Příspěvek k řešení problematiky zakládání staveb na báňských výsypkách Severočeského hnědouhelného revíru

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ PŘÍSPĚVEK K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ZAKLÁDÁNÍ STAVEB NA BÁŇSKÝCH VÝSYPKÁCH SEVEROČESKÉHO HNĚDOUHELNÉHO REVÍRU DOKTORSKÁ DISETAČNÍ PRÁCE OSTRAVA, 2006 ING. MILAN VĚTROVSKÝ 2 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA GEOTECHNIKY A PODZEMNÍHO STAVITELSTVÍ PŘÍSPĚVEK K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ZAKLÁDÁNÍ STAVEB NA BÁŇSKÝCH VÝSYPKÁCH SEVEROČESKÉHO HNĚDOUHELNÉHO REVÍRU DISERTAČNÍ PRÁCE DOKTORSKÉHO STUDIA STUDIJNÍ PROGRAM : P 3607 STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OBOR : 2102 GEOTECHNIKA ING. MILAN VĚTROVSKÝ ŠKOLITEL : DOC. ING. ROBERT KOŘÍNEK, CSC. OSTRAVA, LEDEN 2006 3 Zápis ke s udiu dne : 7.9.1999 Předmě y s udijní čás i indi iduálního s udijního plánu dok o ského s udia : • S abili a s ahů a sanace po uch s ahů • Zakládání s a eb • Geo echnika skládek a odpadů • Rozpojo ání ho nin • Německý jazyk • Podzemní s a i els í • Geo echnika a geo echnické s a by S á ní dok o ská zkouška byla ykonána dne : 4.12.2003 Předmě y s á ní dok o ské zkoušky : • S abili a s ahů a sanace po uch s ahů • Inžený skogeologická klasi ikace ho nino ého masi u • Moni o ing a in e sní analýza Teze dise ační p áce : Zakládání s a eb na báňských ýsypkách Se e očeského hnědouhelného e í u Žádos o obhajobu dok o ské dise ační p áce byla podána dne : 2.5.2006 Oponen i dise ační p áce dok o ského s udia : • P o . Ing. Jose ALDORF, D Sc. • P o . Ing. I an VANÍČEK, D Sc. • Doc. Ing. Kamila WEIGLOVÁ, CSc. 4 P ohlašuji, že jsem dok o skou dise ační p áci na éma “Příspě ek k p oblema ice zákládání s a eb na báňských ýsypkách Se e očeského hnědouhelného e í u” řešil samos a ně, a že jsem u edl eške ou použi ou li e a u u. V Os a ě, 31.ledna 2006 5 Obsah Ano ace ................................................................................................................................. 8 Anno a ion ............................................................................................................................. 9 1. Ú od a přehled současného s a u p oblema iky ...............................................................10 1.1 Cíl dise ační p áce.........................................................................................................12 1.2 Použi é me ody řešení ....................................................................................................12 1.3 Vlas nos i ýsypky jako základo é půdy .........................................................................13 2. Všeobecné údaje o ýsypkách se e očeské pán i ........................................................13 2.1 Výsypka Me ku ..............................................................................................................14 2.2 Výsypka P unéřo ..........................................................................................................15 2.3 Výsypka Libouš ..............................................................................................................17 2.4. Výsypka elkolomu Českoslo enské A mády (VČSA) ...................................................19 2.5 Výsypka dolu Jan Š e ma (DJŠ) ....................................................................................20 2.6 Výsypka Ob ánců mí u ...................................................................................................21 2.7 Růžodolská ýsypka .......................................................................................................22 2.8 Velebudická ýsypka ......................................................................................................23 2.9 Výsypka Sla inice – Čepi ohy .........................................................................................23 2.10 S řimická ýsypka .........................................................................................................24 2.11 Výsypka Malé Březno ...................................................................................................24 2.12 Rado esická ýsypka ...................................................................................................25 2.13 Vni řní ýsypka elkolomu Maxim Go kij .......................................................................26 2.14 Výsypka Pok ok - elkolom Maxim Go kij (VMG) ..........................................................27 2.15 Lochočická ýsypka ......................................................................................................27 2.16 Žichlická ýsypka..........................................................................................................29 2.17 Výsypka Ka eřina – Modlany u Teplic Čechách .........................................................31 2.18 Dílčí zá ě o šeobecných údajích ýsypek ..................................................................33 3. S a ba báňských ýsypek ................................................................................................34 4. P ůběh p oměn zemino ých ma e iálů ýsypek ................................................................36 5. Mine alogické las nos i zemin ýsypek ..........................................................................43 6. Přehled s a eb na ýsypkách ...........................................................................................44 7. Inžený skogeologický p ůzkum ýsypek ...........................................................................56 7.1 Me ody přímého sondo ání ............................................................................................59 7.1.1 V ané sondy ...............................................................................................................59 6 7.1.2 Kopané sondy a sondo é ýhy .....................................................................................61 7.1.3 Labo a o ní me ody .....................................................................................................62 7.2 Me ody nepřímého sondo ání ........................................................................................63 7.2.1 Pene ační zkoušky .....................................................................................................64 7.2.2 P esiome ické zkoušky ...............................................................................................65 7.2.3 Za ěžo ací zkoušky .....................................................................................................67 7.2.4 Geo yzikální měření .....................................................................................................70 7.2.5 Geode ické me ody ......................................................................................................71 7.2.6. Dílčí zá ě k inžený skogeologickému p ůzkumu ýsypek ..........................................74 8. S abili a ěles ýsypek ......................................................................................................74 8.1 Moni o ing - me ody kon olního sledo ání s abili y ýsypky ...........................................77 8.1.1 Přesná inklinome ie ....................................................................................................78 8.1.2 Geode ická měření ......................................................................................................79 8.1.3 Měření pó o ého laku .................................................................................................80 8.2 Příklad moni o o ání s abili y ýsypky ............................................................................82 8.3 U čení s upně bezpečnos i ýsypko ého ělesa .............................................................90 9. Teo e ické podklady p o sedání ýsypek ..........................................................................92 10. Moni o o ání napja os i a de o mací základo é půdy ýsypek ........................................95 11. Moni o o ání nější ýsypky Libouš ............................................................................. 100 12. Výsledky kon olního sledo ání yb aných objek ů ....................................................... 103 12.1 Mos přes paso ou dop a u na homogenizační skládce uhlí (HMGS) doly Nás up Tušimice ............................................................................................................................. 103 12.2 Mos y přes paso ou dop a u Doly Nás up Tušimice .................................................. 106 12.2.1. Posouzení únosnos i podle I. mezního s a u .......................................................... 106 12.2.2. Posouzení únosnos i podle II. mezního s a u ......................................................... 108 12.3 Ná h úp a y podzákladí ............................................................................................ 112 12.4 Mos paso é dop a y PD 279 Doly Nás up Tušimice .............................................. 116 13. Za ěžo ací zkoušky na ýsypce ................................................................................... 118 13.1 Moni o o aná za ěžo ací zkouška zkušebním násypem na ýsypce Me ku p o p ojek homogenizační skládky uhlí Doly Nás up Tušimice ............................................................ 118 13.1.1 Výsledky měření moni o o acími přís oji................................................................. 119 13.1.2 Modelo ání za ěžo ací zkoušky ýsypky p o zjiš ění pře á ných las nos í ýsypky me odou konečných p ků (MKP) ....................................................................................... 120 13.1.2 Od ození pře á ných las nos í ýsypko ého podloží ............................................ 123 13.2 Za ěžo ací zkouška zkušebního úseku kolejo é d áhy HMGS ................................... 133 7 13.2.1 P ůběh za ěžo ací zkoušky ..................................................................................... 134 13.2.2 Výsledky měření ...................................................................................................... 135 13.3 Za ěžo ací zkouška na ýsypce 5. k ě na, dálnice D8 ............................................... 142 14. Dopo učené způsoby zakládání s a eb na ýsypkách .................................................. 145 14.1 Zlepšo ání las nos í ýsypko ých zemin .................................................................. 145 14.1 Injek áž ýsypko é zeminy ......................................................................................... 146 14.2 Hu nění ....................................................................................................................... 146 15.2.1 Zhu ňo ací pilo y ..................................................................................................... 147 14.2.2 Zhu ňo ání ázem - dynamická konsolidace ............................................................ 149 14.2.3 Zhu ňo ání ýbuchy ................................................................................................ 149 14.2.4 Předkonsolidace ...................................................................................................... 149 14.2.5 Te mická s abilizace ................................................................................................ 150 14.3 Hlubinné základy ........................................................................................................ 150 14.3.1 P oblémy hlubinného zakládání na pilo ách ............................................................. 150 14.3.2 Před ážené pilo y F anki .......................................................................................... 152 15. Kons ukční sys émy budo při zakládání ..................................................................... 153 16. Současný s a p oblema iky e s ě ě ........................................................................... 154 17. Příspě ek p o ědu....................................................................................................... 155 18. Přínos p o společenskou p axi ..................................................................................... 155 19. Zá ě ............................................................................................................................ 156 20. Li e a u a ...................................................................................................................... 163 20.1 Publikace .................................................................................................................... 163 20.2 Ná odní no my ............................................................................................................ 164 20.3 In e ne ....................................................................................................................... 164 21. Seznam las ních p ací z ahujících se k éma u ......................................................... 164 22. Seznam yob azení ...................................................................................................... 165 Mapo á příloha. SEVEROČESKÁ HNĚDOUHELNÁ PÁNEV, M 1 : 85 000. 8 Ano ace V se e ních Čechách se nacházejí ozlehlé plochy poznamenané ho nickou činnos í. Ta o území jsou dnes ekul i o ána ces ou zemědělské, lesnické a odohospodářské ekul i ace. V zájmu společnos i je na ace y o plochy pos ižené ho nickou činnos í zpě k plnému obecnému uží ání če ně ealizace no é ýs a by. P áce na éma “Příspě ek k p oblema ice zákládání s a eb na báňských ýsypkách Se e očeského hnědouhelného e í u” je zaměřena na popis současného s a u ýsypko ého hospodářs í a ýsledků apliko aného ýzkumu oblas i zakládání s a eb na ýsypkách. P áce u ádí, dokumen uje a hodno í s a by, k e é byly na ýsypkách ealizo ány. Sous ředí se na p o ádění inžený skogeologických p ůzkumů na ýsypkách a u ádí ýsledky, k e ých je při é o činnos i dosaho áno. Je zde popsána daná p oblema ika a zkušenos i s moni o o áním s abili ních pomě ů ýsypek a ealizo aných s a eb na ýsypkách. Obsahuje soubo ýsledků z moni o o ání s a eb, ěles ýsypek a z p o ádění za ěžo acích zkoušek. Výsledků z ěch o činnos í je yuži o při ma ema ickém modelo ání. Na základě ýsledků kon olního sledo ání, ma ema ického modelo ání a zkušenos í, jsou zde u edeny dopo učení a pos upy při zakládání s a eb na ýsypkách. 9 Anno a ion The e a e la ge a eas a ec ed by mining ac i i ies in No h Bohemia. The eclama ion is pe o med ans o ming he a eas in o a mland, o es and/o wa e ese oi s. The socie y has an in e es in he gene ally ull land-use o e u ned a eas, including new cons uc ion enginee ing. Theme o hesis “The con ibu ion o he issue o building ounda ions on mining dumps in No h Bohemian b own coal basin” p o ides insigh in o he p esen s a e o dump managemen and applied esea ch esul s in he ield o building ounda ion on he dumps. The hesis p esen s, discuss, and e alua es he building cons uc ions ealized a dumps. I is ocusing on he enginee ing geology explo a ion on dumps and examines cu en esul s. The expe ience in he moni o ing o dump slopes and ealized cons uc ions s abili y is desc ibed in he hesis. I con ains se o cons uc ions and dumps s abili y moni o ing esul s and load es s esul s. The esul s o hese ac i i ies a e u ilized o ma hema ical simula ion. Recommenda ions and ins uc ions o ounda ion o buildings on dumps a e p esen ed on he basis o he moni o ing and e i ica ion, ma hema ical simula ion and p ac ical expe ience. 16 podk ušnoho ské po oky, od P unéřo ského po oka na západě po Chomu o ku na ýchodě. P o o byl ybudo án z . umělý podk ušnoho ský pře aděč. Po cho é ody byly ím o ozsáhlým odohospodářským dílem pře edeny. Ob .2.3 Výsypka P unéřo , ekul i o aná čás le o, p a o ukládání odpadů Přes o musí báňský p o oz na řadě mís řeši od odnění značných pří oků podzemních i po cho ých od směřujících do ěžebních p os o ů dejekčními kužely k a é ních p olu iálních š ě ků a zby ko ými oky. Z lášť ýznamný byl ozsáhlý kužel p unéřo ského po oka, k e ý zasaho al až hluboko do p os o u lomu. Akumulace š ě ků dosaho aly mocnos í 10 až 15 m. Báňské pos upy na lomu i na ýsypce byly ždy p o ázeny nu nos í řeši od odnění. De ini i ní od odnění bylo řešeno pomocí cen ální sbě né jímky umís ěné nejnižším mís ě lomu. Jímka byla od odňo ána podzemní š olou. Ten o sys ém byl pře ušen počá kem 90- ých le minulého s ole í po ukončení zakládání. S ou ozlohou pa ří pře ýšená ni řní ýsypka P unéřo k menším ýsypko ým ělesům Se e očeské hnědouhelné pán i. Vzhledem k zab ané ploše území dosahující cca 2,67 milionů m2 a dosa adní kuba uře cca 120 milionů m3 uložených zemin má pomě ně ysoký koe icien yuži í. Hodno a ě ší než 45 m3 . m-2 je doposud nej ě ším koe icien em ze šech ýsypko ých lokali Dolů Nás up Tušimice. Maximální mocnos ýsypky je cca 70 m, maximální pře ýšení cca 50 m. S ohledem na nízkou geomechanickou k ali u zakládaných zemin a zho šující ak o y (úklon podloží ýsypky, z odnění), jsou gene ální sklony ýsypky pomě ně ploché a o ozmezí 1 : 10 až 1 : 13,5. Op imální mezní ýšky jedno li ých ýsypko ých e áží se pak podle k ali y zakládaných zemin pohybo aly ozmezí 12 až 15 m. 17 V p ůběhu budo ání ýsypko ého ělesa byly zaznamenány zá ažnější s abili ní p oblémy hla ně na ýchodních a jižních s azích ýsypky. U edené s aho é de o mace byly dů odem k ybudo ání inžený skogeologického moni o ingu spočí ajícího geode ickém sledo ání, e ybudo ání hyd ogeologických pozo o acích ů, měřidel pó o ého laku a inklinome ických ů. Západní p os o y ýsypky P unéřo byly yuží ány p o si uo ání skládek uhého komunálního odpadu. Ta o čás je již lesnicky ekul i o ána. Dnes je ýchodní čás yuží ána jako elkokapaci ní úložiš ě odpadních hmo z epelných elek á en, ať již e o mě popelo in nebo p oduk ů po odsíření (ob .2.3). 