Dlouhodobá reálná apreciace jako fenomén ekonomické konvergence

70  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 DLOUHODOBÁ REÁLNÁ APRECIACE JAKO FENOMÉN EKONOMICKÉ KONVERGENCE Luboš Komá ek, Kamila Kop nická a Pe K ál, Česká ná odní banka, P aha* 1. Ú od P oces ekonomické kon e gence České epubliky, po ažmo os a ních no ých členských zemí E opské unie k zemím eu ozóny je cha ak e izo án z ýšeným empem ůs u jejich HDP a s ím čás ečně sou isejícím pos upným ná ůs em jejich ceno ých hladin. Dlouhodobým cha ak e is ickým ysem české ekonomiky je její ela i ně nízká ceno á hladina, s řednědobý ap eciační end nominálního měno ého ku zu ko uny k s ě o- ým eze ním měnám a dlouhodobý ap eciační end eálného ku zu. P imá ním cílem článku je diskuse dlouhodobé eálné ap eciace ko uny kon ex u ekonomické kon e gence, espek i e kon ex u o no ážné ap eciace, k e á s enoménem ekono- mické kon e gence nedílně sou isí. Ú od ex u nejp e sh nuje ymezení ekonomické kon e gence e s é eálné a nominální dimenzi, dále pak analy ický po enciál s ojící za eálným a o no ážným měno ým ku zem. Následně je připomenu silný pozi i ní z ah mezi ceno ou hladi- nou a HDP na oby a ele pa i ě kupní síly, k e ý ypo ídá o dosaženém s upni ekono- mické kon e gence, ale i možnos ech jejího dalšího z yšo ání – ces ou ůs u HDP na oby a ele pa i ě kupní síly nebo ůs u ceno é hladiny. D uhý zmiňo aný p oces lze označi za ek i alen ní dlouhodobé ap eciaci eálného měno ého ku zu. Ta p obíhá buď kanálem zhodnocení nominálního ku zu nebo sk ze in l ační di e enciál ůči e e- enční zemi, či kombinací obou zmíněných. Volba měno ěpoli ického ežimu je edy předu čující p o sílu ýše u edených kanálů eálné ap eciace. Vysokému hospodář- skému ůs u kon e gujících zemí s řední a ýchodní E opy, na k e é o něž zaměřu- jeme náš článek, odpo ídá ysoké empo o no ážné eálné ap eciace. To může bý s řebáno zemích s pe nými ku zo ými ežimy pouze in l ací, os a ních zemích i ap eciací nominálního ku zu. Poznání spek a zd ojů o no ážné eálné ap eciace je důleži ou podmínkou p o zhodnocení mí y o no ážnos i oho o p ocesu. Do daného spek a zd ojů lze řadi zejména Balassů -Samuelsonů e ek , e ek směnných elací, příli přímých zah anič- ních in es ic, li změny s uk u y domácí spo řeby či působení pos upného u olňo- ání s á em adminis o aných cen. K odhadu hodno y o no ážného eálného měno- ého ku zu je možné yuží buď dílčích modelo ých přís upů, nebo ýs upů z komplex- * Au oři děkují za podně né připomínky zejména Tomáši Holubo i, Janu Filáčko i, Daně Hájko é, Janu F ai o i a Janu Vlčko i ( šichni ČNB), Ma inu Mandelo i (VŠE P aha) a za dílčí poznámky Ja omí u Benešo i (Meziná odní měno ý ond) a Ma inu Fukačo i (Rese e Bank o New Zealand). Za případné chyby šak nesou odpo ědnos ýh adně jeho au oři. Tex o něž od áží něk e é z ýsledků p ojek u GA ČR 402/08/0067. POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  71 ních mak omodelů ekonomiky. In e p e ace ýsledků dílčích modelů se může liši li em ozdílně cílo aného časo ého ho izon u, z olené me odiky1, ale i použi- ím odlišných ceno ých indexů. Výsledky odhadů o no ážné ap eciace z komplex- ních modelů ekonomiky jsou p o ázány s ý ojem os a ních eličin, nicméně získání ěch o odhadů není i iální úlohou a jejich po o na elnos může bý o něž p oble- ma ická. Z ýše popsaného plyne, že zájemná s o na elnos ýsledků mezi oběma skupinami přís upů, ale i ámci každé z nich je pomě ně p oblema ická. Odhad o no ážné eálné ap eciace ko uny byl České ná odní bance (ČNB) do oku 2008 p o áděn explici ně ámci bý alého jád o ého p edikčního modelu QPM (na bázi eálné e ze nepok y é ú oko é pa i y pomocí Kalmano a i l u). Počínaje okem 2008 přešla Česká ná odní banka na no ý p edikční model „g3“, k e ý s eálnou ap eciací počí á, a šak pouze implici ně sk ze modelo é mechanismy, jako jsou expo ně-speci i cká echnologie a k ali a. Explici ní odhady o no ážné eálné ap eciace jsou získá ány o něž ze sa eli ních modelů.2 Uchopení eálného měno ého ku zu p ognos ickém apa á u ČNB op o i yb a- ným cen álním bankám ykazuje idi elné odlišnos i. Ta o sku ečnos od áží zejména úzký z ah mezi eálnou ap eciací a eálnou kon e gencí p oje ující se oz íjejících se ekonomikách. Při om p ognos ické apa á y yb aných cen álních bank z yspě- lých zemí se s ím o enoménem nemusejí analy icky ypořádá a , což jim samo ný p edikční p oces z oho o pohledu ulehčuje. Tex článku je s uk u o án následo ně. D uhá kapi ola de i nuje eálnou a nomi- nální kon e genci, ukazuje p opojení ěch o p ocesů s enoménem dlouhodobé o no- ážné eálné ap eciace a přináší přehled p ací, k e é se předmě nou p oblema ikou zabý aly s aplikací na podmínky České epubliky. Tře í kapi ola disku uje ak o y o li ňující o no ážnou eálnou ap eciaci a možné koncep y jejího měření. Č á kapi ola se zabý á ý ojem eálné ap eciace České epubliky spolu s uchopením oho o p ocesu p os ředí jád o ých p edikčních modelů ČNB (QPM a g3). Pá á kapi ola disku uje možný „ ade o “ při ozložení nominální ap eciace do ceno ého a ku zo ého kanálu. Zá ě ečná kapi ola pa ří sh nu í. 2. Ekonomická kon e gence a eálná ap eciace 2.1 D ě poje í ekonomické kon e gence Výz ami spojenými se snahou o souběžné dosaho ání nominální a eálné kon e - gence se např. zabý aly p áce Vá y (1999), Dědka (2001), F ai a a Komá ka (2001), Šmídko é (2001) nebo Žďá ka (2008). Vá a (1999) se zaměřil na diskuzi jedno- s anné o ien ace Maas ich ských k i é ií na oblas nominální kon e gence a opomenu í eálného kon e genčního p ocesu ěch o k i é iích. Dědek (2001) upozo nil na nezby - nou zájemnou p o ázanos eálné a nominální kon e gence če ně zhodnocení p o - ních zkušenos í s ežimem in l ačního cílo ání, k e ý ohodno il jako op imální měno ě- poli ický ežim o e řené anzi i ní ekonomiky před přije ím společné měny eu o. F ai 1 Např. modely pos a ené na podmínce nek y é ú oko é pa i y spíše e l ek ují ho izon řádu měsíců, modely aplikující eo ii pa i y kupní síly spíše ho izon řádu le . 