Průvodce open access

PRŮVODCE OPEN ACCESS JAK BÝT OPEN ACCESS PAVLA RYGELOVÁ A KOL. 2013, AKTUALIZACE ČERVENEC 2016 1 2 OBSAH VĚDEC ............................................................................... 3 KNIHOVNA ........................................................................... 5 POSKYTOVATEL GRANTŮ ....................................................... 7 MANAGEMENT ................................................................... 12 STUDENT .......................................................................... 17 VYDAVATEL ....................................................................... 19 VEŘEJNOST ...................................................................... 21 SPRÁVCE REPOZITÁŘE ........................................................ 22 REPOZITÁŘE V ČR .............................................................. 24 3 VĚDEC Otevřený přístup je přínosný pro celou společnost. Vědcům zvyšuje viditelnost, využívanost a vědecký dopad jejich publikovaných prací. Vědec jako autor může otevřený přístup podpořit: a) publikováním svého vědeckého článku v některém z otevřených časopisů – zlatou cestou otevřeného přístupu. Vhodný časopis můžete najít v DOAJ - adresáři otevřených časopisů. b) uložením vydaného článku, resp. jeho rukopisu, do otevřeného repozitáře – zelenou cestou otevřeného přístupu. Tento způsob - označovaný jako auto-archivace - znamená, že autor publikuje tradiční cestou v časopise dle své volby a zároveň zajistí otevřený přístup k plnému textu článku v otevřeném repozitáři. OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV Se změnami v publikačním procesu se rozšiřují možnosti, jaká práva si autor díla může ponechat. Vedle tradičního přenechání autorských práv vydavateli, kdy vydavatel získává veškerá práva k užití díla, se stává běžným modelem využívání veřejných licencí Creative Commons. Licencí Creative Commons využívají vydavatelé otevřeně přístupných časopisů, např. Hindawi,Copernicus. V případě auto-archivace je důležité ověření, zda podmínky vydavatele autoarchivaci autorům povolují. 4 Přehled podmínek vydavatelů poskytuje služba SHERPA/RoMEO. VYDAVATEL AUTO-ARCHIVACI NEPOVOLUJE? Pokud autor ještě nepodepsal smlouvu, je možné k smlouvě přiložit dodatek, kterým autor požádá o výjimku. ● SPARC Addendum - vzor dodatku INICIATIVY Cost of Knowledge - petice více než 16 tisíc matematiků a dalších vědců, upozorňujících na vysoké ceny předplatného a nevýhodné obchodní praktiky vydavatele Elsevier, který těží ze své pozice největšího vydavatele vědecké literatury. DORA - San Franciská deklarace volající po zlepšení způsobu hodnocení vědeckých výsledků, mimo jiné kritizující zneužívání impakt faktoru v hodnocení vědeckého výkonu. CHCETE VĚDĚT VÍC?  Zeptejte se svého knihovníka 5 KNIHOVNA Knihovna se může zapojit do hnutí otevřeného přístupu především tím, že zajistí informační podporu pro své uživatele - akademické pracovníky, studenty, veřejnost. Informační podpora obnáší vybudování webové stránky o otevřeném přístupu s odkazy na užitečné zdroje a s popisem základních principů otevřeného přístupu. PŘÍKLADY INFORMAČNÍ PODPORY ● Open Access ÚK ČVUT ● Open Access ÚK VŠB-TUO ● Open Access SVI Fyziologického ústavu AV ČR VYBUDOVÁNÍ REPOZITÁŘE Dalším úkolem knihovny v oblasti open access je vybudování otevřeného repozitáře pro ukládání a volné zpřístupňování vědecký publikací (vysokoškolských kvalifikačních prací, vědeckých článků, monografií, článků ze sborníků konferencí aj.) PŘÍKLADY REPOZITÁŘŮ V ČR ● Akademie věd ČR ● Univerzita Pardubice ● Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ● Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 6 ● Vysoké učení technické v Brně DOPORUČENÁ PRAVIDLA Je důležité, aby repozitáře byly budovány v souladu s osvědčenými a zavedenými standardy a postupu, které přispívají k opravdu otevřené spolupráci (interoperabilitě) repozitářů. ● Pravidla OpenAIRE Interoperabilitě repozitářů významně pomáhá, pokud dodržují metadatové standardy pro popis ukládaného obsahu. ● Seznam metadatových standardů OPEN ACCESS WEEK České knihovny se od roku 2010 zapojují do mezinárodní propagační akce Open Access Week s cílem zvyšovat povědomí o otevřeném přístupu mezi akademickými pracovníky a studenty. CHCETE VĚDĚT VÍC? Projděte si další užitečné zdroje. 