Horské silnice v Česku ve 30. letech 20. století

Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 HORSKÉ SILNICE V ČESKU VE 30. LETECH 20. STOLETÍ MOUNTAIN ROADS IN THE CZECHIA IN THE 1930S Riezne Jiří Klíčo á slo a: ho ská silnice; au o u ismus; alpská silnice; pa kway; ho ská k ajina; izuální jem Mg . Jiří Riezne , Ph.D. j i i. iezne @ujep.cz Depa men o Geog aphy Facul y o Science J an E angelis a Pu kyně Uni e si y in Ús í nad Labem Pas eu o a 3632/15, 400 96 Ús í nad Labem, Czechia The au o s udied his o y and geog aphy (M.A.) and physical g eog aphy (Ph.D.) a Masa yk Uni e si y in B no. As pa o his esea ch, he ocuses p ima ily on opics om his o ical g eog aphy and en i onmen al his o y. Abs ak : J iž počá cích au omobilismu znikl no ý yp u is iky – au o u is ika. V sou islos i s přizpůsobo áním silniční sí ě mo o izo ané dop a ě se z ačaly i českých zemích p osazo a d a no é d uhy komunikací – dálnice a ho ské silnice. V USA již od počá ku 20. s ole í znikal y ho ách a ná odních pa cích scénické pa kways (např. Blue Ridge Pa kway) a alpských zemích alpské yhlídko é silnice (např. G oßglockne Hochalpens aße dokončená oku 1935). Ty o komunikace sloužily mo o izo aným u is ům, k eří mohli během jízd y p ozo o a a ak i ní a p oměnli á pano ama a ho ské k ajiny. Ta o ino ace se s u či ým zpožděním dos ala do českých zemí, kde bylo z amýšleno, p ojek o áno a ealizo áno několik ho ských silnic. Jejich budo ání dosáhlo cholu polo ině 30. le 20. s ole í, po é byl slibn ý ý oj pře ušen poli ickými událos mi le 1938–1939. Příspě ek je z aměřen na ři pos a ené ho ské silnice. V západních K konoších znikla le ech 1931–1936 Masa yko a ho ská silnice, k e á se s ala nej ýše položenou silnicí ehdejším Českoslo ensku. Ve skalna é a lesna é k ajině Kokořínska byla e s ejném oce o e řena silnice d . Ed a da Beneše s a chi ek onickými p ky his o izujícím s ylu. V Beskydech byla le ech 1932–1937 pos a ena p ní ho ská silnice na Mo a ě - silnice zemského p esiden a Jana Če ného. P o každou silnici j sou předs a eny dů ody zniku, p ojek o ání a ýs a ba, sla nos n í o e ření p o eřejnos , aso ání, echnické pa ame y a ýznam komunikace, zejména p o au o u is iku. Recenze | Re iew Mg . Michal Ďu čo, PhD. RND . Zdeněk Kuče a, Ph.D. 76 www.k ajinasidlapama ky.cz Ú od V d uhé polo ině 20. le 20. s ole í došlo českých zemích k in enzi nímu oz oji au omobilismu, následujících le ech os l poče no ých ozů již pomaleji. Již počá cích au omobilismu znikl no ý yp u is iky – au o u is ika, k e á se s ala nej ozšířenější olnočaso ou mo o u is ickou ak i i ou [1, s. 33 a 85] . Také silničním s a i els í docházelo mezi álečném období k řadě změn, byly za áděny ůzné echnické ino ace (např. no é ma e iály jako be on a as al ), ozšiřo ána a zk ali ňo ána silniční síť a pos upně zlepšo áno silniční spojení se Slo enskem, k e é ale nebylo ani d uhém dese ile í exis ence epubliky na po řebné ú o ni. V sou islos i s přizpůsobo áním silniční sí ě mo o izo ané dop a ě, s ále nabý ající na ýznamu, se začaly i