2 Viz ýzkumné p áce ČNB a Analýzy s upně ekonomické sladěnos i České epubliky s eu ozónou. 72  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 a Komá ek (2001) ukázali, že p oblema iku ekonomické kon e gence lze z elké čás i analyzo a – če ně měno ěpoli ických ú ah – op ikou ý oje eálného měno ého ku zu. Šmídko á (2001) de i no ala hla ní hnací ak o y nominální a eálné kon e - gence, do k e ých lze řadi implemen aci no ých echnologií, akumulaci lidského kapi álu a zejména z ýšení mí y meziná odní in e akce domácí ekonomiky. Ždá ek (2008) p ezen o al endy dynamice ekonomické ú o ně a ceno é hladiny no ých členských zemích období 1995–2006 a hledal ys ě lující ak o y ý oje ceno é hladiny HDP, a o jak na ag ego ané ú o ni, ak i ámci jedno li ých složek HDP.3 Zejména eálnou dimenzí ekonomické kon e gence se zabý aly např. p áce Singe a (2005), Sla íka (2007) anebo Vojino iće a Oplo nika (2008). Singe (2005) nebo o něž F ai a Komá ek (2001) a gumen o ali, že u kandidá ů na přije í eu a je hodné o něž sledo a empo ůs u HDP budoucí společné měně eu o. P o edení u edeného p opoč u ukazuje, že země s ap eciující měnou (např. Česká epublika) ak o dosahují yšších emp ůs u po o nání se s anda dním p opoč em na bázi ná odní měny. Sla ík (2007) přináší po o nání ychlos i kon e gence (na základě z . koncep u be a-kon e gence) a s upně dosažení kon e gence (na základě z . koncep u sigma-kon e gence) HDP na osobu no ých zemí s řední a ýchodní E opy op o i yspělým západoe opským ekonomikám. Obdobnou analýzu přináší i p áce Vojino iće a Oplo nika (2008). Op ikou ku zo ého ý oje je analyzo ána ekonomická kon e gence např. i p áci F ai a a Komá ka (1999), Komá ka a Ho á ha (2007), Škopa a Vejmělka (2009), Mandela a Tomšíka (2008) nebo Du čáko é (2009). F ai a Komá ek (1999), Ho á h a Komá ek (2007) a no ěji Škop a Vejmělek (2009) disku o ali ku zo ou kon e genci e spek u me od od pa i y kupní síly až po modely o no ážného měno- ého ku zu. Du čáko á (2009) se zejména zaměřila na analýzu z ahu ý oje de i- zo ého ku zu, in l ace a eálného ekonomického ůs u. Mandel a Tomšík (2008) se zabý ali li em cen meziná odně neobchodo a elných s a ků na eálnou ap eciaci a analyzo ali ak o y s ojící za změnami ěch o cen pomocí VAR modelu a koin e- g ační analýzy. Podle jejich ýsledků je ůs cen neobchodo a elných s a ků o li něn kladně ůs em domácí pop á ky (ap oximo ané nominálním HDP a peněžní zásobou); dlouhodobá ap eciace domácí měny a ůs pomě u ná odohospodářské p oduk i i y p áce k p oduk i i ě p áce sek o u neobchodo a elných s a ků naopak ůs ěch o cen b zdí.4 Další ys ě lující ak o y (ceny obchodo a elných s a ků, pomě daňo ých příjmů lády k HDP, egulo ané ceny a poli ická dummy) se nep okázaly jako s a is- icky ýznamné. O ázce ekonomické kon e gence, k e á bý á nejčas ěji členěna na eálnou a nomi- nální, edy byla i české odbo né li e a uře uplynulých le ech ěno ána značná pozo nos . Jejich de i nice se šak mezi jedno li ými au o y i napříč časem ůzní. Reálnou kon e genci lze nejčas ěji ymezi jako: (i) p oces přibližo ání ú o ně 3 Rozhodující ys ě lující p oměnnou ceno é kon e gence spa řuje eálném HDP; os a ní p oměnné jako například li nominálního ku zu, o e řenos ekonomiky, ládní příjmy a ýdaje měly buď nesigni i kan ní nebo nejednoznačné koe i cien y. 4 Výsledek je ozpo u s Balasso ým-Samuelsono ým e ek em, naopak není ozpo u s p ací Flek, Ma ko á a Podpie a (2002), k e á hodno ila dopad B-S e ek u na eálný ku z p o Českou epubliku jako elice nízký. POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  73 HDP na oby a ele5 a s o na elné ceno é hladiny (CPL) dané země k ú o ním, k e é odpo ídají jejímu dlouhodobému s álému s a u (s eady s a e),; (ii) synch onizaci ekonomických cyklů kon e gující země k e e enčnímu e i o iu;6 či (iii) kohezi jedno - li ých zemí ( egionů) ámci daného in eg ačního seskupení.7 Pozo o ané z yšo- ání ekonomické ú o ně anzi i ních ekonomik s řední a ýchodní E opy akcele- o alo období po jejich s upu do EU k ě nu 2004, přičemž nej ychlejší ůs byl zaznamenán zemích s nízkou ýchozí ú o ní HDP na oby a ele, j. pobal ských zemích. Tabulka 1 zachycuje ý oj HDP na oby a ele pa i ě kupní síly (pu chasing powe s anda d, PPS)8 yb aných anzi i ních zemí za období 1997–2008. Lze před- pokláda , že s ůs em ekonomické ú o ně bude p oces eálné kon e gence zpomalo a a souběžně bude p obíha kon e gence nominální. Tabulka 1 HDP na oby a ele PPS yb aných anzi i ních zemí, 1997–2008 CZ HU PL SK EE LT LV SI 1997 63,7 45,0 40,9 44,8 36,5 33,3 30,2 67,9 1998 61,6 46,1 41,8 45,5 37,0 35,1 31,1 68,7 1999 60,9 46,8 42,5 44,2 37,0 33,9 31,5 70,6 2000 60,1 49,3 42,4 44,0 39,2 34,5 32,2 70,0 2001 61,9 51,9 41,9 46,1 40,7 36,6 34,1 70,2 2002 62,6 54,5 42,9 48,1 44,3 39,2 36,6 73,1 2003 65,7 56,6 43,8 49,7 48,7 44,0 38,8 74,7 2004 67,9 57,1 45,8 51,6 51,7 45,7 41,3 78,1 2005 68,6 57,1 46,3 54,4 55,2 47,8 43,9 79,0 2006 70,2 57,7 47,5 57,6 59,3 50,4 47,7 79,6 2007 73,1 57,0 48,6 61,1 61,9 54,3 49,8 81,3 2008 75,3* 57,4* 51,0* 65,2* 62,1* 56,6* 51,3* 83,9* Poznámka: CZ – Česká epublika, HU – Maďa sko, PL – Polsko, SK – Slo ensko, EE – Es onsko, LT – Li a, LV – Lo yšsko, SI – Slo insko; EA12 ( j. 12 zemí eu ozóny bez Slo inska, Kyp u a Mal y) = 100; * p edikce Eu os a u. Zd oj: Eu os a . 