Bydlení jako výjimka, evikce jako každodennost

123 S a i © Sociologický ús a aV ČR, . . i., 2023 © au oři, 2023 * Ten o článek je ýsledkem ýzkumné činnos i podpo o ané Technologickou agen u- ou České epubliky p og amu ETA ámci p ojek u TL03000446 „Ins i u o enzního in e discipliná ního ýzkumu, sociálně emancipačního designu a a chi ek u y“. ** Veške ou ko espondenci posílej e na ad esu: Mg . Pa el Doboš, Ph.D., Geog a ický ús a , Pří odo ědecká akul a, Masa yko a uni e zi a, Ko lářská 2, 61 137 B no, e-mail: [email p o ec ed]. Bydlení jako ýjimka, e ikce jako každodennos * Pa EL DoBoš1**, K iSTina JaM icHo á2, JaKuB MácHa2, onDřEJ MoHyLa2, oMan no oTný3, Ma Tina ůžičKo á2 1Pří odo ědecká akul a, Masa yko a uni e zi a, B no 2Fakul a ý a ných umění, Vysoké učení echnické B ně 3Filozo ická akul a, Masa yko a uni e zi a, B no Housing as an Excep ion, E ic ion as E e yday Li e abs ac : This a icle ocuses on e ic abili y and he e ic ion o he esiden s o one block o la s in a small sou he n Slo akian own. Mos o he building’s inhabi an s a e Roma, bu he p oblem o cul u al acism is in e connec ed wi h poli ical, economic, legal, and e en esea ch and ac i is issues. The a i- cle is based on socially commi ed e hnog aphic esea ch and he pe spec i e o c i ical human geog aphy. The heo e ical amewo k is in o med by he ge- og aphies o e ic ion, which g asp e ic ions as a becoming a ec i e p ocess. In his app oach he ocus is on no jus he s uc u al and o he causes o e ic- ion and i s nega i e consequences bu also and abo e all on he e ic ion ha is aking place in he p esen and ha empo ally goes beyond he ac o dis- placemen – i signi ies he las ing e ec o so e eign powe exe cised h ough h ea s o e ic ion and ‘home unmaking’ b ough abou by he wi hholding o i al in as uc u e. The analysis dis inguishes ou becoming phases. The i s one shows how enan s’ p eca i y is made when hei s igma isa ion as Roma in e sec s wi h he neolibe al impe a i es o indi idual esponsibili y asse ed by he own. In he second phase, he e ic ion begins, gi ing ise o a ec s o con usion, despe a ion, and ea . The hi d phase b ings esis ance o he a bi a y so e eign powe o he own au ho i ies. In he ou h phase he esis ance sees some successes, bu he own’s so e eign powe a he same ime expands i s spa iali y. The s a e o he e ic ion he e is no inal and i can s ill de elop in di e en ways. Keywo ds: e ic ion, e ic abili y, a ec , so e eign powe , enan s Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2: 123–147 h ps://doi.o g/10.13060/cs .2023.028 Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 124 Ú od Ten o ex se zaměřuje na p oblema iku z á y bydlení kon ex u omské menšiny na malém jihoslo enském měs ě. Analýza, k e ou zde předkládáme, je případem e ikce čili nuceného ys ěho ání, úzce spja ým s oms ím jeho ak é ů. Roms í šak nenahlížíme jako še ys ě lující p incip, nýb ž jako p oměnnou e složi é sple i p oměnli ých z ahů mezi lidmi, ěcmi a událos mi. To nám umožňuje jednak uchopi p oblema iku časop os o o ém kon inuu a jednak po ozumě i méně idi elným nuancím, k e é s upují do kolo oče yjedná aní bydlení. Děj e ikce není jednoznačný, kauzální a lineá ní, naopak je nepřed ída elný a kom- plexní. Ve sple enci událos í igu ují společně přede ším samo ný oby ný dům, jeho nájemníci1, měs ské au o i y a náš ýzkumný ým. Náš ýzkumný ým je ansdiscipliná ní a zah nuje osoby ůzných obo o ých zaměření (an opologie, design, a chi ek u a, geog a ie), nicméně en o ex je psán přede ším z pe spek- i y k i ické humánní geog a ie. Ta e s é ak uální ozšířené podobě p opojuje pe spek i u sociální ědy a pe spek i u mo ální a poli ické ilozo ie pa ně íce než sociologie nebo an opologie (zde Ba ne , 2017; C esswell, 1996; Rose, 2010; Smi h, 2000; Sp inge , 2013, 2016a; Woodwa d, 2014). Tex ychází z e nog a ického ýzkumu, k e ý p obíhal mezi le y 2020 a 2022, nicméně ým e énu jiné ses a ě působil již od oku 2018 a jeho ak i- i y něm s ále pok ačují. E nog a ickým e énem je bý alé důlní měs o na jihu Slo enska s populací přes 10 isíc oby a el. S ěžejním zájmo ým bodem našem e énu je měs ský oby ný dům „Komíňák“2, e k e ém na počá ku ýzkumu žilo přes 120 nájemníků, z oho íce než polo ina dě í. Ten o ex se p imá ně ěnuje nedá ným událos em, k e é nakonec yús ily e ikci domu, a o ázce, jak se o o dění p omí lo do každodenních ži o ů jeho oby a el a jak se é o každodennos- i usadilo. Se ačnos a palči os e ikce (mající nedozí né následky na k ali u ži o a nájemníků), p ůběžné eakce naše jako ýzkumníků i kýžených designé ů sociální změny a eakce samo ných nájemníků jsou případo ou s udií, k e á uka- zuje, že e ikce je p oces, e k e ém se mísí lokální dynamiky s nadlokálními, a že nelze jednoduše na y o kauzy apliko a mus boje u lačo aných p o i mocným. Abychom edy ukázali, že ( omské) e ikce se případ od případu liší a že naše (e nog a ické a designé ské) in e ence jsou nejen nedílnou součás í jejich ý oje, ale aké mohou udá a jejich smě , přiklonili jsme se ke k azi kompa a i ní ana- lýze našeho případu s e nog a ií e ikce Michela Lancioneho (2017, 2019). V ex u ak na náš případ aplikujeme Lancioneho ozdělení e ikce na č yři áze, k e é nám slouží jako analy ický nás oj a jako šablona. I eo e ický ámec máme u či ých aspek ech podobný omu, k e ý uží á Lancione, p o ože i on se 1 Ve snaze o gende o ě neu ální jazyk se dále snažíme s řída mužský a ženský od, pokud mlu íme o skupině osob nebo jedno li cích, k eří zah no ali ůzné gende y, zá o eň šak od é o snahy upouš íme, obá áme-li se, že by o na ušilo s ozumi elnos ex u. 2 Zauží ané ne o mální označení oby ného domu bylo op o i sku ečnos i pozměněno. S a i 125 zajímá o nas á ání e ikce a její a ek i ní s ánku, nicméně našem případě ho obohacujeme i o eo ie su e énní moci a „ ušení domo ů“. Lancioneho áze napl- ňujeme jiným obsahem, jiným ý ojem událos í, značně odlišným od oho, k e ý se odeh ál Buku eš i, kde se za ys ěho á ané nájemnice pos a ilo p ůběhu p ocesu mnoho ak i is ů. Lancioneho „p ocesuální me odologii“ e ikcí kládá- me do odlišného kon ex u s odlišným p ůběhem e ikce. Zajímá nás pak zejména, jak p obíhající p oces e ikce působí a ek i ní o ině a jak posléze ůzné emoce ak é ů a ují en o p oces jeho disku zi i ě i ma e iali ě. Ukazuje se například, že su e énní moc edení měs a může při p ocesu e ikce působi i jinak, než že yžene oby a ele domu na ulici, a při om a o působení a a ek y nejsou o nic méně niči é p o lidské ži o y. Neolibe ální acionali a, jejíž s ě onázo čas o e ikce osp a edlňuje (Nowic- ki, 2017; Sp inge , 2015), předpokládá, že i bydlení má bý přede ším p os o em konku ence. Tím ylučuje jedno li ce a skupiny, k eří ámci ní nemají bý do- s a ečně konku enceschopní. Důsledky oho o yloučení jsou pak každodenně pociťo ány na ělesné ú o ni a ek ů a emocí. Jsou pociťo ány na o ině každo- dennos i, edy přesně am, kde působí e nog a ický ýzkum. P o o p o s udium mocenského z ahu mezi ins i ucemi s á u či měs a, k e é p osazují neolibe ální acionali u, a p ocesy yloučení „musíme přesunou náš pohled od ob yklých mís , kde očeká áme, že u idíme pří omnos moci [např. policejní azie, o e ře- né p o es y], k (…) událos em každodenního ži o a, během nichž se odeh á