Finské modální sloveso viitsiä ve světle dat z paralelního korpusu

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1, S. 102–116 Finské modální sloveso viitsiä ve světle dat zparalelního korpusu1 Lenka Fárová (Praha) THE FINNISH MODAL VERB VIITSIÄ AS SEEN THROUGH DATA FROM APARALLEL CORPUS The study deals with acontrastive corpus analysis of the Finnish modal verb viitsiä, and its translation counterparts in English and Czech. Theoretically based on the concept of translation as a“semantic mirror” (Dyvik, 2004), it uses multilingual corpus data to identify shifts in meaning (Johansson, 2007). The results show that the negative imperative form älä viitsi shifts from adynamic modal verb to adiscourse marker in the parallel data from the subcorpora of subtitles, which is confirmed by its Czech (no tak, prosím tě) and English (come on, please) counterparts. Syntactic isolation, expansion of the semantic and pragmatic context and the loss of valence complementation by the A-infinitive suggest that aprocess of pragmaticalization of älä viitsi has begun. KEYWORDS Finnish, dynamic modal verb, viitsiä, parallel corpus, translation counterparts, pragmaticalization KLÍČOVÁ SLOVA finština, dynamické modální sloveso, viitsiä, paralelní korpus, překladové protějšky, pragmatikalizace DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2025.1.8 1. ÚVOD Článek se věnuje kontrastivní korpusové analýze finského modálního slovesa viitsiä, které má včeštině širokou škálu překladových protějšků svědčící ojeho sémantické nejednoznačnosti. Dosud je zkoumaly především translatologické studie, vnichž se uvádělo jako jeden zmožných příkladů jedinečného prvku2 ve finštině (např.Tirkkonen-Condit, 2002, s.209). Cílem tohoto výzkumu je zjistit, co oslovesu viitsiä, které nemá včeštině ani angličtině jasný lexikální ekvivalent, prozradí jeho překladové protějšky. Spolu se Stigem Johanssonem (2007, s.1) se domnívám, že ivtomto případě lze pro zkoumání apozorování rozdílů ispolečných rysů využít vícejazyčných korpusových dat. 1 Tento výstup vznikl vrámci programu Cooperatio poskytovaného Univerzitou Karlovou, vědní oblast Lingvistika, řešeném na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 2 Tzv.jedinečné prvky (unique items) byly zkoumány ivjiných jazycích, např.Martinková aJanebová (2019) se věnovaly české částici prý. OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 103 Překladové protějšky zparalelních korpusů by díky kontrastivnímu přístupu mohly pomoct nasvítit různé významy zkoumaného slovesa, slovy Dyvika (2004, s.314) stát se jejich „sémantickým zrcadlem“, apomoct je tak od sebe oddělit. Kromě toho mohou ve zdrojovém jazyce upozornit na tendence naznačené zkoumanými korpusovými daty, které dosud nebyly popsány. Předpokládám, že studie přinese nové poznatky kpochopení použití zkoumaného slovesa vsoučasné finštině. Identifikované překladové protějšky3 mohou přispět také ke zpřesnění lexikografických dat ve výkladových ipřekladových slovnících. 