Interakce kapitálové a likviditní regulace v bankovním sektoru

525 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 STATI Ι ARTICLES INTERAKCE KAPITÁLOVÉ ALIKVIDITNÍ REGULACE VBANKOVNÍM SEKTORU Lukáš P ei e , Libo Holub, Zdeněk Pikha , Ma in Hodula* Abs ac In e ac ion o Capi al and Liquidi y Regula ion in he Banking Sec o Basel III esponded o he inancial c isis among o he by ede ining and expanding he capi al equi emen s and by in oduc ion o he liquidi y equi emen s in he banking sec o . Since banks’ liquidi y and capi al posi ions in luence each o he h ough asse s s uc u e channel, asse quali y channel and p o i abili y channel, he e exis s asigni ican ela ionship among capi al and liquidi y egula o y ools. Abank can imp o e i s capi al and liquidi y a ios by lowe ing isk- weigh ed asse s (asse s s uc u e channel), bu wi h he nega i e impac on he in e es p o i (p o i abili y channel). We he e o e aim o es he unc ionali y o hese wo channels in ela ion o capi al and liquidi y posi ions in he Czech banking sec o . We documen he e ec o he asse s s uc u e channel in case o liquidi y and capi al posi ions and e ec o he p o i abili y channel o he la ge banks. Howe e , low p o i abili y and in oduc ion o ale e age a io can limi he e ec o asse s s uc u e channel on banks´ capi al posi ions. Keywo ds: capi al and liquidi y egula ion, in e ac ion, banking sec o , VAR JEL Classi ica ion: G2, G18, E58 Ú od T adiční banko ní sys ém se zaměřuje pře ážně na posky o ání ú ě ů a sp á u klien ských kladů. Je ak ys a en zejména ú ě o ému a lik idi nímu iziku.1 Za ímco ú ě o é iziko ychází z nejis o y ýkající se schopnos i klien a spla i s ůj zá azek, lik idi ní iziko je spojeno s izikem odli u k á kodobých zd ojů inanco ání a je 1 V om o článku se zaměřujeme pouze na ú ě o é a lik idi ní iziko, k e á jsou p o s abili u bank zásadní. Banky edle ú ě o ého izika y ářejí kapi álo ý požada ek aké k žnímu, ope ačnímu iziku a os a - ním izikům. Kapi álo ý požada ek k ú ě o ému iziku je šak zásadní a předs a o al ke konci oku 2015 českém banko ním sek o u 87 % (ČNB, ýpoče au o ů) celko ého kapi álo ého požada ku pilíře 1. * Lukáš P ei e ([email p o ec ed]), Česká ná odní banka a Banko ní Ins i u ysoká škola; Libo Holub (Libo [email p o ec ed]), Česká ná odní banka; Zdeněk Pikha (zdenek.pikha @m c .cz), Minis e s o inancí a Vysoká škola ekonomická P aze; Ma in Hodula ([email p o ec ed]), Vysoká škola báňská – Technická uni e zi a Os a a. V om o článku p ezen o ané zá ě y a ýsledky jsou las ní názo y au o ů a ne yjadřují o iciální názo y ins i ucí, e k e ých působí. Článek byl publiko án za přispění g an o ých p os ředků České ná odní banky z p ojek u C3/16 a p os ředků In e ní g an o é agen u y VŠE z p ojek u IG504025. 526 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 při ozeně spojené se spla nos ní ans o mací, k e á je dána obecně delší spla nos í ak i op o i pasi ům. Ú ě o é iziko bylo egulo áno za edením p a idel Basel I oce 1988 pomocí minimálního iziko ě áženého kapi álo ého požada ku, k e ý měl z ýši odolnos bank ůči nepřed ída elným z á ám. Banky ak d žely íce kapi álu k iziko ějším ak i ům, u k e ých je ě ší p a děpodobnos selhání. Basel II umožnil bankám s ano o a ýši iziko ě ážených ak i pomocí in e ních modelů. Finanční k ize z oku 2008 šak ukázala, že požado aná ú o eň kapi álu nebyla mnoha případech dos ačující, espek i e, že z á y mohou zniknou i u méně iziko ých ak i , ke k e ým banky dle pla né egulace d ží pouze elmi malé množs í kapi álu. Basel III p o o ozšířil iziko ě ážené kapi álo é požada ky, zejména za edením mak oobezře nos ních kapi álo ých eze .2 Vedle oho Basilejský ýbo p o banko ní dohled (BCBS, Basel Commi ee on Banking Supe ision) dopo učil za edení páko ého pomě u, k e ý by nes ano o al ýši minimálního kapi álu dle iziko os i ak i banky, ale dle ýše celko ých expozic. Páko ý pomě by měl edy omezo a iziko ma e ializace ú ě o ého izika u obecně méně iziko ých expozic, pří- padně izika plynoucího z omezené schopnos i bank odhado a budoucí z á y ámci in e ních modelů řízení ú ě o ého izika. Basel III o něž no ě za edl lik idi ní nás oje. Pa ří k nim požada ky na ukaza el k y í lik idi y (LCR, Liquidi y Co e age Ra io) a ukaza el čis ého s abilního inanco ání (NSFR, Ne S able Funding Ra io). P os řednic ím LCR by měly banky y oři dos a ečnou eze u ychle lik idních ak i p o případ k á kodobého lik idi ního s esu. NSFR by mělo slouži k omezení spla nos ního nesouladu ak i a pasi . Banky ak budou edle kapi álo é pozice muse obezře něji řídi i s oji lik idi ní pozici. Kapi álo á a lik idi ní pozice banky se při om zájemně o li ňují. S á ající li e a u a, k e ou sh nuje kapi ola 1.1, se zaměřuje zejména na předpokláda- né dopady zpřísnění kapi álo é a za edení lik idi ní egulace. Velmi ok ajo ě se zabý á z ahem lik idi ní a kapi álo é pozice banky, k e á je p o omezující dopad egulace zásadní. V článku p