Cesty a jejich vliv na vývoj reliéfu a krajiny: Příklad širšího okolí Staré Boleslavi

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 CESTY A JEJICH VLIV NA VÝVOJ RELIÉFU A KRAJINY: PŘÍKLAD ŠIRŠÍHO OKOLÍ STARÉ BOLESLAVI ROADS AND THEIR INFLUENCE ON THE EVOLUTION OF RELIEF AND LANDSCAPE: AN EXAMPLE OF THE WIDER SURROUNDINGS OF STARÁ BOLESLAV S eklá Te eza Klíčo á slo a: Ces y, ý oj elié u, ý oj k ajiny, li člo ěka, an opogenní úp a y, odní oky, II. a III. ojenské mapo ání, S a á Bolesla Mg . Te eza S eklá e eza.s ekla@na u .cuni.cz Depa men o Physical Geog aphy and Geoecology Facul y o Science Cha les Uni e si y Albe o 6, 128 00 P aha 2, Czech Republic The au ho is a PhD s uden in Physical geog aphy and g eoecology, specializing in he geomo phology o he cen al p a o he Bohemian Massi . He disse a ion ocuses on he g eomo phological e olu ion o he Labe (Elbe) and Jize a con luence a ea. Abs ak : Vli lidské činnos i na k ajinu a elié lze dobře pozo o a na an opogenních a ech dop a ní in as uk u y. Ces y nespojují pouze mís a na mapě, ale oří důleži é pojí ko mezi pří odními podmínkami a po řebami lidské společnos i. P ezen o aný ýzkum je zaměřen na yhodnocení li u dop a ní in as uk u y na ý oj elié u a k ajiny. Z láš ní pozo nos byla ěno ána an opogennímu o li nění odních oků. Komunikační síť se okolí S a é Bolesla i začala oři již p a ěku. V p ůběhu his o ie docházelo ke z yšo ání in enzi y přímých i nepřímých li ů ces na elié , přičemž nej ě ší změny nas aly během p osledních 200 le . Za účelem zespla nění a p o ipo odňo é och an y docházelo na Labi (ř. km 854–882) i Jizeře (ř. km 0–17) k napřimo án í a zk aco ání asy ko y a již 19. s ole í, kdy zde bylo Labe zk áceno o 7,32 km (20 %) a Jize a o 1,35 km (7 %). Index kři olakos i klesl u Labe z 1,50 na 1,19 a u Jize y z 1,39 na 1,29. Během posledních 200 le dochází na dolním oku Jize y k opě o nému meand o ání ko y a li em působení lu iální e oze a akumulace. U ope něného ko y a Labe en o p oces nep obíhá. Díky yšší dynamice lu iálního sys ému mají an opogenní úp a y odních oků čas o egionální přesah. Roz oj ces edl k lokálním přímým zásahům do pů odního elié u, a o znikem no ých po cho ých a ů. Zásahy člo ěka aké způsobil y z á u cenných in o mací o ý oji elié u. Recenze | Re iew p o . RND . Jan Kal oda, D Sc. RND . Milada Ma ouško á, Ph.D. 90 www.k ajinasidlapama ky.cz Ú od Ces y jsou jedny z nej ý aznějších an opogenních p ků k ajiny. Významně o li ňují jak s uk u u k ajiny a elié u, ak i působení ši oké řady pří odních p ocesů [1][2] . Výs a ba a oz oj komunikační sí ě ede k ná ůs u an opogenního laku na k ajinu. Vli em usnadnění anspo u, a o nejen osob, zboží a ma e iálu, ale i myšlenek, echnologií a ino ací, dochází k oz oji osídlení, ekonomiky i kul u y. Ty sebou přinášejí změny k ajinné s uk u y, oz oj u banismu a ná ůs znečiš ění. Ši ší okolí S a é Bolesla i (ob . 