2. MODÁLNÍ SLOVESA VE FINŠTINĚ— PŘÍKLAD SLOVESA VIITSIÄ Systémy modality se vrůzných jazycích liší (viz např.Hansen ade Haan, 2009) a i v rámci jednoho jazyka se modalita často vyjadřuje různými prostředky (např.morfologicky, lexikálně, syntakticky, intonací). Podle největší deskriptivní gramatiky současné finštiny (VISK, 2004, § 1558) se modalita ve finštině vyjadřuje slovesnými způsoby (kromě kondicionálu např.ipotenciálem, který vyjadřuje epistemickou modalitu), adverbii ataké řadou modálních sloves. Zkoumané viitsiä se obvykle řadí mezi tzv.dynamická4 modální slovesa (tamtéž). Úskalím finských dynamických modálních sloves je, že netvoří jednoznačně vymezenou skupinu aže jejich definice není jednotná; lingvisté se neshodují ani na jejich přesném počtu. Kangasniemi (1992) definuje modální slovesa velmi úzce, uvádí jich pouze 14, přičemž sloveso viitsiä mezi nimi není. Flint (1980) slovesa dynamické modality pojímá široce ařadí mezi ně 45 sloves včetně viitsiä, zatímco VISK (2004, § 1567) kromě slovesa voida ‚moct‘, což je hlavní sloveso této skupiny snejobecnějším významem, uvádí pouze 27 dynamických sloves, která dělí do tří sémantických podskupin. Do skupiny sloves naplňující psychické předpoklady řadí VISK (tamtéž) isloveso viitsiä. Některá ztěchto sloves implikují normu, vpřípadě viitsiä je to vztah píle alenosti (VISK § 1611). Studie ofinské modalitě toto sloveso zmiňují většinou okrajově, např.Tommola (2010, s.524) jako příklad modálního slovesa, které se vyskytuje převážně vzáporu. Sloveso viitsiä reprezentuje dynamickou modalitu svýznamem dostatku (či vzhledem kčastému zápornému kontextu, spíše nedostatku) mentální energie či motivace vykonat určitou činnost, která je objektivně možná (viz např.Flint, 1980; VISK § 1611; Johansson aNordrum, 2021). Důrazem na mentální energii se viitsiä (příklad 1) odlišuje od frekventovanějšího slovesa jaksaa (příklad 2), snímž bývá někdy srovnáváno akteré akcentuje dostatek či nedostatek fyzické energie. Stejně jako většina finských modálních sloves, je iviitsiä valenčně doplněno A-infinitivem plnovýznamového slovesa (VISK § 1564). 3 Ktermínu překladový protějšek viz Čermák akol. (2015, s.21). 4 Dynamická modalita vyjadřuje možnosti dané dispozicemi zhlediska subjektu interními, tj.schopností aochotou něco udělat, zatímco deontická modalita se vztahuje kzávazku nebo svolení pocházejícímu zvnějšího zdroje (Palmer, 2001, s.9–10). OPEN ACCESS 104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 (1) En viitsi lähteä kurssille.5 ne.1sg viitsiä.conneg jít.ainf kurz.all.sg ‚Nemám dost chuti jít na kurz.‘ (2) En jaksa lähteä kurssille. ne.1sg jaksaa.conneg jít.ainf kurz.all.sg ‚Nemám dost sil jít na kurz.‘ Jasné vymezení skupiny finských modálních sloves komplikují jejich nářeční varianty. Sloveso viitsiä pochází ze západofinských6 dialektů aje doložené už v16.století.7 Vyskytuje se proto ive formě viittiä (či viitiä), která se považuje za nespisovnou. Vbeletrii ive filmových titulcích se při vytváření iluze mluvenosti (viz např.Tiittula aNuolijärvi, 2013; Zasina, 2024) tyto variety však běžně používají avyskytly se ive zkoumaném materiálu. 