5 Přes ože je HDP na oby a ele PPS čas o použí aným ukaza elem eálné kon e gence, je nu né si u ědomi , že jeho ypo ídací schopnos je omezená, což ede k analýze eálné kon e gence pomocí dalších ys ě lujících ak o ů – iz např. Čihák a Holub (2003), Vin o á (2005). Přepoče HDP jedno li ých s á ů nelze p o ádě pomocí de izo ých ku zů, neboť y ne yjadřují kupní sílu měno ých jedno ek. Věcná a ceno á s o na elnos ýdajů na HDP se dosahuje ím, že se zjišťují pa i y kupní síly měno ých jedno ek obou s á ů, k e é slouží k přepoč ům údajů z ná odních měn a cen do meziná odních měno ých jedno ek a meziná odních cen. 6 Viz Begg (2005). 7 Poje í ypické přede ším p o ma e iály E opské komise, iz např. Žďá ek (2006). 8 PPS je uměle y ořená měno á jedno ka použí aná při meziná odních s o náních k yjádření objemu ekonomických souh nných ukaza elů. Údaj PPS získáme z hodno y yjádřené ná odní měně ydělením příslušnou PPP (pu chasing powe pa i y). 74  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 Sku ečný ý oj s o na elné ceno é hladiny HDP yb aných zemí za období 1997–2007 u ádí abulka 2. Z u edených hodno lze dopočí a index odchylky měno- ého ku zu (Exchange Ra e De ia ion Index, ERDI9). Tabulka 2 S o na elná ceno á hladina HDP, 1997–2007 CZ HU PL SK EE LT LV SI 1997 39,5 44,8 45,5 40,0 44,4 38,0 38,5 68,1 1998 43,4 44,0 47,6 40,3 48,0 39,7 39,8 70,2 1999 42,9 44,7 46,1 38,2 49,7 40,8 43,2 70,4 2000 45,1 46,9 51,9 42,1 51,5 46,4 50,3 69,7 2001 47,6 49,2 57,8 41,4 54,4 46,5 50,6 70,9 2002 53,2 54,1 54,3 42,6 54,6 46,9 49,2 71,4 2003 50,0 54,0 47,6 45,8 54,7 45,1 45,9 71,7 2004 51,1 57,3 46,9 49,2 55,4 46,5 47,0 69,8 2005 55,6 60,0 53,8 51,1 58,0 49,8 50,2 70,7 2006 58,7 57,8 56,1 53,5 61,4 52,3 54,9 72,5 2007 60,3 63,0 59,5 59,5 65,8 55,5 63,0 75,1 Poznámka: CZ – Česká epublika, HU – Maďa sko, PL – Polsko, SK – Slo ensko, EE – Es onsko, LT – Li a, LV – Lo yšsko, SI – Slo insko; EA12 = 100. Zd oj: Eu os a . Nominální kon e genci (nikoli edy kon e genci ceno ých hladin)10 je možné de i no a o něž několika způsoby, j. např: (i) obecné ozlišení na z . úzké a ši oké poje í; úzké poje í11 zah nuje „pouze“ kon e genci ceno é in l ace, ši oké poje í12 pak sbližo ání ůs u šech nominálních eličin, j. cen, mezd, penzí, a d.; (ii) yme- zení e smyslu Maas ich ských kon e genčních k i é ií13, jejichž splnění je nu nou podmínkou p o přije í společné měny eu o – zřejmě současnos i nejčas ější „de i - nice“; (iii) ymezení pomocí ý oje nominálního HDP ná odní měně přepoč eného žním ku zem ná odní měny k eu u14, a o případě, kdy je pozo o áno uza í ání pomyslné meze y ůči ku zu odpo ídajícímu pa i ě kupní síly. 9 ERDIX/Y = EX/Y / PPPX/Y = RERX/Y = Ex/Y / (CPLX/CPLY), kde E yjadřuje nominální měno ý ku z, PPP pa i u kupních sil, j. pomě ceno ých hladin (CPL) zemí X a Y. Podíl nominálního měno ého ku zu k s o na elným ceno ým hladinám yjadřuje eálný měno ý ku z (RER). S o na elné ceno é hladiny zemi X a Y získáme ak o: CPLX = ΣPiXQiX, CPLY = ΣPiYQiY, i = <1;n>, kde PiX je cena i- ého s a ku zemi X, PiY = cena i- ého s a ku zemi Y, QiX = množs í i- ého s a ku zemi X, QiY = množs í i- ého s a ku zemi Y a n = poče s a ků na hu. 10 Kon e gence ceno é hladiny je možné po ažo a za součás eálné kon e gence, sbližo ání in l ace za součás kon e gence nominální. 11 Viz např. López-Salido and Qui ós (2006). 12 Viz např. Vin o á (2007). 13 Viz např. Dob insky (2006). 14 Viz např. Žďá ek (2006). POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  75 T adičním nás ojem meziná odního s o ná ání s upně ekonomické kon e gence jedno li ých zemí je yuži í z ahu ceno é hladiny15 a HDP na oby a ele pa i ě kupní síly.16 Ob ázek 1 je g a i ckým znázo něním oho o z ahu, k e ý ykazuje silnou pozi i ní ko elaci u edených eličin. Zjiš ěná empi ická zá islos yjádřená p oloženou eg esní přímkou upozo ňuje na endenci kon e gujících ekonomik přibližo a se k yspělým zemím jak z hlediska eálného HDP, ak i z hlediska ýše ná odní ceno é hladiny. D uhý zmiňo aný p oces lze označi za ek i alen ní dlouhodobé ap eciaci eálného měno ého ku zu. Ta p obíhá buď kanálem zhodnocení nominálního ku zu, nebo sk ze in l ační di e- enciál ůči e e enční zemi ( našem kon ex u ůči eu ozóně), či kombinací obou zmíně- ných – iz např. Holub a K ál (2006). Přes ože je eg esní přímka zřejmým yjádřením endence k eálné ap eciaci, neumožňuje pod obněji ozliši její konk é ní zd oje (blíže iz kapi ola 3). Ob ázek 1 Vz ah HDP na oby a ele PPS a ceno é hladiny Poznámka: AT – Rakousko, BE – Belgie, BG – Bulha sko, CY – Kyp , CZ – Česká epublika, DE – Německo, DK – Dánsko, EE – Es onsko, ES – Španělsko, FI – Finsko, FR – F ancie, GR – Řecko, HR – Cho a sko, HU – Maďa sko, CH – Š ýca sko, IE – I sko, IS – Island, IT – I álie, LT – Li a, LV – Lo yšsko, MK – Makedonie, MT – Mal a, NL – Nizozemí, NO – No sko, PL – Polsko, PT – Po ugalsko, RO – Rumunsko, SE – Š édsko, SI – Slo insko, SK – Slo ensko, TR – Tu ecko, UK – Velká B i ánie. Reg ese na da ech 32 zemí (pozice země g a u u edena zk a kou); hodno y oku 2007; p ůmě EA12 = 100; ajek o ie pod eg esní přímkou zachycuje sku ečný a očeká aný ý oj HDP na oby a ele PPS a ceno é hladiny HDP České epubliky le ech 1997–2008. Zd oj: Eu os a , las ní ýpoče . 