českých zemích p osazo a d a no é d uhy komunikací – dálnice a ho ské silnice. V polo ině 30. le znikaly p ní ná hy dálnic, edy ychlos ních komunikací u čených p o dálko ou dop a u a ýh adně p o jízdu mo o o ými ozidly. Těm o ná hům byly společné echnické pa ame y a myšlenka p opojení západu a ýchodu Českoslo enské epubliky [2, s. 55] . Vzo em byly p ojek an ům au os ády I álii a zejména dálnice budo ané Německé říši. Při aso ání něk e ých úseků německých dálnic se b aly ohledy i na jiné, než jen echnické aspek y. Byly o iž mimo jiné zamýšleny i p o oz oj mo o izo aného ces o ního uchu. Dálnice se měly ha monicky inou k ajinou a au omobilis é ak měli pozo o a a ak i ní a p oměnli á k ajinná pano ama a jako e ilmu. Mí izuální poži ek z ek eační jízdy byl smyslem aké z . pa kways budo aných od počá ku 20. s ole í e Spojených s á ech ame ických, hla ně okolí elkých měs na ýchodním pobřeží (např. B onx Ri e Pa kway , Taconic S a e Pa kway či Me i Pa kway ) či ho ských oblas ech a ná odních pa cích (např. Columbia Ri e Highway , Skyline D i e či Blue Ridge Pa kway ). Vyznačo aly se asou přizpůsobenou e énu a něk e é pa ko ou úp a ou nebližšího okolí [3] . O ěch o „pa ko ých silnicích“ bylo e 30. le ech e e o áno českoslo enských odbo ných pe iodicích. P o mo o izo ané u is y byly s a ěny mezi álečném období alpských zemích ho ské silnice, nazý ané aké jako alpské silnice (Alpens aßen, příp. Hochalpens aßen), i když k ybudo ání něk e ých z nich exis o aly i jiné dů ody (například posky nu í p áce nezaměs naným době hospodářské k ize). B zy po s ém dokončení se elmi oblíbenou s ala G ossglockne ská ysokoho ská silnice ( G oßglockne Hochalpens aße ) z le 1930–1935 spojující Ko u any a Salcbu sko a nabízející dechbe oucí ýhledy na alpské choly. Její asa o délce 47,8 km s 36 za áčkami s oupá do nadm. ýšky 2 504 m. Německá alpská silnice ( Deu sche Alpens aße ) znikla e 30. le ech jako ýsledek ná odně-socialis ických snah o zpřís upnění ho au omobilo ým u is ům za účelem „ izuálního konzumu“. Silnice ede napříč ba o skými Alpami z měs a Lindau k jeze u Königsee u Be ch esgadenu, přičemž něk e é úseky byly zcela no ě pos a eny. T asa nabízí nejen nádhe né ýhledy, ale nachází se na ní i řada ýznamných pamá ek. Tak éž Německé říši, ale ěsné blízkos i h anic Čech, byla po slezských s azích sude ských pohoří jako yhlídko á ho ská silnice od polo iny 30. le budo ána Sude ská silnice ( Sude ens aße , D oga Sudecka ). Jeden z ys a ěných úseků začíná lázních Świe adów-Zd ój ( ehdy Bad Flinsbe g) a končí e měs ě Szkla ska Po ęba ( ehdy Sch eibe hau). Řidičům a spolujezdcům nabízí ýhledy na choly a údolí Jize ských ho a K konoš [4] . Pláno ána a čás ečně pos a ena byla i odbočka ( z . Spindle passs aße ) z Bo owice ( ehdy Babe häuse ) na Slezské sedlo (1 198 m n. m.), kam již edla z české s any ze Špindle o a Mlýna ho ská silnice zbudo aná le ech 1914–1923. Další úsek byl dokončen O lických a Bys řických ho ách (ze sedla Polskie W o a do měs a Międzylesie, ehdy Mi elwalde). V případě Slo enska