Fenomén Slavné dny a jeho kritické využití ve výuce dějepisu

Fenomén Slavné dny ajeho kritické využití ve výuce dějepisu Zdislava Šimková THE SLAVNÉ DNY SHOW AND ITS USE IN THE CRITICAL TEACHING OF HISTORY This paper discusses the use of the popular Czech internet show Slavné dny [Famous Days] in the teaching of history. The show was published on the Stream.cz internet platform between 2010 and 2020. Amethodological portal for the show was created in 2014: it contains all the episodes as well as the methodologies for selected episodes for primary and secondary schools. This paper discusses Slavné dny through the use of audiovisual technology in teaching and critically analyses the show, including selected methodologies. The use of this show and the methodologies is then examined using aquestionnaire survey. KEYWORDS: Slavné dny; history; audiovisual technology; methodological portal; didactics of history Internetový pořad Slavné dny byl zveřejňován vletech 2010–2020 na platformě Stream.cz ajiž vté době se zněj stal fenomén. Vobdobí svého vzniku byl totiž formou iobsahem velmi ojedinělý apostupem času začal být využíván jak žáky ažákyněmi pro doplnění informací ivizuálních vjemů kjednotlivým historickým událostem, tak učiteli aučitelkami ve výuce dějepisu. Vtéto studii se věnuji zmapování azhodnocení současného využívání tohoto pořadu. Za vznikem Slavných dnů stojí autorský kolektiv Pavla Zuny, Andrey Maloveczké aMartina Krušiny. Pořad obsahuje stovky několikaminutových dílů okonkrétních historických událostech či osobnostech. Vletech 2014 a2016 byl doplněn iodvě knižní vydání.1 Vdubnu 2024 na tento pořad vrámci stejné internetové platformy volně navázal projekt Životy slavných, který dle oficiálního popisu pojednává „oživotních osudech žen amužů, kteří měnili svět“.2 Během desetiletého působení Slavných dnů na Stream.cz byly vydávány idalší doprovodné pořady— například Slavní neznámí aSlavné sportovní okamžiky. „Když jsme vzáří roku 2010 uvedli na Streamu první díl pořadu Slavné dny, příliš jsme od něj neočekávali. Měli jsme pocit, že dokumentární cyklus nemůže konkurovat zábavným videím […]. Teď, vříjnu 2016, má pořad Slavné dny za sebou přes 260 dílů acelkový počet zhlédnutí dosáhl hranice sta milionů. Učitelé používají naše videa při výuce, dělají podle nich dokonce pedagogické přípravy, azájem diváků onové díly stále trvá,“3 uvádí na začátku své druhé knihy Pavel Zuna. Vroce 2014 ktomuto 1 Pavel ZUNA, Slavné dny. 50+2 příběhy, které psaly historii, Zlín 2014; TÝŽ, Slavné dny II. 50+2 nových příběhů, které psaly historii, Praha 2016. 2 Životy slavných, www.stream.cz/zivoty-slavnych [náhled 20.10.2024]. 3 P.ZUNA, Slavné dny II, s.7. OPEN ACCESS ZdISLaVa ŠIMKOVÁ 87 pořadu vznikl imetodický portál,4 na němž se nachází všechny díly pořadu akvybraným dílům ivzdělávací metodiky, které lze využít na základních či středních školách. Partnery tohoto portálu jsou Moderní dějiny— Vzdělávací portál pro učitele, studenty ažáky5 aObčankáři.cz.6 Vsoučasné době pořad obsahuje 333 dílů, ke 129 znich jsou dostupné vzdělávací metodiky. Vrámci této studie jsem vytvořila dotazník, který reflektuje využití Slavných dnů ve výuce dějepisu avyužívání vzdělávacích metodik učiteli aučitelkami vČeské republice. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro tuto práci jsem využila kvalitativní analýzu odpovědí učitelů aučitelek dějepisu vrámci dotazníkového šetření, jejímž prostřednictvím jsem hledala odpovědi na následující výzkumné otázky: 1) Jak často jsou Slavné dny využívány ve výuce? 