasahují i do soukr omé sféry každého jednotli vce, ačkoliv on sám do ní v ědomě nikoho vpustit necht ěl“ . 51 Navíc současné využi tí většího množství forenzníc h metod může vést k vzájemnému popírání zjišt ěných stop, což snižuje m ožnosti je provést jako důkazy , případně k vytvoře ní falešně pozitivních důkazů. Příkladem možného řešení je ná vrh modelu di gitálních důka zních objektů (DEO) pro redukce fo renzních da t v digitálním forenz ním vyšetřování řeš ení. 52 Digitální forenzní analýza je stále pov ažována z a relativně nový smě r vý zkumu, který se neustál e rychle vyvíjí. V důsl edku t oho potřebuje důkladně d efinované a ověřené datové sady , procesní m odely a techniky , st ejně jako formální výzkumné m etodologie. Zása dní slabinou zůstává ale nep růhlednost umělé i nteligence b ránící adekvátní formalizaci a stan dard izaci této oblasti. 53 Klíčová pro důvěryhodnost a audit forenzních AI systémů je zde potřeba dosažení vysvětlitelnosti (e xpl ainability) algor itmů a robustnosti AI proti chybám a omylům. Explainable AI (EAI) usi luje o to, aby výstupy AI systémů byly sroz um itelné lidem – poskytovaly jasně formulované vysvětlení důvodů svých rozhodnutí. T o zvyšuje důvěru, 49 ARBER, S. AI as a dec ision s upport t ool in for ens ic ima ge analy sis : A pilot study on inte grati ng lar ge la ngua ge models into crime scene inve stiga tion workflows. Jour nal of For ens ic Sci ences , 2025, r oč.  70, č.  3, s.  932 – 943. 50 S rov . UŘIČAŘ, M. Soukr omí v di gitální do bě. Pra ha, C. H. Beck, 2 025. 51 Ústavní soud ČR tuto tez i kons tatova l nejpr ve v nález u sp . zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. bře zna 201 1 a poslé ze ji, s odka zem na tento př edc hoz í nále z, pova žova l za vho dné po užít opě t v nál ez u sp. z n. Pl . ÚS 24/ 1 1 ze d ne 20 . prosi nce 201 1. Cit. d le UŘIČA Ř, M. Soukromí v digitální době. Praha, C. H . Beck, 2025. 52 GRI GALIUNAS, S ., T OL DINAS, J., VE NCKAUSKAS, A., M ORKEVICIUS, N. a DAMAŠEVIČIUS, R. Digital Evi denc e Objec t Model for Situ ation A war enes s and De cision Mak ing in Digit al For ensic s Inv es tigati on. I EEE Intellige nt Syste ms [onl ine], 20 21, roč. 36, č. 5, s.  39 – 48 [cit . 2025‑ 07‑12]. 53 SOLANKE, A. A., BIASIOTTI , M. A. Digit al For ensi cs AI: Evalu ating, Sta ndar dizin g and Opt imiz ing Digi tal Evidence M ining T echniques. Kü n stliche Inte llig enz [onli n e], 20 22, 36, s.  143 – 161 [c it. 20 25‑ 07‑ 12]. 24 auditovatelnost a možno st zá sahu v krit ických ap likacích (např. zdravotnictví, finance). 54 Robustní AI (RAI) klade důraz na odolnost modelů vůči chybám, nepře snost em i úmyslným útokům (např. adversarial attacks). 55 Robustní XAI (součást Robustní AI) ře ší, aby vysvětlení byla stabilní, tedy ž e malá změna vstupu nemění radikálně interpretaci modelu. Další možnost uplatnění AI v trestním proce su spočívá v oblasti právní, zejména pak co se týká int erpretace právní ch předpisů a vyhledáv ání re l evantní judi katury . T ato možnost využití přichází v úv ahu samozřejmě u všech ú častníků trestního řízení, př ičemž zd e v íce než kdykoli jindy bud e t řeba diskutovat otázku rovnosti zbraní. T edy zda například stát vybavený n ějakým exp ertním systémem tím nezíská výhodu vyplývající z jeho vý razně většího množství d i sponibilních prostře dků a informací oproti protistraně, tedy obhajobě, obviněnému, resp. obžalovanému. Uplatnění AI v t restním procesu musí být koncipováno tak, aby byla zachová na rovnost zbraní, právo n a obhajobu a možnost nezávislého auditu algoritmů, které vstupují do dokazování ne bo jiný ch úkonů v rámci t res t ního řízení. Při procesním využití AI je nutné reflektovat i otázky spolehlivosti a pravosti digitálních stop generovaných algoritmy , přípustnosti automaticky prováděných procesních úkonů či zpracování dokumentů (např. analýzy spisů, přepisy výs lechů), ale i dopadu tzv . black - box efektu 56 na transparentnost řízení. 57 Tímto termíne m se označ uje situace , kdy AI systém sice dosahuje určitého výsledku, avšak uživatel ani regulátor nejsou schopni vysvětlit, j akým způsobem k tomuto výsledku dospěl. T ento deficit transparentnosti představuje zásadní výzv u nejen z hlediska legiti mity a důvěryhodnosti rozhodování, ale též z hlediska přičitatelnosti právní odpovědnosti za důsledky takových rozhodnutí. V právním státě založeném na zásadách spravedlivého proc esu a odpověd nosti za zaviněné jednání n elze p řipustit , aby byla právní odpovědnost přenesena na uživatele či provozovatele systému, aniž by byl schopen zpětně odůvodnit rozhodovací proces systému, kt erý použil. T o je zvláště problematické u pokročilých modelů hlubokého učení ( deep learning ), j eji chž archit e ktu ra či ní ex - post interpretaci výsl edků technicky obtížnou, ne - li nemožnou. Právní teorie i regulační náv rhy proto vycházejí z předpokladu, že je n ezby tné zajistit auditovatelnost, vysvětlitelnost a repr odukovatelnost výsledků generova ných A I. T o zahrnuje jak metodologické standardy v obl asti tzv . vysvětlitelné AI ( EAI, RAI, XAI ), tak konkrétní technické přístupy , jako jsou metody SH A P (Shapley A dditive Explanations) či LIME (Local Interpretabl e Model - agnostic Explanations). 58 T yto nástroje umožňuj í 54 ADADI , A., BERRADA, M . Peekin g in side the black - bo x: A survey o n expl ainab le art ifi cial in tell igence (XA I). IEE E Ac ce ss [online], 2018 , 6, s.  52138 – 5 2 160; ANSARI, M. A. H. Explainable and trustw orthy artif icial intelligence , machine learn ing , and deep l earning. In: SHARMA, A. K., SHARMA, A., SHUKLA, P . K., eds. AI Revo lution: T re nds, Applic ations, a nd Im plica tions , 1st e d. [onli ne]. H ydera bad: D eep Sc ienc e Rese arc h, 2024; Y ANG, W ., WEI, Y ., WEI, H. et al. Surve y on Expla inable AI: From A pproa ches , Limi tations and Ap plic ati ons As pects . Human‑ Centri c Inte llige nt Sys tems [onl ine], 2023 , 3, s.  161 – 188 [ci t. 202 5‑07‑ 12]. 55 BIGGIO, B., ROLI, F . W ild patte rns: T en year s after the rise of adver sari al machine learni ng. Patte rn Recognit ion , 2018, 84, s.  317 – 331 . 56 V oblast i AI ozn ačuj e b lack - bo x pro blém sit uaci, kdy rozh odová ní či chová ní A I systé mu (zej mé na za lože ných na hlu boké m uče ní – dee p lear ning) je pro li dskéh o už ivatel e, a udit ora ne bo d okonce něk dy i sa motné ho tvůrce netr ansp aren tní, a tedy obtížn ě vysvět lit eln é či dokon ce n evy světli telné. 57 YU, R., ALÌ , G.S. Wh at’ s insi de the black box? AI chal lenges for lawy ers and r ese ar che rs. Legal Infor matio n Mana gement , 2019, roč. 19 , č. 1 , s. 2 – 13. 58 LUNDBERG, S. M., LE E, S. A Uni fie d A ppr o ach to Interpr etin g Model Pr edic tions . In: Pr oceedi ngs of t he 31s t Int ernat ion al Co nfer ence on N eural In formatio n Processi ng Systems ( NIPS 201 7). Red Hook: Curran Asso ciates, 2017, s.  476 5 – 4774; RIBE IRO, M. T ., SING H, S., GUE STRI N, C. Why S hould I T rust Y ou?: Explai ning the Pre dict ions of A ny Clas sif ier . I n: Pr oce edin gs of t he 22nd ACM SI GKD D Inter national C onfer ence on Know led ge Dis covery a nd Da ta Mi ning. Ne w Y ork: Ass ocia tion f or Comp uti ng Machi nery , 2 016, s.  1 135 – 1144. 25 uživatelům i dozorovým or gánům získat p řehled o vlivu jednotlivých vstupních faktorů na výsledek rozhodnutí. Současně s e objevuje pož adavek, aby poskytovatel é AI systémů byli povinni vést a uchovávat z áznamy o použitých t rénovacích datech, parametrech model u i jednotlivých rozhodovac ích kro cích. 59 T akové záznamy by měly být přístupné pro účely auditu a přezkumu v případě spo ru, aby bylo mo žné zhodnotit soulad rozhodnutí vydaného AI s právními předpisy a principy odpovědnosti. 3. Zavinění a p řičitateln os t Rozvoj AI a její integr ace do s polečenského a ekonomického života na st oluje zásadní otázky i v oblasti trestního prá va. Největší výzvu představuje otázka přičitatelnosti jednání autonomních systémů konkrétním osobám a redefinice klasic kých konceptů trestní odpovědnosti, ze j ména zavinění. T radiční konstrukce za vi nění – úmysl, nedbalost či hrubá nedbalost – vycház í z předpokladu, že jedna jící je schopen ovládat své j ednání a je si vědom jeho následků. 60 U autonomních systémů, zejména u těch, které jsou schopny samostatného učení, adaptace a rozhodování, je tento předpoklad oslaben či přímo popřen. Diskuse proto směřuje k ot ázce , zda a za jakých podmínek lze deliktní jednání AI přičíst konstruktérovi, pro gramátorovi, autorovi t estovacích dat (datasetů), koncovému výrobci, dist ributorovi nebo uživateli systému, případně zda je namístě uvažovat o odpově dnosti právnické osoby podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Jak již bylo uvedeno dříve, „ Pachatelem je obvykl e fyzická osoba, nicméně zákon č. 418/201 1 Sb., o tr estní odpovědnosti právnických osob a řízení pr oti nim, v e zn ění pozdějších předpisů (dále jen „ ZTO PO“) vytváří možnost, že tr estný čin jedné nebo ví ce fyzickýc h osob bude za splnění přičitatelnosti tr estným činem právnické osoby . Přičitatelnost j e zakotvena v § 8 ZTOPO a využívá specifické konstrukce přičitatelnosti, kdy se zaviněné jednání určité skupiny fyzických osob přičte právnické osobě, jelikož Z TO P O vychází z konce pce, že pr ávnické osoby js ou způsobilé jak k právnímu, t ak k pr oti právnímu jednání. Pr oto úvahy o tr estní odpovědnosti za AI s e budou tý kat j ak fyzickýc h, tak právnických osob. “. 61 Odpovědnost za deliktní dopady zůstává primárně na lidských subjektech, kterými mohou být výrobci (včetně kons truktérů, programátorů, t vůrců datasetů, testerů a jejich zaměst navat el ů), ale p ří padn ě i p rovo zov atel é (u ži vat elé). 62 Návrhy , kt er é se sn aží vy řeši t tuto složitou otázku zavedením j akési „pseudo objektivní“ odpovědnosti do trestního procesu, se ale jeví jako nevhodné. V oblasti trestní odpovědnosti by z řejmě nebylo možné zákonně st anovit n ějakou formu objektivní odpo vědnosti, neboť mezi zákl adní principy trestní odpovědnosti patří trestnost činu, způsobený následek a příčinná souvislost m ezi činem a jeho následkem. tj. prokázání zavinění konkrétního pachatele neb o skupiny osob. Na rozdíl od občanskoprávní odpovědnosti, kde je běžná i odpovědnost objektivní (např. za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným), v trestním právu je odpovědnost zásadně nepřenosná a individuální. Za vi nění jako obligatorní znak trestného činu má 59 V iz např. čl. 12 N aříze ní Evr opské ho parl am ent u a Rady (EU ) 20 24/1 689 z e d ne 1 3. če rvna 2024. 60 ŠÁMAL, P . Op. cit.; HERCZEG , J. Zavi nění a om yl v novém t r est n ím ko dexu . B ulle tin adv okacie , 2009, č. 10, str . 47 – 53. 61 Po drobně viz SMEJKA L, V ., 2023. Op. cit. 62 Podrob ně viz S MEJK AL, V . T r estní odpov ědnost za je dnání r obotů využ ívajíc ích AI. In: ČENTÉŠ, J., KUR ILOVSK Á, L., ST RÉMY , T ., V ASILIK , L. ( eds. ) Br ati sla vské prá vnické fórum 2 023: a ktuál ne výzv y tres tnéh o práva . Brat islava : Prá vnic ká fakul ta U niver zity K omenské ho v B rati slave , 202 3, s. 46 - 7 3. 32 52. SOLANKE, A. A., B IASIOTTI, M. A. Digital Forensics AI : Evaluating, Standardizing and Opti mizing Digital Evidence Mining T echniques. Künstliche Intellig enz [online] , 2022, 36, s. 143 – 161 [cit. 2025‑07‑12]. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s 13218 -022- 00763 -9. 53. ŠÁMAL a kol. T r estní zákoník: Komentář . 3. vy d. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 280 an. 54. UNITED NA TIO NS IN TERRE GIONAL CRIME AND JUS TICE RES EARCH INSTITUTE. Artifi cial Intelligence and Roboti cs for Law Enfor cement [online], T urin: UNICRI, 2020 [cit. 2025‑07‑14] . Dostupné z: https://unic ri.or g/sites/d e fault/f iles/2020 - 1 1/AI%20MLC.pdf. 55. UŘIČAŘ, M. Soukr omí v digitální době . Praha, C. H. Beck, 2025. 56. V AS W ANI, A., SHAZ EER , N., P ARMAR , N., US ZKOREIT , J ., JONES , L., GOMEZ, A. N. , KAIS ER, L. , POLOS UKHIN, I . Attention I s All Y ou Nee d. In : Advances in Neural Information Pr ocessing Systems , sv . 30, Neur IPS 2017, s. 5998 – 6008. DOI: 10.5555/3295222.3295349. Dostupné z: https://dl.acm.or g/doi/10.5555/3295222.3295349?utm_source= chatgpt.com . 57. WEISS, P . a kol. Sexuální zneužívání . Praha: Gr ada Publishing, 2005, s . 153. Cit. dle CHROMÝ J ., Kriminalita páchaná na mládeži – Aktuální jevy a nov á právní úprava v České r epub lice , Lin de Praha, 01.10.2010. Převzato z CODEXIS® , doplňku LIBER IS® 58. WISSUC HEK, Ch., ZSCHEC H, P . Pr escr ipt ive an alyt ics syst e ms r evi sed: a syste matic literatur e r eview fr om an information systems perspective . Inf ormation Systems and e - Business Management [online], 2024 [cit. 2025 - 07 - 01], roč. 22. DOI: 10.1007/s10257 -024-00688- w . Dostupné z: https://link.springer .com/article/10.1007/s10257 -024-00688- w. 59. XU, P ., ZHU, X., CL IF T ON, D. A. Multimodal Learning w ith T ransfor mers: A Survey IEEE T ransactions on Pattern Analysis and Machine Intelligence , 2023, roč. 45, č. 10, s. 121 13 – 12137 [on line]. Dostupné z: https://doi.org/10.1 109/TP AMI.2023.3275156. [cit. 2025‑07‑01]. 60. Y ANG, W ., W AN G, S., WU, D. et a l. Deep lear ning model inversion attacks and defense s: a comprehensive survey . Artific ial Inte lligence R eview , 2025, 58, 242. DOI: 10.1007/s10462 -025-1 1248- 0. Dostupné z: https://doi.org/10.1007 /s10462 - 025-1 1248-0. 61. Y ANG, W ., WEI, Y ., WEI, H. et al . Surv ey on Explainable AI: Fr om Appr oaches, Limitations and Applications Aspects . Human‑Centric Intelli gent Systems [online], 2023, 3, s. 161 – 188 [cit. 2025‑07‑12]. Dostupné z: https://doi .or g/10.1007/s44230 - 023-00038- y. 62. YU, R., ALÌ, G.S . What ’ s inside the black box ? AI challenges for lawyers and r esear cher s. L egal Information Management , 20 19, r oč. 19, č. 1, s. 2 – 13. DOI: 10.1017/S1472669619000021. Kon taktn é údaje autora Meno a priezvisko: prof. Ing. Vladimír S mejkal, CSc., LL.M., DrSc. Pracov ná po zí cia: profesor Zames tnáv ateľ : Český institut i nformatiky , robotiky a kybernetiky , ČVUT v P raze E- mail: smejkal @znal ci.c z T elefó n: +420 602 309 444 33 ETICKÝ POHLED NA UMĚLOU INTELIGENC I V TRESTNÍ M ŘÍZE NÍ ETHICAL PERSPEC TI VE ON ART IFIC IA L INTEL LIGEN CE IN C RIMIN AL PROCEEDINGS Petr An gyalossy Nejvyš ší sou d Abstrak t Příspěve k se věnuje možn ost em a riziků m vyu žití u mělé int eligence v tr estní m řízení . Zdůrazňuje význam jednotnost i r ozhodova cí praxe a etické lim ity AI, zejmé na v souvislost i s netranspar entností a r i zikem di s kriminace. Reflektuje prakti cké dop ady nás tupu AI na r ovnováhu mezi s oudy a stranami řízení, včetně rizika zahlcení soudů aut omaticky gener ovaným i podáními či zneužití technologi í typu deepfake k man i pulac i důkazů . Příspěv ek r ozlišu je mezi pomocným i nástr oji, které podporují práci soudců, a plně auto ma tizovaným i systémy vh odn ými spíše pr o admini strativní úkony . Záv ěr em je zdůra zněn klíčov ý předpo klad etického využit í AI – že lidský úsudek soudce pů sobí nadále jako záruk a spravedlno s ti. Klíčová slova: umělá inteligence, tr estn í s oudnictv í , r ozhodovací praxe, etika AI, deepfa ke, d ůkazn í řízení, pomocné s oudcovsk é systémy , automat i zace jus tice, důvěra v ju s tici Abstrac t The contribution focuses on t he possibi l ities and risk s of using ar tificia l intelligence i n criminal pr oceed ings. It highlights t he i mpo rtance of consistency in de cision - ma king practice and the ethical limits of AI, particular l y in r e lation to non - transpar ency and the r isk of discrimination. It r eflects on the practical im plications of the rise of AI on the balance between courts and litigants, including the risk of overwhelming courts with automatically generate d submissions or the misuse of de epfake t echnologi e s t o manipulate ev idence. T he contribu t ion di s tinguishes between tools t ha t support the work of judges and fully automated systems mor e suited f or administrative tasks. It concludes by highlighting a key assumption of t he ethic al use of AI – the judg e ' s human discr etion r emains a guaran tee of ju stice. Keyword s: arti ficia l inte llig ence, crim inal justi ce, jud icial d ecisi on - ma k ing, AI ethics, deep f ake, evidence pr ocedur e, j udicia l support sys tems, just ice automat i on, trust in j udiciar y Úvod Rád b ych s e zam ěřil na etick é asp ekt y vy užív án í um ělé i ntel ig ence – zkrácen ě označov an é j ako AI – v trestním řízen í. Etikou v právním kontextu se zabývám dlouhodobě – mi mo j iné jsem se podílel na tvorbě etického ko dexu pro č eské soud ce. D omnívám se, že klá st si otázky v této obla st i není jen intelektuálně podnětné, ale především nezbytné pro orien taci v problémech, které se dotýk ají našeho každode nního života. Vývoj technologií nabral zejména v posledních letech mimořádně rychlé t empo a schopnost i systémů z alože ných na umělé inteli genci ča sto překonávají naše dosava dní p ředstavy . 34 1. Stať Na Nejvyšším soudě České republiky se sna žíme reflektovat aktuální vývoj mimo jiné prostřednictvím odb orných seminá řů, které s e věnují i tématům spojeným s umělou inteligencí. Dlouhodobě rovněž pořád áme tzv . Diskusní seminář zaměřený na etiku v soudnictví, přičemž k aždoročně volím e j iné tematické zamě ř ení. Práv ě n a eti ck é otázk y spojené s využíváním AI v soudní praxi jsme se zaměřili v loňském roce. Proto velmi vítá m i toto naše dnešní setkání. Úvahy o zapojení výpočetní t echniky do soudních procesů mají v našich zemích dlouhou tradici. Často bývá zmiňován nap říklad projekt elektronického výpočtu výše výživného, na ně mž se již v 60. letech minulého století podílel prof. V iktor Knapp 1 . Ačkoliv k praktickému využití t ohoto s ystému – zejména z politických důvodů – nakonec nedošlo 2 , svědč í tato iniciativa o dlouhodobém zájmu česko slovenských právníků o možnosti využití informačních technologií v justici, i když tehdy se o AI samo zřejmě ještě ne jednalo. Přej deme - li do souča snost i, rá d bych se nejprve do tkl potenciálu využití AI v rámci analýzy obecné soudní praxe v trestní obl ast i . Um ělá in tel igen ce zd e m ůže seh rát významnou roli, zejména při plošné analýze soudních rozhodnutí, což by mohlo přispět k větš í jednotnosti při ukládání t restů. Klíčovým předpokladem j e však dostupnost relevan tní ch d at – tedy nejen rozhodnutí vr cholných soudů, která jsou již v zásadě veřejně přístupná, ale i rozhodn utí soudů nižších stupňů. Právě jejich nedostateč né zpřístupnění v anonymizované podob ě představuje v č eském prostře dí dlouhodobý problém, který dosud výrazně om ezoval možnosti systematické analýzy . V sou časno sti sice exi stu je veřejná datab á ze provo zov aná Min ist erst vem spravedlnosti, k terá má sloužit k publikaci rozhodnutí nižších soudů, j ejí naplněnost je však zatím omezená. Navíc je anonymizace některých rozsudků provedena natolik důsl edně, že výrazně snižuje jejich čitelnost a praktickou využitelnost. Jakmile b ude k dispozic i dostate čně kvalitní a přístupná datová základna, o tevřou se reálné možnost i využití AI pro podporu větší jednotnosti rozhodovací praxe. Jak výs tižně poznamenal místopředse da Ne jvyššího soudu Petr Š uk, cílem je, aby „platilo stejné pr ávo v B udějovicích Českých i Moravských“ 3 . Domnívám se, že cesty vedoucí k posil ování jednotného rozhodování v trestních věcech jsou jednoznačn ě v z ájmu zlepšování důvěry veřejnosti v jus tici. Jednotnost rozhodovac í praxe lze v tomto ohledu chápat jak o eticky žádoucí, za tímc o roztříštěnost a nízk á předvídatelnost rozhodnutí tut o důvěru spíše oslabují. Analýza obecné soudní praxe v tre stní oblasti může rovněž přispě t k určité míře predikce trestné činnost i. S nahy o zavádění obdobných systémů lze pozorovat již dnes. Například ve Spojeném království vláda úda jně na vývoji takového nást roje pracuje 4 . Zapojení umělé inteligence do prediktivních procesů současně vyvo láv á závažn é et ické otázky , které úzce souvis ejí s její povahou jako tzv . „černé skříňky“ – tedy systémů, u nichž často nelze transparentně vysledovat, jakým způsobem dospěly ke svému závěru. 1 JAREŠ, A . Umělá i nteli gence , autom atizac e a kódov ání v právu. Bul let in a dvokac ie. r oč. 2025, č . 1 – 2, s. 33. 2 CVRČEK, F . V . K napp a 50 let právní inf ormati ky v ČR. Pr ávník . Onli ne. r oč. 201 3, č. 12, s. 1221. Dost upné na: https://www .ilaw .cas.cz /upload/w eb/files/pravnik /issues/2 013/12/ PRA VNIK komple t_12_2013.pdf [cit. 20 25 - 06 - 20] . 3 DRACHOVSKÝ, O. Rozhov or: Petr Šuk – O Nej vy šš ím soudu, judi ka tuře, r ek odifikac i a mn ohém dalším – čá s t I . Prá vní pr ostor . [ Online ] . Dost upné na : ht tps ://www .prav nipros tor .cz /cl ank y/obca nske - pra vo/r ozhovor - petr - su k -o - nejvys sim - soudu - judi kat ure - rekodi fik aci - mno hem - dalsim - cast - i [cit. 2025 - 06 - 20 ]. 4 KARLÍK, T . Brits ká vláda pracuj e na AI sy sté mu, kte rý má předv ídat vr aždy . Česká televize. 2 025 . [online] Dostup né na: http s:// ct24.cesk atelev ize. cz/clan ek/ ved a/b rit ska - vlada - pracu je - na - ai - sy stemu - kt ery - ma - predvi dat - v razdy - 35993 1 [cit . 202 5 - 06 - 20 ]. 35 Dalším zásadn ím problémem je riziko před pojatosti těch to systémů, které může pramenit ze zkreslených nebo nevyvážených tr éninkových dat. T ento aspek t přímo souvisí s potenciálem diskriminace ve výs tupech AI nástr ojů. P říklady takových selhání lze nalézt i mimo oblast justice, například u algoritmů sociálních sítí určených k detekci škodlivého obsahu, které m ohou vykazovat systematickou p ředpojatost, nedostatečnou přesnost či nekonzistentnost 5 . T yt o zkuše nosti by měly být varováním i pro oblast tr estního práva, kde mohou mít podobné chyby mnohem závažnější důsledky . Zajímavým příkladem rizika předpojatosti softwarovýc h nástrojů je a merický program COMP AS 6 , který některé tamější soudy využívají k pr edikci ri zika recidivy u konkrétních pach atelů. Ačkoliv nejde o systém využívající umělou inteligenci v užším slova smyslu, ale o algor itmický nástroj, jeho fungování vyvolalo značnou pozornost. Ukázalo s e tot iž, že systém vykazuje rasovou předpojatost vůči osobám tm avé pleti 7 . T ento případ ilustruje, jak z ávažné důsledky můž e mít nedostatečně tran sparentní nebo nevyvážený algoritmus. Podobná úskalí mohou ohrozit i současné či budoucí systémy založe né na umělé inteligenci, pokud nebudou dostatečně kont rolovány z hlediska spravedlnosti a nediskriminace. Situace je v tomto ohledu mim ořádně citlivá. Z hlediska důvěry veř ejnosti může totiž soudnictví ztrácet legitimitu jak v případě , kdy se roz hodne potenciálně fu nkční systém nevyužít, tak i tehdy , pokud naopak z avede systém, jehož fungování se ukáže jako ne dostatečné či problematické. Obě varianty mo hou vést k oslabení důvěry v justici – a právě důvěra je j edním z klíčových pilířů její legitimity . O něco přehlednější je podle mého názoru otázka využívání umělé intelig ence při každodenní pr áci soudců a soudních pracovníků. P okud jde o samotné soudní rozhodování, včetně rozhodování v trestních věcech, lze, na základě zkušeností z odborných seminářů i veřejné diskuse, konst atovat pom ěrně širokou shodu na tom , že za koneč né znění rozhodnutí musí vždy nést odpovědnost fyzická osoba – soudce. V tomto rámci mohou nástroje založené na A I sloužit j ako podpůrný prostředek, obdobně jako l idský asistent. Mohou n abídnout návrh, vodítko či koncept části textu, přičemž kon ečné rozhodnutí o jeho využití zůstává pl ně v rukou soudce. V tomto kontextu hovoříme o tzv . pomocných soudcovských systémech, které slouží jako a sistent i a soudcovský úsudek nenahrazují. 8 Umělou int eligenci je tedy možné zapojit do sou dních procesů, aniž by t o nutně vyvolávalo zásadní etické problémy . V tomt o ohledu považuji za velmi přínosný krok Ministerstva sprave dlnos ti České re publ iky , které v letošním roc e zpřístupnilo pracovníkům s oudů nástroj Microsoft Copilot Chat. Zároveň z bezpečnostních důvodů omezilo používání jiných, komerč ně dostupných nástrojů. Copilot um ožňuje generovat texty , shrnovat obsah dokumentů či vyhl edávat informace na internetu, a to v zabe zpeč eném p rost ředí, kter é minimalizuje r izi ko úniku c itlivých da t. I na Nejvy šším soudě v současnosti hledáme způsoby , jak tent o nástroj efektivně a bezpečně využít v každodenní praxi. 5 JOSEPH, J. Pr edi cti ng cr ime or perpe tua tin g bias ? The AI dilem ma. AI & Socie ty . V ol. 40, no. 4, s . 2319– 2321. [onli ne] Dos tupné na: ht tps: //li nk.spri nger .com /arti cle /10.1 007/s 00146 - 02 4 - 020 32 - 9 [ci t. 20 25 - 06 - 20 ]. 6 GAZDA, V . Předpov ěď r ec idivy uměl ou int eli gencí a pr ávo na s oukr omí. Pr ávní rozh ledy . roč. 2023 , č. 8, s. 283. 7 JOSEPH, J. Pr edic tin g crim e or perpe tuatin g bias? The AI dilemm a. AI & Socie ty . V ol. 40, no. 4, s. 23 19– 2321. [onli ne] Dos tupné na: https: //li nk.spr inger .com/ artic le/ 10.1 007/s0 0146 - 02 4 - 020 32 - 9 [ cit. 2025 - 06 - 20 ]. 8 KARPJÁKOVÁ, A. Zcela autom atizov ané AI sys témy a tvorba od ůvod nění soud ního r ozhod nutí v civ ilním pr oce su. Prá vní r ozhle dy . r oč. 2024, č . 22, s . 737. 36 Oproti pomocným s oudcovským systémům, jako je Copilot, mohou v budouc nu plně automatizované syst émy najít své legitimní a eticky bezprobl émové uplatnění v oblasti soudní administrativy – například při rozdělování spisů, sledování procesních lhůt, automa tiz ované tvorbě statistik či dalších podpů rných činnostec h, které neza sahují do samotného rozhodovacího proce s u. S tejně tak mohou být takovéto systémy využity v rámci některých agend správních or gánů, kde je rozhodovací proc es standardizovanější a méně závis l ý na indivi duálním posouzení. Nicméně využití plně automatizovaných rozhodovac ích systémů ve výkonu trestní sprave dlnosti podle mého ná zoru nepřipadá v úvahu. Na druh é straně však po važuji zpřístupnění asistenčního nástroje, jako je Copilot, za velmi pozitivní krok k tomu, aby s oudnictví dokáza lo držet krok s ostatními složkami justice i s očekáváními jejích „klientů“. Zatímco advokáti, soudní znalci či účastníc i řízení mohou umělou inteligenci využívat poměrně volně a bez zásadních o mezení, soudy samotné se bez obdobných nástrojů mohou postupně dostávat do nevýhodné pozice. Hrozí jim nejen rostoucí neefe k tivi ta, a le i ztráta tempa v ůči soukromému sektoru, který digitální inovace zavádí mnohem dynamičtěji. Účastníci řízení již dne s využívají AI k celé řadě č inností v r ámci soudního proc esu – od analýzy judikatury až po generování n ávrhů podání. S tímt o vývojem v šak přich ázejí i nová rizika. Jedním z nich je možnost zahlcení soudů velkým m nožstvím automaticky generova ných podání, která často postrádají potřebnou právní relevanci či k valitu, a mohou tak zvyšovat administrati vní zá těž bez p řínosu pro samotné řízení. T aková podání mohou být výsledkem neodborného použití jazykových modelů stejně jako c estou k tak t izování v řízení – například množstvím podání, která mají spíše obst rukční charakter , či vytvářením nepřiměře ně obsáhlých podání. Dalším ne gativním aspe ktem využ í vání AI stranami řízení je usnadně ní tvorby falešných důka zních materiálů. Obavy v souvislosti s těmito jevy jsou bezesporu oprávněné , nicméně podle mého názoru nejde o z cela nové fenomény . S píše čelíme jejich technologicky pokročile jší podobě, kt erá je díky AI nástrojům snáze realizovatelná. Například ve formě „ deepfake “, typicky tedy vel mi realistických falešných videí. Je však důležité si uvědomit, že „ deepfake “ technologie se n eomezují pouze na vi deozáznamy . Mezi další formy mohou patřit nejen obrázky , ale i například vygenerovaný zvuk, kdy l ze napodobit hlas konkrétní osoby , či generování t extových dokumentů, které napodobují styl , jakým určitá osoba píše. T yto formy di gitální manipulace představují zásadní výzvu pro důkazní říze ní. Mnoho lidí může – a boh užel oprávněně – nabýva t dojmu, že rozpoznat autenticitu informací, ať už ve spi sech či na int ernetu, bude čí m dál obtí žnější. N a fenomén „ deepfake “, který t uto nejistotu zásadně prohlubuje, již reaguje i český zákonodárce. V Poslanecké sněmovně je aktuálně pr ojednávána nov ela 9 trestního zákoníku 10 , která zavádí skutkovou podstatu zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření. P achatel, který takové díl o vytvoří nebo rozšíří, by mohl čelit t restu odnětí svobody až na dva roky , zákazu činnosti nebo propadnutí věc i 11 . 9 Sněm ovní tisk 861/ 0, ná vrh zá kona ze dne 19. 1 1. 2024. Online . Dost upné na : https :/ /ww w .psp.c z/s qw/his torie.s qw?o= 9&T=86 1 [cit. 202 5 - 06 - 20]. 10 Zákon č . 40/2 009 Sb. , tres tní zá koník, ve zně ní poz dějšíc h předpi s ů. 11 Návrh zákona, sně movní tisk 86 1/0. N ávr h § 191a : „ Kd o vyr obí, doveze , vyvez e, pro veze, nabí dn e, uči ní veř ejně přís tupn ým, zpr ostře dkuje, u vede do o běhu , prodá ne bo jina k j iném u opa tří fotogra fické , film ové, počíta čové, ele ktronic ké neb o jiné por nogra fic ké dílo, kter é zobraz uje nebo jina k využ ívá osobu , o které ví , že k takové mu 37 Ačkoliv návr h novely trestního zákoníku re aguje především na problematiku „falešn é“ po rno gra fie, ot ázka zneu žit í techno log ie „ deepfake “ tím zdal eka není vyčerp án a. Pozornost si zaslouží i j eden z pozměňovacích n ávrhů, který usiluje o šir ší krim inalizaci těchto praktik. 12 Konkrétně se n avrhuje rozšíření skutkové podstaty t restného činu poškození cizích práv tak, aby postihovala i případy , kdy ně kdo v úmyslu způsobit vážnou újmu na právec h jiného člověka vytvoří nebo šíří dílo, které neoprávněně zachycuje podobu nebo osobní projev jiné osoby , ačkoliv ví, že se nejedná o autentický záznam. T ento pozmě ňovací návr h re flektuje skutečnost, že zneužití „ deepfake “ technologi e může m ít závažné dopa dy i mimo obl ast pornografie – například v obl asti manipulace s veřejným míněním, poškození pověsti nebo psychické újmy . Zda a v jaké podobě bude tato širší ochrana práv jednotlivce nakone c přij ata, ukáže až další průběh legislativního procesu. Závěr Již dnes je t edy zřejmé, že um ělá i ntel ig en ce n abízí š irok é sp ek trum m ožn ost í využití – od těch přínosných až po eticky spor né či přímo zavrženíhodné. Dynamika jejího vývoje je p řitom natolik rychlá, že to, co nám dnes přijde na h ranici možného, může být z ítra př ekonáno. V kon textu trestního říz ení podle mého ná zoru z ůs tává klíčovým předpokladem etického využití AI skutečnost, ž e konečné rozhodnutí musí vždy náležet soudci – člověku. T en se toti ž ne opí rá pouze o fakta a data, ale také o životn í zkušenost, c i t pro spravedlnost a vnitřní morální kompas. Právě tato kombinace činí ro zhodování nejen zákonným, ale i lidsky sprave dlivým a etickým. Použitá literatú ra 1. CVRČEK , F . V. Knapp a 50 let pr ávní informati ky v ČR . Právník . roč. 2013, č. 12, s. 1219–1230. [online] Dostupné na: https://www.ila w.ca s. cz/uploa d/web/files/p ravnik/issues/2013 /12/ PRAV NIK komplet_12_2013.pdf [cit. 2025-06-20]. 2. DRACHOVS KÝ, O. R ozhovor: Petr Šuk – O Nejvyšším soudu, ju dikatuře, rekodifikaci a mnohém dalším – čá st I. Právní prostor . [Online] . D ostupné na: htt ps://www.pravniprostor.cz /clanky/obcanske - pravo/rozhovor - pet r -suk-o- nejvyssim-soudu-judikature-rekodifikaci- mnoh em- dalsim - cast -i [cit. 2025-06-20]. 3. GAZDA, V .. Př edpověď recidivy um ělou inteligencí a právo na soukromí. Právní rozhledy . roč. 2023, č. 8, s. 283 –290. 4. JAREŠ , A . Umě lá intelige nce, automatizace a kódování v právu. Bulletin a dvokacie . roč. 2025, č. 1 –2, s. 33– 37. 5. JOSEP H, J. . Predicting crime or perp etuating bias? The AI dil emma . AI & Societ y . Online. Vol. 40, no. 4, s. 2319– 2321. Dostupné na: htt ps://link.springer.com/article/10.1007/s00146 -024-02032-9 [cit. 2025-06-20]. zobra zení nebo využ ití nedal a souh las , bude potre stán odně tím svobod y až na dvě léta , zá kazem činnosti nebo pro padn utím věc i.