2.3 Výsypka Libouš D uhým nej ě ším ýsypko ým ělesem Dolů Nás up Tušimice je ýsypka Libouš, dří e nazý aná Březno. Je o zemní ěleso dnes již spojené nější a ni řní ýsypky. Celko á kuba u a činí íce než 350 mil. m3 založených hmo . Ob .2.4 Vnější ýsypka Libouš Vp a o na pozadí Nech anická přeh ada. Ob .2.5 Vni řní ýsypka Libouš 18 Vnější ýsypka Březno je spja a s oz ojem s ejnojmenného lomu a s ým způsobem i s ealizací odního díla Nech anice, k e é se nachází jejím jižním předpolí. Ty o d a objek y pak u čily koncepci si uo ání dalších objek ů. Jedná se o inžený ské linio é s a by, k e é byly umís ěny mezi ýsypku a odní nád ž Nech anice. Dokončení odního díla Nech anice oce 1968 a zahájení ěžby lomu Březno spadá přibližně do s ejného časo ého období. O í ka lomu a ím i zahájení zakládání na nější ýsypce začalo září 1966. Za ok, září 1967, byl lom zas a en. Po přehodnocení pali oene ge ické základny Českoslo enské socialis ické epubliky byla ěžba lomu obno ena dubnu 1970. V současné době je lom Libouš (dří e Březno) jedním z nej ě ších elkolomů činných Se e očeské hnědouhelné pán i. Z inžený skogeologického hlediska je ýsypka lemující ko ido inžený ských linio ých s a eb ( enko ní edení 35 kV Dolů Nás up Tušimice, přeložka Lužického po oka, uhelná lečka do s anice Březno, ho ko od, s usko ody elek á en Tušimice, silnice Kadaň - Březno a linky ysokého napě í 35 kV a 220 kV) územním ělesem s nej ě ším izikem možných eřejných s ře ů. Tu o sku ečnos si Doly Nás up plně u ědomují a p o edly řadu s abilizačních opa ření. Mezi ně pa ří ybudo ání p e en i ních s abilizačních kamenných žebe , je zde p o ozo án sys ém kon olního inžený skogeologického sledo ání. Za 23 le p o ozu ěžební lokali y se pos upně oz íjela obě ýsypná ělesa a došlo k jejich p opojení. V současné době je p o ozo ána pouze ni řní ýsypka – ob ázek 2.5. Výsypka Libouš je ozsáhlé zemní ěleso ozkládající se na ploše ě ší než 9,5 mil. m2, kde bylo založeno přes 350 mil. m3 zemních hmo . Koe icien yuži í ýsypky je doposud pomě ně nízký – 36 až 37 m3 . m-2. Vzhledem k dalšímu oz oji ýsypky bude na ůs a . Maximální mocnos dosahuje její nější čás i cca 72 m, u ni řní čás i 65 m. S á ající dosažené gene ální sklony s ahů dosahují hodno y 1 : 10. Jsou o sklony přízni é i z celo e í ního hlediska. Výsypka Libouš se doposud y íjí a je jedním z mála ýsypko ých ěles nepos ižených ážnějšími ozsáhlými s aho ými de o macemi. Jis é p oje y nes abili y byly zaznamenány oce 1991 na západních s azích ni řního ýsypko ého ělesa e smě u k úložiš i popelů elek á ny Tušimice. Vnější ýsypka Libouš je zemním ělesem s nej íce oz inu ým moni o o acím sys émem spočí ajícím komplexu po cho ých a podzemních moni o o acích me od. Na ýsypce jsou s abilizo ány geode ické pozo o ací body, pozo o ací hyd ogeologické y, inklinome ické y a y s měřidly pó o ých laků. 19 Podél jihozápadní a západní pa y s ahu je ybudo ána I. e apa e knu ých s abilizačních žebe ních bloků a zp aco án p ojek jejich doplnění na základě ýsledků moni o ingu. Čás ýsypky je již úspěšně sado nicky a zemědělsky ekul i o ána. S ohledem na méně k ali ní ypy zemin je hodně olena i zakládací echnologie na ni řní ýsypce. Ob .2.6 Zakládání odpadů z elek á en Tušimice Jednou ze zajíma os í ýsypky Libouš je i sku ečnos , že na ní byl ybudo án objek na biodeg adaci zemin kon amino aných opnými p oduk y, skládka komunálního odpadu p o měs a Kláš e ec nad Ohří, Kadaň, Chomu o a úložiš ě p oduk ů ze spalo acích p ocesů elek á ny Tušimice II (ob .2.6). 2.4. Výsypka elkolomu Českoslo enské A mády (VČSA) Koncepční báňský oz oj oho o území byl zp aco án oce 1965 ámci IV. a ian y “S udie Sla inicko – Komořanské oblas i“. Pods a ou é o a ian y byl oz oj dolů Jan Š e ma a elkolomu Českoslo enské a mády ozšířených dobý acích p os o ech, jejich ekons ukce a in enzi ikace. Ob . 2.7 Výsypka VČSA Po ybudo ání no ého odohospodářského komplexu, zajišťujícího och anu lomů a zásobo ání p ůmyslo ých podniků oblas i uži ko ou odou, byly y ořeny podmínky p o oz oj báňských pos upů ozšířených dobý acích p os o ech a p o přechodné spojení po ubních on obou lomů, če ně y oření společné ni řní 20 ýsypky. Koo dino anými báňskými pos upy ýs a by é o ýsypky byly y ořeny předpoklady p o následné pře edení důleži ých inžený ských linio ých sí í do mohu ného zemního ělesa, ořeného pods a ě č yřmi společnými ýsypko ými e ážemi. Ten o z . E ěnický ko ido konečné podobě předs a uje ýsypko é ěleso ýšky 120 – 170 m, délky 3,6 – 5,0 km a objemu 521 mil. m3 zemin, čás ečně založených na ukloněné podložce. Jeho dokončením byl současně ozdělen společný ýsypný p os o dolu Jan Š e ma (DJŠ) a elkolomu Českoslo enské a mády. Vni řní ýsypky obou lomů se dále oz íjely samos a ně. Vni řní ýsypka VČSA na ob .2.7 je ymezena dobý acím p os o em lomu oh aničeným na západě linií No é Sedlo – Vysoká Pec, na se e u linií po ubní on y pod úpa ím K ušných ho , na ýchodě dobý acím p os o em dolu Ob ánců mí u a na jihu ělesem E ěnického ko ido u. Zakládání ýsypky e yuhleném p os o u bylo zahájeno oce 1959 na ýpadlo ých ýsypkách při současném p o ozo ání nější ýsypky Ho nojíře ínské a později Růžodolské ýsypky. Koe icien yuži í ýsypky činí 70 m3 . m-2. 2.5 Výsypka dolu Jan Š e ma (DJŠ) Zakládání zemin do ni řního ýsypného p os o u bylo zahájeno oce 1958. Od oho o oku byla zahájena i ýs a ba zemního ělesa E ěnického ko ido u jako společné ýsypky VČSA a DJŠ. V p ní čás i ýs a by společné ýsypky VČSA a DJŠ – E ěnického ko ido u e smě u od Komořan a do E ěnic byl podél silnice ynechán p os o při zakládání, e k e ém bylo do oku 1980 p o ozo áno odkališ ě úp a ny uhlí Komořanech. S ahy nad odkališ ěm jsou od oku 1972 lesnicky ekul i o ány. Do oku 1987 byla dokončena základní ýsadba. Bylo ybudo áno komunikační p opojení přes celé území ýsypky pomocí železniční a ě ČSD a přeložka silnice Komořany – Ji ko až do jejich souběhu E ěnickém ko ido u. Celko á ýmě a é o čás i ekul i ací je 130 ha. Čás z é o plochy byla již pře edena do lesního půdního ondu. Po ybudo ání cca 5 ha bezod oko é odní plochy mělo bý las ní území bý alého odkališ ě dále up a eno a zalesněno. Od oku 1990 je šak území yuži o p o deponii d uho ných su o in, u čených p o cihlářskou ý obu – ob ázek 2-8. Koe icien yuži í ýsypky činí 68 m3 . m-2. 21 Ob .2.8 Deponie ne os ných su o in Zbý ající území ko uny E ěnického ko ido u – s ahy podél a ě ČSD byly zalesněny období 1991 – 92. 2.6 Výsypka Ob ánců mí u Výsypka Ob ánců mí u byla pů odně založena jako ni řní ýsypka elkolomu Ob ánců mí u (VOM). Dnes je p o ozo ána jako nější ýsypka elkolomu Českoslo enské a mády. Výsypka je oh aničena na se e u obcí Dolní Jiře ín, na ýchodě silnicí Dolní Jiře ín – Komořany, na jihu bý alou obcí Komořany a silnicí mezi obcemi Komořany – Alb ech ice. Výsypko é zeminy byly zakládány na dno yuhleného lomu pos upně ak, jak byl p os o ěžbou u olňo án e smě u od jiho ýchodu k se e ozápadu. V nejhlubší čás i lomu byla ěžba uhlí ukončena oce 1984. Později bylo lomem Ob ánců mí u uhlí dobý áno oblas i silnice Komořany – Alb ech ice. Pů odní e én oblas i dolu Ob ánců mí u a jeho okolí byl ořen z elké čás i močály a bažinami. Byla zde i řada ybníků, z nichž nej ě ší byl Kameňák. Po se e ním ok aji zájmo ého p os o u p o ékal obcí Dolní Jiře ín P u o ý po ok. Při se e o ýchodním ok aji se nalézá e enční nád ž CHEZA II, k e á je P u o ým po okem napájena. Jihozápadně od dolu Ob ánců mí u se nacházela bý alá e enční nád ž Dříno . Západně od dolo ého pole smě em k obci Alb ech ice byla padesá ých a šedesá ých lé ech nasypána Alb ech ická ýsypka. Po ozšíření pů odního dolo ého pole VOM se e ozápadním smě em, musela bý čás é o ýsypky zno u od ěžena. K a é celé zájmo é oblas i je značně p opus ný, pod s ou o nice a jeze ního bahna o mocnos i maximálně 0,5 m se nachází s a k a é ních š ě ků a 22 š ě kopísků o mocnos i až několik me ů. Pod k a é ními sedimen y se nalézají e cié ní jíly a jílo ce. Ta o sku ečnos seh á á s ou nepřízni ou oli p o s abili u ýsypky ím, že s ou š ě kopísků je do ělesa ýsypky při áděna oda jak od se e ozápadu ze s ahů K ušných ho , ak i p ůsako á oda ze se e u a se e o ýchodu z P u o ého po oka a e enční nád že CHEZA II. Koe icien yuži í ýsypky činí 50 m3 . m-2. 2.7 Růžodolská ýsypka Zájmo é území je si uo áno jižně od měs a Li íno , pře ážně mezi pů odními ko y y Radčického a Bílého po oka, kde ořilo ele aci ši okou 800 – 1000 m, p o aženou e smě u se e ozápad – jiho ýchod s pomě ně mí ným spádem k jiho ýchodu. P os o byl počá kem oho o s ole í hlubinnou ěžbou poddolo án. Ta o sku ečnos se následně p oje ila nep a idelným poklesem po chu e énu. Pů odní po ch zůs al zacho án och anných pilířích obce Louka, přilehlého k bý alému Dolu Plu o a pilíři dolu Koh-i-noo II. Výsypka byla zakládána od oku 1967 ka as ech bý alých obcí Dolní Li íno a Růžodol. Má p o áhlý a délky 5,8 km při p ůmě né šířce 1,3 km. Výsypný p os o předs a uje plochu 5,9 milionů m2. Koe icien yuži í ýsypky činí 20 m3 . m-2. Vnější Růžodolská ýsypka je si uo ána území, k e é přede ším z hyd ogeologických dů odů ne y ářelo předpoklad p o op imální yuži í ýsypného p os o u z dů odů s abili y ýsypky. V zájmo ém území nebyly p o edeny p ak icky žádné hyd o echnické úp a y podloží a é o sku ečnos i musely bý přizpůsobeny i báňské pos upy. S a ba ýsypky byla řešena řadou odbo ných posudků, k e ými byly čás ečně elimino ány speci ické p oblémy jedno li ých oblas í. Vý azně ne hodné geologické a hyd ogeologické pomě y se p omí ly eálných gene álních sklonech s ahů. Op o i p ojek o ě na ženým gene álním sklonům 1 : 7,8 západní čás i, espek i e 1 : 9,1 e ýchodní čás i území, jsou sku ečné cha ak e is ické sklony s ahů hodno ách 1 : 13,1 až 1 : 14,2. Po dokončení bude celko á plocha ýsypky 760 ha. Výmě a s ahů předs a uje 360 ha a náho ní plošina 400 ha. Rekul i ace ýsypky byla zahájena oce 1971 na se e ozápadních s azích, přilehlých k měs ské aglome aci Li íno a. 23 Realizo ané zalesnění o ýměře 19 ha je již součás í lesního půdního ondu. Od oku 1989 je p o áděna lesnická ekul i ace jihozápadních s ahů a přilehlé náho ní plošiny o ýměře cca 150 ha. V oce 1992 bylo zahájeno zalesnění plošiny nad se e ními s ahy na ploše cca 33 ha. Současně je jihozápadní čás i p o áděna de ini i ní úp a a odních pomě ů. V pa ní čás i ýsypky jsou ybudo ány d ě e enční nád že. 2.8 Velebudická ýsypka Výsypka se ozkládá na ka as ech dnes lik ido aných obcí Velebudice, Skyřice, Žido ice, Kamenná Voda, S ánce a na ka as ech s á ajících obcí Čepi ohy, Líšnice a Nemilko . Na u o nější ýsypku lomu Jan Š e ma bylo zahájeno zakládání zemin oce 1955 její se e ozápadní čás i. Od oku 1982 bylo zakládání zemin p o áděno ozšířeném p os o u, smě em k říčce S pině. Současný ýsypný p os o oh aničuje na jihu edení elmi ysokého napě í 110 kV Komořany – Výško , na západě s á ní silnice Mos – Ža ec, na ýchodě ok S piny a na se e u p ůmyslo ý a eál Velebudice. Koe icien yuži í ýsypky činí 35 m3 . m-2. 2.9 Výsypka Sla inice – Čepi ohy Výsypka se nachází západně od no é by o é ýs a by obci Čepi ohy a obno ené silnice Čepi ohy – Mos . Se e ní h anicí ýsypky je úpa í Koňského chu. Západní čás ýsypky je zakládána do zby ko é jámy lomu Šme al. V současné době ýsypka slouží jako nější ýsypný p os o lomu V šany. P ní zakládání bylo p o edeno na os lý e én e ýchodní čás i. Nejdří e se jednalo o zeminy z lomu Jan Š e ma ( oky 1953-56), později z lomu Sla inice (1957- 63). Ta o pů odní ýsypka byla jmeno ána jako Bylanská. V p ůběhu le 1980-83 byla a o čás ýsypky pře ýšena zeminami až na ú o eň 300 – 310 m.n.m. ze se e ních řezů lomu V šany a označena náz em Čepi ožská. V současné době se zasypá á p os o bý alého lomu Šme al. Počí á se s pře ýšením na kó u 315 m.n.m. a s plynulým na ázáním na současnou Čepi ožskou ýsypku. Zakládání má bý ukončeno kolem oku 2005. Koe icien yuži í ýsypky činí 24 m3 . m-2. 24 2.10 S řimická ýsypka Výsypka leží na ka as álních územích obcí Rudolice, B aňany, lik ido ané obce S řimice a měs a Mos u. V I. e apě ýs a by (1959 – 73) sloužila jako nější ýsypka lomu Maxim Go kij. Tehdy bylo zakládáno ýchodně od současné silnice Mos – B aňany. Západně od é o silnice bylo zakládáno pouze do zby ko é jámy lomu Bedřich a do nej ýchodnější čás i yuhleného lomu Ležáky. Ve II. e apě ýs a by (od oku 1982) byly do ýsypky zakládány sk ý ko é zeminy z lomů Ležáky a Mos . Ve ýchodní čás i byly přesypány ýsypko é e áže z I. e apy. V západní čás i ýsypka plynule přechází do yuhlených lomů Ležáky a Mos . Hyd ogeologicky území S řimické ýsypky náleží k po odí řeky Bíliny. Údaje o koe icien u yuži í ýsypky se nepodařily zjis i . 2.11 Výsypka Malé Březno Je si uo ána při jižním ok aji dobý acího p os o u V šany, mezi obcemi Malé Březno, Vysoké Březno, S upčice a Hošnice, plochém údolí po oka S piny (ob .2.9). Zp o oznění ýsypky oce 1985 bylo y oláno s abili ními po ížemi na ni řní ýsypce lomu Šme al, k e á byla do é doby jediným ýsypným p os o em p o lom V šany. Zakládání bylo ukončeno oce 1992. Koe icien yuži í ýsypky činí 26 m3 . m-2. Ob .2.9 Výsypka Malé Březno 25 2.12 Rado esická ýsypka Rado esická ýsypka je si uo ána ýchodně od měs a Bíliny údolí bý alého Luko ského po oka, mezi obcemi Cho o enka, Š bice, Kos omla y, Š ěpáno , He o , Razice a Kučlín. P ojek o é řešení bylo zp aco áno na založení 1 milia dy m3 sk ý ko ých hmo při maximální ýšce ýsypky 220 m. Pů odně pláno aná nej yšší kó a ýsypky 530 m.n.m. šak nebude dosažena z dů odů koncepčních změn oblas i ěžby hnědého uhlí a z ekologických dů odů. Důsledkem bude i zmenšení zasypané plochy a edukce kapaci y ýsypného p os o u. Zakládání zemin bylo do ýsypky zahájeno období 1969 – 70 se e ozápadní čás i území, ýchodně od měs a Bíliny mezi Bezo kou a zasypaným lomem Ji ásek. V souladu se změnou koncepčních zámě ů oblas i ěžby se předpokládá maximální kó a 400 m.n.m. Pů odně pláno aná doba p o ozu ýsypky 25 oků bude p odloužena minimálně o 12 – 17 oků. Zakládání zemin pos upuje gene álně k ýchodu a má bý ukončeno na linii ymezené z . ekologickým limi em na základě usnesení lády České epubliky č. 444 z 30.10. 1991. Výs a ba Rado esické ýsypky p obíhá kompliko aných mo ologických, hyd ogeologických a geomechanických podmínkách. Její ealizace předs a uje nepřízni ý zásah do k ajiny a na ušení jejích při ozených unkcí. Z hyd ologického hlediska přesypání údolí Luko ského po oka jeho spodní čás i zamezilo při ozenému od oku po cho ých a s ážko ých od z ozsáhlého území. Změny hyd ogeologického ežimu šak jsou bez zá ažného li u na odní bilanci obno o aného území. Ve ýsypném p os o u nejsou žádné ýznamné a yuži elné zd oje podzemní ody. Významným p kem kon oly báňsko-bezpečnos ní si uace ýsypky je sys ema ické budo ání kon olního moni o o acího sys ému zah nující hloubko é a po cho é sledo ání. Koe icien yuži í ýsypky činí 50 m3 . m-2. 32 S ekul i o aným územím sou isí e enční nád ž Ka eřina, k e á sloužila jako och ana lomu Chabařo ice před po odňo ými odami, ú o ni 190 m.n.m. Zby ko á jáma lomu Modlany – Ka eřina byla po oce 1990 z čás i yuži a p o řízenou skládku komunálního odpadu měs a Teplic. S aho é čás i jámy byly lesnicky ekul i o ány sedmdesá ých le ech minulého s ole í. V p ůběhu oku 2004 byl zde p o eden pod obný inžený skogeologický p ůzkum, k e ý byl zaměřen na s a ební ealizaci. Zámě em in es o a (a maji ele pozemků na ýsypce) bylo na celé ýsypce Ka eřina a jejím ěsném předpolí ybudo a sídelní aglome aci ozsahu : • 97 samos a ně s ojících odinných domů běžných ozmě ů, • 37 pá ů d ojdomků (celkem 74 domů), • 139 řado ých domů na 5 lokali ách, • 9 by o ých domů s 324 by y, • nezby nou občanskou yba enos – obchody, služby, ek eační zařízení, z oho d a osmipodlažní objek y, • nezby nou síť silnic, ces a komunikací. S učně o his o ii oho o zámě u je pojednáno zá ě ečné kapi ole é o p áce. Ob .2.12 Pohled na ýsypku Modlany – Ka eřina ze se e ní s any V ěch o mís ech, pod pa ou ýsypky by budoucnu měly s á řado é domy, na plošině ýsypky samos a né odinné domy a d a osmipodlažní objek y. Dle názo u au o a dise ační p áce nebude s a ba z dů odů ysokých nákladů ealizo ána. 33 2.18 Dílčí zá ě o šeobecných údajích ýsypek Všechny lokali y ýsypek byly au o em dise ační p áce na š í eny a ě šina byla o og a icky dokumen o ána. Všeobecné in o mace o ýše u edených ýsypkách byly ě šinou če pány ze zp á Výzkumného ús a u p o hnědé uhlí Mos ě a byly doplněny in o macemi au o a é o p áce. Podobné in o ma i ní p áce o ýsypkách jsou elkým přínosem a ýznamným podkladem p o ealizace ekul i ací, odohospodářských zámě ů, ýs a by s a ebních objek ů, linio ých s a eb, sí í apod. V současné době s a by ýsypek pok ačují a in o mace o nich se ak ualizují jen spo adicky a elmi s učně. Bude elmi hodné se é o p oblema ice ěno a s daleko ě ší pečli os í a y oři digi ální da abanku his o ie ýsypek. Ta o da abanka by měla přede ším obsaho a : • mo ologii podloží ýsypky, • údaje o případném dří ějším hlubinném dobý ání, • in o mace o p o edených s abilizačních a od odňo acích p acích, • pos up s a by ýsypky minimálně po pě ile ém časo ém období, • ýpoč y kuba u , ýpoč y ploch ýsypek apod., • d uh zakládáných zemin, • in o mace o p o edených p ůzkumných p acích a případně ýsledky kon olního sledo ání, • další doplňující in o mace o s a bách ýsypek. Da abáze by měla bý p ůběžně doplňo ána a měla by bý za předem s ano ených podmínek aké přís upná. Těžba uhlí a ím i s a by ýsypek budou pok ačo a se e ních Čechách přibližně do le 2040 – 2050. Je celospolečenském zájmu, aby p áce Výzkumného ús a u p o hnědé uhlí Mos ě a báňských společnos í na sbě u in o mací o ýsypkách nadále pok ačo aly a na íc se přízpůsobily s á ajícím in o mačním echnologiím. 