2)Jakým způsobem souvisí využití Slavných dnů svýkladem vhodině? 3) Jakým způsobem vyučující využívají metodiky? 4) Jaké výukové cíle učitelé aučitelky pořadem naplňují? Dotazník vyplňovali učitelé aučitelky dějepisu; pro jeho rozeslání jsem využila skupiny na sociální síti Facebook, ve kterých se sdružují. Konkrétně se jednalo otyto skupiny: Učitelé+ (určena pro všechny učitele aučitelky ZŠ aSŠ), Vzájemné učení+ (určena primárně pro učitele aučitelky dějepisu, slouží pro vzájemnou reflexi jejich vyučování) aStarší dějiny moderně (určena pro učitele aučitelky dějepisu, kteří navzájem sdílejí své přípravy ametodiky nejen ke starším dějinám). Je důležité poznamenat, že ve dvou posledních zmíněných skupinách se shromažďují především učitelé aučitelky, kteří si kladou za cíl učit zážitkově abadatelsky. Dotazník po respondentech arespondentkách požadoval informace otom, zda ve výuce využívají Slavné dny apřípadně jak stímto pořadem pracují. Mimo konkrétních informací ohledně pořadu mě mimo jiné zajímalo, na jakém typu školy pracují ajaký je jejich primární či převažující styl výuky vhodinách dějepisu. Dále jsem se zajímala oto, jak pořad či metodiky kpořadu využívají, jak často je do výuky zařazují, jak jsou smetodikami spokojeni, jak na pořad reagují žáci ažákyně ajaké díly se vyučujícím osvědčily avyužívají je opakovaně. 4 Portál se vzdělávacími metodikami kpořadu Slavné dny internetové televize Stream.cz, www.slavne-dny.cz/list [náhled 20.10.2024]. 5 Vzdělávací portál, na kterém jsou mj.dostupné metodiky astudijní materiály pro výuku moderních dějin pro různé vzdělávací oblasti, www.moderni-dejiny.cz [náhled 15.12.2024]. 6 Asociace učitelů občanské výchovy aspolečenských věd snažící se ozvyšování občanského (sebe)vědomí aschopnosti orientovat se vsoučasném společenském dění, www.obcankari.cz [náhled 15.12.2024]. OPEN ACCESS 88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2025 AUDIOVIZUÁLNÍ TECHNIKA VE VÝUCE DĚJEPISU Vrámci moderní aefektivní výuky dějepisu je vhodné využívat širší spektrum didaktických/edukačních médií, které pomohou žáky ažákyně aktivizovat arozvíjet jejich kritické (historické) myšlení. Do výuky dějepisu je proto vhodné zapojit vizuální, auditivní iaudiovizuální techniku, která ale nebude plnit pouze ilustrativní funkci, nýbrž bude dostatečně využita pro svůj didaktický potenciál. Ve většině případů se totiž pro žáky ažákyně jedná opřístupnější aatraktivnější formu, než jakou je psaný text.7 Právě mezi audiovizuální prostředky, tedy mezi prostředky umožňující multisenzorické vnímání, můžeme zařadit ipromítání videí, vnašem případě pořadu Slavné dny. Výhodou využívání audiovizuální techniky ve výuce je bezpochyby snazší upoutání pozornosti žáků ažákyň, kdy zapojují více smyslů najednou. Tím se zkvalitňuje zapamatování zprostředkovaných informací. Mezi další výhody pro žáky ažákyně patří například přirozenější prostředí či lepší vhled do složitější problematiky.8 Audiovizuální média patří mezi nejvýznamnější výukové zdroje vhodinách dějepisu.9 Pracovat snimi lze díky jejich ilustrační iinformační funkci— video, podobně jako například obraz, můžeme používat jednak jako ilustraci historické události, jednak jako zdroj historických informací.10 Slavné dny mají pro plnění obou těchto funkcí azároveň díky své krátké délce velký didaktický potenciál. Audiovizuální média jsou bezpochyby neodmyslitelnou součástí života žáků ažákyň. Dle didaktiček Denisy Labischové aBlaženy Gracové empirické průzkumy ukazují, že