15 Při p ak ických ýpoč ech se použí á z . ukaza el s o na elné ceno é ú o ně (Compa a i e P ice Le el, CPL), k e ý je u čen jako podíl běžného měno ého ku zu a ku zu daného PPP a udá á p ocen ech ýslednou odchylku od s o ná ací země. Eu os a použí á ecip oční ukaza el ela i ní ceno é ú o ně (P ice Le el Index, PLI), k e ý se o ná podílu PPP a měno ého ku zu. Měno ý ku z předs a uje p ůmě ný ku z ná odní měny k 1 eu u za daný ok. 16 Aplikace na podmínky České epubliky, iz Čihák a Holub (2000, 2001, 2003 a 2005). IE CH NL AT SE FI UK BE DE FR NO MT SK HR PL ES GR CY IT DK BG TR RO MK PT LT HU SI LV EE CZ 20 40 60 80 100 120 140 160 20 40 60 80 100 120 140 160 HDP PPS (2007, EA12 = 100) Ceno á hladina HDP (2007, EA12 = 100) IS Symbolem ● jsou označeny no é členské země EU ( če ně Slo enska), ♦ yspělé e opské země ■ země usilující o s up do EU. 76  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 2.2 D ě základní dimenze měno ého ku zu Reálný měno ý ku z (RER) cha ak e izuje pomě kupních sil, j. pomě nější kupní síly měno é jedno ky k ni řní (domácí) síle é o jedno ky. V loga i mickém a u je RER de i no án z ahem: e = ne + p* – p, kde ne je nominální ku z, p* je zah a- niční ceno á hladina, p je domácí ceno á hladina.17 Dále je možné p o és dekompo- zici e na ři elemen á ní čás i, k e é zachycují po enciální zd oje jeho změn. Jedná se o ý oj eálného ku zu obchodo a elného zboží, pohyby ela i ních cen obchodo a- elného a neobchodo a elného zboží mezi domácí a zah aniční ekonomikou a časo ou p oměnli os ah obchodo a elného a neobchodo a elného zboží obou ekonomi- kách – iz např. F ai a Komá ek (1999), Ége , Halpe n a MacDonald (2004). Ob ázek 2 Vý oj eálného měno ého ku zu, 1996–2008 Poznámka: RER – eálný měno ý ku z yb aných anzi i ních zemí; e e enční země – EA12, měsíční da a (leden 1996 = 100), pokles ku zu yjadřuje ap eciaci; šedá zóna označuje období člens í no ých členských zemí EU. Zd oj: Eu os a , las ní ýpoče . Ro no ážný eálný měno ý ku z (ERER) lze obecně de i no a jako eálný ku z, k e ý je každém období konzis en ní s ni řní a nější o no áhou ekonomiky. Souh nnou diskusi me odologických přís upů k odhadu ERER anzi i ních ekonomik obsahuje p áce Ho á ha a Komá ka (2007). Vý oj eálného ku zu o li ňuje ex e ní konku enceschopnos země, skladbu ýdajů a in e empo ální yhlazo ání spo řeby pomocí o by, espek i e če pání úspo s dopady do ý oje běžného úč u pla ební bilance. Vychýlí-li se sku ečný eálný ku z od o no ážného, dochází k jeho nadhodnocení (podhodnocení), což způsobuje změnu alokace zd ojů zejména mezi sek o y obchodo a elných a neobchodo a elných s a ků. Vý azné nadhodnocení ku zu může és k subop imálnímu ý oji a neud ži elnos i salda běžného úč u, os oucímu nějšímu zadlužení, iziku možných spekula i ních ú oků, a p. Pods a né nadhodnocení měny zpomaluje ekonomický ůs , naopak důsle- dek podhodnocení ku zu na ůs není zcela jednoznačný – iz F ai a Komá ek (1999). 17 Nominální ku z je yjádřen pomě em domácí měny k jedno ce cizí měny. Pokles ( ůs ) NER a RER edy yjadřuje jeho ap eciaci (dep eciaci). 40 50 60 70 80 90 100 110 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 RER EE RER LT RER LV RER SI SI LV LT EE 40 50 60 70 80 90 100 110 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 RER CZ RER HU RER PL RER SK CZ HU SK PL POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  77 Ob ázek 2 dokumen uje end ý oje indexu eálných měno ých ku zů yb aných zemí s řední a ýchodní E opy ůči yspělejším členům EU (ap oximo áno skupi- nou zemí EA1218), kdy dochází k jeho dlouhodobému, éměř nepře ži ému posilo ání. Dekompozice RER na nominální ku z a ý oj ceno ých hladin oho o zo ku zemí je zob azena ob ázku 6 ( kapi ole 5). 3. Ro no ážná eálná ap eciace 3.1 Zd oje ( o no ážné) eálné ap eciace Mezi základní zd oje ap eciace měno ého ku zu lze řadi e ek y plynoucí z Balasso a- Samuelsono a modelu, Linde o y hypo ézy, ý oje směnných elací, přímých zah a- ničních in es ic a s á em adminis o aných cen.19 Nás in p opagace e ek ů edoucích k ap eciaci měno ého ku zu ilus uje ob ázek 3. 3.1.1 Balassů -Samuelsonů e ek a podobné e ek y Balassů -Samuelsonů (B-S) e ek idí zd oj o no ážného zhodnoco ání di e en- ciálu mezi ůs em p oduk i i y při ý obě obchodo a elných a neobchodo a elných s a ků esp. odlišné ýši ěch o di e enciálů jedno li ých zemích. Vli em y o - naného ůs u mezd napříč oběma sek o y dochází k lakům na ůs ela i ních cen neobchodo a elného zboží. Předpokládá se, že yššího empa ůs u po enciálního p oduk u je kon e gujících ekonomikách dosaho áno zejména ychlejším ůs em p oduk i i y obchodo a elného sek o u, a udíž by se zde měl B-S e ek p oje i silnějším zes upem cen neobchodo a elném sek o u než zemích doháněných.20 B-S p incip je čas o yzd iho án jako s ěžení ak o eálné ap eciace, nicméně jeho ýznam by neměl bý přeceňo án. Mnohé empi ické s udie poukazují na pomě ně slabý li B-S e ek u p o Českou epubliku, Slo ensko či Slo insko ( p ůmě u mezi 0 až 2 p.b. očně),21 jeho ě ší ýznam nacházejí naopak p o Maďa sko či Polsko ( p ůmě u mezi 1 až 3,5 p.b. očně).22 S udie zaměřené na pok očilejší áze ans o mace na íc nacházejí p ůmě u nižší ýznam B-S e ek u, což může sou ise s ůs em ekonomické ú o ně no ých členských zemí EU čase. V budoucnu bude B-S 18 Země eu ozóny yjma Kyp u, Mal y, Slo inska a Slo enska. 