34 3. S a ba báňských ýsypek Te mínem ýsypky jsou myšlena zemní ělesa, jež znikají ěžbou, přesunem a zakládáním zemních hmo , k e é jsou od ěžo ány z nadloží uhelné sloje při po cho é ěžbě uhlí Se e očeské hnědouhelné pán i. Technický oz oj oblas i mechanizace zemních p ací umožnil ealizaci po cho é ěžby do s ále ě ších hloubek. Jsou nasazo ány echnologické celky s ysokými ěžebními ýkony. To se p oje uje ý azným z yšo áním in enzi y exploa ace území. Přednos i lomo é ěžby, jako jsou ysoká ýkonnos , p oduk i i a, ý ubnos a en abili a, jsou y ažo ány z ě šo áním ozloh lomů a ýsypek. Ob .3.1 Těžba jílo i ých zemin báňskou echnologií, echnologickým celkem II. Gene ace, TC 2 Těžba dolů Se e očeského hnědouhelného e í u (SHR) byla na cholu oce 1984. Ten o ok se y ěžilo 74,6 milionů un uhlí a od ěžilo 203 milionů m3 nadložních ho nin. Od é doby ěžba ý azně klesá. V oce 1999 dosáhla 35 milionů un při sk ý ce 147 milionů m3. V SHR se dosud y ěžilo 3,5 milia dy un uhlí a z oho 2,58 milia d un po cho ě. Na ýsypky se přemís ilo 7 milia d m3 nadložních ho nin (což p o zajíma os odpo ídá kuba uře 35 Panamských p ůpla ů a 2776 Cheopso ých py amid) [26]. Ob .3.2 Těžba jílo co ých zemin báňskou echnologií, echnologickým celkem II. gene ace, TC 2 35 Báňské po cho é echnologie se ozdělují dle ěžebních ýkonů na následující echnologické celky : • TC 1 s ýkonem 1 250 – 2 500 m3/ hod., • TC 2 s ýkonem 2 500 – 5 000 m3/ hod., • TC 3 s ýkonem 5 000 – 10 000 m3/ hod., • TC 4 s ýkonem nad 10 000 m3/ hod. Dnes je p o ěžbu sk ý ky Se e očeském hnědouhelném e í u nej íce nasazo ána echnologie TC 2. Dle si uo ání ozlišujeme y o ýsypky : • 1. nější ýsypky – y o ýsypky jsou zakládány přede ším době o í ky ložiska, kdy není možné zakláda nadložní hmo y do y ěženého p os o u. P o o jsou zakládány mimo ěžební p os o . Samo ný lom se šak může i p ůběhu již oz inu é ěžby dos a do p oblémů s nedos a kem ýsypných p os o ů. Například znikem nes abili y již zakládané ni řní ýsypky. Po om zniká po řeba náh adního ýsypného p os o u, k e ý se e ě šině případů nachází pouze mimo exploa o aný p os o . Ob .3.3 Roz ušo ání zemin na paso ém dop a níku • 2. ni řní ýsypky – y o ýsypky jsou zakládány do již y ěženého p os o u lomu. Zakládání p obíhá souběžně s p obíhající ěžbou. Dop a ní ces y na ýsypky jsou něk e ých případech kompliko ané. Například ehdy, pokud je nu né překoná a ůzné mo ologické anomálie, p o ádě echnologické změny lomo ých p o ozů apod. Ob .3.4 Ukládání hmo na ýsypku p os řednic ím zakladače 36 Přibližně z 90-95% oří nadloží uhelných slojí jílo é zeminy nebo jílo ce. Po od ěžení jsou y o zeminy e ě šině případů ale depono ány na ýsypkách. Při ěžbě nadloží dochází k ozpojo ání os lého jílo ého nebo jílo co ého p os ředí pře ážné míře ko ečky, k e é jsou umís ěny na koleso ých nebo ko ečko ých ypadlech (ob .3.1 a ob .3.2). Po miliony le při ozeně konsolido ané zeminy jsou oz ušeny ces ou od kolesa, esp. ko ečku, přes dop a ní ces y paso é dop a y (ob .3.3), přes zakládající s oj na mís o uložení na ýsypce (ob .3.4). Vz ahy mezi báňskou činnos í, de as ací území a ekul i ací se p ůběhu ý oje ěžby mění. V p ůběhu o í ko ého období až do úplného oz inu í po ubní on y lomu dominují ozsáhlé zábo y pozemků p o las ní lom i nější ýsypky. V p ůběhu ěžebního období od oz inu í po ubní on y až do ukončení ěžby, jsou y ářeny podmínky p o pos upné u olňo ání pozemků z p ocesu ěžby do ekul i ace. Po ukončení ěžby k dalším zábo ům pozemků nedochází. Do ekul i ace jsou p ak icky jedno ázo ě u olňo ána šechna ěžbou exploa o aná území. V současné době je zá azným dokumen em p o koncepci sanací a ekul i ací „Souh nný plán sanace a ekul i ace“, k e ý je e smyslu s a ebního zákona územně echnickým podkladem a je o iciálním ýchodiskem i p o ýpoče inanční eze y p o sanace a ekul i ace. Zá ažným p oblémem je sku ečnos , že en o s a egický dlouhodobý dokumen není nikým sch alo án a není p o o dlouhodobém časo ém ho izon u ani obecně zá azný. 4. P ůběh p oměn zemino ých ma e iálů ýsypek Ve ě šině případů jsou od ěžo ané jílo é a jílo co é hmo y překonsolido ané. To znamená, že minulos i pů odní mocnos nadloží byla ě ší o desí ky, něk e ých případech o íce než s o ky me ů. Vli em denudace bylo nadloží sníženo na současnou mocnos . Jíly a jílo ce jsou po hané do os oh anných úlomků. T hlina os je šesmě ná. Nemá zákoni ou o ien aci. Roz eč hlin dosahuje maximálně několik desí ek cen ime ů. V z . egelační zóně, zóně z ě ání, se zdálenos puklin zmenšuje. In enzi a mechanického oz ušo ání jílo ců smě em do hloubky klesá. Smyko á pe nos na plochách nespoji os i se blíží eziduálním hodno ám. Příčiny zniku hlin jsou následující : 37 • e ikální pohyby ek onického pů odu, • g a i ační pohyby, • u olňo ání napě í důsledku odlehčení denudací, • kon akce podložních s e , • diagene ické zpe ňo ání, • angenciální napě í, • u olňo ání napě í důsledku sk ý ko ých p ací, • důlní hlubinná činnos , • mine alogické složení zemin, • klima ické pomě y pleis océnu. Velká pozo nos byla minulos i ěno ána poslednímu bodu. Hloubka p om zání nam za ých jílo i op aco i ých zemin na našem území dosahuje do hloubek 50 m. Zeminy, k e é byly dlouhodobě ys a eny eplo ě pod bodem m azu, se nazý ají pe ma os . Jedná se o kompliko aný sys ém p om zání. Vznik je podmíněn jednoznačně nega i ní eplo ní bilancí. V Kanadě jsou u áděny ale zm zlé půdy do hloubky až 1000 m a na Sibiři Jaku sku íce než 1500 m. Při ozpojo ání nadložních zemin ypadly je p imá ní kuso i os o li něna přede ším če nos í hlin a s e ních ploch. Kuso i os se mění p ůběhu echnologického d cení d iči z dů odu nadmě né p imá ní kuso i os i a při následné dop a ě paso ými dop a níky, na přesypech paso é dop a y a konečným založením zakladačem pádem z ýložníku. Zeminy, k e é se nacházejí po cho é s ě ýsypky, se důsledku ychlého odlehčení ze sk ý ky a li em osychání a z ě á ání ychle ozpadají. Za suchého počasí se ozpadají s řípko i ě. Při klima ických s ážkách z dů odu odlehčení a následného zniku nega i ního pó o ého laku nasá ají odu. V důsledku ěch o li ů na po cho é s ě ýsypky ychle deg adují a z ácí cha ak e dého jílo co ého h uboz nného ma e iálu. Jedná se o zemino ý ma e iál s d ojí pó o i os í. V hloubce může a nemusí zůs á a cha ak e ýsypko é s uk u y déle s abilní, což je dáno přede ším změnami lhkos i. Fyzikální a mechanické las nos i ýsypek jako základo ých půd jsou ex émně p oměnli é čase i p os o u. Volně nasypaný sk ý ko ý ma e iál má g anulá ní cha ak e , při elmi nízkých hodno ách no málných napě í se cho á jako ock ill z elmi měkkého kameni a. Sypanina je dobře p opus ná a p ů zdušná. Ve 38 yjádření smyko é pe nos i o znamená, že má nulo ou soud žnos při ysokém úhlu ni řního ření, k e ý činí přibližně 30o. E ek i ní hodno y smyko é pe nos i jsou o ožné s o álními hodno ami. Sypanina ýsypky je při po chu, o je při nízkých ú o ních no málo ého napě í, dobře p opus ná p o odu. Napja os od ýše ležících s e sypaniny se u ni ř ní přenáší pouze silami na kon ak ech úlomků. Při niknu í ody do sypaniny dochází k nasá ání ody do úlomků a ke změně jejich konzis ence a ím i pe nos i. Úlomky se po om de o mují při menších ú o ních napě í než na počá ku. Lze kons a o a , že dochází k zájemnému pře ozdělo ání hodno soud žnos i a úhlu ni řního ření. Hodno a úhlu ni řního ření klesá při s oupajících hodno ách soud žnos i. Ty o změny jsou unkcí 3 základních li ů : • času, • klima ických podmínek, • las nos í mís a ukládání. Z oho plyne, že znikají d a základní ypy ýsypko ých zemin : • zeminy, k e é mají přibližně pů odní lhkos a konzis enci jako os lém s a u, konzis ence je dá až pe ná, • zeminy, k e é mají ý azně yšší lhkos než „ os lém“ pů odním s a u, konzis ence je plas ická až kašo i á. Oba ypy se e ýsypce e ě šině případů s řídají. To o je zachyceno na ném jádře na ob .4.1. Zde je možné na jedné s aně sledo a pů odní s uk u y sypaniny a na d uhé s aně uze až měkce plas ický jíl nebo jejich kombinaci. Pe ný jílo ec je na ok ajích změkčen li em působící pří omné ody. Ob .4.1 Čás ného jád a ýsypky z lokali y Me ku 39 Ob .4.2 Kopaná sonda na ýsypce Ka eřina u Modlan - Ka emo Plas ické p ohně ené jíly se nacházejí po celém p o ilu kopané sondy do hloubky 4,5 m. K ád y ypadá ající ze lžíce ypadla zacho á ají s ůj a z dů odů plas ické uhé až měkké konzis ence. Při založení dochází k poz olnému ozpadá ání jílo ců, což je dáno přede ším li em odlehčení ěžbou z pů odní hloubky. Při p o ádění ýkopo ých p ací nebo při p o ádění ných p ůzkumných p ací je možné dobře sledo a cha ak e sypaniny i po několika dese ile ích. Výsypko ou hmo u nej íce oří úlomky jílo ce do 10 cm s ysokou meze o i os í. Meze y jsou yplněny plas ickým jílem. Zas oupení jedno li ých celých úlomků jílo ců a jílo é ýplně se mění. Tím o zniká z čis ě geologického hlediska homogenní p os ředí, ale z hlediska yzikálně- mechanických las nos í zcela nehomogenní masi jak ho izon álním, ak e e ikálním smě u. Příčiny he e ogeni y jsou následující : • geologická skladba a las nos i půdy pů odním uložení, • oz olnění na ěžené zeminy ěžbou a anspo em, • las ní způsob zakládání od ěžené zeminy, • li exogenních li ů na založenou zeminu, • las ní konsolidace uložené zeminy, pokud není ůbec znemožněna (například zakládáním na z odnělé podloží). Pokud nemá jílo co á sypanina jílo ou ýplň, je kyp á a izuálně nemá cha ak e soud žné zeminy. P o no ě založenou ýsypku - jílo i ou a jílo co ou sypaninu - je cha ak e is ická kuso i á s uk u a. S ým cho áním podobná š ě ko i é, nebo kameni é složce. Pó o i os kompak ního jílu nebo jílo ce se pohybuje od 20 do 40 %. K omu je nu né přičís meze o i os , což je objem meze mezi h udkami, k celko ému objemu sypaniny. 40 Konsolidace jílo ce uloženého e ýsypce na pa ame y pů odního uložení bude p obíha bez dalších an opogenních li ů, dlouhý časo ý úsek. D cení úlomků při ůs u no málo ého napě í z yšuje podíl jemnější akce sypanině a jejím s lačo áním se pos upně uza í ají meze y mezi z ny. V okamžiku, kdy pře ážné čás i objemu zeminy dojde k uza ření spoji os i meze mezi úlomky, ma e iál z a í p ů zdušnos a aké jeho p opus nos se sníží na hodno y blízké p opus nos i jílu. Na ůs á soud žnos při poklesu úhlu ni řního ření. Zde je již nu né odlišo a e ek i ní a o ální smyko ou pe nos , espek i e o ální a e ek i ní hodno y obou smyko ých pa ame ů, soud žnos i, úhlu ni řního ření a působení pó o ého laku. Napě í, při němž se z ácí p ů zdušnos ma e iálu, nazý áme mezí p ů zdušnos i. Pře áření ako ého ma e iálu pak y olá s lačo ání zduchu uza řeného jeho meze ách, k e ý zde působí jako pó o ý lak. Ob .4.3 P ůběh změny smyko ých pa ame ů ýsypko ých ma e iálů [6] Pokud za ěžo ání nep obíhá ak pomalu, aby zduch mohl pod lakem pos upně p onika jílo ými můs ky mezi meze ami smě em k méně za íženým , u u 0 1 [ MPa ] 2 3 mez p ů zdušnos i [ MPa ] 1 přechodo é napě í kř. A c  , e e c  kř. B 41 elemen ům zeminy, nejsou měřené hodno y smyko é pe nos i hodno ami e ek i ními. Obálka smyko é pe nos i se é o ázi již íce zakři uje, j. klesá sklon ečny k ní. Hodno a napě í na mezi p ů zdušnos i zá isí jak na pe nos i úlomků jílo ce, ak na množs í d obných úlomků sypanině. Její elikos se pohybuje ozmezí od 150-300 kPa. To znamená, že sypanina z ácí p ů zdušnos hloubce 10 až 20 me ů. Ten o děj je zaznamenán na ob ázku 4-3 [6]. Při dalším z yšo ání elikos i no málo ého napě í dochází ke z ýšení d cení a hně ení úlomků jílo ce a pos upnému ymizení meze o i os i. Pe nější úlomky jílo ce zůs á ají zacho ány. P opus nos sypaniny é o ázi změn se již plně y o ná á p opus nos i jílu. Pokud za ěžo ání ma e iálu nep obíhá ak pomalu, aby se mohl plně ozp ýli pó o ý lak, po om p ůběh obálky smyko é pe nos i není e ek i ní ale o ální. Sklon ečny k ní s os oucím no málo ým napě ím klesá pos upně k nule. No málo é napě í, při němž se p ak icky dosáhlo nulo é hodno y o álního úhlu ni řního ření, nazý áme přechodo ým napě ím. Je o současně napě í, při němž meze o i os sypaniny p ak icky ymizela. Hodno a přechodo ého napě í opě zá isí na pe nos i úlomků sypaniny a množs í d obné akce. Pohybuje se od 0,6 – 1,1 MPa. Je edy dosažena při mocnos i ýsypky 40 až 70 me ů zá islos i na d uhu zemin (při objemo é hmo nos i cca 15-16 kNm-3) [6]. Výsypky jsou zakládány po s ách – e ážích. Mocnos e áží se pohybuje ob ykle od 10 do 35 m. Mezní ýška jedno li ých e áží z hlediska s abili y y ářených s ahů se pohybuje mezi 10 a 20 me y. Pokud ýsypka dosahuje mocnos i 100 až 150 me ů, po om je kons uo ána ě šinou z 5 až 10 e áží. Každá e áž může mí zcela jiné las nos i jak z dů odu odlišnos i zakládaných hmo , ak z hlediska podmínek zakládání. Vzhledem k elkým ozlohám ýsypko ých p os o ů ( ýsypko é on y jsou dlouhé ě šinou několik km) nas á ají případy, kdy založená e áž je ys a ena po ě nos ním li ům od několika měsíců po několik le . V ěch o případech se ýsypka cho á jako gigan ický kolek o . Tím, že ýsypka není echnicky hu něna, jsou založené zeminy kyp é a pojímají eške é s ážko é ody. Pomě mezi a mos é ickými s ážkami, e apo anspi ací (odpa em), in il ací a po cho ým od okem na nekonsolido ané ýsypce udá á následující ob . 4.4. 48 Po nega i ních zkušenos ech se zakládáním na š ě kopísko ých pilo ách kyp é ýsypce, bylo ozhodnu o o os ědčeném zakládání na hu něné ýsypce s ápennou s abilizací. Součás í bylo i zho o ení ek i ikačního sys ému. Na hu něnou ýsypku byly položeny gabiono é oznášecí polš áře, na k e ých byly ybe ono ány plošné základo é pa ky (ob .6.8). Ob .6.8 Základo é pa ky na gabiono ých oznášecích polš ářích Na nich je upe něn i nosný ek i ikační sys ém mos u, k e ý je zob azen na ob .6.9. Součás í bylo i ybudo ání moni o ingu, náklonomě ných des iček, inklinome ických ů u základo é kons ukce a ex enzome ů, k e é byly edeny přes pa ku a uko eny ůzných ú o ních základo é půdy. Po ak o p o edeném zakládání nemusel bý ek i ikační sys ém použi . Ob .6.9 Rek i ikační sys ém nosného sys ému paso ého mos u. 49 Přes ože ýs a ba kolejo ého lože na homogenizační skládce Tušimicích byla úspěšná, při dokončo ání s a by nezbý al s a ební společnos i čas. P o o ne še bylo p o edeno ak, jak by mělo bý . Opě y mos u byly uloženy na ýsypku bez jakýchkoli úp a . Výsledkem bylo ý azné ne o nomě né sedání, k e é je zachyceno na ob .6.10. Ob .6.10 Pokleslý mos edoucí přes paso ou dop a u na homogenizační skládce uhlí na Dolech Nás up Tušimicích Po nega i ních zkušenos ech s mos em na homogenizační skládce uhlí, kde nebyly p o edeny žádné úp a y ýsypky, byla základo á půda při zakládání dalších ýznamných mos ů na Dolech Nás up Tušimicích hu něna. Výsledky jsou přízni é. Mos y mají nosnos 60 un (ob . 6.11 a 6.12). K sedání mos ů dochází, ale pouze přípus ných mezích. Ne o nomě né sedání je ela i ně malé. Výsledky měření jsou u edeny kapi ole 11. Ob .6.11 Mos y o nosnos i 60 un Ob .6.12 De ail mos u po pě ile ém p o ozo ání neje í žádné p oje y ne o nomě ného sedání. 50 Ob .6.13 P osednu í be ono é pa ky s ožá u elek ického edení 35 kV, Doly Nás up Tušimice Základo á půda nebyla nijak up a o ána. Docházelo k pomalému sedání. Mí ným sednu ím znikla mo ologická dep ese, do níž při ékaly s ážko é ody do základo é spá y z okolní ýsypky. Po pří ocích ody docházelo k ozpadu kuso i ého jílo ce, ke snižo ání meze o i os i a ke změně konzis ence základo é půdy. Ty o p ocesy byly důsledkem p osednu í základo é pa ky. Ob .6.14 P osednu í olejo ého ans o má o u - Doly Nás up Tušimice V minulos i byly olejo é ans o má o y zakládány na „ os lém e énu“. Žádné p oblémy se zakládáním se ne ysky o aly. Při p ní s a bě na ýsypce byl pře za ypizo aný p ojek zakládání jako při zakládání na „ os lém“ e énu, podle k e ého byla s a ba ealizo ána. Výsledkem oho o založení bylo p osednu í olejo ého ans o má o u če ně olejo é any, k e é je zachyceno na ob ázku. P o oz oho o zařízení musel bý pře ušen. Bylo p o edeno no é založení ans o má o u, jež spočí alo hu nění základo é půdy. P o en o způsob zakládání ans o má o ů byl zho o en aké ypizační p ojek , podle něhož se dnes a os anice na ýsypkách zakládají. P oblémy s ne o nomě ným sedáním se ne ysky ují. 51 Ob .6.15 Měs o Mos , bý alá ýsypka H abák Zakládání ýsypky bylo ukončeno sedmdesá ých le ech. Mocnos činí 15-20 m. Dnes se o o území si uačně nachází na ýhodném mís ě. Je na něm ealizo ána ýs a ba odinných domů. Domy po úp a ě základo é půdy jsou zakládány na yz užených základo ých deskách. Domky jsou no é a neje í ý azně po ušení. Na ob .6.16 je de ailní o og a ie, kde je p a é ho ní polo ině zachyceno od žení nosného sloupu od objek u. Zde byl objek založen na základo é desce, ale sloup byl založen přímo na ýsypce. Výsledkem je po ušení, jež může mí li na s a iku balkónu a sedlo é s řechy. Ob .6.16 Po ušení sloupu odinného domu pos a eného na ýsypce H abák Ob .6.17 Měs o Mos , ýs a ba ga áží na ýsypce H abák Ty o s a by byly pos a eny jako jedny z p ních ci ilních s a eb. Z p ůběhu řado é s a by ga áží je pa ný lni ý p ůběh, k e ý je důsledkem ne o nomě ného sedání ýsypky. Nej ě ší p osednu í, jak je pa né, je up os řed řado é s a by (ob .6.17). Výsypka nebyla p o zakládání up a o ána. Mocnos činí cca 50 m. Založení bylo p o edeno na pasech z p os ého be onu. Zdi o ga áží je po ušeno. Příklad ako ého po ušení je zob azen na ob . 