ají ůzná, ale zcela konk é ní lidská neš ěs í“ (Das, 2007, s. 163–164). O každoden- nos i pak lze mlu i p á ě díky omu, že k inálnímu nucenému ys ěho ání oby ného domu nakonec nedošlo, ale na zdo y omu je (zbylými) nájemníky do dnešního dne e ikce zcela by os ně pociťo ána. E ikce jako p oces a poli ika a ek u Cílem je ukáza e ikci jako komplexní p oces a oz íje ak ýzkum e ikcí, k e ý akcen uje jejich p ůběho ou p oměnli os a di e encující nas á ání. Ukazujeme, jak ypadá p opojení é o doposud publikačně nepříliš poče né, a šak součas- nos i se oz íjející (Bake , 2017, 2021; Ga boden a Rosen, 2019; Lancione, 2017, 2019; Pu se , 2016; Wilhelm-Solomon, 2016, 2021) pe spek i y na e ikci s angažo aným e énním ýzkumem, jehož cílem je ys ěho á aným lidem nebo lidem oh ože- ným e ikcí asis o a . Náš ýzkumný ým p o o o e řeně igu uje jako ak é , k e- ý se sám s al součás í zkoumaného enoménu. V ako ém dění h aje důleži ou oli poli ika a ek u, jejíž analýza se ysky uje soudobých publikacích o geog a- ii e ikcí (Bake , 2017, 2021; B ickell e al., 2017; Lancione, 2017, 2019; Wilhelm- -Solomon, 2021). Její ozbo našem případě ukazuje, jak je lidem su e énními měs skými au o i ami, jež dům pře ářejí „p os o ýjimky“ (Agamben, 2005, 2011), jednak „ ušen domo “ (Bax e a B ickell, 2014; Bu ell, 2014; Nowicki, 2014) a jednak odpí án po enciál ží jejich las ní ži o ozmani ěji než jen a ek u ne- jis o y, s achu z ys ěho ání a sklíčenos i z ušeného domo a. Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 126 Zkoumanou e ikci nas a o alo oznámení o nep odloužení nájmu, jež bylo šem nájemníkům by o ého domu „Komíňák“ do učeno na konci září 2020, čase začá ku chladného podzimu a d uhé lny pandemie co idu-19. Naším zámě em bylo již před e ikcí nacháze ces y ke zlepšení ži o ní si uace nájemní- ků, přede ším es o áním služeb měs a jakož o posky o a ele bydlení objek u, yjedná áním s jeho edením, nabízením po adenských služeb ohledně g an- o ých příleži os í p o budo ání sociálního bydlení a sys ema ickým hledáním s a egických pa ne ů k řešení nepřízni é si uace oby a el „Komíňáku“. Ačkoli iziko ys ěho ání oby a el – zhledem ke smlou ám uza í aným ždy jen na ři měsíce – bylo ždy mezi nájemníky la en ně pří omné, eakce měs a, zejména zhledem k jejímu načaso ání, přek apila nejen je, ale i nás a byli jsme nuceni nějak se k ní pos a i . Nejis o a, co dál nas ane, je ak e énu po celou dobu pří omná. I p o o no ějších e nog a ických přís upech k e ikci, jako jsou na- příklad y od Michela Lancioneho (2017, 2019), můžeme zcela explici ně naléz odkazy na inspi ace „an opologii s á ání se“ (Biehl a Locke, 2017) a geog a ii dnes ozšířené „ne ep ezen a i ní eo ii“, k e á se blízce zajímá o poli iku a ek u (Simpson, 2020; Th i , 2007). V ěch o přís upech jde o speci ický přís up k času: ždy nas á á něco dal- šího odlišného, co ychází z i uálního po enciálu ak uální pří omnos i, a o y- áří i nu nos akcep o a nas á ání e s é e ice (Deleuze, 1994; Deleuze a Gua - a i, 2010; May, 1994, 1995; Newman, 2001, 2005). Nas á ání e ikce může bý o iž ysoce hizoma ický i ysoce di e encující p oces (Wilhelm-Solomon, 2016). Rhi- zoma ickou a nas á ající po ahu, jakou přisuzuje zkoumanému e énu, pak musí nu ně nabý i samo ná e nog a ie. Komplexi a e énu, e k e ém p obíhá e ikce, na nás jako na účas níky dění e énu apeluje přijmou p agma ickou odpo ěd- nos e smyslu odpo ědí na o ázku, co je p á ě eď pa ně nejlepší uděla dále. Nikoli e z ahu k obecné o ázce, „co je ‚nejlepší‘, ale e z ahu k poho o ému odhadu, co je nejlepší p o eď“ (Rose, 2010, s. 343). E ika p agma ické odpo ěd- nos i se neřídí nějakým anscenden ním ideálem sp a edlnos i, ale je pozo ná „k podmínkám dialogu a odez y, sk ze něž jsou je ící se nesp a edlnos i ozpo- zná ány a ad eso ány (anebo nejsou)“ (Ba ne , 2017, s. 270). U ě šiny dosa adních ýzkumů e ikcí se p obíhající a nas á ající o ina p ocesu málokdy akcen uje. Na jedné s aně igu ují ýzkumy, k e é se zabý ají příčinami e ikcí, edy minulos í, k e á způsobila e ikce. Na s aně d uhé igu ují ýzkumy, k e é se zabý ají důsledky e ikcí p o ys ěho ané oby a els o, edy budoucnos í po p oběhnu ší e ikci. Obě y o ě e ýzkumů jsou podchyceny obo ech p á ní ědy (jak p á ní předpisy ne/umožňují p oběhnou e ikce, e- spek i e jak p á ní předpisy posléze ne/asis ují ys ěho aným lidem), sociální p áce (jak je možné asis o a lidem, jimž h ozí e ikce, aby e ikce nep oběhla, espek i e jak lze p aco a s lidmi, k eří zažili e ikci, aby se nega i ní důsledky e ikce minimalizo aly) nebo sociologie (jaké jsou společenské s uk u ální příči- ny e ikcí, espek i e jaké jsou sociální dopady e ikcí jak p o společnos , ak p o ys ěho ané lidi) (Vols e al., 2019). Do jmeno aných d ou ě í ýzkumu a do S a i 127 jmeno aných akademických obo ů spadají i současné ýzkumy e ikcí českém kon ex u (např. Kupka e al., 2021; Walach e al., 2021). Vě šina soudobých ýzku- mů e ikce se udíž zaměřuje na s upní okolnos i, k e é k e ikcím edou, a na ýs upní okolnos i, k e é z e ikcí znikají. Je ak opomenu de ailní pohled na okolnos i samo ného p obíhajícího p ocesu ys ěho á ání. „Jednoduše řečeno, máme ýbo ná ys ě lení p oblémů, p oč se e ikce dějí a co jsou jejich dopady, nicméně máme nedos a ek ys ě lení p ků a p ocesů, k e é p ak icky y ářejí a komplikují [p obíhající] e ikce.“ (Bake , 2021, s. 797) V om o bada elském kon ex u něk eří au oři olají po posunu od ýzkumu e ikcí k ýzkumu p ocesu ys ěho á ání („e ic ing“) (Bake , 2017, 2021; Ga - boden a Rosen, 2019; Pu se , 2016). E ikce je u chápána nejen jako p obíhající událos ys ěho á ání, ale i jako ši ší p oces, jehož p ůběh není omezen jen na samo ný, ob ykle násilný ak ymís ění bydlících z jejich domo ů, ale obsahuje i předcházející h ozby e ikcí nebo následné ezis en ní či pokořené jednání y- s ěho aných. Ga boden a Rosen (2019, s. 655) zdů azňují „ ýznam času, kdy ná- jemník může ží pod h ozbou e ikce, ale je nicméně s ále e s ém domě a ud žuje z ah s p onajíma elem“. Ten o čas může bý naplněn nejis o ou, emocionální úzkos í a zejména na ušením předpo ědi elné kon inui y lidského ži o a, neboť není jis é, co bude dál. „Nucené e ikce jsou škodli é p ocesy, k e é z aňují, zne- pokojují a pře á ají před, při i po p oběhnu í ys ěho ání.“ (B ickell e al., 2017, s. 11) P ocesuální poje í implici ně zachycuje e s é klíčo é publikaci i Ma hew Desmond (2016). Bake (2021, s. 804–805) o o no é poje í po ažuje za „odklon od chápání e ikce jako indi iduální událos i či ýs upu na konci u či é p ocedu y k nímání, jak e ikce p odukuje, de e minuje, uza í á nebo oz olňuje čas. P o o je řeba b á ys ěho á ání jako a ek i ní z ah mezi časem a p os o em.“ V současné k i ické humánní geog a ii e ikcí se nas á ající časop os o o é poje í e ikcí dos á á do popředí a je ob ykle p opojo áno s ýzkumem p ak- ik „ ušení domo a“, k e ý je komplemen á ní k ýzkumu „ oření domo ů“. „Rušení domo a je pods a ě k i ika cen ali y p oblema iky oření domo a li e a uře o domo ě“ (Bax e a B ickell, 2014, s. 134). Jak anglo onní přehledo- é li e a uře o klasických a k i ických s udiích domo a (Blun a Dowling, 2006), ak české přehledo é li e a uře (Gibas, 2017; Vacko á a Galčano á, 2014) je sice možnos ušení domo a nějak implici ně pří omna, je ale zcela zas íněna sou- s ředěním se na ozeb ání ozmani ých p ak ik oření domo a. Nicméně p o- cesech e ikce je k i ický pohled na p ak iky ušení domo a klíčo ý, a o p á ě i jejich kop odukci s p ak ikami oření domo a (Bu ell, 2014; Nowicki, 2014). „Obecně je během lidského ži o a domo ořen, ušen a pře ářen, a o podléhá zdánli ě nekonečnému množs í ak o ů: inančním, odinným, sociopoli ickým a dalším. Domo se může p oměni z mís a bezpečí na mís o s ádání a násilí i zpě .