1) je p o posouzení li u ces na ý oj elié u a k ajiny elmi hodné. Pří odní p os ředí zde y ářelo přízni é podmínky p o oz oj lidské společnos i a kul u y, k e á se zde y íjela od s a ého paleoli u (cca 700 is. le př. n. l.) až do současnos i. Díky omu můžeme dnešním elié u okolí S a é Bolesla i pozo o a mnoho s e komunikačních sí í a an opogenních zásahů. Me ody Dopad ýs a by komunikační sí ě a úp a odních oků na k ajinu a elié ši šího okolí S a é Bolesla i byl yhodnocen na základě e énního p ůzkumu a ozsáhlé eše še s a ších a cheologických a his o ických p ací. P o izuální analýzu byla yuži a mapo á a umělecká díla zob azující k ajinu s udo aného území. Topog a ická přesnos ěch o p amenů je šak elmi ůzno odá a zá isí na umělecké licenci jedno li ých au o ů. Analýza změn asy s ředního oku Labe (ř. km 854–882) a dolního oku Jize y (ř. km 0– 17) mezi le y 1836 a 2022 byla p o edena na základě po o nání as o ých map II. (1836–1852) a III. (1877–1880) ojenského mapo ání a Základní mapy ČR 1:10 000 [6] . S a ší ka og a ická díla nejsou p o u o analýzu hodná, p o ože nebyla y ořena na igonome ickém základu a yznačují se ysokou opog a ickou nepřesnos í [7][8] . Přímý dopad ýs a by ces na elié Roz oj komunikační sí ě má přímý dopad na cha ak e a ý oj elié u. Jako p ní s upeň oho o an opogenního zásahu můžeme u és již ěžbu s a ebního ma e iálu na ýs a bu ces . V ši ším okolí S a é Bolesla i byly jako s a ební kámen a kámen na úp a u ces adičně yuží ány p o e ozoické buližníky, a o již období s ředo ěku. Mezi nej ýznamnější lomy é o oblas i pa řily např. choly Zla ý kopec (250 m n. m.), Kuchyňka (242 m n. m.) nebo Če ná skála (157 m n. m.) [9] . Všechny y o lomy jsou současnos i opuš ěné. Naopak ěžba lu iálních písků a š ě ků na Labi (ob . 2) mís y pře ala do současnos i. K ůli ysoké boni ě půd šak byla pods a ně omezena [10][11] . Na počá ku oz oje komunikační sí ě byly na s a bu ces yuží ány pře ážně lokální zd oje s a ebního ma e iálu. S pos upujícím oz ojem komunikační sí ě a možnos í anspo u ma e iálu na elké zdálenos i dochází k na ušo ání elié u i egionech zdálených od území s a by. Následkem ěžby s a ebního ma e iálu dochází nejen ke zniku no ých an opogenních po cho ých a ů, ale aké ke z á ě důleži ých in o mací o ý oji elié u a k ajiny. Ob ázek 1 – Komunikační síť okolí S a é Bolesla i (zd oj: ZABAGED [3] , DIBAVOD [4] , © Přispě a elé OpenS ee Map [5] ). 91 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Nej ě ší přímý dopad na k ajinu a elié mají e énní úp a y ámci ýs a by komunikací, při k e ých dochází jak k za o ná ání elié u, ak i ke zniku ozsáhlé sí ě an opogenních lineá ních po cho ých a ů (ob . 1). Ty způsobují agmen aci k ajiny a čas o y ářejí překážky při ozenému působení pří odních p ocesů. Ces y pozměňují yzikální, chemické a hyd ologické podmínky s ého okolí [12][13] . Na zpe něných i nezpe něných ces ách dochází ke z ýšení od oku ody, na k e é jsou ázány lokální změny e ozní a akumulační činnos i. Díky s ému lineá nímu cha ak e u, k e ý čas o neodpo ídá při ozenému sklonu elié u, mají ces y pods a ný li na od oko é podmínky i ámci po odí, kde y ářejí z . sekundá ní hyd og a ickou síť. Z ýšená in enzi a po cho ého od oku a přeh azení podpo cho ého p oudění ody mají za následek z ýšení hus o y od oku a změny od oko ých podmínek na s azích [14] . Ob ázek 2 – Těžba písku na Labi u Lázní Toušeň e 30. le ech 20. s ole í [15] . 