Model dynamického tepelného chování konstrukčních detailů
Abstract
Podstatou příspěvku je prezentace nového výpočetního modelu určeného pro dynamickou simulaci přenosu tepla v konstrukčních detailech stavebních konstrukcí. Vlastní výpočetní model je založen na numerickém řešení dvourozměrného nestacionárního vedení tepla metodou kont-rolních objemů s využitím obecných okrajových podmínek. Příspěvek obsahuje popis modelu, úlohy ověřující jeho správ-nost, a také úlohy prezentující využití modelu aplikovaného na konkrétní stavebně-konstrukční detail. Z úloh k využití mo-delu je prezentován výpočet lineárního činitele tepelných mostů a analýza vlivu volby počáteční podmínek na časovou ná-ročnost simulace nestacionárního sdílení tepla.
Full text
Simulace budo a echniky p os ředí 2008
5. kon e ence IBPSA-CZ
B no, 6. a 7. 11. 2008
MODEL DYNAMICKÉHO TEPELNÉHO CHOVÁNÍ
KONSTRUKČNÍCH DETAILŮ
Ondřej Šikula
Ús a echnických zařízení budo , Fakul a s a ební, Vysoké učení echnické B ně
e-mail: sikula[email p o ec ed]
ABSTRAKT
Pods a ou příspě ku je p ezen ace no ého ýpoče ního modelu u čeného p o dynamickou simulaci přenosu epla
kons ukčních de ailech s a ebních kons ukcí.
Vlas ní ýpoče ní model je založen na nume ickém řešení d ou ozmě ného nes acioná ního edení epla me odou kon -
olních objemů s yuži ím obecných ok ajo ých podmínek. Příspě ek obsahuje popis modelu, úlohy o ěřující jeho sp á -
nos , a aké úlohy p ezen ující yuži í modelu apliko aného na konk é ní s a ebně-kons ukční de ail. Z úloh k yuži í mo-
delu je p ezen o án ýpoče lineá ního čini ele epelných mos ů a analýza li u olby počá eční podmínek na časo ou ná-
očnos simulace nes acioná ního sdílení epla.
Klíčo á slo a: s a ebně-kons ukční de ail, dynamický model přenosu epla, lineá ní čini el epelných mos ů
MODEL OF DYNAMIC THERMAL BEHAVIOUR OF STRUCTURAL DETAILS
The subjec ma e o he con ibu ion is a p esen a ion o a new calcula ion model designed o a dynamic simula ion o
hea ans e in building s uc u e de ails. The ac ual calcula ion model is based on a nume ical solu ion o 2D ansien hea
ans e by a me hod o ini e olumes using gene al bounda y condi ions. The con ibu ion includes a desc ip ion o he
model, asks e i ying i s accu acy, and also asks p esen ing he use o he model applied o a pa icula building s uc u e
de ail. The e is p esen ed a linea he mal ansmi ance calcula ion and an analysis o a choice o ini ial condi ions in luence
on a empo al demand o ansien hea ans e simula ion.
Keywo ds: building s uc u es de ail, dynamical model o hea ans e , linea he mal ansmi ance
ÚVOD
Posuzo ání de ailů s a ebních kons ukcí yžadu-
je s ále dokonalejší ma ema icko- yzikální me ody, a
o nejen p o děje s acioná ní, ale i nes acioná ní.
Modelo ání sdílení epla e s a ebně-kons ukčních
de ailech má ýznam ene ge ický, hygienický, ech-
nologický a další. Modelo ání a simulace je ak yu-
ži elné například p o zjiš ění epelných z á (např. e
o mě čini ele epelných mos ů
ψ
), p o zhodnocení
možnos í zniku kondenzace zdušné lhkos i na
po ších nebo u ni ř kons ukce, posouzení mini-
mální a maximální po cho é eplo y z hlediska
kon ak u s osobami (například u podlaho ého y á-
pění, nebo s opního chlazení). Další oblas í yuži í
je posuzo ání lá ek se skupenskou změnou PCM
(Phase Change Ma e ials), u k e ých se yuží á sku-
penského epla ání ke z ýšení epelně-akumulačních
schopnos í kons ukce.