dopo učo ali již před p ní s ě o ou álkou přede ším zah aniční mo o is é ýs a bu au omobilo ých ho ských silnic e Vysokých Ta ách. Po zniku Českoslo enska se hla ní dop a ní epnou oho o pohoří s ala příčná Ces a s obody spojující hla ní u is ická cen a. S á u o komunikaci dosahující nej yšší nadm. ýšky u Š bského Plesa (1 265 m) sou islos i s oz ojem u ismu pos upně přes a o al p o po řeby au omobilo é dop a y. 77 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Ve Slo enském udohoří byla le ech 1922–1926 ybudo ána přes sedlo Zbojská Masa yko a ces a . Na přelomu 20. a 30. le 20. s ole í znikly plány na ýs a bu au omobilo ých yhlídko ých komunikací e Vysokých a Nízkých Ta ách. Měly és z Ta anské Lomnice k Zelenému plesu, z Ces y s obody k Pop adskému plesu a ke Sliezskemu domu a po hřebeni Nízkých Ta e z ho ského sedla Če o ica na Dono aly. Ze smělých plánů byla nakonec ealizo ána pouze ho ská silnice přes sedlo Če o ica (1 232 m n. m.) dokončená oku 1943 [5, s. 34–35][6, s. 155–157][7, s. 187–206] . Také českých zemích byly e 30. le ech zamýšleny, yp ojek o ány a zčás i či zcela ealizo ány ho ské silnice. Nej íce jich zniklo či bylo pláno áno Beskydech, a o silnice zemského p esiden a Jana Če ného přes Soláň, silnice na Pus e ny a Radhošť a na Lysou ho u. Vybudo ána měla bý silnice přes hřeben Ja o níků na Slo ensko. Na Šuma ě se z ažo ala ýs a ba silnice Špičák–Můs ek–S a ý B uns a Českém lese silnice na Če cho . V O lických ho ách byla pos a ena silnice z Deš ného přes sedlo Še lich na Masa yko u cha u a K konoších Masa yko a ho ská silnice na Zla é ná ší. Na Kokořínsku o byly d ě silnice ho ského ázu: C ho a silnice z Kaniny do Kokořínského dolu a zejména silnice d . Ed a da Beneše z Kokořínského dolu do esnice Kokořín. Ten o příspě ek je zaměřen na ři silnice, k e é byly ybudo ané ho ském e énu Čech a Mo a y přede ším p o au omobilo ý ces o ní uch, a k e é byly už dobo ém isku označo ány jako „ho ské silnice“. Masa yko a ho ská silnice V chní echnický ada zemského úřadu P aze D . Ing. Ka el Valina se začal zabý a myšlenkou na ybudo ání é o silnice po elké po odni, k e á k ě nu 1928 elmi poškodila silnici edoucí podél Jize ky. V če nu 1930 se konala zemským úřadem pořádaná pochůzka p o u čení smě u pláno ané silnice, načež D . Valina s ano il přibližnou asu silnice. Jeho zámě našel podpo u předs a i elů jilemnického ok esu. V případě úseku z H abačo a (dnes součás Jilemnice) údolím Jize ky po Dolní Mísečky se jednalo o zásadní přes a bu s a é komunikace. Ve cholo ém úseku o délce 7 km byla ybudo ána zcela no á silnice na Zla é ná ší, jenž je součás í hřbe u z aného K konoš. A p á ě ná h cholo ého úseku na azil na elký odpo och ánců pří ody, a p o o byl y aso án nad s a ou ozo ou ces ou ak, aby nebyl po ušen áz k ajiny. P ojek an se dohodl s minis e s em škols í a ná odní os ě y na osmi podmínkách, aby byly minimalizo ány nega i ní dopady s a by silnice a budoucího p o ozu na k konošskou pří odu, přede ším zácnou ho skou k ě enu. Na základě ýsledku eřejné sou ěže