audiovizuální média (televize, film či videa na internetu) jsou vdnešní době nejpreferovanějším informačním zdrojem amají „silnější vliv na utváření historického vědomí než školní dějepisná výuka“.11 Využití audiovizuální techniky ve výuce může pomoci lepšímu porozumění problematice arozvoji analytických dovedností. Díky schopnosti zapojení žáků ažákyň do děje, například podporou fantazie, skrze působení na emoce či pouhou zábavnost, vnich může vzbudit zájem odanou problematiku či dopomoci kpochopení učiva. Naopak je třeba si uvědomit, že ve videu je zachycen jen určitý výsek doby podaný zurčité perspektivy. Filmy se koncentrují zejména na významné události aosobnosti akaždodennost často pozornosti uniká.12 Dle didaktika Tonyho Batese není video vhodné pouze pro opakování již probírané látky, ale jeho prezentace by měla mít přidanou hodnotu vpodobě doprovod7 Denisa LABISCHOVÁ, Vybraná didaktická média ajejich místo ve výuce dějepisu, in: Zdeněk Beneš akol., Sondy aanalýzy. Učebnice dějepisu— teorie amultikulturní aspekty edukačního média, Praha 2008, s.45–52. 8 Miloslav ROTPORT, Didaktická technika, Praha 2003, s.31–32. 9 Alan S.MARCUS— Scott Alan METZGER— Richard J.PAXTON— Jeremy D.STODDARD, Teaching History with Film. Strategies for Secondary Social Studies, London 2018, s.3. 10 Dagmar HUDECOVÁ, Jak modernizovat výuku dějepisu, Praha 2007, s.48–49. 11 Denisa LABISCHOVÁ— Blažena GRACOVÁ, Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, Ostrava 2008, s.120. 12 Tamtéž. OPEN ACCESS ZdISLaVa ŠIMKOVÁ 89 ných aktivit žáků ažákyň. Ti mají být alespoň zpočátku vedeni ktomu, co vdaném videu mají hledat, jak video analyzovat ainterpretovat.13 Dagmar Čábalová vpodobném duchu upozorňuje, že při pouhém promítání videa si žáci ažákyně nezapamatují více než 20 % informací. Pokud ale vyučující budou přistupovat kvideu jako například kiniciátoru diskuze, efektivita zapamatování informací stoupne až na 40 %. Pokud žáky ažákyně zapojíme ido samotné tvorby videa či je jinak aktivizujeme (například si budou moci příběh zažít na vlastní kůži aindividuálně či skupinově něco vytvořit), můžeme efektivitu zapamatování zvýšit až k80 %.14 FENOMÉN SLAVNÝCH DNŮ Během desetiletého působení pořadu bylo vydáno 333 dílů (ztoho 5 bonusových), které popisují různé historické události či osobnosti od antiky až po současnost, respektive po rok 2012. Autoři projektu se věnují především 20.století, což reflektuje ipočet vydaných dílů. Časové vymezení Počet videí pořadu Slavné dny Antické dějiny 8 Středověké dějiny 8 Novověké dějiny 17 Dlouhé 19.století (1789–1914) 34 20.a21.století 266 (12 videí se překrývá vtzv.dlouhém století azároveň ve 20.století, respektive vletech 1900–1914) Popularitu pořadu nedokazuje jen používání pořadu ve výuce dějepisu, ale především množství zhlédnutí jednotlivých dílů.15 Vsoučasné době, kdy už nové díly aktivně vydávány nejsou, má pořad na Stream.cz 44 760 odběratelů,16 každý díl má vprůměru 427 808 zhlédnutí. Čtyři díly dosáhly dokonce více než milionu zhlédnutí. Konkrétně se jedná o: Den, kdy byl rozprášen řád templářů (13.říjen 1307), 1 106 441 zhlédnutí; Den tragédie na leteckém dni vRamsteinu (28.srpen 1988), 1 112 477 zhlédnutí; Den nejhorší 13 Anthony William BATES, Teaching in aDigital Age. Guidelines for Designing Teaching and Learning, Vancouver B.C. 2019, s.389–396. 14 Dagmar ČÁBALOVÁ, Pedagogika pro učitele— modul B, Plzeň 2007 [elektronický zdroj], záložka Výukové metody amožnosti jejich využití ve vyučování. Cit.Jakub HANZLÍČEK, Využití audiovizuálních prostředků vdějepisu na příkladu výuky moderních dějin, diplomová práce, Katedra historie FPE ZČU, Plzeň 2013, s.23. 