“ 12 P ozměň o vací n áv rh po slan ců P avl a B lažka, Marka Ben dy , Ev y Decroi x, K arla Haase a Pavl a S taňka ze d ne 11. 3. 2025. [online] Dos tupné na : https: //ww w .psp.c z/sqw/ text/ orig 2.s qw?idd= 251 701: „ [V] úmysl u z působit jiné mu váž nou új mu na právec h v yro bí dí lo, kte ré neoprá vněně zobr azu je, za chycuje neb o jina k využívá podobu jiné ho nebo jeho proje v osobní pova hy , které se jeví být pravým i, ač koli ví , že pravé nejso u, nebo ta kové díl o učiní veřej ně přís tupn ým, zpr ostře dkuje, uve de do obě hu, prodá ne bo jina k jiném u opa tří.“ 38 6. KARL ÍK, T. Britská vláda pracuje na AI systému, který má pře dvídat vraždy. Česká televi ze . 2025 [ Online] .. Dostupné na: https://ct24 .ces katele vize.cz/cla n ek/veda /britska - vlad a - pr acuje - na - ai - systemu - ktery - ma -pre dvidat- vra zdy -359931 [cit. 2025-06-20]. 7. KARPJ ÁKOVÁ, A. Zcela automatizované AI systémy a tvorba odůvodn ění soudního rozhodnutí v civilním procesu. Právní rozhledy . roč. 2024, č. 22, s. 737 – 740. 8. Sněmovní tisk 861/0, návrh zákon a ze dne 19. 11. 2024. Online. Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=861 [cit. 2025 -06- 20 ]. 9. Pozměňovací návrh poslanců P avla Bla žka, M arka Bendy, Evy Decroix, Karla Haase a Pavla Staňka ze dne 11. 3. 2025. Onli ne. Dostupné na: htt ps://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=251701 [cit. 2025-06-20]. Kon taktn é údaje autora Meno a priezvisko: JUDr . Petr Angyalossy , Ph.D. Pracov ná po zí cia: předseda, soudce Zames tnáv ateľ : Nejvyšší soud, Burešova 20, 657 37 Brno, Česká republika E- mail: petr [email protected] T elef ón: +420 541 593 111 (pod atelna Nejvyššího soudu) 39 OD SCI ENCE – FICTI ON R.U.R. PO TRESTNOPRÁVN E ASPEK TY AI (UMELEJ I NTELIGENC I E) FROM SCI ENCE – FI CTI ON R.U.R. TO CRIMIN AL ASPECTS OF AI (ARTIF ICIAL INTELLIGENCE ) Jaroslav Ivor Právnická fakulta, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici Abstrak t Príspevo k pr edst avuje najvýznamn ejšie míľn iky vo vývo ji ume lej intel igenci e. Okr em stručne j analýzy eu rópskej l egisla tívy vo form e Nariaden ia EÚ o AI sa zamýšľa o je j tr estnoprávnyc h aspektoch a načr táva možné mod e ly tr estnoprávnej zodp ove dnosti . Kľúčové slová : Umelá in t eligenc ia, AI, histór ia vývoja AI, t r estné aspekty , tr estná zodpovednosť. Abstrac t The ar ticle pr esen ts the mos t si gni ficant pitfa lls in the d evelop men t of a rtif icial in tell igence . In addition to a brief analysis of Eur opean legislation in the for m of the EU AI R e gulation, it r eflect s on its criminal a s pects and out lines pos sible model s of cri min al liabil it y . Keyword s: Arti ficia l in tel ligen ce, A I, h istory o f AI deve lo pme nt, cr imina l aspec ts, crimin al liab ility . Úvod Umelá intelige ncia je v súčasnosti takmer všadeprítomná. Stáva sa každodennou súčasťou nášho života. Je jednou z najrých lejších sa roz víjajúcich tec hnológií s obrovským potenciálom do budúcnosti. Umelá inteligencia je v technologickom svete označovaná aj ako AI, čo je skratka angli ckého s lova „Artificial intelligence“ (ďal ej AI). D nešný boom AI vytvára u mnohých ilúziu , že máme do činenia s akýmsi najnovším vyná lezom. T o však nie je pravda. Pokusy o napodobnenie ľudskej inteligencie m ôžeme sledovať už ni ekoľko storočí. 1. Už v starov eku filozofi d iskutovali o ot ázkach ži v ota a smrt i. V ynál ezco via za čal i vyt várať mech anick é hračky , ktoré nazv ali au t omat mi . V st arej gréčti ne automat on znamen á „konan ie na zák lade vlast n ej vô le“. Aj v s tredo veku fi lozo f R ené D es cart es rozv íjal teóriu, že jednéh o dňa budú stroje schopné rozmýšľať a rozhodovať sa. Začiat kom 2 0. sto ročia zač alo s ci - fi autorom a vedcom vŕt ať hl avou, či možno vytvoriť umelý mozog. V roku 1921 mala svetovú premiéru ved ecko - fantas ti cká d rám a českého spisovateľa Karla Ča pka R.U.R. (skratka z Rossumovi univerzální roboti). Autor vo svojej hre ako prvý na sv ete použil slovo r obot . Oz načoval ním umelého človek a. Zárove ň varuje pred nega tí vnymi vplyvmi techniky na ľudstvo. Dej sa odohráva v nešpecifikovanej budúcnosti, kde vyná l ezom robotov bol cieľ vytvoriť pre ľudí raj na zemi. Úpadkom mravov ľudia zleniveli a roboty pôvodne určené n a prácu začali využívať a ko vojakov pre 40 svoje vojny . P o vzbure robotov títo vyhlásili ľudstvu vojnu a roboti nenechali takmer nikoho prežiť. Ide teda o veľmi silný odkaz aj pre súčasnosť a budúcnosť ľudstva. V roku 1929 japonský profe sor Makoto Nishimura postavil prvého japonské ho robota, nazval ho Gakutensoku. Od polovice 30. rokov minulého storočia sa dis kutovalo o problémoch vytvárania zariadení schopných sa mos tatného riešenia zložitých úloh. Priekopnícky britský mate matik a počít ačový ved ec v roku 1936 vyvinul tzv . T uringov st roj na d ešifrovanie t ajných správ nemeckých vojsk počas II. svetovej vojny . V roku 1950 Alan T uring navrhol test, neskôr zná my ako T uringov test. Jeho podstatou je myšlie nka: „Ak str oj oklame člov eka, aby si myslel, že je to človek, potom je inteligentný.“ T uring je dodnes považ ovaný za otca umelej inteli gencie. V roku 1942 americký spisovateľ Isaac Asimo v , známy najmä svojimi sci - fi románmi prvýkrát pre dstavil t zv . Zákony robotiky . T ieto zákony sú pravidlá, ktorými by sa mali roboti riadiť, aby sa neobrá tili proti ľ uďom. (1. Robot nesmie ublí žiť člove ku alebo svojou nečinnosťou dopustiť, aby mu bolo ubl ížené. 2. Robot musí poslúchať človeka, okrem prípadov , keď je to v rozpore s prvým zákonom. 3. Robot s a musí chrániť pred poškod ením, okrem prípadov , keď j e to v ro zp ore s prvým alebo druhým zákonom.) V roku 1956 sa na D artmouth College konala tzv . Dartmouthská konferencia, ktorá je považovaná za kľúčovú udalosť, ktorá definuje umelú inteligenciu ako novú oblasť vedy . V edci ako Mc Carthy , Minsky , Shannon a ďalší boli neskôr uznaní za z akladateľov AI ako vedy . V roku 1959 založili John McCarthy a Marvin M insky na Massachusettskej uni verzit e labo r atóri um um elej int eli genci e ( MI T AI Lab ), kto ré f inan co v ala vl ád a USA a verila, že výskum A I jej pomôže v studenej vojne. V roku 1986 vynašiel Ernst Dickma nns v Nemecku prvé autonómne vozidlo vybavené počítačovým systémom a senzormi na snímanie okolia. Deep Bl ue vyvinutý spol očnosťou IBM sa v roku 1997 zapísal do histórie, keď ako prvý počí tač po razil úrad uj úceho majst ra svet a v šachu Garryho Kasparova v záp ase na š esť hier . Zápa s ukázal potenciál AI prekonať ľudských expertov v konkrétnych doménach. V roku 2004 NASA vy s lala na Mars dva rove ry s názvom Spirit Opportunity a Curiosity , kt oré predst avovali významný m íľnik v oblasti AI a robotiky . T ieto rovery vybavené sofistikovanými navigačnými systémami vykonávali vedecké výskumy , robili nezávi slé ro zho dnuti a, aby sa vyhli prekážkam a identifikovali body záujmu. Ď alšie vesmír ne misie v rokoch 2004 až 2012 d emonštrovali praktické aplikácie AI v autonómnych systémoch a priniesli vedecké objavy v mimozemských prostrediach. V roku 2014 Amazon uv iedol na trh Alexu – intel igentného hlasového asistenta s umelou inteligenciou, ktorý dokáže rozpoznávať hlasové príkazy , odpovedať na otázky , vykonávať úlohy a ovládať smart domácnosť. V roku 2016 AlphaGo vyvi nutý spoločnosťou DeepMind por azil Lee Sedola, jedného z na jlepších sve tových hráčov v h re Go. AI d emonštroval potenciál z vládnuť veľmi zložité úlohy a riešiť problémy , o ktorých sa myslelo, že sú mimo dosahu strojov . V roku 2016 Hanson Robot ics vytvoril humanoidného robota menom Sophia, ktorý bol prvým vytvoreným robotom s reálnym ľudským vzhľadom a schopnosťou vidieť, 41 vtipkovať, komunikovať, ako aj replikovať emócie. Vďaka inovatívnej A I a schopnostiam sa Sophia stala celosvetovým fenoménom objavujúcim sa v rôz nych talk show . Od roku 2018 sa na väčšine univerzít sveta vyučuje predmet Umelá inteligencia. V roku 2022 bolo spoločnosťou Open AI uvedená na trh prelomová konverzačná AI, ktorá umožňuje prirodzené a dynamické interakcie medzi človekom a počítačom, ktorý dokáže vykonávať širokú škálu úloh. O rok neskôr sa Chat GP T stal najrýchlejšie rastúc ou aplikáciou na svete s v iac ako 100 miliónov používateľov . Chápanie pojmu „umelá inteligencia“ nie je v súčasnosti ani jednotné ani trvalé a pod týmto fenomé nom sa skrýva neuve riteľne veľké mno žstvo predstáv , de finícií, prístupov a teórií. Pokiaľ sa chceme pokúsiť o najjednoduchšiu definíciu, W i kipédia ponúka definíciu AI ako „simulovanie inteligentného riešenia problémov strojom.“ Alebo na i nom mieste: Umelá inteligencia je schopnosť zar iadenia prejaviť scho pnosti podobné človeku, ako sú uvažovanie, učenie, plánovanie, tvorivosť a rie šiť to, čo rozpoz ná ako problém, pričom koná v záujme dosiahnutia špecifi ckého cieľ a. “ V súvislosti s ďa lším rozvo jom umelej inteligenc i e je treb a poznamena ť, že tieto prognózy nie sú vôbe c konzistentné. Aj dnes je b ez di skusie, že vi ac či m enej int eligentní roboti sú užitočnými autonómnym i elementami zložitých výrob ných či iných technologic kých pro ceso v . Sú časne vš ak sú na sv ete aj vi ac eré kat astro fic ké pred poved e. V roku 2015 uznávané osobnosti ako Stephen Hawking, Bi ll Gates alebo Elon Musk spolu s ďalšími zver ejnili otvore ný list o umelej inteligencii vyzýva júci na výskum o sociálnych dop adoch AI s konkrétny m výskumom o možných úskaliach A I. V eľ mi zaují mavá j e v to mto smere aj prognó za u znávaného futurológa, m ysliteľa a inov átora R ay a Kurz we il a: 1) V roku 2029 umelá inteligencia dosiahne ľudské schopnosti a prejde T uri ngovým testom. 2) Koncom 20. rokov 21. storočia vď aka nanobo tom v našom tele (t.j. robotom mikroskopickej povahy , ktorými prestaneme byť závislými na vlastnej imunite a ktoré sú schopné zničiť rakovinové bunky v t ele v priebehu pár dní) vymizne väčši na nem ocí. 3) Koncom 30. rokov 21. storočia bude vi rtuálna realita na n erozoznanie od skutočnosti. Nepoz náte, či hovoríte s priat eľo m alebo jeho avataro m . Vďak a bezdrôtovým sieťam budeme môcť „telepaticky“ komunikovať s inými ľuďmi či strojmi. 4) V 40. rokoch 21. storočia um elá inteligencia prekoná ľudskú i nteligenciu násobkom niekoľko m iliárd a nastane singularita. Väčšinu ľudských činností nahradia nanoboti schopní vytvoriť čokoľvek od jedl a až po m está. Bežnou realitou sa stanú ľudia s vylepšený mi časťami svojho tela. 5) Do roku 2045 mnohonásobne zvýšime svoju inteligenciu napojením našej mozgovej kôry na umelú mozgovú kôru v cloude. Jeho kľúčovou predpoveďou teda je, že náš svet ovládne tec hnologická singularita, kde stroje budú chytrejšie než ľudia. Súč asne ale tvrdí, že to n eznamená, že by si „inteligentné“ stroje ľudí zotroč ili ale budú nás na opak podporovať. V roku 2023 sa v Bletchley Parku neďaleko Lond ýna konal medzinárodný summ it o bezpečnosti umelej inteligencie . Dvadsaťosem krajín sveta vrátane USA, Číny , V eľkej Británie i Európskej ún ie podpísalo Deklaráciu o potrebe medzinárod nej spolupráce v oblasti b ezpečnosti u mel ej in tel igen cie s cieľom riešiť poten cioná lne riz iká tejto 48 1. Vědomí, vů le, svob od a vůle ( liberum arbitrium ) člověka a tre stní odpovědnost: teor etická východisk a 1.1. Vztah lids kého vědomí a vůle Lidské vědom í je reflekt ivní, int encionální a mo r álně význ amný stav m ysli, který je jedinečný svou schopnost í uvědomit si sama sebe, zvažovat důsledky rozhodnutí a převzít odpovědnost za jednání. 6 Vědomí t edy zahrnuje s chopnost vnímání, uvědomování si sebe a světa, myš lení, prožívání emocí a reflexe . Lidská vůle je obecně považ ována za součást li dského vědomí, avšak s důl ežitým upřesněním. Vůl e je specif ickou funkcí vědom í , nikoliv jeho synonym em, je t o vlastně specifická schopnost jedince záměrn ě směřova t sv é jedn ání , často i proti momentálním impulsům nebo automatickému chování. Vůle je tedy výrazem ducho vní dime nze. Svoboda vůle, m ožnost volby a vědomí od povědnosti jsou základními l idskými schopnostmi a jsou projevem vědomého bytí. Charakteristika lidské v ůle závisí vždy na kontextu – filozofickém, právním, psychologickém či teo logickém nebo jejich kombi nacích. V ob e cně uznávaném filozoficko- právním rámci je za lidskou vůli považována možnost svobodně se rozhodovat na základě vědo méh o uváže ní; volit m ezi alternativami je dnání v souladu s vnitřními hodnotami, přesvědčením a cíli jedince; sm ěřo vat své jedná ní k určitému účelu, tedy projevit záměr nou a cílo vě orientovanou aktivitu. 7 Vůle není n ahodilá – je dinec se rozhoduje vůči určitému cíli (nap ř. "chc i j ednat dobře", "chci jednat zle“, ch ci dosáhnout ur čitého výsl edku“). Vůle je obvykle řízena rozum em – člověk zvažuje důvody , důsledky a hodnoty . Lidská vůle tedy předpokládá schopnost sebe řízení , sebekont roly , sebeo vládání . V trestněprávním a etickém kontextu je vůle spoj ena s od povědností – j ed ná - li někdo „z vlastní vůle“, může nést důsledky svého rozhodnutí). Řada známých osobno stí v historii vycházela z předpokladu, že člověk je autonomní b ytost , schopná rozpoznat morální, posléze psaný z ákon a jednat podle něj. Například Edmund Husserl v pojednáních o etice analyzuje vůli jako zá kladní prvek lidského jednání, který j e neoddělitelně spojen s hodnotami. Vůle není pouze psychickým stav em, al e je z a kotvena v hodnotových intencích, které směřují k uskutečnění hodnot. 8 V existenční filozofii j e vůle spoj ena se svob odou vol by, ale také s úzkostí odpovědnosti. Například podle Jea na - Paul a Sartra je každý jedinec vždy odsouzen k volbě a tím i k odpovědnosti za své činy. Tato svobod a je zdrojem existenciální ú zkosti, protože jedinec si uvědomuje, že je plně odpovědný za formová ní svého života bez předem dané ho smyslu. 9 V oblasti trestního práva a obecně odpovědnosti má lidská vůle zásadní význam – pouze jedinec, který jedná z vlastní vůle, příče t ně a s vědomím následků, může být plně trestně odpovědný. To je důvod, proč je např. p říčetnost, úmys l nebo nedbalost tak úzce svázána 6 SEARLE, J . R. Th e R edis covery of t he Mind. Cambr idge , MA: MI T Press, 1992., s . 88 nebo NAGE L, T . What Is It Lik e to Be a Bat? The Phil os oph ical Rev iew . 1974, 83(4), s. 435 – 450 , či DAMAS IO, A . R. The Feel ing of What Happe ns: Body and Emot ion i n the M aking of Cons cious ness . New Y ork: Har cou rt Br ace, 1999. ISBN 978 -0- 15 - 60107 5 - 7, s. 235 - 239 7 FRANKL, V . E. Vů le ke sm yslu . Brno: Cest a, 19 94. s. 19. 7 HU SSERL, E. V orlesun gen übe r Ethik und W ertle hr e 190 9 – 1914 . De n Ha ag: Ma rtinus Nij hoff , 198 8, s. 15 0 – 155. 9 SAR TRE, J .- P. L'Êtr e et le néant . Paříž : Gallimard, 194 3 , s. 555. 49 s p rojev em vůl e . 10 Jednání bez vůle (např . v bezv ědomí, hypnóze, duševní poruše) není právně přičitatelné – vůle j e tedy funkční komponentou vědomí potřebnou pro trestněprávní odpovědnost. Vůle představuje klíčový psyc hický moment, který podmiňuje trestní odpově dnost pachate l e, neboť bez svobodného a vědomého projevu vůle nelze hovořit o zavinění , a ted y o na plnění subjektivní stránky t restného činu (§ 13 odst. 2, § 15 - § 17 TZ) . Vůle se přitom promítá do roz lišení m ezi úmyslným a nedba lostn ím zaviněním, kde u úm ysl u (§ 15 TZ) pachate l nejen ví , ale současně chce způsobit protiprávní následek, př íp adně je s jeh o vznikem srozuměn. V případě nedbalost i (§ 16 TZ) jde o absenci odpoví dající vůle zabr áni t následku, přiče m ž vůle zde představuje nedostate čnou míru péče či opatrnosti. Zavinění je jen jednou stranou mince subjektivní části trestného činu, druhou stranou jsou omyly v trestním právu (§18- § 19 TZ), takže požadavek vůle dopadá i na ně. Bez projevů vůle nelze naplnit znak část obj ektivní stránky trestného čin u, kterou j e jednání, neboť jednání je chápáno jako projev vůle navene k (srov. § 13 T Z). Nepřímo (v rámci souvislostí skutkové podstaty) vůle ovlivň uje i příčinnou souvisl ost, protože pouze úmyslné nebo nedbalostní jednání (tedy jednání s určitou formou vůl e) může vést k tr estní odpovědnosti. Stejně tak příčetnost (§ 2 6 TZ) vyžaduje, aby pa chatel byl schopen svou v ůli ovládat a své jednání řídit; absence této schopnosti vylučuje trestní odpovědnost. Vůle se tak jeví jako ne oddělitelný předpoklad n ejen pro zavin ění, ale i pro samotné jednání a příčetnost pacha t ele, čímž t voří podstatný základ individuální trestní odpovědnosti. 1.2. Svoboda a n esvobo d a lidské vůle Svobod u lidské vůle lze charakt erizov at j ako s ch opno st čl ověka j edn at na základ ě vlastních m entálních stavů bez vnějšího donuc ení. Svoboda vůle se tedy za m ěřuje n a kauzalitu mezi mentá lní mi stavy a činy . 11 Je tedy lidská vůle zce l a svobodná? Spor o význam svobody a nesvobody vůle a její vliv na trestní právo se odehrává ve vědě trestního prá va odedávn a. Vývoj postupně gradoval a vyústil v aktuálně vedený spor mezi z astánci slučitelnosti nebo neslučitelnosti svobody a nesvobody vůle v trestním právu. Významnými představiteli teorie svobody vůl e v tre stním právu byli Imman uel Kant a Cesare Beccaria, oba současníci osvícenského období, představující myšlenkově souběžné, a však ideově protikl adné směry ve vývoji trestního práva. Svobodná vůle j e podle Kanta nutným předpokl adem morální odpovědnosti – bez svobody volby nemůže exist ovat vina ani zásluha . T rest je tedy m orální nutností – odplatou za spá chané zlo odměna pak oceněním správné v olby . Kant byl zastáncem svobodné vůle jako základu trestní odpovědnosti. Jeho koncepce t restu jako odplaty za m orální provinění a jeho zá sada důstojnosti člově ka tvoří jádro re tribut ivní teorie a odmítal ja kékoli utilitární nebo sociální funkce trestu. 12 10 F ENYK, J. (Ne )příče tnost fy zic ké osoby a (ne) přičít atel nost její ho jedná ní pr ávnic ké osobě . In: T radičn é a netrad ičn é prís tupy v trest nom prá ve: P octa prof . Ši mo včeko vi. T rnava : T rna vská unive rzita , 2024 , s. 74 - 87. 11 T ím se o tázk a svobody vůle liš í od otázky au tono mie vůle jako schopno sti jedince říd it se vlast ní m morálním zákon em nebo ho dnotam i – viz KAN T , Im manuel. Metaf yzika mravů. Pře l. V . Svoboda. Praha: OIKOY M ENH, 2004 , s. 331. 12 KL OS, D. T eori e tr es tu u Kan ta: Práv ně - fi lozofi ck á analý za Kant ov a pojetí odplat y . Pr ávník , 2008, roč. 147, č. 6, s. 593– 605, podo bně MUR PHY , J . G. Kant’ s Theory of Cri min al P unishme nt. In: Re trib ution, Justic e, and Therapy: Ess ays in t he Ph ilosoph y of Law . Dor drecht: D. Rei del Pub lishi ng Compa ny , 197 9, s. 82 . 50 Cesare B eccaria, jako předst avitel klasické školy trestního práva, rovněž kladl důraz na svobodnou vůl i a ra cionalitu člověka. V ych ázel z předpokladu, že člov ěk je racionální bytost obdařená svobod nou vůlí, která jedná na základě vyvažování me zi výhodami a nevýhodami svého j ednání. T ento příst up je úzce spjat s teorií společenské smlouvy , podle níž jednotlivci přenáše jí část s vé svobody na stát výměnou za ochr anu s vých práv a bezpečnosti. Porušení zákona je tedy vědomým rozhodnutím jednotlivce, který se ro zhodl porušit společenskou smlouvu. 13 Beccaria, na r ozdíl od st aré školy trestního práva, nevnímal trest jako odplatu, ale jako prostředek k prevenci kriminality . Jeho požada vky na jistot u, rychlost a úměrnost trestu, stejně jako důraz na zákonnost a z áka z soud ní libovůle, se staly základními principy moderního trestního práva. Naopak vý znamný pře dst avitel italské pozitivis tické školy trestního práva, Enrico Ferri zásadně odmítal koncept svobodné vůle j ako zákla du trestní odpovědnosti. Jeho přístup, založený n a vědeckém zkoumání příči n krimi nality , představoval odklon od klas ické škol y , kt erá, jak bylo uvedeno shora, předpokládala, že j edinec jedná na zá kladě racionální svobodné volby a je tedy plně odpově dný za své činy . Ferr i ve svém díle často ar gumento val tím, ž e kriminalita je důsledkem kombinace faktorů, které j sou m imo kontrolu jednotlivce. T yto fa ktory členil na antropologické (biologické a psychické charakteristiky jedince), fyzikální faktory (klimatické a geograf i cké podmínky) a sociální faktory (vlivy prostředí, jako jsou chudoba, vzdělání a rodinné zázemí). Podle Ferriho tyto determinanty 14 formují chování jednotlivce, čímž zpochybňují tradiční pojetí svobodné vůle jako základu trestní odpovědnosti. Ferri představil koncept „nebezpeč nosti pa chatele“, který kladl důr az na p osouzení rizika, jež pa chatel představuje pro společnost, spíše než na samotný trestný čin. Jeho práce položila z áklady pr o moderní přístupy k t restní politice, které zo hledňují komplexní faktory ovlivňující kriminální chování, ale také znamenala změnu pohledu na protiprávní – dř íve tre stn é – jedn ání a usilovala o nahrazení represivního modelu mo del em sociálně pre ventivní m, v němž svoboda vůle nehraje zásadní r oli. 15 Nestor českého trestního práva z d ruhé polovi ny 20. století Vladimír Solnař upozorňoval na to, k čemu směřoval v minulosti F erri, tedy , že při požadavku na zcela svobodou vůli by se odpovědnost vztahova l a j en na zcela svobodně jedn ají cí osoby trest, jako r eakce na t restný č in by tak stal pouhou odplatou z a nedovolené jedná ní a j eho výchovné prvky by ztratily smysl. 16 V současné odbo rné a vědecké li teratuře t restního práva můžeme sledovat pokračující štěpení názorů zastánců svobody nebo nesvobody vůle ( determinismu a indeterminismu) i pokračující dialog kompromisních řeše ní o slučitelnosti, částečné slučitelnosti nebo neslučitelnosti svobody vůle s teorií její ne svobody (kompatibilismu , semikompa tibilismu, res p. inkompatibilismu) . 13 BE CCARIA, C. O zloč inoch a tr estoc h . Brat islav a: Kal ligram, 2009 , s. 35 - 36. 14 D etermin ismu s, kt erý zahrnuj e právě tyto det ermin ant y , je f ilo sofické př esvěd čení, že každá událos t n ebo stav v ěcí je důsle dkem pře dchozíc h u dálostí na princ ipu kauza lit y a pe vně daný ch zá konitost í. Znamená to , že vývoj svět a je dán poslo upnost í udál ostí řídící ch se absol utně plat ným i přírod ními z ák ony . 15 FERRI, E. La teori ca dell' im putabi lità e la negazi one del liber o arbitr io . F iren ze: T ip ogr afia d i G. Barb era, 1 878 , s. 408. 16 S OLNAŘ, V . FENYK, J. , CÍSAŘOVÁ, D., V ANDUCHO VÁ, M. S ystém českého tr est níh o p ráva , díl II.Základ y tre stní odp ovědnos ti . Pra ha: No vatrix. 20 09. s. 224. 51 Neurobiolog Benjamin Libet v 80. letech 20. století provedl experimenty , které ukázaly , že mozková aktivit a předc hází vědomému rozhodnutí o pohybu. Jeho zjištění vedla k debatám o tom, zda je v ědomé ro zhodování skutečně iniciátorem našich činů, n ebo zda je pouz e následkem nevědomých mozkových procesů. 17 Další neur obiolog Robert Sapolsky ar gument uje, že lidské chová ní je plně determinováno biologickým i a environmentálními faktory , což podl e něj vylučuje existenci svobodné vůle. Sapols ky tvrdí, že lidská rozhodnutí jsou výsledkem genetických predi spo zic a p ředch ozích zkušeností, nikoli svobodného volního aktu. T ato deterministická perspektiva má podle něj zásadní dopady na morální odpovědnost a právní systém. 18 Jedním z vý znamných současných z astánců názoru, že svobodná vůl e a determinismus jsou v oblasti trestního práva slučitelné, je psychiatr Mich ael S. Moore, který tvrdí, že determinismus nezna mená absenci svobody vůle. Podle něj je kl íčové, zda jedinec jedná na základě svých vlastních důvodů a mot ivů, nikoli zda měl možnost jednat jinak. T ento přístup podle jeho názoru umožňuje zac hovat koncept m orální a prá vní odpovědnosti i v deterministickém rámci. Moore se vymezuje p roti s oudobým názorům, že pokroky v neurovědách zpochybňují existenci sv obodné vůle. Argumentuje, že i když j sou naše č iny výsledkem mozkových procesů, to nezna mená, že nejsou výsledkem našich vlastních rozhodnutí. 19 Filosof John H. F ischer t vrdí, že i když je svět d eterministický a naše jednání j e předurčeno před chozími udá lostmi, můžeme být stále morálně odpovědní z a své č iny . T ato pozice, nazývaná semikompatibi lismus, se liší od tradič ního kompatibilismu tím, že neř eší otázku svobodné vůle, ale soustředí se na m orální odpovědnost. P odle F ische ra je kl íčové, zda jedinec jednal na základě svých vnit řních stavů (např. přesvědčení, tužeb) a měl schopnost reagovat na d ůvody . Fischer spolu s filosof em a je zuitou Markem Ra vizzou rozvinul koncept „guida nce control“, který označuje schopnost jedince jedna t v souladu se svými vlastními důvody a moti vacemi, i když tyto důvody js ou de terminovány . T ato forma kontroly je dostatečná pro přisouzení morá lní odpovědnosti, i když jedin ec ne má ultimátní kontrolu nad svými činy . 20 Naopak jednou z předních souča sných zastánkyň svobodné vůle v trestním právu je filosofka Carolina Sartoriová. S artoriová rozvíjí teorii, podle níž je svobodná vůle úzce spjata s kauzá lními vztahy mez i lidskými mentálními stavy a činy (např. úmysly , přesvědčeními) a lidskými činy . Podle ní je jedinec svobodný tehdy , když jeho činy jsou výsledkem jeho vlastních mentálních stavů, a ni koli vnějších donucení n ebo náhodných událostí. Autorka zastává názor , že d eterminismus a svobodná vůle jsou sluč i telné. Podle ní je důležité z koumat konkrétní kauzální řetězce v edoucí k je dnání, nikoli abstraktní metafy zick é ot ázky o d eterm ini sm u. 21 17 LIBET , B . et al . T ime of Consc ious Intent ion to Act in Relat ion to Onset of Cer ebr al Act ivity (Readi ness - Potential) : The U nco nscious Initi ation of a F r eel y V olunt ary Act . Bra in , 1983 , roč. 1 06, č. 3, s. 627 – 631. 18 S APOLS KY , R . M. Determined: A S cience of Life W ithout Fr ee W ill. N ew Y ork: Pe ngui n Pres s, 202 3. s. 10 – 14, 3 76 – 381. 19 M OORE, M . S. Mec hanical Choi ces : The Respons ibili ty of the Hu man Machi ne . O xford: O xfor d Unive rsit y Pre ss, 2020. s. 2 8 – 32, 76 – 80, 1 70 – 175 n ebo M OOR E, M . S . Stephe n Mors e on the Fu ndam enta l Psy c ho - Legal Err or . Cri mina l Law a nd Phi losoph y , 2016, roč. 10, s. 45 – 89. 20 F ISCHER, J . M. The Me taphy sics of Fr ee W ill: An Ess ay on C ontr ol. Oxfor d: Black wel l, 19 94, s. 1 31 – 136. FISCHER, J. M. My W ay: Essays on Moral Res ponsibi lity . Oxf ord: O xford U nivers ity Pre ss, 2 006, s . 17 – 19. 21 S AR T ORIO, C. Caus ation and Fr e e W ill . O xfor d: O xfor d Uni ve rsi ty Pr ess , 201 6, s. 3 – 5. SAR TORIO, C ., KANE, R. Do W e Hav e Free W ill? A Debate. New Y o rk : Routledg e, 20 21, s . 1 – 2. 52 Autorčina teori e poskytuje východisko pro přisuzování morální a t restní odpovědnosti jednotlivcům. Pokud j sou jejich činy výsl edkem jejich vlastních mentálních stavů, mohou být považo váni za odpovědné za sv é jednání, což pod poruje t radiční přístupy v tres t ním právu. 1.3. Dílčí závěr ke svobod ě vůle jedince v tr estn ím právu Současný stav odbo rné diskuse o existenci, r esp. míře svobodn é vůle v trestním právu ukaz uje, že otázk a vztahu mezi svobodou vůle a trestní odpovědností zůstává filozoficky i právně komplexním, ale velmi důležitým fe noménem. Zásadní ideový konflikt mezi klasickou školou trestního práva a pozitivisti ckým přístupem, byl v současnosti do určité míry p řeklenut kompromisními názory . T y vych ázejí z uznání, že li dské j ednání může být determinová no vnějšími či vnitřním i faktory , aniž by to nutně vylučovalo možnost individuální odpovědnosti. Moderní přístupy umožňují spojit tradiční koncepty svobodné vůle s v ědeckými po znatky o determinaci lidsk ého chování, a tím vytvářejí nosnou t eorii pro moderní t restní pr ávo zalo žené na mo rální odpovědnosti. Nelze popřít, že převážně svobodná vůle, jako schopnost jedince činit roz hodnutí na základě vl astního uvážení, s vědomím důsledků svého jednání, a možností volby mezi alter nativními možnostmi, je klíčovým předpokladem pro p řičita telnost (morální ) tre stní odpovědnosti. Konc ept s vobodné vůle, byť v různé míře modifikovaný a li mi tovaný, nadále tvoří základní komponentu systému trestní odpovědnosti fyzických osob. Svobodná vůle tak zůstává nejen fil ozofickým předpokladem, ale i funkčním pr vkem poziti vního trestního práva a j e v ne zbyt né m íře ob sažen a i v českých zá kladech trestní odpovědn osti, především v ustanoveních o za viněn í, omylu a příčetnosti (§ 15 -19 TZ a § 26 TZ ). 2 . Lidsk á inteligence a umělá inteligence autonomních a neautonomních systémů 2 .1. Lidsk á inteligence Souvislost lidské vůle a lids ké inteligence je n esporná. Lidská vůl e je schopnost svobodně se rozhodovat na základě cílů a hodnot, zatímco inteligence je schopnost porozumět, uvaž ovat a ře šit problémy . Inteligence poskytuje nástroje, vůle určuje směr . 22 Jedním z nejvýznamnějších současných odborníků zabývajících se p odstatou lidské inteligence je psycholog R obert J. Sternber g. Jeho přístup zásadně ovlivnil moderní chápá ní intelige nce , z ejména prostřednictvím triar chické teorie inteligence a pozd ěji rozšíř eného konceptu úspěšné a ada pt abilní inteligence. Sternber g charakterizuje inteligenci jako „ mentá ln í činnost směřující k účelném u přizpůsobení se, výběru a formování p rostředí relevantn ího pro život jed not liv ce. “ T ato definice zdůrazňuje schopnost jedince adaptovat se na měnící se podmí nky prostředí, vybírat si vhodné prostředí a aktivně ho utvářet tak, aby odpovídalo jeho pot řebám a cílům. Sternber g ve svých půvo dních dílech rozděluje inteligenci do tří složek: 1) analytická i nteligence jako schopnost ana lyzovat, hodnotit, posuzovat a porovnávat informace 2) kreativn í in telig ence jako schopnost řešit nové a neobvyklé problémy , přizpůsobovat se novým situacím a vytvářet originální řešení 3) prak tick á intel ig ence jako s chopnost přizpůsobit se každodennímu životu, využívat zkušenosti a z nalosti k řešení reálných problémů 22 Nap řík lad KANT , I. Kriti ka prakt ick ého r ozumu . Pra ha: O ikoym enh, 2 023, s . 33. 53 Později Sternber g rozvinul koncept ús pěš né in teligen ce , který integruje vše chny tři typy v jeden celek. Úspě šná inteligence je definována jako schopnost dosahovat osobně významných c ílů v rámci kulturního konte xtu jedince . T o za h rnuje schopnost identifikovat své silné a slabé strá nky a efektivně je využívat nebo kompenzovat při dosahování cílů Sternber gův p řístup má široké uplatnění v oblasti vzdě lávání, psy chologie a personalistiky . Ukazuj e, ž e int eli gence n ení pou ze akad emick á scho pno st, al e zahr nu je i prakti cké a kreativní dovednosti nez bytné pro úspěšný život. Nabídl kompl exní a dyn amický po hled na inteligenci, který překračuje tradiční měření IQ. V posledních letech autor roz vinul další typ, a to adaptivní intelige nce, kterou definuje jako schopnost jednotli vce přizpůsobit se, formovat a vybírat pros tředí tak, aby podporovalo přežití a prosperitu nejen je dnotli vce, ale i společnosti jako ce l ku. T ato definice zdůrazňuje vý znam kult urního a bi ologického kontextu při posuz ování inteligentního chování. 23 Sternber govy závěry jsou plně využitelné i v oboru trestního práva, protože přibližují vnitřní stránku pach atelovy mysli, jež má naven ek různé projevy a pomáh ají pochopit zejména některé složité části subjektivní s tránky (srozumění, smíření, lhost ejnost, s poléhání se…). 