Jak se neztratit ve Ztraceném ráji: Úskalí překladu Miltonova díla ve slovanském kontextu

JAK SE NEZTRATIT VE ZTRACENÉM RÁJI: ÚSKALÍ PŘEKLADU MILTONOVA DÍLA VE SLOVANSKÉM KONTEXTU Andričík, Marián— Shmiher, Taras. Translating Milton into the Slavic World. Levoča: Modrý Peter, 2023, 127 s. Tomáš Jajtner Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [email protected] https://orcid.org/0000‑0002‑5224‑2197 Kniha překladatele aprofesora košické univerzity Mariána Andričíka ajeho ukrajinského kolegy Tarase Shmihera zNárodní univerzity Ivana Franka ve Lvově vznikla díky „šťastné náhodě“ (s.7). Oba sdílejí zájem otvorbu velkého anglického básníka 17.století aAndričíkův nedávný překlad Miltonových klíčových eposů1 je přivedl kmyšlence zpracovat téma miltonovského překladu nejen ve slovensko-ukrajinském kontextu, ale ivširším prostoru slovanského světa. Rozsahem se jedná okratší monografii (127 stran), vníž najdeme čtyři studie, po dvou od obou autorů. Vprvní kapitole se Andričík věnuje recepci apřekladu Miltonových děl do slovanských jazyků, ve druhé kapitole pak pojednává ovlastní překladatelské metodě avýzvách, se kterými se jako první překladatel Miltonových eposů do slovenštiny potýkal. Taras Shmiher ve třetí kapitole srovnává slovenský (Marián Andričík) aukrajinský (Ivan Franko) překlad dramatické básně Samson Agonistes. Ve čtvrté studii pak týž autor překládá zajímavou studii oproblémech miltonovského překladu vjazycích národů bez „královské“ minulosti (kingless nations). Závěrečná, pátá kapitola je rozhovorem tázajícího se T.Shmihera sodpovídajícím M.Andričíkem ojeho cestě kpřekladu starší astaré anglické literatury (prof. Andričík momentálně dokončuje překlad staroanglického Beówulfa). Knížku lze zařadit do kategorie „kritika překladu“, respektive komparativní translatologie, přesto se— už vzhledem kangažovanosti jednoho zautorů— nejedná pouze onezúčastněné pojednání. Marián Andričík zdůrazňuje, že význam překladu těchto děl zásadně překračuje pouhé zpřístupnění díla napsaného vcizím jazyce: slouží tu totiž jako prostředek tlumočení „světové literatury“ pro mluvčí daného jazyka. Překladatel klíčových kanonických děl si musí být této odpovědnosti vědom (s.32) apřistupovat ke své práci ve dvojjediné roli interpreta ačtenáře. Překladatel starších děl je konfrontován scelou řadou komplexních výzev, které souvisejí nejen srozdílností jazyků, ale shistorickou akulturní vzdáleností starých textů. Musí však zároveň výsledný tvar vnímat zpozice hypotetického čtenáře, který posuzuje „čitelnost“ textu zpohledu současného člověka. Vtéto perspektivě je psána první kapitola, která shrnuje cestu adůsažnost miltonovských překladů vrůzných slovanských jazycích. Nepřekvapí, že Andričík věnuje zvláštní pozornost českým překladům, zejména 1 Milton, John. Stratený raj. Prel. Marián Andričík. Levoča: Modrý Peter, 2020; Milton, John. Vrátený raj— Samson bojovník. Prel. Marián Andričík. Levoča: Modrý Peter, 2022. OPEN ACCESS TOMáš JAJTNER 139 epochálnímu překladu Josefa Jungmanna zroku 1811. Hovoří nejen olegitimizačním významu tohoto překladu pro češtinu, ale iomnožství užitých neologismů, které se navzdory experimentátorství někdy ukázaly jako perspektivní. Autor zmiňuje iosto let mladší překlad Josefa Julia Davida (1911), který se ale ani zdaleka netěšil takové pozornosti, mimo jiné kvůli různým zvláštnostem při volbě slov ivsyntaxi, kvůli nimž je obtížně čitelný. Od té doby žádný úplný překlad do češtiny nevznikl, což je jistě velký překladatelský dluh. Situace slovenského překladu je mnohem prekérnější: je to jednak zdůvodu relativní novosti kodifikované slovenštiny, ale iproto, že podobně jako Ukrajinci museli Slováci velmi dlouho bojovat za své jazykové, kulturní ipolitické sebeurčení. Tento kontext volá po různých způsobech kompenzace, jejichž úspěšnost je ovšem případ od případu odlišná. Taras Shmiher velmi otevřeně líčí úskalí iomezení překladů Miltona do slovenštiny iukrajinštiny ve snaze vydržet napětí mezi maximální věrností originálnímu významu vangličtině amožnostmi obou jazyků. Slovanské