Vzpomínka na Oldřicha Matouška
Abstract
149
Full text
Vzpomínka na Oldřicha Matouška andrea Matoušková 2.ledna 2025 Moje vzpomínání bude osobní, neboť nelze jinak. Oldu jsem profesně znala 32 let. Posledních 14 let jsem sním jako jeho žena sdílela iživot osobní. Vnásledujících řádcích připomenu zmého pohledu nejdůležitější skutečnosti, které přiblíží Oldřicha Matouška jako člověka, který byl díky své erudici apraktické zkušenosti celoživotně spojen nejen soborem psychologie asociální práce, ale také se vzděláváním sociálních pracovníků adalších odborníků vpomáhajících profesích obecně. KOLIK PROFESNÍCH TVÁŘÍ DOC. OLDŘICH MATOUŠEK VLASTNĚ MĚL? Na Karlově univerzitě vystudoval psychologii atpu se vklinické praxi mnoho let zabýval. Řada jeho kolegů akolegyň si ho pamatuje jako psychoterapeuta, který se věnoval pacientům vDenním sanatoriu pro léčbu neuróz na Horní Palatě vPraze 5 avLobči uRakovníka. Sanatorium posléze vdevadesátých letech dvacátého století několik let řídil ijako jeho vedoucí amožná by jím byl dodnes. Nicméně přišla sametová revoluce avtomto momentě se pro něho otevřely nové možnosti, výzvy aprofesní příležitosti. Jako jeden zklíčových odborníků byl vroce 1990 přizván Jiřinou Šiklovou kznovuobnovení vysokoškolského studijního oboru sociální práce na FF UK vPraze. Sociální práce ho profesně nejen uchvátila, ale skutečně dlouhodobě profesně naplňovala. Věnoval se jí jako vysokoškolský učitel, přednášel na domácích azahraničních fórech, inicioval, řídil aodborně garantoval řadu výzkumných projektů, jež se zabývaly různými aspekty sociální práce. Dlouhodobě se ale nejvíce zajímal osociální práci srodinou aohroženou mládeží. Vedle toho se sociální práci věnoval iprakticky. Od devadesátých let dvacátého století společně se studenty rozvíjel svoji představu oinovativním způsobu práce srizikovou mládeží. Byl zakladatelem občanského sdružení LATA (Laskavá Alternativa Trestu pro Adolescenty), tj.projektu, které dodnes velmi dobře funguje na bázi vrstevnické pomoci mezi klientem ajeho dobrovolníkem. Díky tomuto projektu měli studenti sociální práce možnost odborné praxe, kdy pod supervizí zažívali přímou klientskou práci. Vprojektu jsem byla účastna nejprve jako jedna zdobrovolníků, později jsem se díky němu naučila řídit neziskovou organizaci avěnovat se fundraisingu zcela prakticky. Svoji profesní oddanost oboru sociální práce Oldřich Matoušek doložil itím, že Katedru sociální práce na FF UK po odchodu Jiřiny Šiklové mnoho let vedl, ato až do momentu, kdy vedení katedry zvlastního rozhodnutí předal své nástupkyni. Důvodem bylo, že svoji další pozornost chtěl vplném rozsahu věnovat výuce, práci se studenty aautorské činnosti. Na FF UK vPraze působil přes třicet let aza tuto dobu stihl do profese sociální práce uvést stovky studentů. Jeho přednášky neměly podobu působivé „one man show“. Naopak byly často náročné, protože po studujících vyžadoval vysokou dávku OPEN ACCESS
