Průvodce open access

PRŮVODCE OPEN ACCESS PAVLA RYGELOVÁ A KOL. 2013 1 OBSAH PRO VĚDCE .................................................................... 2 PRO KNIHOVNU ............................................................... 4 PRO POSKYTOVATELE GRANTŮ ......................................... 6 PRO MANAGEMENT ......................................................... 9 PRO STUDENTA ............................................................ 12 PRO VYDAVATELE ......................................................... 13 PRO VEŘEJNOST ........................................................... 15 PRO SPRÁVCE REPOZITÁŘŮ ............................................ 16 REPOZITÁŘE V ČR ......................................................... 18 2 PRO VĚDCE Otevřený přístup je přínosný pro celou společnost. Vědcům zvyšuje viditelnost, využívanost a vědecký dopad jejich publikovaných prací. Vědec jako autor může otevřený přístup podpořit: a) publikováním svého vědeckého článku v některém z otevřených časopisů. Vhodný časopis můžete najít v DOAJ - adresáři otevřených časopisů. b) uložením vydaného článku, resp. jeho autorského rukopisu, do otevřeného repozitáře. Tento způsob - označovaný jako auto-archivace - znamená, že autor publikuje tradiční cestou v časopise dle své volby a zároveň zajistí volný přístup k plnému textu článku v otevřeném repozitáři. OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV Se změnami v publikačním procesu se rozšiřují možnosti, jaká práva si autor díla může ponechat. Vedle tradičního přenechání autorských práv vydavateli, kdy vydavatel získává veškerá práva k užití díla, se stává běžným modelem využívání veřejných licencí Creative Commons. Licencí Creative Commons využívají vydavatelé otevřeně přístupných časopisů, např. Hindawi,Copernicus. V případě auto-archivace je důležité ověření, zda podmínky vydavatele autoarchivaci autorům povolují. Přehled podmínek vydavatelů poskytuje služba SHERPA/RoMEO. 3 VYDAVATEL AUTO-ARCHIVACI NEPOVOLUJE? Pokud autor ještě nepodepsal smlouvu, je možné k smlouvě přiložit dodatek, kterým autor požádá o výjimku. SPARC Addendum - vzor dodatku INICIATIVY Cost of Knowledge - petice více než 13 tisíc matematiků a dalších vědců, upozorňujících na vysoké ceny předplatného a nevýhodné obchodní praktiky vydavatele Elsevier, který těží ze své pozice největšího vydavatele vědecké literatury. DORA - San Franciská deklarace volající po zlepšení způsobu hodnocení vědeckých výsledků, mimo jiné kritizující zneužívání impakt faktoru v hodnocení vědeckého výkonu. CHCETE VĚDĚT VÍC? Zeptejte se svého knihovníka 4 PRO KNIHOVNU Knihovna se může zapojit do hnutí otevřeného přístupu především tím, že zajistí informační podporu pro své uživatele - akademické pracovníky, studenty, veřejnost. Informační podpora obnáší vybudování webové stránky o otevřeném přístupu s odkazy na užitečné zdroje a s popisem základních principů otevřeného přístupu. PŘÍKLADY INFORMAČNÍ PODPORY ● Open Access ÚK ČVUT ● Open Access ÚK VŠB-TUO ● Open Access SVI Fyziologického ústavu AV ČR VYBUDOVÁNÍ REPOZITÁŘE Dalším úkolem knihovny v oblasti open access je vybudování otevřeného repozitáře pro ukládání a volné zpřístupňování vědecký publikací (vysokoškolských kvalifikačních prací, vědeckých článků, monografií, článků ze sborníků konferencí aj.) PŘÍKLADY REPOZITÁŘŮ V ČR ● Univerzita Pardubice ● Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ● Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava ● Vysoká škola ekonomická v Praze 5 DOPORUČENÁ PRAVIDLA Je důležité, aby repozitáře byly budovány v souladu s osvědčenými a zavedenými standardy a postupu, které přispívají k opravdu otevřené spolupráci (interoperabilitě) repozitářů. ● Pravidla DRIVER ● Pravidla OpenAIRE Další užitečné zdroje 6 PRO POSKYTOVATELE GRANTŮ Poskytovatelé grantů (grantové agentury, ministerstva, Evropská komise aj.) mohou výrazně zasáhnout do změny v komunikaci vědeckých výsledků. Poskytovatelé disponují prostředky z veřejných zdrojů a z tohoto titulu nesou také odpovědnost za to, jak jsou tyto prostředky využívány a zda jsou využívány efektivně. Poskytovatelé přidělují veřejné prostředky na výzkum a měli by usilovat o to, aby výsledky výzkumu byly snadno dostupné odborné i laické veřejnosti. Je běžné, že poskytovatelé, vědomi si této společenské odpovědnosti, vyžadují po vědcích, kteří získali finanční podporu na výzkum, aby publikované výsledky svého výzkumu zveřejnili v režimu otevřeného přístupu. Poskytovatelé mohou vydat politiku OA, v níž budou vyžadovat, aby publikované výsledky z projektů financovaných poskytovatelem byly zpřístupněny v režimu otevřeného přístupu do šesti až dvanácti měsíců od data vydání publikace. POLITIKA OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU V PROGRAMU HORIZONT 2020 EVROPSKÉ KOMISE Evropská komise prosazuje otevřený přístup jako hlavní princip zpřístupňování vědeckých informací (publikací a výzkumných dat) v nadcházejícím programu Horizont 2020. 