Úvodní slovo
Abstract
5
Full text
Úvodní slovo Vzpomínka na prof. Hanu Gladkovu Ve čtvrtek 25.září 2025 nás navždy opustila prof. Hana Gladkova— slavistka, jazykovědkyně apedagožka, sníž si mnoho znás spojuje každodenní podobu oboru. Její práce významně ovlivnila českou imezinárodní slavistiku. Ve své bohaté vědecké kariéře se systematicky věnovala vývoji bulharštiny, dějinám asoučasnosti spisovných slovanských jazyků, srovnávací morfologii alexikologii slovanských jazyků imezislovanským jazykovým kontaktům. Dlouhodobě působila také vodborném zázemí oboru: byla aktivní členkou Českého komitétu slavistů, Mezinárodní komise pro spisovné slovanské jazyky při Mezinárodním komitétu slavistů, výboru Jazykovědného sdružení avědecké rady Národní knihovny vPraze. Svůj rozhled vnášela ido redakčních rad českých azahraničních jazykovědných časopisů, mezi nimi Slavie, Studia zFilologii Polskiej iSłowiańskiej aLjuboslovie. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zajišťovala akoordinovala výuku jazykovědné části oboru bulharistika apodílela se na obecně slavistických kurzech. Byla řešitelkou řady domácích imezinárodních grantových projektů podporovaných Grantovou agenturou ČR aMinisterstvem kultury ČR adlouhá léta stála včele oborové rady doktorského studia Slovanské filologie. Pro redakci ačtenáře Nové češtiny doma ave světě byla paní profesorka především osobností, která stála uzrodu časopisu. Podpořila myšlenku navázat na původní časopis Čeština doma ave světě azpřístupňovat odborné texty očeštině od domácích izahraničních autorů. Počátky nového časopisu nebyly jednoduché— často chyběly kvalitní příspěvky či ochotní recenzenti— avšak díky vedení, podpoře amotivaci prof. Gladkovy se časopis podařilo udržet, rozvinout azkvalitnit. Měla jsem možnost spolupracovat sní nejen vredakci časopisu, ale ina celé řadě dalších vědeckých projektů. Poznala jsem ji tak nejen jako vyučující azkušenou kolegyni, ale ijako člověka. Byla pedagožkou, která svou práci milovala. Sama říkávala, že lidé chodí do práce, ale ona chodí na fakultu— protože pro ni práce na fakultě nebyla zaměstnáním, nýbrž posláním. Prof. Gladkova milovala studenty aviděla vnich budoucnost slavistiky. Její doktorandské semináře bývaly vždy plné— řešily se na nich nejen odborné otázky, ale také širší souvislosti, které paní profesorka uměla poutavě propojovat. Byla optimistická, energická, dokázala zaujmout pozornost asvůj výklad často prokládala historkami ze života, které jej dokázaly oživit. Nezřídka jsme zfakulty odcházeli až vpozdních večerních hodinách, protože se naše diskuse značně protáhly. OPEN ACCESS
6 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2025 Paní profesorka vždy ochotně věnovala čas svým studentům ikolegům— vjejí pracovně (místnost 308a) se řešily nejen odborné otázky, ale iosobní či soukromé záležitosti. Byla empatická anápomocná avšemožně podporovala studenty— ať už tím, že je spojovala sdalšími akademiky, kteří by je mohli posunout dál, anebo je sama zapojovala do projektů, na kterých pracovala. Uzkoušek studenty „netopila“— jak sama říkávala, úkolem pedagoga je najít ustudenta „oázu znalostí“. Její konzultační hodiny, semináře iprojektová setkání byly vždy příležitostí kotevřené diskusi mladých slavistů. Nezapomenutelné jsou také vánoční večírky, které byly skutečnou ukázkou mezislovanských kontaktů. Paní profesorka vždy upekla tradiční bulharskou banicu aostatní kolegové přinesli speciality zjazykových oblastí, jimiž se zabývali. Byly to chvíle radosti, přátelství apoznávání, které kní neodmyslitelně patřily. Věřím, že její odkaz zůstane živý nejen vodborných publikacích avpaměti jejích studentů akolegů, ale ivkaždém dalším čísle našeho časopisu. Kateřina Lah, bývalá redaktorka časopisu Nová čeština doma ave světě OPEN ACCESS
AWord from the Editor On Thursday, September 25th, 2025, we lost Professor Hana Gladkova— Slavist, linguist, and teacher— who, for many of us, was synonymous with the discipline itself. Her work profoundly shaped Slavic studies, both in the Czech Republic and internationally. Over her distinguished career, she systematically researched the development of Bulgarian, the history and contemporary use of standard Slavic languages, comparative Slavic morphology and lexicology, as well as linguistic contact between Slavic languages. She was also deeply engaged in the institutional life of the field: she was an active member of the Czech Committee of Slavists [Český komitét slavistů], the International Commission on Standard Slavic Languages [Mezinárodní komise pro spisovné slovanské jazyky při Mezinárodním komitétu slavistů], the Czech Linguistic Association [Jazykovědné sdružení ČR], and the advisory board of the National Library. She contributed her broad outlook to the editorial boards of both Czech and international linguistic journals, including Slavia, Studia zFilologii Polskiej iSłowiańskiej, and Ljuboslovie. At Charles University’s Faculty of Arts, she oversaw Bulgarian linguistics and taught general Slavistics courses as well. She was the principal investigator for numerous national and international research projects supported by the Czech Science Foundation and the Czech Ministry of Culture. For many years she chaired the doctoral committee for Slavic philology. For the editors and readers of The New Czech at Home and Abroad, Professor Gladkova was above all afigure present at the very inception of the journal. She supported the idea of continuing the legacy of the earlier journal Czech at Home and Abroad and publishing academic articles on Czech linguistics by Czech and international scholars. The early years of the new journal were not easy— high-quality contributions and willing reviewers were often in short supply— but thanks to Professor Gladkova’s leadership, support, and encouragement, the journal steadily grew and flourished. Ihad the privilege of working with Professor Gladkova not only in the editorial office but also on anumber of other academic projects. Icame to know her not only as ateacher and knowledgeable colleague but also as agreat person. She was apedagogue who loved her work. For her, academic life was not ajob but acalling: she often used to say that while others went to work, she went to the faculty. OPEN ACCESS
8 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2025 Professor Gladkova loved her students and saw the future of Slavic studies in them. Her doctoral seminars were always popular— not only were professional issues discussed, but she would connect them to broader contexts in fascinating ways. She was optimistic, energetic, and engaging, weaving personal anecdotes into her lectures. Often we would leave the faculty late, our discussions having extended far into the evening. Our professor willingly devoted her time to students and colleagues. In her office (308a), she was happy to discuss not only academic matters but also personal and private concerns. She was empathetic and supportive, and she encouraged students in every possible way, whether by connecting them with other scholars who could guide them further, or by involving them in her own projects. As an examiner, she never tried to overwhelm students— she used to say that the task of ateacher is to discover the student’s “oasis of knowledge.” Her office hours, seminars, and project meetings were always an opportunity for open dialogue among young Slavists. Equally unforgettable were her Christmas gatherings— true showcases of inter-Slavic contact. Professor Gladkova would always prepare traditional Bulgarian баница, while colleagues brought specialties from the linguistic areas they studied. These were moments of joy, friendship, and exchange that were inextricably linked to her. Ibelieve that her legacy will live on not only in the scholarship and memories of her students and colleagues but also in every future issue of our journal. Kateřina Lah, former editor of The New Czech at Home and Abroad OPEN ACCESS