“ (Nowicki, 2014, s. 788) E ikce časop os o o ě p obíhá a uší domo y a během oho nega i ně o li ňuje lidi, k eří jsou e ikcí pos iženi. B ickell e al. (2017, s. 3) na hují příkla- dy o ázek, k e é bychom si měli klás : „Jaký je z ah mezi nes álos í p onájmu, Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 128 nucenými e ikcemi a ši šími ekonomickými a poli ickými p ocesy? Do jaké mí y nás nucené e ikce podněcují ke zno up omyšlení spojení mezi domo y, ěly a p os o y? Jak jsou e ikce mobilizo ány napříč ůznými a ek i ními, emo cio- nál ní mi a ma e iálními kon ex y?“ V poli ice a ek u je běžné u ažo a , že každý člo ěk má u či é a ek i ní kapaci y ůzno odě o li ňo a s ůj ži o a p os ředí, kde se nachází (Simpson, 2020; Th i , 2007). V případě ušení a ys ěho á ání z domo ů „a ek i ní kapaci y a po enciali y (…) nejsou jen o li něny jako ed- lejší e ek e ikce a jiných o em ymís ění; naopak jsou přesně ím, co je lidem uk adeno“ (Wilhelm-Solomon, 2021, s. 977). Lidé z ácejí kon olu nad s ými ži- o y a jsou čas o ydáni napospas dění a z ahům, na k e é nemají možnos mí jakýkoli li . Je jim ušena i možnos ží si las ní ži o podle olby, k e á alespoň čás ečně pochází od nich samo ných. Může bý ušen například lidský po enciál mezi sebou o mo a kolek i , k e ý je schopen pos upo a poli icky společně. Časop os o y p obíhajících e ikcí se ak mohou s á a „p os o y ýjimky“, jak o nich u ažuje Gio gio Agamben (2005, 2011). V nich lidé nejsou uchopeni jako adek á ní součás společens í lidí, ale jen jako „pouhý ži o “, lidský ži o ze společnos i yloučený a dehumanizo aný. P os o y ýjimky, kde se mimořádná událos e ikce s á á no mální ěcí, čas o zniká kon ex ech, nichž poli ické au o i y yužijí nenadálé a neob yklé událos i k omu, aby z jimi sp a o aných měs ských ob odů ymís ili nech ěné oby a els o, například oby a els o chu- dé nebo oby a els o odpo ující au o i ám (Adams e al., 2009; Zhang, 2017). Pod- s a ou s a ů ýjimky je, že poli ická su e énní moc je schopna a ocho na zacho a se k nech ěným lidem jakkoli nesp a edli ě bez ohledu na jakoukoli legali u či legi imi u. Ten o s a se p os o ech ýjimky šak s á á ajícím a ajícím se s á á i auma z p obíhající e ikce p o lidi, k eří p os o ech žijí (Adams e al., 2009, s. 632). A pagian a Ai ken (2018, s. 448) dodá ají, že případě ěch o lidí se „nejis o a s á á šední ěcí, dokud není dlouho ající pomalé násilí ykořeně- ní z no mali y pře ušeno auma em ymís ění [z domo a]. Ta o jednání lidem nucují p á ní liminali u a p os o o ou nes abili u.“ E ik abili a, e ikce a omské oby a els o V případě lidí omské e nici y na Slo ensku, k eří jsou ěmi pos iženými e zde analyzo ané e ikci, lze iden i iko a něk e é s uk u álnější příčiny, p oč se da- ném kon ex u s ali ak é y p ocesu. Příčiny y ě ají ze s igma izace, ma gina- lizace a seg egace omského oby a els a p os ředí s řední a ýchodní E opy (Če nušáko á, 2020; Mihály, 2019; O , 2021; Powell a Le e , 2017). Od de adesá- ých le 20. s ole í na Slo ensku p ak icky neexis uje k ali ní by o á poli ika, k e- á by sys ema icky řešila po řeby lidí z ůzných čás í socioekonomického spek a. Neolibe ální é o ika, podle níž je nájemné bydlení pochybné a las nické bydle- ní by mělo bý aspi ací šech, od áží „s ále íce se ozšiřující ideologii, jež ámuje nucené e ikce lidí s nízkými nebo žádnými příjmy jako mo álně osp a edlni el- né“ (Nowicki, 2017, s. 123). Na chudé Romy na maloměs ě je ak čas o nahlíženo S a i 129 s opo žením už jen p o o, že nejsou las níky bydlení. Kdo s é bydlení konku- enčním p os ředí ne las ní, o bydlení nájemné může akřka kdykoli přijí . Pře á ající h ozba z á y bydlení se li e a uře zabý ající se omskou p oblema ikou nazý á ek i abili a ( an Baa , 2016) čili i uali a ys ěho ání. Huub an Baa (2016, s. 214) de inuje e ik abili u jako neus álou „možnos bý ys ěho án z mís a přís řeší“ a spojuje ji se snahou měs a obcí ymís i omské oby a els o ze s ých sp á ních ob odů. Ve s igma izaci omského oby a els a je o iž s ále čas o pří omna s e eo ypní idea Romů jako nomádů, k e ým las ně měni mís o s ého příby ku nu ně ne adí a k eří s ejně nedokážou „zakořeni “ mís ní komuni ě ak, aby jí byli (ob ykle ekonomicky) p ospěšní ( an Baa , 2011). Si uace e ik abili y na azuje na údajné „upřímné“ snahy měs a obcí „zak- i ni “ omské oby a els o, edy snahy, o k e ých už je dopředu známo, že se nemají po és , jak ukazuje i případ měs ských au o i našem e énu. Měs ské au o i y ím ep odukují „‚z yky a sklony‘ ě šino ého oby a els a (…) dehu- manizo a omské oby a els o“ ( an Baa , 2012, s. 1297). Koncep y e ikce a ek i- abili y podle an Baa a jsou edy koncep y, k e é upozo ňují na nesp a edlnos , nicméně na d uhou s anu nejdou dále za kul u ně s uk u ální analýzu. P ocesuální koncep ualizaci e ikce a e ik abili y omského oby a els a lze naléz u Michela Lancioneho (2017, 2019), p o k e ého je ypické příliš neoddělo a s ou e nog a ickou a ak i is ickou p áci. Jeho „p ocesuální me odologie“ yzd i- huje nejen kul u ně-disku si ní o inu e ikcí, jež pře ládá u an Baa a, ale pře- de ším její ži ou ělesnou a ma e iální o inu, k e á umožňuje zkouma a ek i ní o inu e ikčního p ocesu. Lancioneho p ocesuální me odologií se om o ex u inspi ujeme, když ozdělujeme p oces e ikce na č yři pos upné, a šak mnohdy se p olínající áze. Mezi Lancioneho a naším případem si lze na zdo y omu, že se jedná o jiné kon ex y (dané nejen dicho omií hla ní měs o s. maloměs o), šim- nou u či ých přek y ů, k e é umožňují u ažo a o ázo i ém p ocesu i nám. Lancione případě s ého p ocesuálního ýzkumu (2017, 2019) ozděluje p oces na áze oření p eka izace oby a els a buku ešťského e ik o aného domu. P ní ází je „před- áření“ („p e-making“) p eka izace, níž kop oduk- ce asizo aných p ocesů s igma izace a ylučo ání z majo i y a kapi alis ických p ocesů neolibe alizace, komodi ikace bydlení a gen i ikace způsobily elokaci Romů do s a ších domů s nek ali ními podmínkami p o bydlení. „Bydlení se dos alo do klíčo ého z ahu se současnou u bánní p eka izací“, což je způsobe- no pos socialis ickým s á em jeho oli spojence olného hu s bydlením, k e- á se děje bez ohledu na ekonomické po řeby a p á a oby a el (Lancione, 2019, s. 185–186). Tak se y ořilo podhoubí p o e ikci, k e á se začala p ak icky ode- h á a e d uhé ázi, naz ané „u- áření“ („in-making“) p eka izace. V ní měs o po p i a izaci by o ého domu no ému maji eli, k e ý odmí l p odlouži bydlícím smlou y, yužilo policejního apa á u, aby bydlící ys ěho alo na ulici bez oho, aby zajis ilo no é adek á ní bydlení. Tře í áze je pojmeno ána „od- áření“ („un-making“) p eka izace. Během ní e ik o aní oby a elé odmí li opus i p os o ulice před s ým bý alým domem Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 130 a o mou pře oření oho o eřejného p os o u domo p o i e ikci p o es o a- li. Vy ořila se „nepřed ídaná a ek i ní a mos é a“ podněcující ezis enci, neboť en o p o es byl zp u ene gický, měs o s ním nik e ak nepočí alo a ne ědělo, jak eago a (Lancione, 2017, s. 1019). Pos upně se k ymís ěným oby a elům přidalo množs í ak i is ů a společně celá ezis ence pře os la odpo p o i celé měs ské poli ice bydlení. „Okupace chodníku [ ymís ěné oby a ele] samé i jejich poli ic- ké požada ky mnohým z idi elnila a z ělesnila poli iku p o mnohé.