Současné no ma i ní, epelně- echnické požada -
ky, a ím aké ě šina způsobů hodnocení s a ebních
kons ukcí, ycházejí ob ykle ze s acioná ních, pří-
padně k azis acioná ních ok ajo ých podmínek. Ty o
me ody ak plně ne espek ují dynamiku ni řního a
nějšího p os ředí a aké sous a TZB ( echnických
zařízení budo ), k e é k o bě ni řního klima budo
neodmysli elně pa ří. Také s á ající ýpoče ní so -
wa y nejsou buď dos a ečně obus ní, nebo uži a el-
sky či inančně přija elné p o ši okou odbo nou e-
řejnos . Z oho o dů odu jsem y ořil p os ředí
MS Excel no ý ma ema ický model e o mě ýpo-
če ního nás oje p o řešení 2D edení epla s dyna-
mickými ok ajo ými podmínkami, k e ý budoucnu
yús í samos a ný so wa e.
POUŽITÉ METODY
Vlas ní ma ema ický ýpoče ní model je založen
na nume ické me odě kon olních objemů, k e á ze
s é pods a y nejlépe splňuje podmínku zacho ání
ene gie, blíže [1]. Řešení di e enciální o nice edení
epla je p o edeno na sí i obdélníko ých elemen ů,
kde jsou eplo y a ma e iálo é cha ak e is iky z a-
ženy k ěžiš i každého z nich. Tepelné oky mezi
kon olními p ky sí ě jsou s ano eny za předpokla-
du lineá ního p ůběhu eplo mezi nimi. Výsledná
sous a a o nic je z dů odů ě ší ychlos i a menší
ná očnos i řešena i e a i ními me odami. V modelu
je možno zadá a obecné ok ajo é podmínky ( eplo-
u, epelný ok, eplo u okolní eku iny a součini el
přes upu epla a něk e é kombinace předchozích).
U ni ř řešeného pole je možno modelo a ni řní
zd oj epla. Ma e iálo é cha ak e is iky lze zadá a i
jiné než kons an ní a mohou ak bý unkcí například
eplo y.
Ten o ýpoče ní model je koncipo án obecně ak,
aby bylo možné budoucnu jeho ozšíření o další
yzikální je y upla ni elné obo u TZB.
VYUŽITÍ MODELU
Současné yuži í modelu bude ukázáno na kon-
k é ním s a ebně-kons ukčním de ailu – iz ob . 1.
Cílem je o ěři sp á nos no ého modelu a na zjed-
nodušeném případě p ezen o a jeho yuži í.
Ob . 1 – Geome ie a ma e iály použi é modelu
Jedná se o de ail uložení s opní železobe ono é
monoli ické kons ukce na železobe ono ý ěnec
nější ob odo é s ěny. V ab. 1 jsou u edeny epel-
ně- echnické las nos i použi ých ma e iálů.
Tab. 1 – Tepelně- echnické las nos i ma e iálů
λ
[W/(m.K)]
ρ
[kg/m3]
c
[J/(kg.K)]
ep. izolace 0.04 30 1270
zdi o 0.085 350 1000
žb s op 1.2 2200 1020
žb ěnec 1.5 2400 1200
podlaha 0.085 350 1000
Výpoče ní síť modulu 5 cm a možnos i zadá ání
ni řních a ok ajo ých podmínek jsou na ob . 2.
Vždy jsou u ažo ány součini ele přes upu epla
α
i = 5 [W.m-2.K-1],
α
e = 15 [W.m-2.K-1].
Ob . 2 – Výpoč o á síť a ok ajo é podmínky
P o e i ikaci modelu byly z oleny es o ací úlo-
hy (simulace), k e é měly o ěři jeho sp á nos p o
řešení s acioná ního a nes acioná ního sdílení epla.
Ve i ikace modelu byla p o edena s o náním jeho
ýs upů se so wa em Fluen 6.3 a analýzou ýsledků
z hlediska zákona zacho ání ene gie. Řešené es o a-
cí a demons ační úlohy se šechny z ahují k ýše
u edenému kons ukčnímu de ailu a jsou i se s uč-
ným popisem seřazeny ab. 2.
Tab. 2 – Přehled a popis řešených simulací
Ozn. S acioná ní /
nes acioná ní
Cíl simulace/úlohy
A s acioná ní po o nání s Fluen em, ukázka
yuži í modelu p o ýpoče
ψ
B nes acioná ní e i ikace kon olou celko é
epelné bilance
C nes acioná ní li olby počá eční podmínky
na ychlos us álení eplo . pole
poč. = ok ajo á, Ex .,p ůmě
D nes acioná ní li olby počá eční podmínky
na ychlos us álení eplo . pole
poč. = ok ajo á, Ex .,p ůmě
VÝSLEDKY A DISKUSE
Úloha A
Teplo ní pole spoč ené p o us álené ok ajo é
podmínky las ním ýpoče ním p og amem je zob a-
zeno na ob . 3, p og amem Fluen 6.3 na ob . 4.