byla s a ba zadána p ažské i mě Ing. D . I. Fi ka a Ing. J. Mo a ec, k e á nabídla nejle nější řešení. Na s a bě silnice se podílel i h abě O o Ha ach. Pods a ná čás pů odní silnice byla o iž d žení jeho elkos a ku, i když k silnici bylo p á o eřejnos i. H abě Ha ach p odal lesní pozemky nu né ke s a bě či ozšíření silnice a ybudo ání pa ko išť. Au oři p ůběžně up a o aného p ojek u byli D . Valina, Ing. J. Mo a ec a chní odbo o ý ada minis e s a eřejných p ací Ing. Ka el Míša. Technický dozo na s a bě silnice zahájené s pnu 1931 p o áděli D . Valina a Ing. Míša. Celko é náklady s a by činily 12,3 mil. Kč a pocházely z ůzných s á ních zd ojů. Sla nos ního u edení s a by do p o ozu dne 6. září 1936 se zúčas nila řada ýznamných osobnos í, například ři minis ři ( eřejných p ací Ing. Jan Dos álek, zeměděls í JUD . Jose Zadina a obchodu J. V. Najman), mís opředseda poslanecké sněmo ny Ná odního sh omáždění Václa Košek, zemský p eziden JUD . Jose Sobo ka, ok esní hej man Edua d Kalík, s a os a Jilemnice JUD . Jan Hák, předseda Ligy mo o is ů – Českoslo enského Tou ing Klubu Ob ázek 1 – V cholo ý úsek Masa yko y ho ské silnice od jihu na dobo é p ano ama ické pohlednici. V popředí Dolní Mísečky, p a o Ho ní Mísečky, na ho izon u up os řed Zla é ná ší a le o ho a Ko el. (zd oj: h ps://auk o.cz [8] ) 78 www.k ajinasidlapama ky.cz Ví ězsla Kumpe a a mís opředseda Au oklubu Republiky Českoslo enské JUD . Ka el S ánský. Po sh omáždění s p oje y na náměs í Jilemnici následo alo odhalení pomníku ybudo ání silnice u křižo a ky H abačo ě a po jízdě au y na Zla é ná ší další p oje y hos ů. Po é se u smyčky konalo sla nos í položení základního kamene Š ehlo y cha y, k jejíž ýs a bě ale zhledem k poli ickým událos em na konci 30. le již nedošlo. Na podně ok esního zas upi els a Jilemnici byla komunikace naz ána Ho ská silnice p esiden a Os obodi ele T. G. Masa yka . Při o e ření bylo pos a eno 15,7 km z celko ých 23,3 km, neboť s a á silnice úseku H abačo –Ví ko ice ješ ě yho o ala. Silnice končí na Zla ém ná ší smyčkou o polomě u 40 m nadm. ýšce 1 392 m. Celko é pře ýšení předs a uje 968 m a Masa yko a silnice se ak s ala nej ýše položenou silnicí ehdejším Českoslo ensku. Šířka ozo ky činila zp a idla 5 m a nej ě ší s oupání jednom k á kém úseku 10 %. Za áčky a poslední 2,5 km úseku, kde silnice p ochází kosodře inou, byly opa řeny dlažbou ze žulo ých kos ek zasazených do cemen o é mal y na be ono ý podklad. No á komunikace měla po znés ces o ní uch, zejména mo o izo aný, a ím hospodářs í na Jilemnicku. Z P ahy šlo ehdy doje na Zla é ná ší au em za 3 hodiny. S a ba silnice měla ýznam i z hlediska sociálního, neboť době pře á ající hospodářské k ize posky o ala p áci mís ním nezaměs naným. Jako další dů od p o ybudo ání silnice byly u áděny i ojenské účely – lepší přís upnos h aniční oblas i Labské louky p o a mádu době zho šující se meziná odně poli ické si uace [11][12][13] . Silnice d . Ed a da Beneše Kokořínsko nacházející se se e ně od Mělníka je ozb ázděno údolími zaříznu ými do