3. DATA AMETODA Základní definování významů slovesa viitsiä vychází ze slovníkových hesel ve výkladových apřekladových slovnících, ataké zpřekladových ekvivalentů vdatabázi Treq (část 4). Kvůli neexistenci finského národního korpusu je kontrastivní analýza zkoumaného slovesa (viz části 5 a6) provedena na datech zparalelního korpusu InterCorp Finnish v16ud (Rosen akol., 2024), který obsahuje 165 696 110 pozic. Co do obsahu ažánru textů nejde ovyvážený reprezentativní korpus, jakými jsou např.BNC či SYN2020, ale je to rozsáhlý lemmatizovaný amorfologicky isyntakticky označkovaný korpus, dostupný online. Právě syntaktické značkování využívající Universal Dependencies dává možnost formulovat pokročilé dotazy přesně acíleně (viz např.dotazy na polaritu, modalitu, valenční doplnění včástech 5 a6). Subkorpusy paralelního korpusu (část 5) umožňují porovnat použití slovesa ve dvou typech textů: vbeletrii afilmových titulcích, zjistit, jak je sloveso vtěchto subkorpusech frekventované, nakolik preferuje negativní tvary (srov.Tommola, 2010, s.524) azda je valenčně doplněno A-infinitivem plnovýznamového slovesa (srov.VISK § 1564). Materiál zparalelního korpusu bude následně zkoumán kontrastivně se zarovnaným českým aanglickým subkorpusem paralelního korpusu InterCorp v16ud 5 Příklady 1 a2 jsou vlastní. 6 Ve východofinských nářečích se ve stejném kontextu pro vyjádření nedostatku chuti či vnitřní energie používá sloveso kehdata (Peltokorpi, 2010). Ve spisovné finštině vyjadřuje sloveso kehdata včastěji používaných záporných formách nedostatek odvahy avkladných naopak opovážlivost něco udělat (viz heslo kehdata, Kielitoimistonsanakirja, 2024, dostupné online na: www.kielitoimistonsanakirja.fi). 7 Viz heslo viitsiä vetymologickém slovníku Suomen etymologinen sanakirja (2024, dostupné online na adrese: https://kaino.kotus.fi/ses). OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 105 (část6), protože české aanglické překladové protějšky mohou nasvítit jednotlivé významy slovesa ve finštině. Iukontrastivního pohledu se však kombinace dat jednojazyčných aparalelních korpusů při formulování obecných tendencí vjazyce jeví potřebná aužitečná (Martinková, 2014, s.282). Proto jako srovnávací materiál posloužila idata zmultižánrového webového korpusu Araneum Finnicum Minus (Benko, 2015), který obsahuje 119 432 402 pozic. 4. SLOVNÍKOVÝ OBRAZ SLOVESA VIITSIÄ 4.1 VÝKLADOVÉ APŘEKLADOVÉ SLOVNÍKY Současné výkladové apřekladové slovníky popisují modální sloveso viitsiä velmi rozdílně. Nejrozsáhlejší výkladový slovník současné finštiny Kielitoimiston sanakirja (2024) svíce než sto tisíci hesly uviitsiä8 uvádí tři základní významy: 1. obtěžovat se (častěji vnegativním kontextu) např. (3) En viitsinyt edes sängystä nousta. ne.1sg viitsiä.pfv.ptcp ani.adv postel.ela.sg vstát.ainf dosl. ‚Neobtěžoval/ajsem se ani zpostele vstát.‘ 2. jako výraz znechucení, např. (4) Älä viitsi nalkuttaa. ne.2sg.imp viitsiä.conneg brblat.ainf dosl. ‚Neopovažuj se brblat.‘ 3. vžádostech ve formě otázky, kde je synonymem slovesa voida ‚moct‘: (5) Viitsisitkö (= voisitko) viedä roskapussin. viitsiä.2sg.cond.q vynést.ainf odpadky/pytel.acc.sg dosl. ‚Mohl/abys vynést odpadky.