92 www.k ajinasidlapama ky.cz Vý oj komunikační sí ě okolí S a é Bolesla i Komunikační síť se ši ším okolí S a é Bolesla i začala y íje již během p a ěku. Jedním z hla ních dů odů bylo ý azné zúžení ni y Labe mezi ýpla o ými kužely Jize y a Vinořského po oka, k e é umožňo alo snadnější přechod oku Labe. Vysoká koncen ace sídliš ních a pohřebních a cheologických nálezů s ědčí o om, že se p a ěké sídelní aglome aci B andýsa n. L. nacházela důleži á křižo a ka d ou p a ěkých dálko ých ces . P ní edla podél Vinořského po oka k SV a spojo ala s ředočeskou a mladobolesla skou sídelní oblas . D uhá ces a edla podél le ého břehu Labe [16][17] . Důleži os é o křižo a ky se p oje ila i aném s ředo ěku, kdy se e S a é Bolesla i nacházelo jedno z pě i ok ajo ých h adišť s ředočeské přemyslo ské domény. Ta o h adiš ě byla pos a ena blízkos i ýznamných zemských s ezek a na ok aji ehdejších lesních masi ů oddělujících s řední Čechy od zby ku území. Pokud se blízkos i ěch o ok ajo ých h adišť nacházel odní ok, byla ždy umís ěna na břehu dále od P ahy [18] . Zúženou čás í ni y u S a é Bolesla i om o období p ocházela z . Ži a ská ces a edoucí do Lužice (ob . 3). Na začá ku 11. s ole í ješ ě nebyla běžně p ůchozí. V p ůběhu s ředo ěku šak její ýznam na ůs al. Podél le ého břehu Labe smě em k Sadské p ocházela z . Polská ces a [19][20] . His o ický komunikační sys ém se ši ším okolí S a é Bolesla i p oje uje i současné in as uk uře. Nejlépe lze en o s a pozo o a e S a é Bolesla i, kde hla ní silniční ahy kopí ují asy s ředo ěkých ces [21] . Ty byly na území pů odního h adiš ě zpe něny již během aného s ředo ěku. Ob ázek 3 – T asy s ředo ěké Ži a ské ces y spojující P ahu a Lužici mezi S a ou Bolesla í a Mečeříží na podkladu II. ojenského mapo ání [22] ; 1 – suchá ces a p řes Hla enec, 2 – ě e přes Sudo o a Kos elní Hla no, 3 – asa od P ahy přes Kos elec n. L. do Mladé Bolesla i, 3a – ě e asy do Mladé Bolesla i přes Zdě ín a B odce. 93 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Přesná pozice mos u mezi B andýsem n. L. a S a ou Bolesla í se p ůběhu his o ie čas o měnila, čímž docházelo i ke změnám e yuží ání ces edoucích do P ahy. Jednou z nejdéle uží aných as do P ahy byla z . S a á p ažská silnice edoucí o e řeným suchým e énem přes Popo ice a P osek [22] . Význam é o asy začal klesa 16. s ole í, kdy byla dokončena s a ba kamenného mos u pod zámkem B andýse n. L. a ě šina dop a y se přesunula na mladší ces u edoucí podél Vinořského po oka. Ta sloužila jako hla ní spojnice s P ahou až do oku 1981, kdy byla zp o ozněna dálnice D10 [23] . P ůmyslo á e oluce edla 18. s ole í ke s a bě železniční sí ě, k e á měla ýznamný dopad na oz oj osídlení a p ůmyslu. P ní železnice byla e s udo ané oblas i pos a ena oce 1873 jako jednokolejná odbočka pá eřní asy Vídeň – Děčín [24] . O ok později byla o e řena čás asy mezi Lysou n. L. a Ús ím n. L. V oce 1883 byl zahájen p o oz na lokální