2 .2. Tzv . umělá inteligence autonomních a n eautonomních systémů V ed le různ ého vním ání l ids ké int eli gence se mezi vědci i veřejno stí postupně objevují snahy o připodobnění některých funkcí a utonomních a neautonom ních systémů, vybavených tzv . umělou inteligencí li dské inteligenci nebo naopak. Výsle dkem jsou buď nesluč ite lné ro zdíly mezi nimi, kt eré ukazují para lelně existující formy chování živého a neživého subjektu u nichž označení „inteligence“ nemá stejný význam. Jedním z nejuznávanějších současných odborník ů na oblast umělé inteligence je informatik Stuart Russell, který popisuje um ělou inteligenci jako schopnost systémů vnímat prostředí, vyvozovat závě ry a přijímat rozhodnutí vedoucí k dosažen í stanovených cílů , přičemž klade důraz n a úče lové chování a adaptivní sc hopnost i systému, nikoli na pouhou simulaci lidského myšlení, jako jeho neživý odraz. Russellova definice „inte ligentních agentů“ s e za měřuje na prakt ickou schopno st syst ému jednat ra cionálně v různých situacích. Inteligentní agent podle něj vnímá své prostředí prostřednictvím senzorů a ovlivňuje je pomocí efektorů, přičem ž jeho cílem je maxima lizac e u rčitého měřítka užitečnos ti. T en to přístup umožňuje hodnotit inteligenci sys témů na zák ladě j ejich schopnosti dosahovat cílů v různých prostředích, bez ohledu na to, zda jejich chování připomíná lidské myšlení. Autorova prác e má významný dopad na vývoj a hodnocení umělé inteligence , protože poskytuje formální rámec pro navrhování a analýzu inteligentních syst émů. Jeho defin ice i ntel igen ce sy sté mů je š iro ce při jím ána v akad emick é i prů mys lové s féře a sl ouží jako z áklad pr o mnoho současných aplikací umělé inteligence , od autonomních vozidel po intelige ntní asiste nty . 24 23 STERNBERG, R . J. Byo nd IQ: A T ri ar chic Theory of Huma n Int ell igenc e, Ca mbri dge Unive rsi ty P res s, Ne w Y ork 1985, s . 45 ne bo STERNBERG, R. J. S uccessf ul In tel ligen ce , Plume , New Y ork 1 997, s. 20. STERNBER G Robert, J., „A Theo ry of Adaptive Intel ligence and I ts Relati on to Gener al In tell igence“, Jo ur nal of Intel ligence, ro č. 7, č. 4, 2019, čl. 23, s. 1, či STERNBERG R . J. „COVID - 19 H as T aught Us What Inte llige nce Really Is“, I nsi de H igher Ed, 31. srpna 202 0, dost upné z: https ://ww w .inside highe red.c om/vi ew s/202 0/08/ 31/pa ndem ic - h as - prove n - stan dard ized - tests - dont - measure - wh ats - impor ta nt - opini on. 24 RUS SEL S.J., NOR VIG, P . Arti fici al Inte llige nce: A Modern Appr oach, 4. v ydán í, Pear son, 2020, s . 1 - 2. 54 V českém pr ost ředí s v zt ahem lid ské a u měl é i ntel igen ce zab ýv á nap ří klad p edago g Karel K ost ka, k terý zd ůr azňuj e, že uměl á i nt elig ence p ost rádá i ntu ici a e mo ce, což jsou klíčové aspekty lidské inteligence . Podle jeho názoru je umělá inteligence pouze pokroč ilá statistika a nepodobá se lids kému myšlení. Autor zastává poměrně tradič ní antropocentr i cký, re sp. konzervativně humanistický postoj, kdy l idská inteligence je vnímána jako neopakovatelná a n edosažitelná v plném rozsahu prostřed nictvím umělé intelige nc e. Kostka odmítá možnost, že by umělá i nteligence mohla někdy dos áhnout úrovně lidské inteligence, n eboť umělá inteligence j e pouze n ástrojem be z schopnosti skutečného myšlení nebo porozumění. Podle Kostky je intuice v psychologii obvykle chápána jako schopnos t získat poznání bez vědomého uvažování, často na základě předc hozích zkušeností, které nejsou vědomě vyhodnocovány . P okročilé modely s trojového učení (např. neu ronové sítě typu „deep learn ing “) s e n ěk d y cho vají zdánlivě intu itivně, protože se rozhodují na základě vzorců, kt eré nejsou srozumit elně vysvětlitelné ani jejich tvůrcům („black box“ umělé inteligence). Nicméně ty to „intuice“ nejsou vědom é, nejsou spojeny se sebepoznáním, intencion alitou ani subjektivním prožitkem a jsou jen podobné int uici čl ověka, — j de o simulaci intuice, nikoli o intuici v lidském smy slu. Jen člověk je schopen intuit ivního vhledu, jenž m u umožňuje vnuknutí tvůrčí inteligence, a jehož inspira ční zdroj je ve změněném stavu lidského vědomí. Emoce j sou podle autora komplexní biologi cké procesy spojené s neuroche mickými reakcemi, subjektivním prožíváním, motivací a adapt ací. Stroj může opět jen simulovat emocionální reakce (např. ro zpoznávat náladu z hlasu nebo mimiky a odpovídajícím způsobem upravovat výstup), ale nejd e o sku tečné cí tění , prožitek . S t roj neprožívá utrp ení, radost, stud, lásku atd. V rchol stimulace emočních po chodů člověka Kostka spatřuje ve stavu inspir ační ho záblesku na hranici fyzikálního světa a individuálního vědomí člověk a. 25 Kostkův post oj m á odborné i filozofické opodstatnění a je v souladu s převažujícími závěr y současné kognit ivní vědy , fenomenologie a etiky umělé inteligence. I p řes technologické pok roky zůstává jeho názor validní a obhajitelný, p rotože je v souladu s přev ažujícími filozofickými a etic kými přís tupy , kter é zdůrazň ují jedineč nost lidské ho vědomí a m orální odpovědnosti a představuje důl ežitý hlas v diskusi o skutečné úloze a limitech umělé inteligence ve společnosti. Jeho důraz na lidskou j edinečnost a opatrn ost vůči technologickému pokroku může sloužit jako protiváha k optimistič tějším nebo progresivistickým pohledům na umělou intelig enci, a t ím přispět k vyváženému a odpovědnému přístupu k jejímu vývoji a využití, např íklad v oblasti vzdělávání. 26 Jedním z významných zahraničních autorů, jeho ž názory n a um ělou inteligenci se blíží postojům Karla Kostky , j e filozof John S earle, který j e rovněž znám svou kri tikou tzv . silné umělé i nteligence, která tvrdí, že s troje m ohou mít vědomí a porozumění srovnatelné s lidským. V e zn ámém myšlenkové m experimentu " čínský pokoj" 27 S earle argum entu je, že pouhé zpracování symb olů podle pravidel (syntaxe) nest ačí k dosaž ení skutečného 25 KOS TKA K. Kdo jsme . Obec ná t eorie vě domí, č asu, pr ostoru a byt í , Frýde k - Mí ste k: Alpre ss, edic e K lokan, 2015. 26 KOS TKA K. Umě lá inte ligenc e a zm ěna trad iční ch par adigma t v psy chol ogii vzdě lávání . R ukopis K . Kos tky věno vaný aut orovi pří spě vku v dubn u 2025. 27 Experim ent „ čí nský pok oj" u kazu je, ž e st roj m ůže s právně man ipul ovat s ymboly (např . čínsk ými z na ky), a niž by ji m sku tečn ě rozuměl. Searl e tí m do kazuj e, že fo rmáln í zp raco vání i nfor mací nen í totéž jak o vědo mé poro zuměn í (aut or 55 porozumění (sémantiky). Tím ukazuje, že i když může poč ítač simulovat porozumění jazyku, ve skutečnosti mu nerozumí. T ento ar gument podporuje n ázor , že u m ěl á inteligence postrádá vědomí a subjektivní zkušenost, které jsou pro lidskou inteligenci zásadní. Jednoduše řečeno, systém může vykazovat chování p odobné por ozumění , ale ve skutečnosti nechápe význam – jen manipuluje symboly podle pravidel. Searle ta ké zdůrazňuje, že vědomí a porozumění jsou výsledkem bi ologických procesů v lidském mo zku, které n elze jedno duše replikovat pomocí počítačových programů. Tím se st aví proti představě, že by bylo možné vytvořit stroj s lidským vědomím pouze prostřednictvím dostatečně složitého sof twa ru. 28 Zcela od li šný názor z auj ímá k inteligenci st rojů americký kogniti vní vědec Marvin Minsky , považovaný za jednoho ze z akladatelů oboru umělé inteligence. Autor označil umělou inteligenci jako „vědu o tom, j ak přimět stroje dělat věci, které by vyžadovaly in teligenci, kdyby je dělali lidé.“ 29 Autorův přístup k u mělé int eli genci j e zalo žen n a přes vědč ení , že li dsk á my sl je složitý s ystém sl ožený z mnoha jednoduchých procesů, které spol upracují. T uto myšlenku rozvinul ve své t eorii „společnosti mysli “, kde popisuje mysl jako soubor agentů, z nich ž každý vykonává specif i ckou funkci, a jejich interakcí vzniká inteligentní chování. Minsky tvrdí, že emoce nejsou oddělené od racionálního myšlení, ale před stav ují rů zn é zp ůs oby zp raco ván í in form ací , které lze modelovat a implementovat v umělých systémech. 30 Autor je přesvědčen, ž e s dostatečně pokročil ými a l goritmy a výpočetními prostředky je možn é vytv ořit stroje, které budou sc hopny vykazovat i nteligentní autonomní chování srovnatelné s lidským . Zcela aktuální d efinici umělé inteligence nabízí Rámcová úmluva Rady E vr opy o umělé inteligenci, l idských právech, demokraci i a právním státu (2024). 31 P o dl e čl . 2 Úml uvy znamená „sys té m umělé int eli gence“ systém zal ožený n a s tro jích , který za úč elem explicitních nebo impl icitních cílů odvozuje z pří chozích dat, jak g enerovat výstupy jako jsou předpovědi, obsah, doporučení nebo rozhodnut í, které mohou ov livnit fyzická nebo virtuální prostředí. Růz né systémy umělé inteligence se liší ve svý ch úrovní ch autonomie a adaptivnosti po nasaze ní. se dí zavře ný v místnos ti, kde mu jsou pod dve řmi podává ny číns ké znaky . Sám číns ky neumí , ale m á pravidl a, res p. ma nuál, kter á mu ří kají , jak na zákla dě určit ých znak ů vybra t a se řadit ji né zna ky ja ko odp ověď. Zvenk u to působí do jmem, že S earle ro zumí číns ky , protože jeho odpově di dáva jí smys l rodilým ml uvčím ). SE ARL E, John R. Minds, Brains, a nd Progra ms. Beha vioral and Brain Scie nces, 1 980, roč. 3, č. 3, s. 417 – 4 57. ISSN 0140 - 525X . 28 SEARLE J . R. „ I Mar rie d a Compute r“, The N ew Y ork Re view of Books, 8. du bna 199 9, dostu pné z: https :/ /ww w .nybo oks.com/ artic le s/1999/ 04/08/ i - married -a- comp uter/. Recen ze kn ihy Ray e Kurzweil a T he Age o f Sp iritu al M achines, ve k teré S earle k ri tizu je před stavu , že počít ače moh ou mí t věd omí a porozu měn í. 29 MINSKY , M. T he Emot ion Mac hine: Comm onsens e Thi nkin g, Arti fici al Inte llige nce , and the Futur e of the Huma n Mind. New Y ork: Simon & Sch uster , 200 6. tvr dí, že emoce j sou zpraco vat elsk é režimy , které lze rep li kov at v u mělých syst émech, s. 1 1. 30 MINSKY , M. The Socie ty of Mind. New Y ork: Simo n & Schust er , 1986 , s. 27, ve kter é a utor předs tav uje teor ii, po dle kter é je mysl člově ka tvoře na množst vím je dno duchýc h proc esní ch „age ntů“, kter é dohr omady t voří komple xní inte lige ntní c hování. 31 CETS 225 - C ounc il of Eur ope Fr ame work Conve ntion o n Art ificia l Inte llige nce a nd Huma n Righ ts, Dem ocrac y and the R ule of Law . 56 2 .3. Mohou proje vovat autonomní a neautonomní s ystémy s umělou in teli gen cí (svobodnou ) vůli? Ustálené prá vně filozofické předpokla dy o svobodné vůli jako základu tre stní odpovědnosti, jakkoli teoreticky r o zrůzněné, mají své jádro v antropologickém pojetí člověka jako morálně a racionálně odpovědné bytosti. T ento koncept je vša k zásadně zpochybněn v kontextu možného přičítání t restní odpovědnosti subjektům, které nejsou lidské – zejména umělé i nteligenci, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou autonomními systémy . Přesto mez i těmito dvěma musíme rozlišovat. Neauton omn í systémy fungují také na základě předem stanovených instrukcí, resp. výzev , s amy se nikdy neaktivují. Vždy vyžaduj í l idský dohled nebo zásah p r o své fungování . Nepůsobí v reálné m prostředí, jsou determinis tické a jejich c hování je plně předvídatelné na z ákladě vstupních da t a naprogramovaných pravidel. Neautonomní systémy jsou plně om ezené , neboť jejich chování je plně určeno externími příkazy a nemají žádnou s chopnost samostatného rozhodování, činí jen návrhy . Nevnímají svět, prostředí (nema jí senzory , kamery a vůbec prostorovou orientaci). Auton omn í systémy f ungují na základě stanovených i nstrukcí, jsou jakousi prodlouženou rukou li dského rozhodov ání. Jsou schopny vykonávat úkoly bez přím ého lidské ho zá sahu , nebo s minimálním zá sahe m. Často využívají umělou intelig enci k analýze prostředí a rozhodování na zá kladě předem definovaných cíl ů. Například samořiditelná vozidla nebo autonomní drony mohou operovat v dynamic kém prostředí a přizpůsobovat své chování změn ám v r eál ném čas e. A le i aut ono mní sy st émy , přes tože mohou vykazova t komplexní a adaptivní chování, jednají na základě algoritmů a pře dem definovaných pravidel. Nejsou to subjekty lidského roz umu v právním slova smysl u, nemají totiž vědomí, vůli a ni schopn ost mor álního úsudku. Jejich roz hodování je výsledkem programování a učení na základě d at, ni koli projevem svobodné vůle, cíle jim stanoví člověk. 32 Neautonomní systémy (např. GPT) mohou být s oučástí systémů autonomních (například hlasový pomocník v autech). Zde b ude neautonomní s ystém něčím jako kognitivním mozkem, ale a utonomii určuje celek, nikol i jeho část. Vztah mezi svobodou vůle a odpovědností systému zde naráží na svou hranic i, neboť pr ávě lidská svoboda volního roz hodování je tím, co ve stávajícím právním systému legitimuje přičitate lnost viny . Ne jsou - li autonomní či neautonomní systémy schopny skut ečné vnitřní motivace ve smysl u vůle, vzniká zá sadní problé m, zda a na jakém z ákladě by jí mohla být přisuzována trestní odpovědnost obdobně jako člověku. Přesto existuje názor , podpo rující možnost, že může existovat svoboda vůle systémů, jako část umělé intel igenc e, názor sice nikoli převažující, ale ani ojedinělý. Například filosof Christian List se vážně zabývá otázkou, zda mohou systémy s umělou i nteligencí disponovat svobodnou vůlí. A utor zvolil pragmatický příst up, kt erý se odkl ání od tradiční ch met afyzi cký ch debat a zam ěřuj e se na funkč ní aspe kty . Li st identifikuje tři klíčové po dmínky , kt eré musí systém spl ňovat, aby mohl být považován za disponující svobodnou vůlí, a to schopnost systé mu jednat na z ákladě vlastních záměrů a 32 L AMB, H., LEVY , J. QUIGLEY , op.c it. s . 1 16, 122 - 123. Sam ostatnou - obdobn ou de finici aut onomníc h a nea utonomníc h systé mů nabí zí na říz ení Evr opského pa rlame ntu a Rady (EU ) 202 4/168 9 (tzv . AI Act ) – v iz další části přís pěv ku. Podle mír y auton omie lz e auto nomní systé my , (po dle pra videl The Soc iety of Au tomot ive E ngi neer s – dostu pné z SAE Sta ndards for Mobi lity Know ledge and Soluti ons) na příklad autom obil y , člen it na 6 úrovní auton omie od plně auton omních , be z vola ntu (zat ím neexis tují), po real izova né, kter é roz pozná vají obrazy , dete kuj í obje kty a plánují trasy – úro veň 2 - 3 ( TESLA) maximál ně 4 (W aymo D riv er , Cru ise Or ig in). 57 cílů , schopnost volby mez i různými možnostmi jednání a schopnost ovlivnit výsledky svých rozhodnutí prostřednictvím vlastních akcí. Pokud systém splňuj e tyt o tři podmínky , může být v praktickém smyslu podle autora považován za disponující svobodnou vůlí. List kriti zuje přístupy , které spojují svobodnou vůli s nepř edvídatelností nebo indete rminismem. Namísto toho navrhuj e h odnotit systé m y založen é na um ěl é i ntel igen ci na z áklad ě jejic h f unkční scho pnosti jednat jako zámě rní agenti, přirovnává je ke skupinovým li dským subjektům, 33 a porovnává skupinové rozhodování s rozhodováním jednotlivce. Autor č erpá inspirac i z prá ce filosofa D aniela De nnetta, konk rétně z konceptu „intencionální perspektivy“, která nav rhuje posu zovat systémy podle toho, zda je u žitečné je chápat jako zá měrné age nt y . Pokud je t akové chápání vysv ětlitelně přínosné, je oprávn ěné systémům s umělou inteligencí přisuzovat svobodnou vůli v prakt ickém smyslu . 34 Přijetí tohot o přístupu má významné důsledky pro di skuse o morální odpovědnosti systémů s umělou intelige ncí. P řestože však jsou tyt o systémy schopny zám ěrného jednání, volby mezi alternativami a kontroly nad svými činy , nelze jim přisuzovat určitý stupeň odpovědnosti. Pragmatický rámec používaný oběm a autory sice umožňuje pos unout debatu o svobodné vůli systémů s umělou inteligencí od abstraktních filozofických spekulací k praktickému hodnoce ní jejich schopností a chování, ale v důsledku jde vždy jen o na podobení, nikoli nahra zení l idské vůl e, nikol i o vůli původní a svobod nou tak, jak to vidíme u živého lidského jedince. Jiný filosof, Jonathan Birc h analyzuje ot ázku svobody vůle v kontextu vývo j e umělé inteligence a upozorňuje naopak na hlubokou epistemickou nejistotu při ur čování existence svobodné vůle mimo lidské bytosti. Na základě tét o nejistot y formuluje určitý preve ntivní rámec. Pro tož e exist ence sv obo dné vůle u umělé int eli gence je v zásadě neprokazat elná a nevy ratit eln á , je nutné při prá vním a etickém hodnocení třeba respektovat zásadu opatrnosti, obdobně jako u jiných hraničních případů (např. osoby s poruchami vědomí). Birch zdůr azňuje riziko, že umělá inteligence bude schopna dokonale nap odobit projevy svobody vůle, což činí identifikaci skutečných morálních práv ještě obt ížnější a doporučuje přijmout regulační op atření v souladu s e zásadou "Run - Ahead Pr inci ple" – právo má být připraveno regulovat vznik potenciální umělé svobodné vůle dřív e, než bude její existence empiricky prokazatelná . 35 Z právního hlediska B irc hovu analýzu chápat jako apel n a ro zumné, al e zd rženlivé rozšíření pr ávních ochran – nikol iv na základě kol ektivistického přístupu k právům umělé inteligence, nýbrž z hled iska individuální odpovědnosti státu za prevenc i neoprávně néh o zásahu do důstojnosti potenciálních nositelů svobody vůle. Jaký by to byl právnický text, kdyby autor příspěvku ne poskytl jednomu z b ěžných typů subjektů, používajíc ích neautonomní (j azykový) systém s umělou int eligenci, pr ávo vyjádřit se k podstatě „umělé inteligence?“ A tak to autor učinil. Výsledkem je následuj ící velmi pozoruhodný text, respektující schopnost komunikace systému s umělou inteligen cí nikoli nepodobné komunikaci s živým člov ěkem. Na otá zku, z da n eautonom ní systém 33 L IST , Ch. Can AI S ystems Ha ve Fr ee W i ll? [onl ine] . P hilArc hive , ver ze 3, 1 1. břez na 2025 [onlin e] Dostup né na : https://philar chive.or g/rec/LISCA S - 3 [cit. 16. 5. 20 25]. 34 DENNETT , D . C. The Int enti onal Stance . Cambridge , MA: MIT Pres s, 19 87, s. 1 7 – 18. 35 BIRCH, J. The Edge of Senti e nce: Risk and Pr ecauti on i n Humans, Other Animal s, a nd AI, Oxford: Oxfor d Univer sity Press. 2 024. s. 25 - 27 . 64 Ani vysoká úroveň umělá inteligence systému není důkaze m přítomnosti svobodné vůle či dokonce vědomí. Není možné ani přípustn é dovozovat (trestně) prá vní subjektivitu pouze z výkonu sebevíce komplexních úloh. Namísto toho j e možné klást důraz na posíle ní odpově dnosti fyz ických a právnických osob , které se podílejí na vývoji, nasazení, p rovozu a kontrole systémů umělé inteligence. Jejich odpovědnost může být konstruována buď přímou formou nebo jako nedbalostní zavinění v případě opomenutí nálež ité péče. Lidé a potažmo jimi říz ené právnické osoby mají s chopnost prevence, volby a přímého ovli vnění vývoj e syst ému a jeho rizik. T ato forma odpovědnosti odpovídá t radičním zásadám trestního práva a zajišťuje, že ne dochá zí k rozmělnění individuální odpovědnosti do anony mní technologie. Důležitou úl ohu v tomto ohledu bude mít také důsledná a prev entivně orientovaná úprava povinností v oblasti bezpečnosti systémů umělé i nteligence (standardy te chnické způsobilosti, certifikace, licencování a dohled nad provozem). Ned održení t ěchto povinnos tí by pak mohlo být sankcionováno i v rovině trestněprávní, a t o prostřednictvím již zavedených ne bo i sp eciálních skutkových podstat. V celém přístupu by pak měly být zachová ny tradičních zásady t restního práva, zejména z ásada trestního práva jako ultimativního prostředku nápravy . T restní odpovědnost by měla být i nadále vyhrazena pouze t am, kde selhávají opatření podle jiných právní odv ětví, a ni koli rozšiřována prostřednictvím právních fikcí směrem k nehumánním entitám, které postrádají základní a tributy právní odpovědnosti. Použitá literatú ra 1. BECCARI A, C. O zločin och a tr estoch. Bratislava: Kalligram, 2009. 2. BIRCH, J. The Edge of Sentience: Ri sk and Pr ecaution in Humans, Other Animals, and AI, Oxford: Oxford University P ress. 2024. 3. DAMASIO, A. R. T he F eeling of What Happens: Body and Emoti on i n t he Making of Consciousness. New Y ork: Harcourt Brace, 1999. 4. DENNETT , D. C . The Int entional Stance. Cambridge, MA: MIT Press, 1987. 5. FENYK, J. (Ne)příčetnost fyzick é osoby a ( ne)přičí tatelnost jejího j ednání právnické osobě. In : T radičné a netradičné p rístupy v tr estnom pr áve: P octa pro f. Ši movčekovi. T rnava : T rnavská univerzita, 2024. 6. FERRI, E. L a teorica d ell'imputabil ità e la nega zione del liber o arbitrio. Fi renze: T ipografia di G. Bar bera, 1878. 7. FISCHER, J. M. The Metaphysics of Fr ee W ill: An Essay on Contr ol . Oxford: Blackwell, 1994, s. 131–136. FISCHER, John Martin. My W ay: Essays on Moral Responsibility . Oxf ord: Oxford University Press, 2006. 8. FRANKL, V . E. Vů le k e s mysl u. Brno: C esta, 1994. ISBN 978 -80-2622-090-9 9. HUSSERL, E. V orlesungen über Ethik und W ertlehr e 1909 – 1914 . D en Haag. Martinus Nijhof f: 1988. 10. IVOR. J. Um elá intelige ncia a jej tr estnoprávne aspekty In: T radi čn é a n etrad ičné prístupy v trestnom práv e: Pocta prof. Š imovčekovi. T rnava : T rnavská univerzita, 2024. 11. KANT , I. Met afyz ika mravů . Přel. V . Svoboda. Praha: OIKOYMENH, 2004. IS BN 807 -14-9635-9 12. KLOS, D. T eorie tr estu u Kanta : P rávně - f ilozofická analýza Kantova pojetí odplaty . Právník, 2008, roč. 147, č. 6. 65 13. KOSTKA K. Kdo jsme. Obe cná teorie vědomí, č asu, pr ostoru a bytí . Frýdek - Místek: Alpress, edice Klokan, 2015. 296 s. ISBN 978 - 80.7466 -986-6 14. KOSTKA K. Umělá inteligence a změna tr adičních paradigmat v psychologii vzdělávání. Rukopis K. Kostky věnovaný a utorovi příspěvku v dubnu 2025. 15. KUBÍČEK, J. Odpovědnost (za) r obota aneb právo umělé inteligence . In: Bulletin advokacie , 2018, č. 3. 16. LAMB, H., LEVY , J. Q UIGLEY , C . Simply Artificial Intelige nce, London: Dorling Kindersley , 2023. 17. LIBET , B. et al. "T ime of Conscious Intention to Act in Relation to Onset of C er ebral Acti vity (Readi ness - Pote ntial): The Unconscious Initi ation of a Fr eely V oluntary Act ". B rain, 1983, roč. 106, č. 3. 18. LIST , Ch. Ca n AI System s Have Fr ee W ill? [online] Dostupné na: PhilArchive, verze 3, 1 1. března 2025 [cit. 16. 5. 2025]. 19. MINSKY , M. The Emotion Machine: C ommonsense Thinking, Artificial Inte lligence, and the Futur e of the Hu man Mind . New Y ork: Si mon & Schuster , 2006. 20. MINSKY , M. The Society of Mind. New Y ork: Simon & Schuster , 1986. 21. MOORE, M. S. Mechanical Choices: The Responsibil ity of the Human Machine. Oxford: Oxfor d Universi ty Press, 2020. 22. MOORE, M S. Steph en Morse on t he Fundament al Psycho - Legal Er r or . Crimina l Law and Philosophy , 2016, roč. 10. 23. MULÁK, J ., P ROV AZNÍK , J. Roboti za mřížemi – je české tr estní právo př ipraveno na r ozvoj uměl é i nt elig en ce? In: GŘ IVNA, T . , RIC HTER , R. ŠIM ÁNOVÁ, H. eds. Vliv nových technologií na tr estní právo. Praha: Audit orium, 2022. 24. MURP HY , J. G. Kant’ s Theory of Criminal Punishme nt . In: Retribution, Justice, and Therapy: Essays in the Philosophy of Law . Dordrecht: D. Reidel Publishing Company , 1979. 25. NAGEL, T . What Is It Li ke to Be a Bat? The Phil osophical Review . 1974, 83(4), 26. RUSSEL S ., J ., NOR VIG, P ., Artificial Intelligenc e: A Modern Appr oa ch , 4. vydání, Pearson, 2020. 27. SAPOLS KY , R . M. Det ermi ned: A Sci en ce of L i fe W i tho ut Fr ee W i ll . New Y o rk: Penguin Press, 2023. 28. SAR T OR IO, C. C ausation and Fr ee W ill . Oxford: Oxford University Press, 2016. 29. SAR T OR IO, C. KANE, R. Do W e Have F r ee W ill ? A D eba te. New Y ork: R outledge, 2021. 30. SAR TRE, J .- P. L 'Êtr e et le néant. Paříž : Gallimard, 1943. 31. SEARLE J, R . „I Married a Computer“, The New Y ork Review of Books, 1999. 32. SEARLE, J . R . Minds, Brains, and Pr ograms. Behaviora l and Brain Sciences, 1980, roč. 3, č. 3. 33. SEARLE, J . R . The Rediscove ry of the Mind . Ca mbridge, MA: MIT Press , 1992. 34. SOLNAŘ, V . F ENYK, J ., CÍS AŘOVÁ, D., V ANDUCHOVÁ, M. Sys tém českého trestního práva, díl II.Základy trestní odpovědnosti. Praha: Novatrix. 2009. 35. STERNBE RG R, J., „A T heory of Adaptive Intelligence and Its Relation to General Intellig ence “, Jou rnal of Intelligence, roč. 7, č. 4, 2019, čl. 23. 36. STERNBE RG R, J. „ C OV ID - 19 Has T aught Us What Intelligence Really Is“, I nside Higher Ed. 66 37. STERNBER G, R . J. Beyond IQ: A T riar chic Theory of Human Intelligence, Cambridge University Press, New Y ork 1985, s. 45 nebo Robert J. Ster nber g, Successful Intelligence, Plume, New Y ork 1997. Kon taktn é údaje autora Meno a priezvisko: Prof. JUDr . Jar oslav Fenyk, P h.D., DSc., Univ . P riv . Prof. Pracov ná po zí cia: P rofesor Zames tnáv ateľ : Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, Katedra trestního práva E- mail: Jaroslav .Fenyk@law .muni.cz 67 E LEKTRONIZÁC IA TRESTNÉHO KONAN I A V KONTEXTE DIG IT ALI ZÁCI E A UM ELEJ INTELIGEN CIE ZNALECKEJ ČINNO STI V TRE STNOM KO NANÍ ELECTRON IFIC A T ION OF CRI MINAL PROCEEDIN GS I N THE CONTEXT OF DIGIT IS A T ION AND ARTIFI CIAL INTELI GENCE OF EXPERTIS E IN CRI MINAL PROCEEDIN GS Jaroslav Klátik Právnická fakulta UMB v Ba nskej Byst rici Adrián V aško Právnická fakulta UMB v Ba nskej Byst rici Jozef Michalko Právnická fakulta UMB v Ba nskej Byst rici Abstrak t Príspevok p od názvom Elekt r onizácia t r estného konania v kontexte digita lizác ie a u me lej intel igencie znalecke j činno sti v tr estnom konaní sa zaoberá pr oblem at ikou elek t r onizácie tr estn ého konania najmä v súv islosti so zaveden ím di gitalizácie, elek tr onizác ie a u melej inteligen ci e do pr ocesu výbe r u znalca a zn aleckej či nn osti v t r estnom konaní. Kľúčové slová: T r estné konanie. T r estný poriadok. Elektr onizácia. Postav enie znalca v tr e stnom konaní. Umelá i nteligenci a. Abstrac t The pap er entit led Elect r onif icatio n o f crim inal pr oceed ings in the con text of dig itisa tion and ar tifi cial intel ig ence of expe rtis e in crim ina l pr oc eedin gs deals with the issu e of elec tr on ifica tion o f crim ina l pr o ceed ings, partic ula rly in t he r ela tion to t he intr oduction of digi tisat ion, elec tr on ific ati on and art ific ial in tellig en ce into the pr o ces s of exper t selec tion an d selection od th e expert ac tivity in crimina l pr oceed ings. Key words: Crimina l pr oceeding. The Code of Cr i minal pr ocedur e. Electr onification. Status of t he expert in criminal p r oceed ings. Art ificial i nte li gence. Úvod Význam dokazovania v trestnom konaní j e nezastupi teľný, pretože dokazovaním v trestnom konaní rozumieme tre stnoprávnymi normami upravený pr ocesný postup or gánov činných v trestnom konaní, súdu a tiež ďalších subj ektov trestného konania, ktorého účelom je v priebehu tre stného konania zistiť najmä, či sa stal skutok a č i má znaky trestného činu, kto tento skutok spácha l a z akých pohnútok, závažnosť činu vrátane príčin a podmienok jeho spáchania, osobné p omery páchateľa v rozsahu potrebnom na u rčenie druhu a výmery trestu a uloženie ochranného opatrenia a iné rozhodnutia, ďalej následok a výšku škody spôsobenú trestným činom, výnosy z trestnej čin nosti a prostriedky na jej spáchanie, ich 68 umiestnenie, povahu, stav a c enu, majetkové pomery na účely odňatia výn osov z tr estn ej činnosti. Dokazova ni e v trest nom k onan í p reto môžeme označiť za j ed en zo základn ých predpokladov , kt oré vôbec umožňujú vykonať trestné konanie. Môže me te da povedať, že zákonne vykona né dokazovanie v trestnom konaní je jedným z primárnyc h predpokladov spravodlivého trestného konania. Práve preto musí priebeh dokazovania, a to od zabezpeč ovania až po vyhodnocovanie dôkazov , napĺňať všetky atribúty zá konnosti a transparentnosti, aby následne v rámci rozhodo vania nedochádzalo k n eodôvodneným pochybnostiam, ktoré by v kon ečnom dôsledku mohli s pôsobiť por uš enie p ráv obvineného na spravodlivý proces. Vzhľadom na uveden é, n a tomto mieste nie je mož né opomenúť a ni skut očnosť, že samotný význam dokazovania veľmi úzko súvi sí s účelom trestného k onania, ktorý je definovaný v ust anovení § 1 T restného poriadku, teda, že „T r estný poriadok upravuje postup or gánov činný ch v tr estnom konaní a súdov tak, aby tr estné činy boli náležite zistené, ich páchatelia boli podľa zákona spravodlivo pot r estaní a výnosy z tr estn ej činnosti boli odňaté, pričom tr eba r eš pektovať z ákladné práva a slobody fyzických osô b a právnick ých osôb.“ V trestnom konaní je p otrebné dokazovať skutočnosti, ktoré sú význa mné pr e trestné konanie, a to primárne z dôvodu, že samotný skutok, teda spáchanie trestného č inu je už ako dej ukončené, a teda tento skutok už v trestnom konaní nie je možné pozorov ať pr iamo. Or gány činné v t restnom konaní a súd ro zhoduj ú na základe získan ých dôkazov z dôkazných prostriedkov , pričom or gány činné v trestnom konaní sú povinné obstarávať a vyhodnocovať aj dôka zy a okol nosti, ktoré svedčia v prospe ch obvineného, teda také, k toré v konečnom dôsled ku môžu viesť k zastaveniu trestného st íhania voči konkrétnemu obvinenému v prípravnom konaní, prípadne k oslobodeniu obžalovaného na hlavnom pojednávaní súdom spod obžaloby . „Or gány činné v tr estnom konaní postupuj ú tak, aby bol zi stený skutkový s tav veci, o ktor om nie sú dôvodné pochybnosti, a to v r ozsahu nevyhnutnom na ich r ozhodnutie. Dôkazy obst arávajú z úradnej povinnosti. Právo obstarávať dôkazy majú aj strany . Or gány č inné v tr estnom konaní s r ovnakou st ar ost livosťou objasňujú okolnosti svedčiace pr oti obvinenému, ako aj okolnosti , ktoré svedčia v jeho pr ospech, a v oboch smer och vykonávajú dôkazy tak, aby umožnili súdu spravodlivé r ozhodnutie.“ S ohľadom na predmet dokaz ovania v t restnom konaní, ktorý j e značne široký a odvíja sa vždy od k onkrétneho skutku, ktorého sa dokazov anie tý ka je potrebné podotknúť, že rozsah dokazovania a roz sah využitia dôkazných prostriedkov bude v každom trestnom konaní do značne j miery odliš ný. „Za dôkaz môže slúžiť všetko, čo môže prispieť na nál ežité objasnenie veci a čo sa získalo z dôkazných pr ostriedkov podľa tohto zákona alebo podľa osobi tného z ákona. Dôkaznými pr ostried kami sú najmä výsluch o bvineného, svedkov , zna lcov , posudky a odborné v yjadr enia, pr evierka výpovede na mieste, r ekognícia, r ekonštrukcia, vyšetr ova cí pokus, obhliadka, v eci a listiny dôl ežité pr e tr estné konanie, oznáme ni e, informácie získané použitím informačno - technickýc h pr ostriedkov alebo pr ostriedkov operatívno - pátrace j činnosti.“ Ako vyplýva z ustanovenia § 1 19 zákona č. 301 /2005 Z. z. T restného p oriadku, výpočet dôkazných prostriedkov je demonštratívny , ale medzi tieto dôkazné prostriedky 69 zaraďuj eme aj výsl uch znal ca, r esp ektí ve znal eck é do kazov an ie, ktorého v ý sled kom j e aj vypracova nie znaleckého posudku znalcom v trestnom konaní. 1 Znalecký posudok je zhmotneným výsledkom z na leckého skúmania, pričo m j e a l e potrebné skonštatovať, že t ento pojem nie je možné chápať výlučne len a ko zhmotnenie výsledkov činnosti a prac ovného postupu znalca. Znalec pri vypracovaní zna l eckého posudku v yužíva tiež aj svoje nadobudnuté odbor né znalosti a praktické s kúsenosti, ktoré sú pri vypracované znaleckého posudku a znalec kej činnosti ako takej nezas tupiteľné. 2 Potreba vykonať znalec ké dokazovanie a pribrať do trestného konania znalca je determinovaná samotným priebehom trestného konania a nie je ohrani čená len na určitú jeho časť . P ot reba vyko nať znaleck é dok azo vani e sa ale najč ast ejši e u kazuj e už v prípravnom k onaní a následne po podaní obžaloby v konaní pred súdom sú tieto dôkazy spravidla len hodnotené v kont exte samotného dokaz ovania v konaní pred súdom. Okruh otázok, na kt oré je možné použiť znalecké dokazovanie, nie je v trestnom konaní ohraničený, môže sa teda jednať nielen o okolnosti spáchania trestného čin u, výšku škody , ale naprí kl ad zn alecký m skúman ím j e možn é v trestnom konaní zisťovať aj vierohodnosť svedka pri podávaní sve d eckej výpove de. Práve p reto je možnosť využiť pribratie znalca v trestnom ko naní determinovaná práve ú čelom ob jasnenia určitých skutoč ností dôležitých pre trestné konanie. Po treba vykonania znaleckej činnosti v trestnom konaní je teda podmienená najmä mom entom, kedy v jeho priebehu vystane potreba or gánmi činnými v trestnom konaní alebo súdom, objasniť také s kutočnosti a okolnost i významné pre trestné konanie, ktoré môžu byť dôležité pre objasnenie spáchaného trestn ého činu alebo iných okolností a ktoré je zároveň možno pr eukázať prostredníctvom vykona ni a znale ckého dokazovania . Znalecké dokazovanie a využitie znaleckého posudku a násl ed ne aj možnosť výsluchu znalca ako dôkaz u v trestnom konaní má preto neopomenuteľné miesto medzi jednotlivými dôkazmi. Je potrebné skonštatovať , že hodnotenie znaleckého posudku patrí do kompetencie výlučne or gánov činných v trestnom konaní a súdu, pr eto je potrebné, a by samotný proces, ktorý vedie k výber u osoby znalca v tre stnom konaní práve subjektami, ktoré budú vieroh odnosť takého dô kazu ďalej vyhodno cov ať, bola j asne daná, fo rmalizovaná a trans parent n á. Znalecký posudok v tr estnom konaní sa hodnotí s prihliadnutím na každé štádium trestného konania, a t o či už orgá nmi činnými v trestnom konaní alebo sam otným súdom, a práve preto musí byť v yhodnotený tak, ako každ ý iný dôkaz v súlad e so z ásadou voľného hod notenia dôkazov . 