písko co ého podloží. Jedno z nich – Kokořínský důl – směřující od se e u k jihu, p o ékané říčkou Pšo kou a hluboké přibližně 100 m ždy předs a o alo komunikační překážku západo- ýchodním smě u. Dílčí zlepšení dop a ní si uace znamenalo ybudo ání silnice z esnice Kanina do Kokořínského dolu le ech 1933–1934 ( z . C ho a silnice). Komunikaci o délce 1 930 m p ojek o al D . Ing. Ka el Valina. Další zlepšení spojení západní a ýchodní čás i mělnického ok esu měla přinés no á silnice z Kokořínského dolu do esnice Kokořín, jejíž aso ání p o edl již oce 1927 D . Valina. S a ební p áce započaly dubnu 1935 a skončily na podzim následujícího oku. Celko é náklady dosáhly 1,5 mil. Kč, přičemž inanco ání s a by umožnilo její zah nu í do zemské akce p o ýs a bu ok esních silnic Ob ázek 2 – P o oz na konco ém úseku silnice před smyčkou na Zla ém ná ší při j ejím o e ření neděli 6. září 1936 (au o : K. D bohla [9] ) Ob ázek 3 – Jedna ze za áček cholo ého úseku Masa yko y ho ské silnice s odpočí adlem na his o ické pohlednici. Pa né je zpe nění za áčky a dokonalé osazení pa níky (zd oj: www.auk i a.cz [10] ) 79 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 Čechách. Na základě ýsledku eřejné sou ěže zadal ok esní ýbo s a bu silniční i mě Jose K aus z Kaniny. S a bu unelu a úp a u za áček p o edla i ma Ing. Jose K a och íl a spol. z P ahy. Sla nos ní o e ření no é ok esní silnice se konalo dne 6. če na 1937 na náměs í Mělníce a u h adu Kokořín, a o za účas i řady ýznamných hos ů, ke k e ým náleželi například minis sociální péče Ing. Ja omí Nečas, zemský p eziden JUD . Jose Sobo ka, ok esní hej man JUD . Ka el Gille n a s a os a Mělníka a zá o eň poslanec Ná odního sh omáždění Jose Tykal. Se s olením p eziden a nesla jméno Silnice p esiden a D . Ed a da Beneše . Silnice má délku 2 412 m, z čehož 1 345 m bylo ydlážděno kamenobe ono ou, bezp ašnou ozo kou. P ůmě ný sklon komunikace činí 3,9 % a nej ě ší 9 %. Její jižní úsek u obce Kokořín ede po náho ní o ině mezi poli, kdež o en se e ní překoná á ě šinu z celko ého pře ýšení 109 m, neboť zde silnice klesá lesem do Kokořínského dolu. A p o o p á ě om o úseku muselo bý yp ojek o áno šes za áček p oplé ajících se mezi skalami. Něk e é písko co é skály byly spojeny be ono ými překlady, ořícími podklad no é silnice. Na skalna ých s azích muselo bý ybudo áno pě ysokých opě ných zdí z písko co ých k ád ů. Záb adlí na opě ných zdech bylo na ženo na způsob cimbuří, aby ko espondo alo s a chi ek u ou h adu Kokořín. A akcí je unel o délce 23,7 m dokončený p osinci 1935. Dobo ý isk zdů azňo al, že se jednalo o p ní silniční unel mimo měs o Čechách. Vy ubán byl písko co ém masi u a založen ak, jak yžado ala asa – oblouku a e s oupání. Tunel musel bý u ni ř yzděn a jeho po ály jsou yp aco ány ze žulo ého k ád o ého zdi a. Vybudo ání silnice mělo hned několik dů odů. Očeká alo se zlepšení hospodářské si uace egionu díky k a šímu a pohodlnějšímu spojení jeho doposud pomě ně izolo aných čás í. V době hospodářské k ize posky la s a ba zd oj obži y nezaměs