“ (Lancione, 2019, s. 187–188) Přes ože při bydlení domě lidé příliš neope o ali jako jedno ná komuni a, při bydlení na ulici ak ope o a začali a „začali o sobě mlu i jako o jednom lidu. Jejich cílem bylo získa bydlení p o celou komuni u.“ (Lancione, 2017, s. 1021) Konečně č á áze se nazý á „zno u- y áření“ („ e-making“) p eka izace a je edena eakcí měs ských au o i na ázi předchozí. Měs o se sna- žilo zmaři ezis enci ý oky o její nezákonnos i. To bylo podpořeno se ačnos í ži o a na ulici bez přicházející změny, kdy množs í lidí pos upně z a ilo pod- a nou ene gii a ods ěho alo se p yč (Lancione, 2019, s. 188–189). Poslední zby ky bý alých oby a el domu byly ak po oce e ik o ány pod uhé, en ok á z ulice. P ocesuali u Lancioneho ýzkumném snažení edou y o o ázky: Jak se his o ický kon ex p o íná se současnos í? Jak je člo ěk při e ikci a ek o án? Co může člo ěk děla p o ezis enci? Jak je ins i ucionální moc po enciálně opě o - ně u zena? Podle Bake a (2017, s. 156) bychom měli „b á ú ahu a ek i ní a emocionální moc e ikce jako ýznamný p ek oho o p ocesu i jeho důsledků“. E ikce není jednoduše jen p oces, k e ý nas al, odeh ál se a skončil. E ikce je p oces, k e ý sice nu ně ychází ze si uace e ik abili y, ale po é může nas á a elmi ozmani ě, és k nečekaným událos em, přináše zp u nepředpokládaná dění a podněco a ůzno odé a ek y. Naším příspě kem ke s udiu e ikcí je pak analýza, jak a ek y ys ěho á ání dokážou bý des uk i ní smě em k lidským ži o ům a domo ům i bez samo ného p ak ického p oběhnu šího ys ěho ání. Me odologie Náš in e discipliná ní ýzkum je založen na íce o kombino aných me odách sociálních ěd a designu. P o zábě oho o článku je nejdůleži ější me oda, k e- á se blíží omu, co něk eří au oři nazý ají „pa chwo k e hnog aphy“ (Gökçe e al., 2020). „Pa chwo k“ p o o, že ýzkumný ým je sice kon ak u s e énem od oku 2018, nicméně se nejednalo o pří omnos kon inuální. Jinými slo y, ýzkum nebyl od samo ného počá ku založený na dlouhodobém poby u e énu, ale na in enzi ním a p a idelném dojíždění do něj. Co by se na počá ku dalo označi za nadesigno anou „pa chwo ko i os “, začalo bý oce 2020 ynuco áno aké p ak ickými okolnos mi. Členky ýmu p o o pořádaly p a idelné „ ýjezdy“ do e énu, k e é ob ykle aly několik dní a ořily (a s ále oří) ona ůzná políčka („pa ches“) ýzkumu. Další čás i pa chwo ko é e nog a ie pak ořil i uální kon ak (s o . Dalsgaa d, 2016), k e ý členo é ýmu ud žo ali s klíčo ými in o - má o y z e énu. S a i 131 P o zásadní období mezi s pnem 2020 a březnem 2021 se jeden z členů ýmu do zkoumaného e énu přes ěho al a om období, dá se říc , je yzická a íce- méně nepře ži á pří omnos e énu s ěžejní jednak p o podpo u nájemníků nepřízni é ži o ní si uaci a jednak p o e nog a o ání akřka e službách desig- nu, jenž má přijí s ná hem řešení palči é si uace. Ten o člen ýmu má nejp e za cíl působi sk y ě a nas ěho a se jako nájemník do oby ného domu „Komíňák“. Sk y ě z oho dů odu, že jeho pů odní ole měla bý založená na es o ání služeb měs a a mapo ání o málních a ne o málních p ocesů e z ahu k nájemníkům měs ského oby ného domu. Tak by ím o sk y ým ýzkumem neoh ozil nikoho z oby a el, jelikož by nebyl na objek u exis enčně zá islý a mohl by bez é o pře- kážky dokumen o a konk é ní p oblema ické ži o ní podmínky domě, aby designé ky z ýmu mohly zkouše přicháze s konk é ními řešeními. Ten o plán nicméně selhá á, neboť mu měs ské au o i y neumožňují o by „Komíňáku“ zažáda . Zabydluje se ak jinde a do domu p a idelně dochází. A šak po da u, kdy se s a e ik abili y oby a el by o ého domu přelí á do p ocesu e ikce, člen ýmu začíná igu o a jako přiznaný ýzkumník a laický e énní sociální p aco - ník a dále působí sk y ě pouze ůči měs ským au o i ám. Oby ný dům „Komíňák“ sloužil pů odně jako dělnická uby o na, po e o- luci jako sídlo daňo ého úřadu. V d uhé polo ině de adesá ých le oho o účelu přes á á bý po řeba, dům p ochází ekons ukcí a začíná slouži jako náh adní bydlení p o nájemníky z jiných měs ských by ů, k e ým je předčasně ukončen nájemní z ah. V domě jsou by y s jednou oby nou mís nos í, nicméně měs ský- mi au o i ami jsou do nich umisťo ány až jedenác ičlenné domácnos i. Přepl- něnos by ů lze dokumen o a i ím, že plocha by o ých jedno ek se pohybuje mezi 16,81 a 33,89 m², a podle še ření z lis opadu oku 2020 de í i z 23 uby o a- ných domácnos í žije pě a íce členů. Celkem zde é době žije 129 nájemníků a z oho 70 dě í. Měs ské au o i y šak e s ých yjádřeních ýkajících se domu nikdy k jeho přeplněnos i nepřihlížejí. T adičně domě žijí lidé s nízkými příjmy by o é nouzi a čás z nich nedisponuje ani podpů nou sí í ši ší odiny. Vě - šina z nich je příslušníky omské komuni y na Slo ensku. Mezi nimi nechybějí ani íce z ani elné ka ego ie osob jako ma ky samoži i elky, lidé důchodo ém ěku, osoby se zd a o ním pos ižením, osoby oh ožené zá islos mi nebo osoby po ýkonu es u. Z láš ním speci ikem nájemného bydlení domě je, že nájem- ní smlou y jsou uza í ány ždy jen na ři měsíce, přes ože něk e é domácnos i am nájemním pomě u žijí i 10 le . Počá ek ýzkumu se da uje do oku 2018, kdy členky ýmu p o ádějí p - ní kolo ozho o ů s domácnos mi žijícími „Komíňáku“. Celkem je p o edeno a nah áno 20 polos uk u o aných ozho o ů. Zá o eň si členky ýmu pořizují zápisky ýkající se s a u domu a a mos é y něm. Po é následuje kolo polos uk- u o aných ozho o ů s předs a i eli měs a, i nah á ání odmí ají. Při dalších ýjezdech členů ýmu následují další spíše ne o mální ná š ě y oby ného domu a na azo ání kon ak ů p o možnos i následných nes uk u o aných ele onic- kých a i uálních komunikací s oby a eli domu, k e é se od é doby odeh á ají Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 138 ané a ek i ně o li ňuje jako ak uální pří omná h ozba, k e á se může kdykoli začí ykoná a . Výzkumný ým dále na ak ualizo ané dění eaguje ím, že jeho člen, k e ý je é době na počá ku s ého kon inuálního, yzicky pří omného e - nog a ického pozo o ání, nájemníkům zcela přizná á s ou pozici a začíná pů- sobi čás ečně jako ýzkumník a čás ečně jako laický e énní sociální p aco ník, k e ý získá á zpě jejich dů ě u ým. V é o ázi se pozicionali a ýzkumného ýmu edy zcela přesunuje od u ažo ání o možnos ech dialogické spolup áce s měs em ke snahám o asis enci a pomoc ys ěho á aným lidem, neboť je zřejmé, že na azo ání bližšího koope a i ního z ahu mezi nájemníky a ýzkumným ýmem je je , k e ý měs ské au o i y mo i o al ke spuš ění e ikce. To zá o eň nu ně znamená s oupi do pozice ůči měs u, k e á se o e řeně a explici ně sna- ží p o i jeho jednání zak oči , ať o mou p á ně poučených dopo učení nájem- níkům, nebo o nou yuži ím možnos i p á ního napadení ozhodnu í měs a. I zde podobně jako u Lancioneho s udie přechod od e ik abili y k e ikci zname- ná adikální pok ok ušení domo a. To ukazuje následující áze. Fáze ře í: ezis ence p o i e ikci Dne 31. 