a i z B andýsa n. L. do Mocho a, čímž se s al z Čeláko ic ýznamný dop a ní uzel. An opogenní úp a y odních ces Již od aného s ředo ěku předs a o alo Labe důleži ou dop a ní komunikaci, jejíž ýznam pře á á i současnos i [25] . Z konce s ředoh adiš ního a z mladoh adiš ního období s ředo ěku pocházejí nejs a ší záznamy o an opogenním o li nění odních oků ši šího okolí S a é Bolesla i. Jednalo se přede ším o zaplňo ání pů odních odříznu ých meand ů an opogenní za ážkou a ěžbu říčního písku [26] . Z 11. s ole í pocházejí p ní zmínky o z . Podzámeckém mlýnu B andýse n. L. K ýznamnému oz oji odohospodářských s a eb šak došlo až během cholného s ředo ěku, kdy byla ybudo ána řada mlýnů a p ní jezy [22][27] . Výs a ba jezů nená a ně změnila podélný p o il obou řek a způsobila značné změny působení e ozní a akumulační činnos i ěch o oků. Další úp a y labského řečiš ě byly p o edeny 16. s ole í za účelem snadnější pla by dře a [28] . S ím o zámě em byl p o žen os o V Jesepích u Vele o a. Z 18. s ole í pak pochází p ní doklad o zpe ňo ání břehů Labe (ob . 4) a napřimo ání oku Jize y [29] . Na s ředním oku Labe (ř. km 854–882) a dolním oku Jize y (ř. km 0–17) docházelo k nej ý aznějším an opogenním úp a ám 19. s ole í. Jednalo se zejména o zk aco ání meand ů, ušení edlejších amen a celko é napřimo ání oku. Hla ním dů odem ěch o změn byla och ana před po odněmi, usnadnění dop a y, ysoušení zemědělské půdy a oz oj u banizace a indus ializace [30] . Ty o ozsáhlé zásahy měly za následek komple ní změnu cha ak e u zájmo ých úseků Labe a Jize y, a aké k ajiny a elié u jejich nejbližším okolí. Ob ázek 4 – Náč k ajiny mezi B andýsem n. L. a S a ou Bolesla í [31] . Na skice j e zachycen jez hla ním řečiš i a dře ěné ope nění p a ého břehu Labe před dře ěným mos em. 94 www.k ajinasidlapama ky.cz Rozsah an opogenních změn odních oků p o edených posledních cca 200 le ech (ob . 5) byl yhodnocen na základě analýzy his o ických map II. a III. ojenského mapo ání a Základní mapy ČR 1 : 10 000 [6] . Bylo zjiš ěno, že k nej ě šímu zk ácení oků Labe i Jize y došlo mezi II. a III. ojenským mapo áním, edy 2. polo ině 19. s ole í. Labe (ř. km 854–882) bylo om o období zk áceno o 7,32 km, edy éměř o 20 % s é pů odní délky. Na č yřech kilome ech oku bylo Labe zk áceno p ůmě u o 1,05 km. Ve s ejném období byl ok Jize y zk ácen o 1,35 km, což odpo ídá 7,4 % jeho pů odní délky [6] . Cha ak e a ozsah úp a na yb aných úsecích oků Labe a Jize y jsou u edeny ab. 1 a 2. Po III. ojenském mapo ání došlo na ocích Labe a Jize y pouze k mí ným změnám délky oku (ob . 5). Labe bylo om o období uměle zk áceno pouze na d ou lokali ách ( ab. 1), a o doh omady cca o 150 m. Při ozeně se om o období měnila délka oku Labe jen minimálně. U Jize y po III. ojenském mapo ání mís y pozo ujeme při ozený ná ůs délky oku až o desí ky me ů ( ab. 2) [6] . E ozní a akumulační činnos Jize y zde o iž nebyla ak pods a ně omezena ope něním břehů, jako je omu případě Labe. Ty o endy an opogenních úp a Labe a Jize y jsou po zeny i změnami indexu kři olakos i obou řek. Hodno a indexu kři olakos i Labe klesla mezi II. a III. ojenským mapo áním z pů odních 1,50 na 1,19, což po zuje in enzi nější an opogenní zásah než případě Jize y. Na dolním oku Jize y byl pozo o án pokles indexu kři olakos i z 1,39 na 1,29, přičemž její současná hodno a činí 1,30 [6] . Tabulka 1 – Rozsah a cha ak e an opogenních úp a délky oku s ředního Labe (ř. km 854 – 882, ob . 