‘ Uvýznamu 1 je explicitně zmíněna preference záporného kontextu, uvýznamu 2 je vpříkladové větě použitý tvar záporného imperativu 2.os. sg. Ve významu 3 se zdůrazňuje forma otázky avýznam žádosti, která je vpříkladu vyjádřená kondicionálem. Ve všech příkladech je sloveso viitsiä valenčně doplněno A-infinitivem. Kromě vlastního hesla se sloveso viitsiä objevuje ijako synonymum vheslech jiných sloves: unářeční varianty kehdata (viz část 2), adále usloves iljetä ‚troufat si‘, suvaita (často ironicky) ‚považovat za možné či vhodné‘, vaivautua ‚obtěžovat se, dát si práci‘, voida ‚moct‘ avälittää (negativní forma) ‚nemít chuť, nechtít‘ avpříkladových 8 Překlad slovníkového hesla slovesa viitsiä vKielitoimiston sanakirja (2024) je vlastní, glosy jsou přidané pro potřeby tohoto článku. OPEN ACCESS 106 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 větách vdalších 22 heslech.9 Ze spektra slovníkem navrhovaných synonym je vidět, že sémantický obraz slovesa viitsiä je široký, apro rozlišení jednotlivých významů je třeba zkoumat jej vširších kontextech. Zcela jiný obraz slovesa viitsiä přinášejí překladové slovníky, které jej jako heslo často vůbec neobsahují (viz např.Finsko-český studijní slovník, 2020). Pokud jej obsahují, pak jen vjednom zvýznamů— např.Lindroos (1984, s.345) uvádí vhesle viitsiä jako překladový ekvivalent ‚(ne)dat si práci, (ne)chtít‘ odpovídající významu 1 vKielitoimiston sanakirja (2024), nebo vyberou izolovaný příklad: anglicko-finský afinsko-anglický slovník (Särkkä, 1992, s.776) uvádí vhesle viitsiä pouze větu en viitsi tehdä sitä ‚Ican’t be bothered to do it‘, která také reprezentuje význam 1 podle Kielitoimiston sanakirja (2024). 4.2. DATABÁZE TREQ Databáze překladových ekvivalentů Treq (Vavřín aRosen, 2015), dostupná online ačerpající data zkorpusu InterCorp v15, uvádí pro lemma viitsiä při omezení na subkorpus beletrie včeštině ivangličtině desítky návrhů na překladové ekvivalenty, znichž většina se zdá nerelevantní. To je dáno tím, že výsledek automatické excerpce vTrequ je založený na stochastickém zarovnání slovo na slovo aže uslov smenší frekvencí relevantnost nabízených překladových ekvivalentů klesá (Škrabal aVavřín, 2017). Přesnější výsledky databáze Treq poskytne, pokud se při zadání dotazu označí možnost vyhledávat víceslovné výrazy, takže nabídne slovní spojení či diskurzivní markery jako no + tak, prosit + ty nebo nechat + ten neboli no tak, prosím tě, nech toho (příklad 6). (6) Älä viitsi, tiedät, että tarvitsen rahaa. ne.2sg.imp viitsiä.conneg vědět.2sg že.conj potřebovat.1sg peníze.par.sg Nech toho, víš přece, že potřebuju prachy. (InterCorp v16ud— Pulkkinen: Zapomenuté šaty) Ivangličtině vsubkorpusu beletrie Treq nabízí mezi víceslovnými výrazy diskurzivní markery, jako např.come on. Podobně jako učeských ekvivalentů se izde překladové ekvivalenty různě kombinují jako vpříkladu 7, kde je älä viitsi protějškem come on iplease. (7) Robin, älä viitsi. Robin.nom.sg ne.neg.imp viitsiä.conneg Robin, come on. Please. (InterCorp v16ud— Galbraith: Smrtící bílá) Vsubkorpusu titulků mají mezi anglickými ekvivalenty nejvyšší frekvenci nemodální slovní spojení jako come on, give me abreak či don’t be silly. 9 Většinu těchto příkladových vět by bylo možné zařadit kvýznamu 2., např.heslo hupsutella: Älä viitsi hupsutella! ‚Nedělej hlouposti!