3 1. Postavenie znalca v kontexte jeho pribratia v tr estnom konan í Pribratie znalca j e úkonom trestného konania, ktorý spadá do výlučnej kompetencie or gánov činných v trestnom konaní a súdu, a to podľ a toho, v akej časti trestného konania je potrebné z nalecké dok azovanie vykonať. 1 KORGO, G . a kol. T r est né pr ávo pr oces né. Plz eň: Ale š Čeně k, 201 3. s. 22 9. 2 DRIMÁK, M . Znale cká čin nosť , znale cký posud ok a ich výz nam v tr es tnom kona ní. In: Zb orník z m edziná rodné ho vede ckého s eminá ra Dokaz ovani e v tres tnom ko naní. T rna va: Práv nická f ak ulta T rnavs ká u nive rzita , 2006. s . 87. 3 ČENTÉŠ, J . Nieko ľko pozná mok k zna leckej činno sti v tr estnom konan í . In: T eoreti cké a prakti cké p rob lémy dokaz ovania pocta prof . JUDr . Vladim írovi Ma ther novi, DrSc . k 80. narode ninám. Bra tisl ava : Brati sla vská vys oká škola práva , 2008. s. 40. 70 Podľa ustanovenia § 142 T restného poriadku, „ak pr e zložitosť objasňovanej skutočnosti nie je postup podľa § 141 pos tačujúci, priberie or gán činný v tr estnom konaní a v konaní pr ed súdom pr edseda senátu znalca na podanie znaleckého po sudku. Ak ide o objasnenie skutočnosti o bzvlášť zložitej, priberú sa dvaja znalci. Dv o ch znalcov tr eba pribrať vždy , a k ide o pitvu mŕtvoly .“ Or gány č inné v trestnom konaní, teda prokurátor a policajt roz hoduje o pribratí znalca v prípravnom ko naní uznesením. V kona ní pred súdom je znalec do trestného konania pribra tý vydaním uznesenia, ktor é vydá va predse da senátu. T restný poriadok v súčasnosti neur čuje ži adne ani len mi nimálne zá konné kritér i á pre samotný výber konkrétnej osoby zna l ca. Môžem e tak pov ed ať, že v súčasnosti, je výber konkrétneho znalca v t restnom konaní takmer výlučne na osobe, ktorá znalca do konania priberá, a tento výber - pribratie je zákonom len veľmi málo obmedzené, teda transparentnosť tohto procesu je vo všeobecnost i na ve ľmi nízkej úrovni. Subjekt, ktorý znalca do konania priberá, a to b ez ohľadu na to, či sa t ak deje v prípravnom konaní or gánom činným v trestnom konaní, a lebo predsedom senátu v konaní pred s údom, má tak možnosť trestné konanie do značnej miery ovpl yvniť. Môže sa tak diať na príklad v prípade, ked y do konania môž e byť účelovo pribratý znalec, o ktorom má subjekt, ktorý znalca do konania priberá, vedomosť, že tento je časovo vyť ažený. V takom prípade by sa motné vypracovanie znaleckého posudku trvalo dlhší č as, čo by mohlo nega tívne vplývať na rýchlosť konania a spôsobovať prieťahy trestného konania, čo by teda v konečnom dôsledku mohlo viesť až k poruše niu práv obvineného. V súčasnosti sa str etávame s problematikou najmä počtu znalcov , a to z dôvodu, že v niektorýc h odvetviach je počet znalcov značne ne dostatočný a rovnako tak sídelné rozloženie znalcov podľa regiónov je značne nerovnomerné, čo tiež významným spôsobom negat í vne vpl ýva n a vy pracovanie znaleckého pos udku, ktoré z obj ektívnych dôvodov môže trvať dlhší alebo až neúm erne dlh ý čas, č o ti ež u ž s am o o sebe m ôže negat ív ne vplývať na práva obvin eného v trestnom konaní. Ďalším problematic kým činiteľom v prípade potreby vykonania znaleckého dokazovania sa tiež j aví skutočnosť, že oslovení znalci často nemajú z áujem vypracovať znalec ký posudok p re o r gány činné v trestnom konaní alebo súd z dôvodu zdĺhavého proces u pri zn ávan ia odmeny za znaleckú činnosť a tiež z dôvodu ich samotnej vyťa ženosti vplyvom nedostatočného počtu znalcov v určitýc h pomerne frekventovaných odvetviach a odboroch. Častokrát tak or gány činné v t restnom konaní alebo súd majú objektívne p roblémy s vykonaním znaleckej činnosti v trestnom konaní. V praxi sa preto môžeme stretnúť s tým, že o r gány činné v trestnom konaní a súd t ak často priberajú do konania tých istých, už zaužíva ných a lebo osv edčených z nalcov alebo zna lecké organiz ácie, ktorí poskytujú týmt o or gánom súčinnosť a n em ajú k pribratiu do konania výhrady , a t o č i u ž z časových alebo iných dôvodov . Často sa teda môžem e stretnúť s tým, že najmä pre or g ány či nné v trestnom konaní vypracúvajú znalecké posudky vždy rovnakí znalci ale bo znalecké orga nizácie. T restný poriadok v súčasnosti len veľmi stroho upra vuje výber osoby znalca, a to v ustanovení § 143, v zm ysle ktorého: „O r gán činný v tr estnom konaní alebo súd priberie do tr estného konania na podanie znaleckého posu dku podľa § 142 pr edovšetkým znale ckú or ganiz áciu špecializovanú na činnosť, ktorá je obsahom znaleckého posudku. Táto or ganiz ácia v znaleckom posudku uvedie meno z nalca, ktorého možno vy počuť k obsahu znaleckého posudku.“ 71 Okrem T restného poriadku upravuje problematiku priberania znalca v konaní pred súdom aj vyhláška Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky č. 543/2005 Z. z. o Spravovacom a kance lár skom poriadku pre okresné súdy , krajské súdy , Špecializova ný trestn ý súd a vojenské súdy , konkrétne v ustanovení § 51a predmetnej vyhlášky . Podľa ustanovenia § 51a ods. 1 vyhlášky č. 543/2005 Z. z.: „Pri výbe r e oso by , ktorá má byť do konania pribr aná ako znalec, j e potr ebné pri hliadnuť na dôvo dy , pr e ktoré je znalec z podania znal eckého posudku vylúče ný, to platí r ovnako a j pr e odborné vyjad r enie.“ Podľa § 51a ods. 2 vyhl ášky č. 543/2005 Z. z .: „Pr ed ustanove ním znalca je potr ebné zisti ť možnost i uskutočnenia úkonu znal eckej činnost i včas, oz r ej miť mu obsah a r ozsah znalecké ho dokaz ovania a zistiť pr edpokladanú výšku znal ečného. Ak je to možné, vyberie sa vždy prim eraný pr eddavok na tr ovy tohto dokazov ania. Ak ide o vec zložitú, j e potr ebné so znalcom ešte pr ed ustanovením konz ultovať správnosť zadan ých úloh, podať mu potr ebné vysvetlenia zo súdnych spisov a sk utočností, ktoré sú významné z hľadiska p osudzovania veci. Je po tr ebné dbať na t o, ž e úlohou znalca ni e je vykonávať hodnotenie dôkazov a ani riešiť právne otázky .“ Zákonné obmedzenie pri vykonaní z nale ckej činnosti v tre stnom konaní tak v súčasnosti spočíva výluč ne v podmienke, aby v prípade, ak je to možné bola do konania n a vypracova nie zn aleckého posudku pribratá zn alecká or ganizácia, ktor á by ak o subjekt mala by ť pri výbere uprednostnená. T restný poriadok ani samotná vyhláška žiadne objektívne kr itéria ne ust anovuje a aj preto si môžeme klásť otázku, či môžeme ho dnotiť takýto postup or gánov činných v trestnom konaní alebo súdu za transparentný. Máme za to, ž e pribratie znalca v trestnom kona ní dnes spĺňa všetky zákonné atribúty , pričom ale je potrebné konštatovať, že t ento proces je len veľmi málo transpa rentný, čo m ôže v koneč nom dôsledku nepriaznivo vplývať na dôve ryhodnosť r ozhodovace j č innosti subjektov trestného konania, a práv e preto si kladi eme ot ázku , či aj naď alej je takét o us tano vov anie znal c a v trestnom konaní udržat eľné a t iež s úlad n é so zás adami tres tnéh o kon ania a právom obvineného na spravodlivý proces, ktoré je garantované nielen Ústavou, ale aj medzinárodnými zmluvami, ktorými je Slovenská republika viazaná. 2. Digitalizácia pr ocesu výberu osoby znalca s využitím n ástr ojov um ele j inteligencie Súčasný systém pribratia znalca v trestnom konaní podľa nášho názoru jasne postráda prvok tra nsparentnost i a objektívnosti, a t o konkrétne pri výber e konkrétnej osoby znalca, ko nk rétn ej znal e ckej organizáci e orgánmi či nný mi v t restnom konaní a súdu zo zoz namu znalcov , ktorý vedie Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky . T ento procesný úkon or gánov činných v trestnom konaní a súdu nie je v súčasnosti objektívne kontrolovate ľný a tak je te nto výber v konečnom dôsledku výlučne na konkrétnom subjekte, ktorý znalca do trestného konania priberá. T ento samotný proces nemá v súčas nost i nastaven é ži adne jasné, transp ar entn é a obj ektívne kritériá. Rovnako tak v súčasnosti tento proc es, na rozdiel napríklad od ustanovenia obhajcu ex offo obvinenému v trestnom konaní, nie je určený na z áklade náhodného výberu. Pri výber e osoby znalca or gánmi činnými v trestnom konaní a súdom tak môže dochádzať k pochybnostiam o ich nezauj atos ti a nestrannos ti pri výbere konkrétne j osoby znalca a lebo znaleckej or ganizácie a teda môžeme poved ať, že súčasný sys tém môže zvyšovať nedôveru verejnosti v sprav odlivý a nestranný výkon súdnej moci v Slovenskej republike. 72 Súčasnými trendami ni elen v tres tno m práv e s a s táva d igi tal izá cia s využitím nást rojo v u mel ej int elig en cie. M áme za to, že práve ti eto t rend y j e m ožn é v yu žiť aj v prípade trestno - procesných inštitútov v t restnom konaní v podmienkach Slovenskej republiky . V podmienkach právneho poriadku Slovenskej republiky prichádza k zavádzaniu elekt roni záci e a di git ali zácie p roces ov v oblasti nielen trestného konania le n veľmi pozvoľne. Zavádzanie nás trojov umelej inteligencie v súčasnosti úpl ne absentuje. Máme za to, že práve v trestnom konaní dokážeme s využitím moderných technológií priebeh trestného konania nielen zrýchliť, ale pridať do neho aj vi ac transparentnosti, a to práve prostredníctvom využitia prvkov digitalizácie s využitím ná strojov umelej in teligen cie. Elektronizác ia procesu výberu osoby znalca v trestnom konaní využitím prvkov digitaliz ácie a n ástrojo v umelej intelige ncie so sú časným zavede ním určen ia minimálnych zákonných k ritérií by podľa nášho ná zo ru dodal a tomuto procesu a cel ému trestnému konaniu prvok objektivity a väčše j transparentnost i. Zaveden ie prv kov ele ktro nizáci e, di gi tali záci e a využitie ná strojov umele j intelige ncie v trestnom k onaní by podľ a nášho názoru mohlo posilniť aj dôveru ve rejnosti k trestnému konaniu a tiež v konečnom dôsledku aj výkonu súdnej moci v Slovenskej republike ako celku, čo by malo byť cieľom celej spoločnosti, nielen osôb, ktoré súdnu moc priamo vykonávajú. Považujeme za pods tatné, a to najmä s ohľadom na zvýšenie transparentnosti , aby v prípadoch, kedy sa v priebehu trestného konania vyskytne pot reba vykonať znalecké dokazovanie podľa usta novenia § 142 T restného poriadku, boli znalec, či znalecká or gani záci a pribratí do k onania or g ánmi činnými v trestnom konaní v p redsúdnom konaní alebo predsedom senátu v konaní pred súdom práve prostredníctvom na to určených nástrojov - elektronickými programovými prostriedkami schválenými Mini sterstvom spravodlivosti Slovenskej republiky na základe náhodného výberu. Výber znaleckej or gan izácie alebo konkrétneho znalca v trestnom konaní prostredníctvom elektronických progr amových prostriedkov schválených Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej republiky , a te da systémom náhodného výberu na základe objektívne daných kri téri í znamen á zvý šeni e t rans par entn ost i to hto pro cesu a s amozr ejm e tiež aj možnosť jeho spätnej kont roly , a teda č i pri tom to výber e boli splnené všetky zákonné podmienky . Zoznam zn alcov v súč asnosti spravuje Minist erstvo spravodlivosti Slovenskej republiky , a preto si myslím e, že by bolo vhodné využiť a upraviť stávajúce elektronické a programové pr ostriedky Mini sterstva spravodlivosti, aby prostredníc tvom týchto prostriedk ov b olo mo žn é z abezp eči ť aj pr ibrat i e zn al ca v tres tno m ko naní s využitím náhodného výberu tak, ako je to v súčasnosti v prípade ustanovenia obhajcu ex offo v trestnom konaní. Nemôžeme opomenúť ani skut očnosť, že vyu žitie elektronických programových prostriedkov s aplikovaním náhodného výberu pri výbere znalca súdom je možné aplikovať niel en v rám ci t restn éh o kon ania, ale prí p adne aj v civilných a v správnych konaniach. Or gány činné v trestnom konaní alebo pr edseda senátu v konaní pre d súdom by tak do konania priber ali znalca prostredníctvom elektronického programového prostriedku spravované ho Ministerst vom spravodlivosti Slovenske j republiky , kedy d o neho zadávajú konkré tne objektívne kri tériá, akými sú odbor a odvetvie, v akom j e potrebné vykonať znalec ké dokazovanie a zároveň i miesto, príslušný obvod kra jského súdu, v ktorom sa m á znalec ké dokazovanie vykonať. Elektronický progr amový prostriedok schvá l ený 73 Ministerstvom spravodlivosti Slovenskej re publ iky na základe zadaných objektívnych kritérií náhodným výberom vyberie konkré tnu znaleckú organizáciu alebo znalca. Súčasťou programového prostriedku by ale podľa nášho názoru mali byť tiež i nást roj e umel ej in teli genci e. Na tomto mieste je treba tiež podot knúť, že or g ány činné v trestnom ko naní, ale i súd s a č ast o stretáv ajú s problematikou presahu niektorých znaleckých odvetví a odborov pre konkré tny p rípad, a tak je často potrebné do konania pribrať viacerých znalcov . Túto problematiku je v našich podm ien kach t iež možné rieši ť p ráve el ektr on izácio u s využitím nástrojov umelej inteligencie , ktorá pri správnom nasta vení dokáže nielen posúdiť vhodnosť využitia konkr étne vybraných o dvetví potrebných na nálež i té vykona nie zn aleckého dokazovania v určitom trestnom konaní, ale môže tiež s ohľadom na vyťaženosť konkrétneho znalca, p riemernú dĺžku vypracovania zna leckého posudku jeho osobou a tiež iných oko lností predikovať dĺžku tohto úkonu, ale tiež i d ĺžku trestného konania. P redikovanie časových súvi slostí na základe objektívnych a relev an tný ch skutočností by tak mohlo významne vplývať na lepšiu or ganizáciu času or gánov činných v trestnom konaní a súdov . Zaveden ie dig it alizáci e a nástrojov um elej int eligencie do týchto inštit útov by podľa nášho názoru nepochyb ne dokázalo zvýšiť nielen samotnú transparentnosť trestného konania, ale mohli by mať aj významný vplyv na jeho rýc hlosť a efektívnos ť. Záver Elekt ron izácia p ro cesov s využitím nástrojov umelej inteligencie sa stáva bežnou súčasťou na š ich životov na prieč ce l ým spektrom ľudských činností. Máme za to, že zahrnutie t ýchto prvkov nemôže obí sť ani inštitúty trestného práva a to najmä preto, že digit alizáci a s využitím nástrojov um elej i nteligencie môže významne ovpl yvniť trestné konanie, a to najmä zvýšením jeho transpa rentnosti, efektívnosti a rýchlosti. Digi tal izáci a proc esu výberu oso by zn alca a teda v ý ber znal eck ej organi zá cie aleb o konkrétneho znalca v trestnom konaní prostredníctvom elektronických programových prostriedkov môže byť podľa nášho názoru, okrem zvýšenia dôveryhod nosti tre s tného konania, prínosným i pre samotných znalcov a znalecké organizác ie, a to ich rovnomernejším vyťažovaním or g ánmi činnými v trestnom konaní a súdmi. Zavádzanie prvkov digitalizá cie s využ itím nástrojov umelej intelige ncie do trestného konania nemôže byť ale unáhlené, nakoľ ko ni e každý i nštitút trest ného konania je na takéto prvky vhodný. Máme al e z a t o, ž e pr áve inšt it út zn aleckej činn ost i v trestnom konaní môž e byť tým správnym pomyselným prvým krokom pre vstup trestného konania do novej éry využívania nástr ojov umele j inteligencie v rámci právneho poriadku Slovenskej republi ky . Pou žitá l itera túra 1. ČENTÉŠ, J. a kol . T r estný pori ado k. V eľký koment ár . 3. aktualizované vydanie. Bratislava: Eurokódex, 2017. 971 s. ISBN: 978 -80-8155- 070 -6. 2. ČENTÉŠ, J. Niekoľko poznámok k znaleckej činnosti v tr estnom konaní . In: T eoretické a praktické problémy dokazovania pocta prof . JUDr . Vladimírovi Mathernovi, DrSc. k 80. narodeniná m. Bratislava: B ratislavská vysoká škola pr áva, 2008. 303 s. ISBN 978 -80-893-63- 17 -9. 80 špecializovaného interného tímu je z riedkavé. Navyše, také to or ganizáci e neraz uhradia výkupné, aby čo najskôr obnovili svoje systémy a dáta. V malých podnik och sa útočníci často snažia získať neoprávnený prístup k počítačom alebo sieťovým zaria deniam. Pri takzvanýc h útokoch hrubou silou využívajú automatizované nástroje či softvér , kt orý v krátkom čase generuje a t estuje obrovské množstvo kom binácií používateľských mi en a hesiel. Skúšajú dovtedy , kým sa im niektor á z ko mbinácií nepodarí. Pri út okoch na str edn é a veľké podniky útoční ci častejšie zneužívaj ú bezpečnostné zranite ľnosti a čoraz sofistikovanejšie techniky sociálneho inžinierstva . P atr í sem naprí kl ad aj t zv . SIM swap útok, pri ktorom útočník oklame mobilného operátora a dosi ahne, aby bolo telefónne číslo obete prenesené na jeho vlastnú SIM kartu. Po pr enesení č í sla tak získa prístup k textovým správam, hovorom, dvojfaktorovým autent ifikačným kódom , ktoré sa často využívajú na zabezpečenie bankových účtov a online profilov . Obeť môže následn e prísť o peni aze na účte alebo byť kompromi tovaná iným spôsobom – napríklad keď útočník rozpošle správy jej priateľom s cieľom vylákať od nich finanč né pr ostriedky . 15 Záver T restné právo v ére um e lej inteligencie st ojí na križovatke. Musí čeliť otázkam, ktoré si ešte pred desaťročím nikto ani nev edel p redstaviť. Výzvou ni e je len legislatívna adapt áci a, ale aj filo zo fick o - právne pr ehodnotenie pojmov ako úm ysel, vi na či spravo dlivosť. Umelá inteligenc ia nie je l en nástroj – môž e byť aj h rozbou, ale aj príležitosťou pre efe ktí vnejší a s pravodlivejší právny systém. Z áleží na tom, ako ju využijeme. Z prax e vypl ýva, že umelá inteligencia môže zásadn e zefektív niť vyšetrovanie trestn ej činnosti, zrýchli ť analýz u dôkazov a prispieť k väčšej konzistentnosti súdnych rozhodnutí. Zároveň však prináša riziká diskriminácie, z ásahu do súkromia a zneužitia samotných technológií umelej inteligencie. Algoritmi cké nástroje , ako napríkl ad COMP AS, síce pomáhajú pre dikovať správanie páchate ľov , no nie sú i múnne voči predsudkom, ktoré môžu byť zakódova né už v trénovacích dátach. Rovnako narastajú hrozby v obl asti kyberkriminality , kde phi shing, ra nsomvér či SIM swap útoky ohrozujú ni elen jednotlivcov , ale aj štátne inštitúcie. Útočníci cielia najmä na malé a stredné podniky , ktoré majú slabšie zabe zpeč enie, čím sa zv y šuj e ich zrani teľ nos ť. Umel á int elig encia s a v tom to s mere javí ako dvojsečná zbraň – m ôže útoky odhaliť, ale aj umožniť ich sofistikovan ejš ie prev ed enie. Budúcnosť trestného práva bude preto závisieť od toho, ako dokáže právny systém reagova ť n a technologické zmeny . Kľ účové bude zachovať ľudský dohľad nad rozhodovac ími procesmi , zabezpečiť tra nsparentnosť algoritmov a ochraňovať základné p ráva jednotlivcov . Len t ak možno zaistiť, aby u melá inteligencia slúžila spravodlivosti, a nie ju podkopávala. Pou žitá l itera túra 1. Ako r ozpoznať podvod s investovaním. [online]. [cit. 16.06.2025]. Dost upné na: https://www .tatrabanka.sk/predigitalnubezpecnost/hrozba /ako - rozpozn at -podvod-s- investovanim/ 2. Je to hr ozba pr e každého na Slovensku. Odborní ci na IT objasňujú út ok na kataster . Publikované: 09.01.2025 [online]. [cit. 16.06.2025]. Dostupné na: 15 SIM s wap útok y: sú ext rémne ne bezpe čné , no hov orí sa o nic h má lo. P ubli kované: 2 6.09. 2024 [ online ]. [c it . 27.06. 2025] . Dost upné na: http s://kr y - sa. sk/20 24 /09 /26 / sim - swap - utok y - su - ext remne - neb ezpecn e - no - ho vori - sa -o- nich - malo / 81 https://hnonline.sk/style/tech/96188387 -utok- rans om ware - k atast er -ugkk- it - bezpecnost-odbornici- nazo r 3. Phishing . [online]. [cit. 23.06.2025]. Dostupné na : https://www .bksbank.sk/slovnik/phishing 4. Počítačový pr ogr am pr o identif ikaci r ecidivistů r ozhoduje stejně n epřesně jako napr ost í laici. Pub likované: 22.01.2018 [ online]. [cit. 16.06.2025]. Dostupné na: https://vt m . zive. cz/cl ank y/ poci tacov y -program-pro- identifika ci - recidivistu - rozhoduje- ste jne - n epr esn e - jako -naprosti- laici/sc - 8 70 -a- 191462/default.aspx# 5. Pri vyu ží vaní umelej inteli genci e v justícii tr eba brať do úv ahy možný zásah do ľudských prá v . P ublikované: 20.07.2021 [online]. [cit. 16.06.2025]. Dost upné na: https://si ta .sk/pri -vyuzivani- umel ej - inteligenc ie -v - justicii - treba - brat -do-uvahy- mozny- zasah -do-ludskych- prav/ 6. PROKEINOVÁ, M. Umelá inteligencia optikou trestného pr áva. In: Koš ické dni tr estného práva 2024, 1. v yd. Zborník vedeckých pr íspevkov z celo štá tnej int er disci pl iná rnej ved eckej konf er enci e s medzinár odnou účasťou. Koši ce: Univ erzit a P avl a Jo zef a Š afá rik a v Koši ciach, 2024. ISBN 978 -80- 574 -0368- 5 . Dostupné na: https://unibook.upjs.sk/img/cms/2024/pravf/kosicke -dni- t rest neho - prava- 2024.pdf 7. Ransomvér? V aše obav y sú opr ávnené. Publikované: 23.02.2024 [online] . [cit. 22.06.2025]. Dostupné na: https://hnonline.sk/hn - spec ial/96132519 - ranso m ver - vase - obavy- su -opravnene 8. Ransomwar e. [online]. [cit. 23.06.2025]. Dostupné na: https://www . eset. com/ sk/ran som war e/ 9. SIM swap útoky: sú extrémne nebezpečné, no ho vorí sa o nich málo. Publikované: 26.09.2024 [online]. [cit. 27.06.2025]. Dostupné na: https://kry - sa.sk/2024/09/26/sim - s wa p -utoky- su - ext rem ne - n e bezpe cne -no -hovori- sa -o- ni ch - malo/ 10. SMEJKAL , V . Je třeba kvůli umělé inteligenci měnit trestní kodexy? In: Koši cké dni tr estného práva 2024, 1. v yd. Zbor ní k ve deck ých p rís pe vko v z celo št átn ej int er disci pl iná rnej ved eckej konf er enci e s medzinár odnou účasťou. Koši ce: Univ erzit a P avl a Jo zef a Š afá rik a v Koši ciach, 2024. ISBN 978 -80- 57 4 -0368- 5. Dostupné na: https://unibook.upjs.sk/img/cms/2024/pravf/kosicke -dni- t rest neho - prava- 2024.pdf 11. V yužitie umelej inteligen cie v práve. Publikované: 27.12.2024 [online]. [cit. 16.06.2025]. Dostupné na: https://u melainte ligencia.sk /vyuzitie - um elej - intelige ncie - v- prave/ 12. Zákon č. 300/2005 Z. z. T restný zákon v znení neskorších predpisov 13. Zákon č. 301/2005 Z. z. T restný poriadok v znení neskorších predpisov Kontaktné údaje autora Meno a priezvisko: prof. JUDr . Ma r gi ta Prokeinová, PhD. Pracov ná po zí cia: Profesorka v študijnom odbore tre stné právo Zames tnáv ateľ : Právnická fakulta UK, Šafárikovo nám. 6, P . O. BOX 313 810 00 Bratislava E- mail: mar gita.prokeinova@flaw .uniba.sk T elefó n: +421 2 9012 2006 82 U MĚLÁ INT ELI GENCE V ROZ HODO V ACÍM PROCESU S OUDŮ: RIZI KA A PŘÍNOSY PŘI UKLÁDÁNÍ TRESTŮ ARTIF ICIAL INTELLIGENCE IN JUDICIAL DECISION - MA KING: RISKS AND B ENEFITS IN SENTENCING Jana Tlapák Navrátilová Právnická fakulta Univerzity Karlovy , Praha Ingrid Galovcová Fakulta bezpečnostně právní, Policejní akadem ie České r epublik y v Praze Abstrak t Článok sa zaoberá využití m s ystémov umelej inteligencie v r ozhodova ní tr estných vecí, s dôrazom na zachovanie princípov pr opor cionality a individualizácie tr estu. Rozob erá riz ik á a výz vy algoritmického r ozhodova nia vrátane možných diskriminačných dopadov . Cieľom je ponúkn uť odporúčania pr e bezpečné a etické nasadenie AI do praxe. Kľúčové slová : umelá i nteligencia, tr estné právo, r ozhodovanie, pr opor ci onalita , individual i zácia Abstrac t The article examin es the use of artif i cial intel l igen ce system s in c ri min al s entencing , emphasizing the pr eservati on of the pr i nciples of pr oportiona l ity and i ndividua l ization. It di sc uss es risks and challeng e s of algorithmic d ecision - m ak ing, includ ing po tentia l disc rim in atory effe cts . Th e aim is to of fer r ecomm endations for t he safe and e t hical imp l ementation of AI in judicial prac tice. Keyword s: ar tif icial inte lli gence, cr imi nal law , deci sion - making, pr oporti onal ity , individualization Úvod R ychlý technologický rozvoj přiná ší zá sadní výzvy pro právní řády mode rních států. Uměl á in teli gence (A I) 1 , jako jeden z nejprogr esivnějších nástrojů současnosti , proniká i do oblastí, které byl y do posud považovány za výl učně lidskou doménu. Je dnou z nich j e i rozhodovac í činnost soudů v trestním řízení. Cílem tohoto článku je analyzovat potenciál i ri zika spojená s využitím AI při rozhodování o trestu, a to v kontextu principů proporciona lity a individualizace trestu. T ext zárove ň porovn ává přístupy evropského a anglosaského trestního práva, pojmenovává h lavní právní a etická rizika algoritmického rozhodování a nabízí m ožné c esty , jak minimalizovat jeho negativní důsledky . Zvláštní pozornost bude věnována otázce, zda může být AI skutečně objektivní , jakou roli má v procesu soudce a kde jsou limit y delegace rozhodovací moc i na technologii. S ohledem na specific kou povahu trestního práva, které se dotýká základních lidských práv a svobod, je nezbytné tyt o aspekty podrobit důkladné právní a etické analýze. 1 The Oxfor d English Dictionary: artifici a l intelli g ence. [o nline] D ostup né na: https://www .oed.com/dictionary/a rtificial - intelli gence_n?tl=tr u e. [cit. 202 5 - 04 - 25 ] . 83 1. Algor itmizace justice jako n ový fenomén Pojem alg oritmiza ce justice 2 označuje nasazování automatizovaných systémů, které částečně nebo zcela nahrazují lidskou di skreci při rozhodování. V oblasti trestní justi ce se jedná zejména o pr edikt ivní systémy vyhodnocující pravdě podobnost recidivy . Nejz námě jším příkladem tohoto přís tupu je systém COMP AS (Correctional Of f ender Management Profiling for Alternative Sanctions) 3 , vyví jený společností Northpointe, Inc. 4 T ento syst ém se používá především v USA pro podporu rozhodování o vaz bě, podmíněném propuštění nebo t restu. C OMP AS pracuje s daty získanými z dotazníků, které vyplňuj e obviněný, a hodnotí riziko opětovného porušení zákona pomocí bodové škály . S ystém analy zuje více n ež 130 f a ktorů, včetně předchozí tr estní minulosti, zaměstnanosti, vzdělání a psychologických c har akteristik. 5 COMP AS se stal předmětem kontroverze poté, co investi gativní novináři z ProPublica v roce 2016 publi kovali studii 6 , která pouk azovala na to, že algoritmus systematicky označuje černošské ob žalované j ako rizikovější než bělošské, i když statistic ky recidivo vali méně často . Kritika se dále týkala netra nsparentnosti modelu – protože se jedná o prop rietární software 7 , jeho pře sná metodologie není ve řejně známá a nelze ji nezávisle ověřit. T ato s kutečnost vyvol ává vážné ot ázky o právu ob žalovaného na spravedlivý proces a přístup k důkazům, na nichž j e rozhodnutí postaveno. Rozvoj algoritmických nástrojů je dále podporován rostoucím objemem di gitalizovaných soudních rozhodnutí. V některýc h jurisdi kcích již existuj í pokročilé pl atformy , které na základě st rojového uč ení generují návrhy rozsudků nebo odhady pravděpodobného výsl edku soudního říze ní . T yto nástroje však zůstáva jí kontroverzní z hled iska zac hov ání soudcovské nezávislosti a transparentnosti řízení. Kromě asi nej význ am nějš ího hráč e v rozvoji AI, a to USA experimentují s algoritmy i některé evropské země. Nap říklad Estonsko testovalo koncept t zv . "robotického soudce" pro ře šení drobných nároků, byť v praxi se jedná spíše o automatizaci, než využití po kroči lé A I 8 – v kontextu české a slovenské právní úpravy by se je dnalo o řízení o elektronickém plate bním rozkaz u. 2 Swis her , Kei th, Alg orithm ic J udicial Ethic s (Apri l 23, 2024). W isc onsin Law Revi ew , Forthc oming 2024, Arizon a Legal Studi es Dis cussi on Pape r 24 - 19, [onli ne] Dost upné na: SSRN: ht tps:// ssr n.com /abstr ac t=480 3796 or ht tp: // dx.doi .or g/10 .2139/ ssrn. 480379 6 3 THE WISCONSIN DEP AR TMENT OF CORRECTIONS. Onlin e. W is cons in. gov: C OMP AS. D ostup né on line z: https: //doc .wi.g ov/P age s/Ab outD OC/CO MP AS.aspx. [ci t. 20 25 - 04 - 25] . 4 Set ting the R ecord St rai ght: Wha t the COMP AS Cor e Risk a nd Nee d Asse ssme nt Is a nd Is N ot. Onli ne. H arvard D ata Scien ce Rev iew (HDS R). Dostup né on line z: https://hdsr .mitpre ss.mit.edu/ p ub/hzwo7ax 4 /releas e/7. [cit. 2025 - 04 - 25]. 5 SAMPLE - C O M PA S - RISK - ASS ESS MEN T - C O M PA S - "CORE." List of questions. [onlin e] Dos tupné na: https :/ /em bed.doc umentc loud. or g/doc uments /27 02103 - Sample - R i sk - Assessment - COMP AS - CORE/. [cit. 2025 - 04 - 28]. 6 Juli a Angwi n, Jef f Larso n, Sury a Mattu, Laur en Kir chner: Machi ne Bias. Pr oPubl ica, 20 16. [onl ine] Dos tupné na: https://www .propublica.or g /articl e/machine - bias - risk - assessmen ts - in - cr imin al - sen ten cing 7 Je dná s e o softw ar e s neveř ejným kódem , te dy o opak ope n sour se. IT SLO VNÍK .CZ. C o j e to Pr opr ietár ní softwar e? [ online] Dost upné na : https://it - s lov nik.c z/pojem /pro prieta rni - sof tware. [cit. 20 25 - 04 - 28]. Shodně : MASTE RDC. Ope n sour ce softw are: c o to pře sně je a č ím se li ší od propr ietár ního? O nline . Dos tup né z: https://www . maste r .cz/blog/open - s ource - software - co - to - je - cim - se - lisi - od - pro prieta rniho/ . [cit. 2 025 - 04 - 28 ]. 8 ESTONIAN FORENSIC S CIENCE INSTIT UTE. Est onia doe s not deve lop AI Ju dge? 2 022. [o nline] Dostup né na : https://www .ekei.ee/en/news/e stonia - does - not - devel op - ai - judge? utm_s ource= chatgpt .com. [ci t. 2 025 - 04 - 28 ]. 84 Francie naopak přijala zákon zaka zující vytváření statistik o rozhodová ní konkrétních soudců z dů vodu obav z naruš ení jej ich nez ávislosti. 9 T yto přístupy ukazují různorodost názorů na míru, do jaké je vhodné AI do soudnictví zapojovat. 2. Princip propor cionality při ukládání tr estu Zásada proporcionality t restu představuje základ ní projev materiálního právního státu. Uložený tr est musí odpovídat závažnosti trestného činu i konkrétním okolnost em daného případu. T ento princip je z akotven napříč pr ávními řády , zejména v ústavním právu j ednotlivých států, a promítá se i do rozhodovací praxe j ejich soudů. Příkladem uvedeného může být n ález Úst avního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 2201/16, ze dn e 3. 1. 2 017 či odborná pol emik a o bsažen á v odli šném stanovisku soudců Ludvíka D avida a J iřího Zemánka k nálezu Ústavního soudu ČR , sp. zn. Pl. ÚS 8/16, ze dne 19. 12. 2017. Obojí m yšlenkově navazuje na níže uvede nou judikaturu Evropské ho soudu pro li dská práva (d ále jen „ ESLP “). ESLP ve věc i V inter a další proti Spojenému království (rozsudek ze dne 9. července 2013, stí žnost č. 66069/0 9, 130/10 a 3896/10), jud ikoval, že tr est musí být nejen z ákonný, ale také p řiměřený pov aze a z ávažnosti tr estného činu a musí nabízet možnost přez kumu. Z čehož mi mo jiné vycház í, že podmíněné propu štění z t restu odnětí svobody sice není nárokové, ale m usí být otevře no všem odsouzeným včetně recidivistů, ale i odsouzeným k výjimeč nému trestu. Dalším význa mným judik átem ESLP s obdobným i int erpelač ní m i dopady na j udikaturu jed notlivých s tátů je případ del R ío Prada proti Španělsku (rozsudek ze dne 21. října 2013, č. 42750/09) ESLP připomněl, že aplikace trestních sankcí m usí být sroz umitelná a předvídatelná. AI systémy , které hodnotí rizikovost pachatelů nebo navrhují výši t restů, často vycház ej í z historických dat, která mohou být zatí žena předsudky a ne rovností. Výsledkem může být situace, kdy algoritmus doporučí nepřiměřeně tvrdý trest pro určité skupiny ob yvatel, zatímco jiným udělí mírnější sankce z a obdobné činy . Tím doc hází k narušení základního prá vního principu, podle něhož by měl být t rest přiměřený pova ze a závažnosti spáchané ho činu, nikoli výsledkem statistické predikce. Navíc algoritmy často neb e rou v úvahu individuální okolnosti případu nebo osobní historii pachatele, čímž se dále vzdaluje spravedlivému posouze ní v duchu lids ké proporc io nality . 