15 Statistika zhlédnutí pořadu Slavné dny je kdispozici pouze na Stream.cz; pro přehled osledovaných dílech plně postačí. Na www.slavne-dny.cz, kde jsou dostupná všechna videa imetodiky kjednotlivým dílům, není takováto statistika dostupná. 16 Slavné dny, www.stream.cz/slavnedny [náhled 3.1.2025]. OPEN ACCESS 90 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2025 letecké katastrofy vdějinách (27.březen 1977), 1 397 644 zhlédnutí; Den, kdy tisíce lidí viděly zázrak (13.říjen 1917), 1 457 557 zhlédnutí.17 Slavné dny nejsou typickým audiovizuálním historickým pramenem, který můžeme ve výuce využít stejně jako například televizní reportáž či hraný nebo dokumentární film. Jedná se opopulárně-naučná videa, která se vrámci cca sedmi minut snaží shrnout historickou událost či představit historickou osobnost. Pořad je charakteristický svým dramatickým pojetím— snaží se udiváků vyvolat emoci. Každý díl obsahuje komentář spoluautora Pavla Zuny, který doplňuje dramatická hudba. Ve videích můžeme vidět snímky zrůzných historických filmů, výtvarná díla, mapy, graficky ztvárněné modely místa, jak vypadalo vdobě dané historické události, či pohledy, jak určitá místa vypadají vsoučasnosti. Autorský tým se vždy snaží danou událost zasadit do historického kontextu. Konec některých dílů doprovází místo čteného komentáře psané titulky, doplňující příběh odalší, často emoční rovinu. Za hlavní výtku bych považovala především chybějící zdroje, které autorský tým použil. Snímky zfilmů jsou alespoň citovány při první ukázce, avšak uzobrazení výtvarných děl nevíme, odkud tým čerpal.18 To samé platí uautorova komentáře. Starší videa vsoučasné době nejsou vdostatečném rozlišení, což je viditelné především uukázek zfilmů, aněkteré scény je tak komplikované rozpoznat či dále snimi pracovat. VZDĚLÁVACÍ METODIKY KPOŘADU SLAVNÉ DNY AJEJICH TYPOLOGIE Vroce 2014 vznikl kpořadu metodický portál, který shromažďuje nejen všechny díly, ale i129 metodik pro ZŠ iSŠ, které se kurčitým dílům vztahují. Jak již bylo zmíněno výše, autoři projektu se věnují především 20.století, což reflektují ivzniklé metodiky. Přesněji řečeno zcelkových 129 metodik je pouhých 14 věnováno dějinám od 1.do 19.století. Zbylých 109 metodik je věnováno 20.století a6 metodik pak 21.století. Tato studie podrobuje některé zdostupných metodik dílčí analýze. Metodiky rozděluji do mnou stanovené typologie podle způsobu využití videa akaždý typ představuji pomocí jednoho příkladu. Metodiky jsem rozdělila do pěti kategorií— informativní, doplňkové, aktivní, aktivizující ainterpretační. Ukaždé kategorie připojuji několik příkladů videí, unichž se určitý typ metodik objevuje.19 Jednotlivé metodiky uvádím vchronologickém pořadí. 17 Tamtéž. 18 Např.u10.1. -49 Den, kdy Caesar překročil Rubikon, www.slavne-dny.cz/episode/10004658/ den-kdy-caesar-prekrocil-rubikon-10-leden [náhled 27.10.2024]. 19 Danou typologii ovšem komplikuje fakt, že každé ztěchto videí obsahuje metodiku jak pro ZŠ, tak pro SŠ. Proto může mít video vkaždé metodice jinou funkci, což je uvedeno vzávorce za videem. OPEN ACCESS ZdISLaVa ŠIMKOVÁ 91 Způsob využití videa Charakteristika Příklady konkrétních dílů Informativní Video je využíváno pro vysvětlení historické události, doby či fenoménu; svideem se pracuje pouze jako se zdrojem informací. 10. 