scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Vzpomínka na Oldřicha Matouška

Matoušková, Andrea

Abstract

149

Full text

Vzpomínka na Oldřicha Matouška andrea Matoušková 2.ledna 2025 Moje vzpomínání bude osobní, neboť nelze jinak. Oldu jsem profesně znala 32 let. Posledních 14 let jsem sním jako jeho žena sdílela iživot osobní. Vnásledujících řádcích připomenu zmého pohledu nejdůležitější skutečnosti, které přiblíží Oldřicha Matouška jako člověka, který byl díky své erudici apraktické zkušenosti celoživotně spojen nejen soborem psychologie asociální práce, ale také se vzděláváním sociálních pracovníků adalších odborníků vpomáhajících profesích obecně. KOLIK PROFESNÍCH TVÁŘÍ DOC. OLDŘICH MATOUŠEK VLASTNĚ MĚL? Na Karlově univerzitě vystudoval psychologii atpu se vklinické praxi mnoho let zabýval. Řada jeho kolegů akolegyň si ho pamatuje jako psychoterapeuta, který se věnoval pacientům vDenním sanatoriu pro léčbu neuróz na Horní Palatě vPraze 5 avLobči uRakovníka. Sanatorium posléze vdevadesátých letech dvacátého století několik let řídil ijako jeho vedoucí amožná by jím byl dodnes. Nicméně přišla sametová revoluce avtomto momentě se pro něho otevřely nové možnosti, výzvy aprofesní příležitosti. Jako jeden zklíčových odborníků byl vroce 1990 přizván Jiřinou Šiklovou kznovuobnovení vysokoškolského studijního oboru sociální práce na FF UK vPraze. Sociální práce ho profesně nejen uchvátila, ale skutečně dlouhodobě profesně naplňovala. Věnoval se jí jako vysokoškolský učitel, přednášel na domácích azahraničních fórech, inicioval, řídil aodborně garantoval řadu výzkumných projektů, jež se zabývaly různými aspekty sociální práce. Dlouhodobě se ale nejvíce zajímal osociální práci srodinou aohroženou mládeží. Vedle toho se sociální práci věnoval iprakticky. Od devadesátých let dvacátého století společně se studenty rozvíjel svoji představu oinovativním způsobu práce srizikovou mládeží. Byl zakladatelem občanského sdružení LATA (Laskavá Alternativa Trestu pro Adolescenty), tj.projektu, které dodnes velmi dobře funguje na bázi vrstevnické pomoci mezi klientem ajeho dobrovolníkem. Díky tomuto projektu měli studenti sociální práce možnost odborné praxe, kdy pod supervizí zažívali přímou klientskou práci. Vprojektu jsem byla účastna nejprve jako jedna zdobrovolníků, později jsem se díky němu naučila řídit neziskovou organizaci avěnovat se fundraisingu zcela prakticky. Svoji profesní oddanost oboru sociální práce Oldřich Matoušek doložil itím, že Katedru sociální práce na FF UK po odchodu Jiřiny Šiklové mnoho let vedl, ato až do momentu, kdy vedení katedry zvlastního rozhodnutí předal své nástupkyni. Důvodem bylo, že svoji další pozornost chtěl vplném rozsahu věnovat výuce, práci se studenty aautorské činnosti. Na FF UK vPraze působil přes třicet let aza tuto dobu stihl do profese sociální práce uvést stovky studentů. Jeho přednášky neměly podobu působivé „one man show“. Naopak byly často náročné, protože po studujících vyžadoval vysokou dávku OPEN ACCESS 150 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2024 pozornosti aaktivního zapojení. Kdo měl studijní zájem ado oboru sociální práce byl upřímně profesně ponořen, utoho dokázal ocenit jakoukoli otázku ikritické