o o s ano ujeme kanály in e akce kapi álo é a lik idi ní pozice banky a popisujeme jejich e ek během inančního boomu a s esu. Ty o kanály od ozujeme ze základních las nos í banko ních ak i , k e é sh nuje z . magický ojúhelník. Pa ří mezi ně kanál k ali y a s uk u y ak i a kanál zisko os i. Speci ickou pozici má kanál s uk u y ak i , p os řednic ím k e ého může banka o li ňo a s oji lik idi ní i kapi álo ou pozici zá o eň. Cílem článku je edle s ano ení kanálů in e akce kapi álo é a lik idi ní pozice es o a dopad kanálu k ali y ak i na kapi álo ou pozici jedno li ých skupin českých bank. V p ní čás i se článek ěnuje s učnému popisu ú ě o ého a lik idi ního izika a ymezení jedno li ých nás ojů. V d uhé čás i je u edena li e a u a z ahující se ke kapi álo é a lik idi ní egulaci a jsou zde popsány kanály in e akce kapi álo é a lik idi ní pozice. V ře í čás i je es o án li kanálu s uk u y ak i na kapi álo ou pozici českých bank a li kapi álo é a lik idi ní pozice na jejich zisk. 2 Jedná se o bezpečnos ní kapi álo ou eze u, p o icyklickou kapi álo ou eze u a eze u ke k y í sys émo ého izika. Blíže iz ČNB (2016). 527 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 1. Ú ě o é alik idi ní iziko, kapi álo á alik idi ní egulace Ú ě o é iziko lze de ino a jako iziko zniku z á y bance plynoucí ze selhání dlužníka, k e ý nedos ojí s ým zá azkům podle podmínek smlou y. Ty o z á y mohou mí cha ak e očeká aných a neočeká aných z á . Očeká ané z á y e o mě op a ných položek banka s ano uje dle odhadu ú o ně ú ě o ých z á u či ého po olia delším období. Banky šak nejsou schopny předpo ída budoucí z á y přesně, a p o o dochází i ke zniku neoče- ká aných z á , k e é k yje kapi ál. V om o článku se ámci ú ě o ého izika zaměříme na neočeká ané z á y k y é kapi álem. Riziko lik idi y lze de ino a jako iziko, kdy banka nebude schopna dos á s ým inančním zá azkům nebo nebude schopna inanco a s á ak i a. Lik idi ní izika exis ují d ojího ypu a zájemně se posilují. Rozlišujeme z . lik idi ní iziko spojené s inanco áním a žní lik idi ní iziko. K lik idi nímu iziku spojenému s inanco áním dochází během s eso ého období spolu se zho šujícími se podmínkami inanco ání. K jeho ma e ializaci dochází, když banky nemají dos a ek ho o os i či kola e álu, což může yús i pla ební neschopnos banky. T žní lik idi ní iziko spočí á nep odejnos i ak i a na hu, případně pouze za ý azně sníženou cenu. Banky ak nejsou schopny získa po řebné p os ředky časným zpeněžením s ých ak i , což případě nedos a ku ychle lik idních ak i může y ola p oblémy spojené s inanco áním, případně se zisko os í. Odolnos bank ůči ú ě o ému iziku zajišťuje egula o ní požada ek na kapi álo ý pomě . Požada ek na kapi álo ý pomě předs a uje nás oj kapi álo é egulace s ano ující minimální ú o eň kapi álu dle iziko os i ak i . Pokud banka směřuje s é zd oje pře ážně do ak i s yšším izikem, po řebuje íce kapi álu než banka, k e á in es uje spíše do méně iziko ých ak i . Cílem kapi álo ého pomě u je edy z ýši odolnos zejména ůči neočeká aným z á ám obecně iziko ějších ak i , u k e ých se předpokládá yšší p a děpodobnos selhání a z á y spojené se selháním. Množs í kapi álu u čené požada kem na kapi álo ý pomě šak nemusí bý za u či ých okolnos í p o banku dos a ečné. Může dojí například k podhodnocení iziko ých ah ámci řízení ú ě o ého izika. Jedná se o z . modelo é iziko3, k e é je spojeno s ím, že banka není schopna dos a ečně přesně p ediko a izika spojená s jedno li ými ak i y, a edy sku ečnou ýši neočeká aných z á . Vzhledem k exis enci izika podhodnocení iziko ých ah a možnos i zniku neočeká ané z á y u obecně méně iziko ých ak i , dopo učil BCBS za és edle egula o ního požada ku na kapi álo ý pomě aké egula o ní požada ek na páko ý pomě .4 Dle oho o nás oje by banka nes ano o ala minimální požado anou ú o eň kapi álu podle iziko os i ak i a, ale na základě ýše celko é expozice. K „bez iziko ému“ ládnímu dluhopisu by edy po řebo ala d že s ejné množs í kapi álu, jako například k iziko ému spo řebi elskému ú ě u. P o de ailnější popis kapi álo ého a páko ého pomě u i zájemného z ahu obou nás ojů iz P ei e a kol. (2016). 3 Banky s ano ují ýši iziko ých ah buď pomocí hodno daných legisla i ou (STA přís up), nebo pomocí in e ních modelů, e k e ých si sami odhadují p a děpodobnos selhání a z á o os při selhání dané expozice (IRB přís up). S IRB přís upem je šak spojeno zmíněné modelo é iziko, blíže ohledně izik spojených s IRB přís upem iz Behn a kol. (2016). 4 Me odika páko ého pomě u je u edena BIS (2016b). 