10. přichází da um, kdy mají bý lidé z oby ného domu již ys ěho áni. Vě šina ale zůs á á, neboť nemá kam jí . Měs ské au o i y, jak slíbily, odpojují o- pení. Oby a elé jsou é době již ubezpečeni ýzkumným ýmem, že nemohou bý ys ěho áni bez soudního příkazu a že s ýzkumníky spolup acující p á ník je bude obhajo a . P oblémem přes o začíná bý s ach, že kdykoli mohou přijí policis é yklíze dům a aké s ach z blížící se zimy, k e ou bude bez opení by- ech ná očné přečka . Za ímco p ní s ach je p á ně neopods a něný, d uhý se začíná ak uálně naplňo a . Mezi lidmi se po odpojení opení začíná šíři áma, že měs o se chys á odpoji i odu, přes ože o o nikde u edeno nebylo. Jenže nikdo si není jis ím, co může nas a , když měs o ne áhá před zimou odpoji ope- ní a eplo y by ech klesají. Teplo a zduchu je aké ma e iali a, k e á a ek uje a činí ak s upňo i ě (Ande son a Wylie, 2009): nízká eplo a jinak než ysoká. Odpojení opení se ukazuje bý ý aznou p ak ikou ušení domo a, jak ma e i- álním, ak imagina i ním slo a smyslu. Za ímco p ním smyslu o má li na lidské zd a í a díky nízkým eplo ám by ech lidé (přede ším dě i) začínají bý p a idelně nemocní, d uhém slo a smyslu o o li ňuje lidské poci y „domác- kos i“ (Gibas, 2017; Vacko á a Galčano á, 2014) a by y přes á ají bý oním mís em domácího „ odinného k bu“, jak se me a o icky y áří soulad epla a domo a e eřejném disku zu. Co předs a uje domo , je ždy elmi podobné p o osoby p eka izo ané a osoby kolonizo ané, obou případech ob ykle nad ím o mís- em mají o iž ě ší moc lidé odjinud (Massey, 1994). Napě í domě se s upňuje a dochází i ke spo ům mezi ěmi, k eří mají možnos nějakého no ého bydlení, a ěmi, k eří u o možnos nemají. Měs ské au o i y opě přilé ají olej do ohně a s ým jednáním přiži ují zma ení, nejis o u a nedů ě u mezi lidmi. Ci ujeme plném změní zpomínku z e énu člena ýmu: S a i 139 Já už si nepama uji přesně jméno oho člo ěka, ale přezdí ají mu Zo o. Vlas ně jsem si po ídal s lidmi na chodbě, on yšel a e elmi zlé náladě na mě zakřičel, že p oč pomáhám cikánům a že jes li ne idím, jak o u zdemolo ali. Vlas ně se snažil yme- zo a , že on není en, k e ý je soud žný s ěmi lidmi okolo, co am bydlí. Byl en den e měs ě a slíbili mu, že mu přiřadí by na [jiné ulici], akže on se na o upnul a na- jednou se už necí il bý jedním z Komíňáku, akže os ře ys oupil ůči mně i lidem okolo. A na d uhý den se ukázalo, že o byla jen áma z oho měs a, že jen na aho ali jako jeho i os a ní a las ně že se nebude s ěho a . Najednou se změnila i a jeho pozice a las ně najednou už byl součás í é by o ky a jinak nímá i u mou agendu, kdy jsem jim ch ěl pomoc s ím bydlením a po ídal jsem jim o om soudním spo u. Sku ečnos , že mnoho lidí z oby ného domu nemá kam jinam jí , a sku ečnos , že měs o (přede ším odpojením opení, yh ožo áním policejním ys ěho áním a ma ením oby a el éma u šance na náh adní bydlení) upla ňuje p axi s ou snahu o ušení domo ů, edou k počá ku ak i ní ezis ence p o i e ikci. Rezis en- ce edy našem případě není ak i i ou, k e á se děje am, kam moc nedosahuje a kde je nějaký p os o s obody od moci, jak bý á ezis ence koncep ualizo ána něk e ých ji oman izujících podobách. Rezis ence je našem případě odpo ě- dí na moc su e éna, bez pří omnos i moci by neexis o ala. „Jakmile nahlížíme na ezis enci jako na e lexi oz inu í moci a jako na její diagnos iku, spíše než jako na její p o iklad, p os o o os dominance/ ezis ence začne bý mnohem íce p ople ená.“ (C esswell, 2000, s. 266) Podobně p ople ené pak začínají bý i p ak- iky ušení domo a dominující mocí a p ak iky (zno u) oření domo a z pozic ezis ence. Jakmile je odpojeno opení, ýzkumný ým a oby a elé domu začínají p a i- delně měři eplo u domě a zaznamená a ji jako důkazní ma e iál do budoucí- ho soudního spo u. Výzkumný ým začíná zjišťo a , jaké má možnos i, jak doda do by ů alespoň přenosné elek ické adiá o y a přímo opy. Nakonec se po yuži í ůzno odých kon ak ů ýmu podařilo nasbí a 30 ako ých spo řebičů, k e é jsou p opůjčeny přede ším bydlícím odinám s dě mi. P o případ, kdy y o spo řebi- če, jsou-li p á ě zapnu é e elkém poč u, yhazují elek řinu, se podařilo získa klíč k mís nos i s elek ickými jis iči a namnoži ho, aby si oby a elé šech by ů byli schopni sami dojí jis iče nahodi zpě . Opě o né u áření domo a edy ždy unguje p olnu ě s ušením domo a, na každou p ak iku nebo incidenci ušení domo a eago ala jiná p ak ika, k e á se „domáckos “ snažila zno u oři . Nelze šak pojíma o o zno uu áření jako u edení do pů odního s a u před událos - mi, k e é domo na ušily. Kupříkladu do by ů no ě umís ěné přenosné elek ické adiá o y a přímo opy nikdy nez ládají y opi by do eplo , na k e é byli oby a- elé z yklí z minulých zim. Podobně poci y ohledně „domáckos i“ by ů se lidem jednoduše nena acejí do doby před e ikcí. Nikoli, e zno u oření domo a se ždy jedná o e lexi událos í, jež domo uší, a o eakci na ně z pozice ezis en- ce. Zaží ání domo a je i om o případě (a přede ším om o případě) spíše p oměnli é a o e řené des abilizaci, domo není pouze s abilním a de ini i ním mís em zakořenění, bezpečí a před ída elného ži o a (s o . Gibas, 2019). Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 140 Ta o áze odpo ídá Lancioneho (2019, s. 187–188) ázi „od- áření“ p eka i- zace. Lidé z Komíňáku e s ém odpo u p o i e ikci nezabí ají ulici před domem, z něhož jsou ys ěho á áni, jako se omu s alo při e ikci Buku eš i. Vě šina z nich šak p ak icky zabí á onen dům, ze k e ého měli bý již é o době p yč, ím, že něm y á á. Musejí se po ýka s mocenskými p ak ikami ušení s ých domo ů, ale zá o eň se snaží za pomoci ýzkumného ýmu s é domo y aké zno uu áře , ačkoli měs o jim je nadále uší. Souběžně se příkaz k ys ěho á- ní dos á á k soudu a během d uhé polo iny oku 2021 p obíhají p ní sezení s 12 domácnos mi, k e é „Komíňáku“ ješ ě zůs á ají. P á ník ýmu dos á á od šech domácnos í zmocnění je zas upo a , dojíždí s ýmem do e énu p ůběž- ně in o mo a oby a ele o budoucích k ocích. Pa chwo ko i á činnos e énu je spojo ána é o ázi se zp aco áním důkazních ( o enzních) ma e iálů z mi- nulos i, jež mají bý použi y nas á ajících soudních p ocesech. Výzkumný ým se o e řeně s a í do pozice obhájce ys ěho á aných lidí a do pozice žalobce měs a. Nejenže podpo uje ezis enci oby a el domu ůči měs ským au o i ám, ale přímo oby a ele k é o ezis enci mo i uje a o e í á obzo y, jak se nenecha měs ským su e énem pokoři . To sice pods a ě uza í á jakékoli další možnos i ozumné dialogické spolup áce s měs em na řešení si uace jak p o ýzkumný ým, ak p o ys ěho á ané lidi, nicméně a o pozice byla přija a s ědomím, že měs o dokázalo, že na ako ou o mu spolup áce nemá úmyslu přis oupi . Fáze č á: zam znu í si uace Ve s ém ýzkumu popisuje Lancione (2019, s. 188–189) č ou ázi jako „zno- u- y áření“ p eka izace, edy na ození ako ého s a u, kdy zno u y áření domo a ani soudní p ocesy neběží dos a ečně ychle a kýžená změna nepřichází. Lidé se pos upně s ěhují jinam a poslední zby ky ezis ujících jsou nakonec měs- em e ik o ány z ulice. V našem případě nas á á odlišné dění, k e é na azuje na ázi předchozí a dalo by se naz a zam znu ím p eka izace. Nájemnice, přes ože nedisponují pla nou nájemní smlou ou a přes ože by podle nařízení měs a nemě- ly „Komíňáku“ již bydle , zkoušejí docháze na měs ský úřad pla i nájem. Po nějakém čase obs ukcí měs o začíná nájem přijíma . Na s zenkách o zaplacení nájmu je sice u eden jako dů od pla by „opožděné nájemné“, nicméně jedná se o ma e iální důkaz, že měs o začalo opě akcep o a „Komíňák“ jako měs ský by o ý dům, e k e ém lidé bydlí nájmu, a nejen jako dům, k e ý má bý již yklizený. Po několika měsících od da a, do kdy se měli nájemníci ys ěho a , kan- celář ombudsmanky ozhoduje, že případě e ikce „došlo k po ušení p á a na och anu před nezákonným ýkonem las nického p á a (…) a p á a na adek á - ní bydlení“ (dopis od ombudsmanky, 6. 