6.18. 52 Ob .6.18 Typické po ušení ob odo é zdi ga áže li em ne o nomě ného sedání Z dů odu nedos a ku území p o ýs a bu úp a ny důlních od byla z olena osmdesá ých le ech ýsypka lomu Š e ma. Výsypka byla nekonsolido aná. Mocnos ýsypky činí cca 60-70 m. Po ýs a bě adminis a i ních budo došlo k jejich naklonění li em ne o nomě ného sedání ýsypky. Ta o naklonění jsou izuálně iden i iko a elná na ob .6.19 a 6.20. Budo y byly opuš ěny. Ob .6.19 Úp a na důlních od a spalo na odpadů na ýsypce lomu Š e ma- Mos ecká uhelná společnos Ob .6.20 Naklonění adminis a i ní budo y na ýsypce lomu Š e ma Ne o nomě né sednu í dosahuje přibližně 40 cm, což je izuálně iden i iko a elné. 53 Ob .6.21 Po ušení p o ozní budo y Ve s ejném a eálu byly ybudo ány p o ozní budo y. P o o, aby bylo založení z ehdejšího pohledu co nejk ali nější, byla základo á kons ukce zho o ena ze železobe ono ých plo oucích pilo . Výsledky oho o založení jsou idi elné na následujících ob .6.21, 6.22 a 6.23. Objek y jsou po ušeny e šech smě ech. P opadnu é jsou s řední zdi, ob odo é zdi. Zlepšení si uace nas alo po sanační injek áži a samo nou au okonsolidací ýsypky. Ob .6.22 a 6.23 De aily po ušení budo čis í ny důlních od a spalo ny odpadů – Mos ecká uhelná společnos 54 Ob .6.24 Měs o Mos , au od om, ýsypka V benský Po neúspěších zakládání s a eb byla úspěšně ealizo ána s a ba mos eckého au omo od omu. S úspěchem zde bylo p o edeno elkoplošné hu nění. Mocnos ýsypky činí cca 50 m. Ob .6.25 Po ušení ne ykazují ýško é objek y na mos eckém hipod omu, Velebudická ýsypka Mocnos ýsypky činí cca 50-60 m. Ob .6.26 Objek bez známek po ušení a eálu mos eckého hipod omu 55 Ob .6.27 E ěnický ko ido , silnice č.13 e smě u Mos – Chomu o Mocnos ýsypky činí až 120 m. Typické p o linio é s a by na ýsypce je jejich lnění. Je o důsledek počá ečního ne o nomě ného sedání, k e é je následně umocňo áno dynamikou p o ozu. P oces y áření ln je ako ý, že po p o ním mí ném sednu í čás i komunikace je a o komunikace ha monicky za ěžo ána p osednu é čás i íce dynamikou p ojíždějících ozidel. Možnos í jak předejí ěm o de o macím, je p o és zlepšení základo é půdy ak i ní zóně hu něním, případně s abilizo a zeminy ápněním, cemen ací apod. Ob . 6-28 a 6-29 Vlnění komunikace na ýsypce Me ku , Doly Nás up Tušimice Z lnění na E ěnickém ko ido u není ojedinělé. Nedos a ečné zhu nění a s abilizace podloží ozo ek se p oje uje jejich po ušo ání. Na ob .6.28 a 6.29 je komunikace na ýsypce Me ku – Doly Nás up Tušimice. Mocnos ýsypky činí 40- 50 m. Pokud není komunikace y o ná ána dalšími as al o ými s ami, 56 dochází k následným ý lukům, k e é jsou důsledkem dynamiky p o ozu a důsledkem p om zání jílo ého podloží ozo ky. Jes liže zemina na po chu p om zá, y oří se pó ech při eplo ě mí ně pod 0oC ledo é k ys alky, k e é šak pó y zcela ne yplňují, ale jsou oddělené od zemních čás ic s ičkou ázané ody malými olnými p os o y. Těmi o kapilá ními p os o y zlínají podzemní ody, jes liže je hladina podzemní ody dosahu ýšky zlínání. Vzlínající oda nam zá na ledo é k ys alky, k e é se s ále z ě šují. Pos upuje- li ochlazení, začne nam za i ázaná oda. Ta m zne při nižších eplo ách. Rozdíl osmo ických laků, jež zniká při m znu í ázané ody, způsobuje pohyb ázané ody ze spodních eplejších s e do oblas i nam zání. Pří ok ě šího množs í ody způsobuje znik ledo ých čoček, k e é způsobují zd ih ozo ky i o 10 - 20 cm. Nasá ání ody zam zající oblas i zá isí na in enzi ě m azů a délce jejich ání. Je- li zemina pod silniční ozo kou he e ogenní, nes ejnomě ně zp aco aná, zlína os je ozdílná, a edy i zd ihání po chu je ne o nomě né. Nas ane-li o eplení, začne zemní ěleso ozm za , a o sho a - působením slunečního epla a zdola - li em zemského epla. Ve spodní čás i ozm zající s y má oda ě šinou možnos sáknu í do spodních s e , ale oda nad zm zlou zeminou se h omadí, ozmáčí, až pos upně ozbahňuje zemní pláň. Tím se zmenšuje její únosnos a je-li na silnici značný a ěžký p o oz, nes ačí ozo ka přenáše laky a po uší se [31, 32]. 7. Inžený skogeologický p ůzkum ýsypek Přes ože je ýsypka he e ogenní zemní ěleso, jež je budo áno z ůzných ypů zemino ých ma e iálů jak z hlediska jejich geologického pů odu, ak z hlediska yzikálně mechanických las nos í, je možné ysledo a las nos i, k e é jsou ozhodující p o zakládání s a eb. Úkolem inžený skogeologického p ůzkumu je yjádři se k následujícím úkolům : • s abili a ýsypko ého ělesa, • de o mace las ního ýsypko ého ělesa au okonsolidací a její časo ý ý oj, • de o mace ak i ní zóny li em při ížení s a bou. 57 Před ozhodnu ím a s ano ením s a ebního zámě u je nu né řeši p ní d a body inžený skogeologického p ůzkumu. Je nu né zhodno i s abili u ělesa ýsypky. Přes ože ýsypka ždy ne ykazuje klasické izuálně iden i iko a elné znaky nes abili y - sesu ů, e ě šině případů se dlouhodobě c eepo ě pře áří. Pře áření může mí us álenou ychlos , ychlos se může zpomalo a nebo z ychlo a s konečným důsledkem nes abili y ýsypky. Není neob yklé, když se po delší době, i několik le po p o edených h ubých e énních úp a ách nebo po ekul i aci, y ářejí oblas ech h an s ahů hliny, k e é signalizují pře ozdělo ání napě í u ni ř ěles ýsypek. Ty o napěťo ě-pře á né p oje y mohou bez zje ných příčin us a . Dojde k edis ibuci napě í do pa ní čás i ýsypky, k e á o o z ýšené napě í pře ezme bez dalších de o mačních p oje ů. V případě, že pa ní čás není schopna přejmou z ýšená napě í, dochází k sesu u. Ob .7.1 Sesu na Rado esické ýsypce 1993 Nes abili a znikla na ukončené čás i ýsypky po sycení odou od odňo acím příkopem. Důsledkem byl ozsáhlý p oudo ý sesu . Tře í bod u edený ú odu é o kapi oly je možné řeši až po zhodnocení a přije í izik, k e á o li ňují přede ším s abili u ýsypky. Před zahájením las ního inžený skogeologického p ůzkumu je nu no přede ším p os udo a a chi ní ma e iály. A chi ní ma e iály jsou ě šinou k dispozici přímo na ak i ní dolo é společnos i. Ty o podklady jsou e ě šině případů a chi o ány odbo ech měřic í a geologie nebo odbo ech řízení a příp a y ý oby báňských společnos í. Jsou o zp á y o dří ějších p ůzkumných p acích na sledo aném území, údaje o zniku ýsypky, elikos de o mo ání ělesa ýsypky p ůběhu zakládání, zp á y o hyd ogeologických pomě ech, moni o o ání a případně další dos upné in o mace, ze k e ých je možno če pa podklady k posuzo ání na s abili y. Souh nné zp á y o 64 P o inžený skogeologický p ůzkum ýsypek se použí ají y o geo echnické zkoušky : • pene ační zkoušky, • p esiome ické zkoušky, • ulko é zkoušky, • za ěžo ací zkoušky. Výše u edený ýče p ůzkumných p ací je při sondo ání na ýsypkách hodné doplni něk e ými geo yzikálními a geode ickými me odami. 7.2.1 Pene ační zkoušky P incip pene ace spočí á za ážení (dynamická pene ace) nebo za lačo ání (s a ická pene ace) no mo ého zkušebního ělesa do zeminy . Sledo áním zá islos i hloubky niku a odpo u zeminy p o i p onikání měřícího h o u je možno získa údaje o úložných pomě ech, u či h anice mezi ůzně pe nými s ami a odhadnou další las nos i zeminy (modul de o mace, úhel ni řního ření, neod odněná pe nos aj.). Při použi í h o ů umožňujících měření lokálního plášťo ého ření je možno získa in o mace i o pe og a ické po aze ho nin. S a ické a dynamické pene ace se dá použí p o posouzení mí y zhu nění ýsypko ého ělesa. Ob .7.10 Výsledky s a ické pene ace p o edené na ýsypce Me ku 65 Dynamická pene ace má elkou p ů aznos , což umožňuje její použi í i zeminách s uhelnou příměsí. Může bý p o áděna kon inuálně z po chu kuželo ým h o em nebo ůzných ú o ních dna p ůzkumného u (pene ace zo ko ačem). Ne ýhodou je její nižší ci li os a ě ší zá islos na pečli os i p o ádění p ací. S a ická pene ace se použí á k sondo ání měkkých soud žných zeminách. Výhodou me ody je ysoká přesnos , ci li os a spolehli os . Dále možnos odděleného měření odpo u na h o u a na pláš i. Typické p o po cho ou zónu ýsypky je, že odpo na h o u osciluje okolo hodno 1 – 1,5 MPa (ob .7.10). To o pla í do hloubky cca 6 me ů. Od hloubky 6 m se p oje uje konsolidace od samo né áhy ýsypky a hodno a odpo u na h o u se z yšuje k hodno ě 2 MPa a íce. Výsledky odpo ídají i s a u ného jád a u edeného například na ob .7.3, kdy do é o hloubky je ozpada é. Pene ační ka onáž znikla spojením d ou základních me od nepřímého sondo ání, j. pene ace a ka o áže - geo yzikální měření e ech. Po p o edení s a ické pene ace je adiome ická sonda za lačo ána do zniklého o o u, případně jeho nejbližším okolí. Hledané pa ame y se u čují z ozp ylu a abso pce záření ysílaného sondou. Výhodou me ody je hloubko ý kon inuelní záznam měřených pa ame ů. 7.2.2 P esiome ické zkoušky Cílem zkoušky je u čení pře á ných nebo pe nos ních cha ak e is ik zemin a ho nin z ýsledků měření objemo ých změn zkoušeného p os ředí při za ěžo ání s ěn u adiálním lakem. Ob .7.11 Měření zapouš ěcím p esiome em Ména d při p ůzkumu ýsypky V benský Vle o je odečí ací zařízení, p a o dole sou yčí s gumo ou memb ánou p esiome u. 66 Ob .7.12 Výsledky p esiome ie z hloubky 4,5 me u Ob .7.13 Výsledky p esiome ie z hloubky 7,9 me u Samozá ný p esiome je do zeminy za lačo án ným sou yčím. Zemina pod nikajícím p esiome em je ozpojo ána o ující ézou a ynášena odním či ben oni o ým ýplachem na po ch. Me oda je hodná pouze p o zeminy měkké, do k e ých lze sondu za lači . Měřící p ek je dokonalém kon ak u s p ak icky nepo ušenou zeminou po celé s é délce. Výsledky sondo ání jsou přesnější než u zapouš ěného p esiome u. 67 Zapouš ěný p esiome se spouš í do p o edených ů, kde se ůzných ú o ních měří objemo é změny zkoušeného úseku při adiálním laku. Výsledky p o edených es ů jsou ci li é na přesnos a u a p ůmě u u. Ob .7.14 Výsledky p esiome ie z hloubky 12 me ů V é o hloubce dosahuje ýsypka hodno p esiome ického modulu os lého jílu. Výsledky u edené na ob .7.12, 7.13, 7.14 jsou ypické p o p o il ýsypky. V po cho é, p ů zdušné zóně dosahuje Ede elmi nízkou hodno u modulu de o mace 1,89 MPa. S á á se, že modul de o mace je ak nízký, že ho není ani možné ýše u edeným zařízením měři . Se z ůs ající hloubkou ob ykle dochází k ná ůs u hodno modulu de o mace. To šak pla í, pokud se e ýsypce neobje í z odnění, k e é i e ě ších hloubkách zna elně snižuje de o mační cha ak e is iky ýsypko ých zemin. 7.2.3 Za ěžo ací zkoušky Ty o zkoušky jsou nejbližší sku ečnému za ěžo ání základo é půdy. Hodno ě nos zjišťo aných modulů pře á nos i je dána elikos í za ěžo ané plochy. P ak icky e ě šině případů jde o zkoušky za éměř neod odněných podmínek. Velká za ěžo ací deska za ěžuje podloží obdobně jako sku ečný základ, a p o o je odpo ídající i de o mace podloží. Velikos desky musí mí minimálně ozmě 0,5 m2 nebo 1 m2. Je omezo ána echnickými možnos mi, o je y ozením dos a ečně 68 elkého při ížení – přede ším p o izá ěže. Malá za ěžo ací deska se yuží á pře ážně pouze p o s o ná ací zkoušky. Její p ůmě se ob ykle pohybuje mezi 0,15 a 0,30 m, mocnos ak i ní zkoušené zóny je pomě ně malá. P o klasické za ěžo ání neup a ené ýsypky se a o me oda mnoho nepouží á, neboť modul de o mace na po chu je elmi nízký, Ede dosahuje hodno cca 1 MPa. Ta o me oda je úspěšně použí ána již p o up a enou ýsypku, což je zachyceno na ob .7.15. Jako p o izá ěž je použí áno naložené nákladní ozidlo. Výhodnější p o zjišťo ání de o mačních cha ak e is ik po cho é zóny ýsypky je za ěžo ací zkouška p o áděná š oubo ou deskou. To o zařízení je zob azeno na ob .7.16. Š oubo á deska má a š oubo ice, k e á umožňuje její za á ání do zeminy do požado ané hloubky. Me oda je hodná do ýsypko ého p os ředí, p o ože umožňuje p o ádě za ěžo ací zkoušku ůzných hloubkách při minimálním na ušení podloží. Ob .7.15 Za ěžo ací zkouška p o áděná za ěžo ací deskou na zhu něné ýsypce s abilizo ané ápennou s abilizací Ob .7.16 Š oubo á za ěžo ací deska o ploše 0,5 m2 69 Ob .7.17 Výsledky za ěžo ací zkoušky p o edené š oubo ou deskou. Výsledky u edené na ob ázku jsou opě ypické p o ýsypko ý ma e iál. Hodno y modulu de o mace při nízkém obo u no málo ého napě í od 40-80 kPa dosahují hodno y okolo 5 MPa. Není ýjimkou, kdy klesají k hodno ě 1 MPa. Nad hodno u no málo ého napě í 80 kPa klesá modul de o mace pod hodno u 1 MPa. Zkoušky, k e é nej ě ohodněji modelují sku ečné cho ání ýsypky při za ížení, jsou elko ozmě o é polní zkoušky. Na následujících ob .7.18 a 7.19 jsou ako é zachyceny. O ýsledcích za ěžo ání je pojednáno kapi ole 9. Ob .7.18 Za ěžo ací zkouška up a ené ýsypky š ě ko ými ib o anými pilo ami na ýsypce 5. k ě na Chabařo icích p o účel ýs a by dálnice D8 P aha - Lo osice - Ús í nad Labem - s á ní h anice . 70 Ob .7.19 Moni o o aná za ěžo ací zkouška zkušebním násypem p o p ojek homogenizační skládky uhlí - Doly Nás up Tušimice 7.2.4 Geo yzikální měření Geo yzikální me ody jsou založeny na egis aci změn p ůběhu při ozených nebo umělých yzikálních polí, o li ňo aných ůznými geo echnickými las nos mi ho nin nebo pří omnos í podzemní ody. G a ime ií, jejíž ýsledky jsou u edeny na ob ázku na ob .7.20, je možno lokalizo a oblas i se sníženou objemo ou hmo ou, například du iny-s a á důlní díla. Geoelek ickými me odami ( e ikální geoelek ické sondo ání) je možné zjis i s a bu ýsypko ého p os ředí. Mělkou e akční seismikou se může na ýsypce u čo a homogeni a ýsypky, ůzně zhu něné oblas i ýsypky. Mik oseismoka o áží je možné u čo a po ušení e e ikálním smě u. Ko ozi ním p ůzkumem se zjišťuje zdánli ý mě ný odpo zeminy če ně měření bludných p oudů, jejich elikos i a hus o y p o s ano ení s upně ag esi i y zeminy přede ším na ko o é předmě y a inžený ské sí ě. Výsledky ěch o měření jsou o ien ační a je nu né je o ěřo a me odami přímého sondo ání. 71 Ob .7.20 Výsledky měření g a ime ie na ýsypce V benský p o účel ýs a by silniční komunikace Zápo né eziduální anomálie yznačují mís a možného ýsky u s a ých důlních děl, k e é se dále o ěřují ným p ůzkumem. 7.2.5 Geode ické me ody Výše u edenými me odami přímého a nepřímého sondo ání je možné s ano i přibližné geologické pomě y ýsypky a pře á né las nos i ýsypky. Sku ečné de o mační cho ání ýsypky je možné zjis i přede ším geode ickými me odami. Ma ema ickým modelo áním ýsypky za použi í s upů zjišťo aných labo a o ně nebo polními geo echnickými me odami, dos á áme pouze o ien ační ýsledky. Těleso ýsypky je he e ogenní a není možné do ýpoč ů zah nou šechny li y, k e é cho ání ýsypky o li ňují. Me ody, k e é o ěřují sku ečné cho ání, jsou me ody měřické. Nejúčelnější je zájmo ém území osadi měřické body jak na samo né ýsypce (ob .7.21), ak na ybudo aných objek ech a sledo a jejich pohyby. Pře á né cha ak e is iky je možné zjišťo a ze zjiš ěných pohybů měřických bodů. 72 Ob .7.21 Měřické moni o o ání me odou GPS (global posi ioning sys ém). Měřické body s nucenou cen ací (ob .7.21) jsou s abilizo ány na ýsypce elkolomu Českoslo enské a mády na uza řené skládce komunálních odpadů měs a Ji ko a. To o sledo ání je nejúčelnější ěžko přís upných p os o ech. Výsypky jsou e ě šině případů ěžko přís upné jak p o echniku, ak p o měřiče. Vzhledem k pře áření e énu li em konsolidace ýsypek mají šechny údaje ze zaměření s a eniš ě časo ě omezenou pla nos . P o ak ualizaci sledo ání je možné použí i nejmode nější sledo ání au oma ickými měřickými s anicemi. Tako á s anice je zachycena na ob .8.4, k e á je nasazena na ýsypce Me ku na Dolech Nás up Tušimice. S ano iš ě je ořeno up a enou p osklenou buňkou. U ni ř je připe něná k pažnici s nucenou cen ací mo o izo aná au oma ická o ální s anice Leica TCA1800. Přesnos měření je 1CC při měření úhlů a  2mm + 2ppm p o zdálenos i. Ko ekce jsou p o áděny s ohledem na a mos é ické podmínky. P og am p o sledo ání je y ořen p os ředí GeoBasic. Ob .7.22 T ale osazený od azný h anol p o geode ický moni o ing Da a jsou přenášena adiomodemem. Au oma ická s anice TCA1800 zadaném časo ém in e alu au oma icky měří na sledo aných kon olních bodech ins alo aných e énu ho izon ální úhly, délky a pře ýšení. Na ěch o bodech jsou ale osazeny od azné op ické h anoly (ob .7.22). 73 Po změření každého bodu je yslán údaj do počí ače. Da a jsou uložena do ysílacího soubo u. Po ukončení měření celé sé ie bodů se přenese ysílací soubo na základno ou s anici, k e á je o něž yba ena adiomodemem. Zde jsou da a yhodnoco ána s anda dními měřickými ýpoč y. Samo né měření začíná ak, že je nejdří e učně p o edeno p o ní zaměření a naměřené hodno y se uloží. Dále už p acuje s anice TCA 1800 au oma icky. Je yba ena sys émem ATR (au oma ic a ge ecogni ion). Je edy schopna au oma icky nají jedno li é sledo ané body podle předchozího měření, p o és přesné zacílení a dále p o ádě opako aná zaměření. Celý sys ém je zob azen na ob .7.23. Ob . 7.23 Schéma p o ozo aného měřického moni o o acího sys ému - Doly Nás up Tušimice 80 pe ně s abilizo ány. Přesnos měření je pods a ně ho ší než za no málních podmínek. Na ýsypce neexis ují žádné s abilní body. Při měření dochází jak k zabořo ání s a i u s přís ojem, ak i ni elačních la í. Dnešní digi ální ni elační přís oje jsou značně přesné, ale použí ají se ě šinou při zjišťo ání ýško ých změn, zejména na s a ebních kons ukcích. Fo og amme ie je elkým pomocníkem při měření pohybů ak i ních sesu ů, kdy posuny bodů přesahují íce než 10 cm. Podmínkou šak je, že sesou ající oblas i musí bý yhodnoco ány iden ické nebo přímo líco ací body. Je nu né si u ědomi , že o og amme ií není možné zjišťo a milime o é až cen ime o é posuny. Pokud není možné nají sesu ných oblas ech iden ické body, není možné žádném případě spoléha na u o me odu. Předs a y, že a o me oda je schopna odhalo a počínající sesu y, jsou mylné. P o zaměření zniklého sesu u je a o me oda hodná. 