17. července 2012 vydala EK zásadní dokumenty - Communication a Recommendation, které vymezují význam otevřeného přístupu pro evropský 7 výzkum a které doporučují členským státům, aby se také zasadili o vytvoření podmínek pro otevřené sdílení výsledků vědy podpořených z veřejných zdrojů. Iniciativa EK zohledňuje potřebu volného přístupu k výsledkům vědy za předpokladu solidního a udržitelného systému šíření vědeckých poznatků. EK sleduje aktuální debaty a reakce na iniciativy a dokumenty typu “Cost of Knowledge” nebo “Finch Report”. EK navrhuje přijetí mandatorní politiky otevřeného přístupu k vědeckým publikacím pro všechny výzkumné oblasti programu Horizont 2020, vycházející z již existujících aktivit v rámci 7.RP (zahrnující např. způsobilost výdajů za publikování v otevřených časopisech, 6-12 měsíční embargo v případě zelené cesty otevřeného přístupu). EK chápe otevřený přístup jako prostředek ke zlepšení výměny znalostí, nikoli jako cíl samotný. Podobně jako v 7. RP program Horizont 2020 zahrne zlatou i zelenou cestu otevřeného přístupu. Obě cesty se doplňují a jsou efektivní, rovnocenné a udržitelné pro dosažení otevřeného přístupu jak z pohledu vědců, tak z pohledu inovativního průmyslu a obchodu. EK pokračuje v podpoře návazných projektů v oblasti open access a výzkumné infrastruktury (např. OpenAIREPlus). PŘÍKLADY POLITIK POSKYTOVATELŮ ● National Institutes of Health ● Welcome Trust 8 PŘEHLED POLITIK POSKYTOVATELŮ ● SHERPA/JULIET HODNOCENÍ VĚDY Současný způsob hodnocení vědy nijak nepodporuje publikování v otevřeném režimu. Metodika hodnocení VaV se soustředí na kvantitativní měřítka, jehož jasným důsledkem je inflace publikací, které byly publikovány pouze účelově pro vykázání do systému hodnocení. Poskytovatelé by měli usilovat o změnu v hodnocení vědy od měření kvantitativního ke kvalitativnímu. Inspiraci mohou najít v iniciativně DORA nebo na blogu O hodnocení a financování vědy (Daniel Münich soukromě). 15 PRO VEŘEJNOST Veřejnost jsou těmi, kdo přispívají do veřejných rozpočtů a přispívají tedy i na vědu. Veřejnost má právo na transparentní nakládání s veřejnými prostředky a na otevřený přístup k výsledkům vědy. CITIZEN SCIENCE - OBČANÉ-LAICI JAKO VÝZNAMNÝ ČINITEL VE VĚDECKÉM VÝZKUMU Sama veřejnost se po celém světě podílí na řadě výzkumných projektů, které využívají distribuovaných počítačů vlastněných amatéry. Česká republika patří mezi země s největším počtem nadšenců zapojených do projektů typu @home. Nejznámějším projektem, usilujícím o zachycení zprávy od mimozemských civilizací, je SETI@home. V Česku funguje projekt astroids@home, jehož cílem je mapování asteroidů. Projekt vedou vědci z Astronomického ústavu UK. Evropská komise zařadila otevřený přístup mezi své strategické politiky. Cílem je maximálně využít výsledky výzkumu, financovaného z veřejných zdrojů, na úrovni programů 7.RP a Horizont 2020 i na úrovni členských států. Otevřený přístup je nezbytný pro posílení ekonomického výkonu a konkurenceschopnosti s využitím znalostí. Výsledky výzkumu financovaného z veřejných zdrojů mají být proto šířeny otevřeně ku prospěchu vědců, inovačního průmyslu a občanů. Otevřený přístup může zviditelnit evropský výzkum a může jej zpřístupnit k využití malými a středními podniky. 16 PRO SPRÁVCE REPOZITÁŘŮ Role správců repozitářů spočívá především v tom, že se postarají o využití všech dostupných technologií pro zprovoznění cesty otevřeného přístupu k vědeckým informacím. ● Repositories Support Project - webový portál pro základní orientaci v problematice repozitářů a otevřeného přístupu REPOZITÁŘE VE SVĚTĚ ● Registry of Open Access Repositories - ROAR ● The Directory of Open Access Repositories - OpenDOAR PŘEHLED SYSTÉMŮ PRO REPOZITÁŘE ● DSpace ● DigitalCommons ● DigiTool ● EPrints ● Fedora ● Invenio ● OPUS DALŠÍ UŽITEČNÉ ZDROJE BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 4, s. 233-254 [cit. 2013-10-08]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html. JALŮVKA, Dušan. Úložiště digitálních dat pro potřeby ÚK VŠB-TUO I [online]. Ostrava, 2006 [cit. 2013-10-08]. Diplomová práce. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Dostupné z:http://hdl.handle.net/10084/56378. 17 KREJČÍŘ, Vlastimil. Univerzální digitální repozitář [online]. Brno, 2005.[cit. 2013-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Fakulta informatiky. Dostupný z:http://www.ics.muni.cz/dspacecz/soubory/dp-krejcir.pdf. 18 REPOZITÁŘE V ČR ● České vysoké učení technické v Praze ● Knihovna Akademie věd ČR ● Masarykova univerzita ● Univerzita Pardubice ● Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ● Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava ● Vysoká škola ekonomická v Praze ● Vysoké učení technické v Brně ● Západočeská univerzita v Plzni DSpace CZ - přehled instalací systému DSpace pro účely repozitáře vědeckých prací, vysokoškolských kvalifikačních prací, digitálních knihoven 19 Online verze: http://www.openaccess.cz/cs/pruvodce/ Datum vytvoření tištěné verze: 15.10.2013 Průvodce open access, jejímž autorem je Pavla Rygelová a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .