Sarah SCHOLL-SCHNEIDER — Hildegard SCHMOLLER — Theresa LANGER-ASAM (edd.), Akteure und Institutionen visueller Medien im deutsch-tschechischen Kontext. Historische Perspektiven und raktische Einblicke, Berlin et al. 2024

Sarah SCHOLL-SCHNEIDER— Hildegard SCHMOLLER— Theresa LANGER-ASAM (edd.), Akteure und Institutionen visueller Medien im deutsch-tschechischen Kontext. Historische Perspektiven und praktische Einblicke, Berlin et al., Peter Lang, 2024, 381s., ISBN 978-3-631-89880-2 Ukořenů kolektivní monografie Akteure und Institutionen visueller Medien in deutsch- -tschechischen Kontext, jež vyšla vloňském roce jako sedmý svazek ediční řady „Forschungen zu Geschichte und Kultur der böhmischen Länder“ nakladatelství Peter Lang, stála konference pořádaná vMohuči vroce 2012. Historische Kommission für die böhmischen Länder tam tehdy pořádala výroční setkání snázvem „Bildpolitik— Grenzen des Darstellbaren. Fotografie und Karikatur in den böhmischen Länder und in Deutschland“. Recenzovaná publikace ovšem není žádným opožděným sborníkem, ale jde skutečně ovýsledek téměř desetileté pravidelné spolupráce adiskuzí autorů, které spojuje výše zmíněné setkání. Itak ovšem představují eseje uspořádané vkolektivní monografii jen zlomek výsledků plodných debat na téma vizuální média včesko-německém kontextu. Díky pečlivé editaci arozmanitosti témat nabízí čtenářům komplexní pohled na historické procesy aaktuální otázky spojené stouto problematikou. Rozsáhlé adetailní analýzy jednotlivých kapitol činí ztéto knihy klíčový titul voblasti dějin vizuálních médií. Kniha propojuje různé disciplíny— historii, mediální studia aarchivnictví— anabízí hluboký vhled do aktérů ainstitucí utvářejících vizuální média. Publikace je členěna do čtyř tematických sekcí: Schöpfer (Tvůrci), Archive (Archivy), Verleger (Vydavatelé) aVermittler (Zprostředkovatelé). Tento koncept umožňuje analyzovat vizuální média zrůzných úhlů pohledu apodrobně se věnovat jednotlivým složkám procesu jejich tvorby, uchovávání, distribuce arecepce. První část knihy (Tvůrci) se zaměřuje na tvůrce vizuálních médií ajejich roli ve společenských procesech. Petr Karlíček, ředitel městského archivu vÚstí nad Labem, vkapitole „Karikaturisten und ihr Handwerk“ sleduje vývoj povolání karikaturistů včesko-německém prostředí 20.století. Karlíček se zabývá jak technickými, tak společenskými aspekty jejich práce, přičemž zdůrazňuje význam karikatur jako nástroje politické satiry. Autor ukazuje, že karikatura měla jedinečnou schopnost komentovat společenské apolitické události azaujímala významné místo ve veřejném dis kurzu. Karlíček nabízí jedinečný vhled do role karikatury jako nástroje politické satiry apolitického komentáře. Julie Secklehner, spolupracovnice Semináře dějin umění Masarykovy Univerzity vBrně, přispěla kapitolou „Netzwerk Satire. Adolf Hoff meister, John Heartfield und die Internationale Karikaturenausstellung in Prag, 1934“. Autorka podrobně analyzuje spolupráci Hoffmeistera aHeartfielda, jejichž práce představovala protiváhu nacistické propagandě. Tato kapitola se vyznačuje detailním rozborem vizuálních atextových pramenů, přináší nový pohled na mezinárodní propojení mezi tvůrci politické satiry anabízí vhled do fungování satirického umění vdobě politické krize. Obě kapitoly ukazují, jak vizuální média fungovala nejen jako nástroj uměleckého vyjádření, ale ijako prostředek politického boje akritiky. Druhá sekce knihy (Archivy) se věnuje úloze archivů vuchovávání azpřístupňování vizuálních pramenů. Eliška