19 Mezi příčiny eálné ( o no ážné) ap eciace lze zařadi i něk e é další ak o y, např. odbou á ání celních a poli ických ba ié p o expo z anzi i ních ekonomik, odbou á ání psychologických omezení p o expo z „neznámých“ anzi i ních ekonomik nebo e ek y plynoucí z z . holandské nemoci, hypo ézy pok y í nákladů nebo kapi álo ého příli u po u olnění kapi álo ého úč u – iz F ai a Komá ek (1999). Ti o au oři člení zd oje eálného zhodnoco ání z pohledu nabídko ých a pop á ko ých ak o ů. 20 U anzi i ních ekonomik můžeme pozo o a aké in e zní Balassů -Samuelsonů e ek , kdy je eálné zhodnoco ání y olané ůs em p oduk i i y u či ém od ě í příčinou p o ná ůs p oduk i i y dalších sek o ech, a ím zacho ání jejich konku enceschopnos i při eálném posílení – iz F ai a Komá ek (1999). 21 Viz např. Flek, Ma ko á a Podpie a (2002). 22 P o pod obnější sh nu í ýs upů empi ické li e a u y měřící B-S e ek iz např. dokumen ECB (2005). 78  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 e ek o li ňo án zejména d ěmi p o ichůdnými endencemi. Růs podílu neobchodo- a elného zboží na HDP i na spo řebě bude zřejmě jeho ýznam z yšo a . Opačným smě em pak může působi ela i ní ná ůs p oduk i i y neobchodo a elném sek o u. S B-S e ek em sou isí hypo éza ela i ního yba ení země ý obními ak o y23 (zejména kapi álem a echnologiemi). Ta o hypo éza říká, že země s odlišným ak o o- ým yba ením důsledku omezené mobili y kapi álu budou mí odlišné ceny neob- chodo a elného zboží (zejména služeb) a odlišné o no ážné eálné ku zy. Boha é země s ela i ně ysokým yba ením kapi álem budou mí ela i ně ysoké mzdy, ela i ně d ahé neobchodo a elné zboží a ela i ně silný eálný ku z, za ímco chudé země s ela i ně nízkým yba ením kapi álem na om budou opačně. I en o model předpokládá ap eciační end eálného ku zu u oz íjejících se ekonomik. S ím, jak y o země ozšiřují s ou kapi álo ou zásobu, bude ůs p oduk i i a p áce sek o u obchodo a elného zboží ychleji než sek o u neobchodo a elného zboží. Díky omu po os ou mzdy, ceny neobchodo a elného zboží i eálná hodno a měny. Dů odem je o, že obou sek o ech po os e podíl kapi álu a p áce, ale sek o u obchodo a elného zboží budou ozšiřo ány kapi álo ě ná očné ý oby. Současnou o no ážnou ap eciaci ku zu o li ňují aké očeká ání budoucího klad- ného ý oje p oduk i i y obchodo a elném sek o u. Nepodaří-li se šak očeká aný end z yšo ání p oduk i i y naplni , bude pozice eálného ku zu hodnocena posléze jako nadhodnocená. 3.1.2 Linde o a hypo éza Linde o a hypo éza ( iz Linde , 1961) popisuje li změny s uk u y domácí spo řeby, j. říká, že s ůs em ekonomické ú o ně ( j. s pos upným p ocesem dohánění yspě- lejších ekonomik) lze očeká a ela i ní ůs pop á ky po neobchodo a elném zboží a službách na úko pop á ky po zboží obchodo a elném,24 což ede k ná ůs u cen daného sek o u a e ýsledku celko é ceno é hladiny. S ejným smě em působí ak o změny p e e encí e p ospěch zboží yšší k ali y. Ty o z ahy byly doloženy empi ickou analýzou.25 Rozdíly e s uk uře spo řeby no ých členských zemí op o i eu ozóně jsou s ále ela i ně ýznamné. Změny s uk u y spo řeby jsou očeká ány i do budoucna, ačkoli se počí á s pos upným poklesem jejich in enzi y. 3.1.3 E ek směnných elací Významnou de e minan ou o no ážné eálné ap eciace je z . e ek směnných elací. Ten říká, že pokud se směnné elace zlepšují z i ulu přízni ějšího ý oje ý ozních cen op o i cenám do ozním, může si daná země „do oli “ eálnou ap eciaci s é měny. 23 Viz Bhagwa i (1984) nebo F ai a Komá ek (1999). Čihák a Holub (2003a) apliko ali podobný p incip na kon e genci e yba ení zemí (neobchodo a elným) lidským kapi álem při dokonalé mobili ě (obchodo a elného) yzického kapi álu. 24 S ůs em boha s í os e o něž spo řeba olného času (zpě ně zahnu á kři ka nabídky p áce), na k e ou se pak áže z ýšení pop á ky po neobchodo a elném zboží (zejména oblas i služeb „péče o člo ěka“). Souběžným e ek em je ela i ní ná ůs cen neobchodo a elném sek o u, k e ý naopak ýše zmíněný end os oucí pop á ky lumí. 25 Viz např. Be gs and (1991), ECB (2005). POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  85 4.3 Reálná ap eciace p ognos ickém apa á u něk e ých dalších cen álních bank Uchopení eálného měno ého ku zu p ognos ickém apa á u cen álních bank yspě- lých ekonomik je op o i cen álním bankám oz íjejících se ekonomik odlišné. P o předs a u přinášíme pohled do analy ického apa á u E opské cen ální banky (ECB) a cen álních bank No ého Zélandu (RBNZ) a Š édska (Riksbank). Odhad budoucího ý oje měno ého ku zu p ognos ickém apa á u ECB je čis ě echnický a je založen na p ůmě u pozo o aných hodno posledních dese i p aco ních dní. Plnohodno nou předpo ěď budoucího ý oje ani hodnocení pozice ku zu eu a ECB nep o ádí. P edikční model ak p acuje pouze s předpokladem exogenně daného kons an ního měno ého ku zu – iz ECB (2006). P ognos ický apa á RBNZ předpokládá dlouhodobou s abili u eálného měno- ého ku zu (RER). Ten se čase pohybuje kolem undamen álně u čené ú o ně, k e á de ac o nepodléhá čas ějším e izím, zn. je shodná p o šechny p ognózy. Dlouhodobá ú o eň RER je nas a ena ak, aby byla konzis en ní s ý ojem os a ních mak oeko- nomických eličin, zejména s nějším zadlužením ekonomiky, dluho ou službou a obchodní bilancí. Ačkoli model RBNZ edy explici ně s eálným ku zem p acuje, mnohem důleži ější ole při o bě p ognózy je připiso ána směnným elacím, jejichž l uk uace li em ceno ých ýky ů mají p o ekonomiku No ého Zélandu daleko ě ší ýznam. V dlouhodobém