1. -49 Den, kdy Caesar překročil Rubikon; 2.10.1187 Den, kdy křižáci ztratili Jeruzalém; 13.10.1307 Den, kdy byl rozprášen řád templářů (SŠ); 7.11.1521 Den, kdy začal zánik říše Aztéků; 20.1.1793 Den, kdy byl popraven Ludvík XVI. Doplňkový Video je využíváno jen jako doplněk vrámci vyučovací hodiny, nijak dál se sním nepracuje. 13.10.1307 Den, kdy byl rozprášen řád templářů (ZŠ); 19.4.1770 Den, kdy James Cook objevil Austrálii (ZŠ); 3.4.1888 Den, kdy začal vraždit Jack Rozparovač (SŠ); 16.8.1896 Den, který odstartoval zlatou horečku na Klondiku (SŠ); 27.9.1905 Den, kdy byla zveřejněna nejslavnější rovnice světa Aktivní Práce žáků ažákyň se vyžaduje přímo vprůběhu videa, kdy zněj mají čerpat informace anásledně je dále rozvíjet vdalších aktivitách. 6.9.1522 Den, kdy byla dokončena první plavba kolem světa; 19.4.1770 Den, kdy James Cook objevil Austrálii (SŠ); 7.3.1876 Den, kdy byl patentován telefon; 21.10.1879 Den, kdy byla vynalezena žárovka; 3.4.1888 Den, kdy začal vraždit Jack Rozparovač (ZŠ) Aktivizující Video je využíváno obvykle na začátku vyučovací hodiny avede žáky ažákyně kdiskuzi nad určitým tématem. 30.6.1908 Den tunguzské katastrofy; 24.4.1915 Den, kdy začala genocida Arménů; 21.5.1928 Den, kdy první žena přeletěla sólově Atlantik; 5.1.1933 Den, kdy byla zahájena stavba mostu Golden Gate; 17.11.1939 Den studentů Interpretační Video je využito ijako pramen, který se dál interpretuje ase kterým se promyšleně pracuje scílem rozvíjet vyšší úrovně myšlenkových procesů. 28.10.1918 Den, kdy vzniklo Československo; 31.1.1943 Den, kdy Němci kapitulovali uStalingradu Jednoznačně lze říci, že nejvíce metodik je zastoupeno vinformativní (46) adoplňkové (40) kategorii. 36 metodik je zastoupeno vaktivní kategorii, 21 vaktivizující kategorii apouze 2 metodiky vkategorii interpretační.20 20 Vyšší součet metodik reflektuje problematické rozdělení ukonkrétních videí, protože např.metodika pro ZŠ může být jiným typem než metodika pro SŠ, jak jsem již uvedla vpoznámce výše. OPEN ACCESS 92 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2025 PŘEDSTAVENÍ VYBRANÝCH METODIK AJEJICH ZHODNOCENÍ Na tomto místě bych ráda představila vybrané metodiky, které jsou svou vzdělávací oblastí, tj.tématem, určeny pro výuku dějepisu. Výběr zastupuje každý zmnou určených typů. Vroce 2014 byl na Metodickém portálu RVP.CZ publikován článek středoškolské učitelky Terezy Vodičkové, který informoval ovznikajících metodikách slovy: „Jedná se oaudiovizuální lekce zaměřené na významné dny 20.století. Každá lekce obsahuje krátký film, na kterém je vystavěna vzdělávací aktivita, která účinně zprostředkovává žákům informace avědomosti, nutí je budovat si postoje avést argumentačně plnohodnotné debaty.“21 Vnásledujících článcích bylo na tomto metodickém portále několik vybraných metodik představeno. První dostupná metodika knejstarším dějinám azároveň příklad informativního typu dle mé typologie je materiál kdílu 10.1. -49 Den, kdy Caesar překročil Rubikon.22 Jejím autorem je Josef Märc. Kromě tohoto dílu je pro základní školy doporučeno sledovat ještě další pořad zplatformy Stream.cz, ato Slavné dvojice, který se věnuje milostnému příběhu Kleopatry aCaesara aposléze Kleopatry aMarca Antonia.23 Metodika pro základní školy očekává práci vyučujícího se třídou, ve které je nejdříve věnována pozornost ukotvení základních pojmů, časové ose či orientaci vmapě, kde se nachází místa kolem antického Říma, okterých se video bude zmiňovat. Poté by žáci ažákyně měli prezentovat své názory na Caesarovu osobnost, respektive zapsat je do tří sloupců— pozitivní, neutrální