5. 2021). Nález ombudsmanky použí- á p á ník z ýmu jako důkazní ma e iál před soudem. Nejis o a si uace kolem e ikce šak nadále pok ačuje. Vě šina nájemníků dále žije e s ých by ech bez eplé ody a bez cen álního y ápění. Na počá ku oku 2022 jim je z ozhodnu í S a i 141 měs a odpojena aké oda s udená. Měs o odpo ídá yhýba ě na do azy ohled- ně budoucnos i „Komíňáku“, k e é kladou oby a elé s p á opla nými ozsudky p os upňo ého soudu, jež nařizují, že měs o jim má po innos případě e ikce zabezpeči náh adní bydlení. Je možné, že se ačnos si uace se na nájemnících ak éž podepíše podobně jako případě Lancioneho ýzkumu a na ezis enci ezignují. Úskalím zůs á á, že mnozí s ále nemají kam jinam jí , a ak je budouc- nos o e řená. „Komíňák“ zůs á á p os o em ýjimky a snahy oby a el ods ěho a se z domu pok ačují, úspěšné jsou šak spo adicky. Naplno se p oje uje, jak ýjim- ka o li ňuje mobili u. Oby a elé „Komíňáku“ jsou při ucházení se o jiné obecní by y nejen s igma izo áni jako „ i z Komíňáku“. Ucházejí se o ně ale i bez jakéko- li p á ní jis o y nes anného posouzení, neboť o posouzení ozhodují měs ské au o i y z pozice su e énní moci, kdy při om posuzují lidi, k e é samy dá ají do s a u ýjimky. Tudíž ěm o lidem je anulo ána no ma adek á ního bydlení i om o případě. Agamben (2011, s. 122) dí, že p os o y ýjimky mají sou- časné mode ní době endence ozšiřo a s é h anice. P os o ýjimky se p o oby- a ele „Komíňáku“ p ak icky ozšiřuje na celé měs o. Za é o si uace ýzkumný ým ak i ně asis uje ěm, k eří si zkoušejí hleda no é bydlení. Na základě zřejmé nemožnos i spolup áce s měs skými au o i ami se pokouší na azo a či dále oz- íje spolup áci s jinými ak é y, k eří by mohli do si uace pozi i ně in e eno a – nezisko ými o ganizacemi a sociálními p aco nicemi. Z e lexe dosa adního dění, k e é edlo k u či é zá islos i ys ěho á aných oby a el na ak i i ách ý- zkumného ýmu, je zřejmé, že ýzkumný ým nemůže ýzkumný e én jednodu- še dohledné době zcela opus i , má-li se zacho a e icky. Zá ě Bydlení není s a , k e ý jednou nas ane a á. Riziko e ikce a samo ná e ikce jsou ex émní si uace, e k e ých jsou lidská ěla ys a ena újmě ze z á y s ře- chy nad hla ou nebo její dlouho ající h ozby. V om o ex u jsme se pokusili ozp aco a ezi, že y o d ě újmy jsou s o na elné, že čekání a nejis o a, k e ým jsou nájemníci ys a eni, jsou na zdo y idině přízni ého ýsledku soudních p ocesů pořád elmi nega i ně působící dynamiky. Za d uhé jsme se pokusili ukáza , že in e ence s ambicí zlepšení si uace poškozených ak é ů je složi ý p o- jek jak z e ického, ak z logis ického hlediska. Nad o jde o p ojek s neu či ým koncem, p o ože každé ch íli zá isí na ý oji samo né e ikce, k e ý o něž nejde spolehli ě p ediko a . To je další z klíčo ých pos řehů, k e ý jsme ex- u ch ěli zdů azni ; e ikce není nějaký uni e zální p oces ys ěho ání Romů e s ředo- a ýchodoe opském p os o u. Článek spíše ukazuje, že řešení je mož- né nacháze jedině ši okospek álním a o e řeném mapo ání oho o p oce- su. Kompa ace s kauzou, o k e é psal Lancione, je pak pokusem o akcen o ání mís ní speci ičnos i každé e ikce a komplexi y jejího p ůběhu, i když je lze, jak jsme ukázali, ozd obi na č yři áze. T ajek o ie p ocesů spojených s p eka izací Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 142 Romů (s igma izace, ma ginalizace či seg egace) se ždy dějí p o nu í se s dal- šími ajek o iemi na konk é ním mís ě dění e ikce. Na ozdíl od s udií Michela Lancioneho (2017, 2019) našem případě k p ak ickému nucenému ys ěho ání policií z domu na ulici nedochází. Ve ázi e ik abili y p acuje a ek i i a podobně jako Lancioneho případě: u nájemnic pozo ujeme ode zdanos a ezignaci na snahu zlepši si ži oby í. Ve ázi e ikce do učený dopis o ukončení nájemného pomě u ede oby a ele ke zma ení, nejis o ě, zou als í, s achu a nedů ěři os i. Něk e é aké k omu, že oby ný dům sku ečně opouš ějí. Ak i ně ymís ěni z domo a sice nejsou, je jim šak omezen přís up k y ápění a dům samo ný pus ne, když začnou bý již yp ázdněné by y yuží ány aké lidmi z nějšku. A ek i ně se ak s á á ješ ě ne lídnějším mís em p o ži o než p ní ázi, kdy byla samo ná e ik abili a ozeh á ána. Tře í áze popisuje ezis enci, e k e é se lidé e spolup áci s ý- zkumným ýmem snaží domo zno uu áře , ale o jde jen omezeně. Zá o eň zde do p ocesu e ikce s upuje p á ní expe íza, jež eaguje na příkazy k ys ě- ho ání, a případ se dos á á k no ému ó u. Pomoc oby a elům se snesi elnos í bydlení jen zmí ňuje p eka izaci a p á ní ob ana před ys ěho áním je nicmé- ně časo ě ná očná, nas á á edy č á áze, k e ou označujeme jako zam znu í si uace. Za ímco Lancioneho případě lidé opouš ějí ulici a po enciálně se ak z ácejí dozo u měs ské su e énní moci, našem případě měs u jeho su e énní moc nad lidmi zůs á á. Třebaže měs o obno eným přijímáním nájmu akcep uje, že p ak ické ys ěho ání domu nemusí nas a , e ek ně ozšiřuje p o oby a ele „Komíňáku“ p os o ýjimky. Je o p á ě onen ozdíl časop os o o ém dosahu su e énní moci, k e ý nej íc odlišuje náš případ od Lancioneho buku ešťské e ikce. V jeho případě sice došlo k p ak ickému ys ěho ání lidí z domu na ulici a po é i k opuš ění ulice. Časo ě edy su e énní moc us á á. V našem případě k ys ěho ání na ulici ne- dochází, a šak možnos ys ěho ání na zúčas něné neus ále působí jako h ozba a i pak zůs á ají dosahu su e énní moci měs a. Měs o jim ak dokonce ozšiřuje p os o ýjimky. P os o o ě edy su e énní moc nabý á. I když si uace e ik a- bili y a p oces e ikce ne edou e s ém nas á ání k p ak ickému ys ěho ání na ulici, neznamená o žádnou „ ýh u“ nad e ikcí, jak by se z něk e ých dosa ad- ních s udií e ikcí mohlo zdá . Možná naopak, neboť jak ukazuje náš případ, lidé zůs á ají s ále p os o u ýjimky, kde jsou nadále ys a eni s é oli su e énní moci a z ní y ě ajícím a ek ům. Lidé s ále zápolí s ušením domo a a snaží se domo zno uu áře , ačkoli bude měs em zno u ušen. Tako ý p ůběh p o ně edy neznamená počá ek jiných no ých událos í, ale po ýkání se s obdobnými událos mi, což je dlouhodobě yče pá ající a nejspíše po ede k dalším nega i - ním a ek ům. Časo á s ánka oho o ýzkumu p obíhající e ikce edy poukazuje na důleži os s udií, k e é se nezajímají jen o minulos i uko ené příčiny e ikcí anebo budoucnos i uko ené důsledky e ikcí (s o . Vols e al., 2019). Ta o s u- die se zaměřuje na neus ále se p oměňující pří omnos e ikce, na p oces, k