‘; heslo vauva: Älä nyt viitsi olla vauva. ‚Nebuď jako mimino.‘. OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 107 České ianglické neslovesné ekvivalenty navrhované databází Treq zejména vsubkorpusu titulků tedy naznačují určitý posun ve významu slovesa viitsiä atendenci kpragmatikalizaci záporné formy imperativu 2.os. sg. älä viitsi ve významu 2 podle Kielitoimiston sanakirja (2024), zejména pokud sloveso není doplněné valenčním A-infinitivem (příklady 6 a7). 5. INTERCORP JAKO JEDNOJAZYČNÝ KORPUS Ve finském subkorpusu InterCorpu v16ud využitém kjednojazyčné analýze má lemma viitsiä celkem 19 324 výskytů. Subkorpus Abs. fq i.p.m. titulky 18 890 151,16 beletrie 424 49,82 Europarl 9 0,76 Bible 1 1,48 TABULKA 1.Frekvence lemmatu viitsiä vsubkorpusech ICv16ud— Finnish Rozložení výskytů lemmatu viitsiä vjednotlivých žánrových subkorpusech korpusu InterCorp Finnish (viz Tabulka 1) potvrzuje, že toto sloveso je typické pro méně formální mluvený jazyk. Nejvyšší zastoupení podle relativní frekvence má vsubkorpusu titulků, které simulují mluvený jazyk (srov.Zasina, 2024), sodstupem následuje beletrie. Další analýza slovesa viitsiä je proto založena pouze na datech ze subkorpusů beletrie atitulků. Zajímá mě, jakou distribuci má lemma viitsiä vtěchto dvou žánrech azda ve výskytu hraje roli překladovost, ajaká je frekvence zkoumaného slovesa vnegativním kontextu, který zmiňují gramatiky, slovníková hesla apotvrzují idata zwebového korpusu Araneum Finnicum Minus,10 vněmž negativní tvary tvoří 63 % výskytů slovesa viitsiä. Tabulka 2 ukazuje, že sloveso viitsiä11 je výrazně více zastoupeno vtitulcích než vbeletrii, překladovost vtitulcích roli nehraje, vnepřekladové beletrii se vyskytuje významně častěji než vpřekladové.12 Záporné tvary tvoří vbeletrii více než 72 % ze 10 Lemma slovesa viitsiä má ve webovém korpusu Araneum Finnicum Minus 2 556 výskytů si.p.m. 21,4. 11 Morfologický analyzátor použitý na data paralelního korpusu InterCorp řadí pod lemma viitsiä inářeční variantu viittiä, což se projevuje vsubkorpusech beletrie ititulků sfinskojazyčným originálem, vnichž nářeční tvary tvoří 14 %, resp.69 %. Vpřekladových datech se nářeční varianty nevyskytují. 12 Na základě testu chí-kvadrát, provedeného online pomocí nástroje dostupného online na adrese: https://korpus.cz/calc, je rozdíl ve frekvenci lemmatu viitsiä mezi finskojazyčnou ajinojazyčnou beletrií přeloženou do finštiny statisticky významný (p = 2,155×10⁻¹⁰). OPEN ACCESS 108 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 všech výskytů lemmatu viitsiä, vtitulcích dokonce více než 93 %, což znamená, že významy 1 a2 slovesa dle Kielitoimiston sanakirja (2024) výrazně převažují. Titulky: finský originál Titulky: jiný originál Beletrie: finský originál Beletrie: jiný originál Velikost subkorpusu (vpozicích) 193 196 113 627 801 2 315 101 6 141 743 lemma viitsiä abs.fq / i.p.m. 32 / 165,63 18 858 / 165,96 172 / 74,29 247 / 40,22 záporné tvary (abs.fq / % ve všech tvarech viitsiä) 30 / 93,75% 18 406 / 97,6% 129 / 72,06% 197 / 79,75% älä viitsi (% vzáp. tvarech) 23 / 76,66% 16 464 / 89,44% 29 / 22,48% 