3. Princ ip individua liza ce tr estu Individualizace trestu je klíčovým principem, který umožňuje soudci zohlednit osobnost pachate le, motivy činu, rodinné, sociální a zdra votní zázemí, postoje obžalované ho i prognóz u budoucího chování. T ento příst up je zásadní pro zajištění spravedlivého a hum ánního výkonu trestní politiky státu. Umělá int eligence zde m ůže seh rát podpůrnou rol i. Například může poskyt nout přehled o vývoji pachatelovy tres tní činnosti, analytické srovnání s obdobnými případy nebo předpověď m íry ri zika recidivy . Nicmén ě AI zůstává n ástrojem bez porozumění individuální m lidským osudům. 9 ESTONIAN FORENSIC S CIENCE INSTIT UTE. Est onia doe s not deve lop AI Ju dge? 2 022. [o nline] Dostup né na : https://www .ekei.ee/en/news/e stonia - does - not - devel op - ai - judge? utm_s ource= chatgpt .com. [ci t. 2 025 - 04 - 28 ]. 85 Zásadn ím p robl émem j e, že AI nen í proz atím scho pna cháp at li dsk é emoce, morál ní dilemata ani kulturní kontext. 10 Z tohoto důvodu nelze algoritmické návrh y považovat za samostatně dostatečný podklad pro rozhodnutí, které má zásadní dopad na lidský život. Významný prostor zde musí zůstat pro soudcovský úsudek. 4. Komparativní přístup: Evrops k é vs. anglosaské tr estní p rávo Evropské tr estní právo, včetně česk ého, j e založeno na kazuistickém a individualizovaném rozhodování, kde m á soudce výraznou diskre ci a zodpovědnost za spravedlivé vyhodnocení každé ho případu. T ato diskrece je kontrolová na instančně i ústavněprávně. Naproti tomu v anglosaské m prá vu, ze j ména v USA, je běžnou pra xí používá ní tzv . sentencing guidelines, kt eré ome zují volnost soudce při výběru san kce. 11 12 T ento formalizovaný r ámec je častým důvodem pro nasaze ní p rediktivních nástrojů (na př. zmíněného sys tému COMP AS), které doporučují výši trestu na zákl adě statistického modelování. V evropském kontextu zatím neexistuje ekvivalent k systémům jako COMP AS, který by byl plošně nasa zen v obl asti trestního prá va. Pře sto i zde do chází k e xperimentům s využitím AI a prediktivních modelů, zejména v oblasti analýzy judikatury , predikce délky řízení nebo r ozpozn ávání vzorců v rozhodovací praxi. Například ve F rancii byla spušt ěna v roce 2016 startupová společnost „Prédi cti ce“, 13 která poskytuje přístup k analytickým nástrojům založeným na strojovém učení právních t extů, judi katury a dalších právních zdr ojů, a to s cílem poskytování přesného právního vyhl edávání a schopnosti analyzovat a poskytovat AI generované odpovědi na položené právní dotazy . Zároveň s e jedná o systém postavený na transpare ntnosti algoritmu AI, tj. open sourse. Prédictice byla testována ve spolupráci s některými francouzskými soudy , včetně odvolacích soudů v Rennes a Doua i. P řestože sys tém nabí zí uži tečné n ást roje pro právní an alýzu, čelil také kriti ce ohledně přesnosti a přínosu oproti tradičním metodám právního výzkumu. 14 , 15 10 T RENDS RE SEARCH & ADVISOR Y . Emotio n AI: T rans formi ng Huma n - M achine Int eracti on. 202 5. [o nli ne] Dost upné na : https: //trendsresea r ch.org/i n sight/emoti o n - ai - trans for ming - human - machin e - inte rac tion/?s rslti d=Afm BOorsv8 JQobP_c 5El5 bR9e 5sgEcX I7X1Q q1mr hlmi sq tcK SNSDB_0 . [cit. 2025 - 04 - 29 ]. 11 P řík lad em uv edené p rax e sys tému p řičí tán í či od ečítán í ú rov ní př i ukl ádán í tr estů může násl edují cí cit ace man uál u k uklá dání tre stů fede rální vlá dy USA (Gui deline s M anua l desc ribi ng the his toric al de velopm ent and e volut i on of the feder al sen tenci ng gu idel i nes ), a to u tres tného čin u “Unl aw fu l Ma nufac turing , Impor tin g, Exporti ng, or T ra ffic king (Inc ludin g P osses sion wi th I ntent to Comm it Thes e O ffe nses) ; Att em pt or Co nspirac y” v bo dě: “(5) the offense l evel spe cif ied i n the Dru g Quant ity T a ble s et fort h in subsect ion ( c), ex cept th at i f (A) th e defend ant receives an adj ust ment under §3B1.2 (Miti gatin g Ro le) ; and ( B) the base of fens e leve l unde r subse cti on ( c) i s (i ) le ve l 32 , d ecrease by 2 levels ; (ii) level 34 o r lev el 36 , d ecrease b y 3 levels; or (iii) lev el 38 , decrease b y 4 levels . If th e resulti ng offense level is great er th an level 32 and the d efend ant receiv es th e 4 - leve l ("mi nima l partic ipant ") red uction in §3B1.2 (a) , decrease t o l evel 32 .”. UNITED ST A TES S ENTENCI NG COMMISSION. Annot ated 2024 Chap ter 2 D . [online] Dost upné na: P AR T D – OFFENS ES INVOL VING DRUGS AND NARCO -TERRORISM. Dos tupné z: https: //ww w .us sc .gov/ guide lines /2024 - gui deline s - manu al/ann otated - 2024 - chapter -2- d# 2d11 1 . [cit. 2025 - 04 - 29]. 12 Druhým příkla dem je úprava ze Spoje ného králo vství : S ENTENCING COUNCIL . Mag ist rates’ co u rts sen ten cing guide lines . [ onli ne] D ostup né na: https:/ /www .sente ncingc ouncil .or g.uk/o ffe nces/ . [cit. 2025 - 04 - 29]. 13 P REDICTICE. [online] Dos tupné na: h ttp s://pre dictice.com/. [cit. 2025 - 04 - 29] . 14 DALLOZ. La réalité derriè r e le fa ntasme de l a justice r obot. [online] Dos tup né na: http s://www .d alloz - actualite .fr/flash/rea lite -derriere- fantasme - de - justice - robot . [cit. 2025 - 04 - 29]. 15 Artific ial Law yer . (20 17). Fr ench Magist rates See 'N o Addi ti onal V alue' in Pr edic tive Lega l AI. [online] Dost upné na: https :/ /ww w .arti ficia lla wye r .com/ 2017/ 10/13/f renc h - justice - ministry - sees - no - addi tiona l - value - in - p re dictive - legal - ai/ 86 V Nizozemsku j e příkl adem kontrolovaného a vědecky podloženého příst upu systém Ox Rec (Oxford Risk of Recidivism T ool), kt erý byl používán v Nizozemsku k predikci rizika recidivy . OxRec byl původně vyvinut ve Š védsku, ale jeho nizozemská ve rze prošla lokální validací a slouží pouze jako doporučuj ící nástroj, nikoli jako autom atizované rozh odovací krit érium. 16 SyRI (Systeem Risico Indicatie ) byl nizozemský vlá dní systém v yužívajíc í algor itmy k detekci podvodů v oblasti sociálního zabezpeče ní a daní. Systém shromažďoval a analyz oval data z rů zných vl ádních agentu r s cílem identifikovat osoby s vysokým rizikem podvodu . V roce 2020 však nizozemský soud rozhodl, že použití SyRI porušuje právo na s oukromí podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských prá v , ze j ména kvůli nedostatečné tr ansparentnosti a možnosti kontroly algoritmu. Soud konstatoval, že syst ém neumo žňuje jednotlivcům pochopit, jak jsou jej ich da ta použ ívána, což je v rozporu s principy právního státu. 17 T ento rozdíl v přístupu je klíčový i z hlediska akceptace AI v soudní praxi. Evropský přístup staví na hodnotě lidského posouzení a odmítá plně algoritmizované trestání. Na opak v USA je tlak na efektivitu a j ednotnost rozsudků mnohdy upř ednostňován před dů slednou individua lizac í. Z právně - politického hl e diska pře dstavuje ev ropský model větší ochranu z ákladních práv jednotlivce. V této souvislosti je třeba zmínit t aké odbo rnou debatu o tzv . právu na vysvětlení rozhodnutí generovaného automatizovanými systémy , které podle některých výkladů není výslovně zakotveno ani v obecně z ávazných předpisech, j ako je GDPR . Autoři W a chter , Mitt elstadt a Floridi upozorňují, že čl. 22 GDPR si ce omezuje použití plně automatizovaného rozhodování, ale neposkytuje úč inný nárok na detailní vysvětlení algoritmického rozhodnu tí, což ztěžuje jeho přezkoum atelnost a oslabuje procesní práva jednotlivce. 18 V kontextu aktuálních l egislativních snah, jako j e AI Act, 19 lze o ček ávat, že EU bude kl ást důraz na bezpečné, transparentní a vys větlitelné využití AI, t ed y nikoliv na její autonomii. 5 . Rizika roz hodování umělou inteligencí Rozhodování s využ itím nástr ojů umělé inteligenc e v trestním soudnictv í přiná ší kromě potenciálních výhod i řadu vážných rizik, kter á je třeba pečliv ě ana l yzovat a regulovat. Násle dující bo dy uvádějí hlavní typy těchto rizik: 16 F AZEL, S. , W O L F, A. V azque z - Monte s MD LA, Fans hawe TR. Pr edicti on of viol ent r eof fendin g in pris oners and indiv idu als on pr obat ion: a D utch vali datio n s tudy (OxR ec). Sc ientif ic R eports. 20 19 Jan ;9( 1):84 1. DOI: 10.10 38/s41 598 - 018 - 37539 - x. PMID : 306969 02; PMC ID: PMC 635162 6. [online] Dostup né na: https :/ /eur opepm c.o rg/a rtic le/ME D/30696 902#f ree -full- text 17 LIBRARY OF CO NGRE S S. Nethe rland s: Court Pr ohibits Governm ent’ s Use of AI S o ftwar e to Detec t W elfar e Fraud. Onli ne. Dost upné z: https://www . loc.gov/item /g lobal - legal - monit or /202 0 - 03 - 13/ne ther lands - court - prohibits - gover nments - u se - of - ai - software - to - det ect - welf are - fraud/. [ci t. 20 25 - 04 - 29]. 18 W ACHTER, S . MITTEL ST ADT , B., FLORIDI, L. W hy a Ri ght t o Ex planati on of Automat ed De cis ion - Mak ing D oes Not Exist in the Gener al Dat a Pr otect ion Re gulati on. [ online ] D ostu pné na : ht tp s://di g ital - strateg y .ec.eu ropa. eu/ en/po licies/r egu lato ry - fr amework - ai. [c it . 2025 - 04 - 29] . 19 EUROPEAN COMM ISS IO N. AI Act. [ online ] Dostu pné na : https:// d igital - strateg y .ec.eu ropa. eu/ en/po licies/r egu lato ry - fr amework - ai. [cit. 2 0 25 - 04 - 29 ]. 87 5.1 . Skrytá diskriminace a r eprodukce historických nespravedlností Modely st rojového učení j sou trénovány na hi storických datech. Pokud tat o data obsahují systematickou diskrimi naci (např. rasové předsudky v e vazební m nebo trestním řízení), algoritmy je mo hou reprodukovat. ProPubli ca ve své studii (2016) ukázala, že systé m C OMP AS o zn ačo val af roameri cké obžal ov ané jako rizi kověj ší čast ěj i než b ěl ošs ké, i když statisticky recidivovali méně č asto. 20 5.2. Ztráta dynamiky vývoje judikatury AI systém navrhuje rozhodnutí na zá kladě minul ých dat. T ento přístup však může vést k „konzervaci práva“ – tedy k bránění vývoji judikatury a adapt aci soudní ho rozhodování na nové společenské výzvy , hodno ty nebo poznatky . Práv o se pak stává rigidním a ztrácí svou funkci jako nástroj spra ved lnosti přizpůsobený době. Franco uzsk á i ni ciati va Pr edict ice, z aměř en á n a p re di kti vní analýzu jud ikat ury , čelil a k rit ice ze strany soudců, kteří poukazovali na to, ž e nástroj nenabízí přidanou hodn otu oproti jejich vlastní analýze a může v ést k uniformitě rozhodnutí. 21 5.3 . Redukce složitosti r ozhod nutí na kvantitativní „skóre“ AI m odely redukují ko mplexní soudní rozhodnutí na výpočty p ravděpo dobností nebo rizikových skóre . Tím dochází k opomíjení morá lních a lidských dimenzí, které jsou pro spravedlivé r ozhodování zásadní – např íklad moti vace obžalovaného, jeho osobní situace, lítost nebo možnosti resocializa ce. 5.4 . Absence práva na lids ký přezkum Existuje riziko, že soudci přejmou návrhy AI bez důkladného přezkoumání. T o může vést k narušení prá va obžalovaného na osobní posouzení případu soudcem. T akové jednání může být v rozporu s čl. 6 Evropské úmluv y o ochraně lidských práv , který zaručuje právo na spravedlivý proces. 22 23 5.5. Možnost manipulace nebo chybovosti vstupních dat Výsledky AI jsou závislé na kvalit ě vstupních údajů. Pokud jsou data n eúplná, zkreslená nebo záměrně upravená (např. v policej ních záznamech), výstup s ystému bude zavádějící. AI z ároveň často nedokáž e tyto chyby rozpoznat a zohlednit, což může vést k nesprave dlivému rozhod nutí. Studie zdůrazňují, že nástroje jako OxRec jsou o vlivněny kvalitou vstupních dat. Nesprávné nebo ne úpln é údaje mohou vést k chybným hodnocením rizika recidivy . 24 20 ANGW IN, J., LARS ON, J., MA TTU, S., & KIRCHNER, L. Mac hine Bi as. Pr oPublic a . 2016 . [on li ne] Dost upné na : https://www .propublica.or g /articl e/machine - bias - risk - assessmen ts - in - cr imin al - sen ten cing 21 A rtif icial Lawy er . Fren ch Mag istrates S ee 'No Additi onal V alu e' in Pred icti ve L egal AI . 20 17 . [onl ine] Dostup né na: Dostupné z: https://www .ar tificiallawyer .com/201 7/10/13/fre n ch - justic e - ministry - sees - no - ad ditiona l - val ue - in - predictive - leg a l - ai/ [ci t. 20 25 - 04 - 25] . 22 F AIR TRIALS. Automa ting Injustice : Th e Use of Artificial Intellig ence & Automated Decisio n - Makin g S ystems i n Cri minal Jus tic e in Eur ope. 2021. [ onli ne] D ostupné na: https :/ /ww w .fair trials .or g/app/u ploa ds/2 021/1 1/Aut omating _Injus tic e.pdf 23 FORUM: MAGAZÍN UNIVERZITY KARLOVY . AI může s oudnic tví pomoc t, ale posle dní s lovo musí mít člov ěk. 20 23. [onli ne] Dostu pné na: ht tps: //w ww .ukforum .cz/r ubrik y/ac adem ia/ 9068 - sedlacek - ai - mu ze - soudni ct vi - pomo ct - posle dni - slov o - ale - musi - mit - c lovek . [cit. 2025 - 04 - 29]. 24 F AZEL, S., SARIASLA N, A., F ANSHA WE, T . T owar ds a Mor e Evidenc e - Based Ri sk Assessment for Peo ple in the Crimi na l Ju stice Syst em: th e Ca se o f OxR ec i n th e Neth erland s. Europ ean Jou rn al on Crimin al Policy and R esearch, 2022, roč. 28, s. 39 7 – 40 6. [onli ne] D ostupné na: DO I: https ://d oi.or g/10. 1007/ s 1061 0 - 02 2 - 09520 -y 88 5.6 . Nedostatek odpovědnosti U AI systémů není vždy jasné, kdo za rozhodnutí nese odpovědnost – zda vývojář, dodavatel softwaru, n ebo soudce, který doporuč ení přijal. T ato nejist ota ztěžuje uplatnění odpovědnosti za případné chyby a snižuje důvěru veřejnosti v justi ci. Evropská etická charta o využívání AI v soudních systémech upozorňuje na potřebu jasného stanovení odpo vědnosti při používání AI nástrojů v justici, případně vytvoření etického rá mce podobného Hippokratově přísaze. 25 5.7. Bla ck - box efekt a netranspare ntnost rozhodnutí U sl ožitých m odelů (n apř. hlubokých neuronových sít í) je téměř nemožné zpětně vysvětlit, jak systém dospěl ke svému výstupu. T o porušuje požadavek př ezkoumatelnosti rozhodnutí a zne snadňuje právo obžalovaného na obranu S ohledem na popsané lze mít za to, že je žádoucí, aby ka ždý výstup umělé int eli gence v r ámci justi ce byl povinně přezkou mán člověkem. Zároveň lze doporučit omezení rozhodovacího významu těchto s ystémů pouze n a úrov eň poradního nástroje, nikoliv závazné ho rozhodovacího kritéria. T ento případ ilustruje důležitost ins titucionální obezře tnosti a důsledné evaluace dopadů AI na zá kladní práva a p rincipy trestní spravedlnosti. 26 Závěr Rozbor možností a rizik využití umělé inteligence v rozhodování o trestu ukazuje, že přest o že AI m ůž e v t restním soudnictví plnit roli podpůrného nástroje, její zapojení naráží na ř adu zás adní ch právní ch a eti ckých li mi tů. Mezi nej záv ažn ější p robl émy pat ří riziko skryté diskriminace, ztrá t a individualizace, nejasná odpovědnost, a především netransparentnost některých algoritmů, které zne možňují přezkoumání rozhodnutí a tím ohrožují právo na spravedl ivý proces. Případová studie ze Spoj ených států uka zuje, ž e př ijetí AI do praxe bez odpovídající kontroly může v ést k po rušení základních p ráv . Naopak p říklady z Evro py , jako nástroje OxRec či použití Predict ice, zdů razňují důl ežitost etického rámce, lids kého přezkumu a transpare ntnosti jako nez bytných podmínek pro využívání AI v justici. Na zá kl adě výše uvedeného lze for mulovat následující doporučení: 1) Zachova t výl učnou odpovědnost soudce: A I může pouz e nav rhovat, nikoli rozhodovat. Rozhodnutí o trestu musí být výsledkem lidské úvahy . 2) Zajistit auditova telnost algoritmů: Používa né nástroje musí být tran spare ntní, dokumentované a nezá vi sle kontrolovatelné. 3) Stanovit právní rámec odpovědnosti: Musí být j asně vymezeno, kdo nese odpovědnost za chybné rozhodnutí, pokud bylo ovlivněno výstupem AI. 4) Zakotvit právo na li dský přezkum: Obžalovaný má mít zaruč eno, že jeho případ posoudí člověk, nikoli stroj. 25 C OUNCIL OF EUROPE . Europ ean Ethi cal Ch arter on th e Use of Ar tif icial I nt elligen ce in Jud icial Systems an d th eir Envir onment . B od 161 , s. 63. 201 8. [o nline] Dos tupné na: https :/ /ww w .europa rl.e uropa.e u/cm sdata /196205/ COUNC IL%20O F%20EU ROP E%2 0 - %20Eur opea n%2 0Ethic al%20C ha rter% 20on%20the %20us e%20 of%20A I%20i n%20judi cia l%20s yste ms.pdf 26 BR OŻEK, B., FURMAN, M., JAKUBIEC, M . et al. The black b ox pr oblem r evis ited. Rea l a nd imag inary c hall enge s for autom ated legal decis ion mak ing. Artif I ntell Law 32, 427 – 44 0 . 20 24 . [o n li n e ] Dost upné na: https://link.sp ringer .com/article/1 0.1007/s10506 - 023 - 09 35 6 - 9?u tm_so urce=ch atgp t.co m# citeas 89 5) Podporovat vzděl ávání soudc ů v oblasti d atové e t iky a AI: Prá vníci musí být schopni kriticky posoudit funkci a limity AI ná strojů. Z provedené an alýzy vypl ývá, že umělá inteligence představuje významný nástroj, který může přispět k e fektivitě a konzistenci soudního rozhodování v trestních věcech. Zároveň vš ak nese rizik a, která mohou ohrozit základní principy spravedl ivého procesu, ja ko jsou proporcionalita, individualizace t restu a právo n a srozumitelné a přezkoumatelné rozhodnutí. Přestož e AI nabízí možnosti v obla sti pr edikce, strukturalizace informací a srovnávac í analýzy , musí být její úloha v trestním soudnictví omezena na roli podpůrnou. Klíčovým aktérem zůstává soudc e, jeho ž ro zhodnutí je výsledkem hodnotící úvahy , nikoliv pou hého výstupu výpočetního modelu. Závěrem lze konstatovat , že AI může být v rukou zkušenýc h soud ců užit ečným nástrojem, ale nikdy nesmí převzít roli samostatného rozhodovatele. Spravedlivý proces, důvěra veř ejnosti a lidský rozměr trestní justice musí zůstat z achovány jako zá kl adní hodnoty právního státu. v rukou zkušených soud ců užitečným nástrojem, ale nikdy nesmí převzít roli samostatného rozhodovatele . Použitá literatú ra 1. ANGWIN, J., LARSON, J., MATTU, S., K IRCHNER, L. Machine Bias . P roP ublica, 2016. [online] Dostupné na: https://www.pr opublica.org/article/machine - bias - risk - assessme nts - in - cr iminal - sen tenci ng 2. ANGWIN, J., LARSON, J., MA TTU, S., K IRCHNER , L. Machine Bias . Pro Publica, 2016. [online] Dostupné na : https://www .propublica.or g/article/ma chine - bias - ris k - assessme nts - in - cr iminal - sen tenci ng 3. Artif icial La wyer. French Magistrates See 'No Additional Value' in Predictive Legal AI . 2017. [online] Dostupné na: https://www .artificia llawyer.com/201 7/10/13/f rench - ju stice - ministry - sees - no- additional-value- in - pr edi cti ve - leg al - ai/ 4. Arti fici al Lawy er. Fren c h M agis trat es S ee ' No A ddi ti onal Valu e' in Predi ctiv e Legal AI. 2017. [online] Dostupné na: https://www .artificia llawyer.com/201 7/10/13/f rench - ju stice - ministry - sees - no- additional-value- in - pr edi cti ve - leg al - ai/ 5. Arti fici al Lawy er. Fren c h M agis trat es S ee ' No A ddi ti onal Valu e' in Predi ctiv e Legal AI. 2017. Dostupné z: https ://www.artificiallawyer.com/2017/10/13/french - justic e - ministry - sees -no-additional-value- in - predictive - legal - ai/ 6. COUNCIL OF EUROP E. Eur opean Ethical Charter on the Use of Artificial Intelligence in Judicial Systems and their Envir onment. Bod 161, s. 63. [online] Dostupné na: 7. DALLOZ. La réalit é der rière le fantasme de la ju stice robot . [online] Dostupné na: https://www .dalloz - ac tualite.fr/fla sh/realite - d erri er e - fant asm e -de- justice - robot. [cit. 2025-04-29]. 8. Druhým příkladem j e úprava ze Spojené ho království: SENTENCIN G COUNCIL. Magistrates’ courts sentencing guidelines . [online] Dostupné na: htt ps://www.sentencingcounc il.org.uk/offences/. [cit. 2025 -04-29]. 9. ESTONIAN FORENSI C SC IENCE INST ITUTE. Estonia does not de velop AI Judge? 2022. [online ] Dostupné na: https://www .ekei.ee / en/news/e stonia -does-not- develop- ai - judge?utm_source=chatgpt.com. [cit. 2025 -04-28]. 96 na problém monitorovania. Na verejne prístupných miestach však po náležitom označe ní, že je priestor monit orovaný kamerovým systémo m so zvukovým z áznamom, je detekcia slov m ožná. Problémom môže byť kol ízia s ľudskými právami. P ri písom nom preja ve, a ko je n apríklad SMS správa, e - mail, mes senger , je d et ekcia t ext u re álna. De l ege fer end a je možné uvažovať nad zákonným, prípadne aj ústavným zakotvením monitoringu SMS s práv počas volebného mor atória. Reálne využívanie SMS správ v rozpore s pravidl ami volebnej k ampane dokumentujeme textom z uznesenia Štátnej komisie pre voľby a kontrolu financovania politických st rán z r oku 2024, v ktorom vynechávame konkretizá ciu politického subjektu: „Štátna komisia pre voľby a kontrolu f inancovania politickýc h strán začína voči politi ckej strane (...), so sídlom (...), IČO (...), (ďalej l en „ politická strana“ ) konanie o uložení pokuty z a správny delikt uvedený v § 19 ods. 1 písm. b) zákona č. 181/2014 Z. z. o volebnej k ampani a o zm ene a doplnení zákona č . 8 5/2005 Z. z. o polit ický ch stranách a p olitických hnutiach v zne ní neskorších pr edpisov, t. j. za vedenie volebnej kampan e pre voľby do Európs keho parlamentu v roku 2024, ktorého sa poli tická strana mala dopustiť tým, že dňa 08.06.2024 v skorý ch ranných hodinách, t. j. v deň konania volieb do Európskeho parlamentu, bol i z telefónneho čísla +421 90x xxx xxx, ktoré bolo registrované na p. M. R., trvale bytom: xxxxx, xxx xx, kandidáta u vedeného na kandidátnej listine poli tickej strany pre voľby do Európs keho parl amentu v roku 2024 pod poradovým číslom x (ďalej len „kan didát“), bola odos laná n espresnenému okruhu os ôb SMS sprá va, ktorá vyzývala voliť polit ickú stranu a na hlasovacom lístku označiť kandidáta.“ 11 Monitoring SMS správ, prípadne využívania aj iných telekomunikačných technológií, umelou inteligenciou by mohol byť prínosom. V naznačenom zmysle poukážeme na aktuálnu legálnu definúciu priestupkov, kt orá už zohľadňuje moderné technológie. Priestupky majú presné definičné vymedzenie v zákone o priestupkoch. „Priestupkom je zavinené konanie, ktoré por ušuje alebo ohrozuje záujem s poločnosti a je z a priestupok výslovne oz načené v tomto alebo v inom z ákone, a k nejde o iný správny delikt pos tihnuteľný podľa o sobitných právny ch predpisov, alebo o tres tný čin.“ 12 Defi níci a p okraču je: „ Priestupkom nie je konanie, ktorým niekto odvra cia a) primeraným spôsobo m priamo hroziaci útok na z áujem chránený z ákonom alebo b) nebezpečenstvo priamo hroziace záujmu chránenému zákonom, a k týmto konaním nebol spôsobený zrejme rovna ko závažný následok ako ten, ktorý hrozil , a tot o nebezpečenstvo nebolo možné v danej situácii ods trániť inak.“ 13 A napokon, zohľadňuj úc aktuálne možnosti pácha nia prot iprávnej činnosti, do definície pri estupku pribudla nová, elektronická forma spáchania priestupku: „Ak to p ovaha priestupku u možňuje, priestupku je možné sa dopustiť aj pros tredníctvom elektronickej k omunikačnej služby.“ 14 P r áv e odhalenie priestupku spá chaného prostredníctvom elektronickej komuni kačnej sl užby dáva 11 Uznes enie č. 12.5.2 zo dňa 07.1 1.2 024 Štátne j komisia pre voľb y a kontr olu fina ncova nia polit ic kých str án. In: Uz nes enia z 12. za sadnut ia Štát nej komis ie pre voľby a kon trol u fina ncova nia pol itick ých strán pre IX. voleb né obdob ie 7. nove mber 2024. s. 4. [ onli ne], Dost upné na inte rnet e : https :/ /ww w .minv .s k/sw ift_da ta/sour ce /st atna _komis ia_pr e_v olby/ 20_uz neseni a/s kpv_ix /12_IX _uz nes enia .pdf. [cit. 29/04/ 2025] . 12 T oto je „poz itívne “ v ymedz enie p ojmu priest upku, te da čo „je “ prie stupkom , podľa us t. § 2 ods. 1 zá kona č. 372/ 1990 Zb. o prie stupkoc h, v zne ní ne sko rších pr edpis ov . 13 I de o „nega tívne“ vymedz enie pojmu prie stu pku, teda č o „nie je “ pries tu pkom , podľa ust. § 2 ods. 2 zák ona č. 372/ 199 0 Zb. o pri est upkoc h, v z není ne skoršíc h pre dpis ov . T eda , pries tupkom nie je ko nanie v nutnej obrane ani kona nie v kra jnej núdzi. 14 Ide o ust. § 2 ods. 3 záko na č. 372/ 1990 Zb. o pr iestu pkoch, v z není neskorš ích pr ed pisov . 97 možnosť permanentného monitoringu využívania vybranýc h alebo aj všetkých elektronických komunikačných služie b. Teda, umelá inteligencia disponuje pot enciálom využiteľnosti pri detekcii vopred definovaného pr otiprávn eho konania. Tak ako v súčasnosti sú monitorované verejné pries trans tv á v mestách, pričom fyzicky sleduje správanie osôb konkrétny zamestna nec mesta, mô že s l edov ať a vyhodnocovať dej aj um elá int eligencia. Tu bud e dôležité zadať kritériá, aké konania majú byť umelou inteligenciou považované za prot iprávne. Teda, presn e š p ecifi kov ať, k ed y m á umel á i nt elig en cia signal izo vať po ver eným zam est nancom , spravidla by šlo o príslušníkov mestskej polície, potrebu výjazdu na konkré tne miesto, resp. kontaktovanie prísl ušníka mestskej polície hliadkujúceho najbližšie k inkriminovanému miestu. Nevyhnutné bude pre umelú inteligenciu definovať, aké správanie má vyhodnotiť ako protiprávne. Či už vo všetkých prípadoch alebo len v prípade neistoty, umelá in teligencia prinajmenšom o došle príslušníkovi me stskej políc ie záznam deja a tento ho vyhodnotí . Nebude zrejme možné umelej inteligencii „zveriť“ odrazu všetky úkony, súvi siace s detekciou spáchania priestupkov. V prvom rade umelá inteligencia môže prie stupok odhaliť, ak je spáchaný napríklad na monitorovanom verejnom priestranstve. Môže spáchan ie pr i estupku oznámiť príslušnému orgánu, napríklad útvaru Policajné ho zboru alebo mestskej polícii, pokiaľ sit uácia bude vyžadovať vykonanie bezp rostredného zákroku voči páchateľovi. Takisto, môže po zdokumentovaní oznámiť spáchanie priestupku príslušným orgáno m, oprávneným prie stupky prejednávať. Týkalo by sa to najviac orgánov štátneho dozoru alebo dohľ adu, oprá vneným prejednávať ten - ktorý priestupok. Umelá inteligencia m ôže stotožniť páchateľa podľa tvá re, ale aj podľa iných chara kteristických znako v, akým i sú chôdza, hl as a podobne. To všetko je v dnešnej dobe možn é. Na ten to ú čel by vš ak mus ela byť z riad en á datab áz a charak t eris tík každ ej oso by, podľa ktorých by bola identifikovateľná. Avš ak, n a druhej strane by určite došlo k zás ahu do slobody človeka. Z naznačenýc h okruhov využiteľnosti umelej inteligencie j e e vi dentné, že táto technológia môže byť prínosom v oblasti priestupkového práva. Zároveň však jej zaradenie do mechanizmu odhaľov ania priestupkov ako aj do procesu sank čného konania m usí byť právne vyriešené. Z právneho hľadiska bude po trebné zabezpečiť, aby použitie um elej inteligencie na odhaľovanie priestupkov nep orušovalo základné pr áva a slobody, predovšetkým právo na súkromie a ochranu osob ných údajov. Z technického hľadiska je dôl ežitá d ost at očná spoľ ahlivosť a presnosť systémov umelej i nteligenc ie, aby sa minimalizovali riziká nesprávnyc h pos tupov a rozhodnutí . 2.2. Riziká automatizovaného sledovan ia a vyhodnotenia dát Pri vyhodnocovaní konania, dete kciou realizovanou umelou inteligenciou označeného a vyhodnoteného ako protiprávne, môže do chádzať jednak k nedostatočnému odhaľovaniu priestupkov, ako aj k predimenzovaniu okruhu konaní, neprirodzene vyhodnotených ako protip rá vne. Bez ohľadu na reálne spáchané priestupky, ktorých laten cia j e v bežnom život e až nepredstaviteľne vysoká, umelá inteligencia môže prehliadnuť niektorý priestupok, prípadne konanie vyhodnotiť ako súladné s o zákonom. Na daný efekt môže mať vplyv viacero f aktorov. P atrí sem ni elen prispôsobenie páchateľa novým technologickým podmienkam. Teda nieže nespácha p riestupok, ale spácha ho tak, aby umelou inteligenciou ostal neodhalený. Napríklad páchateľ, uvedomujúc si , že na križovatke je monitorov ané j eho správanie kam erovým systémom, ne prispôsobí svoj e 98 správanie zákonu, a le napríklad pod šiltovkou alebo s rozpr estretým dáždnikom dopustí sa protiprávneho kon ania. Za ďalší faktor, prispievajúci k maximalizácii vyhodnocovania správania sa ako protiprávneho, je možné považovať nedostatoč né rozpoz náv anie. Nap ríklad osoba, ktorá v predajni potravín vsuni e ruku do vrecka nohavíc, bude automaticky považovaná za podozrivú zo skutku, pri ktorom si bez zaplatenia vsunul a do vrecka t ov ar. Samozrejme, je možné očakávať, ž e všetky t akéto riziká sa budú dať postupne eliminovať až do žiadúcej podoby detekčného mechanizmu. 3 . Vyu žiti e um el ej in teli genci e pri prejed n ávan í p ries tup k ov 3.1 . Vykonávanie procesných úkonov v sank čnom konaní o prie stup ku Sme toho názoru, že umel á inteligencia je schopná vo veľm i vysokej miere n ahradiť člov eka v procese administratívneho sankč ného konania. Keďže rozumie hovorenému slovu, bude spôsobil á realizovať výsluch. Vypočúvať môže obvineného z priestupku ako aj svedko v. Výhodou j e, že na rozdiel od človeka, by sa nemala nechať ovplyvniť rušivými faktormi, ku ktorým môže patriť empatia, emócie či iné prvky, ktoré sa u člov eka zr ej me nepodarí eliminovať. Ta kisto, pokiaľ umelá i nteligencia bude viesť výsluch, netreba sa o bávať, že by použila na dosiahnutie pravdivej výpovede prostriedky, ktoré nie sú súladné so zá konom . Te da, neb ude používať lesť, kapc i ózne otázky ani suge stívne otázky. A napokon, umelá inteligencia o vykonaných procesných úkonoch vyhotoví zápisnicu. 3.2 Vykonávanie p rocesných úkonov umelou inteligenciou v prvostupňovom kon aní o prie stupku Umelá inteligencia po vy hodnotení oznámenia o p riestupku, bude spôsobilá začať administratívne konanie o priestupku, vyhotovením a doručením ozná menia o začat í konania, respe ktíve úkonmi smerujúcimi k objasne niu priestupku. Bude spôsobil á predvolať na ústne poje dnávanie z a účelom výs luchu osoby, ktoré majú byť vypočuté, takisto vyžiadať od prísl ušných orgánov podklady na konanie, ako n apríklad kamerové zázn amy ak o aj r elev antn é p ís omno st i. Umelá inteligencia m ôže ukončiť objasňovanie priestupku a z o zákonných dôvodov vec odložiť, uložiť , od ovzdať príslušnému orgánu na p rejednanie sku tku ako iného správneho de liktu alebo predložiť správu o objasňovaní priestupku príslušnému orgánu. Umelá inteligencia bude spôsobil á vydať rozhodnutie o priestupku so všetkými náležitosťami, roz hodnú ť o ul ožení sankcie a prípadne o ochrannom o patrení. Bude schopná odôvodniť rozhodnutie v súlade s požiadavkami kladenými na túto časť rozhodnutia zákonom, v spojení s judikatúrou sp rávnych súdov a Európskeho súdu pre ľudské práva, súvisiacou so spravodlivým proce s om. Rozhodnutie bude mať všetky nále žitosti a je ho vyhotovenie potrvá nanajvýš niekoľko sekúnd. Bude sa opiera ť o podklady v elektronickom spise. Po oznámení rozhodnutia všetkým účastníkom k onania a iným subjektom, ktorým sa má rozhodnutie doručiť, bude umelá inteligencia spôs obilá p rijať doručené opr avné prostriedky, prípadne konštatovať nedoručenie žiadneho opravného prostriedku a rozhodnutie pova žovať za prá voplatné. Pokiaľ bude v rozhodnutí o priestupku ul ožená sankcia, umelá inteligencia bez problémov zaeviduje splnenie povinnosti, respektíve po uplynutí lehoty na dobrovoľné splnenie peňažnej povinnosti bez akéhokoľvek odkladu prist úpi k vym áhaniu pokuty alebo inej u loženej povinnosti, napríklad k vymáhaniu trov konania či ná hrady škody. 99 3.3 . Vykonávani e pro ce snýc h úkono v umelo u inte lige nciou po po daní riad neho opra vného pros tr iedku v kon aní o prie stupku Po podaní odvolania, respektíve iného opravného prostriedku, by m al z hľadiska objektivity rozhodovať iný orgán. Výnim kou je autoremedúra, keď orgá n, ktorý vydal rozhodnutie v prvom stupni, o tomto svojom rozhodnutí rozhodne tak, že v plnom rozsahu vyhovie odvolaniu. Aj t u bude mať um elá intel igencia škálu možností ako vyhodnotiť dôvody uvedené v riadnom opravnom prostriedku. V konaní o podanom opravnom prostriedku vedenom „tou i stou“ umelou inteligenciou však vznik á právny problém. Odvolanie má aj devolutívny účinok. Teda, pokiaľ nebude o odvolaní rozhodnuté autoremedúrou, rozhodovať má odvolací, teda iný orgán, nie už prvostupňový. Podľ a nášho názoru, ni e je vylúčené, že rozhodovať o odvolaní v odvolacom konaní by mohla „iná“ umelá inteligencia, zostávalo by to vša k na technickom nastavení. Za úva hu vša k stojí aj posúdenie zmyslu konania o odvolaní, pretože každá umelá intelig enc ia by m ala dosahovať najdokonale jší stupeň. Inými slovami, „odvolacia“ umel á int eli genci a nemô že byť „múd rejš ia“ ako „p rvos tup ňová“ u mel á int eli genci a. Je preto namieste n egovať úvahu o zapojení umelej inteligencie do odvolacieho konania a ponechať t oto konanie človeku. Inak pov edané, t zv. kontrolný, preskúmavací mechanizmus, p ríznačný pre administratívne kon ania o opravných prostri edkoch, by bol stále zabezpečený človekom, ktorý by k p rvostupňovému spisovému materiálu, vytvorenému umelou inteligenciou, pristupoval r ovnako ako doposi aľ, ted a ako ku ka ždej veci, ktorá je preskúmav aná po podaní op ravnéh o prostriedku. Nie j e však vylúčené ani technické vyriešenie administratívneho sankčného konania v oboch stupňoch „oddelenou“ umelou inteligenciou. Av šak po vyčerpa ní riadnych opravných prostriedko v, o ktorých by rozhodovala umelá i nteligencia, by zostala zachovaná možnosť využitia mimoriadnych opravných p rostriedkov. Či už by šlo o súdne preskúmanie rozhodnutia a postupu v správnom súdnictve 15 alebo podanie pr otestu prokurátora pri výkone dozoru vo vere jnej správ e. 16 Domnievame sa, že tieto dv a mi moriadne opravn é prostriedky by potom bo li hojnejšie využívané nes pokojnými úč astníkmi kona nia, a tým by sa de facto zbytočne zaťažili orgány, stoj ace mimo súst avy verejnej správy, teda spr ávne súdy a prokurátor pri výkone všeobecného dozoru. V súvislosti s pr ocesnými úkonmi bude otázkou budúcnosti, či umelá intel igencia bude s pôsobilá nahra diť človeka aj pri niektorých dôkazných postupoch, ku ktorým patrí realizácia obhliadky a leb o vyhotovenie znaleckého posudku. Je teda dôvodné, pr enechať umelej inteligencii iba úkony v prvostup ňovom sankčnom konaní. Konanie o riadnych a mimoriadnych opr avných prostriedkoch by ostalo, tak ako doposiaľ, úlohou človeka. Podľa nášho názoru, a ni pri dosiahnutí vysokého stupňa dokonalosti umelej inteligencie, táto by nesmela nikdy stáť na vrchole rozhodovania. To by totiž znamenalo, že stroj, ho ci m ysliaci, r ozhoduje o človeku. Osobitne sme spra covali chybovosť umelej inteli genc ie, čo môže byť dostatočným argumentom pre vylúčenie umelej inteligencie ako vyššej alebo aj najvyššej rozhodovacej inštancie v sankčnom administratívnom konaní o 15 Správne súdnic tvo je upr ave né v z ákone č. 16 2/2015 Z. z. Správn y súdn y poriad ok, v znení ne sko rších pred piso v . 16 Protest prokurá tor a je je dným z pr ostri edk ov pri v ýkone d ozoru prokurá tora na za chováva ním zá konnos ti vo ver ejnej správ e a je právn e uprav ený v ust anoven iac h § 23 až § 27 záko na č. 153/2 001 Z.z. o prokuratúre, v znen í neskor ších predpi sov . 100 priestupkoch. Inak poved ané, domnieva m e sa , že je plne zdôvodnená pož i adavka, a by teda umelá inteligencia ne stála na vrchole spravodlivého procesu. 3.4 . Právne zakotvenie automatizovaného rozhodovania o p ries tupk och Je nesp orné, že k potenciálom využitia umelej intelige ncie patrí aj automa tizác ia rozhodovania o priestupkoch. Vychádzajúc z predchádzajúcich častí príspe vku, pozitívom umelej int eligencie bude jej schopnosť jej algoritm ov analyzovať podkl ady na s tanovenie pot reby za čati a kon an ia o priestupkoch, hodnotiť závažnosť priestupku a na základe vopred stanovených pravidiel odporučiť alebo a j ul ožiť pr imeranú sank ciu, respektíve kombinác iu viacerých sankc ií či ochranných opatrení. Tento systém by jednoznačne m ohol zefekt ívn iť proces rozhodovania a znížiť administratívnu záťaž , ktorá v súčasn ost i je kladená na človeka. S tým sú však spojené zá konn é, respektíve až ústavné limity. Predpokladom automatizovaného rozhodovania je bezosporu nál ežitá právna úprava. Tá sa bude musi eť vysporiadať s p resným okruhom proce sných úkonov, prenech aný ch v s ankčnom a dministratívnom konaní na umelú inteligenci u. Bude treba vziať do úvahy aj c hybovosť umelej inteligencie. Zá konnosť rozhodovacích procesov s využitím umelej intelig encie musí byť v sú lade s požiadavkami klade nými na spra vodlivý proces. Ak v začiatkoch b y umelá inteligencia bola využ ívaná iba v prvostupňovom konaní, nie sú vylúčené nedostatky v podobe neúplných alebo nep resných údajov, ktoré by viedli k nesprávnym roz hodnuti am. Preto by v prvej fá ze za komponovania umelej inteligencie do procesu rozhodovania malo, podľa nášho ná z oru, roz hodovanie zostať pod kontrolou kvalifikovaných odborníkov tak, ako je tomu v súčasnosti v konaniach o podaných opravných prostri edkoch. Teda človeku by bol ponechaný výkon kontroly nad rozhodnutiami, vytvorenými pomocou umelej inteligencie . Pri implementácii umelej inteligencie do právneho systému na Slovensku by bol o možné oča kávať jednak novelizáciu Ústavy S lovenskej republiky, schválenie samostatného zákona o umele j inteligenc ii a napokon novelizácie existujúcich právn ych predpisov, upravu júcich priestupky a konanie o nich, teda novelizáciu zákona SNR č.372/1990 Zb. o priestupkoch, v zne ní neskorších predpisov, ako aj zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní, v znení neskorších predpisov, ktorý sa v konaní o priestupkoch používa subsidiárne. 4. Riziko chybovosti pri využívaní umelej inteligencie Podobne ako človek sa dopúšť a rôznych chýb, aj u technických zaria den í nie je možné plne vylúčiť zlyhania. Je t eda p rirodzené, ž e pri úvahá ch o využití umelej inteligencie musíme riešiť aj nevyhnutnú otázku potenciálnej chybovosti pri využívaní umele j inte ligen cie v o blasti priestupkového konania. Položili s me samotnej umelej inteligencii otázku, či robí chyby. 17 Kto by lepšie zodpovedal na tút o otázku, než samotná umelá intelige ncia. V prvom rade je dôl ežité uvedomiť si jeden závažný f akt, ktorý o s ebe pri znáva umelá inteligencia. Áno, um elá intelig enci a rob í chyby , a táto skutoč nosť je veľmi dôležitá pri jej vedeckom, právnom aj etickom zhodnotení. Na účel tohto príspevku sme podľa odpovede umel ej inteligencie spr acovali prehľad jej chybovosti s dôrazom na typy chýb, ich príčiny a dôsledky. Odpoveď umelej inteligencie na otázku, či robí chyby, by sa dala zhrnúť do pi atich ok ruhov potenciálnych chýb, ktoré si umelá inteligencia uvedomuj e. 17 Na komun ikáci u s umelo u int eligen cio u sme vy u žili pl atformu ch at.gpt. co m. 101 Tieto skupiny chýb zá roveň kom entujeme, res pektíve uvádzame mo žné elim inačné prístupy. Prvou skupinu tvoria chyby spôsobené nedokonalým i d átami. Totiž, umelá intelige n cia sa uč í na historických dáta ch. Ak sú tieto dá t a nepresn é (napr. chybn é zázn amy), neúplné (nezahŕ ňajú vš etky relevantné údaje) alebo zau jaté (obsahujú systémové predsudky), tak model um elej inteligencie môže op akovať alebo dokonca zosilniť tieto chyby. Uvedená skupina chýb by sa d ala eliminovať zadaním všetkých a zároveň p resný ch údajov, ktoré bud e umelá inteligencia sp racúvať a vyhodnocovať. Pri nastavení požiadaviek, kladených na činnosť umelej i nteligenc ie, nepripustiť rozširovanie dát o nechcené prvky. Druhú skupinu tvoria c h yb y p ri in terpretá ci i k on textu . N a rozd iel od čl ovek a, umelá inteligencia často nedokáže správne vyhodnotiť právny alebo spoločenský kontext, morálne dilemy, i róniu, sarkazmus či n epriame významy, čo m ôže viesť k nesprávnym rozhodnutiam, najmä v právnych alebo admini stratívnych postupoch. Aj tu však p rich ád za do úv ah y mi nim ali zácia chý b v p odobe presného zadania úloh, ktoré má umelá inteligencia plniť. Nie je zároveň vylúčený kontrolný mechanizmus č love ka, ktorý by nasledoval napr íkla d po podaní opravného prostriedku po doručení rozhodnutia o uložení sankcie za priestupok účastníkovi administratívneho konania. V opravnom prostriedku by obvinený z pr iestupku uvi edol, v čom spočívajú pochybenia administratívneho rozhodnutia, respektíve p ostupu, ktorý mu predchádzal, pokiaľ boli realizova né umelou inteligenciou. Do tretej skupiny patria t ech ni cké chy by m od elov um elej intel igen cie. I de o tzv. o verfitt ing alebo u nderfitti ng , ktoré vedú k nesprávnym predikciám. Nesprávne predvídanie, predpokladanie či predpovedanie je problémom v rámci strojového učenia a štatistiky, kedy sa model učí vzory trénovacej dátovej sady. V st rojovom učení overfitt ing a un derfitting spôsob uje, že model je príliš jednoduchý na to, aby zachytil zákl ad né vzorce v tréni ngových údajoch. Unde rfitting, teda podtrénovanie, je situácia, v kto rej sa mod el nedok á že nau čiť tak dobre sú vis lo sť medzi dátami , a tak ich začne predikovať nesprávne. Teda, m odel plne nepochopí dáta , a tým má zbytočne ve ľkú stratu a malú presnosť. Keď s a m odel nedokáže plne na učiť vzťahy medzi j ednotl ivými dátami, práve vď aka tom u sa vl astne naučil zle. Overfitting, teda preučenie, ako už jeho názov napovedá, j e javom s pôsobeným tým, že sa šikovný algoritmus na niečom preučí, a tý m pádom bude hľadať až p ríliš veľa súvislostí medzi dátami namiesto toho, aby zanedbával odchýlky a generalizoval. Overf itting aj underfitting sú v súvislostiach s umelou inteligenciou technicko – kyb ernetické fenomény, preto sme na účel príspevku ich podstatu zostr učnili. 18 Okrem overfittingu a underfittingu do tretej skupi ny chýb môžeme z aradiť aj ned osta točn ú genera lizá ciu , čo znamená , že model dobre funguje len v podmienka ch, na ktorých bol trénovaný. Štvrtou skupinou chýb je n edostatok zodpovedn osti a transparentnosti. T otiž, rozhodnutia um elej int eligencie m ôžu byť neprie hľadné, ide o tzv. „b lack - box“ algoritmy. Bl ax box, v preklad e a j či erna sk rink a aleb o čiern a s chrán k a, je zlo žitý 18 V iac o overfittin gu a unde rfitti ngu na pr .: C o je over fitt ing ? T r ading T ermin ologie ! [onl ine] Dos tupné na: Z droj: htt ps: //www .t rades mart.cz/ co - je - ov erfitting - tr ading - term inol ogie/ [cit. 20 25 - 06 - 05] aleb o Co j e overfittin g/underfitting a ja k funguje? [o nline ] Dos tupné na: Zdr oj : https ://de nik.m ikul as ske .cz /?p=2 237 [ci t. 2025 - 06 - 05] . 102 počítačový program, d o ktorého fun govania nie je celkom dob re vidieť. 19 O okrem toho môžu byť roz hodnutia umelej i nteligencie ť a žko napa dnute ľné b ez jasn ého vysvetlenia, prečo model roz hodol práv e tak, ako rozhodol. Opäť ak centujeme, že uv edené chyby by bolo možné eli m inovať vhodnými učiac imi, tréningovými postupmi, smerujúcimi k zachovaniu všetkých požiadaviek, ktor é sú k ladené na admini stratívne rozhodnutia a postup, ktorý ich vydaniu predchádza. Napokon, piatu skupinu t voria vlastne s amotné dô sledky chýb. I de tak o e ti ck é ako aj o právne dôsledky chýb. V oblastiach, ku ktorým patrí v erejná správa, trestné pr ávo, priestupkové právo či s ankčné p rávo vo vš eobecnosti môžu chyby umel ej inteligencie ohroziť práva jednotlivcov (napr. nesprávna identifikácia priestupku) , viesť k nespravodlivému postihu al ebo spochybniť legit imitu roz hodnutia verejnej a utority. Problematiku chybovosti umelej int eligencie uzavrieme konšt atovaním, že aj keď umelá inteligencia môže významne prispi eť k efektivite a automatizácii proce sov, omylnosť um elej int elig enci e je n eodd eli teľn ou sú časť ou jej fu ng ova ni a. Preto bude nevyhnutné vytvárať kon trol né m echan izm y a p rávn e zá ruk y , kt oré zabez pečia, že rozhodnutia ako výsledok sankčného konania s participáciou umelej inteligencie budú s pravodlivé a kontrolovateľné. Záver Technológia umelej inteligencie môže byť prínosom v oblasti priestupkového práva. Umelá inteligencia disponuje potenciálom využ iteľnosti pri detekcii, respektíve rozpozná vaní vopred definovaného protiprávneho konania. Avšak rátame s jej využitím nielen pri odhaľovaní priestupkov, ale a j pri i ch prejednávaní v prvostupňovom aj v druhostupňovom administratívnom sankčnom konaní. Zrýchli administratívne procesy spojené s prejednávaním priestupkov. M ôže vykonávať automatické spracovanie údajov o spáchanýc h priestupkoch a ich pách ateľ och. B ude sch opn á realizo va ť aj zl ožit ejš ie úkony, napríklad rozpoznávanie obrazov zamerané na analýzu videozáznamov z kamerových systémov. Nie je vylúče né je j využitie na vedenie výsluchu obvineného z priestupku alebo sve dka, následne aj samotné vyhodnotenie výpovedí, ich súladnosti, kvalifikovanie protipr ávneho konania a spracova nie rozhodnutia. Takéto využitie umelej inteligencie m ôže pomôcť z efektívniť prácu štátnych org ánov a z abezpečiť dokonca presnejšie a obje ktívnejši e hodnotenie priestupkov. Zároveň však zaradenie umelej i nteligecnie do m echaniz mu odh aľovania priestupkov ako aj do pr ocesu sankčného konania mus í byť právne vyri ešené. Z p rávneho hľadiska bude potrebné zabezpečiť, aby použitie umelej inteligencie na odhaľovanie priestupkov neporušovalo základné práva a slobody, predovšetkým právo na súkromie a ochranu osobný ch údajov. Z technického hľadis ka je dôležitá dostatočn á spoľ ahlivosť a presnosť systémov umelej inteligencie, aby sa minimalizovali riziká nesprávnych postupov a rozhodnutí. Pri prejedná vaní priestupkov umelá inteligencia po vyhodnotení oznámenia o prie stupku bude spôsobilá za čať a dm inistratí vne kona ni e o pr i estupku vyhotovením a doručení m ozn ámeni a o začatí konania , r espektíve úkonmi smerujúcimi k obj asneniu priestupku. Nepova žuje me za príl iš o dvážn e t vrden ie, že umel á int elig encia bud e využiteľná na v ykonáv anie procesných úkonov v s ankčnom konaní o priest upku, kam patrí realizácia výsluchu od vy počutia, cez kladenie ot ázok až po vyhotov enie z ápisni ce z tohto 19 Vi a c o blax box e napr .: Bl ack b ox. [ onli ne] D ostupné na: https://w ww .seoprakticky .cz /slovnik - pojmu/ bl ack - box/ [cit. 2025 - 06 - 05]. 103 procesné ho úkonu. Od umelej inteligencie j e mo žné o čakávať schopnosť vydať kvalitné rozhodnutie o priestupku so všetkými náležitosťami, rozhodnúť o uložení sankcie a prípadne o ochrannom opatrení. Tiež s chopnosť odôvodniť rozhodnutie v súl ade s požiadavkami kladený mi na túto časť rozhodnutia zákonom, v spojení s judikatúrou správnych súdov a Európskeho s údu pre ľuds ké práv a, súvi siacou s o spravodlivým procesom. Vyhotovenie rozhodnutia so všetkými náležitosťami môže byť prakticky okam žité, opi eraj úc s a o pod klady v elektronickom spise. Po ozn ámení rozhodnutia všetkým účastníkom kon ania a iným s ubjektom, ktorým sa m á rozhodnutie doručiť, bude umelá inteligencia spôsobilá prijať doručené opravné prostriedky, prípad ne konštatovať nedoruče nie ž iadneho o pravného p rostriedku a roz hodnut ie považovať za právoplatné. Pokiaľ bude v rozhodnutí o priestupku ul ožená sankcia, umelá inteligencia bez problémov zaeviduje splnenie povinnosti, respektíve po uplynutí lehoty na dobrovoľné splnenie peňažnej povinnosti bez akéhokoľv ek odkla du pristúpi k vymáhaniu pohľadávky. Na využitie umelej inteligencie v priestupkovom práve bude potrebné jej p ráv n e zakot veni e s určením pr esného okruhu pr ocesných úkonov, prenechaných v sankčnom administratívnom konaní na um elú inteligenciu. To bude vyžadovať sch válen ie samostatného zákona o umelej intelig encii a novelizácie existujúcich právnych predpisov, upravujúcich priestupky a konanie o nich, teda novelizáciu zákona SNR č.372/1990 Zb. o priestupkoch ako aj zákona č. 71/ 1967 Zb. o správnom konaní, ktorý sa v kon aní o priestupkoch používa subsidi árne. Podľa m iery ingerencie umelej inteligencie v priestupkovom konaní nie je vylúčená ani novel izácia Ústavy Slovenskej republiky. Využitie umelej inteligencie však so sebou prináša aj isté riziká, pre dovšetkým bude treba vziať do úvahy, že ume lá inteligencia sa môže dopustiť c hýb. Ide o chyby spôsobené nedoko nalý mi dáta mi , ch yb y pri i nterp retá cii kon textu , te chnic ké chyby m ode lov um elej in teli genci e (tzv. overf itting a under fit ting) , tiež n edostatok zodpovednosti a tr anspar entnost i a n apokon aj o p rávne a etické dôsl edky chýb. V súvislosti so zavedením umelej inteligencie do priestupkového práva považujeme za nevyhnutné vytvá rať z ároveň kontr olné me chaniz my a právne z áruky , ktoré zabezpeč i a, že rozhodnuti a ako výs ledok sankčného konania s podstatný m využitím umele j inteligencie budú spravodlivé a kontrolovateľné. Konštatujeme, že využitie umelej inteligencie v o blasti odhaľovania priestupkov a ich prejednávania môž e predstavova ť význ amný krok k modernizác ii ad ministratív nych postupov v slovenskom právnom systéme. Um elá inteligencia ponú ka možnosti na zefektí vnen i e a zrýchlenie procesov v administratívnom rozhodovaní. Avšak, ako každá technológia, aj um elá inteligencia má byť iba p omocníkom pri výkone ve rejnej moci a nikdy by nemala stáť na vrchole moci. Pou žitá l itera túra 1. Black box. [online] . Dostupné na: https://www .seo prakticky .cz/slovnik - pojmu/black - box/ [cit. 2025-06-05]. 2. BR YNJOLFS SON, E., & McAFEE , A. T he Sec ond Machine Ag e: W ork, Pr ogr ess, and Pr osperity in a T ime of Brilliant T echnologies . W . W . Norton & Com pany , 2014. ISBN 978 -039-3239-355. 320 s. [online]. Dostup né na: The Second Mach ine Age: W ork, Pr ogr ess, and Pr os perity in a T ime of Brilliant T echnologies. [online]. Zdroj: http://digamo.free.fr/brynmacafee2.pdf 3. Co je overfitting/und erfitting a jak funguje? [online]. Dostupné na: https://denik.mikulasske.cz/?p= 2237 [cit. 2025-06-05]. 104 4. Co j e overfitting? T rading T erminologie! [online]. Dostupné na: https://www .trade smart.c z/co - je - overfitting -trading- ter minologie/ [cit. 2025 -06- 05]. 5. https://chatgpt.com 6. [online]. Dostupné na: https://sk.w ikipedia .or g/wiki/Ume lá_inteligenc ia [ci t. 2025- 05- 27]. 7. KAPLAN, A: Artificial Intelligen ce, Busine ss an d Civilization: Our Fate Made in Machines . London: Ro utledge. ISBN 978 -1-003-24455-4. [online]. Dostupné na: htt ps://www .taylorf rancis.com/books/mono/10.4324/9781003244554/artific ial - intellige nce -business- civilizatio n - andre as -kaplan. 8. Ume lá_intelige ncia [online]. Dostupné na: https://sk.wikipedia.or g/wiki/ [cit. 2025 - 05- 27] 9. Nariade nie Európskeho par lamentu a Rady (EÚ) 2016/679 z 27. apríla 2016 o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a o voľ nom pohybe takýchto údajov , ktorým sa zruš uje smernica 95/46/ES (všeobecné nariadenie o ochrane údajov) [online], Dostupné na: https://eu r - lex.europa.eu/lega l - content/SK/TXT/?uri=celex:32016R0679 [cit. 29/04/2025]. 10. SLOVÁKOVÁ, A. I. Čo je t o umelá inteligen cia? 1 000 slov o nej od nej [online]. Dostupné na : https:// www .techbox.sk/co - je - to - um ela - inteligenc ia -1-000-slov-o- nej - od- nej [cit. 2025-05- 27 ]. 11. SUSS KIND, R. T omorr ow's Law yers. An Intr o duction to Y our Futur e . The thir d edition. Oxford: Oxford University Press, 2023 . ISBN 978 -80- 19286472 - 7, 320 s. 12. Umelá inteligencia od A po Z : AI (Umelá inteligencia) [online]. U melá intelige ncia od A po Z, [online]. Dos tupné na: https://sk. wikip edia .or g/wiki/Ume lá_inteligen cia. [cit. 2025-05- 27]. 13. Umelá int eligencia: definícia a využitie | Spravodajstvo | Európsky parlament [online]. www .europarl.europa.eu, 20 20 -04-09. [online]. Dos tupné na: https://www .europa rl.europa.eu/topics/sk/article/20200827STO 85804/umela - intelige ncia - defin ici a -a- v yuzitie [cit. 2025-05- 27]. 14. Uznesenie č. 12.5.2 zo dňa 07.1 1.2024 Štátnej komisia pre voľby a kontrolu financovania politických st rán. In: Uznese nia z 12. zasadnuti a Štátnej komisie pr e voľby a k ontr ol u fi nancovania politických strán pr e IX. vol ebné obdobie 7. november 2024. s. 4. [online], Dostupné na: https://www .minv .sk/swift_data/sourc e/statna_ko misia_pre_volby/20_uznesenia/skp v_ix/12_IX_uznesenia .pdf [cit. 29/04/2025]. 15. Zákon č. 153/2001 Z.z. o prokuratúre , v znení nes korších predpisov 16. Zákon č. 162/2015 Z.z. Správny súdny poriadok, v znení neskorších predpisov 17. Zákon č. 18/2018 Z.z. o ochrane os obných údajov , v znení neskorších predpisov 18. Zákon č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok), v znení neskprších predpisov 19. Zákon SNR č. 372/1990 Zb. o priestupkoch, v znení neskprších pr edpisov Kontaktné údaje autora Meno a priezvisko: doc. JUDr . T ibor Seman, PhD. Pracov ná po zí cia: docent na Katedre úst avného práva a správneho práva Zames tnáv ateľ : Uni verzit a Pav la Jo zefa Š afárik a v Koš ici ach - P rávnická fakulta , Kováčska 26 , 040 75 Košice 105 E- mail: tibor [email protected] T elefó n: + 421552344175 11 2 příslušného soudc e vydaného v návaznosti na písemnou odůvodněnou ž ádost, je - li to současně nezbytné pro dosažení některého z cílů uvedených výše (tj. uvedených v § 39a odst. 3 zákona o zpracování osobních údajů). U k onkrétního jedince j e naví c přípustné, a by za předpokladu, že v ěc nesnese od kladu , byl izolovaný systém použít i b ez předchozího povolení . S pravující or gán je však povinen o povolení požádat do 24 hodin od okamžiku použití izolovaného syst ému, a pokud je neobd rží, musí použití izolovaného systému ve vztahu k této o sobě u kon či t a do tčené ú daj e a z ázn amy zniči t. Z hlediska dalších procesních náležitostí a aspe ktů povolovacího r ežimu vůč i jedinci podle § 39c l ze v z á sad ě odkázat na výše uvedená pravidla (uvedená v souvislosti s § 39b), s urč itými výjimkami ja ko je především zkrácení lhůty příslušnému soudci pro vydání rozhodnutí o žádosti o povo l ení k použití izolovaného systému na 72 hodin od podání úplné žádosti ( oproti 30 dní u kategorie osob). 18 3. Sporné aspekty nové právní ú pravy Z Naříz ení o um ělé in t eli genci s e z řet eln ě po dává, ž e vzd ál ená b io m etri cká iden tifi kace fy zi ckých o s ob v r eálném čase v e v eřejn ě pří st upn ých pros t orech pro účely vymáhání práva je až na výji mky zakázána, neboť spadá do kategorie nejrizikovějších praktik. Možné výji mky jsou přitom – ja k shora rozebráno – jasně vymezeny , přísně reg ulovány a jejich příp adné uplatnění současně po členských st átech v yžaduje přijetí navazující explicitní vnitrostátní právní úpravy . T akovou úpravu pro Českou republiku přinesla nedávná noveliz ace, která z akotvila i nová a pro naše poj ednání klíčová ustano vení § 39a až § 39c do zákona o zpracování osobních údajů. Je však nově přijatá vnitrostátní právní úprava skutečně s ouladná s Naří zením o u m ělé int elig enci? A jsou zav eden á pravid la z pohledu teorie i p raxe vhodně nastavena? Alespoň pár kritický ch poznáme k si v souvislosti s t ěmito otáz kami, které nepochybně i nadále musí být řešeny , nastiňme. Zásadní problém lze spat řovat především v ustanovení § 39b zákona o zpr acování osobních údajů, které umožňuje, aby soudně bylo vydáno povolení pro celé kategorie osob, ačkoliv Nařízení o um ělé inteligenci explicitně vy žaduje individuální posu zování každéh o případu, tj. indivi dualizované posuzování zařazov ání biometrických údajů jednotlivce do referenč ní databáze ze strany justičního or gánu nebo n ezávislého správního or gánu. Vnitrostátní právní úprava je proto patrně v rozporu s poža davky stan ovenými přímo aplikovatelným nařízením, když prolomila standardy na evropské úrovni vyt ýčené. Na právě kons tatovaném nic nemění ani korekč ní ustanovení § 39b odst. 9 zákona o zpr acování osobních údajů umožňující pověřenci, aby vyj ádřil nesouhlas se z ařazením biom etrický ch údaj ů j ednot li vce d o refe renčn í datab áze – tento nesouhlas sice povede k vyřaz ení osoby z databáze, současně však nic ne mění na skutečnosti, ž e už samo vlože ní ú dajů do systému mělo podléhat předchoz ím u povolení. Navíc l ze těžko stavit takový postup co do ochrany individuálních práv jedince na roveň předchozí ga rance ze strany justičního či nezá vislého správního or gánu. Ačkoliv byla navrhova ná úprava zakotvující nepřijatelné paušální povolování pro skupiny osob již v rámc i legisla tivního pro cesu kritizov ána i ze s trany Úřadu p ro ochranu osob ních údajů, 19 prošlo nakonec znění, které podle názoru autora tohoto příspěvku koliduje s Nařízením o umělé inteligenci a do budoucna nejspíše vyvolá 18 Dále se drobně odli šují přede vší m povinné nále žit ost i písem né žádost i, blíž e viz § 39c odst. 3 zák ona o zpra cová ní osob ních úda jů. 19 Připomí nka č. 34 Úřa du pro ochra nu os obníc h ú dajů k ná vrh u zák ona, kter ým se mění zá kon č. 27 3/20 08 Sb. , o Pol icii České republi ky , v e znění pozd ější ch před pisů , a n ěkteré d alší zákony . [online] Dost upné na : https :/ /o dok.c z/por tal /vekl e p/mate rial/ KOR ND34KY GTD / [z obraz eno 06. 07.2025] . 11 3 problémy . V olen měl být i ndividualizovaný povolovací režim, který je upraven v ustanovení § 39c zákona o zpracová ní osobníc h údajů – v zákoně je však takový post up prezent ov án už z hl ediska hierarchického spíše jako doplňková procedura, pokud určitá osoba ne s padá do schvál ené kategorie osob dle § 39b. Souča sně je otázkou , zda by nemělo být v tuto chvíli logicky možné postupu dl e § 39 c z ákona o zpracování oso bních údajů užít právě t ehdy , bude - li vyjádřen nesouhlas pov ěřence pověřeného dohl edem nad refer enční databáz í dl e § 39b odst. 9 téhož zákona, čemuž by vš ak aktuálně bránilo návětí v § 39c odst. 1: „…použít také pr o identifikaci konkrétní fyzic ké osoby , která nespadá do kategorie fyzickýc h osob uvedené v § 39b odst. 1, …“ . I v tomto směru je dobré alespoň zvážit precizaci zákonného z ně ní. Úřad pro ochranu osobní ch údajů v e svý ch připo mínkách vyj ádřil i někte ré další výhrady , s nimi ž lze většinově souznít. Z těch z ásadních zmiňme kupřík ladu vágnost a nejednoznačnost pojm u „izolovaný systém“ v § 3 9a zákona o zpracování osobních údajů, kdy te nto pojem by bylo vhodné plně nahradit výstižnějším s ouslovím „systé m biom etrické iden tifi kace“. 20 Kritizováno je také konstruování nové další kategorie trestný ch činů podle § 39a odst. 3 písm. b) zákona o zpracov ání osobních údajů (mohlo přitom kupříkladu dojít ke zpřísnění a omezení na existují cí kategorii zločinů). 21 Navrženo dokonce bylo i vlože ní nového ustanovení, je ž by se věnovalo zpracov ání digitálních podob o sob a které by explicitně stanovilo, že není - li digi tální podoba osoby na lezena v r eferenční da tabázi, bezodkladně se vymaže. 22 A koneč ně je možno dále zvažovat, zda je pro budoucí praxi i v kont extu rozvoje technologií skutečně vhodné zákonem vázat užití systému pouze na prostory mezinárodního letišt ě (§ 39a odst. 1 zákona o zpracování osobních úd ajů). V yvstan e - li potřeb a užív at systémy biometrick é iden tifi kace osob v reálném čase i na dalš ích míst ech jako jsou napříkla d dopravní pozem ní uzly či sporto vní stadio ny , bude nutné přikročit k novelizaci zák ona, což m ůže věc zásadně (přinejmenším časově) zkomplikovat. Na druhou stranu j istě z az ní ar gumentace za stánců tohoto omez ení, ž e taková úprava ú činně zamez uj e riziku funk ční ho rozlézání, které bylo zmíněno hned v úvodu. Oba názorové tábory jistě naleznou vícero validních ar gumentů, proč je, resp. není vhodné zákonem restr iktivně ome zovat u žití na prostory mezinárodních letišť, a tedy bychom s e dostali spíše do sfé ry vidě ní kaž dého z nás, na kolik jsme z pohledu individuálních práv ohrože ni státem a jeho dohledem. Vzhledem k tom u, že podle ná zoru autora ne čelíme bezprecedentnímu riziku policejního státu a ni dominantnějším snahá m o něj, pléduje tento příspěvek spíše za možné rozšíření možnosti využívat biometr ické identifika ční systémy v reál ném čas e v zájmu z achování bez pe čnosti a vnitřního pořádku i na dalších veřejných místech jako js ou velké dopravní uzly či ma sové kulturní a sport ovní akce. Samozřejmě však vždy za předpokladu přísně a restriktivně nastavených zák onných pravidel, která budou respektov at ustanovení Nařízení o u mělé i nteligenci, a kdy tedy bude volena cest a indivi dualiz ovaného (!) povolování vkládání biometric kých úda j ů jedinců do r eferenční databáze (navíc s následným bezodkladným výmazem digitální podoby osoby ze systému, nebyla - li tato s biometr ickými úda ji v refer enčn í dat abázi s pá rov ána). V závěru t éto části s e je št ě zas tavm e u sh o ra zm í něného k roku Po lici e Č R, kt erá spolu s účinností nové vnitrostátní právní úpravy přinesené zákonem č. 230/2025 Sb. 20 P řip o mínka č. 23 tamtéž. 21 P řip o mínka č. 31 tamtéž. 22 Připomí nka č. 33 ta mtéž navrh ujíc í vložení novéh o § 39aa do záko na o zpra cování osobní c h úda jů. 11 4 současně p řikročila od 1 . 8. 2025 k de akti vaci sy s tému aut omat ické det ek ce ob li čejů d o doby , než bude vydáno p říslušné povolení předsedy senátu V rchního soud u podle nového § 39b zákona o zpracování osobních údajů. T akový postup ji stě dává smysl, neboť nato lik ofenzivní prostředek m á být aktivován jen při splnění restriktivních pr ávní ch pravidel. Je však třeba se dotazovat, zda přísné požadavky neplatily už od únor a 2025, kdy vstoupila v účinnost kapitola II. Nařízení o umělé inteligenci, a od kdy tedy měla být příslušná procedura vzdálené biometrické identifikace osob v reálném čase pro účel y vy máhán í práva provozována pouze jako vnit rostátním právem uprave ná výjim ka z obecného zákazu, aniž by však vnitrostátní úprava tehdy byla úč i nná. Z ákonnost některých identif ikací uč iněných v mezidobí od února 20 25 do konce července 2025 proto je podle autor a přinejmenším značně sporná. Bude závi set na tom, zda praxe i v zájmu za chování zákonnosti tehdejší procedur y nedovodí, že postupy bylo možné zahrnout pod ustanovení Na řízení o uměl é inteligenci, která nabyla účinnosti až k 2. srpnu 2025. Na tyto odpovědi si však budeme ještě muset počkat. Závěr Vzdálen á bi om etri cká iden ti fikace fy zi ckých o so b v reál ném čas e v yuží v ají cí tak é rozvoje uměl é inteligenc e budí mnohé rozpaky a kontroverze. Současně v šak je – alesp oň podle autora – i z hlediska vyšetřování krokem kupředu. Krokem, který je z pohledu zása hů do práv jedinců nepochybně rizikový, ale pro budo ucí kriminalistickou praxi nevyhnutelný. A tak není na místě se mu zuby n ehty bránit, n ýbrž usi lovat o co nejkvalitnější právní úpravu vhodně vyvažující zájem na ochraně společnosti před závažnou trest nou činností a jejími pachateli se zájmem na ochraně i ndividuální ch práv jedin ců. T akovou úpravu však bohužel nepřináší přijat á novelizace trpící vícero nedostatky , z nichž nejzávažn ějš ím a současně n ejrizikovějším je možnost vydávání paušálního povolení pro cel é k ateg orie o sob . Tím se ostatně možná sama Česká republika neje n vystavuje riziku postihu, ale i riskuje zákonnost obstaraných d ůkazů v konkr étních trest ních věc ech, přestože Mi nist erstvo vnitra takový názor – n epřekvapi vě – odmítá. 23 Příznivci přijaté pr ávní úpravy argumentují, že Naříze ní o umělé inteligenci nepožaduje, aby soud schvaloval zařaz ení každé jedné osoby do refer enčn í dat ab áze. Navíc u vádí , že sch v alov ání n asazení sys té mu n a každého konkrétního je dince by mohlo přetížit a ž paralyzovat soudní systém, přič emž by ani nedávalo smysl, pokud u ž soud n apříklad rozhodl , že obžalovaného je možné zatknout z a účelem va zby . 24 Názory s e t ak zn ačn ě rů zn í a j e n asn adě, že c elá o blas t vyžad uje d alš í a vý razně intenzivnější odbornou diskusi a analýzu, než jakou mohl poskytnou t tento krátký příspěvek usil ující spíše o otevření či oživení deba ty , či snad i pro možné hledání paralel s praxí ve Slovenské republ ice. Přijímání změn v př edmětné oblasti by pak nepochybně měla provázet i rozsáhlejší společenská diskuse a mediální pozornost, neboť v širším kontextu rozhodně nejd e jen o ot ázky trestněprávní či kriminalistické, nýbrž také o otá zky etick o - společenské související (zjednodušeně vyjá dřeno) vlastně už s tím, nakolik chceme připustit v zájmu zachování bezpečnosti a vnitřního pořádku monit orování osob ze strany státu. 23 NOVOT NÁ, K. Česko má prav idla pr o biomet ric ké sledov ání. Ale odporují těm evr opský m, míní expe rt. Č eská justice. 2025. [ onli ne] D ostup né na: https://www .cesk a - justic e.cz/2025/06/bi o metricke - s ledova ni/. [zo braze no 06.07. 2025] . 24 T amtéž. 11 5 Použitá literatú ra 1. ČAPKOVÁ, T. Chybí legislativa i záze mí, biometrické kamery na l etištích v Čes ku není možné používat . Ekono mický d eník . 