Ok ajo é podmínky byly u ažo ány i = 20 [°C],
e = -15 [°C]. Celko ý ypoč ený epelný ok de ai-
lem je 4,4 W a shoda obou me od je 100%.
Ob . 3 – Výsledné eplo ní pole, úloha A, las ní
model
Ob . 4 – Výsledné eplo ní pole, úloha A, Fluen 6.3
Simulaci A lze následujícím způsobem yuží p o
ýpoče lineá ního čini ele epelných mos ů
ψ
. Te-
pelná p opus nos de ailu L byla ypoč ena za před-
pokladu s ejných eplo in e ié u nad a pod s opem
a je o na 0,12 [W.m-1.K-1]. Součini el p os upu epla
s ěny přezásobený délkou de ailu U.b je 0,08
[W.m-1.K-1]. Lineá ní čini el epelných mos ů
ψ
,
ypoč ený dle [2], je pak o en 0,035 [W.m-1.K-1].
Úloha B
P o e i ikaci nes acioná ního řešení byl yuži
následující případ. Počá eční a ok ajo é podmínky
byly dány jedno ně eplo ou 20 °C. Nejp e od času 0
po dobu 300 s působily kons ukci podlahy d a
ni řní zd oje epla každý o ýkonu 100 W,
mís ech dle ob . 5. Po 300 s byly zd oje epla y-
pnu y a bylo sledo áno, kolik od éká přes neadiaba-
ické ok aje de ailu do okolí. Souče epelných oků
epla přes šechny po chy byl označen qlos a jeho
p ůběh čase zob azen na ob . 6.
Ob . 5 – Ok ajo é a ni řní podmínky, úloha B
In eg ací é o kři ky od nuly do éměř 7,5 milionů
sekund bylo spoč eno ozhodující množs í epla o
celko é hodno ě 59 978 J. Celko é množs í epla
nesené ni řními zd oji do kons ukce je o no
60 000 J. Rozdíl mezi ěmi o hodno ami je edy men-
ší než 0,04 % a je způsoben z ě ší čás i nemožnos í
in eg o a p ůběh kři ky qlos až k nekonečnu.
Ob . 6 – P ůběh epelných z á de ailu čase
Na ob . 7 jsou p o předs a u yob azena eplo ní
pole časo ém okamžiku 7 400 s a 23 300 s od po-
čá ku. Vni řní zd oje epla jsou již dá no ypnu y.
Dochází edy pouze k od oku naakumulo aného epla
z mís kdy byly zd oje epla do dalších oblas í.
Ob . 7 – Teplo ní pole čase 7 400 a 23 300 s
Tou o úlohou bylo o ěřeno espek o ání zákona
zacho ání ene gie ýpoč o ým modelem.
TESTOVÁNÍ VLIVU POČÁTEČNÍ PODMÍNKY
V úlohách C a D je p ezen o áno yuži í modelu
p o s ano ení hodných počá ečních podmínek ne-
s acioná ního řešení sdílení epla. Obě byly řešeny
p o pe iodické kolísání eplo ex e ié u od 20 °C do
30 °C a kons an ní ni řní eplo u 23 °C. Obě simula-
ce byly p o edeny shodně od 0 hodin p ního dne po
0 hodin 20. dne h ubém časo ém k oku 1 h.
Ob . 8 – Ok ajo é podmínky p o úlohy C a D
Úloha C
V é o úloze bylo p o počá eční podmínku použi o
eplo ní pole spoč ené jako časo ě us álené p o eplo-
u in e ié u a eplo u ex e ié u p o 0 h, edy p o eplo-
u odpo ídající enko ní ok ajo é podmínce u o
dobu – iz ob . 9.
Ob . 9 – Počá eční podmínka, úloha C
Tep e po p o edení simulace po dobu 20- i dnů
bylo 20. dne p o 0. hodinu anní dosaženo eplo ního
pole, k e é se ždy 0- ou hodinu každém
z následujících dnů již p ak icky nemění – iz ob .
10. To o eplo ní pole označuji dále jakou „ideální“
počá eční podmínku. Nyní budu hleda jednoduše
de ino a elnou počá eční podmínku, k e á se jí bude
co nej íce blíži .
