Jan Májek

JAN MÁJEK Ing. arch. Jan Májek, Ph.D. [email protected] Ateliér urbanismu Ústav architektury Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně Veveří 331/95, 602 00 Brno, Česká republika 52 Vztah města a průmyslu ve výstupech seminárních studentských prací O autorovi Architekt Jan Májek vystudoval fakultu architektury VUT v Brně. Absolvoval studijní stáž v anglickém Brightonu. Poté pracoval v různých architektonických ateliérech, kde se autorsky podílel na nejrůznějších projektech pro soukromý i veřejný sektor. Jeho profesní specializace postupně směřovala od obytné a občanské výstavby k urbanismu a územnímu plánování. Zúčastnil se mezinárodního workshopu v estonském Talinu s pracovním tématem: „Vývoj urbanismu v postsocialistických státech“. Je autorem a spoluautorem řady územních a regulačních plánů. Od roku 2016 působí jako odborný asistent na Fakultě stavební VUT v Brně obor architektura se zaměřením na urbanismus a prostorové plánování. Se studenty v rámci ateliérových a diplomových prací se věnuje zejména tématům soudobého moderního města s využitím principů tradičního urbanismu. Zvláštním zájmem jeho práce jsou intenzivní obytné struktury s vysokou hustotou osídlení při nízké výšce zástavby, které jsou obvykle označovány jako „kompaktní formy bydlení“. Od roku 2015 je aktivním členem České komory architektů a členem Akademie České ceny za architekturu. V rámci výuky se se studenty rád věnuje experimentálním tématům jako například kompaktní města, ideální města budoucnosti, případně synteticko-analytickým tématům, kde dochází k vzájemnému ovlivňování jednotlivých městských fenoménů. Vztah města a průmyslu – přínos nebo zátěž? Jako jedno z posledních teoreticko-analytických témat, které bylo řešeno se studenty v rámci urbanistického semináře bylo téma „město a průmysl“. Toto téma bylo předmětem školního zadání pro studenty bakalářského studijního programu oboru architektura a rozvoj sídel a také pro studenty oboru Městského inženýrství v rámci Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Cílem toho projektu bylo pokusit se zadané téma zpracovat na akademické půdě nekonvenčním způsobem ve vyučovacích hodinách předmětů, jejichž hlavním těžištěm je urbanismus, územní plánování a rozvoj sídel. Studenti mohly téma zpracovat libovolným způsobem, přičemž hlavním kritériem pro úspěšné zvládnutí předmětu bylo, popsat, pochopit a vysvětlit vzájemně se ovlivňující vztahy města a průmyslových odvětví v klíčových aspektech. Každý student měl na závěr za úkol zjištěné výsledky prezentovat na výstavním plakátu formátu B1. O projektu Na tvorbě a vedení tohoto projektu se kromě autora spolupodílel také Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D., z ateliéru urbanismu, přičemž každý učitel pracoval s několika různými skupinami studentů. V jednotlivých studijních skupinách bylo zařazeno 10–15 studentů. Celkem se podařilo shromáždit 75 unikátních prací, z nichž alespoň malá část, bude součástí připravované výstavy. Cílovým výstupem tohoto projektu bylo vytvořit soubor prezentačních plakátů, které by jakýmkoliv vhodným a názorným způsobem popisovaly vzájemně se ovlivňující vztah města a průmyslu. Tento článek z pochopitelných důvodů nemá za cíl popsat dílčí výstupy jednotlivých studentů, neboť každá odevzdaná práce by vydala za samostatný příspěvek. Jedná se tedy spíše o popis pedagogického procesu semestrální práce na akademické půdě. Výstupem je soubor tematických plakátů pro připravovanou výstavu, kde každá práce zobrazuje jedno téma zpracované jedním studentem. Použité metody Zadaný úkol měl teoreticko-analytickou povahu a bylo možné jej zpracovat z různých pohledů a perspektiv. Jeho primárním cílem bylo zjistit, popsat a vyhodnotit, jak se fenomén průmyslu promítá do urbanistické struktury a uspořádání města, přičemž cílem bylo 53 téma zpracovat s přihlédnutím k specifikům a jedinečnostem individuálně zvolených měst. V případech, kdy se průmyslový fenomén vyskytoval na větším území, bylo možné do výzkumu zahrnout i širší oblasti. Zadání projektu bylo tedy do značné míry volné, a ponechávalo otevřené možnosti individuálnímu zacílení a metodickým přístupům. Pro snadnější a rychlejší aktivaci studentů v tématu byla v úvodních hodinách zahájena moderovaná diskuse, jejímž smyslem bylo uvědomit si klíčová slova, možnosti metodických přístupů a rozsah témat do jakých oblastí může funkce průmyslu zasahovat a pochopit o jak široké téma se ve skutečnosti jedná. Z této diskuse následně vyplynulo několik hlavních možností, jak zadané téma zpracovat a rozvinout:  Práce mohla komplexně mapovat historii průmyslu ve zvoleném městě od jeho vzniku do současnosti, popřípadě bylo možné zpracovat pouze klíčové dílčí období největšího průmyslového rozmachu.  