Borovková zrektorátu Univerzity Karlovy Vojtěch Kessler OPEN ACCESS 146 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2025 vPraze aPetr Hudičák, kurátor Musea Fotoatelier Seidel vČeském Krumlově, představují vkapitole „Bilder des Böhmerwaldes im Archiv des Fotoateliers Seidel“ rozsáhlou sbírku negativů Fotoateliéru Seidel. Tento archiv, obsahující více než 160 000 negativů, je cenným zdrojem pro studium každodenního života na Šumavě. Autoři zdůrazňují význam vizuálních pramenů pro rekonstrukci sociálních akulturních dějin regionu. Na význam audiovizuálních dokumentů upozorňuje Pavel Baudisch zNárodního archivu vPraze vkapitole „Die Abteilung für audiovisuelle Dokumente des Tschechischen Nationalarchivs“. Autor popisuje proces digitalizace sbírek na svém domácím pracovišti apoukazuje na výzvy spojené stechnologií aorganizací. Třetí část publikace (Vydavatelé) zkoumá role vydavatelů ajejich přístup kvizuál ní komunikaci. Giovanni Dellantonio zúřadu pro umělecké pomníky vTridentu ve svém textu „Die Bildfabrik. Zur visuellen Kommunikation der Skoda-Werke aus Pilsen (1876–1917)“ zkoumá, jak plzeňská Škoda využívala vizuální propagaci pro budování své značky. Autor nabízí unikátní pohled na strategii komunikace průmyslových podniků. Jiří Riezner zKatedry geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně vkapitole „Die sudetendeutschen Bildbände des Adam Kraft Verlages“ analyzuje obrazové publikace vydavatelství Adam Kraft. Riezner se zabývá tím, jak tyto publikace formovaly kolektivní identitu sudetských Němců apřispívaly kbudování kulturní paměti této skupiny. Závěrečná část (Zprostředkovatelé) se zaměřuje na zprostředkování vizuální kultury vrůzných kontextech. Sarah Scholl-Schneider (ředitelka Landeszentrale politische Bildung— Rheinland-Pfalz) aJana Detscher (Universität Köln) vkapitole „Mittler zwischen Vergangenheit und Gegenwart?“ analyzují roli vizuálních materiálů ve vzdělávání avkulturní paměti. Autorky představují příklady zčinnosti Heiligenhofu vBad Kissingenu, jak historické fotografie aplakáty ovlivňují vnímání minulosti. Poslední kapitola knihy pochází zpera Hildegard Schmoller zUniversität Wien anese název „Der Dokumentarfilm als Akteur im deutsch-tschechischen Kontext“. Přináší kvantitativní analýzu dokumentárních filmů na německo-česká témata vletech 1989–2020. Schmoller podtrhuje význam dokumentárního filmu jako média zprostředkujícího historické narativy. Kniha Akteure und Institutionen visueller Medien im deutsch-tschechischen Kontext je veskrze pozitivním příkladem toho, jak by měly vypadat kolektivní interdisciplinární monografie. Skutečně se nejedná oklasický sborník coby produkt konferenčního jednání, ale ovýsledek dlouhodobějších vzájemných diskuzí. Vtom se odráží izmiňovaná interdisciplinarita, která není pouhou multidisciplinaritou vedle sebe poskládaných nekompatibilních výstupů různých disciplín, ale vzájemně ovlivňovaných aobohacovaných pohledů. Jako jistá nevýhoda se může jevit nereflektovaná kombinace kvantitativních akvalitativních metod. Naopak přehledná struktura knihy usnadňuje orientaci aumožňuje čtenáři zaměřit se na konkrétní témata. Kniha zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce mezi badateli ainstitucemi, což přispívá kjejímu širokému záběru arelevanci. Publikaci lze tedy jen doporučit, ato nejen jako příspěvek krozsáhlému adnes již téměř nepřehlédnutelnému historickému akulturnímu bádání včesko-německém kontextu. Díky širokému záběru avysoké odborné kvalitě osloví nejen historiky, praOPEN ACCESS