Ob . 10 – Teplo ní pole 20. dne 0 h, úloha C
Úloha D
V é o úloze bylo p o počá eční podmínku z oleno
eplo ní pole spoč ené jako časo ě us álené p o eplo-
u in e ié u a eplo u ex e ié u p o 9. h anní, kdy je
eplo a ex e ié u o na 25 °C, což je p ůmě ná eplo a
za celý den. Viz ob . 11.
Ob . 11 – Počá eční podmínka, úloha D
Ob . 12 – P ůběh epelných oků, úlohy C a D
Na ob . 12 je znázo něn dynamický p ůběh sdílení
epla mezi řešeným de ailem a okolím p o úlohy C a
D. V označení epelných oků je ozlišeno, zda se
jedná o epelné oky do in e ié u, nebo ex e ié u.
Díky značnému epelnému odpo u řešeného de ailu
je kolísání epelných oků do in e ié u obou přípa-
dech elmi malé a g a u nepozo o a elné.
Tab. 3 – Po o nání počá ečních en alpií p ůřezu
Va ian a
počá eční
podmínky
Časo ý
okamžik
En alpie
p ůřezu
Rozdíl
en alpií
[kJ] [kJ]
„ideální“ 20. den 0 h 33 077 0
C 1. den 0 h 32 746 329
D 1. den 0 h 33 076 2
Z ab. 3 yplý á, že olba počá eční podmínky de-
ino ané úloze D je ý azně hodnější, než é
z úlohy C, p o ože en alpie celého p ůřezu ykazuje
om o případě řádo ě nižší ozdíl od počá eční
podmínky „ideální“. Z ab. 3 je aké pa né, že e
a ian ě C je řeba při és do p ůřezu éměř 330 kJ,
což daných podmínkách á přibližně 20 dní. Na-
p o i omu e a ian ě D s ačí p o získání „ideálního“
ozložení eplo při és do p ůřezu jen 2 kJ, což á
zh uba den – iz ob . 12. P o y o ýpoč y byla nulo-
á en alpie z olena p o eplo u 0 °C.
ZÁVĚR
V příspě ku byl p ezen o án no ě y ořený ý-
poče ní model p o dynamické simulace d ou ozmě -
ných s a ebně-kons ukčních de ailů, jeho o ěření a
yuži í. Z ýsledků es o acích úloh A, B plyne, že
ýpoče ní model je unkční.
Na úlohách C a D pak byl es o án li počá eční
podmínky, přičemž se ukázalo, jak zásadně může
olba počá ečních ok ajo ých podmínek nes acio-
ná ní simulaci o li ni .
Model je yuži elný p o dynamické simulaci sys-
émů podlaho ého, s opního či s ěno ého y ápění a
chlazení, dále p o zjiš ění epelných z á (např. e
o mě čini ele epelných mos ů
ψ
), p o zhodnocení
možnos í zniku kondenzace zdušné lhkos i na
po ších, nebo u ni ř kons ukce, posouzení mini-
mální a maximální po cho é eplo y z hygienického
hlediska.
P ezen o aný model je současnos i pře áděn do
o my samos a ného ýpoče ního so wa u
p os ředí p og amo acího jazyka C#. V budoucnu
plánuji jeho ozšíření o model epelně- echnického
cho ání lá ek se skupenskou změnou (PCM), případ-
ně dalších yzikálních je ů.
PODĚKOVÁNÍ
Příspě ek znikl za podpo y p og amu TRVALÁ
PROSPERITA ná odní p og am ýzkumu II., MPO-
ČR kód 2A – 1TP1/119 a za podpo y GRAFO VUT
B ně.
LITERATURA
[1] Šikula O., Disk e izace úlohách edení epla
TZB. In Sbo ník abs ak ů dok o ské kon e-
ence. B no, VUT B ně FAST. 2005. p. 208-
215. ISBN 80-214-2826-0.
[2] S oboda Z. Lineá ní čini el p os upu epla.
Dos upné na URL ad ese <h p://people.
s .c u .cz/~s obodaz/sk ip a/linea ni%20cini e
l.pd >
PŘEHLED OZNAČENÍ
c mě ná epelná kapaci a [J.kg-1.K-1]
ρ
hus o a [kg.m-3]
λ
součini el epelné odi os i [W.m-1.K-1]
i
eplo a in e ié u [°C]
e
eplo a ex e ié u [°C]
i
α
součini el přes upu epla z in e ié u [W.m-2.K-1]
e
α
součini el přes upu epla z ex e ié u [W.m-2.K-1]
q epelný ok [W]
los
q epelné z á y de ailu do okolí [W]
ψ
lineá ní čini el epelných mos ů [W.m-1.K-1]