528 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Lik idi ní iziko se ma e ializuje ždy odli em nes abilních zd ojů inanco ání.5 Banky mohou dané iziko sníži ím, že z ýší podíl s abilních zd ojů inanco ání, u k e ých během s esu nedochází e z ýšené míře k odli u. Případně mohou na ýši eze y ychle lik idních ak i , k e é lze yuží , když banka není schopna obno o a s é zd oje inanco ání a os a ní ak i a nejsou dané době lik idní. Basel III za edl6 za účelem řízení lik idi ního izika d a egula o ní nás oje, a o ukaza el k y í lik idi y (LCR)7 a ukaza el čis ého s abilního inanco ání (NSFR)8. Pomocí LCR by mělo dojí k y oření lik idi ní eze y, k e á by měla zajis i dos a ečné množs í ychle lik idních ak i zhledem k možnému odli u zd ojů během 30 dnů. NSFR by mělo zajis i ud ži elnou spla nos ní s uk u u ak i a pasi , ak aby ak i a yžadující s abilní inanco ání (ak i a s delší spla nos í) byla k y a s abilními zd oji inanco ání (pasi a s dlouhodobou spla nos í). Cílem lik idi ní egulace je edy omezi p a děpodobnos zniku lik idi ního šoku (NSFR) a případě, že by k němu došlo, omezi jeho dopad (LCR). Zjednodušený ýpoče nás ojů kapi álo é a lik idi ní egulace, če ně jejich účelu, znázo ňuje abulka 1. Tabulka 1 | Zjednodušený ýpoče aúčel jedno li ých nás ojů kapi álo é alik idi ní egulace Nás oje Zjednodušený ýpoče Cíl Nás oje omezující ú ě o é iziko Kapi álo ý pomě Kapi ál Z yšuje odolnos ůči nepřízni ému ý oji souladu s iziko os í ú ě o ého po olia Riziko ě ážená ak i a Páko ý pomě Kapi ál Z yšuje odolnos zejména období ůs u inanční páky anízké ú o ně iziko ých ah souladu s ýší celko ých expozic Celko é expozice Nás oje omezující lik idi ní iziko LCR Vysoce k ali ní alik idi ní ak i a Reze a ychle lik idních ak i p o případ k á kodobého lik idi ního s esu čis ý od ok za30 dnů NSFR Zd oje zajišťující s abilní inanco ání Omezení spla nos ního nesouladu ak i apasi Ak i a yžadující s abilní inanco ání Zd oj: las ní zp aco ání 5 To o iziko čás ečně omezuje zákonné pojiš ění kladů, k e é EU činní 100 is. EUR. 6 Za edení lik idi ních nás ojů se z ažo alo již před za edením Baselu I ( iz Bonne a Hilbe s, 2015, s . 3–5). 7 Blíže iz článek 460 CRR. 8 Blíže iz článek 413 CRR. 529 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 1.1 Dopady kapi álo é alik idi ní egulace: přehled li e a u y Cíl lik idi ních nás ojů omezi spla nos ní nesoulad a žní nelik idnos může bý za u či ých okolnos í ela i ně blízký cíli kapi álo ých nás ojů, edy z ýši odolnos bank ůči ú ě o ému iziku, případně snaze omezi nadmě ný ůs ú ě ů a inanční páky. Silný ůs ú ě ů je o iž čas o inanco án e elké míře nes abilními zd oji inanco ání, přičemž silná pop á ka po ú ě ech během expanze inančního cyklu umožňuje bankám přesunou s é expozice z málo zisko ých lik idních ak i do obecně zisko ějších a zá o eň iziko ějších ú ě ů. Naopak během kon akce inančního cyklu mohou pochybnos i ohledně dos a ečnos i kapi álu banky és k odli u lik idi y. Případný ýp odej ak i či d ažší inanco ání mohou mí přes zisko os nega i ní dopad do kapi álu banky ( iz např. Ce ina, 2015). Gambaco a a Ma ques-Ibanez (2011) na zo ku e opských a ame ických bank dokládají, že banky s ho ší kapi álo ou pozicí a ě ší zá islos í na žním inanco ání a neú oko ých ýnosech zaznamenaly během k izo ého období ě ší pokles ú ě o é ak i i y. Vz ah mezi ú ě o ým a lik idi ním izikem je pa ný aké z ozšíření me odiky zá ěžo ých es ů lik idi y ČNB, u k e ých došlo k začlenění dopadu ú ě o ého izika do lik idi ní pozice českých bank (Komá ko á a kol., 2016), případně z pok izo ých ná hů upla ni u bank e špa né lik idi ní pozici z láš ní kapi álo ý požada ek (B unne meie a kol., 2009, s . 33 a 34). Podobně jako exis uje z ah mezi ú ě o ým a lik idi ním izikem, exis uje i z ah mezi nás oji, k e é mají za cíl a o izika omezi .9 Dopady kapi álo é a lik idi ní egulace ak mohou bý obdobné. S á ající li e a u a10 se zaměřuje zejména na pozi i a z ýšení požada ku na kapi álo ý pomě , kde je nejčas ěji zmiňo áno omezení izik spojených se znikem a případným ozsahem inančních k izí ( iz např. Miles a kol., 2013). BIS (2016a) u ádí, že ná ůs kapi álo ého požada ku o 1 p. b. je dle ele an ních ýzkumů spojen s poklesem ú ě o é ak i i y o 1,4–3,5 p. b. Po na ýšení kapi álo ého požada ku edy může poklesnou ú ě o á ak i i a, z dlouhodobého hlediska by měl bý o šem dopad na ú ě o ou ak i i u pozi i ní. Dů odem je jeho pozi i ní li na s abili u ú ě o é ak i i y během poklesu ekonomické ak i i y ( iz např. Kapan a Minoiu, 2013 nebo Gambaco a a Shin, 2016), což má delším časo ém ho izon u pozi i ní li na HDP ( iz např. Slo ik a Cou néde, 2011). V případě páko ého pomě u zmiňuje Bai (2015) pozi i ní účinky jeho za edení na ú ě o ou ak i i u a inanční s abili u, a o zejména období, kdy dochází k endencím k podhodnocení iziko ých ah. P ei e a kol. (2016) na íc dokládají, že při nízkých iziko ých ahách může mí za jis ých okolnos í p o ázání požada ku na páko ý pomě s mak oobezře nos ními kapi álo ými eze ami pozi i ní dopad i na účinnos mak oobezře nos ní poli iky.11 9 U jedno li ých nás ojů je nu né ozlišo a mezi egula o ním požada kem a přeby kem. Níže u edené dopady jedno li ých egula o ních nás ojů jsou ele an ní zejména p o banky, k e é mají u jedno li ých ukaza elů malé nebo žádné přeby ky nad egula o ním požada kem a daný požada ek edy u či ým způsobem omezuje jejich ak i i u. 10 Blíže iz BIS (2016a). 11 Blíže k yuži í páko ého pomě u mak oobezře nos ní poli ice iz ESRB (2015). 530 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Podobně případě méně obsáhlé li e a u y zabý ající se dopady za edení lik idi ních požada ků12 je nejčas ěji zmiňo án jejich pozi i ní dopad na s abili u bank, jejich ú ě o ou ak i i u během lik idi ního šoku a snížení nákladů selhání bank (Calo imis a kol., 2015). Banky by se měly s á na íc méně zá islé na dodá kách lik idi y ze s any cen ální banky, čímž by měl poklesnou mo ální haza d (Goodha , 2011). Dle Bonne a (2016) dochází se za edením lik idi ních nás ojů k omezení ú ě o ého izika zá o eň i ke snížení ú oko- ého zisku. 13 Změna s uk u y zd ojů inanco ání smě em k s abilnějším zd ojům, případně změna s uk u y ak i smě em k lik idnějším ak i ům edy může és k nižšímu ú oko ému zisku. Nižší zisko os pak může o li ni kapi álo ou pozici banky. Dle Modigliano a-Mil- le o a eo ému ( iz Modigliani a Mille , 1958) by šak k lakům na ú oko ý zisk nemělo docháze u dobře kapi álo ě yba ených bank, neboť y se mohou snadněji dos a k méně nákladným zd ojům inanco ání. Exis ují i názo y, že zpřísnění kapi álo é a lik idi ní egu- lace může mí zhledem k nega i nímu dopadu na zisk ob ácený dopad na iziko os po - olia. Například Hellmann a kol. (2000) u ádějí, že yšší kapi ál i lik idi a p o banky zna- menají yšší náklady, což se banky mohou snaži elimino a in es icemi do iziko ějších ak i , případně omezením obecně nákladnějších zd ojů inanco ání. K omu může docháze zejména u bank, k e é mají dos a ečný přeby ek nad egula o ními požada ky jedno li ých nás ojů. Zá ě y ýzkumů na éma dopadů kapi álo é a lik idi ní egulace je šak řeba b á pouze jako indika i ní, neboť jak u ádí BIS (2016b, s . 16–20) ýzkum li u změn kapi álo ých a lik idi ních požada ků je ě šinou spojen s elkým množs ím zjednodu- šujících předpokladů a nejasnos í ohledně sku ečných eakcí bank na egula o ní změny. V om o článku se p o o nebudeme dále přímo zabý a předpokládanými dopady zpřís- ňující se egulace, ale zaměříme se na jedno li é kanály nepřímo o li ňující kapi álo ou a lik idi ní pozici bank, k e á má konečném důsledku li na omezující dopad kapi á- lo é a lik idi ní egulace. 1.2 Kanály in e akce kapi álo é alik idi ní pozice banky Omezující dopad kapi álo é a lik idi ní egulace p o konk é ní banku u čuje kapi álo á a lik idi ní pozice dané banky. P o pochopení in e akce kapi álo é a lik idi ní egulace banko ního sek o u je p o o zásadní s ano i kanály, k e ými dochází k zájemnému o li nění kapi álo é a lik idi ní pozice banky. Dále budeme p aco a s kanály ycházejícími z podoby učebnico ého magického ojúhelníku. Ten znázo ňuje z ah mezi základními las nos mi ak i banky. Zah nuje nepřímý z ah izika a lik idi y ak i . Vyšší ýnosnos ak i a je spojena s yšším izikem ak i a, a edy s jeho nižší lik idi ou. Cílem banky je při om maximalizo a ýnos e z ahu k iziku a k lik idi ě. 12 Požada ky na lik idi u byly legisla i ně uko eny až eakci na nedá nou inanční k izi (od za edení Basel III), li e a u a na éma dopadu jejich za edení ak není dosud příliš ozsáhlá. 13 Pojmem ú oko ý zisk je om o článku myšlen ozdíl mezi ú oko ými náklady a ú oko ými ýnosy banky. V kapi ole 3, kde ú oko ý zisk s upuje do modelu, se jedná o ozdíl ú oko ých ýnosů a nákladů k celko ým ak i ům, jak je u edeno abulce 2. 531 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Ob ázek 1 | Magický ojúhelník las nos í banko ních ak i Zd oj: las ní zp aco ání Jako základní kanály in e akce kapi álo é a lik idi ní pozice banky jsme u čili y o:  Kanál k ali y ak i znázo ňuje iziko – jedná se o měnící se k ali u ak i p ůběhu cyklu.  Kanál s uk u y ak i znázo ňuje lik idi u – jedná se o změnu s uk u y ak i bank důsledku jejich eakce na měnící se nější podmínky a ý oj cyklu.  Kanál zisko os i znázo ňuje ýnos – zah nuje li měnící se s uk u y, objemu a k ali y ak i na zisko os banky. BIS (2016b) případě in e akce kapi álo é a lik idi ní egulace u ádí kanály k ali y ak i , ýp odeje ak i , zisko os i a sol en nos i bank. Zásadní ozdíl op o i našemu pří- s upu je en, že BIS popisuje přímý dopad po za edení či zpřísnění jedno li ých nás ojů na k ali u ak i , zisko os , případné ýp odeje ak i a sol en nos banky. Přís up u edený om o článku je odlišný. Zabý áme se z ahem kapi álo é a lik idi ní egulace nepřímo. Vycházíme ze základních las nos í ak i a hodno íme z ah kapi álo é a lik idi ní pozice banky s následným dopadem na omezující schopnos egulace. Ten o přís up by měl umož- ni lépe popsa zájemné z ahy jedno li ých kanálů a konečném důsledku i jejich li na omezující dopad kapi álo é a lik idi ní egulace. 