nanému dělnic u. Zejména šak měla komunikace slouži au o u is ům, neboť Kokořínsko bylo již na začá ku 20. s ole í známým a u is y na š ě o aným k ajem. Například ces a z P ahy Ob ázek 4 – Pohled z ěže h adu Kokořín na silnici e s a bě, duben 1936 (zd oj: Tunel na ok esní silnici [14] ) 80 www.k ajinasidlapama ky.cz ala au em jednu hodinu a Kokořínsko p o o bylo hodné p o jednodenní ýle y. Silnice ak zlepšila dos upnos „Mácho a k aje“ s h adem Kokořín, již ehdy přís upným eřejnos i. Jízda po ní byla záži kem, k e ý umocňo aly a ak i ní ýhledy, zejména z opě ných zdí, na h ad Kokořín, do Kokořínského dolu a na esnici H adsko s kos elem a h adiš ěm. Při p ojek o ání bylo o iž dbáno na o, aby silnice dobře zapadla do k ajiny. Op á něně byla při o ná ána k ame ickým pa ko ým silnicím a jednom příspě ku o isknu ém době o e ření s álo „je o yslo eně ho ská silnice“ [14] [15] . Silnice zemského p esiden a Jana Če ného Na počá ku 20. s ole í leželo chudé Valašsko s anou ýznamnějších silničních komunikací. Údolí Vse ínské a Rožno ské Beč y spojo ala s a á a p o mo o o á ozidla akřka nesjízdná silnice, překoná ající jeden z beskydských hřebenů blízkos i cholu Soláň (861 m n. m.). O její přes a bě se začalo u ažo a le ech 1929–1931, kdy došlo k úp a ě silnice z Hu iska přes Solanec po školu pod Soláněm o délce 2,7 km. No ou silnici spojující Velké Ka lo ice s Rožno skem p ojek o al ládní ada a přednos a oddělení nes á ních silnic Zemského úřadu B ně Ing. Alois Zá odník, k e ý aké na s a bě ykoná al chní echnický dozo . Se s a bou se začalo na jaře 1932 a konco ý úsek u Velkých Ka lo ic byl dokončen na jaře 1937. Náklady dosáhly 5,3 mil. Kč a připoč eme-li k omu 2,3 mil. Kč za ýše zmíněný s a ší úsek, dos á áme se na celkem 7,6 mil Kč. O e ření no ě pos a ené silnice p o eřejnou dop a u a odhalení pamá níku dne 4. če ence 1937 bylo pří omno íce o osobnos í: zemský icep esiden Lud ík Böhm, Ing. A. Zá odník, oba ok esní hej mani, p o . Ing. D . O aka Kallaune (předseda odbočky Českoslo enské silniční společnos i p o zemi Mo a skoslezskou a předseda p o ozní komise Českoslo enského Au omobilo ého klubu Mo a y a Slezska) aj. Žulo ému pomníku na nej yšším mís ě silnice podle ná hu akademického sochaře Julia Pelikána z Olomouce é odila mo a ská o lice. Velké zásluhy na ybudo ání silnice měl p eziden Země Mo a skoslezské Jan Če ný, k e ý ymohl co nej yšší sub enco ání s a by minis e s y eřejných p ací a inancí a zemským ýbo em mo a skoslezským. P o o byla no á komunikace na základě usnesení ok esních ýbo ů e Vse íně a Valašském Meziříčí pojmeno ána Silnice zemského p esiden a Jana Če ného . Nej yšší mís o silnice leží sedle pod cholem Soláň nadm. ýšce 801 m a pře ýšení z Velkých Ka lo ic ak činí 291 m. Na ase s desí kami za áček nepřesahuje sklon nikde 8 %. Z celko ých 10 km délky připadá 5,8 km na přímé úseky, e k e ých byla ozo ka ši oká 5 m. Při ybudo ání měla silnice ozo ku š ě ko anou Ob ázek 6 – Výhled na h ad Kokořín z opě né zdi opa řené záb adlím e s ylu cimbuří (au o : J. Riezne [17] ) Ob ázek 5 – Západní po ál unelu z žulo ého k ád o ého zdi a s očením 1935 a cimbuřím (au o : J. Riezne [16] ) 81 Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024 a u álco anou, něk e ých za áčkách a e cholo ém úseku ydlážděnou žulo ými kos kami. Silnice je edena ě šinou po osluněných s azích, aby ychle ysychala a zimě se na ní ořilo co nejméně zá ějí. Od no é silnice se očeká alo hospodářské po znesení k aje, z ýšení u is ického uchu, zlepšení spojení se Slo enskem a zmiňo án byl i ýznam silnice p o e en uální ob anu s á u. Samo ná ýs a ba přispěla ke zmí nění ysoké nezaměs nanos i k aji, neboť zajišťo ala ýdělek p ůmě ně 200, při in enzi ní p áci až 600 dělníkům denně. I když silnice ne edla přímo přes mo a sko- slo enskou h anici, přes o usnadnila spojení obou zemí. Pláno alo se na íc p odloužení silnice údolím po oka Plusko ec přes hřeben Ja o níků do údolí Váhu. Na d uhé s aně byla budo ána ho ská silnice z P os řední Beč y údolím Kněhyně na Pus e ny. Za jízdy se ze silnice o e í ají k ásné ýhledy na hřebeny Beskyd a do údolí obou Beče . Ta o p ní ho ská silnice na Mo a ě napomohla zpřís upni mo o is ům egion s doposud málo yuži ým u is ickým po enciálem [18] . Zá ě Koncep ho ských silnic jakož o no ého ypu silnic budo aných přede ším p o au o u is iku přišel do českých zemí jako ino ace ze s á ů, kde byl mo o izo aný u ismus oz inu ější (USA, Rakousko). V českém dobo ém isku se č enáři mohli čas o dočís o alpské „silnici na Velký Z on“ ( G oßglockne Hochalpens aße ). Slibný oz oj ho ských silnic cholící polo ině 30. le ealizací několika p ojek ů byl pře ušen událos mi le 1938–1939. Lé a álečná a po álečná se zcela odlišnými poli ickými, sociálními a hospodářskými pomě y se yznačo ala ý azným snížením in enzi y indi iduální au o u is iky, důsledku čehož záno ní ho ské silnice byly jen málo yuží ány p o s ůj pů odní účel a další nebyly s a ěny. V zah aničí šak zájem o en o yp komunikací pře al. S a ba ří ýše předs a ených ho ských silnic byla ýsledkem dílčích, na zájem o ganizačně nesou isejících inicia i . Sys ema ič ější přís up z olila Země Mo a skoslezská, jejíž zas upi els o zájmu z ýšení cizineckého uchu žádalo ybudo ání ho ských silnic na Pus e ny a Radhošť, na Lysou ho u a na P aděd. Minis e s o eřejných p ací požada ek k ě nu 1937 sice zamí lo, ale do budoucnos i připus ilo pos upnou ýs a bu ěch o silnic, pokud o umožní inanční si uace s á ního silničního ondu [20] . Ho ské yhlídko é silnice zpřís upnily a ak i ní ho ské pa ie mo o izo aným ná š ě níkům a umožnily snadnější poznání ho i ěm skupinám u is ů, k eří by se do nich jinak nedos ali. V sou islos i s ná ůs em ces o ního uchu se od nich očeká al celko ý přínos p o ekonomický oz oj egionu. V době yšší nezaměs nanos i měla ýs a ba ho ských silnic i sociální poslání, neboť nemalá čás in es o aných p os ředků byla yuži a na mzdy dělníkům, k eří by jinak jen ěžko našli jinou p áci. V případě něk e ých silnic h ály při jejich pláno ání i ú ahy ojensko-s a egické. Jejich zbudo ání šak aké znamenalo ne a ný zásah do k ajiny. Ob ázek 7 – V cholo ý úsek silnice edený pasekářskou k ajinou Beskyd na le eckém snímku z 50. le 20. s ole í (zd oj: h ps://geopo al.go .cz [19] ) 82 www.k ajinasidlapama ky.cz Použi é zd oje: [1] ŠTEMBERK, Jan; JAKUBEC, I an; ŠALANDA, Bohusla . Au omobilismus a česká společnos . P aha: Ka olinum, 2020. 