5) mezi II. ojenských mapo áním a současnos í (zd oj: [6] ). Labe II – III. ojenské mapo ání III. ojenské mapo ání – opog a ická mapa ČÚZK Způsob úp a y oku změna délky oku (m) Způsob úp a y oku změna délky oku (m) Kos elec n. L. ř. km 854 – 858 napřímení oku Labe odříznu ím ozsáhlého meand u -1284 ok Labe zůs á á pře ážně e s ejné poloze, napřímení Mlýnského po oka -8 Ma ino ř. km 858 – 862 napřímení labských zák u ů, znik lu iálních j eze -584 ok Labe zůs á á e s ejné poloze, znik an opogenních jeze -2 B andýs n. L. ř. km 862 - 866 z měna pozice labských amen, z ě šení os o a -801 ok Labe zůs á á e s ejné poloze -6 s ou ok s Jize ou ř. km 866 – 870 z úžení oku Labe, meand u Ká aného p oložen g eome ickým obloukem, z ušení le ého amene Labe, na o nání oku Labe, zánik os o a u Ká aného -78 ě šina oku Labe zůs á á pře ážně e s ejné poloze, znik an opogenního jeze a -5 Čeláko ice ř. km 870 – 874 napřímení le ého amene Labe, meand y p a ého amene Labe nah azeny j ednoduššími zák u y -1583 no á asa oku Labe, odříznu í p a ého amene Labe, znik sous a y lu iálních jeze -115 S edlčánky ř. km 874 – 878 pů odní nebezpečné zák u y Labe nah azeny z cela no ým ko y em s mí nými oblouky -1884 ok Labe zůs á á e s ejné poloze, znik an opogenního jeze a 1 Lysá n. L. ř. km 878 – 882 napřímení oku Labe, odšk cení posledního docho aného meand u oho o úseku -1161 e i alizace něk e ých odšk cených meand ů, zmenšení zakři ení zák u ů, znik lu iální jeze a ůní -32 95 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Tabulka 2 – Rozsah a cha ak e an opogenních úp a délky oku dolní Jize y (ř. km 0 – 17, ob . 5) mezi II. ojenských mapo áním a současnos í (zd oj: [6] ). Na o ná ání a zk aco ání oků ý azně o li ňuje působení lu iálních p ocesů řečiš i. V mís ě zk ácení meand ů sice dochází k lokálnímu snížení in enzi y e oze, nicméně ychlos oku se z yšuje, což ede ke z ýšení e ozní činnos i níže po p oudu. Na o ná ání oků má pods a ný li i na p ůběh a následky po odní k ajině [7][32] . Dochází ke snížení objemu říční sí ě, z ýšení ychlos i p oudění a pos upu po odňo é lny a na ůs á aké s mos a u čela po odňo é lny. Ve 20. s ole í byly p o edeny pouze lokální změny asy oku Labe [6] , a o za účelem zlepšení lodní dop a y. V om o období šak došlo k in enzi ní ýs a bě ozsáhlých odohospodářských s a eb a k ne ege ačnímu ope nění něk e ých in a iláno ých úseků obou oků. Na Labi bylo zřízeno 6 pohybli ých s a idlo ých jezů yba ených zdymadly a hyd oelek á nami a na Jizeře ři pe né jezy s hyd oelek á nami [33] . Zá ě Pos upným oz ojem komunikační sí ě docházelo p ůběhu his o ie k ý aznému ná ůs u an opogenního laku na elié a k ajinu ši šího okolí S a é Bolesla i. Výs a bou ces znikla