87 / 44,16% älä viitsi + A-inf (% zcelkového počtu älä viitsi) 2 / 8,69% 509 / 3,09% 8 / 29,62% 20 / 22,98% TABULKA 2.Frekvence lemmatu viitsiä atvaru älä viitsi vsubkorpusech titulky abeletrie vkorpusu InterCorp v16ud13 Význam 3 popsaný vheslu viitsiä ve slovníku Kielitoimiston sanakirja (2024), tj.vžádostech ve formě otázky (srov.příklad 3), kdy má viitsiä význam slovesa voida ‚moct‘, je ve zkoumaném materiálu zastoupený zcela marginálně avyskytl se pouze vbeletrii (příklad 8). (8) – Aira, viitsitkö antaa ylikonstaapeli Kalliolle Aira.nom.sg viitsiä.2sg.q dát.ainf inspektor.nom.sg Kallio.all.sg kupillisen teetä. šálek.acc.sg čaj.par.sg „Airo, nabídla bys inspektorce Kalliové šálek čaje?“ (InterCorp v16ud— beletrie, Lehtolainen: Zasněžená žena) Vsubkorpusu titulků je absolutně nejfrekventovanějším záporným tvarem imperativ 2.os. sg. älä viitsi (viz Tabulka 2). Očekávaný valenční A-infinitiv se ovšem uoriginálně finských titulků vzáporném imperativu 2.os. sg. naplňuje pouze v8,69 % (viz příklad 9) aupůvodně jinojazyčných titulků přeložených do finštiny dokonce jen ve 3,09 %. Naproti tomu rozdíl ve frekvenci mezi finskojazyčnými titulky (193 196 pozic) ajinojazyčnými titulky přeloženými do finštiny (113 627 801 pozic) ani při výrazném rozdílu vabsolutní frekvenci statisticky signifikantní není (p = 0,7843). 13 Za konzultace kdotazům vInterCorpu v16ud děkuji Alexandru Rosenovi. OPEN ACCESS LENKA FÁROVÁ 109 (9) Älä viitsi valittaa. ei.neg.imp viitsiä.conneg stěžovat.ainf dosl. ‚Neopovažuj se si stěžovat.‘ (InterCorp v16ud— titulky) Vostatních výskytech A-infinitiv chybí avěty tvoří pouze samotný tvar: Älä viitsi.14 To naznačuje, že se záporný imperativ 2.os. sg. vžánru, jenž imituje mluvený jazyk, používá patrně jinak, než je pro modální sloveso typické. Vdalším kroku tedy paralelní korpus InterCorp v16ud poslouží jako zdroj dat pro kvalitativní analýzu českých aanglických překladových protějšků älä viitsi. Jak bylo naznačeno vúvodu, analýza jeho překladových protějšků včeštině avangličtině, může osvětlit současné tendence vpoužití tohoto slovesného tvaru ajako sémantické zrcadlo (srov.Dyvik, 2004. s.314) nasvítit význam slovesného tvaru, unějž je vkorpusovém materiálu patrná změna vporovnání sjeho slovníkovým obrazem. 6. ANALÝZA PŘEKLADOVÝCH PROTĚJŠKŮ Překladové protějšky byly zkoumány kvalitativně na datech ze dvou subkorpusů paralelního korpusu InterCorp v16ud: manuálně zarovnávaného subkorpusu beletrie aautomaticky zarovnaného subkorpusu titulků. Analýza českých aanglických protějšků se zaměřila pouze na tvar záporného imperativu 2.os. sg. älä viitsi,15 který byl vjednojazyčných datech identifikován jako velmi frekventovaný, ato zejména vsubkorpusu titulků (viz Tabulka 2) auněhož byly zaznamenány změny vchování valenčního doplnění. 6.1 ZÁPORNÝ IMPERATIV ÄLÄ VIITSI VBELETRII ATITULCÍCH Subkorpus beletrie ve finštině se zarovnanou češtinou iangličtinou obsahuje 5 159 317 pozic atvar älä viitsi se vněm vyskytl 80×.16 Pro zachování srovnatelnosti byl stejně velký vzorek17 vytvořen ize subkorpusu titulků, který má 121 779 537 pozic avněmž se zkoumaný tvar vyskytl 13 770×. Zkoumaný tvar je však vbeletrii doplněný pro modální slovesa typickým valenčním A-infinitivem pouze vpětině výskytů, vtitulcích dokonce jen v5 % (viz Tabulka 3). Pro srovnání: 78 výskytů tvaru älä viitsi ve webovém korpusu Araneum Finnicum Minus (Benko, 2015) mělo dané valenční doplnění 14 Přestože se jedná otvar záporného imperativu, vykřičník věty ukončuje jen v11,5 % výskytů. 