315 s. ISBN 978-80-246-4757-9. [2] PRAGOPROJEKT. Silnice a dálnice České epublice . Rudná: Agen u a Lucie, 2009. 376 s. ISBN 978-80-246-4757-9. [3] BOBR, Ladisla a RIEZNER, Jiří. Scénické silnice a jejich p oměny na příkladu USA a Německa. Geog a ické ozhledy . 2017, oč. 26, č. 3, s. 31–32. [4] VONDROVSKÝ, I o. Sude ská silnice - "ho ská yhlídko á ces a". K konoše . Jize ské ho y . 2007, oč. 40, č. 2, s. 32–34. ISSN 1214-9381. [5] SABOL, Mi osla ; ĎURČO, Michal; HALLON, Ľudo í . Au omobilizmus na Slo ensku p ej polo ici 20. s o očia . P aha: Ka olinum, 2022, 173 s. ISBN 978-80-246-5441-6. [6] ĎURČO, Michal. Ces y a diaľnice na Slo ensku medzi ojno om období . Nás up au omobilo ej doby znamení p ej Českoslo enskej epubliky . B a isla a: Veda, yda a eľs o SAV, 2020. 230 s. ISBN 978-80-224-1868-3. [7] ĎURČO, Michal. Ako sa minulos i ces o alo cez Če o icu a p ečo sa no á ces a nes ala slo enskou G ossglockne Hochalpens asse? In: ŠIMKO, Pe e (ed.). Dejiny ces nej dop a y na Slo ensku III . Žilina: Po ažské múzeum, 2023, s. 187–206. ISBN 978-80-88877-96-7. [8] Masa yko a ho ská silnice. In: h ps://auk o.cz [online]. [ci . 2024-07-30]. Dos upné z: h ps://auk o.cz/jilemnice-ho ni- misecky-masa yko a-ho ska-silnice-2-dilne-pan-1925- 6999892298 [9] DRBOHLAV, Ka el. [Masa yko a ho ská silnice]. Fo og a ie. In: Nej yšší českoslo enská ho ská silnice . Pes ý ýden. 19. září 1936, oč. 11, č. 38, s. 8. [10] Masa yko a silnice. In: www.auk i a.cz [online]. [ci . 2024- 06-14]. Dos upné z: h ps://www.auk i a.cz/k konose- masa yko a-ho ska-silnice-bez-nakl----k232- a2412750.h ml#pic u es [11] REINDL, Jose . Ho ská silnice p esiden a Os obodi ele T. G. Masa yka z Jilemnice přes Mísečky na K konoš . P aha: Spolek českoslo enských inžený ů SIA, 1936. 16 s. [12] VALINA, Ka el. O současné s a bě ho ských silnic. Silniční obzo . 1936, oč. 15, příloha. [13] ČINOVEC, Igo . Masa yko a ho ská silnice. K konoše . 1996, oč. 29, č. 9, s. 20–21. [14] VALINA, Ka el. Tunel na ok esní silnici z Kokořína do Dolu. Silniční obzo . 1936, oč. 15, č. 4, s. 49–51. [15] VALINA, Ka el. Silnice p esiden a Republiky Českoslo enské D . Ed a da Beneše. Silniční obzo . 1937, oč. 16, č. 8, s. 113– 123. [16] RIEZNER, Jiří. Tunel na silnici d . Ed a da Beneše . Fo og a ie. 29. 5. 2024. [17] RIEZNER, Jiří. H ad Kokořín . Fo og a ie. 28. 5. 2024. [18] ZÁVODNÍK, Alois. Silnice zemského p esiden a Jana Če ného . B no, 1937, 18 s. [19] Silnice zemského p esiden a Jana Če ného. In: Ná odní geopo ál INSPIRE [online]. [ci . 2024-06-28]. Dos upné z: h ps://geopo al.go .cz [20] Zemský ýbo mo a skoslezský. Ho ské silnice se za ím nebudou s a ě . Lido é no iny . 15. k ě na 1937, oč. 45, č. 243, s. 4. 83