hus á síť an opogenních po cho ých a ů linio ého cha ak e u, k e é zá islos i na lokálních podmínkách o li nily p ůběh, cha ak e i in enzi u elié o o ných p ocesů. Za posledních 200 le byly nej ý aznější změny elié u a k ajiny zaznamenány okolí odních oků. Pů odní ý ojo ě dynamické oky Labe a Jize y byly ořeny množs ím meand ů, zák u ů a amen, k e é se yznačo aly in enzi ní e ozní a akumulační činnos í spojenou s čas ými při ozenými změnami délky oku. Ten o lu iální elié byl pos upně J ize a II – III. ojenské mapo ání III. ojenské mapo ání – opog a ická mapa ČÚZK Způsob úp a y oku změna délky oku (m) Způsob úp a y oku změna délky oku (m) sou ok s Labem ř. km 0 – 3 ús í Jize y přesunu o na Z, úhel ús í up a en na 60°, napřímení oku Jize y 130 lokální z lnění napřímených čás í oku Jize y 30 Ko lík ř. km 3 – 6 pů odní asa Jize y nah azena geome ickými oblouky, edukce meand ů a slepých amen -1235 lokální z lnění napřímených čás í oku Jize y 31 Sojo ice ř. km 6 - 8 napřímení oku Jize y, edukce amen Jize y, pů odní ko y o a přilehlé mokřiny ysušeny, z ánik sojo ického os o a -65 ok Jize y y áří při ozenější zák u y 26 Sko ko ř. km 8 – 10 z úžení a napřímení oku Jize y, ysušení slepého amene -37 ok Jize y y áří při ozenější zák u y 15 T uřice ř. km 10 – 12 z úžení a napřímení oku Jize y -16 ok Jize y leží e s ejné poloze 4 Sobě uchy ř. km 12 – 14 z úžení a napřímení oku Jize y, přeložení oku J ize y na V -148 lokální přeložení oku Jize y -16 Kačo ř. km 14 – 17 znik d uhého amene Jize y, ysušení edlejšího amene Jize y u Kochánek 15 lokální přeložení oku Jize y k J 4 96 www.k ajinasidlapama ky.cz nah azen napřímenými úseky oků s ege ačně i ne ege ačně ope něnými břehy. Ty o změny edly k ýznamnému omezení e ozní i akumulační činnos i obou oků. Na dolním oku Jize y pozo ujeme posledních cca 150 le ech znaky opě o ného p odlužo ání oku působením e ozní činnos i. Pokud bude Jize a ponechána s ému při ozenému ý oji, můžeme na jejím dolním oku očeká a y oření no ých meand ů a přesun jejího ús í do Labe na V [6] . K omě o by no ých po cho ých a ů a změn působení elié o o ných p ocesů způsobují an opogenní úp a y spojené s in enzi ní ýs a bou a kul i ací komunikační sí ě aké z á u cenných in o mací o ý oji elié u a k ajiny. S řední ok Labe a dolní ok Jize y p ocházely an opogenními změnami éměř o 100 le dří e než na jiných českých řekách. Například po odí O a y, Sáza y a S i a y p oběhly hla ní úp a y oku 50. le ech 20. s ole í, za ímco Ploučnice byla napřimo ána až 80. le ech [34][35][36] . Hla ním dů odem byla důleži os Labe jako nad egionální dop a ní komunikace a ysoká mí a osídlení Polabí a blízkého okolí p ažské aglome ace [6] Ob ázek 5 – Změn y as y oku Labe (ř. km 854−8882) a Jize y ( ř. km 0–17) mezi le y 1836 a 2022 ( z d o j : [6] ) . 97 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Použi é zd oje: [1] FORMAN, R. T.; ALEXANDER. L. E. Roads and hei majo ecological e ec s : Ann. Re . Ecol. Sys , 1998, 29, s. 207–231. [2] FORMAN, R. T.; SPERLING, D. Road Ecology: Science and Solu ions. Washing on D. C.: Island P ess, 2003. 