8.1.3 Měření pó o ého laku Údaj hodno y pó o ého laku je jedním z nezby ných s upů do s abili ních ýpoč ů. Je šak ela i ně p oblema ické ins alo a měřidla ak, aby op a du měřila požado ané údaje. Pokud jsou měřidla osazena do nenasycených zemin, měří nega i ní ( zápo né) nebo pouze minimální hodno y pó o ého laku. Naopak je p ak icky o ěřeno, že pokud je e ýsypce přesně u čena plas ická zóna, po om se měřidla elmi ychle ak i ují a egis ují odpo ídající údaje. Měření pó o ého laku zemino ém p os ředí má d ojí ýznam : • signalizaci začínajících smyko ých či jiných de o mací. Význam spočí á přede ším om, že počínající sesu je pó o ým lakem signalizo án dří e, než přímým měřením de o mací, pó o ý lak li em smyko é de o mace z ůs á, něk e ých případech (oblas aho ých napě í, dila an ní smyk), kdy se objem pó ů z ě šuje, může pó o ý lak při zniku kluzné plochy i klesa , • zpřesnění s upních hodno pó o ého laku do s abili ních ýpoč ů. Výsypko á zemina po přechodnou dobu jako sypká a po pozdější konsolidaci soud žná je skladebně íce ázo ým ma e iálem. Její objem je ořen jednak pe nou ází - objemem úlomků ho nin a z n mine álů a dále ázi pó ů - p os o y mezi 81 pe nými z ny. Podíl pó ů zemině je cha ak e izo án pó o i os í (pomě objemu pó ů k celko ému objemu zeminy). Pó y oří a o ě složi ý p os o o ý sys ém, k e ý je obecném případě yplněn čás ečně kapalinou a čás ečně plynnou ází. Kapalnou ázi oří oda ůzného chemického složení, plynnou ě šinou zduch. Do jaké mí y jsou pó y zeminy yplněny odou, se dá yjádři s upněm sa u ace S , jehož elikos se blíží nule, p o zcela suché zeminy, nebo jedné p o zeminy plně nasycené odou. Při přenosu nějšího za ížení jsou eakce e s uk uře zeminy přenášeny šemi jejími ázemi společně. Vlas nos i zemin (s lači elnos , smyko á pe nos ) jsou u čo ány napě ím e , k e é přenáší kos a z n, z . e ek i ní napě í, k e é p o nasycené zeminy de ino al Te zaghi z ahem : e =  - u, (8-1) kde  je celko é napě í a u je lak ody pó ech. P o o je k omě s ano ení celko ého za ížení i elmi důleži é s ano ení elikos i pó o ého laku. Pokud napě í od sypané s y nepřek očí hodno u meze p ů zdušnos i, pak e s ě ne znikne pó o ý lak. Mocnos s y, při níž se na její bázi dosáhne meze p ů zdušnos i, značíme hi. Další při ěžo ání y olá pó o ý lak ak, že ho ní p ů zdušné poloze o mocnos i hi bude pó o ý lak u = 0. Pó o ý lak lze yjádři z ahem : u= C. syp ( h - hi), (8-2) kde syp ……. je objemo á íha sypaniny, hi ….…….p ů zdušná zóna ýsypky nabý á hodno y 20 – 50 m, h ….…….mocnos ýsypky, C je součini el pó o ého laku. Hodno a součini ele C dle zkušenos í nabý á hodno 0,5 – 0,7. Někdy může přesáhnou hodno u 1. Ten o z ah je yjádřen g a icky na ob . 8.5. V případě ýsypek ykazujících známky nes abili y je C blízký 1. Tako á s uk u a zniká případě, kdy se jílo co á sypanina uloží do mís , kde se dos ane pod hladinu ody dří e, než las ní ahou nadloží z a í meze o i os . V pods a ě jde edy hla ně o bezod oké dep ese na podložce a mís a, kde je ýsypka uložena na s lači elné a z odnělé k a é ní zeminy. Například p os o u ýsypky Me ku při přek y í alu ií Lužického po oka. 82 Ob .8.5 G a ické yjádření elikos i pó o ého laku e ýsypce [6] Obdobně znikají ako é případy při založení ýsypko é e áže na po ch dlouho ods a ené čás i ýsypky. Nep opus né polohy hodné p o y oření lokálního z odnění ýsypko ého ělesa znikají jako důsledek lokálních sesu ů ýsypko ých e áží. Ty o polohy se p oje ují při ném p ůzkumu plas ickou až kašo i ou konzis encí zemin a ys oupáním ody e né sondě. Při nasypání ýsypky na s lači elné z odnělé alu ium dochází i po delší dobu k pře okům od z u. V případě pene ací se ako é polohy p oje ují sníženým odpo em na h o u a sníženým plášťo ým řením. 8.2 Příklad moni o o ání s abili y ýsypky Po ušení s abili y ýchodních s ahů ýsypky lomu Me ku lze po ažo a za dosud nej ě ší s aho ou de o maci ýsypko ého ělesa his o ii po cho é ěžby uhlí Čechách. P ní s abili ní p oblémy byly da o ány okem 1979. Nes abilní p oje y se ehdy ysky o aly přede ším oblas i bý alého Lužického po oka. Pos upně bylo pozo o áno ozšiřo ání sesu ných pohybů se e ním smě em. Jes liže pů odní nes abilní oblas oce 1979 oh ožo ala posunem pa y ýsypky linio é s a by, budo u uby o ny elek á ny Tušimice, budo u společnos i KOH-I- NOOR, au obuso é nád aží ČSAD, zá odní jídelnu, sklad ha in, pak ozšířená nes abilní oblas oh ozila hla ní paso é dop a níky uhlí a ím i p o oz elek á en Tušimice. Si uace se yh o ila říjnu a lis opadu 1985, kdy byly zaznamenány pohyby ýsypky 2-3 m za den, délce pa y ýsypky 2,5 km. podložka 1. po ch ýsypky u=0 hi .hi syp (h-hi) u= c . syp h .h syp 2. po ch ýsypky hi g g g 83 Celko á kuba u a sesou ajících se hmo byla yčíslena na 140 milionů m3. Sanační p áce byly zahájeny lis opadu 1985. Byly p o áděny zemní p áce, ýs a by s abilizačních žebe a od odnění. Následo alo přeložení ko ido u paso ých dop a níků mimo oh oženou oblas . Do u olněného p os o u byla založena z . za ěžo ací la ice, k e á ý azně zlepšila s abili ní pomě y. Na základě ná hu na s abilizaci sesu u ýsypky „Rozbo příčin současného s a u ýsypko ého hospodářs í lomu Me ku “, k e ý zp aco aly Výzkumný ús a p o hnědé uhlí Mos ě a Báňské p ojek y Teplice oce 1986, je od oku 1986 p o ozo án sys ém kon olního sledo ání. Výsypka Me ku zaujímá plochu 16,7 km2. Výsypku Me ku je možné ozděli na ři oblas i : • Me ku 1 – oblas sesu u ýsypky – nější ýsypka – plocha 4,3 km2, • Me ku 2 – oblas sesu u – ni řní ýsypka – plocha 5,9 km2, • Me ku 3 – oblas současného p o ozu – ni řní ýsypka – plocha 8 km2. Plocha ni řní ýsypky se dále z ě šuje. Ve ýchodní čás i ýsypky Me ku 3 došlo oce 1989 k pozas a ení ýsypko é on y. P á ě é o oblas i p obíhaly pod ýsypkou hla ní uhelné dop a níky. Pos up úpadní e áže 265 – 302 m.n.m. byl pozas a en, ale z kapaci ních dů odů bylo po řebné založi další e áž 320 – 338 m.n.m. Tím docházelo k nas mo ání s ahů. Případným sesu em s ahu by nas aly komplikace s dop a ou uhlí z lomu Me ku . P á ě a o oblas byla na základě s abili ní analýzy a inžený skogeologického p ůzkumu ins umen o ána moni o o acími p ky : • geode ickými body, • inklinome ickými y, • měřidly pó o ých laků. 84 Ob .8.6 Si uace na ýsypce Me ku oce 1992 se znázo něním zamýšlených báňských pos upů ýsypky, zak eslení ins umen ace ýsypky moni o o acími p ky a zob azení způsobu geode ického sledo ání 85 Ob .8.7 P os o o é zob azení pos upu ýsypky a ins umen ace s ahu inklinome ickými y Sledo ání ýsypko ých s ahů bylo založeno na geode ických, inklinome ických a hyd ogeologických měřeních. Realizace zemních ěles z jílo ého ma e iálu bez sledo ání jejich napja os ně – de o mačního cho ání in si u, edlo řadě případů k po ušení s abili y nebo naopak k neopods a něným oba ám. Řeši el může jen elmi ěžko p ediko a podmínky, za jakých budou y o s a by p o áděny. P o o není možné přesně namodelo a budoucí podmínky. P o o byl aké é o expono ané oblas i ybudo án ýše u edený moni o o ací sys ém. V blokdiag amu na ob . 8.7 a přehledné mapě ýsypky na ob . 8.6 je zak esleno ozmís ění moni o o acích p ků. Ve ýsypce bylo a dodnes je ins alo áno celkem 6 inklinome ických ů, 11 měřidel pó o ých laků a je s abilizo áno 9 geode ických bodů. 86 Kon olní sledo ání bylo založeno na : • p oměřo ání inklinome ických ů. Bylo p o áděno inklinome ickou soup a ou německé i my Glö zl, • měření pó o ého laku. Bylo p o áděno s uno ými snímači ypu SG – 1. Šířka měřidla je 46 mm a délka 238 mm. Přesnos měřícího sys ému je ± 2 % měřícího ozsahu, dlouhodobá s abili a snímačů je 0,5 % za ok, • geode ickém měření. Byla apliko ána polá ní me oda elek oop ickým dálkomě em WILD TC1600. Přesnos měření při ehdejší s abilizaci geode ických bodů ocelo ými ubkami byla ± 2 cm. Na ob .8.6 je zak eslen pos up zakládání ýsypky. Šipka označuje smě , k oužcích je měsíc a ok zakládání. Smě zakládání byl ýchodní. Zakládalo se s řída ě z p odlužo ané poháněcí s anice ysypáním z . p s u a po anspo u zakladače hloubko é dosypání z pa alelně přes a ěného dop a níku. Pos up zakládání byl olen ak, aby při ížení ýsypkou nebylo jedno ázo é a s abili ní ý oj nekon olo a elný, aby na základě kon olního sledo ání mohl bý p ediko án další ý oj s abili ních pomě ů. P ní de o mace byly zaznamenány če enci 1992 na geode ických bodech č. 4 a č. 5 a o 6 cm, což je zachyceno na ob .8.8. Byla o odez a na zakládání hloubko é e áže 320 m.n.m. V éže době se uza řel na ozh aní podložky a ýsypky hloubce 50 m inklinome ický KR 515, k e ý byl si uo án na e áži 290 m.n.m. Ten o byl nah azen no ým. Při ném jád o ém p ůzkumu bylo zjiš ěno po ušení u i ického podložního jílo ce. Z echnologických dů odů bylo měsících če enci, s pnu a září pře ušeno zakládání. V é o době nebyly zjišťo ány žádné posuny. Po opě o ném zahájení říjnu 1992 byly zaznamenány ý azné posuny na bodech č. 4, č. 5, č. 6 (ob .8.8). 87 13.7.92 24.7.92 25.8.92 7.9.92 28.9.92 16.10.92 4.11.92 30.11.92 17.12.92 15.1.93 22.2.93 9.4.93 17.5.93 17.8.93 2.12.93 KR 516 KR 513A KR 513 KR 551 A KR 515 8 7 6 6 5 6 6 7 7 6 6 8 9 9 10 9 10 11 12 13 13 13 14 14 14 14 15 16 17 27 43 44 45 45 46 46 47 47 47 47 47 47 47 47 48 52 108 110 112 117 123 137 138 136 133 131 129 127 125 123 120 117 107 97 93 269 278 287 299 310 333 333 332 332 331 330 329 328 327 327 326 279 307 317 327 337 341 345 348 352 356 360 367 375 385 396 406 407 409 411 413 409 411 413 409 406 403 400 407 393 383 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 pó o ý lak kPa da um VÝVOJ PÓROVÉHO TLAKU KR 516 KR 513A KR 513 KR 551 A KR 515 13.7.92 24.7.92 25.8.92 7.9.92 28.9.92 16.10.92 4.11.92 30.11.92 17.12.92 15.1.93 22.2.93 9.4.93 17.5.93 17.8.93 2.12.93 bod č.4 bod č.5 bod č.6 4 7 8 1 1 1 1 4 2 3 4 3 1 0 4 12 13 18 18 18 18 17 18 20 22 22 21 24 22 25 3 4 1 2 5 5 9 13 10 5 8 6 6 17 19 28 29 37 39 42 43 42 46 46 48 47 48 51 48 60 4 6 6 6 9 7 6 6 6 9 16 17 23 24 30 31 33 34 34 36 36 36 35 35 37 36 41 0 10 20 30 40 50 60 ek o posunu cm da um VÝVOJ DEFORMACÍ - VÝSYPKA 1. MERKUR bod č.4 bod č.5 bod č.6 geode ická poloho á - po cho á měření Ob .8.8 Výsledky posunů na geode ických bodech při zakládání Při měření dubnu 1994 činila de o mace na bodu č. 5 již 60 cm. Ten o bod je si uo án u měřidla pó o ého laku KR 516. Měření ý oje pó o ého laku je u edeno na ob . 8.9. Ob .8.9 Vý oj pó o ého laku při zakládání ýsypky 88 Výsledky geode ického měření na bodu č. 4 spolehli ě ko espondují s inklinome ickým měřením e u KR 515 u edeného na ob .8.10. De o mace na po chu ýsypky přibližně odpo ídají de o maci na kluzné ploše hloubce 45 m. Ob .8.10 Inklinome ický KR 515 egis uje disk é ní smyko ou plochu V KR 513 na e áži 300 m.n.m., k e ý byl si uo án cca 50 m od pa y hloubko é e áže, se koncem lis opadu 1992 uza řel. V KR 515a na e áži 290 m.n.m., k e ý je o e áž níže, egis o al pouze de o maci bez os é smyko é pochy. Z oho je pa né, že disk é ní smyko á plocha ho ní ak i ní čás i s ahu egis o aná em KR 513 a na ob ázku se pos upně změnila plas ické pře áření egis o ané em KR 515 a. Z přiloženého g a ického ý oje a abulky po cho ých de o mací na ob ázku je pa né, že ychlos posunu po cho ých bodů se od ledna 1993 zpomalo ala. Zakládání bylo ukončeno 31.12.1992. 89 Ob .8.11 Inklinome ický CA 22 egis uje sedání ýsypky Inklinome - ická pažnice je obsedá ána ýsypko ými hmo ami. Tím je namáhána na zpě , čímž dochází k jejímu eso i ému p ohýbání. Z měření pó o ých laků je pa ný ná ůs u měřidla KR 516 u edeného na ob .8.9, k e é bylo uloženo hloubce 43,3 m. Na po chu u oho o měřidla byl měřen značný posun, pohyb ýsypky, ob . 8.8, bod č. 5. Se z ůs ajícím posunem docházelo ke zna elnému ná ůs u pó o ého laku až na 413 kPa. Po ukončení zakládání docházelo k poz olnému ozp ylo ání pó o ého laku. Pokud budeme u ažo a se z ahem p o pó o ý lak dle z ahu (8-2), můžeme kons a o a , že byla naměřena odpo ídající hodno a cca 350 kPa u měřidla KR 516 před za ížením e áží 320 m.n.m. Vz ah pla í za následujících předpokladů : • hi – mez p ů zdušnos i, u ýsypek z jílo co é sypaniny mocnos ýsypky činí cca 15 – 20 m, kde je pó o ý lak u = 0, • C – součini el pó o ého laku = 0,7, • syp – objemo á íha sypaniny = 18 kNm-3. 96 Ob .10.3 De ail pene o a elné ýškomě né sondy De ail ýškomě né sondy je zob azen na ob ázku 10-3. P o moni o o ání sedání ýsypko ého ělesa ůzných hloubkách jsou do a pod základo ou spá u ins alo ány ýškomě né k abice, případně pene o a elné sondy. Výškomě né k abice se ins alují na po ch ýsypky. Výškomě né sondy, ob .10.3, jsou a o ě up a eny p o pene o ání pod po ch ýsypky a do olují měři sedání ýsypky požado aných hloubkách. Pod každou kolejnicí byla uložena lako á poduška. Ten o sys ém byl yuži i p o moni o o anou za ěžo ací zkoušku silničními panely. Ob .10.4 De ail osazení lako ých podušek (snímačů laků) pod kolejo ým ložem na ýsypce Me ku , Doly Nás up Tušimice Pod kolejo ým s škem byla položena oš ino á síť GEOWEB, k e á zlepšuje las nos i základo é půdy. P o měření kon ak ních napě í jsou použí ány speciální snímače kon ak ního napě í, ob .10.2 a 10.4, dodané i mou Da aCon, spol. s. .o. P aha. Ty o snímače jsou ses a eny ze d ou základních čás í, snímací komo y e a u disku a las ního snímače laku. Snímací komo a ses á á z k uho é desky s yb áním na čele a k uho é memb ány, připájené niklo ou pájkou k desce (deska i memb ána jsou y obeny z ne ezo é oceli). P os o mezi deskou a memb ánou je yplněn silikono ým olejem a pomocí speciální ubičky p opojen se snímačem laku. 97 P o las ní měření laku byly použi y snímače ypu DC P PL 1 s ozsahem 0-400 kPa s přesnos í 0,6 %. Snímače mají zabudo aný pře odník s ýs upním signálem 0 - 1 V a jsou osazeny e mis o em p o měření eplo y. Při ins alaci snímačů kon ak ních napě í na základo ou spá u zkušebního úseku je spodní uhá deska snímací komo y osazo ána do řídkého sád o ého lože a za ížena. Tím je za učen dokonalý kon ak se základo ou spá ou, což je podmínka sp á ného měření kon ak ních napě í. V chní čás snímací komo y byla při s a bě podloží zasypána přímo s abilizo anou zeminou a přehu něna. Snímače kon ak ních napě í ú o ni ýsypky byly osazeny ob áceně – memb ánou dolů do zeminy, na uhou desku po om působilo kolejo é podloží. Kabely od šech snímačů jsou y edeny do měřícího s ano iš ě. P o sledo ání p o ažení či s lačení základo é spá y jsou ins alo ány yčo é ex enzome y (ob .10.5 a 10.6), s měřící základnou 1 m, dodané i mou Moni o ing se is. Zabudo aný induk i ní snímač posunů s elek onikou má měřící ozsah ± 5 mm, přesnos 0,2 % z ozsahu. Napájecí napě í je ± 18 V DC, ýs upní signál ± 2 V DC. Kabel od ex enzome u byl y eden do měřícího s ano iš ě a připojen do odpo ídajícího konek o u p o připojení ukazo ací jedno ky. Po ukončení ins alace bylo změřeno počá eční ýs upní napě í ex enzome u. Při změně ex enze dochází ke změně ýs upního napě í. Ob .10.5 Ins umen ace ex enzome ických snímačů základo é spáře úložiš ě ene ge ických odpadů z elek á en P unéřo 98 Ob .10.6 De ail uchycení ex enzome ických snímačů základo é spáře Tyčo é ex enzome y jsou osazo ány přes plošné základy a jsou ko eny ůzných ú o ních ýsypky (ob .10.7 a 10.8). Ob . 10.7 Výs up sys ému yčo ých ex enzome ů na základo é pa ce Tyčo é ex enzome y sledují de o mace základo é půdy za ížené základo ou pa kou ůzných ú o ních ýsypky. Ten o sys ém je zho o en na s a bě mos ů přes paso ou dop a u na dolech Nás up Tušimice. De o mace jsou zjišťo ány přesnou nebo echnickou ni elací. 99 Ob .10.8 Ko ení yčo ých ex enzome ů Ve ýsypce je p o áděno za áním kořene ex enzome u před aženém o o u pomocí dynamické pene ace. Ob .10.9 Schéma moni o o ání základo é pa ky na ýsypce. 100 11. Moni o o ání nější ýsypky Libouš Údaje o ýsypce Libouš jsou u edeny kapi ole 2. Je zob azena na účelo é mapě na ob .11.1. Ob ázek je doplněn o le ecký ba e ný snímek s ejné oblas i ýsypky e s ejném měří ku. Na dolech Nás up Tušimice je p o áděno ba e né snímko ání ýsypek jedenk á očně, če nobílé snímko ání každý měsíc. Snímky jsou pořizo ány z ýšky 800 a 3500 m le eckou analogo ou kame ou i my Zeiss LMK 2000. Snímky jsou scano ány pomocí scane u Wechsel 5000 a následně pře áděny do digi álního o má u TIFF. Pomocí p og amo ého yba ení Ma ch AT, Mas e a O o is a jsou ze snímku zho o o ány o o o omapy. P a idelného le eckého snímko ání bylo minulos i použí áno i p o sledo ání s abili y ýsypek. Přesnos ýško ého u čení na iden i iko a elném bodě při ýšce snímko ání 800 m činí 10cm, při ýšce 1500 m 50 cm. Vzhledem k nízké dosaho ané přesnos i bylo od oho o způsobu sledo ání us oupeno a bylo nah azeno sledo áním me odou GPS a pomocí o álních s anic. Vnější ýsypka Libouš byla od počá ku zakládání pos upně ins umen o ána moni o o acími p ky. Od založení p ní nejnižší e áže byly na po chu s abilizo ány měřické body, k e é byly moni o o ány ůznými měřickými me odami. Pos upně začaly přibý a hyd ogeologické pozo o ací y, měřidla pó o ých laků a y ys ojené p o přesnou inklinome ii. Vli em konsolidace ýsypky docházelo a dochází k ůzným p oje ům pře áření. Něk e é inklinome ické y se p ůběhu budo ání ýsypky i po dobudo ání uza řely. Každé uza ření u neznamená počá eční ha á ii, ale může jen egis o a pře áření ýsypky z dů odu edis ibuce napě í u ni ř ělesa ýsypky. Na ob . 11.3 a 11.4 je dokumen o án znik poklesu na h aně ýsypko ého s ahu, k e ý znikl 10 le po ukončení ekul i ace. Na ob .11.2 je u eden g a ický ý oj sedání ýsypky bez nějšího za ěžo ání (au okonsolidace). U každého bodu je u edena mocnos ýsypky. Z měření je pa né, že k nej ě ším de o macím docházelo do 10 le po ukončení zakládání. Ale i po 10- i le ech dochází k sedání, k e é se pohybuje přibližně hodno ách 1-2 cm za ok. V nedá né minulos i bylo měřické sledo ání p o áděno pouze eodoli em, me odou p o ínání před a později elek oop ickou o ální s anicí - me odou ajonů. Měření mělo menší přesnos než dnes p o áděné me odou GPS. Pokud se podaří sledo ání dále p o ádě , znikne elmi cenný soubo ý oje sedání ýsypky. 