e ý p obíhá, di e encuje se a ím se jeho obsah neus ále pře áří. Tím o zaměřením, k e é nachází inspi aci přede ším e (s ále nepříliš poče ných) zah aničních geo- S a i 143 g a iích e ikce, k e é zaos řují s ou pozo nos na poli iku a ek u (Bake , 2017, 2021; B ickell e al., 2017; Lancione, 2017, 2019; Wilhelm-Solomon, 2021), přichází do uzemského kon ex u ýzkumů e ikcí s no ou pe spek i ou. Pe spek i a je o o íce ne adiční i díky omu, že je založena na angažo a- ném e énním ýzkumu. K ůli omu, že náš ýzkumný ým neope o al celém p ocesu jen jako ým pozo o a elů, ale že jsme do samo ného p ocesu ědomě in e eno ali, je jasné, že samo ný ým analyzo ané událos i kop oduko al. Měs ské au o i y, oslo ené k jednání jako p ní, se po několika počá ečních in- e encích začaly yh aňo a ůči našemu jednání. Na d uhou s anu něk eří nájemníci domu si i přes pochopi elnou nedů ě u ybudo ali k ýzkumnicím ůzných ázích zájemného kon ak u přá elský z ah (něk eří ješ ě před e ik- cí, jiní jejím p ůběhu). Mocenský z ah pa onace a zá islos i, k e ý u a am si uačně p obleskuje i e z ahu mezi ýzkumným ýmem a nájemníky a nelze se mu yhnou , je předmě em kon inuální e lexe u ni ř ýmu. S ěžejní je ady u ědomění, že a o moc není založena na ep esi jako případě z ahu s měs em jako su e énem, ale na asis enci a snaze o spolup áci. „Moc udíž není ždy ne- zby ně u iskující, možnos její schopnos i u lačo a je spojená s o ázkou, zdali je moc použi a k posílení ne o ných mocenských [‚ e ikálních‘] z ahů, (…) anebo k oz inu í ‚ho izon álních‘ z ahů.“ (Ba e a de la To e a Ince, 2016, s. 55–56). Za ímco případě měs a byla moc ýh adně uži a k omu p nímu, našem případě, dou áme, byla uži a k omu d uhému. PAVEL DOBOš je kul u ní geog a a sociální an opolog. Působí jako odbo ný p aco ník na Geog a ickém ús a u Masa yko y uni e zi y (MU). Zajímá se o k i ické a pos s uk u- alis ické přís upy sociální ědě, neboť p á ě nich spa řuje možnos i p opojení akade- mické a eřejné s é y, o což se aké ak i ně snaží. Jeho in e discipliná ní ýzkumný zájem má edy přesahy i mimo ědeckou oblas a ýká se éma z oblas i pos koloniálních a a ic- kých s udií, mediálních a izuálních s udií a geog a ie komunikace, poli ické eo ie pos - s uk u alismu a geog a ie i s udií zne ýhodnění. Z ěch o odbo ných oblas í publiko al ex y například časopisech Social & Cul u al Geog aphy nebo Poli ical Geog aphy. KRISTíNA JAMRICHOVá je dok o andka na Ús a u e opské e nologie Filozo ické akul y MU a Fakul ě ý a ných umění Vysokého učení echnického B ně (FaVU VUT). Její ýzkumný zájem současnos i směřuje k biopoli ice, podobám (ne)p i ilego anos i, jina- kos i, k emancipaci p os řednic ím echnologií a d. Ve s é umělecké o bě se zabý á po- dobnými éma y a p ůběžně zkoumá možnos i e nog a ie jako ýz y p o současné umění. Je členkou meziobo o ého ýmu působícího na FaVU, k e ý se zabý á poli ikou bydlení, inkluzi ním u banismem a designem p o ře í sek o . JAKUB MáCHA je sociální an opolog a ýzkumník působící p ojek o ém ýmu na FaVU VUT a aké pla o mě Re-se . Ve s é p axi se zabý á p opojo áním a aplikací ůzných ypů ědění nu ných p o sociálně-ekologickou ans o maci. Přís upy sociální an opo- Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 144 logie a science and echnology s udies ak kombinuje s přís upy ak i is ickými a smě em k aplikaci ědění e eřejném p os o u, k y áření zdělá acích me odik p o ůzné cílo é skupiny a k podpoře sociálních a en i onmen álních hnu í. ONDřEJ MOHyLA je a chi ek . Působí jako ýzkumný p aco ník na FaVU VUT se zaměře- ním na poli iku bydlení, sociální yloučení, digi ální p opas a nás oje pe s aze. ROMAN NOVOTNý je pedagog, designé a eo e ik designu působící jako ýzkumný p aco - ník na Ka edře in o mačních s udií a kniho nic í na Filozo ické akul ě MU. Současně je dok o ským s uden em p og amu Digi ální kul u a a k ea i ní p ůmysly na éže akul ě. Ve s é p áci a ýzkumu se zabý á designo ou eo ií a p axí, ansi ion designem a me o- dologickými aspek y designo ých p ocesů. MARTINA RůžIČKOVá je designé ka, umělkyně a ýzkumnice. Působí jako ýzkumná p a co nice a dok o ská s uden ka na FaVU VUT. Byla hla ní řeši elkou p ojek u ědy a ýzkumu TA ČR „Ins i u o enzního in e discipliná ního ýzkumu, sociálně emanci- pačního designu a a chi ek u y“. Ve s é p áci se zabý á ím, jak meziobo o á designo á p axe a z ní ycházející no é me odologické přís upy mohou přispě k řešení komplexních p oblémů současnos i. Li e a u a Adams, V., Ha um, T. an a English, D. (2009). Ch onic Disas e Synd ome: Displacemen , Disas e Capi alism, and he E ic ion o he Poo om New O leans. Ame ican E hnologis , 36(4), 615–636. h ps://doi.o g/10.1111/j.1548-1425.2009.01199.x Agamben, G. (2005). S a e o Excep ion. Uni e si y o Chicago P ess. h ps://doi.o g/10.7208/chicago/9780226009261.001.0001 Agamben G. (2011). Homo sace . Oikoymenh. Ande son, B. a Wylie, J. (2009). On Geog aphy and Ma e iali y. En i onmen and Planning A, 41, 318–335. h ps://doi.o g/10.1068/a3940 A pagian, J. a Ai ken, S. C. (2016). Wi hou Space: The Poli ics o P eca i y and Dispossession in Pos socialis Bucha es . Annals o he Ame ican Associa ion o Geog aphe s, 108(2), 445–453. h ps://doi.o g/10.1080/24694452.2017.1368986 Baa , H. an. (2011). Eu ope’s Romaphobia: P oblema iza ion, Secu i iza ion, Nomadiza ion. En i onmen and Planning D: Socie y and Space, 29, 203–212. h ps://doi.o g/10.1068/d2902ed1 Baa , H. an. (2012). Socio-Economic Mobili y and Neo-Libe al Go e nmen ali y in Pos - Socialis Eu ope: Ac i a ion and he Dehumaniza ion o he Roma. Jou nal o E hnic and Mig a ion S udies, 38, 1289–1304. h ps://doi.o g/10.1080/1369183X.2012.689189 Baa , H. an. (2016). E ic abili y and he Biopoli ical Bo de ing o Eu ope. An ipode, 49(1), 212–230. h ps://doi.o g/10.1111/an i.12260 Bake , A. (2017). Baili s a he Doo : Wo k, Powe , and Resis ance in E ic ion En o cemen . In K. B ickell, M. Fe nández A igoi ia a A. Vasude an (eds.), Geog aphies o Fo ced E ic ion (s. 145–166). Palg a e Macmillan. h ps://doi.o g/10.1057/978-1-137-51127-0_7 S a i 145 Bake , A. (2021). F om E ic ion o E ic ing: Re hinking he Technologies, Li es and Powe Sus aining Displacemen . P og ess in Human Geog aphy, 45(4), 796–313. h ps://doi.o g/10.1177/0309132520910798 Ba ne , C. (2017). The P io i y o Injus ice. Uni e si y o Geo gia P ess. h ps://doi.o g/10.2307/j.c 1pw 43 Ba e a de la To e, G. a Ince, A. (2016). Pos -S a is Epis emology and he Fu u e o Geog aphical Knowledge P oduc ion. In M. Lopes de Souza, R. J. Whi e a S. Sp inge (eds.), Theo ies o Resis ance: Ana chism, Geog aphy, and he Spi i o Re ol (s. 51–78). Rowman & Li le ield. Bax e , R. a B ickell, K. (2014). Fo Home Unmaking. Home Cul u es, 11(2), 133–143. h ps://doi.o g/10.2752/175174214X13891916944553 Biehl, J. a Locke, P. (2017). Un inished: The An h opology o Becoming. Duke Uni e si y P ess. h ps://doi.o g/10.1215/9780822372455 Blun , A. a Dowling, R. 2006. Home. Rou ledge. h ps://doi.o g/10.4324/9780203401354 B ickell, K., Fe nández A igoi ia, M. a Vasude an, A. (2017). Geog aphies o Fo ced E ic ion: Dispossession, Violence, Resis ance. In K. B ickell, M. Fe nández A igoi ia a A. Vasude an (eds.), Geog aphies o Fo ced E ic ion (s. 1–24). Palg a e Macmillan. h