komentáře. Měl radost zdiskuse se studenty aopakovaně byl uchvácen jejich pohledy anápady, jak se dá sociální práce vylepšit. Těm, kterým vedl jejich závěrečné práce, se věnoval naplno arád. Katedře byl profesně věrný až do své předčasné smrti vroce 2022, kdy se stal obětí dopravní nehody zaviněné opilou řidičkou. Oldřich Matoušek také řadu let působil jako soudní znalec avtéto souvislosti se věnoval jak obviněným, tak obětem trestných činů. Vyšetřil také značný počet rodičů, kteří se spořili oto, jak budou po svém rozchodu pečovat osvé děti. Vtéto souvislosti se postupem času stal zastáncem mimosoudního způsobu řešení sporů opéči odítě apřesvědčivým propagátorem Cochemské praxe unás. Vysloužil si tím jak profesní ocenění, tak chvíle, kdy čelil kritickým pohledům. Nevadily mu, když byly erudované apodložené věcnou argumentací apraktickou zkušeností. Naopak, podněcovaly ho ainspirovaly ho kdalšímu zkoumání praxe, studiu nejnovějších teoretických poznatků avedení výzkumných projektů. Ozískané poznatky se upřímně arád dělil, ato jak na přednáškách, tak ve svých publikacích. Oldřich Matoušek byl také výborný fotograf, zanícený cyklista, plavec aturista. Toulky přírodou byly často dobrodružné, ale vždy zábavné. Nachodil nebo na kole najezdil vždy opolovinu více než ostatní, protože jako fotograf chtěl zachytil ty nejzajímavější prchavé okamžiky. Vdevadesátých letech dvacátého století byl také úspěšným redaktorem Českého rozhlasu. Vdobě svého působení stihl ve svých reportážích zpracovat řadu témat, nejen zoblasti sociální práce, ale ihistorie akultury. Nepřehlédnutelný je doc. Matoušek jako autor dlouhé řady odborných článků apublikací, které dnes tvoří znalostní základnu pro studující všech pomáhajících profesí, zejména ale oborů sociální práce, psychologie apedagogiky. Svoji první odbornou knihu publikoval vroce 1986 pod názvem Kontexty neuróz. Ve svém životě stihl napsat apublikovat 26 učebnic amonografií, 8 příruček askript, stovky článků aodborných recenzí publikovaných jak doma, tak vzahraničí. Pro mne osobně nejprve představoval klíčovou osobu, významného učitele, který mne do oboru sociální práce teoreticky aprakticky uvedl. Od počátku fungování katedry sociální práce, kde jsem jako jedna zprvních studujících vroce 1990 byla, představoval zastánce moderního pojetí aprofesionalizace sociální práce. Jiřiny Šiklová byla osobností, která obor sociální práce dokázala po sametové revoluci do prostředí FF UK znovu vrátit. Oldřicha Matouška si společně sněkolika dalšími odborníky záměrně zvolila apřizvala, aby byli utoho azačali sociální práci prakticky vyučovat. Olda si uvědomoval, že ktomu bude potřeba shromáždit aroztřídit odborné informace azahraniční zdroje. Byl si vědom toho, že profesionální výkon sociální práce vyžaduje profesní přesahy, tj.znalosti zmnoha příbuzných oborů— zejména pedagogiky, psychologie, sociologie, ale ihistorie afilosofie. Věděl, že bude potřeba vybudovat teoretickou základnu oboru aetablovat tento studijní obor na Karlově univerzitě. Proto se vytrvale snažil rozvíjet zahraniční spolupráci, ale zároveň nezapomínal na potřebu respektovat české prostředí adosavadní znalosti apraktické zkušenosti. Nikdy se tématem rozvoje sociální práce