101 Ob .11.1 Mapa nější ýsypky Libouš měří ku 1 : 20 000, le ecký snímek dolní čás i je shodný s mapou, na snímku jsou ozpozna elné ekul i o ané plochy, e spodní čás i břehy a ody Nech anické přeh ady 102 Ob .11.2 Vyhodnocení měřického sledo ání sedání na nější ýsypce Libouš Ob . 11.3 Taho á hlina na h aně ýsypky je dlouhá cca 500 m Sedání meřických bodů na nější ýsypce Libouš 0 -1 -2 -3 -3 -3 -6 -8 -5 -4 -16 -13 -20 -30 -30 0 -12 -13 -15 -20 -20 -20 -20 -23 -23 -23 -23 -23 -23 -23 -23 -23 -23 -23 -25 -25 -25 -25 -26 -26 -26 -26 -26 -27 -26 -28 -28 -28 -28 -30 -32 0 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -3 -3 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -5 -5 -5 -5 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -6 -16 -16 -20 -20 -25 -25 -30 0 -5 -6 -6 -8 -8 -8 -9 -12 -13 -12 -12 -12 -13 -13 -14 -16 -16 -16 -16 -17 -17 -17 -17 -17 -17 -17 -18 -19 -21 -23 -23 -28 -31 -31 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -3 -4 -4 -4 -4 0 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -5 -5 -6 -7 -10 -10 -10 -10 -11 -11 -11 -11 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -13 -13 -13 -15 -15 -31 -31 -32 0 -3 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -5 -5 -5 -5 -5 -6 -6 -6 -6 -8 -9 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -13 -13 0 -2 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 -7 0 -4 -5 -6 -7 -8 -8 -9 -11 -11 -11 -12 -14 -14 -14 -14 -14 -14 -14 -14 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -18 -20 -20 -20 -21 -22 -22 -26 -28 -29 0 -4 -4 -6 -6 -6 -6 -6 -7 -8 -8 -8 -9 -10 -10 -10 -10 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -12 -12 -12 -12 -16 -22 -22 -22 -22 -27 -35 -35 0 -2 -2 -2 -3 -4 -4 -4 -4 -5 -5 -5 -6 -6 -6 -6 -6 -6 -7 -8 -8 -8 -8 -9 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 -12 0 0 0 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 -7 -9 -9 -9 -9 -9 -9 -9 0 -2 -4 -4 -4 -6 -6 -7 -7 -9 -9 -9 -9 -9 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -10 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -15 -20 -24 -30 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -3 -3 -9 -20 -23 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -4 -5 -7 -11 -14 -14 0 -4 -5 -5 -7 -9 -10 -10 -10 -10 -10 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -11 -10 -14 -14 -15 -17 -18 -40 -35 -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 III-88 VII-88 X-88 I-89 IV-89 VIII-89 X-89 I-90 IV-90 VII-90 X-90 I-91 IV-91 VII-91 X-91 I-92 III-92 VI-92 XII-92 I-93 V-93 XI-93 XII-93 IV-94 III-05 X-98 VI-05 X-99 IV-00 X-00 IV-01 XI-01 IV-02 IV-03 XI-03 IV-04 da um Velikos sedání cm 58.9 m 18.9 m 8.3 m 3.2 m 17.0 m 9.0 m 4.5 m 18.3 m 7.0 m 2.0 m 16.5 m 13.5 m 5.0 m 1.5 m 12.5 m 49.8 m 10.0 m 12.0 m Mocnos ýsypky 103 Ob . 11.4 De ail aho é hliny 12. Výsledky kon olního sledo ání yb aných objek ů 12.1 Mos přes paso ou dop a u na homogenizační skládce uhlí (HMGS) doly Nás up Tušimice Ten o objek je zachycen na ob .6.10. Mos byl založen na ýsypce při ýs a bě homogenizační skládky uhlí bez p o edení jakýchkoli zlepšení las nos í základo é půdy. Výsledek ako ého jednání nenechal na sebe dlouho čeka . V pods a ě okamži ě po dos a bě došlo k p udkému ne o nomě nému sednu í. Pokles byl moni o o án od počá ku. Na ob . 12.1 je zak esleno ozmís ění měřených bodů na mos ě. Ob .12.1 Schéma si uo ání měřených bodů na mos ě na HMGS 104 Sedání mos u na HMGS - -700.000 -700.000 -727.00 -766.00 -870.00 -930.00 -930.00 -960.00 -960.00 -970.00 -960.00 -980.00 -990.00 -980.00 -990.00 -1 001.00 - -310.000 -310.000 -341.00 -363.00 -446.00 -466.00 -496.00 -536.00 -546.00 -546.00 -536.00 -566.00 -606.00 -622.00 -622.00 -634.00 - -230.000 -230.000 -234.00 -240.00 -273.00 -296.00 -306.00 -326.00 -316.00 -326.00 -326.00 -356.00 -386.00 -370.00 -416.00 -416.00 -1 200.000 -1 000.000 -800.000 -600.000 -400.000 -200.000 - 11.08.99 01.08.00 30.9.2000. 19.10.2000. 16.11.2000. 12.2.2001. 15.03.01 21.5.2001 14.8.2001 7.11.2001 9.12.2001 28.2.2002 12.6.2002 8.4.2003 8.7.2004 26.11.2004 31.8.2005 da um sednu í mm 1 2 3 4 5 6 7 8 Sedání mos u na HMGS - -27 -66 -170 -230 -230 -260 -260 -270 -260 -280 -290 -280 -290 -301 - -31 -53 -136 -156 -186 -226 -236 -236 -226 -256 -296 -312 -312 -324 - -6 -17 -68 -88 -88 -118 -148 -138 -138 -168 -218 -203 -228 -237 - -5 -22 -53 -78 -88 -88 -128 -118 -108 -118 -158 -148 -168 -168 - -4 -10 -43 -66 -76 -96 -86 -96 -96 -126 -156 -140 -186 -186 - - -26 -73 -85 -85 -105 -105 -105 -95 -135 -185 -178 -215 -247 - -11 -46 -125 -150 -155 -185 -175 -195 -185 -215 -275 -279 -305 -334 - -16 -48 -183 -288 -308 -298 -308 -308 -348 -378 -366 -366 -392 -228 -450.000 -400.000 -350.000 -300.000 -250.000 -200.000 -150.000 -100.000 -50.000 - 30.9.2000. 19.10.2000. 16.11.2000. 12.2.2001. 15.03.01 21.5.2001 14.8.2001 7.11.2001 9.12.2001 28.2.2002 12.6.2002 8.4.2003 8.7.2004 26.11.2004 31.8.2005 da um de o mace mm 1 2 3 4 5 6 7 8 Body jsou označené na ocelo ém záb adlí. Ne o nomě né sedání a jeho ý oj je pa ný z ob .12.2. Ob .12.2 Časo ý p ůběh sedání mos u na HMGS Body č.1 a č.8, k e é se nacházejí jižní čás i mos u, egis ují íce než d ojnásobné hodno y sedání (980 mm) než body č.4 a č.5 (400 mm). Ne o nomě né sedaní konců mos ů činí 580 mm. To o sedání y olalo de o mo ání ocelo é kons ukce a oddělení be ono ých podpě , k e é se skládají z několika monoli ů. Byla z ažo ána demolice celého mos u. Mos je sledo án a na základě ýsledků bylo ozhodnu o o jeho dalším uží ání. V současné době dochází ke zmenšo ání ychlos i sedání, což je pa né z ob .12.3. Ob .12.3 De ail časo ého p ůběhu sedání mos u na HMGS Na g a u je zanedbáno počá eční p osednu í. Za ížení mos u je možno hodno i dle ČSN 736114 Vozo ky pozemních komunikací jako elmi lehké až lehké. 105 Po p ním oce došlo k us álení y azných de o mací. Za ížení základo é spáře činí 30 kPa. Z ýsledků měření sedání a elikos i za ížení základo é spá y, k e á je ořena ýsypkou, jsou zjiš ěny elikos i moduly de o mace Ede . P o s ano ení modulů je apliko ána Boussinesqo a eo ie p užného polop os o u za íženého bodo ou no málo ou silou F. Ve ikální de o mace e énu e zdálenos i x od působiš ě síly bude : F ( 1 - 2 ) S = ------------------- (12-1)  x E Při za ížení po chu deskou se Boussinesqo a o nice up a í do a u p o ýpoče modulu p užnos i podloží (12-2). Podobný a má Schleiche ů zo ec p o modul de o mace (12-3). Ten o pos up je u eden např. [16]. m F (1 - 2) m F (1 - 2) E = ------------------- (12-2) Ede = ------------------- (12-3) so A so s d A – plocha za ěžo ací desky, d – p ůmě za ěžo ací desky, so - p ůmě ná hodno a za lačení desky, m – součini el a u a uhos i desky (Boussinesq = 0,95), (Schleiche = 0,8),  - Poissono o číslo. Vyhodnocení ý oje Ede je p o edeno následujících abulkách 12-1, 12-2, 12-3, při počá ečních poklesech s ůznými hodno ami  a při poklesech zjišťo aných dnes. Tabulka 12.1 : Výpoče Ede dle Schleiche a při =0,25 období 11.8.1999-1.8.2000 Da um s (m) A (m2) / d (m)  F (N) Ede (MPa) m 11.8.1999-1.8.2000 0,190 21 / 5,17 0.25 628344 0,48 0,80 11.8.1999-1.8.2000 0,380 21 / 5,17 0.25 628344 0,24 0,80 11.8.1999-1.8.2000 0,700 21 / 5,17 0.25 628344 0,13 0,80 Tabulka 12.2 : Výpoče Ede Schleiche a při =0,40 období 11.8.1999-1.8.2000 Da um So (m) A (m2)  F (N) Ede (MPa) m 11.8.1999-1.8.2000 0,190 21 / 5,17 0.40 628344 0,43 0,80 11.8.1999-1.8.2000 0,380 21 / 5,17 0.40 628344 0,21 0,80 11.8.1999-1.8.2000 0,700 21 / 5,17 0.40 628344 0,12 0,80 Tabulka 12.3 : Výpoče Ede Schleiche a při =0,40 období oku 2005 Da um So (m) A (m2)  F (N) Ede (MPa) M 2005 0,01 21 / 5,17 0.40 628344 8,17 0,80 2005 0,02 21 / 5,17 0.40 628344 4,08 0,80 2005 0,03 21 / 5,17 0.40 628344 2,72 0,80 Z ýsledků je pa né, že se počá eční modul de o mace Ede pohybo al okolí hodno 0,12- 0,48 MPa. Po s lačení o hodno u 400 – 1000 mm se modul de o mace Ede z ýšil na 2,72 - 8,17 MPa. 112 Ob .12.6 : Výpoče sedání při neup a ené ýsypce Ob .12.7 Výpoče sedání při up a ené ýsypce 12.3 Ná h úp a y podzákladí Nej ě ší de o mace jsou zaznamenány po cho é zóně hloubce 2-2,5 m pod základem. P o o bylo na ženo nah adi kyp é zeminy ýsypky hu něnými zeminami ýsypky. Rozhodující eličinou u čující dos a ečnou mí u zhu nění byl s ano en - dle ČSN 72 00 06 Kon ola hu nění zemin a sypanin pa ame - D=95 yjádřený p ocen ech P oc o s anda d. Do zhu něných násypů bylo na ženo použi í jílo i ých ma e iálů hu něné ýsypky po s ách mocných 35 cm, k e á se ukázaly jako op imální. Je dobře zhu ni elná hu nícími p os ředky. Dob é účinnos i hu nění jsou dosaho ány hu nícími álci ypu VSH 100, VV 140 apod. 113 Z p o edených zkoušek a zkušenos í yplý á, že při ozená lhkos jílo i é sypaniny na ýsypkách se pohybuje ozmezí Wn = 27 až 37 %. Na základě ýsledků hu nících pokusů je dos a ečný šes inásobný pojezd álce s hladkým běhounem, přičemž nej ě ší účinek se p oje í již po 4 pojezdech. Jak ukazují ýsledky hu ních pokusů, hladký běhoun je nu no doplni 1 až 2 pojezdy álce s ježko ým běhounem, aby došlo k ozd cení ě ších úlomků jílo ců a celko ému p ohně ení sypaniny. Tím je zá o eň elimino áno po hání po cho é s y a je umožněno lepší na ázání jedno li ých hu něných s e . Byla s ano ena následující dopo učení : • před zahájením s a by bylo dopo učeno mís ech ealizace o ěři lhkos zemin kopanou sondou, • pokud lhkos zemin bude op imální nebo mezích ole ance (cca Wzemin = 28 až 35%), je možné p o hu něný zásyp použí zeminy přímo ze s a eniš ě, • přehu nění zemin bude p o edeno do hloubky 2-2,5 m, • po y ěžení zeminy je nu né p o és přehu nění dna ýkopu, • celou plochu s a eniš ě zhu ni jedním echnologickým cyklem = 6 pojezdů álcem, • k ali u hu nících p ací p ůběžně kon olo a po s ách dle ČSN 72 00 06 (D = 95 yjádřený % PCS), a kon olo a s a ickými za ěžo acími zkouškami – minimální hodno a E2de  30 MPa, • up a ená plocha musí bý od odněna. Skladba zlepšené půdy ode dna základo é spá y byla následující : • zhu něná základo á spá a 6- i pojezdy álcem, • GeoWeb 8 zasypaný d ceným kameni em ( akce 32-64) p o komp imaci podloží ýsypky, • jílo ec o mocnos i 2,5 m hu něný po s ách max. 35 cm mocných álcem VV 140 ib ačním ježko ým, poslední s a je hu něna álcem VV 140 s hladkým běhounem, • sepa ační geo ex ilie, • GeoWeb 8 geo oš iny zasypané d ceným kameni em ( akce 32-64 mm) p o oše ření kon ak u panelů a hu něné s y ýsypky, • železobe ono é panely, 114 Bylo u ažo áno s ím, že sednu í od za ížení s a bou bude čini 20 cm, p o o bylo dopo učeno pře ýši okolní e én o u o hodno u. Výše u edeným způsobem byly p o edeny celkem 4 mos y. Ty o mos y jsou měřicky moni o o ány me odou GPS. Rozmís ění měřických bodů na mos ech je u edeno na ob .12.7 a 12.8. Fo og a ie ěch o mos ů jsou u edeny na ob ázcích 6.10, 6.11 a 6.12. Výsledky kon olního měření sedání na kons ukcích mos ů jsou u edeny na ob ázcích 12.9, 12.10, 12.11 a 12.12. Hodno y ne o nomě ného sedání jsou minimální. Celko é hodno y sedání dosahují přibližně hodno zjiš ěných ýpoč em dle II. mezního s a u. Na kons ukcích mos ů nejsou zřejmá žádná po ušení. Ob .12.7 Rozmís ění měřených bodů na mos ech přes paso ou dop a u PD 124 a PD 524 Ob .12.8 Rozmís ění měřených bodů na mos ech přes paso ou dop a u PD 213 a PD 217 115 De o mace na mos u na ýsypce přes PD 524 0 -1 -2 -2 -2 -2 -3 0 2 1 2 2 0 1 0 2 2 2 2 1 1 0 0 -1 0 2 1 -1 0 2 0 0 2 2 1 0 1 1 0 2 2 1 0 0 0 -1 2 1 1 0 2 0 -1 0 0 0 -3 -2 -1 0 1 2 3 01.08.01 01.09.01 01.10.01 01.11.01 01.12.01 01.01.02 01.02.02 01.03.02 01.04.02 01.05.02 01.06.02 01.07.02 01.08.02 01.09.02 01.10.02 01.11.02 01.12.02 01.01.03 01.02.03 01.03.03 01.04.03 01.05.03 01.06.03 01.07.03 01.08.03 01.09.03 01.10.03 01.11.03 01.12.03 01.01.04 01.02.04 01.03.04 01.04.04 01.05.04 01.06.04 01.07.04 01.08.04 01.09.04 01.10.04 01.11.04 01.12.04 01.01.05 01.02.05 01.03.05 01.04.05 01.05.05 01.06.05 Da um měření Výško á pře ořeni cm 9 10 11 12 13 14 15 16 De o mace mos u na ýsypce přes PD 213 0 -1 -3 -2 -4 -5 -5 0 -1 -4 -4 -7 -7 -7 0 -1 -6 -6 -10 -12 -12 0 -1 -7 -9 -15 -16 -17 0 0 -6 -8 -14 -15 -16 0 -1 -4 -6 -11 -13 -14 0 0 -3 -4 -7 -5 -8 0 0 -4 -4 -6 -7 -7 -18 -16 -14 -12 -10 -8 -6 -4 -2 0 01.08.01 01.10.01 01.12.01 01.02.02 01.04.02 01.06.02 01.08.02 01.10.02 01.12.02 01.02.03 01.04.03 01.06.03 01.08.03 01.10.03 01.12.03 01.02.04 01.04.04 01.06.04 01.08.04 01.10.04 01.12.04 01.02.05 01.04.05 01.06.05 Da um měření Výško á pře oření cm 17 18 19 20 21 22 23 24 De o mace mos u na ýsypce přes PD 124 0 1 -2 -1 -9 -10 -13 0 0 -2 -1 -8 -9 -10 0 0 -1 -1 -7 -8 -9 0 0 -2 0 -4 -5 -6 0 0 -2 -1 -4 -5 -5 0 0 0 0 -4 -5 -6 0 1 0 -1 -1 -2 -3 0 1 0 -1 -3 -4 -4 -16 -14 -12 -10 -8 -6 -4 -2 0 01.08.01 01.10.01 01.12.01 01.02.02 01.04.02 01.06.02 01.08.02 01.10.02 01.12.02 01.02.03 01.04.03 01.06.03 01.08.03 01.10.03 01.12.03 01.02.04 01.04.04 01.06.04 01.08.04 01.10.04 01.12.04 01.02.05 01.04.05 01.06.05 Da um měření Výško á pře oření cm 1 2 3 4 5 6 7 8 Ob .12.9 : Vý oj sedání na mos u přes paso ou dop a u PD 524 Maximální sednu í činí 6 cm na bodu č.9. Přesnos ýško ého měření me odou GPS - RTK se udá á cca  2 cm. Ze zkušenos i au o a p áce je přesnos yšší. Měřené odchylky se pohybují nepa ně za h anicí přesnos i měření. Ob .12.10 Vý oj sedání na mos u přes paso ou dop a u PD 213 Maximální sednu í činí 20 cm na bodu č.20. Ob .12.11 Vý oj sedání na mos u přes paso ou dop a u PD 124 Maximální sednu í činí 12 cm na bodech č.1, 2, 3. 116 De o mace mos u na ýsypce přes PD 217 0 -5 -11 -11 -17 -16 -19 0 -2 -9 -10 -15 -15 -16 0 -2 -10 -10 -15 -17 -18 0 -5 -12 -13 -22 -20 -23 0 -4 -13 -15 -18 -22 -25 0 -6 -13 -14 -22 -22 -22 0 -5 -11 -11 -17 -15 -18 0 -4 -11 -13 -16 -17 -17 -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 01.08.01 01.10.01 01.12.01 01.02.02 01.04.02 01.06.02 01.08.02 01.10.02 01.12.02 01.02.03 01.04.03 01.06.03 01.08.03 01.10.03 01.12.03 01.02.04 01.04.04 01.06.04 01.08.04 01.10.04 01.12.04 01.02.05 01.04.05 01.06.05 Da um měření Výško á pře oření cm 25 26 27 28 29 30 31 32 Výško é sedání lá ky PD 279 - 13 - 30 - 58 - 7 8 - 89 - 39 - 3 - 192 - 50 - 27 - 20 - 25 - 1 34 - 25 - 13 - 21 - 7 66 - 365 - 139 - 67 - 25 - 223 - 169 - 144 - 117 - 80 - 55 - 56 - 77 - 15 - 1 - 49 - 59 - - 37 - - 29 - - 26 - - 66 - - 61 - - 53 - - 46 - - 30 - - 26 - - 29 - - 27 - - 31 - - 30 - - 29 - - 26 - - 24 - - 28 - - 19 - - 22 - - 60 - - 31 - - 20 - - 23 - - 21 - - 21 - - 24 - - 28 - - 29 - - 26 - - 22 - - 23 - - 22 - - 23 - - 22 - - 26 - - 24 - - 38 - - 46 - - 57 - - 89 - - 137 - - 111 - - 49 - - 40 - - 37 - - 34 - - 36 - - 34 - - 42 - - 65 - - 62 - - 54 - - 50 - - 60 - - 43 - - 40 - - 33 - - 42 - - 24 - - 19 - - 29 - - 42 - - 50 - - 74 - - 52 - - 48 - - 47 - - 50 - - 55 - - 56 - - 61 - - 130 - - 162 - - 109 - - 66 - - 47 - 3 - 1 - 5 - 31 - 35 - 172 - 172 - 49 - 18 - 20 - 23 - 31 - 59 - 81 - 112 - 154 - 8 - 17 24 - 33 - 37 - 162 - 173 - 16 - 8 - 12 - 3 5 16 - 86 - 49 - 16 21 19 15 10 0 212 - 176 - 20 - 0 5 - 13 - 63 - 136 - 7 - 6 3 222 - 231 - 64 - 10 - 4 - 3 - 8 - 36 - 89 - 138 - 51 - 17 - 43 - 146 - 125 - 380 - 133 - 95 - 38 - 70 - 54 - 77 - 102 - 163 - 211 - 79 - 232 - 241 - 218 - 89 - 84 - 78 - 84 - -400 -350 -300 -250 -200 -150 -100 -50 0 50 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 eli kos sed ání m m 10.8. 2000 6.9.2000J 6.9.2000S 25.10.2000J 25.10.2000S 24.11.2000J 24.11.2000S 11.12.2000J 11.12.2000S 18.1.2001J 18.1.2001S Ob .12.12 Vý oj sedání na mos u přes paso ou dop a u PD 217 Maximální sednu í činí 22 cm na bodech č.30, 29. 