7 POSKYTOVATEL GRANTŮ Základním předpokladem otevřeného přístupu je, že výsledky výzkumů financovaných z veřejných peněz by měly být také snadno dostupné odborné i laické veřejnosti. Je tak podporována transparentnost využití dotací, sdílení znalostí a tím i urychlení navazujícího výzkumu a jeho využití v praxi. Poskytovatelé grantů (grantové agentury, ministerstva, Evropská komise aj.) mohou výrazně zasáhnout do změny v komunikaci vědeckých výsledků. Poskytovatelé disponují prostředky z veřejných zdrojů a z tohoto titulu nesou také odpovědnost za to, jak jsou tyto prostředky využívány a zda jsou využívány efektivně. Z výše uvedených důvodů roste počet grantových agentur, které v rámci pravidel přidělování dotací stanovují povinnost zpřístupnit výsledky výzkumu v režimu otevřeného přístupu. Existují tři přístupy aplikované v politikách otevřeného přístupu grantových agentur:  Politiky preferující zlatou cestu k otevřenému přístupu.  Politiky doporučující zajištění otevřeného přístupu k článku uložením do repozitáře (tzv. zelená cesta), pokud nakladatel uložení nepovoluje, politika na otevřeném přístupu netrvá.  Politiky vyžadující zajištění otevřeného přístupu k článku uložením do repozitáře (tzv. zelená cesta), pokud nakladatel uložení nepovoluje, musí autor zvolit jiného nakladatele (např. NIH, Wellcome Trust). 8 Většina agentur vyžaduje zelenou cestu, některé z nich stanovují repozitáře, ve kterých má být článek uložen. V rámci politiky otevřeného přístupu je běžně stanoveno maximální časové embargo (většinou 6 až 12 let), do jehož uplynutí může být zveřejnění pozdrženo. V politice může být také stanovena povinnost uložit i související výzkumná data. V České Republice Rada pro výzkum, vývoj a inovace doporučuje mj. poskytovatelům: 1. podporovat v rámci svěřených kompetenci po vzoru Evropské komise politiku otevřeného přístupu na národní úrovni, 2. požadovat otevřený přístup k vědeckým publikacím podpořených z veřejných prostředků. POLITIKA OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU V PROGRAMU HORIZONT 2020 EVROPSKÉ KOMISE. Evropská komise prosazuje otevřený přístup jako hlavní princip zpřístupňování vědeckých informací (publikací a výzkumných dat) ve svých rámcových programech, aktuálně v programu Horizont 2020. 17. července 2012 vydala EK zásadní dokumenty - Communication a Recommendation, které vymezují význam otevřeného přístupu pro evropský výzkum a které doporučují členským státům, aby se také zasadili o vytvoření podmínek pro otevřené sdílení výsledků vědy podpořených z veřejných zdrojů. 15 BUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY Institucionální repozitář slouží vědcům pro auto-archivaci a otevřené zpřístupnění jejich publikačních výstupů (jedná se o tzv. zelenou cestu otevřeného přístupu). Institucionální repozitář je často navázán na systém pro vykazování publikační činnosti instituce, ve světě označovaný jako Current Research Information System (CRIS). Instituce může budovat také repozitář pro ukládání vědeckých dat, viz příklad datového repozitáře Edinburgh DataShare. Uložená data je potřeba anonymizovat v případě nutnosti ochrany osobních údajů. Autoři a provozovatelé musí dbát na dodržení licenčních podmínek vydavatele upravujících možnost zpřístupnění článku v institucionálním repozitáři. Lze si také vyžádat souhlas vydavatele se zveřejněním postprintu nebo vydavatelské verze článku. Informace o přístupu vydavatelů k otázce auto-archivace v institucionálním repozitáři je možné dohledat ve službě Sherpa/RoMEO. Publikace v institucionálním repozitáři jsou zveřejňovány např. pod licencí Creative Commons, licencí pro otevřená data apod. Vybudování repozitáře a určení pravidel pro jeho provoz a naplňování je diskutováno na interních i otevřených fórech (viz například debata na MU: Miroslav Bartošek: Repozitář univerzita potřebuje vs Jaromír Leichmann: Rizika repozitáře převažují). 