2025. [Online]. Dostupné na: https://ekonomickydenik.cz/c hybi - legisla tiva -i- zaz emi - biometr icke - k amery -na- letistich -v- cesku - n eni -mozne- pouzivat/ . 2. Důvodová zpráva k navrhované mu zá konu, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdě jších předpisů, a některé další zákony. [online] Dostupné na: https://odok.cz/portal/veklep/material/KORND34KYGTD/. 3. Důvodová zprá v a k zákonu č. 111/2019, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobní ch úd ajů. Č ást dvacátá čtvrtá – zm ě na z áko na o Policii České republiky. 4. Naříze ní Evropského par lamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024. 5. NOVOTNÁ, K. Česko má pravidla pro biometrické sledování. Ale odp orují těm evrops ký m, m íní exp ert . Č eská jus tice . 2025. [online] Dostupné na: https://www .ceska - justice.cz/2025/06/biometricke - sledovani/. 6. Stanovisko č. 11/2024 k používání rozpoznávání obličeje pro zef ektivnění toku cestujících na letištích (slučitelnost s čl. 5 odst. 1 písm. e) a f) a články 25 a 32 obecného nařízení o ochraně osobních údajů). O nline. European Data Protection Board , 2024. [online] Dostupné na: https://www.edpb.europa.eu/system/files/202501/edpb_opinion_202411_facialreco gnitionairports_cs.pdf. Kon taktn é údaje autora Meno a priezvisko : JUDr . Mgr . M arek Dvořák, Ph.D. Pracov n á po zí cia : odborný asistent, tajemník, advokát Zames tnáv ateľ : Univerzita Karlova, P rávnická fakulta, nám. Curi eových 901/ 7, 1 16 40 Praha 1 E- mail: [email protected] T elef ón: + 420 720 155 153 11 6 TREST NÍ O DPOVĚDNOS T PRÁVNI CKÝCH OSOB V S OUVI SLOS TI S VÝV OJ EM, Š ÍŘENÍ M A VYUŽÍ VÁN Í M UMĚLÉ INTEL IGENCE CORPORA TE CRI MINAL LIABILI TY IN CONNEC TION WITH THE DEVELOPMEN T , DIS SEMI NA TION AND US E OF ART IFIC IA L INTELLIGE NCE Miroslav Uřičař V ANTOR advokátní kancelář, s.r .o. Abstrak t Fenomén umě lé intelig ence získ al v poslední době značnou a tr aktivitu, jeho ekonom ický, al e i marketingový význam i nadál e narůstá. Pr odukty a sl už by obsahující prvky (alesp oň tvr zené, z pravidla však skut ečné) umělé inte li genc e v s oučas nosti v praxi nabízejí či využívají podnikatelé, prakticky bez ohledu na obor činnosti. Z právního hlediska nabývají na r elevanc i j ak obecné otázky odpovědno sti za možný šk od li vý ná sl e dek v s ou vi sl ost i s vývojem , šířen ím a též vyu ží váním s ystémů umělé in teligen ce, tak také specif i cky otázk y tr estn í odpovědnos ti, zvláště u právnických osob. Rozhodovací praxe soudů v této oblasti v Čes ké i Slovensk é r epubl i ce zatím téměř neexistu je, bezes poru se však začn e velmi záhy vyvíjet. T aké r elevantní právní úp rava teprve po stupně nab ývá účinn osti. Příspěv ek se, vedle teor etické stud i e aktuálního stavu , z aměří též na posouze ní vybraných otázek de lege f er enda, Klíčová slova: umělá inteligence, tr estní odpovědnost právnický ch osob, koncept přičitatelnost i , vyvinění, au tonomie systémů AI Abstrac t The phenomenon of artificial i ntell igence has r ecently gained conside rable attractivene ss, and i ts economic and marketing impo r tance continues t o gr ow . Pr oduc ts and services containing elemen t s of (at l east claimed, but usually r eal) artific ial i ntellige nce ar e nowadays offer ed or used in practice by entr e pr e neur s , pract ically r egar dless of their field o f activity . Fr om a legal point of view , both the general issues of li ability for poss i ble harmful consequences i n conne ction with the development , di sseminat i on and use of artificial intel ligence system s, as w ell as the sp ecific i ssues of crim inal l iabil ity , espec ially of lega l enti ties , ar e becoming mor e and mor e r elevant. The decision - m aking practice of the courts i n this ar ea in the Czech as well as the Slovak Republ ics is almost non - existent, but will undoubtedly s tart to develop very soon. Also, the r elevant legislation is only gradually coming into for ce. In addition to a theor etical study of the curr ent state of the art, t he paper wil l also focus on an assessm ent of se l ected i ssu es de lege f er enda, Keyword s: artificial inteligence, corpora te crim i nal l iability , attribut i on concept, acquittal, autonomy of AI systems Úvod Systémy umělé intelig ence jsou v souča snosti již běžnou součástí našeho každodenního života, byť si mnohdy nemusíme být vědomi jejich užití. Jako první komplexní právní rámec pro umělou inteligenci je označová no Naří zení o umělé 11 7 intelige nci 1 (dál e t éž jen „AI na ří zení“ 2 ). Tento právní předpis výslovně předpokládá exis tenci u rčitý ch rizik souvi sej ících s e sy st émy um ělé intel igen ce (d ále též jen „sy st émy AI“), a to i rizik pro zdraví a bezpečnost osob, a vymezuje opatření a povinnosti , jejichž naplnění má předejít možným škodlivým následkům, zejména v podobě ú jmy fyzických osob. V souvislosti s odpovědností za případné škodlivé následky v zniká u syst émů A I řada otáz ek j ak v právní teorii, tak rovněž ve výkladové a rozhodovací pr axi, byť zde se zatím většina z nich ne materializovala, lze to však očekávat v brzké budoucnosti . Autor se v tomto příspěvku za bývá trestní odpovědností právnických osob, tedy m ožnou přičitatelností protiprávního činu právnickým osobám, a to jak v souvislosti s vývojem a šířením systémů A I, tak i s jejich užíváním, když pr ávě t ento aspekt s e bude v pra xi vzt ahovat na stále širší okruh právnických osob. 1. Systémy AI – relevantní právní úprava, vymeze ní a členění Relevantní právní úp ravu umělé inteligence představuje v p rvé řad ě j iž zmiňované AI nařízení. S ohl edem na právní formu tohoto předpisu bude nutno přijmout na národní úrovni pouze adaptační zákony , určující mj, orgá ny dozoru n ad trhem a or gány ch r ánící zák ladní práva a některé postupy v s ouvislosti se systémy AI; v ČR ani v SR z atím návrhy adaptačníc h z ákonů nebyly př ipraveny . AI nařízení nab ývá účinnosti postupně v několika etapách, počínaje 2. únorem 2025 ve vztahu k obecným ustanovením a k zakáza ným pos t upům v oblasti umělé inteligence, př es 2. s rpen 2025, kdy nabude účinnosti podstatná část AI nařízení, a následně 2. srpen 2026 a 2. srpen 2027, kdy nabudou účinnosti zbylé části. AI nař ízení vy mezuj e 3 systém A I jako „str ojový systém navržený t ak, aby po zavedení fungoval s různým i úr ovněmi autonomie a který po zavedení může vykazovat adaptabilitu a který za explicitními nebo implicitními účely z obdrže ných vstupů odvozuje, jak gener ovat výstupy , jako jsou pr edikce, obs ah, doporučení nebo r ozhodnutí, které m ohou ovlivnit fyzická nebo v irtuální pr ostředí“ 4 . Autor považuje v kontextu tohoto příspěvku za z ásadní zejména různé úrovn ě autonomie systémů AI, j ak rozvede dále v textu. Mezi hlavní cíle AI naří zení patří, vedle stanovení j ednotného právního rámce pro vývoj, uvádění na trh, uvádění do provozu a už ívání s ystémů AI, též podpora „zavádění důvěryhodné umělé inteligence zaměřené na člověka“ a zajištění vysoké úrovně „ochrany zdraví, be zpečnosti a zá kladních práv“ a také ochrana př ed škodlivými 1 NAŘÍZENÍ EVROP SKÉHO P ARLAME NTU A RADY (EU) 2024/ 1689 ze dne 13. června 2024, který m se stano ví harm onizo vaná pravi dla pr o umě lou i ntel igenc i a mě ní naří ze ní (ES) č. 300/20 08, (EU ) č. 16 7/201 3, (E U) č. 168/ 2013, (EU ) 20 18 /85 8, (E U) 2018 / 1 139 a (E U) 2019 /2 14 4 a smě rnice 201 4/90/EU , (EU) 2016/ 797 a ( EU) 2 020/182 8 (akt o umělé intelige nci). 2 Autor v nímá kri ticky souča sný módn í tre nd, ba př ímo nešvar , ozna čovat ofici álně, i v Úře dním věs tní ku EU, pře dpisy práv a EU j ako „Act“, bez o hl edu na jej ich f or mu – tedy naří zení a často i s měrni ce (v iz n apř. S měrn ice 2 0 19/882 o poža davcíc h na přístu pnost u výr obků a služ eb – European Accessib ili ty Act). V českém i slov en ském p řek ladu býv ají nes ysté mově použ ita ozna čení „a kt“, ačkoli ta kové sl ovo v českém an i sl ov enském jazyce neexistu je, čast o v šak býv á použi t, a to bohuže l mnohd y i odbor níky , též nes prá vn ý a mat ou cí p řek lad „zákon“, kter éžto ozn ačen í je však v česk ém i slovensk ém jazyce vyhrazen o n árodn ím právním p řed pisů m. Z t ohoto důvo du autor o bec ně, již delší dob u použí vá zpra vidla pro N aří zení o um ělé inte lige nci zkr atku AI naříz ení, st ejně bude a utor či n it i v to mto textu. 3 K dalš ím d efini cím u mělé int eligence v iz také SM EJKA L, V . Kybern etick á kr imin alit a. 3. vydání. s. 107 a násl . Smejk al v kniz e roz lišuje též dva zákla dní přís tup y k u mělé int eligen ci, s labý, který u mělou i nt eligen ci vní má jak o modelování mysli a silný příst up, který ji považ uje za „m odel lidské ho myšle ní re ali zo vaný sof twa rovým způsobe m“. 4 V iz čl. 1 odst . 1 AI nařízen í. 11 8 účinky systémů AI a dále i podpora inovací 5 . AI nařízení t ak výslovně předpokládá možné škodli vé účinky těchto systémů a vymezuje povinnost i k jeji c h zame zení . Primárními adresáty těchto povi nností jsou poskytovatelé uvádějící systémy AI na trh nebo do provoz u, jejich dovozci a distributoři, ale t aké osoby systémy AI zavádějící. AI nařízení se vztahuje na veřejné i soukromé osoby v EU i mimo EU, pokud poskytují nebo nasaz ují systém AI na evropský trh. AI nařízení předpokládá určitý stupeň rizika systémů AI a reflektuje jej v rámci ukládaných povinností. Syst émy AI člení dle míry rizika do čtyř úrovní, na 1. zak ázané systémy AI, 2. vysoce ri zikové systémy AI, 3. s ystémy AI s omez ený m rizi kem a 4 . systém y AI s mini málním rizikem. Povinnosti, re sp. spíše striktní regulace, jsou dle AI nařízení spojeny př edevším, byt nikoli toliko, s vysoce rizikovými s ystémy AI. U nich je vyžadov ána řada opatř ení, zahrnují cích ident ifi kaci a analý zu rozu mně předvídatelných rizik pro zdraví, bezpečnost nebo základní pr áva, vypracování technické dokumentace a j ejí průběžné aktualiz ace, transparentnost , potřebu l idského dohl edu zam ěřen ého n a preven ci a mini mal izaci ri zik a další, včetn ě povinn é r egis trac e v databázi EU před vst upem těchto systémů na trh v rámci EU. Relevantní je v této souvislosti též kategorie obecných modelů umělé inteligence, tedy takových, které vykazují významnou obecnost a jsou schopny „kompetentně plnit šir okou škálu různých úkolů bez ohl edu na z působ, j akým je dan ý model uveden na t rh “ , a kte ré „ lze začlenit do různých navazujících systémů n ebo apli kací“ , s výjimkami v AI na ří zení uvedenými 6 7 . Z hlediska trestní odpovědnosti právnických oso b autor považuje za významné také již výše zmíněné členění na autonomní a neautonomní systémy AI. Je přitom nutno si uvědomit, že se neje dná o dv ě striktně oddě lené kat egorie; v p raxi samozřejm ě exis tuj e a bu de existovat řada mezistupňů s nižší či vyšší mírou autono mie. Dle AI nařízení m ají být opatření l idského dohledu u vys oce ri zikových systémů AI „ úměrná rizikům, úr ovni autonomie a kontextu použí vání“ systému 8 ; míra autonom ie patří též mezi kritéria pr o určov ání obecných modelů AI se systémovým rizikem. 2. Trestní odpovědnost právnických osob dle právní úpravy ČR a SR Trestní odpovědnost právni ckých osob v právním řádu ČR a obdobně i SR je založen a n a koncep tu při či tatel nos ti protiprá vního č inu fyzické osoby osob ě právnické, při splnění dalších podmínek. Relevantní právní úprava v ČR i v SR, tedy zákon o trestní odpovědnosti právnických osob 9 (d ále též jen „ZTOPO CZ“) a zákon o t rest nej zodpovednosti právnických osôb 10 (dále t éž jen „ZTOP O S K“), s e v některých dílčích aspektech vzájemně odliš ují. Např. trestní odpovědnost právnických osob v ZTOPO S K je vymezena j ako odpovědnost z a taxa t ivně vyjmenova né trestné činy, zat ímco aktuální ZTOPO CZ (původně založený na totožném konceptu) vymezuje odpově dnost opačným způsobem, tedy z a zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku Č R 11 , s výjimkou 5 V i z čl. 1 odst . 1 AI nařízen í. 6 V i z defi nice v čl. 3 bo d 63 AI na ří zení. 7 Za o becný mod el uměl é in teligence j e p ov ažován např . systém Chat GPT . 8 V i z čl. odst . 3 AI nařízen í. 9 Zákon č. 4 18/201 1 Sb. o tre stní o dpověd nosti pr áv nickýc h osob a ř íze ní proti nim, ve z nění pozdě jšíc h předpis ů. 10 Zákon č. 91/ 2016 Z.z. o tre stne j zodp ovedn osti prá vnic kých osôb a o zme ne a dopl není nie ktor ých z ákonov , v zne ní nes korší ch pre dpiso v . 11 Zákon č . 40/2 009 Sb. tres tní zák oník, ve zně ní poz dějšíc h před pisů. 11 9 taxativně vyjmenovaných trestných činů 12 , takt éž úprav a p ři čit ateln ost i vykazu je urči té odlišnosti. Na obecné ú rovni lze však, navzdory výše zmiňovaným dílčím rozdílům, hovořit o obdobných základech obou právních úpr av a celkově lze v e vztahu k téma tu tohoto přís pěvk u uzav ř ít, že d ál e nas tí něné otázky tr estní odpovědnosti právnických osob v souvislosti se systémy AI je dle hodnocení auto ra možno posuzovat spol ečně pro pr ávní řád ČR i SR. T akto především koncept přičitatelnosti je z aložen na zavinění konkrétní fyzické osoby , jejíž jednání je prá vni cké os obě přičitatelné, nejedná se tedy o objektivní odpovědnost. Platí t aké, že nemusí být zjištěna konkrétní fyzická os oba, která takto jedn ala 13 , musí však být prokázáno, že taková osoba existuj e (byť neznámá či nezto tožn ěn á) a že j e v post avení, v němž je j ejí j ednání p řiči tat elné dané právni cké osobě 14 15 . Konce pt přič itatelnosti v právní úpravě ČR 16 a obdobně i SR 17 za hrnuje komisivní variantu – zaměstnanec ne bo osoba v obdobném posta vení spáchala protiprávní čin na podkladě rozhodnutí, sc hválení nebo pokynu or gánu právnické os oby nebo dalších osob uvede ných v ZT OPO CZ – a o misivní var iantu – tyto o rgá ny a další osob y neprovedly povinnou nebo potřebnou kont rolu či neučinily ne zbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchané ho trestného činu. Nejvyšš í státní zastu pitelství ČR v této souvislost i uzavírá, že „právnická osoba odpovídá za nezvládnutí ri zika z pr ovozování právnické osoby , zanedbání či odevzdanosti r ealizace dohledu a kontr oly“, a d odává, že pož adavky k u činění určitých op atření, jakými jsou povinnosti řádného řízení a kontroly , se neomezují „ na opatření, k nimž jsou or gány právnické osoby povinny ze z ákona“ a vztah ují se „r ovněž na další opatření, jejichž pr ovedení lz e p o ni ch s pravedlivě požadovat“ 18 . U trestných činů v sou vislosti s vývojem či využív áním systémů AI bude patr ně v praxi připadat do úvahy spíše omisivní varianta, byť nelze vyloučit ani rozhodnutí , schvále ní či pokyn or gánu právnické osoby . Nezbytnost existence konkrétní fyzické osoby vykazující výše zmiňované zn aky , jakožto základní předpoklad trestní odpovědnosti právnické osoby , platí samozřejmě beze zbytku též p ro tr estní odpovědnost pr ávnických osob v souvis losti s vývojem či využíváním systémů AI, a to jak v právním ř ádu ČR, t ak též S R. T aké konc ept vyvinění, resp. pře sněji spíše „nepřičtení tre stní odpovědnosti právnické osobě“, je v české i slovenské právní úpravě založen na obdobných principech, jakkoli jeho vyj ádření v ZT OP O CZ a ZT O PO SK vykazuje někter é formulační odlišnosti a ZTOPO S K výslovně uvádí i konk rétní příklady zavedení a vykonávání účinných me chanismů 12 Ustanove ní § 7 ZT OPO SK. 13 Ustanove ní § 8 odst. 3 ZT OPO CZ výsl ovně stano ví, že „T rest ní odpově dnosti práv nické os oby neb rání , nepoda ří - li se zjisti t, která konkrét ní f yzic ká osoba je dnala zp ůso bem uvede ným v odst avc ích 1 a 2.“ ; obdo bně dle usta nove ní § 4 odst. 4 ZTOPO SK „T restn á z odpo vednosť práv nickej osoby nie je po dmiene ná vyvo dením tres tne j zodpo vednos ti voči f yzicke j os obe uvede nej v ods eku 1 a nie je podmie nená ani zis tením, ktorá kon krétna f yzick á osoba konala spôs obom podľ a odse kov 1 a 2 .“. 14 V iz např. us nesení Nej vyššíh o so udu ČR ze dne 29. 06.20 16 sp. zn . 5 Tdo 784/2 016. či usnes ení Nej vyšší ho so udu ČR ze dne 26. 9. 2 023, s p. z n. 6 Tdo 472/ 202 3. V tét o s ouvis losti pl atí t éž , ž e „T res tní odpově dnost i pr ávnic ké os oby nebrá ní, pokud … jedna jící fyz ická osoba není t res tně odpo vě dná z d ůvodu nepř íčetnos ti z a proti práv ní čin přič itate lný pr áv nické oso bě…“, viz rozsu dek Nejv yššíh o soud u ČR ze dne 28. 7. 2020, s p. z n. 3 Tz 70/2019. 15 V iz také příklad, který ve vzta hu ZT OPO SK uvá dí P ete r Šamko „N apríkla d takým to pr otiprá vnym konaním bude rozho dnutie preds tavens tva PO, a vša k nep odarí sa zi stiť, kt orá fyz ic ká osoba z preds tave nstva ak o hl asova la.“ 16 Ustanove ní § 8 ods t. 2 pís m, b) ZT OPO C Z. 17 Ustanove ní § 4 odst. 2 ZT OPO SK . 18 Nejvyšš í stá tní zas tupite lství ČR. Aplikac e § 8 ods t. 5 zák ona o tre stní odp ovědnost i právni ck ých osob a říze ní proti nim Pr ůvodc e prá vní úpr av ou pro státní zás tupce. Tře tí, přepra co vané vydá ní. 1 SL 1 13/ 2020. 9 . list opadu 20 20. 120 kontroly řídících a rozhodovacích procesů 19 . Nejvyšší státn í zastup itelství ČR v již výše citovaném materiálu uvádí též m ožné vním ání vy vinění koncipované ho v ZTOPO CZ jako další, negativní, pod mínky přičitatelnosti protiprávního činu právnické osobě, když bez existence této podmínky v právní úprav ě by , za splnění z bývajících p ředpokladů, vznikla trestní odpovědnost právnické osoby . Nejvyšší s tátní zastupitelství ČR uzavírá, že pod poj mem „vynaložení veškerého úsilí“ lze rozumět „t vorbu, uplatňování a pr osazování účinných op atření, jejichž smyslem je zvládnout existující a budoucí ri zika vyvoláv ající, usnadňující nebo podporující pác hání tr estných činů“ , přičemž tat o opatření tvoří obsah compli ance management syst ému. Compliance syst émy a opatř ení je nutno „vytvářet na základě zhodnocení riz ik, které vezme v potaz individuální podmínky“ 20 konkrétní právnické osoby , funkční com pliance m anagement systém t edy nemůže být vytvořen jak o vzorový, připravený o becně. Jeho souč ástí m usí být mimo jiné též sys tém efektivní vnitřní kontroly a opatř ení k zajištění pravidelných š kolení relevan tní ch zaměs tnanců, vše vždy v podobě individuální, plně reflektující specifickou situaci konkrétní právnické osoby . 3. Relevantní otázky tr e stní odpovědn osti právnických osob v souvislo sti s AI V prvé řadě považuje autor za nutné roz vést již výše zmíněnou ot ázku růz né míry autonomie 21 systémů AI, které budou v prax i zpr avid la nástro j em trest n é činnos ti . Neautonomní systémy A I z povahy věci j ednají p od dohl edem fyzické oso by , případně podle jejích pokynů a v případě vzniku škodlivého následku se t ak právní hodnocení situace výr azněji neliší od použití jiných strojů. T aké případná t restní o dpovědnost právni ckých osob bude p osuzována obdobně jako u j iných strojů, včetně podmí nek pro uplatnění výše rozebíraného konceptu vyvinění. Odlišná si tuace však nas tává u autonomních systémů AI, které ovšem v praxi nebudou ničím výjimečným, patrně již ve velmi brzké budoucnosti – půjde nejen o již delší dobu mediálně atraktivní autonomní systémy řízení vozidel, nýbrž též o různé systémy v rámc i program u Průmysl 4.0 22 a da lší. U těchto systémů, z ejména u sys tém ů AI nejvyšší úrovně, s plnou mírou autonomie a se schopností učit se a přizpůsobovat se novým situacím, bude dle hodnocení autora mnoh dy velmi obtížné dovodit protiprávní jednání fyzické osoby , které by bylo přičitateln é právnické osobě, právě kvůli vysoké autonomii těchto sys témů. Bez toho ovšem nebude možno trestní odpovědnost právnické osoby dovodit. V praxi může být na víc situace komplikovaná v přípa dě částečn ě auton omn ích sy stém ů AI, s různou mírou autonomie. Někteří od borníci tuto skutečnost uvádějí jako ar gument pro zavedení právní os obnosti umělé inteligence . Samozřejmě bude možno uvažovat o trestní odpovědnosti právnické osoby , která jednala nedbale při výrob ě a uvádění syst ému A I n a trh nebo do provozu (např. ve formě nedostatečné ho testování, ale též nedostatečného návodu), či také právnické osoby , která jed nala nedbale při užívání takového systému (nedostateč ná mír a kontroly , školen í 19 Sro v . § 8 odst. 5 ZT OPO CZ a § 4 o dst. 7 ZT OPO SK. 20 S CHENKOVÁ, K. , LASÁK, J. a kol. Co mplian ce v p odniko vé p raxi . 1. vy dání. s 9 6. 21 Evropsk ý parla ment vym ezil aut onomii robot a jak o „scho pnost čin it rozh odnut í a upla tňovat je vůč i okolním u svět u nez ávisle na kontrol e či vlivu zvn ějš ku; vzhle dem k tomu, že tato autonom ie je čis tě techni cké povahy a jej í stupeň zá visí na tom, jak byl robo t kons truo ván, pokud jde o kompl exitu jeh o intera kce s prostře dím“ , viz Usne sení Evro pskéh o parl am entu ze dne 16. února 2017 obsa hujíc í dopor uče ní Komi si o obča nskoprá vních pravi dlec h pro rob otik u (20 15/21 03(INL) . 22 K tomuto podrobně ji viz Mini ste rstvo pr ůmys lu a obc hodu ČR . Inici ativa pr ůmysl 4 .0. Z veřej něn o 14 .7.2 017. [online] Dost upné na : www .mpo. gov .cz. 121 zaměst nanců apod. ). V takovém případě bud e nutno posoudit, zda daná práv nická osoba vynaložila „ veškeré úsilí, k teré bylo možné na právnické osobě sprav edlivě požadovat“ . Je však nutno si uvědomit, že hovoříme o plně autonomní ch systémech AI. U těch t edy bude obtížné f akticky , te dy i právně, posoudit, onu pot řebnou m íru úsilí, včetně nutnosti zkoumat zamýšlený účel užití systému AI, r eálnou možnost výrobce či zavádějící oso by předpokládat jako možné takové jednání systému AI, při němž došlo ke škodlivému ná sledku, a d alší faktory a také včetně k auzálního nexu mezi jedn áním a následkem. Výjimkou budou systémy AI, které byly navrženy a vytvoř eny za účelem spáchání trestného činu a tuto skut ečnost se též podaří prokázat, případně syst émy , které byly za tímto úč elem zneuži ty . Otázka t restní odpovědnosti obecně za j ednání autonom ního mechanismu přitom není zcela n ov á, přestož e v praxi nebývá často diskutována. Vladimír Smejkal tuto otázku analyzoval j iž opakovaně, ve v ztahu k jednotlivým genera cím robotů 23 (v kontextu tohot o příspěvku lze třetí a čtvrtou generaci ztotožnit se sys témy AI) z hlediska míry jejich autonomie. Zdůrazňuje v této souvislosti vznik nového rozmě ru odpovědnostních vztahů, na rozdíl od doposud používanýc h st rojů a zařízení, u nichž „j e z hlediska případné odpovědnosti r elativně jednoduchá linie jednání a násl edku“ 24 . U robotů třetí a zvláště čtvrté generace S mejkal odlišuje situace, kdy ú jma vzniklá v důsledku jednání robot a bude n ásledkem, „ kt e rý j e v r ozporu s úč elem a s mysl em str oje č i zař ízení“ , v kterých žto sit uacích „lze r ela tivně jednoduše analyzovat jednání a jeho soulad s pr ávem“ . Upozorňuje však, že „počínaje třetí genera cí bude zř ejmě pr oblémem již stanovení př íčiny nežádoucího jednání“ 25 . V odborné literatuře se v pos ledních letech obj evily některé úvahy n a t éma právní os obnosti umělé inteligence 26 , tyto diskuse s e samozřejmě týkají nej en roviny trestněprávní, diskutova né v tomto př í spěvku, nýbrž jde o ob ecnější úv ahy , ovšem s dopadem i do zde diskutované tematiky . Jako jed na z možností do budoucna se uvádí koncept „elektronické o soby“, jako doplněk ke stávajícím fyz ickým a právnickým osobám. T ato myšlenka s e obj evuje již v Usn esení Evropského pa rlamentu z února 2017, ve které m vyzývá Evro pskou komisi mimo jiné k analýzám možného „vytvoř ení zvláštního právního statutu r obota …, ab y alespoň ti nejsloži tější autonomní r oboti mohli mít stat us elektr onické osob y odpov ědné za náhr adu ji mi způsobené škody , a možné použi tí elektr onické osob y v případech, k dy r oboti činí autonomní r ozhodnu t í nebo jsou jiným způsobem samostatně v kontaktu se třetími stranami“ 27 . Alžběta Krausová připouš tí, že „elektronická osoba“ j e jednou z mož ných variant řeš ení otázky odpovědnosti za škodu způsobenou autonomn ími roboty , upozorňuje však na mnoho kontroverzí, včetně možného zneužití, které jsou s takovým konceptem spojeny , zásadní je pak podle ní otáz ka rozsa hu práv a povinností takovýchto 23 N ult ou g ener aci v této stupni ci tvoř í mani pulátor y a roboty zpra vid la bez zpět né vazby , v pr vní genera ci js ou rob oti s jedno ducho u zpětn ou vazbo u, ve druhé ge nerac i roboti s e sc hopn ostí opt ima liza ce , tře tí genera ci př eds tavuj í r oboti scho pni s amost atné t vo rby progr amu, se schopn ostí učit se z nab ytých zkuš en ostí a nejvyš ší, čtvrt ou ge nera cí jsou auton omní r oboti se soc iálním ch ováním. V iz SMEJKA L, V . Kybe rnet ická kri mi nalita . 3. vydá ní. s. 104. 24 SM EJKAL, V . Kyb ern etická krimi na lita . 3. vydání . s. 1010 a nás l. 25 SM EJKAL, V . Kyb ern etická krimi na lita . 3. vydání . s. 1012 a nás l. 26 T yto dis kuse probíha jí poc hopit el ně nejen v ČR a E U, nýb rž celosv ětov ě, v podr obnos tec h sro v . např. CHO PRA, S. – WHITE, L. F . A Leg al The ory for Auton omous Artif ici al Age nts. U nivers it y of Michi gan Pres s, 201 1 či V is a A.J.Kurki, k terý d iskut uje práv ní s tatus umělé in teligence šířeji, v konte xtu právní ho s tatus u z vířa t, li dského plod u č i příro dníc h obje ktů; sr ov . KUR KI, V . A The ory of Lega l Per sonho od,. 27 Usnes ení Evrops kéh o parla ment u ze dne 16. února 201 7 obs ahují cí doporuč ení Komis i o ob čanskopr ávníc h pravi dlec h pro r obo tiku ( 2015/ 2103(I NL). 128 pachat elům zprav idl a hrozit vyšš í tres tní sazba (šes t měs íců až tři léta) – standa rdně tedy bude docházet k přísnějšímu posti hu podle kvalifikované skutkové pod staty , zatímco základní skutková podstata bude dopadat spíše na minimum případů. Nicmé ně stále s e nejed ná o trestní sazbu, kterou by bylo možné oz načit za nepř iměřenou, přičem ž předmětnou právní úpravu lze vnímat jako vyjádř ení vůle z ákonod árce usilujícího o a dekvátní post ih šíření nekonse nsuální pornografie, k čem u ž je zprav idl a zneuží ván práv ě inte rnet. Jako problematičtější s e však jeví skutečnost, že mezi post ihovanými je dnáními je i samotná výroba nekonsensuální pornogr afie. T akový postih se m ůže jevit jako příliš repre sivní a neodpovídající společenské škodl ivosti případů, v nich ž bud e pachatel vytvář et obrázky či videa pouze p ro vlastní potřebu, aniž b y je nadále šířil a působil tím skutečnou újmu na právec h jiných osob. V takových příp adech by bylo na místě uplatnit princip subsidiarity trestní represe zakotve ný v § 12 odst . 2 tr . zák., 12 a t edy trestní odpovědnost spíše neuplatňovat. Zde je vhodné připomenout, že zá s ada subsidiarity trestní repr ese vyjadřuje povahu trestního práva j ako nejzazšího nástroje r egulace m ezilidských vztahů ( ultima ratio ), 13 při čemž p lat í, že: „Jen důsledné r espektování principu ultima ratio zar učuj e, ž e o m ezení z á klad ních pr áv fyzi cký ch i právnických osob v důsledku tr estních sankcí je možno po važovat za pr opor cionální s účelem tr estního práva hmotného sledovaným tr estním říz ením.“ 14 Bude tedy na or gánech činných v trestním řízení, aby se vyhnuly příliš formalistickému přístupu a posuz ovaly společenskou ško dlivos t každého skutku s přihlédnutím ke všem okolnostem řešené ho případu tak, aby nedocházelo k nedůvodnému přepíná ní t restní represe. Z ároveň však lze př edpokládat, že p řípady trestněprávního postihu samotné výroby budou spíš e vzácné, neboť bez dalšího šíření materiálů nemají zobrazené osoby (a tedy ani orgá ny činné v trestním říze ní) zprav idla možnost dozvědět se, že jejich identita byla zneuž ita k výrobě pornografie, a tudíž se bude tato trestná činnost zřejmě vyznačovat vysokou latencí. 2. Pošk ozen í ci zích prá v K původnímu znění v úvodu specifikova né novely trestních předpisů byl učiněn (a následně Poslaneckou sněmovnou přijat) pozměňovací návrh, jehož cílem je rozšířit trestněprávní postih výroby a šíření deepfake děl také na jiné příp ady , než j e nekonsensuální výroba a šíře ní nekonsen suální pornografie, kt eré ale také př edstavují citeln ý zásah do pr áv poškozených osob. Konkrétně s e jedná o doplnění nového odstav ce do trestného činu poškození cizích pr áv (dle návrhu jde o nový § 18 1 odst . 2 tr . zá k.) a odpovídají cí úpravu navazujícíc h odstavců § 181 tr . zák, a to v ná sledujícím zn ění: 15 „§ 181 Poškození cizích práv (1) Kdo jinému způsobí v ážnou újmu na právech tím, že 12 Ustanove ní § 12 ods t. 2 tr . z ák. z ní násle dovně: „ T res tní odpo vědno st pac hatel e a tre stněprá vní důsle dky s ní s pojené lze uplatň ovat jen v pří pade ch s pol eč ensky ško dlivýc h, ve kter ých neposta čuje upla tnění odpově dnos ti podle jiné ho právní ho př edpis u.“ K zásad ě sub sidiar ity trest ní repr ese v českém trestn í m prá vu vi z na pří klad J ELÍNEK , J. , MULÁK, J. Subsi diarit a tr estní r epr es e (doktr inální, norm ativ ní a judic iáln í pohle d – čes ký po h led). I n: GŘIVNA, T ., MULÁK, J. a kol. Sym bióza tr estního práva a krim inol ogie . Praha: W o lters Kluwer ČR, 2022. ISBN 978 - 80 - 7676 - 639 - 6, s. 13 – 36. 13 Srov . ŠÁMAL , P . § 12 [Zás ada zák onnost i a zásada sub sidiarity tr estn í r epr ese]. In: ŠÁMAL, P . a kol . Tr e s t n í zá koník I. Obecn á čás t (§ 1– 13 9) . Kome ntář. 3. vydá ní. Praha : C. H . Beck, 2023. IS BN 978 - 80 - 7400 - 89 3 - 1, s. 193 – 194. 14 T amtéž, s. 194 . 15 Z výraz nění t ext u předs tavuj e nav rhova né zm ěny . 129 a) uvede někoho v omyl, nebo b) využije něčího omylu, bude potr están odnětím s vobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán , kdo v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na práve ch vyr obí dílo, které neoprávněně zobrazuje, zachycuje neb o jinak využívá podobu jiného n ebo j eho projev osobn í povahy , které se jeví být pravými, ačkoli ví, že pravé nejsou, nebo takové dílo učiní veřejně přís tupným, zprost ředkuje, u vede do oběhu, prodá nebo jin ak j inému opatří. (2) (3) Odn ětím svobody až na tři léta bude pachatel potr están, a) způsobí - li činem uve deným v odstavci 1 nebo 2 jinému značnou újmu na právech, b) získá - li takový m činem pr o sebe nebo pr o ji ného značný pr ospě ch, nebo , c) vydá vá - li se při takov ém činu za úřední osobu . , neb o d) spáchá - l i čin uveden ý v odstav ci 2 tiskem, filmem, rozhlasem, telev izí, veře jně přístupn ou počítačov ou sítí n ebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) (4) Odn ětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potr están, a) způsobí - li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 jinému újmu na práv ech velkého r ozsahu, nebo b) získá - li takový m činem pr o sebe nebo pr o ji ného pr ospěch velkého r ozsahu.“ 16 Stejně jako u výše popsa ného trestného činu zneužití identity k výrobě pornografie a její šíře ní bude i v tom to případě ne zbytné respektovat subsidi aritu t restní represe a pečlivě roz lišovat případ y vyžadující pro svoji vysokou společenskou škodlivost upl atněn í trest ní repr ese a naopak nepostihovat t restněprávně ty skutky , u nichž po stačí uplatnění odpovědnosti občanskoprávní či postih v rovině přestupkového práva . Stejně tak lze předpokládat, že typickým způsobem páchání bu de šíření díla skrze v eřejně přístupnou počítačovou síť, a tudíž bude nejběžnější postih na zá kladě příslušné kvalifikované skutkové podstaty . V souvislosti s nově navrhova nou úpr avou trestn ého činu poškození cizí ch práv je přitom nezbytné připom enout, že řada pr ojevů (r esp. děl vytvořenýc h bez s ouhlasu zobrazené osoby), kte ré může zob razovaná osoba vnímat jako poškození svých práv a – slovy záko na – „ vážnou újmu na právec h“ , bude patrně podléhat ústavněprávní ochra ně. Zejm éna se bude jednat o případy různých satiri ckých vyobrazení veřejn ě známých osob (politickou satiru nevyjímaje), par odická díla, humor , nadsáz ku, dí la obsahující toli ko hodnotí cí soudy apod. Satirické projevy či parodie (stejně jako další výše zmíněné projevy) požívají ústavněprávní oc hrany podle čl. 17 Listi ny základních práv a svobod garantujícího svobodu projevu, 17 což po tvrzuje také judikatura Ústavního soudu Č R. 18 V jednotlivý ch případech tedy bude nutn é hodnotit pote nciálně problematické dílo s př ihlédnutím ke všem 16 P ozměň o vací n ávrh pos lanců Pavla Bl ažka, M ark a B end y , Ev y Decr oix , Karl a Haase a P avla S taňk a k vl ád ní mu návrh u zá kona, kter ým se mění zá kon č. 40/200 9 Sb., tres tní zá koní k, ve z ně ní pozdě jších pře dpisů, zákon č. 141/ 1961 Sb., o tre stním říz ení soudn ím (tre stní řád), ve znění pozdějš ích předpi sů, a další s ouvise jíc í záko ny (pozm ěňovac í návrhč . 