ho izon u předpokládá Riksbank ámci s ého p ognos ického modelu RAMSES o nos domácí a zah aniční p oduk i i y. Z u edeného yplý á, že model dlouhém období neu ažuje ap eciaci ani dep eciaci eálného o no ážného ku zu, iz Adol son a kol. (2007). Riksbank pak modeluje nominální měno ý ku z na bázi nepok y é ú oko é pa i y, e k e é u ažuje aké ko elaci mezi iziko ou p émií a očeká aným ý ojem měno ého ku zu. Nas a ení hla ní ú oko é sazby Riksbank zá isí mimo jiné i na gapu eálného měno ého ku zu. Ten je počí án jako p ocen ní odchylka ak uálního eálného měno ého ku zu od předpokládaného kons an ního o no ážného ku zu. 5. Vli cen ální banky na ozložení o no ážné eálné ap eciace Rozložení eálné ap eciace na kanál in l ačního di e enciálu a kanál nominální ap eci- ace ku zu zá isí na olbě měno ěpoli ického ežimu. Obecně lze říci, že cílo á- ním měno ého ku zu je cen ální bankou „u olněn“ in l ační kanál (a zm ažen kanál ku zo ý), a udíž se o no ážná eálná ap eciace musí nu ně p oje i e z ýšeném ůs u ceno é hladiny. Při aplikaci ežimu in l ačního cílení je naopak ponechán p os o aké p o pohyb nominálního ku zu, což ob ykle ede k ealizaci eálné ap eciace sk ze oba zmiňo ané kanály. To po zuje i ý oj no ých členských zemích EU ( iz ob ázek 5), kde případě České epubliky, Maďa ska, Polska, Slo enska a Slo inska p obíhala eálné ap eciace oběma kanály. 86  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 Ob ázek 5 Rozklad eálné ap eciace zhledem k eu ozóně – kanál nominálního ku zu a in l ačního di e enciálu Poznámky: E je bazický index nominálního ku zu, PP je pomě bazických indexů zah aniční ceno é hladiny e e enční země (EA12) a domácí ceno é hladiny násobený 100 (leden 1996 = 100), R je eálný ku z ypoč ený jako násobek bazického indexu nominálního ku zu a pomě u ceno ých hladin. Pokles/ ůs ku zu = ap eciace/dep eciace ku zu. Zd oj: Eu os a , las ní ýpoče . POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  87 Vý oj nominálního měno ého ku zu byl éměř po celé sledo ané období podpo- ou eálné ap eciace České epublice a na Slo ensku ( yjma u bulen ního období na počá ku sledo aného období), naopak případě Maďa ska a Polska u o eálnou ap eciaci do počá ku no ého milénia spíše lumil, po é působil p ůmě u neu álně.38 Naopak u pobal ských ekonomik nebyla eálná ap eciace sk ze ku zo ý kanál možná li em aplikace ežimu i xního měno ého ku zu. S a k (2007) é o sou islos i upozo nil na ak , že y no é členské země EU, jež aplikují pe né měno é ku zy (Bulha sko, Es onsko, Li a a Lo yšsko) ykázaly le ech 2005–2007 p ůmě u éměř d ojnásobný hospodářský ůs , a šak s éměř jeden a půl násobně yšší mí ou in l ace op o i zemím s yšší mí ou l exibili y ku zo- ých ežimů (Česká epublika, Maďa sko, Polsko, Rumunsko a Slo ensko). Ten o mak oekonomický ý oj je dle S a ka ozpo u s dosa adní ekonomickou eo ií39 i empi ickou zkušenos í zemí, k e é přis oupily k EU 80. le ech a k e é jsou čas o b ány jako příklad p o po o nání. Předk izo ý ý oj zemí s pe ným ku zem – cha ak- e is ický os oucími mí ami in l ace, sílící ú ě o ou pop á kou podpo o anou až nega i ními eálnými sazbami a ý aznými nějšími ne o no áhami – označil S a k sp á ně a p ozí a ě za náchylný k ex e ním a i nančním šokům. Hla ními ýz ami p o země s plo oucím ku zem byly dle S a ka émže období náp a a u olněných i skál- ních poli ik a ud žení nízké mí y in l ace, k e á byla pod lakem eálné kon e gence. V sou islos i s měno ou poli ikou S a k zdů aznil, že olba ku zo ého ežimu by měla odpo ída speci i ckým po řebám dané země a k přije í eu a by se mělo přis oupi až e ázi ud ži elné ú o ně ekonomické kon e gence. Ačkoli souhlasíme s zením, že olba měno é poli iky by měla bý souladu s podmínkami a po řebami dané země, op o i S a ko i in e p e ujeme předk izo ý ekonomický ý oj no ých členských zemí jako logický důsledek apliko ané mone- á ní poli iky podmínkách kon e gence hospodářské ýkonnos i a ceno ých hladin. S a k o iž dle našeho názo u chybně aplikuje ob yklé zá ě y empi ických ůs o ých modelů, k e é ukazují, že země ykazující yšší mí u in l ace současně dosahují nižšího dlouhodobého ekonomického ůs u. P o eu okandidá y šak pla í odlišná kauzali a, j. že ysokému hospodářskému ůs u odpo ídá ysoké empo o no ážné eálné ap e- ciace, k e é může bý s řebáno zemích s pe nými ku zo ými ežimy pouze in l ací. Od ud zřejmě p amení S a ko o pozo o ání o kladné ko elaci in l ace s ůs em HDP i ho izon u delším než je jeden hospodářský cyklus a u áděné disku abilní zá ě y p o skupinu eu okandidá ů aplikující jak olné, ak i i xní ku zo é ežimy. 6. Sh nu í Dlouhodobé eálné zhodnoco ání měny je jedním z klíčo ých aspek ů nominální a eálné kon e gence anzi i ních ekonomik. T adičním nás ojem meziná odního po o ná ání s upně ekonomické kon e gence jedno li ých zemí je yuži í z ahu HDP na oby a ele pa i ě kupní síly a s o na elné ceno é hladiny, mezi nimiž byla 38 Jako speci i cký se je í případ Slo inska, k e é apliko alo poli iku nepřímého cílo ání eálného ku zu. 39 Z eo e ického hlediska by olba ku zo ého ežimu neměla o li ňo a ekonomickou ýkonnos . Na íc empi ické s udie ob ykle ukazují na přízni ý li ežimu i xního ku zu na in l aci. 88  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 zjiš ěna silná empi ická zá islos . Růs s o na elné ceno é hladiny kon e gujících zemí je ek i alen ní posilo ání eálného měno ého ku zu. Ro no ážná eálná ap eci- ace měny při om p obíhá buď kanálem zhodnocení nominálního