anegativní. Na tomto místě se předpokládá, že žáci ažákyně otéto osobnosti již někdy slyšeli. Následně celá třída sleduje video Slavné dny asvé nově nabyté poznatky porovnává sprvními úkoly, tedy doplňuje základní pojmy asvé názory na Caesarovy činy. Poté by učitel či učitelka měl/apustit video zpořadu Slavné dvojice, po němž následuje poslední aktivita, která je vmetodice označena jako domácí úkol. Vtomto úkolu si žáci ažákyně mají přečíst text historika aporovnat jej stvrzením ve videu, že Kleopatru uštkla kobra. Metodika pro střední školy je pojata poněkud odlišně. Nejdříve učitel či učitelka pobídne třídu, aby reflektovala čtyři známé výroky. Posléze mají žáci ažákyně představit svůj předem připravený referát, ve kterém vysvětlí význam pojmů— osobní jméno, konzul adiktátor. Následně se celá třída má věnovat porovnávání tehdejšího asoučasného významu těchto slov. Poté se pustí video, podle kterého mají žáci ažákyně vytvářet kartogram ke třem členům triumvirátu azároveň posuzovat Caesarovy činy. Na konci hodiny se má každý žák či žákyně vyjádřit kotázkám typu: Kdo se vposlední době blíží obrazu Caesara? Kde leží současný Rubikon? Kdy jsem si mohl říci Veni, Vidi, Vici? 21 Tereza VODIČKOVÁ, Slavné dny, 15.12.2014, https://clanky.rvp.cz/clanek/19425/SLAVNE- -DNY.html [náhled 8.12.2024]. 22 10. 1. -49 Den, kdy Caesar překročil Rubikon, www.slavne-dny.cz/episode/10004658/den- -kdy-caesar-prekrocil-rubikon-10-leden [náhled 27.10.2024]. 23 Kleopatra aMarcus Antonius (aJulius Caesar), www.stream.cz/slavne-dvojice/slavne-dvojice-kleopatra-a-marcus-antonius-a-julius-caesar-178667 [náhled 27.10.2024]. OPEN ACCESS ZdISLaVa ŠIMKOVÁ 93 Doplňkovým typem je metodika pro základní školy kdílu 13.10.1307 Den, kdy byl rozprášen řád templářů,24 vytvořená Monikou Stehlíkovou. Vyučovací hodina je zahájena čtením části legendy osv. Jiří, kterou mají žáci ažákyně dle svého dokončit. Následně jim učitel či učitelka rozdá konec příběhu, který porovnávají stím svým. Zároveň probíhá diskuze otom, kdo je rytíř, jaké má mít vlastnosti apod. Následně se pustí video ořádu templářů, poté vyučující vysvětlí rozdíl mezi lidovým chápáním slova legenda avýznamem literárněteoretickým. Metodika pokračuje domácím úkolem, kdy mají žáci ažákyně získat pracovní list skresbou Šalamounova chrámu afotografiemi Zdi nářků aSkalního dómu amají určit, co daná místa spojuje. Druhým úkolem je zjistit, jaký původ má jejich křestní jméno, případně zda je spojené snějakým světcem či legendou. Aktivním typem je metodika od Jany Třetinové kvideu 6.9.1522 Den, kdy byla dokončena první plavba kolem světa.25 Žáci ažákyně mají pracovat ve dvojicích aběhem sledování videa zakreslit první plavbu kolem světa do mapy. Zároveň mají za úkol poznamenat si informace kzačátku akonci plavby. Po vypracování prvního úkolu se třída rozdělí do několika skupin, vnichž se žáci ažákyně zabývají odpověďmi na několik otázek, například: Jaké důvody vedly portugalské ašpanělské krále khledání nových zemí? Co vedlo muže ktomu, aby se stali členy posádky, která se vydá na nebezpečnou plavbu kolem světa? Jaké byly (nebo mohly být) výhody anevýhody pro obě strany ze setkání domorodého obyvatelstva snámořníky? Následně probíhá reflexe formou řízené diskuze. Jako poslední aktivitu mají žáci ažákyně ve skupinách nakreslit aztécký chrám. Pro střední školu je metodika až na poslední úkol stejná, žáci ažákyně se v něm mají ve skupinách zamýšlet nad tím, co je příčinou aco naopak důsledkem určitých historických dějů, ado pracovního listu