150 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2024 pozornosti aaktivního zapojení. Kdo měl studijní zájem ado oboru sociální práce byl upřímně profesně ponořen, utoho dokázal ocenit jakoukoli otázku ikritické komentáře. Měl radost zdiskuse se studenty aopakovaně byl uchvácen jejich pohledy anápady, jak se dá sociální práce vylepšit. Těm, kterým vedl jejich závěrečné práce, se věnoval naplno arád. Katedře byl profesně věrný až do své předčasné smrti vroce 2022, kdy se stal obětí dopravní nehody zaviněné opilou řidičkou. Oldřich Matoušek také řadu let působil jako soudní znalec avtéto souvislosti se věnoval jak obviněným, tak obětem trestných činů. Vyšetřil také značný počet rodičů, kteří se spořili oto, jak budou po svém rozchodu pečovat osvé děti. Vtéto souvislosti se postupem času stal zastáncem mimosoudního způsobu řešení sporů opéči odítě apřesvědčivým propagátorem Cochemské praxe unás. Vysloužil si tím jak profesní ocenění, tak chvíle, kdy čelil kritickým pohledům. Nevadily mu, když byly erudované apodložené věcnou argumentací apraktickou zkušeností. Naopak, podněcovaly ho ainspirovaly ho kdalšímu zkoumání praxe, studiu nejnovějších teoretických poznatků avedení výzkumných projektů. Ozískané poznatky se upřímně arád dělil, ato jak na přednáškách, tak ve svých publikacích. Oldřich Matoušek byl také výborný fotograf, zanícený cyklista, plavec aturista. Toulky přírodou byly často dobrodružné, ale vždy zábavné. Nachodil nebo na kole najezdil vždy opolovinu více než ostatní, protože jako fotograf chtěl zachytil ty nejzajímavější prchavé okamžiky. Vdevadesátých letech dvacátého století byl také úspěšným redaktorem Českého rozhlasu. Vdobě svého působení stihl ve svých reportážích zpracovat řadu témat, nejen zoblasti sociální práce, ale ihistorie akultury. Nepřehlédnutelný je doc. Matoušek jako autor dlouhé řady odborných článků apublikací, které dnes tvoří znalostní základnu pro studující všech pomáhajících profesí, zejména ale oborů sociální práce, psychologie apedagogiky. Svoji první odbornou knihu publikoval vroce 1986 pod názvem Kontexty neuróz. Ve svém životě stihl napsat apublikovat 26 učebnic amonografií, 8 příruček askript, stovky článků aodborných recenzí publikovaných jak doma, tak vzahraničí. Pro mne osobně nejprve představoval klíčovou osobu, významného učitele, který mne do oboru sociální práce teoreticky aprakticky uvedl. Od počátku fungování katedry sociální práce, kde jsem jako jedna zprvních studujících vroce 1990 byla, představoval zastánce moderního pojetí aprofesionalizace sociální práce. Jiřiny Šiklová byla osobností, která obor sociální práce dokázala po sametové revoluci do prostředí FF UK znovu vrátit. Oldřicha Matouška si společně sněkolika dalšími odborníky záměrně zvolila apřizvala, aby byli utoho azačali sociální práci prakticky vyučovat. Olda si uvědomoval, že ktomu bude potřeba shromáždit aroztřídit odborné informace azahraniční zdroje. Byl si vědom toho, že profesionální výkon sociální práce vyžaduje profesní přesahy, tj.znalosti zmnoha příbuzných oborů— zejména pedagogiky, psychologie, sociologie, ale ihistorie afilosofie. Věděl, že bude potřeba vybudovat teoretickou základnu oboru aetablovat tento studijní obor na Karlově univerzitě. Proto se vytrvale snažil rozvíjet zahraniční spolupráci, ale zároveň nezapomínal na potřebu respektovat české prostředí adosavadní znalosti apraktické zkušenosti. Nikdy se tématem rozvoje sociální práce nepřestal zabývat. Otom svědčí nejen jeho autorská činnost, ale například jeho píle při sestavení profesiogramů sociálních pracovníků. Zdůrazňoval nutnost specializací sociálních pracovníků, ato podle kontextů jejich odborné práce apožadavků jednotlivých pracovišť, kde sociální pracovníci působí nebo by působit měli. OPEN ACCESS