6312) [onl ine, c it. 30. 6. 202 5]. Dost upné z: h ttps:// www .ps p.cz /sqw/his torie .sqw? T=8 61&O =9. ozmě ňovac í návrh byl př itom v citova né podo bě př ijat, což lze ově řit napří klad zde: T ext vládní ho ná vrh u zá kona, kter ým se mě ní zá kon č. 40/20 09 Sb., tres tní záko ník, ve znění p ozdě jší ch pře dpisů, z ákon č. 141/19 61 Sb., o t res tním říz ení soudn ím (tre stní řád), ve znění po zdě jší ch předpi sů, a další souvi sej ící zá kony , sc hvále ný P osla necko u sně movn ou [onli ne]. Dost upné na : htt ps://w ww .psp.c z/sqw /te xt/t iskt .sqw ?o= 9&c t=861& ct1=0& v=PZ& pn=4&pt= 1. [cit. 30. 6. 20 25]. 17 K proble ma tic e ústavně chrá něn ých proj ev ů viz napří kla d CHALU POVÁ, M. Čl. 17 [Sv obod a pr oje vu a práv o na informace]. In: W AGNEROV Á, E., ŠIMÍČEK , V ., LANGÁŠE K, T ., POSPÍŠIL, I. a kol. Listi n a základníc h p rá v a svob od. Kome ntář. 2. vydá ní. Pr aha: W olt ers Kl uwer ČR, 20 23. IS BN 97 8 - 80 - 76 76 - 74 7 - 8, s. 437 – 474 . 18 V iz napří klad re cent ní nále z Ústa vního s oudu ČR ze dne 10. 1. 202 4, sp. z n. I.ÚS 29 56/23. 130 okolnostem konkrétního případu a k přípa dnému trestněprávnímu postihu přistoupit pouze v případech, které ji ž nelze pova žovat za ústavně chrá něnou r ealizaci pr áva na svobodu projevu, přičemž p řípadný t restněprá vní postih musí být zároveň souladný se zásado u subsidia rity tre stní re prese. Závěr Navrhovanou p rávní úpr avu trestněprávního postihu výroby a šířen í deep fake děl zasahujících do práv ji ných osob (ať již v rovině pornografic ké podle navrhovaného § 191a t r. zák. či z hlediska ochrany osobnosti jako je tomu u poškození ci zích práv podle § 181 tr . zák.) l ze navzdo ry výše představeným dílčím připomínkám hodnotit jako pozitivní snahu zákonodárce reagovat na rychlý vývoj v oblasti gener ativní umě lé inteligenc e. Ačkoliv se v době konání konference jedná toliko o legisla tivní náv rh ček a jí cí na s c hválení Senátem Parlamentu Č es ké republiky , tak lz e navrhovanou právní úpravu považovat za inspira tivní a vhodnou k přijetí, ať už j ako so učást předmětného vládního návrhu či v budoucnu samostatně. V pra xi pak bud e na orgánech činných v trestním říze ní, ab y p ři trestněprávním postihu výroby a šíření deepfake děl postupovaly uvážlivě , respektovaly princip subsidiarity trestní represe a v neposlední řadě též řešily případn é kolize trestních norem se svobodou projevu ústavně konformním způsobe m. Použitá literatú ra 1. DVOŘÁKOVÁ, M. Rev enge porn a deepfakes: ochrana soukr omí v éř e m oderních technologií. Revue pr o právo a technologie , 2020, č. 22, s. 51 –89. ISSN 1804 - 5383 . 2. JELÍNEK, J., MULÁK, J. Subsidiarita tr estní r epr ese (doktrinální, normativní a judiciální pohled – český p ohl ed). In: GŘIVNA, T ., MULÁK, J. a kol . Symbióza tr estní ho práva a kriminologie . Praha: W ol ters Kluwer ČR, 2022. ISBN 978 - 80- 7676 -639-6, s. 13–36. 3. MIZEROVÁ, T . Právo versus deepfakes. A cta Universitatis Car olinae Iuridica, 2025, č. 2, s. 1 15 –131. IS SN 0323-0619. 4. Nález Ú stavního soudu ČR ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. I.ÚS 2956/23. 5. Pozměňovací návrh poslanců Pavla Blažka, Marka Bendy , Evy Decr oi x, Karl a Haase a Pavl a Staň ka k vl ádnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40 /2009 Sb., trestní zákoník, ve z nění pozdějších pře dpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním říz ení soudním (tre s tní řá d), ve znění pozdějších před pisů, a další související zákony (pozměňovací návrh č. 6312) [online, ci t. 30. 6. 2025]. Dostupné z: ht tps://www .psp.cz/sqw/histori e.sqw?T= 861&O=9. 6. ŠÁMAL, P . a kol. T r estní zákoník I. Obecná část (§ 1 – 139). Komentář. 3 . vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. ISBN 978 -80- 7400 -893-1. 7. ŠÁMAL, P . a kol. T r estní zákoník II. Zvláštní část (§ 140 – 271). Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. ISBN 978 -80- 7400 -893-1. 8. T ext vládního návrhu zák ona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdější ch pře dpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o tre s tním ř ízení s oudním (trestní řád), ve znění p ozdějších předpisů, a další související zákony , schválený Poslaneckou sněmovnou [online, cit. 30. 6. 2025] . Dostupné z: https://www .psp.c z/sqw/t ext/tiskt. sqw?o=9&ct=861&c t1= 0&v=PZ&pn=4&pt=1. 131 9. Vládní ná vrh zákona , kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zák on č. 141/1961 Sb., o trestním řízení s oudním (trestní řád) , ve znění pozdějších p ředpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 861/0) [online, cit. 30. 6. 2025] . Dostupné z: https:// www .psp.cz/sqw/historie.sqw?T =861&O=9. 10. W AGNEROVÁ, E., ŠIMÍČ EK, V ., LANGÁŠ EK, T ., POSP ÍŠIL, I. a k ol . Listina základních práv a svobo d. K omentář . 2. vydání. Praha: W olters Kluwer ČR, 2023. ISBN 978 -80- 7676 - 747 - 8, s. 437 – 474. Kon taktn é údaje autora Meno a priezvisko: Mgr . Bc. P etr R áli š Pracov ná po zí cia: Interní doktorand na Katedře trestního práva PF UK Zames tnáv ateľ : Právnická fakulta Univerzity Karlovy E- mail: [email protected] T elef ón: + 420 728 828 613 132 K MOŽNOSTEM VYUŽITÍ GENERA TIVN Í UMĚLÉ INT ELI GENCE PŘI REK OGNI CI 1 ON THE POSS IBI LI TIES OF USI NG GENERA TIVE ART IFI C IAL INTELLIGE NCE IN EY EWITNESS LINE UP Daniel Oborák Právnická fakulta Univerzity Karlovy Abstrak t Příspěve k se z abývá m ožno stí využ ití ge nerati vní um ělé i ntel igence při t vorbě r ealist ickýc h snímků neex i stujících osob z a účelem j ejich zař azen í do sady fotografi í pr o r eko gni ci oso b podle foto grafie v tr estním řízen í. Zkoumá po z itivní i ne gativn í aspek ty takovéh o ře šení, zá r oveň ověřu je, zda sou časný techno logic ký st av vývoje umělé inte li gence umožňu je uveden í t ěchto nástr ojů v krimina listické praxi. Závěr em se zabývá otázkou, zda současn ý legisla t ivní rám ec předsta vované řešení umožňuj e . Klíčová slova: umělá in teligence, kr iminalistika, r ekognice Abstrac t The ar ticle de als with the poss ibili ty of us ing gen era tive art ificia l inte lligen ce to cr ea te r ealistic imag es of non - ex isten t persons for the purpos e of i ncluding t hem in a set of photographs for photo i dentifica t ion in criminal pr oceedings. I t examines the positive and negative asp ects o f such a solution, while also verifying whether the curr ent s tate of artificia l intelligence technolog y allows t hese t ools to be intr oduced into criminal i nve stigation pr actice . Finally , it addr esses the question of wh e ther the c urr ent legislative framewo rk allows for the pr oposed sol ution. Keyword s: artific ial inte llig ence, for ensic science, e yewitne ss lin eup Úvod Uměl á int eli gence j e v současném veřejném prostoru diskutována jako univerzální nástroj užívaný pro ze fe ktivnění lidské činnosti v mno ha oblas tech . Nást roj e zalo žen é na strojovém učení, n euronových s ítích a dalších výpočetních modele ch jso u dnes již zcela běžně využívány souk ro mým sektorem a koncovými uživateli, postupem č asu však k j ejich implementaci přistupuje rovněž sektor v eřejný. B ílá kniha o umělé int eligenci vydaná Evropskou komisí v roce 202 0 zmi ňuj e p otřeb u i mp lem entace um ělé in tel i gence z ejm éna v oblastech veřejné sprá vy , z dravotní pé če a dopr avy . 2 Zcela při roz eně s e tak nabí zejí úv ahy o im plementaci nástrojů založených n a podobných t echnologiích orgány činnými v trestním řízení. Ba co více, lze učinit závěr o tom , že dostupnost moderních technologií pro úče ly odhalování a vyšetřování t restných činů je v sou časném stál e se m ěnící m svět ě nezbytným předpokl adem pro efektivní vymáhání práva a potírání trest né činnosti, kdy sama kriminalita podléhá modernizac i podobně ja ko legální formy lidské činnosti. S implementa cí umělé inteligence v oblast ech vymáhání práva jsou však spojena značn á rizik a, a to zejm éna v otázkách práv a na soukromí, svobody projevu, lidské 1 T ent o text byl z prac ován v rá m ci projekt u s tudent s kého vědec kého výzkum u „Globá lní z měna svě ta a reakc e veřej néh o pr áva na n i“ r ealizov aného v roce 202 5 na Prá vnické fak ultě Uni verz ity Karl ovy , SV V 260 7 49. 2 Evr opsk á komise. Bílá kn ih a o umělé int elig en ci - evro pský pří stup k e xcele nci a důvě ře. 20 20. Dost upné z: https://eur - lex .euro pa. eu/leg al - content/CS/TX T/?uri=CEL EX:52020DC0065 [cit. 2 025 - 06 - 28], s. 8. 133 důstojnosti nebo zákazu diskriminace. V kontextu naší kontinentální právní kultury tak bylo nezbytné načrtnout pomyslnou hranici rozsahu využití těchto technol ogi í, kt erou nelze z hlediska ústavněpráv ních a trestněprávních z ásad př ekročit. Nařízení Evropsk éh o parlamentu a R ady (EU) 2024/1689 známé jako „AI Act“ je jedním z celosvětově prvních regulatorních rámců omezujících použití umělé inteligenc e napříč širokou škálou odvětví lidské činnosti. V ymezuje takzvané vysoce rizikové sys témy , pro jejichž provo z je stan ovena řad a pož adav k ů a zás ad . Z a sys tém y obzv lášt ě neb ezp ečn é po važu je z ejm éna technologie biometrické identifikace osob n a dálku v re áln ém čase. T y t o si ce ob ecně zaka zuje, ale zá rov eň z t ohoto zákazu stanovuje výjimky , a to v případě hledání určitý ch obětí trestných činů, vče tně pohřešovaných osob, v některých případech ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti osob nebo hrozby teroristického útoku. Výjim ku pos kytuje t aké použití t akových systémů za účelem l okalizace nebo identifikace pach atelů nebo osob podezře lých ze spách ání některýc h závažných tres tných činů. 3 Schopnost generativní umělé inteligence produkovat videa a obrázky neroze znat eln é od sk utečn ých zázn amů j e nej více vi di teln á v prostředí sociálních sítí, kde budí ča sté kontrove rze. Právě kvalit a výsle dného obsahu a je ho pra kt ická nerozeznatelnost od skute čnost i jej či ní p o měrně n ebezp ečným nás troj em, zej mén a co se týče mo žno sti zneužití těchto technolo gií pro tvorbu tzv . deepf ake obsahu. V tomt o příspěvku se však autor zaměřuje na konkr étní potenciálně společensky přínosné využití gener ativní umělé intelig e nce, a to při rekognici v trestním řízení, konkrétně při rekognici podle fotografie. Cílem t ohoto příspěvku je předně představit téma užívání nástrojů založených na genera tivní umělé inteligenci při rekognici česk é a slovenské akademické obci, ukázat možné pozitivní i negativní důsledky jejich implementace a posoudit je v k ontextu českého a evropského legisl ativního rámce. Příspěvek nemá vzhledem ke svému skromnému rozsahu ambici hlubší analýzy veškerých právně - kriminalistkých aspektů problematiky , avšak autor považuje za př ínosné j iž s amotné otevření této otázky v pr ostoru če ské a slovensk é právní vědy . 1. Pou žití genera tivn í u měl é in telig ence p ři tv o rbě fillerů Jedním ze základních pr aktických problémů spojených jak s rekognicí in nat ura , tak s rekognicí podle fotografie, je z ákonný požadavek na tom, aby byla poznávaná osoba (resp. j ejí fotografie) poz návajícímu uká zána mezi nejméně tře mi osobami, které s e výrazně neodlišují. V případě rekognice podle fotogra fie je r ovněž kladena podmínka, aby samotné fotografie byly obdobné , a to z hlediska jejich technické kvality a způsobu provedení. 4 Uvedený po žadavek může být p roblematický v situacích, kdy je fotografie zachycující poznávanou osobu ne kvalitní , osoba je na ní za chycena pod neobvyklým úhlem, nebo kdy má fot ografi e sp eci fick é pozad í. Základním předpokladem řádně provedené r ekognice je, aby všechny o soby na fotografiích v rámci jednoho setu měly stejné základní obecné znaky 5 , jako js ou vousy , vlasy , věk, rasa a obleč ení. 6 V př í padě si lně ind ividuálních specifických znaků (n apř. obličejových tetování, pih, jizev) je však prakticky ne možné požadavek na výr aznou 3 Čl. 3 3 Naříz ení Evr opskéh o parla ment u a Ra dy (EU) 202 4/1689. 4 DVOŘÁK, M. Reko gnice osob v tr estn ím ří zení . T eoret ik. Pra ha: L eges, 2022. ISBN 978 - 80 - 7502 - 53 2 - 6, s. 61. 5 DVOŘÁ K, M. Op. cit ., s. 167. 6 PROTIVINS KÝ, M. V ady r ekog nice a jej í pr o cesní důsl edky . Bulletin ad vokacie, 199 7 , č. 2. I SSN 1805 - 8280 , s. 12. 134 neodlišnost naplnit. 7 Zvlášť problematickým je pak okamžik, kdy poznávající v rámci své výpovědi př edcházející proces znovupoz nání takový specifický z nak výslovně uvede. Místa, kde se nacházejí takové rysy , by pak měly být zakryty či upraveny 8 , a to v ide álním případě stejně u všech fot ografií v jednom set u, což d ále zk res lu je a ko mp lik uje proces znovupoznání. Z hlediska možností použ ití umělé inteligence při sestavová ní fotografické ho srovnávac ího mat eriálu lze uvést tři potenciální způsoby využití: 1) vyhledání vhodnýc h snímků z existujcích data bází pro účely sestavení souboru srovnávac ího mat eriálu; 2) technická úprava již e xistujícího srovnávacího materiálu podle konkrétních vstupních dat; 3) tvorba zcela novýc h sním ků za použití generativní umělé inteligence . Pro úče l y tohoto příspěvku se autor zaměří zejména na poslední z uvedených možností, t edy využití generativní A I za ú čelem tv orby fillerů, tedy s rovnávacího materiálu v podobě zcela uměle vytvořených f otog rafií neexistujících osob. Tvorba zcela nových fillerů umožňuje zohlednění skutečností uvedených poznávající osobou ve výpovědi, která předchází samotnému znovupoz nání. Policejní or gán j e tak schopen gen erovat obrázky přímo z popisu poznávajícího za použití t ext - to - image generování, kdy zár ov eň není limitován existu jící data bází fotograf ií. 9 Podle některých autorů by snímky měly být generovány primárně na základě popisu poznávajícího a až s ekundárně na základě objekt ivní podobnos ti s fotografií poznáva né osoby . 10 Důvode m je skutečnost, že přílišná podobnost srovnávac ího materiálu s poznávanou os obou může negativně ovlivnit schopnost poznávajícího detekovat pachat el e. P ři po užit í text - to - image technologie přitom mohou být zobraz eny markanty druhově totožné, avšak d o urči té mí ry sp ecifi ck é, na zák lad ě kte rých m ů že b ýt os ob a jednoznač ně identifikována. Lze si například představit situaci, kdy poznávající v rámci sv é výpo vědi uv ede, že p ach atel m ěl n a l ev é č ásti o bli čeje teto vání o u rčit ých r ozměr ech, kd y však vzor dan ého tetování nedokáže konkrétně popsat. Generativní software následně vygeneruje u vše ch snímků na daném místě obliče j e te tování o předem stanovenýc h rozměrech, avšak vzor jednotlivých tetování se bude liši t. Znovupoznání tak nebude zmařeno skutečností, že s e daný rys u ostatních fot ografií v daném se tu nevyskytuje, avšak konkrétní specifika t ohoto znaku budou s tále předmětem rekognice (oproti situaci, kdy by vešker é fo tog rafi e obs ah oval y zcel a s tejn á tet ová ní ). Jako další výhodu použití uměle generovaného srovnávacího materiálu lze zmínit skutečnost, že není zapotřebí užívat fotografie skut ečných osob z kriminalistický ch databáz í bez jejich souhlasu, a lze tak zcela mitigovat byť hypotetické riziko zásahu do osob nostních práv osob nezúčastněnýc h na trestním řízení. V tomto ohledu je vhodné uvést, že použití fotografií osoby z databází není porušením jejích osobnost ních práv ze strany or gánů činných v trestním řízení, 11 avšak d le názo r u au tor a nelze z cela v ylo u čit pot encial itu zásahu do osobnostních práv ze st rany třetích osob , a t o např íklad z veřejněním informací z 7 BELL, R., MENNE, N . M ., M A YER, C., BUCHNER, A. On the advanta ges of usin g AI - generate d imag es o f filler faces for cr eating fair lineups. . S c ientifi c Re ports , 2024, vol. 1 4, no. 1 , s. 2. ISSN 20 45 - 232 2. [Online] Dostup né na : https :/ /d oi. org /10.1 038/s4 1598 - 024 - 630 04 - z. [cit . 2 025 - 09 - 21] 8 DVOŘÁ K, Marek. Op. cit., s. 169. 9 BELL, R., MENNE, N. M., MA YER , C., BUCH NER, A.l. Op. cit. , s. 2. 10 BELL, R., MENNE, N. M., MA YER, C., BUC HNER, A. Op . cit., s. 2. 11 Nále z III. ÚS 256/ 01 ze dne 21. 3. 2002, dále např. CHM ELÍK , Ja n. Rukověť kriminalistiky . Plzeň: V y davatelst v í a nakla datel ství Ale š Čeně k, 20 05. I SBN 80 - 8 6898 - 36 - 9, s. 141. a DVO ŘÁK, Marek. Op. cit ., s. 64 . 135 trestního spisu. Obecně lz e shrnout, že i přes ústavněprávní kon formitu používání fotografií osob k tvorbě srovnávací ho materiálu b ez jejich souhlasu ( a vědomí) je tvorba snímků neexistujících osob řeše ní m z uvedené ho hlediska šetrným. Mezi rizika použití gene r ativní umělé in teligen ce pr o tvorbu fillerů p atří př edevš ím závislost výsledku rekognice na kvalitě gene rovaného srovnávacího materiálu. I za současného stavu technol ogického vývoje gene rativní umělé inteligence existují obavy z přítomnosti lehkých, al e stále identifikovatelných derivací uměle generovaných obli čejů v podobě atypických asy metrií obl ičeje, nepřiroze ných t extur vlasů a ků že a dalších rysů, které můž e poznáv aj ící vní mat . 12 V tako vém pří p adě m ůže po znáv ají cí označi t osob u nikoliv na základě vl astního znovupoznání, al e podle toho, která z uved ených fotografií působí realisticky . Základním předpokladem pro aplikovatelnost generativní umělé inteligence při tvorbě zcel a umělých fillerů je tak technologická vyspělost těchto nástrojů, tedy zjednodušeně realis tičnost generovaných vý stupů. Podle některých výzkumů jsou uměle gen erované obr ázky obličejů osob již pra kticky nerozeznate lné od fotog rafií skutečných osob a již z a současného stavu te chnologického vývoje generativní umělé inteligence je mo žné vyt vořit tzv . fair lineup , te dy takový soubor fotografií, který svým složením nenavádí poz ná vajícího k označení konkrétní osoby . 13 Riziko lze rovněž spatřovat v potenciá lní algoritmické zaujatosti konkrétního nástroje, kdy m ůže docházet k preferenci určitých znaků poznávané oso by před j inými znaky a k j ejich n ásled n á ag rava ci v generovaném srovnávacím materi álu. T o může vést k umělé mu přenosu pozornosti osoby pozná vající právě na tyto znaky , které sám algoritmus vyhodnotil jako podstatné. Dle názoru autora se jedná z ejména o problém případného technického proved ení, kt erý lz e elimi novat například právě použitím text - to - ima ge nástroje, který bude p rimárně reflektovat popis os oby vyplývající z výslechu poznávajícího před za hájením samotné rekognice. V České republic e dopo sud nebylo v rámci činnosti or gánů činných v tr estním říze ní implemen továno užívání genera tivní umělé intelige nce v obecném m ěřítku. Autor by však rád upoz ornil na pro jekt LiGAN vyvíjený Patrikem Dokoupilem a Ladislavem Peškou z Matem ati cko - fyzikální fakulty Univerzity Karlovy . Jedná s e o gener ativní AI software specializovaný na tvorbu srovnávacího mat eriálu k rekognici podle fotogr afie ( fair photo lineup ), kdy dokáže generovat snímky obličejů n a základě vstupní fotografie poznávané o soby . Mezi jeho funkcionality patří možnost nastavit míru podobnosti generova ných fotografií dle pož adavku uživatele. 14 Ačkoliv se j edná o pilotní projekt, p ředstavovaný soft ware naznačuj e, že tv orb a speci alizo van ého soft waru n a generov ání real ist ick ých fill erů je za současného technologického stavu možná . Co se t ýče souladu uved eného řešení s právním ř ádem České republiky , je třeba uvést, že trestní ř ád stanovuj e požadavky n a srovn ávací m ateriál poměrně skromně. Podle ustanovení § 104b odst. 4 trestního řádu platí, že: „N ení - li možno ukázat osobu, která má b ýt poznána, r ekognice se p r ove de podle fotografie, která se pře dloží podezřelému, obviněnému n ebo svěd kovi s obdobnými 12 BELL, R., MENNE, N. M., MA YER, C., BUC HNER, A. Op . cit., s. 2. 13 Ku příkl adu GRE ENSP AN, R . L. ; BERGOLD, A . N. Can AI - g en erated faces serve as fi llers in eyewitness li neup s? Memory , 2025, vol. 33, no. 4, s. 4 16 - 429. IS SN 0965 - 821 1. Dost upné z: https :/ /d oi. org /10.1 080/0 9658 21 1.202 5.24 6713 4. [cit. 2025 - 09 - 21 ]; nebo BE LL, Raoul ; MENNE , Nicol a Marie; MA YER, Carolin; BUCHNER, Axel. Op. cit. 14 DOKOUP IL, P ., PEŠKA, L ., LiGAN: Rec omme nding Arti fic ial Fille rs for Police Photo Lineu ps (Short paper ). [ Online ]. Dos tupné na : In: Con feren ce on Reco mmend er Syst ems, 2 021 . [cit. 2025 - 09 - 22]. 136 fotografiemi nejméně tří dalších osob. T ento post up nesmí bezpr ostředně předcházet r ekognici ukázáním osoby .“ Z uvedeného ustanovení vyplývá, že re kognice podle fotogra fie má vždy su bsidiární povahu vůči rekognic i in natura . 15 Zákon dále stanoví, že se musí j ednat o fotograf i e nejméně tří d alších os ob. Nález Ústavního soudu ze dne 21. bře zna 2002 sp. zn. III. ÚS 256/01 k tomuto dodává, že se musí jednat o fotogra fie osob na trestním řízení nezúčastněných. Či stě jazykovým výkladem uvedeného ustanovení by bylo možné dospět k závěr u, že by s e mělo jednat o fotografie exist ujících osob. Dle n ázoru autora je vš ak nutné dané ustanovení podrobit výkladu teleologickému, kdy smyslem dané právní normy je vylouč it, aby byl y ve s rovnávacím m ateriálu přítomny fotograf i e osob na tre stním řízení zúčastněných (např. možný spolupac hatel, poškozený, svědek), či pří mo větší počet fotografií osoby poznávané. Z hlediska zájmu na co možná n ejsprave dlivější výběr srovnávac ího materiálu a s ohledem na p rá vo o bviněného na spravedlivý proces autor neshledává, že by bylo z a předpokladu zachování v ýše nastíněných podmínek takové řešení rozporné s uvedenou právní úpravou. Zákon dále stanovuje požad avky na obdobnost fotografií, což je otázka, kterou se tato kapitola zevrubně zabývala výše. Co se týče soul adu představova ného instrumentu s právem Evropské Unie, tedy zejmén a s již z m iňovaným Aktem o umělé inteligenci, je nutné uve dené řešení klasifikovat jako systém s vysokým rizikem, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o oblast vymáhání práva. 16 V tomto ohledu Akt o umělé inteligenci použití umělé intelige nce nezakazuje , avšak stanovuje určité podmí nky pro implementaci a provoz t akového n ástroje. Jedná se zejména o aplikaci požad avků týkající se řízení rizi k, kvality a významu použitých souborů d at, t echnické dokum entace a uchovávání záznamů, transparentnosti a poskytování informací zavád ějícím subjektům, lidského dohledu a spolehlivosti , přesnosti a kybern eti cké b ezp ečnos ti . 17 Závěr Rekognice v trestním řízení je úkone m podlehajícím vysoké míře citlivosti z hledi ska j ejí řád né realizac e, 18 což je problém o to palčivě jší s při hlédnutím ke skutečnosti, že se zpravidl a bude jednat o úkon neodkladný a neopakovatelný. 19 Zdrojem infor mací důležitý ch pro trestní řízen í je lidská pamě ť , která je sama o sobě prostře dím 15 PÚR Y , F . § 104b [Rek ognice ]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. T restní řád. 7. vydání. Pr aha: C. H. Beck, 20 13, ISB N 978 - 80 - 74 00 - 465 - 0, s . 154 4. 16 Čl. 59 Nař íze ní Evro pského par la mentu a Ra dy (EU) 2024/ 1689 ci t.: „ Opatř ení donuc ovacíc h orgá nů za hrnujíc í urč itá použi tí syst ém ů AI se s ohlede m na jeji ch úloh u a odpově dnost vyzn ačují znač ným st upně m nerov nová hy sil a mohou vés t ke sledo vání f yzické osob y , je jím u zat če ní nebo zba vení s vobody , jak ož i k dalš ím nepříz nivým dopa dům na základ n í práv a zar učen á L istinou. Zej ména v pří padě, že s yst ém AI nebyl tr énov án n a v ysoce kvali tn ích d atech , nes plňuj e odp ovídaj ící poža davky na výk onnost , přes nost nebo s poleh livos t nebo není před u vede ním na trh neb o jiným uve dením do prov ozu řádn ě navrže n a otes tová n, může doj ít k vyč leňová ní osob diskri mi načním neb o jinak nes právn ým nebo ne sprave dlivý m způsobe m. Kromě t oho by mohl bý t om eze n vý kon důle žitých zák ladníc h proc e sních práv , jak o je právo na účinno u ochra nu a na spra vedl ivý pr oce s, jakož i právo na obha jobu a pres umpce nevin y , z ejm éna pokud tyt o s ystém y AI nejso u dosta tečně tra nspar entní, vysvě tli telné a z dokume ntované . Je prot o vhodné klas ifikova t jako vysoc e ri z ikové celou řa du sys témů AI urč ených k použi tí v konte xtu vym áhání prá va, kde je přesnos t, spole hlivos t a transp are ntnost obzvl áště důle žit á, pokud je jejic h použí vání povol en o podle přís luš ného práv a U nie a v n itrost átního p ráva, s cí lem zab ráni t nep řízniv ým dopadům , za cho vat důvěr u veře jnosti a za jisti t odpově dnos t a úč inné oprav né pros tředk y .“ 17 Čl. 66 Na říze ní Evr opské ho par lam entu a Ra dy (EU) 202 4/1689. 18 DVOŘÁK, M. Op. cit ., s. 17. 19 P ROTIVINS KÝ, M. Op. c it., s . 1 5. 137 dynamickým, nestálým a nác hylným k di sto rzi, a to zej mén a v důsledku externí sugesce. 20 Lidská pa měť jí podléhá ve větší míře v p řípadech st resového vypětí a ner vozity . Při rekognici svědek pociťuj e, že je od něj očekáváno, aby si vybral z několika možností, kdy si je zároveň vědom faktu, že jeho výběr může mít zásadní vliv na životy ostatní ch lidí. Z těchto důvodů je sn aha o tvorbu co nejméně návo dných lineupů důležitým předpoklade m pro řádný průběh rekogn ice a její následnou procesní použitelnost v řízení před soudem. Klasický proce s sestavování lineupu, tedy výchozí fotograf ie a srovnávacího materiá lu, vyžaduje zdlouhavý pro ces výběru vhodný ch ty pově se neodlišuj ících fotografií osob, přičem ž j ejím v ýcho zí m zd rojem j sou po četn ě o mezen é dat abáz e. V případě silných markantů vyskytujících se u osoby poznávané pak dochází k zakrytí či úpra vě př íliš výraznýc h zn aků. Umělá inteligence nám v tomto ohledu přínáší m ožnosti dříve netušené a nepředvídané. V tomto příspěvku se autor ve zkráceném rozs ahu pokusi l nastínit možnosti využití tech nologie genera tivní umělé inteligence k se stavování soubor u sro vnávacího materiálu pro úč ely rekognice podle fotograf ie. Jedná se o téma v če ské právní vědě dosud opomíjené, ačkoliv v zahranič ní litera tuře v posledních letech zkoumané. Z citovaných výzkumů vyplývá, že současný stav vývoje umělé i nteligence umožňuje tvorbu uměle vytvořených sní mků neodl išitelných od fotografií skuteč ných os ob. Autor považuje za vhodné se v tomto příspěvku nastíněným mož nostem minimálně v t eoreti cké rovi ně zabývat, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, ž e na českých vý zkumných pracovištích již byla uvedená ot ázka v technické rovině otevřena. Použitá literatú ra 1. BELL, R ., MENNE , N . M., M AY E R , C ., B UCH NER, A. On the advantages of using AI - generated images of fi ll er faces for cr eating fair lineups . S cientific Re po rts , 2024, vol. 14, no. 1. ISSN 20 45 - 2322. Dostupné z: https:// doi.or g/10.1038/s 41598 -024- 63004-z. [c it. 2025-09- 2 1]. 2. DOKOUPIL, P ., PE ŠKA, L. Li GAN: Recommending Artificial Fillers for Police Photo Lineups (Short paper). I n: Co nfer enc e on Recomm end er S yst ems , 2021. [cit. 2025-09-22]. 3. DVOŘÁK, M. Rekognice osob v tr estním řízení . T eoretik. Praha: Le ges, 2022. ISBN 978 -80- 7502 -532-6. 4. GREENSP AN, R . L., B ERGOLD, A . N . Can AI - genera ted fa ces ser ve a s fi ll ers in eyewit nes s li neup s ? Me mory , 2025, vol. 33, no . 4, s. 416 - 429. ISS N 0965 -821 1. Dostupné z: https://doi.or g/10.1080/0965821 1.2025.2467134. [cit. 2025 -09-21]. 5. CHMELÍK, J . Rukov ě ť krim inalistiky . Plze ň: V ydavate lství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. ISBN 80 -86898-36-9. 6. LOFTUS , E . F. F als e M emory . Encyclopedia of Cogni tive Science , 2006. ISBN 9780470016190. Dostupné z: https://doi .or g/10.1002/0470018860.s00536. [cit. 2025-09-22]. 7. PROTIVINS KÝ, M. V ady r ekognice a její pr ocesní důsledky . Bulletin a dvokacie , 1997, č. 2, s. 1 1 – 25. IS SN 1805-8280. 8. P Ú R Y, F. . § 104b [Rekognice]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. T r estní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, ISBN 978 -80- 7400 -465- 0. 20 LOFTUS, El izabe th F . Fal se M e mory . O nline. Encyc lopedi a of Cogn itive Scienc e. 20 06. ISB N 9780470 016190 . Dost upné z: htt ps:// doi.o rg/ 10.1 002/ 047001 8860.s 0053 6. [ci t. 202 5 - 09 - 22 ]. 144 Záver Možno konšt atovať, že vzhľadom na kom plikovanosť procesov v t akýchto verejn ých in šti tú ciách a orga ni záciách, akou nep ochybne Rada Európy je, došl o v zás ade k primerane j reakcií na vývoj v oblasti technologického rozvoja a menov ite umele j inteligencie. Ak s a na to p ozriem e z pohľad u porovnania dvoch najvýznamnejších or ganizácií na území Eur ópy , tak možno vidieť, že každá z nich r efl ekto val a na s itu áciu t ak, ako je to v rá mci jej možností možné s ohľadom na formy a záväznosť jednot livých foriem ich činnosti. Sam ozrejm e, keďže mo žn o p redpo k ladať s pravdepodobnosťou hraničiacou s istotou, že sa bude technológia umelej int eligencie ďalej vyvíjať, tak budú potrebné ešte ďal šie násl edné reakci e a odozva na tento vývoj, ale aj na pot reby aplik ačnej p raxe. V budúcnos ti bude potrebné prioritne, t ak ako aj doteraz, zohľadňovať o chranu subjektov , ktoré môžu byť využívaním umelej inteligencie priamo dotknuté, a to či už zneužitím ich údajov pri ich s prac úvaní systémami umele j intelige ncie, ale a j takými prejavmi, ktor é si bolo ťažké pred pár rokmi predstaviť, ako napríklad tvorbou tzv . deepfakeov , kopírovanie identít jednotlivcov a podobne. V o vz ť ahu k stanovenej hypotéze a stan oven ému ci eľu možno povedať, že hypotéza sa potvrdila, na koľko ako už bolo vyššie zmie nené, tak m áme za to, že Rada Európy vzhľadom na svoje možnosti vytvorila dost atoč né rámce na využívanie umelej int eligencie. T ieto snahy o reguláciu boli zavŕšené prijatím R ámcového dohovoru o umele j int eligenc ii a ľudských p rávach, demokracii a právnom štáte. Pred m etná téma vzhľadom na svoju š írku vš ak núka priestor na ďalšie bádanie, najmä s ohľadom na šírku možností upl atnenia umelej int eligencie v rôzny ch odvetviach a oblas tiach . Pou žitá l itera túra 1. AR TIFICIAL INTELLI GENCE AND DA T A PR OTECTION. [o nline]. [c it. 13. 06. 2025]. Dostupné na: ht tps://rm.coe.int/2018 -lignes- direct rices - sur -l- intelligenc e - artif icielle - et - la - protecti/168098e1b7 2. CAHAI - Ad hoc Commit tee on Artifi cial Intellig ence. [online]. [cit. 15. 06. 2025]. Dostupné na: https://w ww .coe.int/e n/web/artif icial - in tel lig ence/cah ai 3. Committee on Artificial I ntelligence (CAI) . [online]. [cit. 15. 06. 2025]. Pozr i aj: https://www .coe.int/e n/web/a rtificial - in telligen ce/cai 4. Convention on AI and human rights (CoE p rocess). [online]. [cit. 16. 0 6. 2025]. Dostupné na: https://dig.watch/processes/convention -on- ai - and -huma n-rights- council-of-europe-process 5. EU population increa ses for the 4th consecutive yea r . [online]. [c it. 10. 06. 2025]. Dostupné na: https:/ /ec.europa . eu/eurostat/web/products - eu rost at - news/ w/ddn - 2025071 1 -1 6. Feasibility Study . Strasbour g, 2020. [online]. [cit. 12. 06. 2025]. Dost upné na: https://rm.c oe.int/caha i -2020-23- final - eng - f easib ility -study- / 1680a0c6da 7. Feasibility Study . Strasbour g, 2020. [online]. [cit. 12. 06. 2025]. str . 56. Dostupné na: https://rm.c oe.int/caha i -2020-23- final - eng - f easib ility -study- / 1680a0c6da 8. Guidelines on Facial R ecognition. [online]. [cit. 12. 06. 2025]. Dostupné na: https://rm.c oe.int/guideli nes -on- facial - recognition/1680a134f3?utm_source= chatgpt.com 9. CHAPEAU Komisia podpisuje Rámcový dohovor Rady Európy o umele j inteligencii. [online]. [cit. 15. 06. 2025]. D ostupné na: https://digita l - [Document text truncated for crawler view.]