nepřestal zabývat. Otom svědčí nejen jeho autorská činnost, ale například jeho píle při sestavení profesiogramů sociálních pracovníků. Zdůrazňoval nutnost specializací sociálních pracovníků, ato podle kontextů jejich odborné práce apožadavků jednotlivých pracovišť, kde sociální pracovníci působí nebo by působit měli. OPEN ACCESS aNdREa MaTOUŠKOVÁ 151 Ateď si dovolím být osobní. První ročník studujících oboru sociální práce na FFUK byl zahájen ve školním roce 1990/1991 ajá měla štěstí, že jsem utoho jako studentka mohla být. Na katedře panovala neopakovatelná atmosféra důvěry, otevřenosti avzájemné profesní ilidské podpory. Byla přítomná vysoká dávka motivace jak učitelů, tak studujících na katedře uspět. Postupně tak vznikala arozrůstala se osobní přátelství, která přetrvávají dodnes. Ikdyž řada výrazných osobností tehdejších zakladatelů oboru sociální práce již bohužel navěky odešla, věřím, že jejich odkaz vpodobě nastavených morálních hodnot apředaných znalostí azkušeností je živen každodenní praxí nás— absolventů astávajících praktiků, sociálních pracovníků. Posledních 14 let Oldova života jsme vzájemně sdíleli ivztah nejbližší. Vybudovali jsme rodinu avytvořili si nové místo kživotu. Hodně jsme cestovali, měli plány na mnoho dalších let. Nepřestali jsme se mít rádi, respektovat se aprofesně se vzájemně ovlivňovat. Díky Oldovi jsem měla možnost autorsky aprofesně růst. Olda psal sneuvěřitelnou autorskou lehkostí. Vřadě případů neváhal do svých autorských záměrů zvát řadu dalších odborníků. Jako editor přitom dával příležitost jak zkušeným, tak začínajícím autorům, vč. studentů. Dokázal rozpoznat talent apíli abavilo ho vytvářet příležitosti pro jejich rozvoj. Pamatuji si živě, jak jsme spolu naposledy diskutovali otom, jak obsahově naplnit něco, čemu říkal adaptační kurs pro nově přijaté studující oboru sociální práce. Měla jsem radost, že přes jeho neskonale vyšší zkušenost aerudici ho moje praktické postřehy zaujali. On měl radost, že něco nového vytváří. Aoba jsme měli potěšení, Zdroj: archiv Andrey Matouškové OPEN ACCESS 152 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2024 že spolu sdílíme nejen život, ale ipráci. Následující den vstal od pracovního stolu, ukterého editoval příspěvky do své poslední publikace avyrazil sfoťákem na kole do přírody. Vrátit se domů adokončit knihu už nemohl. Kniha vyšla až několik měsíců po jeho smrti ajmenuje se Strategie apostupy vsociální práci. Měl by zní velkou radost, protože do ní vložil své znalosti, osobní úsilí anespočet hodin spolupráce sautory jednotlivých kapitol. Ikdyž svoje další zamýšlené knihy již nenapíše asvé další profesní plány již neuskuteční …, věřím, že ti, kdo ho znali osobně ati, kteří ho budou poznávat prostřednictvím jeho knih, budou mít vůli nést jeho profesní iosobní odkaz ve své vlastní práci dál. PŘEHLED PUBLIKACÍ (MONOGRAFIE, UČEBNICE, SLOVNÍKY): Matoušek, O. (1986): Kontexty neuróz. Praha: Avicenum, 198 s. Matoušek, O. (1993): Rodina jako instituce avztahová síť. Praha: Slon, 124 s. ISBN 80901424-7-8. Matoušek, O. (1994): Rodina jako instituce avztahová síť. II. vyd. Praha: Slon, 124 s. ISBN 80-901424-7-8. Matoušek, O. (1995): Ústavní péče. Praha: Slon, 141 s. ISBN 