aNdREa MaTOUŠKOVÁ 151 Ateď si dovolím být osobní. První ročník studujících oboru sociální práce na FFUK byl zahájen ve školním roce 1990/1991 ajá měla štěstí, že jsem utoho jako studentka mohla být. Na katedře panovala neopakovatelná atmosféra důvěry, otevřenosti avzájemné profesní ilidské podpory. Byla přítomná vysoká dávka motivace jak učitelů, tak studujících na katedře uspět. Postupně tak vznikala arozrůstala se osobní přátelství, která přetrvávají dodnes. Ikdyž řada výrazných osobností tehdejších zakladatelů oboru sociální práce již bohužel navěky odešla, věřím, že jejich odkaz vpodobě nastavených morálních hodnot apředaných znalostí azkušeností je živen každodenní praxí nás— absolventů astávajících praktiků, sociálních pracovníků. Posledních 14 let Oldova života jsme vzájemně sdíleli ivztah nejbližší. Vybudovali jsme rodinu avytvořili si nové místo kživotu. Hodně jsme cestovali, měli plány na mnoho dalších let. Nepřestali jsme se mít rádi, respektovat se aprofesně se vzájemně ovlivňovat. Díky Oldovi jsem měla možnost autorsky aprofesně růst. Olda psal sneuvěřitelnou autorskou lehkostí. Vřadě případů neváhal do svých autorských záměrů zvát řadu dalších odborníků. Jako editor přitom dával příležitost jak zkušeným, tak začínajícím autorům, vč. studentů. Dokázal rozpoznat talent apíli abavilo ho vytvářet příležitosti pro jejich rozvoj. Pamatuji si živě, jak jsme spolu naposledy diskutovali otom, jak obsahově naplnit něco, čemu říkal adaptační kurs pro nově přijaté studující oboru sociální práce. Měla jsem radost, že přes jeho neskonale vyšší zkušenost aerudici ho moje praktické postřehy zaujali. On měl radost, že něco nového vytváří. Aoba jsme měli potěšení, Zdroj: archiv Andrey Matouškové OPEN ACCESS
152 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2024 že spolu sdílíme nejen život, ale ipráci. Následující den vstal od pracovního stolu, ukterého editoval příspěvky do své poslední publikace avyrazil sfoťákem na kole do přírody. Vrátit se domů adokončit knihu už nemohl. Kniha vyšla až několik měsíců po jeho smrti ajmenuje se Strategie apostupy vsociální práci. Měl by zní velkou radost, protože do ní vložil své znalosti, osobní úsilí anespočet hodin spolupráce sautory jednotlivých kapitol. Ikdyž svoje další zamýšlené knihy již nenapíše asvé další profesní plány již neuskuteční …, věřím, že ti, kdo ho znali osobně ati, kteří ho budou poznávat prostřednictvím jeho knih, budou mít vůli nést jeho profesní iosobní odkaz ve své vlastní práci dál. PŘEHLED PUBLIKACÍ (MONOGRAFIE, UČEBNICE, SLOVNÍKY): Matoušek, O. (1986): Kontexty neuróz. Praha: Avicenum, 198 s. Matoušek, O. (1993): Rodina jako instituce avztahová síť. Praha: Slon, 124 s. ISBN 80901424-7-8. Matoušek, O. (1994): Rodina jako instituce avztahová síť. II. vyd. Praha: Slon, 124 s. ISBN 80-901424-7-8. Matoušek, O. (1995): Ústavní péče. Praha: Slon, 141 s. ISBN 80-85850-08-7. Matoušek, O. (1999): Ústavní