16 OTÁZKA FINANCOVÁNÍ EIZ Problematika prosazení otevřeného přístupu souvisí také s otázkou financování přístupu do strategických elektronických informačních zdrojů (EIZ), které jsou nezbytné pro provoz českého výzkumu. Budoucí model financování EIZ by měl směřovat ke zřízení licenčního centra pro nákup všech EIZ pro českou vědu s přihlédnutím k faktu, že model open access výrazně zasáhne do obchodních strategií vydavatelů. Aktuálně se připravuje projekt licenčního centra CzechElib. Eventuální transformace z modelu předplatného na model placeného otevřeného přístupu (gold open access) není součástí projektového záměru. CHCETE VĚDĚT VÍC? EnablingOpenScholarship – webové stránky určené pro řídící pracovníky výzkumných institucí PASTEUR4OA – projekt, jehož cílem je posílit harmonizaci politik otevřeného přístupu jednotlivých členských států EU s politikou EK dle Doporučení ze 17. července 2012. PROCHÁSKOVÁ, Iva. Akvizice elektronických informačních zdrojů v rámci OP VaVpI – Výzva 4.3: Výsledky a praktické zkušenosti. In: INFORUM 2013: 19. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 21.-22. května 2013 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2013. [cit. 2013-10-03]. Dostupné na: http://www.inforum.cz/sbornik/2013/13 RYGELOVÁ, Pavla. Služba SHERPA/RoMEO – další život vědeckého článku. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2009, roč. XX, č. 2, s. 12-17. [cit. 2016-07-26]. ISSN 1212-0901. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/bulletin/articles/630.html 17 STUDENT Studenti potřebují (volný) otevřený přístup k informačním pramenům (vědeckým článkům, publikacím, studijním materiálům, učebnicím aj.) ke svému studiu a vzdělávání. Agregační služby BASE, OpenAIRE, CORE, OAISTER aj. zpřístupňují cenné informační zdroje uložené v otevřených repozitářích. Nástroje DOAJ a Paperity zase umožňují prohledávat agregovaný obsah otevřených časopisů. K vyhledávání vědeckých informací je možné využít i nástroj Google Scholar. V české prostředí lze využít centralizované služby Národní technické knihovny, sklízející data (metadata) ostatních repozitářů a systémů, NUŠL - národního úložiště šedé literatury. V NUŠLu lze vyhledat diplomové práce, cestovní, výroční zprávy, příspěvky z konferencí a další typy šedé literatury. Stále spíše platí, že převážná část produkce vědecké literatury je schována za branami nakladatelských serverů, kde se za přístup k publikacím platí. Buď formou předplatného, nebo formou jednorázových poplatků. Žádná knihovna na světě není tak bohatá, aby mohla předplácet pro své uživatele všechny informační zdroje, které potřebují. Žádný student není tak bohatý, aby si mohl zaplatit za všechny články, které využije během studia. Je na místě, aby se zapojili i studenti - budoucí vědci - do podpory modelu otevřeného přístupu, jehož ústřední ideou je, že každý by měl mít online přístup k posledním výsledkům vědy, aniž by musel platit poplatek za přístupu. 18 Inspirací mohou být aktivity studentské iniciativy The Right to Research Coalition nebo akce Open Access Week. Z iniciativy mladých vědců vzešel projekt Open Access Button. Pomocí této aplikace je možné upozornit na informační zdroje bez otevřeného přístupu. CHCETE VĚDĚT VÍC? ● Vím, kde publikuji – průvodce publikováním ve třech krocích ● Open Educational Resources – koncept otevřených výukových materiálů 19 VYDAVATEL Vydavatelé vědeckých časopisů a také vědeckých publikací přecházejí na nové obchodní modely, aby mohli zajistit svým čtenářům neomezený online přístup k literatuře, kterou vydávají. PLACENÉ OTEVŘENÉ ČASOPISY Nejběžnějším modelem je přenesení nákladů na vydání časopisu z předplatitele na autory, kteří v časopise publikují. Publikační poplatky hradí obvykle autorova instituce nebo jsou hrazeny z grantů. HYBRIDNÍ ČASOPISY Placené časopisy, které nabízí možnost vydání jednotlivých článků v režimu otevřeného přístupu (viz OpenChoice), tedy článků volně dostupných nejen předplatitelům, ale všem zájemcům. Příjmy těchto časopisů se generují ze dvou zdrojů (předplatné a APC). ČASOPIS PLOSONE Vydavatel Public Library of Science patří k průkopníkům placených otevřených časopisů. Časopis PlosOne je vydáván od roku 2006. Na rozdíl od časopisů Nature nebo Science, které odmítají 90 procent došlých článků, časopis prosazuje ediční politiku “vše, co si zaslouží být publikováno, bude vydáno”. Časopis nemá uměle omezenou velikost - odtud označení mega časopis. Časopis disponuje