jazyky obecně zápasí se sémantickou hustotou angličtiny, což nezřídka vedlo (aněkdy stále vede) kobtížným kompromisům: buď kvýpustkám, nebo naopak kprodlužování textu ve snaze zachovat maximum významu (což vpřípadě Ztraceného ráje znamená někdy istovky veršů navíc jako vJungmannově překladu, vruském překladu Arkadije Steinberga pak iocelé tisíce, konkrétně z10565 na neuvěřitelných 14000). Jiný zásadní problém vyvstává vsouvislosti stvořením jambu ujazyků spravidelným přízvukem, případně stradicí ženského zakončení verše jako vpolštině. Studie se ale nezabývá pouze technickými problémy překladu. Připomíná též různé konfesionální výklady Miltonova díla ijeho obtížnou recepci vkatolických zemích (ostatně není bez zajímavosti, že Ztracený ráj byl na indexu zakázaných knih pro katolíky až do roku 1900) asamozřejmě též otázky spojené sinterpretací tohoto náboženského eposu ve společnosti, vníž už je znalost Bible, ale icelé řady běžných náboženských symbolů velmi omezená. Podobná obtíž nastává při překladu eposu smonarchickými aluzemi do „demokratických“ kultur národů, jakými jsou právě Slováci či Ukrajinci, tj.bez „královské“ historie ačasto ibez náležité terminologie stím spojené. Nejen ztěchto důvodů je kniha pozoruhodným průvodcem po dobrodružství překladu. Fakt, že je psána zperspektivy aktivního překladatele, který umí komplexnost překladatelských dilemat nejen analyzovat, ale sám se snimi při vlastní práci potýkal, dává celé studii dimenzi, jež překračuje žánr čistě „akademické kritiky“ překladu. Překvapí také otevřenost, sníž se spoluautor Taras Shmiher často velmi kriticky vyjadřuje knedostatkům Andričíkova slovenského převodu. Lze tak hovořit ojakémsi trojím pohybu celé studie: informuje opřekladatelské tradici miltonovského kánonu ve slovanských jazycích, reflektuje proměňující se významnost Miltona jako kanonického autora včetně nároků, které to klade na čtenáře, překladatele ainterpreta, avneposlední řadě je svědectvím ovlastní nesnadné cestě kpřekladu. Dokládá to izávěrečný rozhovor, vněmž se zajímavě tematizují itakové otázky, jako je nedostatek historické slovní zásoby ve slovenštině, vztah mezi náboženským přesvědčením překladatele ajeho dispozicí kpřekladu Miltonových děl iproblém aktualizace a„modernizace“ (s.101) při převodu starých děl (včetně zmiňovaného Beówulfa). Přínos této malé, ale významově hutné knížky vidím nejen vtom, že zajímavě kontextualizuje význam (převodů) díla Johna Miltona ve slovanském světě, ale OPEN ACCESS 140 SVĚT LITERATURY 72 ivtom, že nabízí kritickou reflexi vlastní překladatelské práce. Lze-li podle Georga Steinera (1929–2020) rozlišit čtyři hlavní období dějin překladu2— přičemž první (od Cicera po vydání Tytlerova Eseje opřekladatelských zásadách zroku 1791) lze charakterizovat „bezprostředně empirickým zaměřením“ (immediate empirical focus), vněmž se teorie rodí zpraxe, zatímco vývoj vnásledujících třech periodách charakterizuje postupující kritická reflexe překladu zneautorské perspektivy—, pak lze Andričíkovu aShmiherovu práci označit za zdařilou kombinaci přístupů zvnějšku iznitra překladatelské praxe. Vzniká tím plodné napětí, vjehož centru je nakonec nový, živý text překladu, který chce ipřes vzdálenost času tlumočit všechny podstatné hodnoty tohoto osového textu anglické literatury 17.století. Moje zkušenost učitele staré literatury vnímá „ztracenost“ Ztraceného ráje ještě vjiné perspektivě: je možné se vněm snadno ztratit, ato nejen vanglickém originále. Překladatel si ktextu musí vybudovat velmi intimní vztah, protože řeší bezpočet jeho technických iinterpretačních záludností. Pomůže-li tento překlad krestituci kanonického významu Miltonova eposu, dokázal toho profesor Andričík pro slovenskou perspektivu pojmu „světová literatura“ víc než dost. Na závěr si lze jen přát, abychom se ivčeském prostředí už brzy dočkali nového, poučeného ajazykově bohatého převodu, vněmž se neztratí ani Mitlonovo mistrovství, ani současný čtenář. 2 Steiner, George. Po Bábelu: Otázky jazyka apřekladu. Přel. Šárka Grauová. Praha: Triáda, 2010. OPEN ACCESS