1.3 Vz ah kanálů in e akce kapi álo é alik idi ní pozice jedno li ých ázích cyklu Mezi ýše u edenými kanály o li ňujícími kapi álo ou a lik idi ní pozici bank exis- uje z ah, k e ý p os řednic ím ele an ních p oměnných znázo ňuje ob ázek 2. Vli u á- děných kanálů se liší ámci jedno li ých ází inančního cyklu. Ob ázek 2 znázo ňuje azby jedno li ých p oměnných z ahujících se ke kapi álo é a lik idi ní pozici banky během inančního boomu. Následně jsou popsány i jejich azby během inančního s esu. Výnos Riziko Lik idi a 532 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Ob ázek 2 | In e akce kapi álo é alik idi ní pozice: kanál s uk u y ak i , kanál k ali y ak i akanál zisko os i: áze inančního boomu Poznámka: LCR = ukaza el k y í lik idi y, NSFR = ukaza el čis ého s abilního inanco ání, RLA = ychle lik idní ak i a, RW = iziko é áhy, NPL = podíl nesplacených ú ě ů nacelko ých ú ě ech. Zd oj: las ní zp aco ání Finanční boom Kanál k ali y ak i lačí během inančního boomu na pokles iziko ých ah (RW) a ůs zisku. Zlepšující se k ali a ak i se p oje uje snižo áním podílu nesplacených ú ě ů na celko ých ú ě ech (NPL). S klesajícím NPL klesají RW i náklady podobě z á ze znehodnocení. Vli kanálu s uk u y ak i působí na RW opačně. V os oucí ázi cyklu o iž dochází li em pop á ko ých i nabídko ých ak o ů k čás ečné změně s uk u y ak i smě em od ychle lik idních ak i k ú ě ům. Podíl ú ě ů na ak i ech os e li em klesajících ú ě o ých s anda dů a z ýšené pop á ky ze s any klien ů. V případě, že by s a egie banky Zisk RW Podíl RLA Ak i a yžadující s abilní inanco ání NSFR LCR NPL Kapi álo ý pomě Páko ý pomě S uk u a zá azků Kapi ál Vli kanálu k ali y ak i Vli kanálu s uk u y ak i Dopad objemu expozic Ddě k á ků Celko é expozice Vli kanálu k ali y ak i Vli kanálu s uk u y ak i Dopad objemu expozic Dopad změny s uk u y zá azků Dopad změny kapi álu Smě o li nění 533 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 ne eago ala na z yšující se pop á ku po ú ě ech během inančního boomu, přip a ila by se o čás zisku. Lze p o o předpokláda , že podíl ú ě ů na ak i ech se během inančního boomu z ýší. Riziko ější s uk u a ak i lačí na ůs zisku a ůs RW. Během inančního boomu edy os e zisko os bank li em kanálu k ali y i s uk u y ak i . Na ý oj RW o šem působí oba kanály ozdílně. Konečný dopad inančního boomu na ý oj RW zá isí na om, zda pře áží kanál k ali y ak i ( lačící na jejich pokles) nebo kanál s uk u y ak i ( lačící na jejich ůs ). Kanál s uk u y a k ali y ak i není unkční případě páko ého pomě u, u k e ého je kapi álo ý požada ek s ano en bez ohledu na k ali u a s uk u u ak i . Minimální ýše požado aného kapi álu je edy s ejná u ládního dluhopisu i u iziko ého ú ě u. Během inančního boomu obecně dochází k ůs u objemu expozic a ůs u inanční páky. To ede k poklesu páko ého pomě u a zá o eň k ůs u zisku. Kanál s uk u y ak i má li na lik idi ní nás oje egulace. Klesající podíl ychle lik idních ak i na úko ú ě o é činnos i ede k poklesu LCR. K ychle lik idním ak i ům se áže nízká po řeba k y í s abilními zd oji, a p o o pokles ychle lik idních ak i z yšuje po řebu k y í s abilními zd oji a způsobuje pokles ukaza ele NSFR. Za ímco kanál k ali y ak i o li ňuje pouze kapi álo ý pomě a zisko os banky, ka- nál s uk u y ak i má li na lik idi ní pomě y banky, zisk i kapi álo ý pomě . Finanční s es Kanál k ali y ak i lačí během inančního s esu na ůs RW a pokles zisku. Růs NPL z yšuje náklady podobě z á ze znehodnocení a snižuje ak celko ý zisk. Zho šující se k ali a ak i zá o eň lačí na ůs RW. Vli kanálu s uk u y ak i působí na iziko é áhy opačně. Finanční s es může és k omezení nabídky banko ních ú ě ů domácnos em a ne inančním podnikům. Vli em ne- jis o y ohledně budoucího ý oje mohou banky z ýši s oji obezře nos , a o nejčas ěji o mou zpřísnění ú ě o ých s anda dů. Vedle oho může lači na pokles nabídky ú ě ů i enčící se kapi álo ý přeby ek banky k ůli z yšujícím se RW. Banky během inančního s esu z ýše u edených dů odů směřují ě ší množs í p os ředků do méně iziko ých a íce lik idi ních ak i , což lačí na pokles RW. Na ůs podílu lik idi ních ak i působí i pop á ko é ak o y. K á ce po zniku inančního s esu sice nemusí dojí li em po řeby do inanco ání započa ých p ojek ů k omezení pop á ky po ú ě ech. Má-li o šem inanční s es delší ání, lze očeká a , že pop á ka po ú ě ech klesne, a o li em zho šující se k ali y po enciálních dlužníků, případně li em p obíhajícího oddlužení jedno li ých ekonomických subjek ů. Banky ak li em pop á ko ých i nabídko ých ak o ů z yšují podíl ychle lik idních ak i na ú ok ěch íce iziko ých. Kanál s uk u y ak i ak ede k poklesu zisku i RW. Konečný dopad inančního s esu na ý oj RW zá isí na om, zda pře áží kanál k ali y ak i ( lačící na jejich ůs ) nebo kanál s uk u y ak i ( lačící na jejich pokles). Na páko ý pomě nemají ýše zmíněné kanály dopad ani během inančního s esu. Ten šak může bý o li něn změnou celko ých expozic banky li em p obíhajícího oddlužení. Páko ý pomě má edy endenci během inančního s esu spíše ůs . 