ku zu, nebo sk ze in l ační di e enciál ůči e e enční zemi ( našem kon ex u eu ozóně), či kombinací obou zmíněných. Do síly a y alos i endu eálného měno ého ku zu anzi i ních ekonomik se p omí ají ak o y speci i cké p o kon e genční období. Mezi hla ní zd oje ( o no- ážné) eálné ap eciace řadíme: (i) Balassů -Samuelsonů e ek , (ii) Linde o a hypo- éza, (iii) e ek směnných elací, (i ) příli přímých zah aničních in es ic, ( ) li změny s uk u y domácí spo řeby či ( i) působení pos upného u olňo ání s á em adminis o aných cen. K ohodnocení sku ečné pozice eálného ku zu op o i ku zu o no ážnému bylo eo ii y inu o a p axi použi o několik modelů. Jedním z p oblémů, se k e ým se p axi é o sou islos i se ká áme, je pomě ně ysoký s upeň nejis o y. Za ne o no- ážný lze ob ykle po ažo a až s a , kdy je sku ečný ku z ý azně zdálen od ku zu o no ážného (cca o íce než 10 %), a o případě, kdy je ako ého ýsledku dosa- ženo použi ím několika nezá islých modelů zá o eň. ČNB odhado ala do oku 2008 o no ážnou eálnou ap eciaci p os ředí modelu QPM na bázi nepok y é ú oko é pa i y me odou Kalmano a i l u. V časo ém ho i- zon u le 1995–2010 yhodnoco al en o přís up p ůmě né empo eálné ap eciace na cca 4–5 %. Odhady eálné ap eciace ukazo aly pře ážně na její zpomalo ání čase. Pozna ky o p ocesu eálné ap eciace lze y odi i z no ého p ognos ického modelu g3. Kons ukce modelu g3 se šak od modelu QPM zásadně liší; přímé po o nání endů eálné ap eciace není p o o možné. Rozložení o no ážné eálné ap eciace do kanálu in l ačního di e enciálu a kanálu nominální ap eciace zá isí na olbě měno ěpoli ického ežimu. Obecně lze říci, že cílo áním měno ého ku zu je cen ální bankou „u olněn“ in l ační kanál (a zm ažen kanál ku zo ý), a udíž se o no ážná eálná ap eciace musí nu ně p oje i e z ýšení domácí in l ace. Při aplikaci ežimu in l ačního cílení je naopak ponechán p os o aké p o pohyb nominálního ku zu, což ede k ealizaci eálné ap eciace sk ze oba zmiňo- ané kanály. Celko ě yslo ujeme názo , že in l ační cílení s l exibilním měno ým ku zem je hodnějším a bezpečnějším měno ěpoli ickým ežimem p o ychle kon e gující země, p o ože pokud je edena eálná ap eciace ýh adně kanálem yšší in l ace, ede o k nízkým eálným ú oko ým sazbám, na ůs ání ni řních i nějších ne o no áh, což následně činí ako é země íce z ani elné době u bulencí či k izí. Os a ní hospo- dářské poli iky jsou pak pře ížené, esp. nejsou schopny ýše u edené ne o no áhy yřeši . POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  89 Li e a u a ADOLFSON, M. a kol. 2007. RAMSES – a New Gene al Equilib ium Model o Mone a y Policy Analysis. Economic Re iew. 2007, no. 2. BEGG, I. 2005. Ca ch-up, he T ansi ion o Full Pa icipa ion in EMU and Financial S abili y. [Pape p esen ed a Resea ch Con e ence on Financial S abili y and he Con e gence P ocess in Eu ope.] B ussels, 2005. BERGSTRAND, J. H. 1991. S uc u al De e minan s o Real Exchange Ra es and Na ional P ice Le els: Some Empi ical E idence. The Ame ican Economic Re iew. Ma ch 1991, ol. 81, no. 1, pp. 325–334. BHAGWATTI, J. 1984. Why a e Se ices Cheape in he Poo Coun ies? The Economic Jou nal. 1984, ol. 94, pp. 279–286. BRŮHA, J.; PODPIERA, J. 2007. T ansi ion Economy Con e gence in a Two-Coun y Model: Implica- ions o Mone a y In eg a ion. [Eu opean Cen al Bank Wo king Pape Se ies, no. 740, 2007.] BULÍŘ, A.; ŠMÍDKOVÁ, K. 2004: Exchange Ra es in he New EU Accession Coun ies: Cha Ha e We Lea ned om he Fo e unne s. [Czech Na ional Bank Wo king Pape Se ies, no. 10, 2004.] ČIHÁK, M.; HOLUB, T. 2000. Ceno á kon e gence k EU – p oblém ela i ních cen. Poli ická ekonomie. 2000, ol. 48, no. 5, pp. 660-671. ČIHÁK, M.; HOLUB, T. 2001. Ceno á kon e gence k EU – pá nezodpo ězených o ázek. Finance a ú ě . 2001. ol. 51, no. 6. ČIHÁK, M.; HOLUB, T. 2003a. P ice Con e gence o he EU: Wha Do he 1999 ICP Da a Tell Us? [Czech Na ional Bank Wo king Pape Se ies, no 2, 2003.] ČIHÁK, M.; HOLUB, T. 2003b. P ice Con e gence: Wha Can he Balassa-Samuelson Model Tell Us? [Czech Na ional Bank Wo king Pape Se ies, no. 8, 2003.] ČIHÁK, M.; HOLUB, T. 2005. P ice Con e gence in EU Accession Coun ies: E idence om he In e na ional Compa ison. Économie In e na ionale. 2005, ol. 2, no. 102, pp. 59–82. ČNB. 2003–2008. Baseline p ognóz si uačních zp á ČNB. [In e ní ma e iál ČNB.] ČNB. 2007–2008. Analýzy s upně ekonomické sladěnos i České epubliky s eu ozónou. h p:// www.cnb.cz/m2expo /si es/www.cnb.cz/cs/meno a_poli ika/s a egicke_dokumen y/download/ analyzy_sladenos i_2008.pd . ČNB. 2008. 5. Si uační zp á a o hospodářském a měno ém ý oji. In e ní ma e iál ČNB. K ě en 2008 DĚDEK, O. 2001. Výz y nominální a eálné kon e gence. Poli ická ekonomie. 2001, oč. 49, č. 6, pp. 755–770. DOBRINSKY, R. 2006. P ice Ca ch-up In l a ion and Nominal Kon e gence: The Balancing Ac o New EU En an s. Economic Sys ems. 2006, ol. 30, no. 4, pp. 424–442.. DURČÁKOVÁ, J. 2009. Sys émy měno ých ku sů, jejich olba anzi i ních ekonomikách a dopady na ý oj in l ace. Poli ická ekonomie. 2009, oč. 57, č. 3, s. 344–360. ECB. 2005. The impac o eal con e gence on in l a ion in he new EU membe s a es. Di ec o a e Gene al Economics [SEC/GENC/05/4/07A]. ECB. 2006. WGF Repo on Eu osys em Mac oeconomic P ojec ion P odedu es and Techniques. [WGF/183 e 2/06]. ÉGERT, B. a kol. 2003. The Balassa-Samuelson E ec in Cen al and Eas e n Eu ope: My h o Reali y? Jou nal o Compa a i e Economics. 