ps://doi.o g/10.1057/978-1-137-51127-0 Bu ell, K. (2014). Spilling O e om he S ee . Con ex ualizing Domes ic Space in an Inne -Ci y Neighbo hood. Home Cul u es, 11(2), 145–166. h ps://doi.o g/10.2752/175174214X13891916944599 C esswell, T. (1996). In Place/Ou o Place: Geog aphy, Ideology, and T ansg ession. Uni e si y o Minneso a P ess. C esswell, T. (2000). Falling Down: Resis ance as Diagnos ic. In J. P. Sha p, P. Rou ledge, C. Philo a R. Paddison (eds.), En anglemen s o Powe : Geog aphies o Domina ion/ Resis ence (s. 256–268). Rou ledge. Če nušáko á, B. (2020). S igma and Seg ega ion: Con aining he Roma o Údol, Czech Republic. Race & Class, 62, 46–59. h ps://doi.o g/10.1177/0306396820926916 Dalsgaa d, S. (2016). The E hnog aphic Use o Facebook in E e yday Li e. An h opological Fo um, 26, 96–114. h ps://doi.o g/10.1080/00664677.2016.1148011 Das, V. (2007). Li e and Wo ds: Violence and he Descen in o he O dina y. Uni e si y o Cali o nia P ess. h ps://doi.o g/10.1525/9780520939530 Deleuze, G. (1994). Di e ence and Repe i ion. Columbia Uni e si y P ess. Deleuze, G. a Gua a i, F. (2010). Tisíc plošin. He mann & syno é. Desmond M. (2016). E ic ed: Po e y and P o i in he Ame ican Ci y. C own Publishing. Ga boden P. a Rosen, E. (2019). Se ial Filing: How Landlo ds Use he Th ea o E ic ion. Ci y & Communi y, 18(2), 638–661. h ps://doi.o g/10.1111/cico.12387 Gibas, P. (2017). Domo jako koncep uální ámec, éma i ýzkumný e én: ý oj i současná podoba s udií domo a. Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 53(2), 241–268. h ps://doi.o g/10.13060/00380288.2017.53.2.315 Gibas, P. (2019). Be ween Roo s and Rhizomes: Towa ds a Pos -phenomenology o Home. T ansac ions o he Ins i u e o B i ish Geog aphe s, 44, 602–615. h ps://doi.o g/10.1111/ an.12304 Gökçe, G., Va ma, S. a Wa anabe, C. (2020). A Mani es o o Pa chwo k E hnog aphy. Socie y o Cul u al An h opology. h ps://culan h.o g/ ieldsigh s/a-mani es o- o -pa chwo k-e hnog aphy Ha ey, D. (2009). Cosmopoli anism and he Geog aphies o F eedom. Columbia Uni e si y P ess. Lancione, M. (2017). Re i alising he Uncanny: Challenging Ine ia in he S uggle agains Fo ced E ic ions. En i onmen and Planning D: Socie y and Space, 35, 1012–1032, h ps://doi.o g/10.1177/0263775817701731 Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew, 2023, Vol. 59, No. 2 146 Lancione, M. (2019). The Poli ics o Embodied U ban P eca i y: Roma People and he Figh o Housing in Bucha es , Romania. Geo o um, 101, 182–191. h ps://doi.o g/10.1016/j.geo o um.2018.09.008 Kupka, P., Walach, V. a B endzo á, A. (2021). The Po e y Business; Landlo ds, Illici P ac ices and Rep oduc ion o Disad an aged Neighbou hoods in Czechia. T ends in O ganized C ime, 24(2), 227–245. h ps://doi.o g/10.1007/s12117-020-09402-x Massey, D. (1994). A Place Called Home? In D. Massey (ed.), Space, Place and Gende (s. 157–173). Poli y. May, T. (1994). The Poli ical Philosophy o Pos s uc u alis Ana chism. Pennsyl ania S a e Uni e si y P ess. h ps://doi.o g/10.1515/9780271071695 May, T. (1995). The Mo al Theo y o Pos s uc u alism. Pennsyl ania S a e Uni e si y P ess. Mihály, M. (2019). Opposing Pe iphe aliza ion? A Case S udy o Ru al Social En e p ises in Hunga y. ACME: An In e na ional Jou nal o C i ical Geog aphies, 18, 551–575. Newman, S. (2001). F om Bakunin o Lacan: An i-au ho i a ianism and he Disloca ion o Powe . Lexing on Books. Newman, S. (2005). Powe and Poli ics in Pos s uc u alis Though . Rou ledge. Newman, S. (2010). The Poli ics o Pos ana chism. Edinbu gh Uni e si y P ess. h ps://doi.o g/10.1515/9780748634972 Nowicki, M. (2014). Re hinking Domicide: Towa ds an Expanded C i ical Geog aphy o Home. Geog aphy Compass, 8(11), 785–795. h ps://doi.o g/10.1111/gec3.12178 Nowicki, M. (2017). Domicide and he Coali ion: Aus e i y, Ci izenship and Mo ali ies o Fo ced E ic ion in Inne London. In K. B ickell, M. Fe nández A igoi ia a A. Vasude an (eds.), Geog aphies o Fo ced E ic ion (s. 121–144). Palg a e Macmillan. h ps://doi.o g/10.1057/978-1-137-51127-0_6 O , J. (2021). Romo é jako mís ní oby a elé? Přináležení, cikáns í a poli ika p os o u e esnici na ýchodním Slo ensku. Sociologický časopis / Czech Sociological Re iew 57(5): 581–608. h ps://doi.o g/10.13060/cs .2021.040 Osman, R. a Pospíšilo á, L. (2019). Ú od / Zk aje „ok aje“. In R. Osman a L. Pospíšilo á (eds.), Geog a ie „ok ajem“ (s. 9–28). Ka olinum. Powell, R. a Le e , J. (2017). Eu ope’s Pe ennial ‘Ou side s’: A P ocessual App oach o Roma S igma iza ion and Ghe oiza ion. Cu en Sociology, 65, 680–699. h ps://doi.o g/10.1177/0011392115594213 Pu se , G. 2016. The Ci cle o Dispossession: E ic ing he U ban Poo in Bal imo e. C i ical Sociology, 42(3), 393–415. h ps://doi.o g/10.1177/0896920514524606 Rose, M. (2010). En isioning he Fu u e: On ology, Time and he Poli ics o Non- Rep esen a ion. In B. Ande son a P. Ha ison (eds.), Taking-Place (s. 341–361). Ashga e. Simpson, P. (2020). Non- ep esen a ional Theo y. Rou ledge. h ps://doi.o g/10.4324/9781315148007 Smi h, D. M. (2000). Mo al P og ess in Human Geog aphy: T anscending he Place o Good Fo une. P og ess in Human Geog aphy, 24, 1–18. h ps://doi.o g/10.1191/030913200671792325 Sp inge , S. (2013). Violen Accumula ion: A Pos ana chis C i ique o P ope y, Dispossession, and he S a e o Excep ion in Neolibe alizing Cambodia. Annals o he Associa ion o Ame ican Geog aphe s, 103, 608–626. h ps://doi.o g/10.1080/00045608.2011.628259 Sp inge , S. (2015). Violen Neolibe alism. Palg a e MacMillan. h ps://doi.o g/10.1057/9781137485335 Sp inge , S. (2016a). The Ana chis Roo s o Geog aphy. Uni e si y o Minneso a P ess. Sp inge , S. (2016b). The Discou se o Neolibe alism. Rowman & Li le ield. Th i , N. (2008). Non- ep esen a ional Theo y: Space, Poli ics, A ec . Rou ledge. h ps://doi.o g/10.4324/9780203946565 S a i 147 Vacko á, B. a Galčano á, L. (2014). P os o y domo a. In R. Ma oušek a R. Osman (eds.), P os o (y) geog a ie (s. 167–188). Ka olinum. Vols, M., Belloi , A. C., Ho mann, S. M. a Zuidema, A. (2019). Common T ends in E ic ion Resea ch: A Sys ema ic Li e a u e Re iew. In M. Vols a C. U. Schmid (eds.), Houses, Homes and he Law (s. 1–88). Ele en Publishing. Walach, V., Kupka, P. a B endzo á, A. (2021). ‘The Landlo d T eads on Them, so E e y hing’s Fine’: Exploi a ion and Fo ced Mobili y in Subs anda d P i a e Ren al Housing in Czechia. Sociální p áce / Sociálna p áca, 21(4), 132–148. Wilhelm-Solomon, M. (2016). Decoding Dispossession: E ic ion and U ban Regene a ion in Johannesbu g’s Da k Buildings. Singapo e Jou nal o T opical Geog aphy, 37(3), 378–395. h ps://doi.o g/10.1111/sj g.12165 Wilhelm-Solomon, M. (2021). Dispossession as Depo en ia ion. En i onmen and Planning D: Socie y and Space, 39(6), 976–993. h ps://doi.o g/10.1177/02637758211036467 Woodwa d, K. (2014). A ec , S a e Theo y, and he Poli ics o Con usion. Poli ical Geog aphy, 41, 21–31. h ps://doi.o g/10.1016/j.polgeo.2014.04.001 Zhang, Y. (2017). ‘I Fel Like You We e a Wa ’: S a e o Excep ion and Wounded Li e in he Shanghai Expo-Induced Domicide. In K. B ickell, M. Fe nández A igoi ia a A. Vasude an (eds.), Geog aphies o Fo ced E ic ion (s. 97–120). Palg a e Macmillan. h ps://doi.o g/10.1057/978-1-137-51127-0_5