nástroji, které filtrují, hodnotí a třídí obsah časopisu až po jeho publikování. Na podobném principu vzniká řada dalších 20 časopisů – klonů PlosOne. Některé odhady mluví o tom, že v roce 2016 bude 50 % STM literatury vydáváno cca 100 časopisů. CHCETE VĚDĚT VÍC? Obchodní model otevřených knih Howopenisit? je jednoduchý průvodce, který dle několika kritérií ukazuje, do jaké míry je vydávaný časopis otevřený. Open Journal Systems nejrozšířenější systém pro provoz otevřených časopisů. Zajišťuje v elektronické podobě veškerou agendu, spojenou s vydáváním časopisu. Předplácené časopisy, které přešly na model OA OASPA - Asociace vydavatelů Otevřený časopis : prostředky a nástroje pro udržení a zvyšování kvality vědeckého časopisu 21 VEŘEJNOST Veřejnost jsou těmi, kdo přispívají do veřejných rozpočtů a přispívají tedy i na vědu. Veřejnost má právo na transparentní nakládání s veřejnými prostředky a na otevřený přístup k výsledkům vědy. CITIZEN SCIENCE - OBČANÉ JAKO VÝZNAMNÝ ČINITEL VE VĚDECKÉM VÝZKUMU Sama veřejnost se po celém světě podílí na řadě výzkumných projektů, které využívají distribuovaných počítačů vlastněných amatéry. Česká republika patří mezi země s největším počtem nadšenců zapojených do projektů typu @home. Nejznámějším projektem, usilujícím o zachycení zprávy od mimozemských civilizací, je SETI@home. V Česku funguje projekt astroids@home, jehož cílem je mapování asteroidů. Projekt vedou vědci z Astronomického ústavu UK. Evropská komise zařadila otevřený přístup mezi své strategické politiky. Cílem je maximálně využít výsledky výzkumu, financovaného z veřejných zdrojů programu Horizont 2020 i na úrovni členských států. Otevřený přístup je nezbytný pro posílení ekonomického výkonu a konkurenceschopnosti s využitím znalostí. Výsledky výzkumu financovaného z veřejných zdrojů mají být proto šířeny otevřeně ku prospěchu vědců, inovačního průmyslu a občanů. Otevřený přístup může zviditelnit evropský výzkum a může jej zpřístupnit k využití malými a středními podniky. 22 SPRÁVCE REPOZITÁŘE Role správců repozitářů spočívá především v tom, že se postarají o využití všech dostupných technologií pro zprovoznění cesty otevřeného přístupu k vědeckým informacím. ● Repositories Support Project - webový portál pro základní orientaci v problematice repozitářů a otevřeného přístupu REPOZITÁŘE VE SVĚTĚ ● Registry of Open Access Repositories - ROAR ● The Directory of Open Access Repositories - OpenDOAR PŘEHLED SYSTÉMŮ PRO REPOZITÁŘE ● DSpace ● DigitalCommons ● DigiTool ● EPrints ● Fedora ● Invenio DALŠÍ UŽITEČNÉ ZDROJE BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 4, s. 233-254 [cit. 2013-1008]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html. JALŮVKA, Dušan. Úložiště digitálních dat pro potřeby ÚK VŠB-TUO I [online]. Ostrava, 2006 [cit. 2013-10-08]. Diplomová práce. Vysoká škola báňská - 23 Technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Dostupné z:http://hdl.handle.net/10084/56378. KREJČÍŘ, Vlastimil. Univerzální digitální repozitář [online]. Brno, 2005.[cit. 2013-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Fakulta informatiky. Dostupný z:http://www.ics.muni.cz/dspacecz/soubory/dp-krejcir.pdf. 24 REPOZITÁŘE V ČR Typologicky lze digitální repozitáře v ČR rozdělit do několika základních skupin podle účelu, typu ukládaných dokumentů, způsobu získávání obsahu: Institucionální pro ukládání a zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, publikačních výstupů – článků z časopisů, ze sborníků, pro archivaci periodik vydávaných výzkumnou institucí aj. Příklady: ● Akademie věd ČR ● České vysoké učení technické v Praze ● Masarykova univerzita ● Univerzita Pardubice ● Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ● Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava ● Vysoké učení technické v Brně ● Západočeská univerzita v Plzni Oborové zaměřené na ukládání a zpřístupňování vědeckého obsahu určitého oboru/ů. Příklady: ● Česká digitální matematická knihovna ● Lindat/Clarin – datový repozitář pro lingvistická data ● Český sociálněvědní datový archiv Agregační služby, které sklízí obsah jiných repozitářů, agregují je do jednotného vyhledávacího rozhraní. Příklady: ● NUŠL – národní úložiště šedé literatury