2003, ol. 31, pp. 552–572. ÉGERT, B.; HALPERN, L., MACDONALD, R. 2004. Equilib ium Exchange Ra es in Cen al and Eas e n Eu ope: Pas expe ience and u u e p ospec s. [EUI con e ence, May 2004.] ÉGERT, B.; HALPERN, L., MACDONALD, R. 2005. Equilib ium Exchange Ra es in T ansi ion Economies: Taking S ock o he Issues. [Wo king Pape no. 106] Na ional bank o Aus ia, 2005. 90  POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010 FLEK, V.; MARKOVÁ, L.; PODPIERA, J. 2002. Sec o al p oduc i i y and Real Exchange Ra e App ecia ion: Much Ado abou No hing? [Czech Na ional Bank Wo king Pape ., no. 4] ČNB, 2002. FRAIT, J.; KOMÁREK, L. 1999. Dlouhodobý o no ážný eálný měno ý ku z ko uny a jeho de e mi- nan y. [Výzkumná p áce ČNB č. 9] ČNB, 1999. FRAIT, J.; KOMÁREK, L. 2001. Na ces ě do EU: nominální a eálná kon e gence anzi i ních ekonomikách. Finance a ú ě . 2001, ol. 51, no. 6, s. 314–330. GHIRONI, F.; MELITZ, M. 2005. In e na ional T ade and Mac oeconomic Dynamics wi h He e ogeneous Fi ms. Qua e ly Jou nal o Economics. Augus 2005, ol. CXX, pp. 865–915. HOLUB, T.; KRÁL, P. 2006. O ěření předpokladů o empu o no ážné eálné ap eciace s upu- jících do č le ních mak oekonomických p ognóz. [Příloha 3 Si uační zp á y o hospodářském a měno ém ý oji 2006. In e ní ma e iál ČNB.] ČNB, 2006. HORVÁTH, R.; KOMÁREK, L. 2007. Equilib ium Exchange Ra es in he EU New Membe s: Me hodology, Es ima ion and Applicabili y o ERM II. P ague Economic Pape s. 2007, ol. 16, no. 1, pp. 24–37. LINDER, B. S. 1961. An Essay on T ade and T ans o ma ion. S ockholm: Almq is & Wiksell, 1961. LÓPEZ-SALIDO, J. D.; QUIRÓS, G. P. 2006. Compa a i e Analysis: Real Con e gence, Cyclical Synch ony and In l a ion Di e en ials. The Analysis o he Spanish Economy: Da a, Ins umen s and P ocedu es. Banco de Espaňa, 2006, pp. 409–433. MANDEL, M.; TOMŠÍK, V. 2008. Reálný ku s české ko uny a ceny meziná odně neobchodo a elných s a ků. Ac a Oeconomica P agensia, 2008. ol. 16, no. 3, pp. 3–12. SINGER, M. 2005. S o nání emp hospodářského ůs u. In Měříme sp á ně HDP? Cen um p o ekonomiku a poli iku, 2005, č. 39, s. 29–53. SLAVÍK, C. 2007. Reálná kon e gence České epublice k E opské unii po o nání s os a ními no ými členskými zeměmi. Poli ická ekonomie. 2007, ol. 55, no. 1, s. 23–40. STARK, J. 2007. Fas , bu sus ainable? Challenges and policy op ions o he ca ching-up p ocess o cen al and eas e n Eu opean coun ies. [Speech a he Economic con e ence on cen al, eas e n and sou h-eas e n Eu ope, F ank u am Main, 1 Oc obe 2007.] ŠMÍDKOVÁ, K. 2001. Můžeme mí obojí? – Reálná a nominální kon e gence období příli u přímých zah aničních in es ic. Finance a ú ě . 2001, oč. 51, č. 6, s. 364–393. VÁVRA, D. 1996. Nominal e sus Real Con e gence in a CEE T ansi ion Coun y: Do he Maas ich C i e ia Make Sense o he Czech Republic? [CERGE-EI, Discussion Pape Se ies.] 1999, no. 16. VEJMĚLEK, J.; ŠKOP, J. 2009. Od pa i y kupní síly k NATREXu – případ české ko uny. Poli ická ekonomie. 2009, ol. 57, no. 3, pp. 323–343. VINTROVÁ, R. 2005. Co neodhaluje HDP při analýze ekonomického ůs u a eálné kon e gence. [Wo king Pape CES VŠEM, no. 1, 2005]. VINTROVÁ, R. 2007. Reálná a nominální kon e gence zemích s ředoe opské pě ky. Poli ická ekonomie. 2007, ol. 55, no. 2, pp. 206–225. VINTROVÁ, R. 2008. Česká a slo enská ekonomika 15 le po ozdělení. Poli ická ekonomie, 2008, ol. 56, no. 4, pp. 449–466. VOJINOVIČ, B.; OPLOTNIK, Ž. 2008. Real Con e gence in he New EU Membe S a es. P ague Economic Pape s. 2008, ol. 17, no. 1, pp. 23–39. ŽĎÁREK, V. 2006. Nominální kon e gence České epublice – yb ané aspek y a implikace. [Wo king Pape CES VŠEM, no. 6, 2006]. ŽĎÁREK, V. 2008. Some hough s on nominal con e gence, i s d i e s and de e minan s o he new EU membe s s a es p epa ing he Eu o adop ion. P ague Economic Pape s. 2008, ol. 17, no. 4, pp. 291–318. ŽĎÁREK, V.; ŠINDEL, J. 2007. Real and Nominal Con e gence and he New EU Membe S a es – Ac ual S a e and Implica ions. P ague Economic Pape s. 2007, ol. 16, no. 3, pp. 195–219. POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2010  91 A LONG-TERM REAL APPRECIATION AS THE PHENOMENON OF ECONOMIC CONVERGENCE Luboš Komá ek, Uni e si y o Economics, P ague; Technical Uni e si y Os a a; ČNB, Na Příkopě 28, CZ – 115 03 P ague 1 ([email p o ec ed]); Kamila Kop nická, Cha les Uni e si y in P ague; ČNB, Na Příkopě 28, CZ – 115 03 P ague 1 ([email p o ec ed] ); Pe K ál, ČNB, Na Příkopě 28, CZ – 115 03 P ague 1 (pe [email p o ec ed]). Abs ac The pape discusses he phenomenon o long- e m eal equilib ium app ecia ion o he ko una in he con ex o economic, i.e. nominal and eal con e gence. The eal app ecia ion can ake place ei he h ough a nominal exchange a e channel o h ough in l a ion di e en ial channel is-à- is he e e ence coun y, o h ough a combina ion o hose wo channels. Howe e , he choice o mone a y policy egime p ede e mines he occu ence and in ensi y o hose channels. Subsequen ly, he pape summa izes he sou ces o equilib ium eal app ecia ion, i.e. Balassa- Samuelson e ec , he e ec o e ms o ade, FDI in l ows, he impac o changes in he s uc u e o domes ic consump ion and he e ec o s a e adminis a i e p ices. I also p esen s ange o models which a e applicable o es ima ion o equilib ium ( eal) exchange a e. Finally, he pape p esen s and discusses ajec o y o equilib ium eal app ecia ion esul ing om models o he CNB (QPM, g3 and o he s). Keywo ds Real app ecia ion, mone a y policy, equilib ium exchange a e, Czech Republic, Czech Na ional Bank JEL Classi i ca ion F31, E58