504 s an, ISBN 9781559639330. [3] Český úřad zeměměřičský a ka as ální: Základní báze geog a ických da České epubliky (ZABAGED®) – ýškopis. P aha, 2014. [4] Výzkumný ús a odohospodářský T. G. Masa yka, . .i. odbo och any od a in o ma iky, odd. GIS,: Digi ální báze odohospodářských da . DIBAVOD ©, 2020. Dos upné z h p://www.diba od.cz. [ci . 2020-05-03]. [5] Přispě a elé OpenS ee Map®: Open Da a Commons Open Da abase License (ODbL). Nadace OpenS ee Map Founda ion (OSMF), 2021. [6] STEKLÁ, T. An opogenní úp a y odních oků oblas i sou oku Labe a Jize y: Geog a ie, 2024, 129, 2, s. 187–209. [7] LANGHAMMER, J.; VAJSKEBR, V. Využi í GIS p o analýzu zk ácení říční sí ě na základě his o ických mapo ých podkladů . In: Langhamme , J. (ed.): Po odně a změny k ajině. Uni e zi a Ka lo a P aze, P aha, 2007, s. 153–168. [8] CAJTHAML, J.; KREJČÍ J. Využi í s a ých map p o ýzkum k ajiny : GIS Os a a, 2008. [9] HAVLÍČEK, P. e al. Vys ě li ky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, lis 12–242 Čako ice : Ús řední ús a geologický, P aha, 1987. 80 s an. [10] VOLŠAN, V. e al. Vys ě li ky k základní geologické mapě ČSSR, lis 12–224 Ne a o ice : Ús řední ús a geologický, P aha, 1990. 80 s an. [11] ZELENKA, P. e al. Vys ě li ky k základní geologické mapě České epubliky, lis 13–113 Sojo ice : Česká geologická služba, P aha, 2006. 93 s an. [12] TROMBULAK, S. C.; FRISSELL, C. A. Re iew o ecological e ec s o oads on e es ial and aqua ic communi ies: Conse a ion Biology, 2000, 14, s. 18–30. [13] WEMPLE, B. C.; JONES, J. A.; GRANT, G. E. Channel ne wo k ex ension by logging oads in wo basins, wes e n Cascades, O egon: Wa e Resou ces Bulle in, 1996, 32, s. 1195–1207. [14] LUCE, CH. H.; WEMPLE B. C. In oduc ion o special issue on hyd ologic and geomo phic e ec s o o es oads: Ea h Su ace P ocesses and Land o ms, 2001, 26, s. 111–113. [15] CHODĚRA, Č. Pískaři na Labi Toušeni . Olej na plá ně. 1937. Sbí ka Oblas ního muzea P aha – ýchod. [16] PLEINEROVÁ, I. Vz ahy Mo a y a Čech mladém období úně ické kul u y : A cheologické s udijní ma e iály 2, 1965, s. 54–55. [17] LANGOVÁ, M. O ázky s uk u y osídlení se e o ýchodní čás i s ředních Čech e s a ší době b onzo é na příkladu ope něné lokali y B andýs nad Labem–V ábí : Dise ační p áce. Ús a p o A cheologii, Filoso ická akul a, Uni e zi a Ka lo a P aze, 2019. 294 s an. [18] BOHÁČOVÁ, I.; FROLÍK, J.; ŠPAČEK, J. S a á Bolesla . A cheologický ýzkum 1988–1994 : Měs ské museum Čeláko icích, S a á Bolesla , 1994. 23 s an. [19] VÁVRA, I. Polská ces a : His o ická geog a ie, 1972, 8, s. 3–30. [20] VÁVRA, I. Ži a ská ces a : His o ická geog a ie, 1974, 12, s. 27–91. [21] PROFANTOVÁ, N.; ŠPAČEK, J. Příspě ek k poznání aně s ředo ěkého osídlení Toušeni (Lázně Toušeň, ok . P aha- ýchod) : A cheologie e s ředních Čechách, 2003, 7, 2, s. 509–529. [22] BOLINA, P.; KLIMEK, T.; CÍLEK, V. S a é ces y k ajině s ředních Čech : Academia, 2018. 692 s an. [23] Ceskedalnice.cz. Ak ualizo áno 14. 9. 2023. Dos upné z: h ps://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d10/. [ci . 2024-2-14]. 98