12.4 Mos paso é dop a y PD 279 Doly Nás up Tušimice Výs a ba paso ých mos ů byla zho o ena z dů odů nu nos i křížení paso ých dop a níků. Mos y byly pos a eny na ýsypce, jejíž půda byla ylepšena š ě ko ými pilo ami. Ta o echnologie nebyla z ládnu a a okamži ě po ýs a bě docházelo k poklesům pa ek a o áčení kons ukce. Ta o kons ukce je zob azena na ob .6.5, 6.6, 6.7. Na ob .12.13 je u edeno ne o nomě né sedání základo ých pa ek. Na ob .12.14 je zob azeno náklánění kons ukce. Ob .12.13 Ne o nomě né sedání základo ých pa ek paso ého mos u PD 279 117 22 62 71 94 128 188 155 50 45 67 0 2 s a k 9.2.2001 s a k 25.10.2000 3 38 63 88 125 80 130 185 88 55 38 0 2 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9876543 se e ní osa jižní osa západ ýchod 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9876543 21mm 12 -10 30 36 37 s a k 13.9.2000 86 60 96 81 99 69 Podélný sklon podpě PD 279 Výšky podpě 1 : 100 Odklon 1 : 10 80 54 142 33 91 83 97 100 113 107 70 60 73 0 19mm 10 26 40 32 38 63 58 38 63 90 62 88 58 114 83 117 108 81 100 116 91 28 65 25 88 2 Po p og esi ním sedání, k e é dosáhlo 380 mm, byl p o oz zas a en a přis oupilo se k sanaci základo é půdy. Ta spočí ala e zhu nění cca 1,5 m s y ýsypky, k e á byla s abilizo ána cca 3 % ápna. Pů odní základo á kons ukce sub ilních pa ek byla z ě šena a byla pos a ena na základ z gabionů (ob .12.15). Na íc byl přidán ek i ikační sys ém (ob .6.9), k e ý by případě nadmě ných de o mací umožnil ek i ikaci kons ukce. P oza ím nebylo nu no ho použí . Ob .12.14 Náklon kons ukce mos u PD 279 Činil až 150 mm a byl s ále p og esi ní. Ob .12.15 Výs a ba gabiono é základo é kons ukce na ylepšené základo é půdě ýsypky s abilizo ané ápnem 118 13. Za ěžo ací zkoušky na ýsypce 13.1 Moni o o aná za ěžo ací zkouška zkušebním násypem na ýsypce Me ku p o p ojek homogenizační skládky uhlí Doly Nás up Tušimice Za ěžo ací zkouška byla ealizo ána p o p ojek s a by homogenizační skládky umís ěné na ýsypce Me ku . P o měření sedání ýsypko ého ělesa li em íhy zkušebního násypu byla ins alo ána na po chu ýsypky, mís ě předpokládaného s ředu násypu ýškomě né k abice VK 1. V ěsné blízkos i é o k abice byly zapene o ány další č yři ýškomě né sondy VK 2, VK 3, VK 4, VK 5 do hloubky 5, 10, 15 a 30 m. Ty o sondy umožnily měři sedání ýsypky u edených hloubkách. Do hloubky 13,5 m bylo zapene o áno měřidlo pó o ého laku (MPT). Hloubka uložení MPT byla z olena podle ýsledků měření pó o ého laku při zkušební pene aci, kdy bylo zjiš ěno z odnění. P o měření odo o ných de o mací základo é spá y ýsypky byl osazen adiálně od za ěžo ané plochy yčo ý ex enzome E. Měřící základna oho o ex enzome u činila 5 m. Kabelo é ýs upy z ěch o přís ojů byly y edeny do měřícího s ano iš ě e zdálenos i 40 m od s ředu budoucího zkušebního násypu. V mís ě předpokládané pa y zkušebního násypu byl umís ěn inklinome ický hluboký 31 m. Zak eslení přís ojů a násypu je znázo něné na ob .13.6 a 13.7. Dále bylo s abilizo áno na po chu ýsypky osm geode ických značek. Ty byly p ůběhu za ěžo ání ni elo ány. Č yři značky, nejbližší ke s ředu násypu, byly pos upně přesypány násypem, akže na zá ě za ěžo ání byly měřeny zbylé č yři značky. Pos up šení násypu byl následující. Nejdří e byl jemnoz nným elek á enským popelem zasypán asi 50 cm mocnou s ou p os o s ins alo anými přís oji. Na u o s u byla ješ ě na ezena další 50 cm mocná s a ýsypko é zeminy. Tím byla zajiš ěna och ana přís ojů před po ušením. Obdobným způsobem byly přek y y i kabely, uložené ýze, níž byly ch áněny ješ ě gumo ým k y em z paso é dop a y. Kabely byly y edeny k měřícímu s ano iš i. Měřící s ano iš ě předs a o ala skříňka na be ono ém panelu (ob .13.1). 119 Vlas ní šení za ěžo acího násypu zajis il buldoze . Ze ši šího okolí sh no al s u ýsypky na zkušební mís o. V důsledku pos upného odřezá ání pomě ně enké po cho é s y ne y ářela zemina násypu elké h oudy. V šení násypu p obíhalo e dnech 29.9.1997 až 1.10.1997. Jedno li é áze šení byly geode icky zaměřo ány. Geode ická dokumen ace je u edena na ob . 13.3, 13.4, 13.5, 13.6 a 13.7. P ůběh šení je zaznamenán na ob .13.1. Celkem byly p o edeny 3 za ěžo ací s a y : • 0. počá eční s a před při ěžo áním – 29. září 1997 700 hod., • 1. za ěžo ací s a – 29. září 1997 1600 hod., • 2. za ěžo ací s a – 30. září 1997 1600 hod., • 3. konečný za ěžo ací s a – 1.10.1997 1600 hod. 13.1.1 Výsledky měření moni o o acími přís oji Výsledky měření jsou u edeny abulkách 13.1, 13.2, 13.3 a 13.4. Tabulky obsahují odeč y přís ojů již z doby před na šením za ěžo acího násypu. Přís oje byly ins alo ány na s ano iš i počá kem měsíce s pna 1997 a p ní zaznamenané odeč y jsou ze 6.8.1997. Poslední odeče před zahájením šení za ěžujícího násypu je ze dne 29.9.1997. Bezp os ředně po om o odeč u bylo zahájeno šení za ěžujícího násypu a ukončeno bylo dne 1.10.1997 před 15. hodinou. Poslední odeče je ze dne 17.10.1997. Po celou dobu sledo ání posky o aly přís oje eálné hodno y sedání s ýjimkou ýškomě né k abice VK 4 umís ěné hloubce 15,245 m. D a dny po dokončení násypu (3.10.1997) zde byla zjiš ěna nep a děpodobně ysoká hodno a sednu í. P incip měření s islého posunu ýškomě né k abice spočí á měření ná ůs u hyd os a ického laku kapalině ci li ým elek ickým snímačem. Předpokládalo se, že p ůběhu s lačo ání ýsypky íhou násypu došlo k přišk cení pří odní hadice, k oddělení spodní pa ie od ho ní a ím k p udkému ná ůs u laku e spodní čás i sys ému. Elek ický snímač nebyl po ušen a měřil sp á ně neúmě ně ysoký lak. 120 13.1.2 Modelo ání za ěžo ací zkoušky ýsypky p o zjiš ění pře á ných las nos í ýsypky me odou konečných p ků (MKP) P og amo ý sys ém PLAXIS byl speciálně y inu ý p o de o mační a s abili ní analýzu geo echnických úloh a je založen na nume ické me odě konečných p ků. Jedná se o komplexní ýpoče ní sys ém, jenž umožňuje simulaci nelineá ního cho ání zemin, dá á možnos modelo a jak hyd os a ické, ak i hyd odynamické účinky ody zeminách a aké zájemnou in e akci mezi kons ukcí ( ýz už, ko y, geo ex ilie, s ěna) a zeminou. Součás í p og amu je au oma ický gene á o sí ě konečných p ků s možnos í globálního či lokálního zjemnění sí ě. K omě ojúhelníko ých p ků s 6- i uzly (s polynomem 2. s upně p o ojúhelníky) jsou k dispozici o něž 15- i uzlo é ojúhelníko é p ky s kubickým polynomem. K řešení úlohy je možno použí jak základní Moh -Coulombů kons i u i ní model, ak i model p o konsolido ané zeminy s měkkou konzis encí ypu Cam-Clay, če ně ylepšené e ze p o modelo ání c eepu (sekundá ní konsolidace). P og am umožňuje o něž y oři p užnoplas ický hype bolický model (model zpe něné zeminy) p o užší zeminy, jako jsou překonsolido ané jíly a písky. P og amo ý sys ém umožňuje o něž simulo a časo ý pos up y áření u či é geo echnické si uace. Například p oces y áření jedno li ých dílčích očních e ap sk ý ky nadloží a ěžby uhlí pomocí ak i o ání esp. deak i o ání skupin elemen ů . P og am Plaxis dá á dále možnos modelo a p oces konsolidace buď odpo ídající u či ému časo ému in e alu, nebo odpo ídající předepsanému s upni konsolidace. S upeň bezpečnos i je om o p og amo ém sys ému de ino án jako pomě mezi dosaži elnou ( cholo ou) smyko ou pe nos í a minimální smyko ou pe nos í nu nou p o ud žení o no áhy. Výpoče ní me odika p og amo ého sys ému PLAXIS ychází z me ody konečných p ků. Me oda konečných p ků je a iační me oda, jež předpokládá nah azení kon inuálního pe ného ělesa konečným poč em disk é ních elemen ů (nejčas ěji ojúhelníků), k e é jsou mezi sebou na zájem spojeny konečným poč em uzlo ých bodů. Na každém z ěch o konečných p ků ap oximujeme přesné řešení posunu í, jemuž odpo ídající napě í splňuje di e enciální o nici o no áhy, hodnou 121 ap oximační unkcí (náh adní unkcí). Konk é ní a ap oximační unkce (ap oximačního polynomu) zá isí na ypu konečného p ku a poč u uzlo ých bodů, jež danému p ku přísluší. Náh adní ap oximační unkce de inuje jednoznačně s a posunu í u ni ř každého konečného p ku pomocí posunu í uzlů oho o p ku . Posunu í uzlů jsou pak základními neznámými pa ame y úlohy a spolu s pů odními de o macemi a las nos mi ma e iálu na základě z oleného kons i u i ního s a u cha ak e izují napěťo ý s a jak u ni ř p ku, ak i na jeho h anách. Výsledkem z ahu mezi složkami posunu í uzlů a mezi silami jimi y olanými e šech uzlech p ku (síly nah azují napě í působící na h anách elemen u) je pak z . ma ice uhos i, jejíž každý řádek je ořen koe icien y o nic, k e é yjadřují o no áhu sil od napě í p ku, a o jedno li ých uzlech e smě u souřadných os. Celý p oblém je ak eduko án na řešení sous a y lineá ních algeb aických o nic, přičemž a o sous a a se s á á egulá ní zadáním příslušných ok ajo ých podmínek (geome ických esp. silo ých). Výchozí z ahy de o mační eo ie : Základní ýchozí o nicí je o nice o no áhy: 0=+ pLT    … ek o složek napě í p  … ek o sil                   = xyz zxy zyx LT                 000 000 000 Dále pla í kinema ický z ah: uL =  Na základě Gale kino a a iačního p incipu s yuži ím předchozích základních z ahů lze o mulo a s a o no áhy následo ně: u   je a iace posunů Po aplikaci G eeno y ě y na předchozí o nici dos á áme následující z ah, yjadřující p incip i uální p áce : ( ) =+ 0dVpLu TT   128 Ob .13.6 Tře í za ěžo ací s a Na ob ázcích je zak esleno ozmís ění moni o o acích p ků. Ob .13.7 P o il za ěžo acím násypem a ýsypkou, ozmís ění měřících přís ojů 129 Ob .13.8.1 Vs upní ýpoč o é pa ame y modelu MKP Ob .13.8.2 Vs upní ýpoč o é pa ame y modelu MKP 130 Ob .13.9 Zob azení e ikálních posunů Ob .13.10 Zob azení ho izon álních posunů 131 Ob .13.11 De ail e ikálních posunů na kon ak u ýsypky a násypu Ob .13.12 De ail e ikálních posunů na kon ak u ýsypky a násypu hloubce 4,95 m 132 Ob .13.13 De ail e ikálních posunů na kon ak u ýsypky a násypu hloubce 9,75 m Z ýsledků modelo ání jsou pa né nízké de o mační moduly, k e é za isí na elikos i při ížení. Od po chu ýsypky do hloubky 5 m činí modul Ede 1,8 MPa. Od hloubky 5,0 –10 m činí de o mační modul 2 MPa. Hlouběji již de o mační modul dosahuje hodno 14 – 18 MPa. Přes ože při p ůzkumu bylo zjiš ěno hloubce 13,5 m z odnění ýsypky, nebyly při zkoušce zjišťo ány ý azné změny pó o ého laku. Ten o s a je důsledkem oho, že měřidlo bylo osazeno do p ů zdušné zóny, kde se změny laku ody ychle ozp ylo aly. Výsledky modelo ání z elké mí y odpo ídají i ýsledkům moni o o ání. To je přede ším ím, že konsolidace p obíhala jen p imá ní, kdy docházelo k ychlým a elkým de o macím kyp é ýsypky. Její nízké de o mační pře á né cha ak e is iky jsou ypické p o nekonsolido aný po ch ýsypky. 133 13.2 Za ěžo ací zkouška zkušebního úseku kolejo é d áhy HMGS Za ěžo ací zkouška byla p o edena na ýsypce Me ku . P oběhla e dnech 7. až 8.7.1998, od ížení kolejo é d áhy bylo p o edeno dne 13.7.1998. Ob .13.14 Pohled na konečný za ěžo ací s a če ně odečí acího s ano iš ě Umís ění ins alo aných snímačů a měřícího s ano iš ě je zob azeno na ob . 13.9. Na základo ou spá u zkušebního úseku, k e ý je zob azen na ob .10.1, bylo osazeno 5 ýškomě ných k abic p o měření sedání. Výškomě ná k abice VK 3 byla osazena p ůsečíku podélné a příčné osy základo é spá y (hloubka základo é spá y je asi 2 m pod ú o ní e énu ýsypky). Výškomě né k abice VK 4 a VK 5 byly osazeny na podélné ose e zdálenos ech 9 a 18 m od s ředu se e ním smě em a k abice VK 6 a VK 7 soumě ně ke s ředu jižním smě em (ob .10.1 a 10.2). Ob .13.15 Zob azení moni o o acích p ků při za ěžo ací zkoušce 134 V ěsné blízkos i s ředu byly zapene o ány d ě ýškomě né sondy VK 1 a VK 2 do hloubky 2 a 5 m pod ú o eň základo é spá y (ob .10.3). Ty o sondy měřily sedání ýsypky e d ou ú o ních pod základo ou spá ou. P o měření odo o ných de o mací byl podélné ose základo é spá y zkušebního úseku osazen yčo ý ex enzome E (ob .10.2), blízkos i ýškomě né k abice VK 3. Měřící základna oho o ex enzome u byla 1 m. P o měření kon ak ních napě í na základo é spáře bylo na základo ou spá u zkušebního úseku osazeno 6 snímačů kon ak ních napě í. V příčné ose základo é spá y byly osazeny snímače kon ak ních napě í KN 3 a KN 4 s oz ečí 1435 mm soumě ně podle podélné osy (ob .10.2). Dále na podélné ose základo é spá y e zdálenos i 4,5 a 13,5 m se e ním smě em od s ředu byly osazeny snímače kon ak ních napě í KN 5 a KN 6 a soumě ně na d uhou s anu snímače KN 7 a KN 8. Kabely a hadice od šech osazených moni o o acích p ků byly y edeny e d ou ch áničkách z ú o ně základo é spá y až do měřícího s ano iš ě, umís ěného na be ono ém bloku na po chu ýsypky e zdálenos i 10 m západně od podélné osy základo é spá y zkušebního úseku (ob .13.14). Po ukončení ukládání a hu nění s abilizo ané zeminy do zlepšeného bloku ýsypky byly na ho ní po ch zkušebního úseku ú o ni okolní ýsypky osazeny příčné ose d a snímače kon ak ních napě í KN 1 a KN 2, ob .10.4, umís ěné soumě ně kolem s ředu e zdálenos i 1435 mm ( jsou osazené nad snímače KN 3 a KN 4). Kabely od ěch o snímačů byly y edeny chní ch áničkou o něž do měřícího s ano iš ě MS 8. Rozmís ění jedno li ých moni o o acích p ků na zkušebním úseku kolejo é d áhy je pa né z ob .10.1. 13.2.1 P ůběh za ěžo ací zkoušky Zkušební úsek kolejo é d áhy byl za ěžo án pomocí ocelo ého oš u o elikos i 6 x 3 m. Roš byl ořen příčníky s oz ečí 0,75 m, uloženými soumě ně k osám kolejo é d áhy kolmo na kolejnice. Na koncích byly příčníky s ařeny pomocí d ou U p o ilů. Za ížení bylo p o edeno pomocí panelů o elikos i 3 x 1,5 x 0,215 m (hmo nos 2,3 ), k e é byly pokládány na ocelo ý oš . Za ížení z oš u se přenášelo přes příčníky na obě koleje. Na plochu oš u byly ždy jedné s ě uloženy 4 panely. 135 Před las ním za ěžo áním kolejo é d áhy byly změřeny počá eční hodno y šech moni o o aných eličin. Současně bylo na 14- i bodech p o edeno ýškopisné zaměření kolejnic (ob .13.15). Za ěžo ání kolejo é d áhy p oběhlo po pě i za ěžo acích s upních. Při každém za ěžo acím s upni byl ocelo ý oš při ížen řemi s ami panelů, j. d anác i panely. Maximální za ížení kolejo é d áhy bylo edy šedesá i panely (ob .13.14). Po každém za ěžo acím s upni byl p o eden odeče moni o o aných eličin, ýškopisné zaměření kolejo ého s šku bylo p o edeno při maximálním za ížení. Za ěžo ací zkouška kolejo é d áhy p oběhla e dnech 7. a 8.7.1998, od ížení p oběhlo dne 13.7.1998. Od ěžo ání bylo p o áděno opě e s ejných s upních jako při ěžo ání. Po každém od ěžo acím s upni byl p o eden o něž odeče moni o o aných eličin. Po úplném odlehčení byly opě ýško ě zaměřeny body na kolejnicích. 13.2.2 Výsledky měření Výsledky měření sedání ýsypky mís ech uložení ýškomě ných sond a k abic VK 1 až VK 7 jsou u edeny abulce 13.7. V abulkách jsou u edeny hodno y sedání od počá ku za ěžo ání a jsou po o nány s ýsledky modelo ání MKP. Před las ním za ěžo áním kolejo é d áhy činil pokles základo é spá y od íhy zhu něné s abilizo ané zeminy a kolejo ého s šku 12 až 23 mm. V hloubce 2 m pod základo ou spá ou byl naměřen pokles 6 mm a hloubce 5 m pod základo ou spá ou bylo naměřeno naopak z ednu í o 6 mm. K é o poslední hodno ě je nu no u és , že z ednu í ýsypky hloubce 5 m pod základo ou spá ou (snímač VK 2) není eálné, zhledem k os a ním měřeným hodno ám se bude spíše blíži k nule. Naměřená zápo ná hodno a sedání om o mís ě (z ednu í) ýsypky spíše signalizuje pokles s ano iš ě (měření byla z aho ána k základní o ině měřícím s ano iš i). Významné je o zejména mezi měřením dne 8.7. e 13. hod. a měřením dne 10.7. 16.45 hod. a po om při odlehčo ání. To o je nu no zí ú ahu i při in e p e aci dalších měření, neboť o li nění hodno zá adou snímače je om o případě méně p a děpodobné. Mohlo edy docháze k pohybům měřícího s ano iš ě. Dů odem změn s ano iš ě mohla bý manipulace s panely, k e á p obíhala p os o u mezi za ěžo anou d áhou a s ano iš ěm. 136 Jak ukazují další ýsledky měření sedání p ůběhu za ěžo ací zkoušky, je sednu í základo é spá y zkušebního úseku d áhy elmi malé a neko esponduje s ýsledky modelo ání MKP. Výsledky měření kon ak ních napě í ú o ni ýsypky pod kolejo ým s škem (KN 1 a KN 2) a na základo é spáře zkušebního úseku kolejo é d áhy ( KN 3 až KN 8) jsou u edeny a abulce 13.7. Z p ůběhu kon ak ních napě í během za ěžo ání a od ěžo ání je možno kons a o a egulé nos naměřených kon ak ních napě í. Snímače KN 1 a KN 2 ykazují po od ížení opě nulo ou hodno u, což je souladu s předpokládaným cho áním ěch o snímačů. Snímače KN 3 a KN 4, umís ěné na základo é spáře, ykazují po od ížení hodno u kon ak ních napě í yšší než před za ěžo áním, pos upně s časem kon ak ní napě í ěch o mís ech klesají na hodno y nižší než před za ěžo áním. Z hodno kon ak ních napě í snímačů KN 1 a KN 2, e en . KN 3 a KN 4 je o něž pa ná u či á nesoumě nos položení kolejo ého s šku ůči ěm o snímačům. Výsledky geode ického měření de o mací kolejo ého s šku z ažené k základu měřícího s ano iš ě jsou u edeny abulce 13.5. Nej ě ší de o mace kolejo ého s šku při maximálním za ížení byla naměřena bodě 3 a 6 hodno ě 16 mm. Po od ížení byla naměřena zby ko á de o mace kolejo ého s šku 10 mm bodech 3, 4 a 11. Tabulka 13.5 Výsledky geode ického měření při za ěžo ací zkoušce Výsledky geode ického měření da um 7.7.1998 13.7.1998 13.7.1998 čas 10.15 hod 15.30 hod č.bodu S-JTSK, Bp s a (před za ížením) (maximální za ížení) (po odlehčení) Y X Z de o mace(mm) De o mace(mm) de o mace (mm) 1 814 566.73 997 541.53 293.67 0 1 0 2 814 566.73 997 544.84 293.68 0 -6 -5 3 814 566.80 997 546.82 293.67 0 -16 -10 4 814 566.77 997 548.24 293.67 0 -15 -10 5 814 566.77 997 549.63 293.68 0 -13 -9 6 814 566.79 997 551.67 293.66 0 -16 -5 7 814 566.80 997 555.58 293.66 0 0 0 8 814 565.30 997 555.57 293.66 0 1 -1 9 814 565.27 997 551.64 293.67 0 -7 -6 10 814 565.27 997 549.62 293.67 0 -15 -8 11 814 565.26 997 548.22 293.67 0 -15 -10 12 814 565.26 997 546.91 293.67 0 -15 -8 13 814 565.24 997 544.89 293.67 0 -5 -5 14 814 565.23 997 541.48 293.67 0 0 -1 137 Tabulka 13.6 Měření kon ak ního napě í při za ěžo ací zkoušce KN 1 Na po chu s abilizo ané zeminy KN 2 Na po chu s abilizo ané zeminy KN 3 S řed spá y KN 4 S řed spá y Poče panelů Za ížení na po ch Da um - Čas Tlak - měřené hodno y (kPa) (ks) (kPa) 7.7.1998 – 10.15 0 0 0 0 0 0 7.7.1998 – 13.00 9,84 13,2 8,7 7,76 12 19 7.7.1998 – 14.00 38,92 28,04 18,84 16,42 24 38,1 7.7.1998 – 15.30 66 43,24 29,32 25,16 36 57,2 8.7.1998 – 9.00 73,04 46,84 31,8 27,12 36 57,2 8.7.1998 – 11.00 96,2 62,4 39,9 34,02 48 76,3 8.7.1998 – 13.00 117,76 79,28 48,66 41,48 60 95 10.7.1998 – 16.45 121 82,2 51,16 40,98 60 95 13.7.1998 – 9.30 127,12 85,36 50,16 39,26 60 95 13.7.1998 – 11.30 109,72 71,28 42,96 33,12 48 76,3 13.7.1998 – 12.15 90,12 56,08 35,18 26,5 36 57,2 13.7.1998 – 13.30 64,4 38,44 26,26 19,08 24 38,1 13.7.1998 – 14.15 30,52 19,36 17,04 11,38 12 19 13.7.1998 – 15.00 0,36 -0,08 7,18 2,96 0 0 18.7.1998 – 14.45 -0,56 0,6 -12,36 -15,16 0 0 Měření kon ak ního napě í při za ěžo ací zkoušce KN 5 Soumě ně od s ředu na ose spá y KN 6 Soumě ně od s ředu na ose spá y KN 7 Soumě ně od s ředu na ose spá y KN 8 Soumě ně od s ředu na ose spá y Poče panelů Za ížení na po ch kPa Da um Čas Tlak - měřené hodno y (kPa) (ks) (kPa) 7.7.1998 – 10.15 0 0 0 0 0 0 7.7.1998 – 13.00 2,02 0,04 1,78 0,26 12 19 7.7.1998 – 14.00 5,18 -0,06 3,36 0,06 24 38.1 7.7.1998 – 15.30 8,54 -0,1 5,56 0,4 36 57,2 8.7.1998 – 9.00 8,36 -0,4 4,66 -0,8 36 57,2 8.7.1998 – 11.00 10,94 -0,36 6,24 -0,9 48 76,3 8.7.1998 – 13.00 14,12 -0,38 8,4 -0,6 60 95 10.7.1998 – 16.45 12,44 -1,28 6,66 -3,3 60 95 13.7.1998 – 9.30 8,24 -2,7 3,8 -5,74 60 95 13.7.1998 – 11.30 6,22 -2,72 2,48 -5,8 48 76,3 13.7.1998 – 12.15 4 -2,74 1,08 -5,78 36 57,2 13.7.1998 – 13.30 1,74 -2,3 -0,62 -5,76 24 38,1 13.7.1998 – 14.15 -0,3 -2,32 -1,96 -5,76 12 19 13.7.1998 – 15.00 -2,42 -2,2 -3,28 -5,76 0 0 18.7.1998 – 14.45 -12,56 -5,46 -11,18 -9,52 0 0 144 Ob .13.21 Rozmís ění moni o o acích p ků p ůběhu za ěžo ání. Vys ě li ky: HZS – hloubko é značky, IMV – inklinome ické y, samos a ná čísla označují ni elo ané body přesnou ni elací. Ob .13.22 Výsledky ýško ého sedání be ono é pa ky Body s abilizo ané přímo na be ono ém základu si p ůběhu za ěžo ání sedly řádo ě dese inách milime ů. Body s abilizo ané okolí ne ykazo aly žádné měři elné de o mace. Minimální de o mace ykazo aly i hloubko é značky a inklinome ická měření. Modelo ání é o zkoušky není p o edeno, jelikož au o o i é o p áce jsou známy pouze u edené in o mace a na zkoužce se podílel pouze měřením inklinome ických ů. Ni elace bodů za ěžo ací pa ky 9.74 9.76 9.78 9.8 9.82 9.84 9.86 9.88 9.9 9.92 9.94 1 5 9 13 17 21 25 29 33 37 41 45 49 53 57 61 65 69 73 77 81 85 89 93 97 101 105 109 113 117 121 číslo měření ýška /cm/ bod 1 bod 2 bod 3 bod 4 bod 5 bod 6 bod 7 bod 8 bod 9 bod 10 bod 11 bod 12 HZS 1 HZS 2 1 2 3 4 5 11 10 9 8 IMV 4 6 12 7 IMV 2 HZS2 IMV 1 IMV 3 HZS1 1.3 m 0. 