zaznamenat vztahy mezi jednotlivými jevy. Aktivizující typ představuje metodika od Terezy Vodičkové kvideu 30.6.1908 Den tunguzské katastrofy.26 Metodika pro základní istřední školu začíná podobně, ato brainstormingem nad otázkou (ZŠ: Co to je povětroň?, SŠ: Jaký je rozdíl mezi faktem ahypotézou?). Po zhlédnutí videa se žáci ažákyně rozdělí do několika skupin, ve kterých mají na tunguzskou katastrofu nahlížet zperspektivy spisovatelů sci-fi, vědců, ufologů, místních obyvatel afanoušků Nikoly Tesly; vpřípadě střední školy přibývá ještě oficiální vládní prohlášení anástroj propagandy. Ktomuto popisu žáci ažákyně získají doprovodné materiály, které je informují ospekulativních hypotézách daného jevu (informace otěchto hypotézách si mají dohledat na internetu) či otypech komunikačních klamů, prostřednictvím kterých mají vystavit text ainformovat osvé hypotéze. Sepsané texty se mají na závěr přečíst před třídou, ostatní mají jejich hypotézy ateorie vyvracet azároveň rozpoznat použití jednotlivých komunikačních 24 3.10.1307 Den, kdy byl rozprášen řád templářů, www.slavne-dny.cz/episode/840320/den- -kdy-byl-rozprasen-rad-templaru-13-rijen [náhled 27.10.2024]. 25 6.9.1522 Den, kdy byla dokončena první plavba kolem světa, www.slavne-dny.cz/episode/833727/den-kdy-byla-dokoncena-prvni-plavba-kolem-sveta-6-zari [náhled 27.10.2024]. 26 30.6.1908 Den tunguzské katastrofy, www.slavne-dny.cz/episode/692583/den-tunguzske- -katastrofy-30-cerven [náhled 27.10.2024]. OPEN ACCESS 94 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2025 klamů. Výjimku má tvořit skupina spisovatelů, ukterých text představuje přiznanou fikci anemá za úkol přesvědčovat čtenáře. Na závěr mají žáci ažákyně určit, co ze svého textu nebo textu jiné skupiny považují za fakta aco za hypotézy. Za interpretační typ využití Slavných dnů ve výuce můžeme považovat metodiku Josefa Märce 28.10.1918 Den, kdy vzniklo Československo.27 Metodika pro základní istřední školy je velmi podobná azačíná tím, že učitel pustí 110.díl zpořadu Dějiny udatného českého národa, respektive část, která se věnuje vzniku Československa. Při sledování pořadu žáci ažákyně vypracovávají první úkol zpracovního listu, kde si mají doplnit národnosti do mapy ČSR. Dále vypracovávají tabulku, ve které mají označit, jaké osobnosti či činnosti nového státu byly vnímány pozitivně, negativně či neutrálně. Dále vyučující pustí díl zpořadu Slavné dny, během něhož reflektují, jak je ve videu nahlíženo na vznik nového československého státu— zda je vnímán spíše pozitivně, nebo negativně. Sledují, jak je nahlíženo na jednotlivé osobnosti, fenomény, jaká je ve videu hudba, jaké informace se opakují apod. Následně probíhá hlasování, kdy každý zvedá ruku podle toho, jak jednotlivé informace interpretoval. Vdalších bodech se metodiky pro ZŠ aSŠ mírně liší. Žáci ažákyně ZŠ si mají díl Slavných dnů pustit ještě jednou po určitých sekvencích, na které se mají zaměřit, anásledně vyplnit zbývající cvičení vpracovním listě, která se věnují komparaci smapou druhé republiky atextem Ferdinanda Peroutky. Na začátku další hodiny má probíhat reflexe stématem „Kčemu bylo dobré, že vzniklo Československo?