15 Dotaz: [aux_feats="Mood=Imp" & aux_feats="Number=Sing" & aux_feats="Polarity=Neg" & lemma="viitsiä"] 16 Celkem je tvar älä viitsi vbeletrii zastoupen ve 21 prozaických dílech různých žánrů: knih pro děti amládež (např.Dahl, Gaarder, Lindgren, Rowling), historických adetektivních románů (např.Grisham, Larsson, Mantel) isoučasné prózy (např.Cunningham, Oksanen, Smith), jejichž původním jazykem byla angličtina, čeština, finština, němčina, norština ašvédština. 17 Tvar älä viitsi byl ve vzorku vždy 1× vosmdesáti různých filmech. OPEN ACCESS 110 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 107, 2025, Č.1 významně častěji, ale přesto také jen ve 43 %. Absence infinitivu je pro modální slovesa obecně velmi netypická. InterCorp v16ud beletrie InterCorp v16ud titulky älä viitsi sA-infinitivem 17 21,25 % 45 % älä viitsi bez A-infinitivu 63 78,75 % 76 95 % Celkem 80 100 % 80 100 % TABULKA 3.Výskyt tvaru älä viitsi vsubkorpusech beletrie atitulků vkorpusu InterCorp v16ud Beletrie vykazuje celkově delší, sémanticky bohatší asyntakticky komplikovanější věty než titulky, které mají omezený počet znaků aunichž hraje větší roli také situační kontext. Přesto je počet variant překladových protějšků vobou žánrech velmi vysoký. Vsubkorpusu beletrie má 80 výskytů tvaru älä viitsi celkem 42 různých českých a26 anglických protějšků (příklady viz Tabulka 4). Všechny uvedené typy protějšků se často vzájemně kombinují, kombinace jsou započítány vkategorii, která nese nejvyšší míru sémantické informace. Zhlediska slovnědruhového jsou prominentními protějšky älä viitsi včeštině iangličtině diskurzivní markery18 (čes. ale, no tak, prosím; angl. come on, please). České protějšky— frekvence apříklady realizace Anglické protějšky— frekvence apříklady realizace Záporný imperativ 16 nebuď taková; tohle nedělej 17 don’t give me that; don’t play dumb Kladný imperativ 22 nech toho; přestaň 10 listen; save it; stop it Kladný indikativ 1děláš si srandu 3you are making fun of me Adverbia 2 tak pomalu; vážně 2really Diskurzivní marker 36 ale; no tak; prosím 46 come on; please Citoslovce 3 uf; ach 1ugh Ostatní 2 1 TABULKA 4.Frekvence typů překladových protějšků älä viitsi— 80 výskytů ze subkorpusu beletrie vkorpusu InterCorp v16ud19 Tvar älä viitsi se většinou nachází viniciální pozici ve větě, ojediněle jej předchází kontaktové citoslovce či oslovení (příklad 10). 18 Finská lingvistická tradice používá pro diskurzivní markery několik různých termínů: pragmaattinen partikkeli (pragmatická partikule), modaalipartikkeli (modální partikule), diskurssipartikkeli (diskurzivní partikule) adiskurssin merkitsin (diskurzivní značka) (viz např.Vilkuna, 1996, s.333; VISK § 793). 19 Kategorie ostatní zahrnuje případy, kdy protějšek chybí nebo jej tvoří nedokončená promluva. OPEN ACCESS