7 m 2. 1 m 4. 3 m 2. 15 m 4.3 m 2.15 m pilo a pilo a pilo a pilo a 145 14. Dopo učené způsoby zakládání s a eb na ýsypkách 14.1 Zlepšo ání las nos í ýsypko ých zemin Z u edených pozna ků plyne, že ždy bude nu né při ýs a bě na ýsypce p o ádě úp a y celé ploše s a by a čás i ak i ní de o mační zóny. To bude pla i p o samos a ně s ojící objek y, řado é domy, by o é domy, p ůmyslo é objek y, objek y p o občanskou yba enos , případně ýško é objek y, sí ě silnic, inžený ské sí ě, chodníky, komunikace apod. Realizaci ýs a by budou o li ňo a y o ok ajo é podmínky : • úspěšnos p o edených p ací, • náklady na p o áděné p áce. Cílem p ací bude zlepšení las nos í ýsypko ých zemin ak, aby k ali a alespoň čás i ak i ní de o mační zóny odpo ídala homogenním s ředně ulehlým nebo ulehlým jílo ým zeminám. Úp a y hlubších pa iích ýsypky jsou echnicky samozřejmě možné, ale pouze za zcela ne eálných ysokých nákladů. Tím je myšlena přede ším opě o ná ěžba ýsypko ých zemin báňským způsobem a jejich opě o né ukládání za současného hu nění. Sedání hlubokých pa ií ýsypko ého ělesa není o li ni elné a bude ješ ě dlouhá dese ile í i nahodilé. P o o by měly bý p ůzkumné p áce při zámě u ýs a by na ýsypce zaměřeny na: • p edikci cho ání hlubších pa ií ýsypky, • z ýšení k ali y základo é půdy oblas i de o mační zóny. O p edikci sedání ýsypky je pojednáno kapi ole 9. P o z ýšení k ali y základo é půdy je u čena řada me od, k e é je možné apliko a i na ýsypce. V následující kapi ole je pojednáno o me odách zlepšo ání základo é půdy ýsypky. Mezi y o pa ří : • injek áž ýsypko é zeminy, • zhu ňo ání, • předkonsolidace, • e mická s abilizace, • ápenojílo é pilo y. 146 14.1 Injek áž ýsypko é zeminy Ke zpe nění a u ěsnění ýsypko é zeminy dochází lačo áním injekční směsi do meze a pó ů. Injekční hmo a zemině z uhne a ím ji s melí. Jako injekční směsi je možno použí nes abilních, s abilních, chemických a jiných suspenzí. Nej íce je apliko ána směs cemen u a ben oni u nebo jílu. Případně je možno cemen nah adi elek á enským popílkem s hyd aulickými las nos mi. Technologické pos upy jsou obecně známé, p o o nejsou dále ozepiso ány. Tou o me odou je možné dos a ečným způsobem zlepši základo ou půdu, aby ji bylo možné použí p o s a ební účely. P o i plošné aplikaci é o me ody ho oří ela i ně ysoké náklady. Me oda je aké účinná například p o doda ečné zlepšení základo é půdy, k e á byla pře ížena s a bou. 14.2 Hu nění Zlepšo ání základo é půdy její homogenizací hu něním se současné době je í jako echnicky a ekonomicky nej eálnější. V případě, že zeminy jsou zhu ni elné, je možné použí je přímo z mís a ealizace s a by. V případě, že nejsou zhu ni elné, je nu né p o és jejich ýměnu. Zhu ni elnos je čas o znemožněna nadmě nou lhkos í. Op imální lhkos p o jílo i é zeminy Se e očeské uhelné pán e se pohybuje ozmezí 30 – 35%. Vlhkos yšší o 5 % není na zá adu zhu ni enos i. S á á se, že lhkos čas o přesahuje 40 %. V ěch o případech nejsou zeminy řádně zhu ni elné. Příměsí ápna množs í 1-2% je možné sníži lhkos o s ejnou hodno u. Příměsí může bý cemen nebo ak i ní popel z luidního spalo ání. Dnes se yuží ají ak i ní popely z elek á ny Led ice a eplá ny Komořany. V kombinaci s hu něním se p o ádí yz užo ání zemin ýsypek. Do ýsypky jsou zabudo á ány kons ukční p ky, k e é zajišťují přenos aho ých a smyko ých sil. Mezi y o p ky pa ří přede ším geo ex ilie, ohože, pásy z umělých hmo . Tím je s a zlepšené zeminy schopna čás ečně y o na ne o nomě nos i sedání. V p axi se y o ins umen ace plošném měří ku jen elmi ěžko p osazují, p o ože jsou nákladné. Plošným hu něním, při dod žo ání echnologické kázně, je možné docíli dob ých k ali a i ních las nos í ýsypky. V případě zjiš ění z odnění - zniku za ěšeného ho izon u, se běžně p o ádí odd éno ání a s od od do od odňo acích jímek, ze k e ých jsou ody odče pá ány. 147 Rozbředlé zeminy jsou ods aňo ány. Základo á spá a se může ylepši enkou s ou š ě kopísku apod., na k e ou je následně p o áděno hu nění jílo i ého ma e iálu. Je zcela běžné, že po cho á s a ýsypky není zhu ni elná z dů odů nadmě né lhkos i. Po om je nu né ako ou s u ods ani a nah adi jiným zhu ni elným ma e iálem. V báňských p o ozech, k e é jsou dnes p o ozu, o o není p oblém, jelikož je k dispozici blízké dop a ní zdálenos i hu ni elný ma e iál. Opačný případ nas á á na ýsypkách odlehlých a případně již ekul i o aných, kde není možné bez z ýšených nákladů obs a a hu ni elný ma e iál. 15.2.1 Zhu ňo ací pilo y Zhu ňo ací pilo y [27] jsou p o áděny y ořením o o u e ýsypce a jeho zaplněním ůznými ypy ma e iálů: • zhu něným š ě kem, • zhu něným pískem, • ýsypko ými zeminami se zlepšenými las nos mi, • jinými ma e iály. P o i š ě kopísko ým a š ě ko ým pilo ám jsou kyp ých zeminách znášeny ýh ady, p o ože slouží aké jako in il ační p ek. Tím o způsobem byly p o edeny paso é mos y na Dolech Nás up Tušimicích, kapi ola 6 a 12. Jeden mos musel bý z hlediska nadmě ných ne o nomě ných de o mací nákladně sano án a d uhý zcela zlik ido án. Sanace spočí ala plošném hu nění. Š ě ko é a š ě kopísko é pilo y mohou bý úspěšně použi y, pokud dokážeme zab áni niku ody do oho o základo ého sys ému. K á kodobé za ěžo ací zkoušky ykazují ýbo né ýsledky (kapi ola 13.3). V p axi je elmi ob ížné až ne eálné zab áni niku ody do oho o sys ému. To o nebezpečí nebý á u zemino ých zhu ňo acích pilo , kdy do před aženého o o u je zahu ňo ána jílo i á zemina s abilizo aná ápnem z po chu ýsypky. Tu o me odu je možné dopo uči p o hloubko é bodo é zlepšení ýsypky. 148 Například p o ýs a bu ěžo ých s a eb může bý a o me oda kombinaci s ek i ikačním sys émem hodná. Uži í é o me ody na ýsypce není p oza ím známo. Hu něná zemina má zhledem k elikos em ýsypko ých ěles elmi malou pe nos . P o o podmínkou p o u o aplikaci je s abilní ýsypko é ěleso. Vý oba ápenojílo ých pilo yuží á p incipu s abilizace zemin. Přimícháním hodných lá ek do zeminy je možno docíli požado aného zlepšení las nos í základo é půdy. Přidaná lá ka se smísí se zeminou a ím se z ýší její únosnos a sníží s lači elnos . Při použi í hloubko é s abilizace p áško ým nebo mle ým ápnem, případně ápenným hyd á em, dochází ke změně las nos í zeminy do hloubky 15 i íce me ů [27]. P o z ýšení počá eční pe nos i je možno nah adi čás ápna sád ou, z ekonomických dů odů je možno použí aké ak i ní popílek, k e ý je se e ních Čechách kome čně yuží án z eplá ny Komořany, z elek á ny Led ice a na Sokolo sku z elek á ny Tiso á. Hloubko á s abilizace se nep o ádí celoplošně, jak bylo u edeno ýše, ale pouze e ech. V ným nás ojem se oz ušuje sloupec zeminy a přidá á se nehašené ápno množs í 6 až 10 % hmo nos i ysušené zeminy [27]. Po p omísení dochází k chemickým eakcím, k e é podmiňují z ýšení smyko é pe nos i a pokles lhkos i jílu během několika hodin. Další p ůběh eakce z yšuje pos upně smyko ou pe nos p ůběhu mnoha le . Z yšo ání obsahu ápna nepřináší ý aznější z ýšení pe nos i. Nižší pomě mísení se o něž nedopo učuje p o nedokonalý způsob p omíchá ání zeminy s ápnem. V Japonsku byly u edeným způsobem p o edeny obří pilíře o p ůmě u 3,5 m a dosahující délky až 70 m. Ve ýsypko é zemině je možno y oři ápenné nebo ápenosád o é pilíře zho o ené háněním p áško ého ápna do předem přip a ených o o ů o p ůmě u až 0,5 m. K omě chemického působení, y olá ajícího ná ůs pe nos i zeminy, se upla ní i ozpína os ápna při jeho hašení. Současně je okolní zemině odebí ána oda. Zlepšení mechanických pa ame ů je edy dosaho áno jednak edukcí obsahu ody zemině, jednak y zením okolní zóny kolem pilíře [27]. Au o o i p áce není známo, že by byla a o me oda na ýsypkách Se e očeského hnědouhelného e í u použi a. 149 14.2.2 Zhu ňo ání ázem - dynamická konsolidace Malým poč em silných úde ů dochází k d cení z n a zaplnění pó ů po ušením azeb a posunem okolních z n, edy dochází k oz ušení s uk u y sypaniny. Zhu ňo ání by bylo možné p o ádě co nejdří e po založení ýsypky, dokud jedno li é h udky nez ě ají a nepřijmou do sebe odu. V opačném případě dochází k elkému plas ickému pře áření, k uza í ání pó o é ýplně e zhu ňo ané zemině a k ůs u laku pó o é ýplně. Po přechodu ýsypky z pe ného do plas ického s a u nemůže docháze při hu nění k poz olnému od odňo ání při konsolidaci. Přejde-li zemina do plas ického s a u, je zhu ňo ání neúčinné. Ta o me oda byla zkoušena při ýs a bě E ěnického ko ido u s nega i ními zkušenos mi, přede ším z dů odů zplas izo ání zemin ýsypky [27]. 14.2.3 Zhu ňo ání ýbuchy Ods řelem jedno li ých nebo skupino ých náloží dochází za hodných ok ajo ých podmínek k des ukci azeb mezi z ny zeminy, k jejich pře áření a k následnému s lačo ání zeminy ýbucho ými lnami. Ta o u áděná me oda může bý úspěšná písči ých zeminách. Me oda zhu ňo ání spočí á na zanesení inicializačního impulsu, k e ý lokálně z eku í z odnělou zeminu. Následná konsolidace ede k přeuspořádání z n ýsypky a ím přispí á ke z ýšení s abili y zeminy. Při ě ším podílu jemnoz nné akce > 20 % klesá účinnos zhu ňo ání ýbuchy. Ta o me oda byla apliko ána s úspěchy e í u Dolní Lužici na po cho ých dolech Laubag e Spolko é epublice Německo. V om o e í u, na ozdíl od Se e očeského, jsou ýsypky ořeny zeminami pře ážně písči é akce. Využi í é o me ody jílo ém p os ředí ýsypek se e ních Čech nebylo apliko áno. Zlepšení zeminy ou o me odou p o účely zakládání u jílo é nebo jílo co é sypaniny není možné očeká a . 14.2.4 Předkonsolidace Základním p incipem zlepšo ání základo é půdy je ys a i ji před zahájením ýs a by za ížení, k e é je y oláno umělým násypem. Ten s lačí po ch ýsypky a čás ečně eliminuje pozdější ne o nomě né sedání. Me oda zlepší las nos i ělesa 150 ýsypky, zejména šak ho ní s y s maximální meze o i os í. Ta o me oda p axi na áží na ři omezující podmínky : • elký přesun zemino ých hmo jak při p o ádění násypu, ak při jeho odsunu, • elká časo á ná očnos p o ádění a lik idace násypu, dlouhá doba konsolidace, • disku abilní k ali a a homogeni a předkonsolido ané zeminy p o účel zakládání s a ebních objek ů. Po p o edení ako ého násypu se ne yhneme dalším nu ným úp a ám. Po cho á 0,5 – 1,5 m mocná s a ýsypky, k e á důsledku klima ických li ů změnila s oji s uk u u, je čás ečně homogenizo aná. U edené sku ečnos i je možné yuží p o založení dočasné s a by. P o alé s a by není možné é o s y yuží . Pokud odebe eme u či ou s u ýsypky a budeme s a ě na ni ele ě p o edeného ýkopu, je zřejmé, že ýsypka byla ys a ena li u malého konsolidačního násypu. Je nu né si u ědomi , že en o li je jen elmi malý. Při objemo é hmo nos i po cho é zóny ýsypky, k e á se pohybuje okolo 17 kNm-3, jeden me ýsypky y olá konsolidační lak 17 kPa. Ta o hodno a je elice malá a ě ší ýznam by mělo od ěžení 5 nebo 10 m ýsypky. 14.2.5 Te mická s abilizace Vypálením jílo i é zeminy je možno e ýsypce y oři kos u z únosnější zeminy. Po zahřá í na eplo u okolo 900o C pozbý ají ypálené zeminy s oji plas ici u a ozbřída os , jedno li é čás ice jsou oz a eny a spojeny pe né celky. Rozsah epelného zpe nění je dán eplo ou a délkou působení epla. Au o o i p áce není známo, že by byla a o me oda na ýsypkách se e ních Čechách ealizo ána. 14.3 Hlubinné základy 14.3.1 P oblémy hlubinného zakládání na pilo ách Příklad klasického hlubinného zakládání na ýsypkách je u eden kapi ole 6, kdy při založení s a eb na ši okop o ilo ých pilo ách došlo k oz hání celé s a by. Zkušenos i se zakládáním na be ono ých pilo ách jsou nega i ní. P o p o ádění pilo pla í no my ČSN 73 10 02 Pilo o é základy a ČSN 73 10 04 Velkop ůmě o é pilo y. 151 V ČSN 73 10 02 Pilo o é základy se o nepla nos i no my p o zakládání na ýsypkách nepíše, ale ČSN 73 10 04 Velkop ůmě o é pilo y se pilo y nedopo učují kyp ých nesoud žných a měkkých soud žných zeminách. Obě no my jsou u čeny přede ším p o základo é půdy při ozeném uložení, nelze z nich p o základy na ýsypkách mechanicky přebí a hodno y abulko ých únosnos í součini elů podmínek působení. P incip hlubinných základů spočí á přenosu za ížení do hlubších s e s yšší únosnos í zeminy. Dosažení únosného podloží pilo ami je eálné pouze při mocnos i ýsypky do 20 až 30 m. Při ě ších mocnos ech ýsypky není echnicky eálné dosáhnou pe ného podloží. V případě neuko ení do pe ného podloží, pilo y působí jako plo oucí. U plo oucích základů je přenos za ížení zajiš ěn plášťo ým řením. Nepřízni ým účinkem sedající ýsypky je za ěšo ání zeminy na uhý hlubinný základ, což y olá á znik nega i ního plášťo ého ření. Z oho ys upují do popředí d a důleži é aspek y hlubinného zakládání na ýsypkách : • zajis i co nej ě ší pozi i ní plášťo é ření, například p e e o áním ako ých ypů hlubinných základů, k e é již las ní echnologii p o ádění zlepší zhu něním s uk u u p os ředí ýsypky, • pokusi se o eliminaci nega i ního plášťo ého ření, například olbou ý obní echnologie základů, změnou d snos i pláš ě k i ické oblas i. Podle ýsledku zakládání, u edeného kapi ole 6 (ob .6.21), je zřejmé, že nega i ní plášťo é ření působilo po celé délce pilo y. S ou ahou byla pilo a lačena do ýsypky hlouběji, než činí las ní sedání ýsypky. Při zakládání je nu né b á ú ahu u či ou he e ogeni u ýsypky, k e á se zcela jis ě p oje í u skupiny pilo ůznou elikos í nega i ního plášťo ého ření, což ede k ne o nomě nému sedání. O ázkou zůs á á, zda-li je možné podmínky d ou ýše u edených bodů splni bez nadmě ného úsilí, při nejis ém ýsledku. Po současných zkušenos ech není možné dopo uči s anda dní p o ádění ěch o pilo z dů odu nega i ních ýsledků s ím o zakládáním a malých zkušenos í s yloučením nega i ního plášťo ého ření. 152 14.3.2 Před ážené pilo y F anki Úspěšnější by měly bý před ážené pilo y F anki a pilo y se z acenou bo kou VIBREX. Před ážené pilo y F anki (ob .14.1) jsou p o áděny za ážením ocelo é ýpažnice úde y be anu na zá ku ze za lhlé be ono é směsi e dně ýpažnice. Ob .14.1Pos up p o ádění be ono ých F anki pilo Po dosažení požado ané hloubky se z ýšením ene gie be anu a zas a ením poklesu ýpažnice y oří ozšířená pa a pilo y a po é se za současného y aho ání ýpažnice y áří dřik pilo y. Pilo u je možno yz uži a ma u ou a za použi í enké plas iko é ólie s ysokou ažnos í éž ch áni p o i ag esi ní odě. Z dů odu elké objemo é hmo nos i be onu dopo učuji nah adi be on směsí s abilizo ané zeminy (ob .14.2). Zeminy jsou dop a o ány a hu něny do přip a eného o o u. Du inu je možno y oři áním, za ážením ýpažnice nebo y loukáním o o u be anem. Ten o pos up lze použí ke zhu nění ho ních s e ýsypky, což je nu né například pod podlahami ozsáhlých ý obních hal, kde by jinak mohlo dojí k poklesu podlah p o i nosné kons ukci založené na pilo ách, nebo k de o macím až po uchám podlah důsledku elkého a ne o nomě ného sedání nezhu něné ýsypky. Ob .14.2 Pos up p o ádění F anki pilo se s abilizo anou zeminou. 153 Ne o nomě nos sedání aného plo oucího be ono ého pilo o ého základu je způsobena přede ším nehomogeni ou ma e iálu ýsypky a nega i ním plášťo ým řením, k e é je příčinou ozdílné únosnos i jedno li ých pilo , k e é ede k po ušo ání budo . Pokud se bude z ažo a použi í hlubinného zakládání, dopo učuji p o ádě před ážené pilo y se s abilizo anou zeminou. Lze ak eálně zlepšo a základo ou půdu ýsypky p o lehké s a ební kons ukce, p o plošnou s abilizaci i p o linio é s a by. 15. Kons ukční sys émy budo při zakládání Zakládání s a ebních objek ů na ělesech ýsypek přináší z hlediska jejich spolupůsobení s nějším p os ředím y o ok uhy p oblémů : • in e akce budo y a podloží, • s abili a budo y jako celku, • ná aznos budo y a nějšího p os ředí. Spolupůsobení chní s a by a podloží je řeba posuzo a jednak z hlediska únosnos i nosné kons ukce budo y, jednak z hlediska použi elnos i budo y a spolupůsobení kons ukcí dokončo acího cyklu (příček, ob odo ých plášťů) s nosnou kons ukcí. Při in e akci budo y a podloží znikají nosné kons ukci ni řní doplňko é síly, k e é je nu né přičís k ni řním silám ypoč eným za předpokladu dokonale uhého podepření základo é spáře. Doplňko é ni řní síly jsou způsobeny ne o nomě ným poklesem, esp. endencí k ne o nomě nému poklesu s islých nosných p ků (sloupů, s ěn) kons ukčního sys ému důsledku ozdílné uhos i jejich podepření. Tendence k ne o nomě nému sedání je cha ak e izo ána ozdílným pomě em no málo ých sil pa ách s islých nosných p ků, s ano ených za předpokladu uhého podepření, a uhos i založení ěch o p ků. Tendence k ne o nomě nému sedání yplý á z p oměny las nos í podloží ozsahu