“. Vmetodice pro SŠ je předposledním úkolem sledování dalšího pořadu, tentokrát pořadu Národ sobě. Vtomto videu se má třída zaměřit především na sekvenci onáladě ve společnosti. Poslední úkoly jsou totožné smetodikou pro ZŠ— žáci ažákyně mají vyplnit zbývající cvičení vpracovním listě, která se věnují komparaci smapou druhé republiky atextu od Ferdinanda Peroutky. Ikdyž se jedná ometodiky vyučovacích hodin, často je předpokládána domácí příprava žáků ažákyň či následný domácí úkol. Některé metodiky pracují isknihami Slavné dny— učitel či učitelka může místo promítnutí videa nechat žáky ažákyně, aby si přečetli text kdané události vknize. Vtomto případě ale už často nedochází kvyužití audiovizuálních prvků ve výuce. Všechny metodiky nejsou určeny jen pro dějepis, ale též pro občanskou výchovu či základy společenských věd apro český jazyk aliteraturu. Například umetodik věnujících se bitvě uLittle Big Horn či rozprášení řádu templářů je ale viditelné, že by měly být použity spíše do českého jazyka aliteratury. Interdisciplinarita je tak splněna pouhým námětem videa. Vpřípadě dílu 7.7.1954 Den, kdy Elvis Presley debutuje vrádiu WHBQ28 je pro dějepis určena jen metodika pro střední školy, což je poněkud zavádějící, protože vcelé metodice se kdějepisu objevuje jediná otázka— jak se proměňovaly celospolečenské idoly ve vztahu ke konkrétní době. Zároveň se uněkterých metodik neliší jejich pojetí pro základní astřední školu. Často jen metodiky pro SŠ obsahují úkoly navíc, protože se nejspíše předpokládá vyšší efektivita žáků ažákyň při vypracovávání úkolů. Většina 27 28.10.1918 Den, kdy vzniklo Československo, www.slavne-dny.cz/episode/526294/den-kdy- -vzniklo-ceskoslovensko-28-rijen [náhled 27.10.2024]. 28 7.7.1954 Den, kdy Elvis Presley debutuje vrádiu WHBQ, www.slavne-dny.cz/episode/10002945/ den-kdy-elvis-presley-debutuje-v-radiu-whbq-7-cervenec [náhled 27.10.2024]. OPEN ACCESS ZdISLaVa ŠIMKOVÁ 101 Utilising aquestionnaire sent to history teachers, the paper explores the potential of using the show in the classroom, addressing the following research questions: (1) How often are Slavné dny used in the classroom? (2) How is the use of Slavné dny related to classroom lesson content? (3) How do teachers use the methodologies? (4) What teaching objectives do the teachers pursue when using the show? All the responses confirmed that the show is widely used by teachers. This was not only evident from the questionnaire, but also from the positive individual reactions it elicited. Teachers most frequently use episodes concerning the 20th century to deepen or diversify their explanations and to explain aparticular historical event. The methodologies for the show, on the other hand, are used rather rarely, to inspire the worksheets that teachers create on the topic. The methodologies were frequently criticised for their insufficient level of research. However, the worksheets created by specific teachers are, according to their answers, not very research-oriented and only aimed at encouraging students to gather information from the video they watched, without encouraging them to further work with the information obtained. Teachers often only reproduce the information included in the videos, although the creators of the show do not tend to cite individual sources, so viewers cannot know where the information and sources used come from. Slavné dny is thus often used in an uncritical and untrustworthy way, which contradicts the current emphasis on the development of critical (historical) thinking. Mgr. et Mgr. Zdislava Šimková je doktorandkou Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy voboru didaktiky dějepisu. Zároveň je učitelkou dějepisu avýtvarné výchovy na pražském gymnáziu Přírodní škola. Zaměřuje se především na druhou polovinu 20.století spřesahem do didaktiky aumění ([email protected]). OPEN ACCESS