540 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Ob ázek 4 | Vli z ýšení pomě u ychle lik idních ak i kzá azkům na yb ané ukaza ele Poznámka: G a y p ezen ují impulzní odez y našok gene o aný jako jedna hodno a smě oda né odchyl- ky. Nepře ušo aná čá a odpo ídá s řední hodno ě odez y ( e ikální osa), šedá pole jsou 95% a68% in e - aly spolehli os i. Ho izon ální osa odpo ídá č le ím pošoku. Zd oj: las ní zp aco ání Páko ý pomě dle očeká ání ne eaguje na z ýšení podílu ychle lik idních ak i , neboť ý oj páko ého pomě u nelze změnou s uk u y ak i o li ni . V případě, že by byl za eden požada ek na páko ý pomě a ú o eň iziko é áhy by u něk e ých bank poklesla pod z . k i ickou ú o eň iziko é áhy, pak by y o banky nebyly již omezo ány kapi álo ým pomě em, ale páko ým pomě em (blíže P ei e a kol., 2016). Vzhledem k omu, že kanál s uk u y ak i nemá na páko ý pomě li , došlo by u bank, k e é by -0,8 -0,4 0,0 0,4 0,8 0 6 12 18 -0,3 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,2 0 6 12 18 -2,0 -1,0 0,0 1,0 2,0 0 6 12 18 -3 -2 -1 0 1 2 0 6 12 18 0,8 0,4 0,0 –0,4 –0,8 0,2 0,1 0,0 –0,1 –0,2 –0,3 2,0 1,0 0,0 –1,0 –2,0 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 a) Velké banky -0,4 -0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 0 6 12 18 -0,4 -0,2 0,0 0,2 0,4 0 6 12 18 -3 -2 -1 0 1 2 0 6 12 18 -6 -4 -2 0 2 4 0 6 12 18 -0,15 -0,10 -0,05 0,00 0,05 0,10 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 -3 -2 -1 0 1 2 Kapi álo ý pomě Páko ý pomě Ú ě y / klady Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a b) S řední banky 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 –0,2 –0,4 0,4 0,2 0,0 –0,2 –0,4 2 1 0 –1 –2 –3 4 2 0 –2 –4 –6 0,6 0,4 0,2 –0,0 –0,2 –0,4 0,10 0,05 0,00 –0,05 –0,10 –0,15 1,5 1,0 0,5 0,0 –0,5 –1,0 –1,5 2 1 0 –1 –2 –3 2 1 0 –1 –2 –3 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 c) S a ební spoři elny Kapi álo ý pomě Páko ý pomě Ú ě y / klady Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a Kapi álo ý pomě Páko ý pomě Ú ě y / klady Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a 541 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 -0,6 -0,4 -0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 -0,4 -0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 -2 -1 0 1 2 3 4 -4 -3 -2 -1 0 1 2 -0,6 -0,4 -0,2 0,0 0,2 0,4 0 6 12 18 -0,05 0,00 0,05 0,10 0 6 12 18 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 0 6 12 18 -3 -2 -1 0 1 2 0 6 12 18 Ob ázek 5 | Vli z ýšení pomě u ú ě ů a kladů na yb ané ukaza ele Poznámka: G a y p ezen ují impulzní odez y našok gene o aný jako jedna hodno a smě oda né odchyl- ky. Nepře ušo aná čá a odpo ídá s řední hodno ě odez y ( e ikální osa), šedá pole jsou 95% a68% in e - aly spolehli os i. Ho izon ální osa odpo ídá č le ím pošoku. Zd oj: las ní zp aco ání byly páko ým pomě em omezo ány, i k omezení li u kanálu s uk u y ak i na jejich kapi álo ou pozici.18 Doba ání s a is icky ýznamného šoku do pomě u ychle lik idních ak i je ela i ně níz- ká, přičemž hodno y p oměnných se na acejí k dlouhodobé o no áze zh uba do 3 až 4 č le í. 18 To je pa né i z ob ázku 2. Za ímco kanál s uk u y ak i má sk ze RW li na kapi álo ý pomě , páko ý pomě neo li ňuje. -0,8 -0,4 0,0 0,4 0,8 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,2 0,3 -2 -1 0 1 2 -3 -2 -1 0 1 2 a) Velké banky Kapi álo ý pomě Páko ý pomě Ú ě y / klady 0,8 0,4 0,0 –0,4 –0,8 0,3 0,2 0,1 0,0 –0,1 –0,2 2 1 0 –1 –2 0,6 0,4 0,2 0,0 –0,2 –0,4 –0,6 0,6 0,4 0,2 0,0 –0,2 –0,4 2 1 0 –1 –2 –3 2 1 0 –1 –2 –3 –4 0,4 0,2 0,0 –0,2 –0,4 –0,6 0,10 0,05 0,00 –0,05 1,5 1,0 0,5 0,0 –0,5 –1,0 2 1 0 –1 –2 –3 4 3 2 1 0 –1 –2 Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 b) S řední banky c) S a ební spoři elny Kapi álo ý pomě Páko ý pomě Ú ě y / klady Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a Kapi álo ý pomě Páko ý pomě Ú ě y / klady Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a 542 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 -0,06 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0 6 12 18 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 -0,06 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 061218 Ob ázek 6 | Vli z ýšení yb aných ukaza elů naú oko ý zisk kcelko ým ak i ům Poznámka: Nepře ušo aná čá a odpo ídá s řední hodno ě odez y ( e ikální osa), šedá pole jsou 95% a68% in e aly spolehli os i. Ho izon ální osa odpo ídá č le ím pošoku. Zd oj: las ní zp aco ání -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 -0,06 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0 6 12 18 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 -0,06 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0 6 12 18 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 -0,08 -0,04 0,00 0,04 0,08 0 6 12 18 a) Velké banky Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a Rychle lik idní ak i a / zá azky Ú ě y / klady Kapi álo ý pomě b) S a ební spoři elny -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 -0,04 -0,02 0,00 0,02 0,04 0,06 0 6 12 18 Riziko ě ážená ak i a / celko á ak i a Rychle lik idní ak i a / zá azky Ú ě y / klady Kapi álo ý pomě Páko ý pomě 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 Páko ý pomě 0,06 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 –0,06 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 –0,06 0,06 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 0,06 0,04 0,02 0,00 –0,02 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 –0,06 0,06 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 –0,06 0,06 0,04 0,02 0,00 –0,02 –0,04 0,08 0,04 0,00 0,04 –0,08 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 0 6 12 18 543 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Opačný e ek působení kanálu s uk u y ak i lze doloži simulací pozi i ního šoku do pomě u ú ě ů a kladů (ob ázek 5), což je opě dáno změnou s uk u y ak i , en ok á od ychle lik idních ak i k ú ě ům, k e á je spojena s dílčím poklesem kapi álo ého pomě u. Při s o nání ob ázku 4 a 5 lze idě , že na iziko ě ážená ak i a k celko ým ak i ům má u elkých bank ě ší dopad změna pomě u ú ě ů a kladů než změna ychle lik idních ak i , přičemž kapi álo ý pomě eaguje přibližně s ejně. U s a ebních spoři elen má ůs pomě u ú ě ů a kladů nejméně ý azný dopad do kapi álo ého pomě u, což je dáno ela i ně nízkou ú o ní iziko ých ah u ú ě ů ze s a ebního spoření. Kanál zisko os i Jako další následuje analýza unkčnos i kanálu zisko os i u sledo aných skupin českých bank, espek i e li kapi álo é a lik idi ní pozice bank na jejich zisko os . Pos upně jsou u ažo ány šoky do podílu ychle lik idních ak i k zá azkům, pomě u ú ě ů a kladů, kapi álo ého pomě u, páko ého pomě u a iziko ě ážených ak i k celko ým ak i ům u skupiny elkých bank a s a eních spoři elen (ob ázek 6). S řední banky do é o analýzy ne s upují z dů odu slabé obus nos i modelu po přidání ú oko ého zisku. Z ýšením ychle lik idních ak i k zá azkům dochází přede ším u s a ebních spo- ři elen ke snížení ú oko ého zisku li em ysoké náklado os i kladů. Z ýšení pomě u ú ě ů a kladů dle očeká ání z yšuje ú oko ý zisk. Roli může h á i změna s uk u y pasi z kladů smě em k méně nákladným zd ojům inanco ání. Růs ú oko ého zisku k celko ým ak i ům při na ýšení páko ého pomě u je zřejmě dán s ejným jmeno a elem obou ukaza elů, oli šak může h á aké zle nění mezibanko ních zd ojů inanco ání při na ýšení podílu las ního kapi álu. Dů odem snížení ú oko ého zisku při na ýšení kapi álo ého pomě u je zejména přesun k méně iziko ému po oliu. To u elkých bank po zuje i ýznamný e ek z ýšení iziko os i po olia na ůs ú oko ého zisku. Naopak u s a ebních spoři elen je e ek spíše nega i ní. Zá ě V ámci za edení Basel III došlo k posílení kapi álo é egulace a za edení lik idi ní egulace s cílem z ýši odolnos bank ůči ú ě o ému a lik idi nímu iziku. Vedle kapi álo ého pomě u ak byly za edeny mak oobezře nos ní kapi álo é eze y a poža- da ek na ukaza el k y í lik idi y (LCR). Od oku 2018 by měl bý pla ný i požada- ek na ukaza el čis ého s abilního inanco ání (NSFR) a k omu o oku se přip a uje i za edení páko ého pomě u. Banky ak budou muse obezře něji řídi s oji kapi á- lo ou pozici a dle egula o ních p a idel no ě i lik idi ní pozici. Kapi álo á a lik i- di ní pozice banky se při om zájemně o li ňují. S ano ili jsme p o o kanály in e akce kapi álo é a lik idi ní pozice bank. Ty ycházejí ze základních las nos í ak i , k e é sh nuje z . magický ojúhelník. Mezi y o kanály pa ří kanál k ali y ak i , s uk u y ak i a kanál zisko os i. Speci ickou pozici má kanál s uk u y ak i , p os řednic ím k e ého mohou banky o li ňo a s oji lik idi ní pozici, iziko é áhy, a edy i kapi á- lo ý pomě a s oji kapi álo ou pozici. 544 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Pomocí modelu ek o o é au o eg ese jsme p okázali li kanálu s uk u y ak i na kapi álo ý pomě českých bank období 2003 až 2015. Zá o eň jsme po dili očeká aný dopad kapi álo ých a lik idi ních pomě ů na zisko os bank. Banky edy mohou pomocí kanálu s uk u y ak i zlepšo a současně lik idi ní pomě y i kapi álo ý pomě , při om šak dochází sk ze kanál zisko os i k poklesu ú oko ého zisku. Z jedno li ých skupin bank působil e sledo aném období kanál s uk u y ak i nejsilněji případě elkých a s ředních bank. To může bý e skupině elkých bank dáno ím, že šechny subjek y yuží ají IRB přís up k řízení ú ě o ého izika založený na in e ních modelech, případně jejich yšší zisko os í. U elkých bank má z ýšení iziko os i po olia ý azný dopad na ůs ú oko ého zisku, což po zuje i unkčnos kanálu zisko os i. Páko ý pomě nelze pomocí kanálu s uk u y ak i o li ni , což dokládají i ýsledky ek o o é au o eg ese. Po za edení požada ku na páko ý pomě by ak došlo u bank, k e é by byly omezo ány páko ým pomě em (namís o kapi álo ého pomě u) i k omezení li u kanálu s uk u y ak i na jejich kapi álo ou pozici. Li e a u a Bai , S. C. (2015). How aSupplemen al Le e age Ra io Can Imp o e Financial S abili y, T adi ional Lending and Economic G ow h. Financial S abili y Re iew, 19, 75–80, Pa is: Banque de F ance. Bank o In e na ional Se lemen s (2016a). Re isions o he Basel III Le e age Ra io F amewo k – Consul a i e Documen . Basel: Bank o In e na ional Se lemen . Dos upné z: h p://www. bis.o g/bcbs/publ/d365.pd Bank o In e na ional Se lemen s (2016b). Li e a u e Re iew on In eg a ion o Regula o y Capi al and Liquidi y Ins umen s. Basel: Bank o In e na ional Se lemen . Dos upné z: h p://www.bis.o g/bcbs/publ/wp30.pd Behn, M., Haselmann, R., Vig, V. (2016). The Limi s o Model-based Regula ion. ECB. Wo king Pape Se ies No. 1928. Dos upné z: h ps://www.ecb.eu opa.eu/pub/pd /scpwps/ ecbwp1928.en.pd Bonne , C. (2016). P e e en ial Regula o y T ea men and Banks’ Demand o Go e nmen Bonds. Jou nal o Money, C edi and Banking, 48(6), 1195–1221, h ps://doi.o g/10.1111/ jmcb.12331 Bonne , C., Hilbe s, P.(2015). Global liquidi y egula ion – Why Did i Take so Long? De Nede landsche Bank. Wo king Pape No. 455. Dos upné z: h p://www.dnb.nl/bina ies/ Wo king%20Pape %20455_ cm46-317685.pd , h ps://doi.o g/10.2139/ss n.2553082 B unne meie , M., C ocke , A., Goodha , CH., Pe saud, A. D., Shin, H. (2009). The Fundamen al P inciples o Financial Regula ion. Gene a Repo s on he Wo ld Economy No. 11. Dos upné z: h ps://www.p ince on.edu/~ma kus/ esea ch/pape s/Gene a11.pd Calomi is, C. W., Heide , F., Hoe o a, M. (2015). ATheo y o Bank Liquidi y Requi emen s. Columbia Business School. Resea ch Pape No. 14-39. Dos upné z: h ps://www0.gsb. columbia.edu/ acul y/ccalomi is/pape s/Theo y%20o %20Bank%20Liquidi y%20 Requi emen s.pd Ce ina, J. (2015). Inco po a ing Liquidi y Shocks and Feedbacks in Bank S ess Tes s. O ice o Finan- cial Resea ch. B ie Se ies No. 15-06. Dos upné z: h ps:// inancial esea ch.go /b ie s/ iles/ OFRb -2015-06-Inco po a ing-Liquidi y-Shocks-and-Feedbacks-in-Bank-S ess-Tes s.pd 545 Poli ická ekonomie, 2017, 65(5), 525–545, h ps://doi.o g/10.18267/j.polek.1160 Česká ná odní banka (2016). Zp á a o inanční s abili ě 2015/2016. P aha: Česká ná odní banka. Dos upné z: h ps://www.cnb.cz/mi anda2/expo /si es/www.cnb.cz/cs/ inancni_ s abili a/zp a y_ s/ s_2015-2016/ s_2015-2016.pd DeYoung, R., Jang, K. Y. (2016). DoBanks Ac i ely Manage hei Liquidi y? Jou nal o Banking & Finance, 66, 143–161, h ps://doi.o g/10.1016/j.jbank in.2015.11.013 ESRB (2015). The ESRB Handbook on Ope a ionalising Mac op uden ial Policy in he Banking Sec o . F ank u am Main: Eu opean Sys emic Risk Boa d. Dos upné z: h ps://www.es b. eu opa.eu/pub/pd /o he /140303_es b_handbook_mp.en.pd Gambaco a, L., Ma ques-Ibanez, D. (2011). The Bank Lending Channel: Lessons om he C isis. Economic Policy, 26(66), 135–182, h ps://doi.o g/10.1111/j.1468-0327.2011.00261.x Goodha , C. (2011). Global Mac oeconomic and Financial Supe ision: Whe e Nex ? Na ional Bu eau o Economic Resea ch. Wo king Pape No. 17682. Dos upné z: h p://www.nbe . o g/pape s/w17682.pd , h ps://doi.o g/10.3386/w17682 Hellmann, T., Mu dock, K., S igli z, J. (2000). Libe aliza ion, Mo al Haza d in Banking, and P uden ial Regula ion: A e Capi al Requi emen s Enough? Ame ican Economic Re iew, 90(1), 147–165, h ps://doi.o g/10.1257/ae .90.1.147 Kapan, T., Minoiu, C. (2013). Balance Shee S eng h and Bank Lending Du ing he Global Financial C isis. In e na ional Mone a y Fund. Wo king Pape No. 13/102. Dos upné z: www.im .o g/ ex e nal/pubs/ /wp/2013/wp13102.pd , h ps://doi.o g/10.5089/9781484315842.001 Komá ko á, Z., Rusnák, M., Hejlo á, H. (2016). Vz ah lik idi ního aú ě o ého izika zá ěžo ých ex ech lik idi y ČNB. In: Zp á a o inanční s abili ě 2015/2016, P aha: Česká ná odní banka, pp. 125–133. ISBN 978-80-87225-64-6. Lu kepohl, H. (2005). New In oduc ion o Mul iple Time Se ies Analysis. Be lin, Heidelbe g: Sp inge . ISBN 3-540-40172-5. Miles, D., Yang, J., Ma cheggiano, G. (2013). Op imal Bank Capi al. The Economic Jou nal, 123(567), 1–37, h ps://doi.o g/10.1111/j.1468-0297.2012.02521.x Modigliani, F., Mille , M. H. (1958). The Cos o Capi al, Co po a ion Finance and he Theo y o In es men . The Ame ican Economic Re iew, 49(4), 655–669. P ei e , L., Holub, L., Pikha , Z., & Hodula, M. (2017). Le e age Ra io and i s Impac on he Resilience o he Banking Sec o and E iciency o Mac op uden ial Policy. Finance a Ú ě : Czech Jou nal o Economics & Finance, 67(4), 277–299. Pesa an, H., Shin, Y. (1998). Gene alized Impulse Response Analysis in Linea Mul i a ia e Models. Economic Le e s, 58(1), 17–29, h ps://doi.o g/10.1016/s0165-1765(97)00214-0 Slo ik, P., Cou nede, B. (2011). Mac oeconomic Impac o Basel III. OECD Economics Depa men . Wo king Pape s No. 844. Dos upné z: h p://www.oecd-ilib a y.o g/docse e / download/5kghwnhkkjs8.pd ?expi es=1473691533&id=id&accname=gues &checksum=E C468C8F018CDCBF263331AD34CA7B63, h ps://doi.o g/10.2139/ss n.2650033