péče. 2.rozšířené apřepracované vydání. Praha: Slon, 158 s. ISBN 80-85850-08-7. Matoušek, O. akol. (2001): Základy sociální práce. Praha: Portál, 309 s. Válková, J., Matoušek, O., Bloudková, M., Starý, K., Patočková, M. (2002): Základy demokracie— Odpovědnost. Učebnice pro základní školy. Česká verze. Praha: Triton, 75 s. Matoušek, O. (2003): Rodina jako instituce avztahová síť. 3.rozšířené aupravené vydání. Praha: Slon, 161 s. ISBN 80-901424-7-8. Matoušek, O., Kroftová, A. (2003): Mládež adelikvence. 2.rozšířené vydání. Praha: Portál, 344 s. Matoušek, O. akol. (2003): Metody ařízení sociální práce. Praha: Portál, 384 s. Matoušek, O. (2003): Slovník sociální práce. Praha: Portál, 288 s. ISBN 80-7178-549-0. Matoušek, O., Kodymová, P., Koláčková, J. akol. (2005): Sociální práce vpraxi. Praha: Portál, 351 s. ISBN 80-7367-002-X. Válková, J., Matoušek, O. akol. (2005): Základy demokracie— Pravomoc. Učebnice pro základní školy. Česká verze. Praha: Triton, 75 s. Maroon, I., Matoušek, O., Pazlarová, H. (2007): Vzdělávání studentů sociální práce vterénu: Model pro supervizi. Praha: Karolinum, 141 s. ISBN 978-80-246-1307-9. Matoušek, O. akol. (2007): Základy sociální práce. 2.vydání. Praha: Portál, 309 s. ISBN 978-80-7367-331-4. Matoušek, O. akol. (2007): Sociální služby. Praha: Portál, 183 s. ISBN 978-80-7367-210-9. Matoušek, O. (2008): Slovník sociální práce. 2.přepracované vydání. Praha: Portál, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0. Matoušek, O., Pazlarová, H. (2010): Hodnocení dítěte arodiny vkontextu plánování péče. Praha: Portál, 183 s. ISBN 978-80-7367-739-8. Matoušek, O., Matoušková, A. (2011): Mládež adelikvence. 3.aktualizované vydání. Praha: Portál, 336 s. ISBN 978-80-7367-852-8. OPEN ACCESS
aNdREa MaTOUŠKOVÁ 153 Matoušek, O. akol. (2011): Sociální služby. 2.přepracované vydání. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3. Matoušek, O. (Ed.) (2013): Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 570 s. ISBN 97880-262-0366-7. Matoušek, O. akol. (2013): Metody ařízení sociální práce. 3.aktualizované adoplněné vydání. Praha: Portál, 395 s. ISBN 978-80-262-0213-4. Matoušek, O., Pazlarová, H. (2014): Hodnocení dítěte arodiny vkontextu plánování péče. 2.rozšířené vydání. Praha: Portál, 216 s. ISBN 978-80-262-0522-7. Matoušek, O., Pazlarová, H. akol. (2014): Podpora rodiny: Manuál pro pomáhající profese. Praha: Portál, 172 s. ISBN 978-80-262-0697-2. Matoušek, O. akol. (2015): Děti arodiče vrozvodu: Manuál pro zúčastněné profesionály arodiny. Praha: Portál, 255 s. ISBN 978-80-262-0968-3. PŘEHLED PŘÍRUČEK: Matoušek, O. (1986): Kritické situace lásky. Praha: Avicenum, 227 s. Matoušek, O. (1995): Potřebujete psychoterapii? Praha: Portál, 103 s. Matoušek, O., Matulová, A., Kopoldová, B., Chalupová, J., Halík, T. (1996): Práce srizikovou mládeží. Praha: Portál, 86 s. Matoušek, O. (1997): Dospívání chlapců vČechách ana Moravě. Praha: Portál, 176 s. Matoušek, O. (1999): Potřebujete psychoterapii?2. rozšířené aupravené vydání. Praha: Portál, 136 s. Lexová, J., Pazlarová, H., Štokrová, T., Matoušek, O. (2014): Sborník dobré praxe: Kazuistiky znáhradních rodin. Praha: Asociace náhradních rodin ČR. ISBN 978-80905600-0-0. OPEN ACCESS