80-85850-08-7. Matoušek, O. (1999): Ústavní péče. 2.rozšířené apřepracované vydání. Praha: Slon, 158 s. ISBN 80-85850-08-7. Matoušek, O. akol. (2001): Základy sociální práce. Praha: Portál, 309 s. Válková, J., Matoušek, O., Bloudková, M., Starý, K., Patočková, M. (2002): Základy demokracie— Odpovědnost. Učebnice pro základní školy. Česká verze. Praha: Triton, 75 s. Matoušek, O. (2003): Rodina jako instituce avztahová síť. 3.rozšířené aupravené vydání. Praha: Slon, 161 s. ISBN 80-901424-7-8. Matoušek, O., Kroftová, A. (2003): Mládež adelikvence. 2.rozšířené vydání. Praha: Portál, 344 s. Matoušek, O. akol. (2003): Metody ařízení sociální práce. Praha: Portál, 384 s. Matoušek, O. (2003): Slovník sociální práce. Praha: Portál, 288 s. ISBN 80-7178-549-0. Matoušek, O., Kodymová, P., Koláčková, J. akol. (2005): Sociální práce vpraxi. Praha: Portál, 351 s. ISBN 80-7367-002-X. Válková, J., Matoušek, O. akol. (2005): Základy demokracie— Pravomoc. Učebnice pro základní školy. Česká verze. Praha: Triton, 75 s. Maroon, I., Matoušek, O., Pazlarová, H. (2007): Vzdělávání studentů sociální práce vterénu: Model pro supervizi. Praha: Karolinum, 141 s. ISBN 978-80-246-1307-9. Matoušek, O. akol. (2007): Základy sociální práce. 2.vydání. Praha: Portál, 309 s. ISBN 978-80-7367-331-4. Matoušek, O. akol. (2007): Sociální služby. Praha: Portál, 183 s. ISBN 978-80-7367-210-9. Matoušek, O. (2008): Slovník sociální práce. 2.přepracované vydání. Praha: Portál, 271 s. ISBN 978-80-7367-368-0. Matoušek, O., Pazlarová, H. (2010): Hodnocení dítěte arodiny vkontextu plánování péče. Praha: Portál, 183 s. ISBN 978-80-7367-739-8. Matoušek, O., Matoušková, A. (2011): Mládež adelikvence. 3.aktualizované vydání. Praha: Portál, 336 s. ISBN 978-80-7367-852-8. OPEN ACCESS aNdREa MaTOUŠKOVÁ 153 Matoušek, O. akol. (2011): Sociální služby. 2.přepracované vydání. Praha: Portál, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3. Matoušek, O. (Ed.) (2013): Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 570 s. ISBN 97880-262-0366-7. Matoušek, O. akol. (2013): Metody ařízení sociální práce. 3.aktualizované adoplněné vydání. Praha: Portál, 395 s. ISBN 978-80-262-0213-4. Matoušek, O., Pazlarová, H. (2014): Hodnocení dítěte arodiny vkontextu plánování péče. 2.rozšířené vydání. Praha: Portál, 216 s. ISBN 978-80-262-0522-7. Matoušek, O., Pazlarová, H. akol. (2014): Podpora rodiny: Manuál pro pomáhající profese. Praha: Portál, 172 s. ISBN 978-80-262-0697-2. Matoušek, O. akol. (2015): Děti arodiče vrozvodu: Manuál pro zúčastněné profesionály arodiny. Praha: Portál, 255 s. ISBN 978-80-262-0968-3. PŘEHLED PŘÍRUČEK: Matoušek, O. (1986): Kritické situace lásky. Praha: Avicenum, 227 s. Matoušek, O. (1995): Potřebujete psychoterapii? Praha: Portál, 103 s. Matoušek, O., Matulová, A., Kopoldová, B., Chalupová, J., Halík, T. (1996): Práce srizikovou mládeží. Praha: Portál, 86 s. Matoušek, O. (1997): Dospívání chlapců vČechách ana Moravě. Praha: Portál, 176 s. Matoušek, O. (1999): Potřebujete psychoterapii?2. rozšířené aupravené vydání. Praha: Portál, 136 s. Lexová, J., Pazlarová, H., Štokrová, T., Matoušek, O. (2014): Sborník dobré praxe: Kazuistiky znáhradních rodin. Praha: Asociace náhradních rodin ČR. ISBN 978-80905600-0-0. OPEN ACCESS