Další možností bylo zabývat se ryze současností, tedy analýzou aktuálních problémů vztahu města a průmyslu a vyhodnocení jejich příčin v obecnější poloze.  Jiným způsobem pojetí tématu mohlo být mapování charakteristického průmyslového či technického fenoménu, který se vztahuje k vybranému městu nebo oblasti a je zde typický do té míry, že se podílí na celkovém obrazu města ať už pozitivním nebo negativním způsobem. Mohlo se jednat např. o zachycení vtahu města a průmyslové výroby, těžby surovin, výstavby elektráren, oceláren, koksoven, mlýnů, strojírenských nebo textilních podniků, palíren apod.  Téma bylo dále možné rozvinout způsobem, který by mapoval vztah průmyslu a environmentálního prostředí – např. vztah vodních ploch, řek a náhonů a jejich proměnlivá poloha ve struktuře (průmyslových) měst, případně zachycení proměny širší krajiny v souvislosti s průmyslovými aktivitami.  Mapování průmyslových a technických dominant českých měst a vztah na historickou vedutu města byla další z možností pojetí tématu.  Širokým tématem na zpracování mohla být také průmyslová architektura jako součást historického dědictví a památkové ochrany města.  V neposlední řadě byla možnost teoretického zpracování úkolu formou představení filosofického směru některého z teoretiků Obrázek 1 – Ukazuje jednu ze studentských prací, kde autorka Lucie Streďanská mapuje vývoj areálu brněnské Vlněny (zdroj: archiv Ateliéru urbanismu) 54 urbanismu nebo architektury, který se nějakým způsobem dotýkal vymezeného tématu.  Šíře tématu však v konečném důsledku stále ponechávala prostor pro další libovolné zpracování vztahu výroby a průmyslu ve městě, např. formou zachycení vlivu na ekonomickou stránku, demografii, zaměstnanost, případně jiné sociální dopady apod. Výsledky a jejich diskuse: Výsledné studentské práce ukázaly řadu zajímavých zjištění. Pro mnoho studentů se téma zpočátku jevilo jako velmi obtížné, a to zejména proto, že většina si byla vědoma složitosti městských dějů a jejich vzájemných mnohdy velmi těžko uchopitelných vztahů. Nutnou podmínkou tedy bylo zkoumané téma maximálně konkretizovat a pokud možno izolovat. Čím konkrétněji byly práce zaměřené, tím více je bylo možné označit za zdařilé a zejména po analytické stránce mnohem více precizní. U prací, kde tento zpřesňující proces nenastal, zůstaly tyto zpravidla v obecnější rovině a popisovaly více méně banální témata. Vzhledem k oborovému zaměření studentů se většina zabývala městotvornými jevy a urbanistickými tématy. Vyskytly se však i velmi zdařilé práce jednak historicko-dějepisného charakteru, ale také lehce mimooborové výstupy s ambicí popsat např. přírodní, ekonomický, estetický či sociální fenomén v návaznosti k průmyslovým jevům. Velká šíře tématu s sebou tedy přinesla i velmi rozdílně zacílené výstupy. Během pravidelných konzultací se vedoucí učitelé snažili studenty korigovat tak, aby popsaná synergie města a průmyslu byla v závislosti na zvoleném sídle a tématu popsána, pokud možno co nejspecifičtěji, nejobjektivněji a nejoriginálněji. Tento příspěvek by měl především sdělovat jak lze poměrně složité, komplexní až abstraktní téma úspěšně pojmout ve vysokoškolském studentském prostředí s prezentací možných výstupů. Závěr: Zvolený semestrální úkol ukázal, že studenti dokážou k obecně zadanému úkolu přistoupit velmi tvůrčím a zodpovědným způsobem. Zejména ze začátku však bylo nutné studenty vhodným způsobem motivovat a aktivovat. Na výsledcích se podílelo celkem 75 studentů, kteří analytickým způsobem zpracovali 75 unikátních témat popisujících vzájemný vztah města a průmyslu. Pro zpracování úkolu si studenti vybrali 63 různých měst, respektive oblastí, přičemž při zpracování logicky preferovali města, která alespoň trochu znají. Není tedy překvapením, že město Brno bylo zastoupeno celkem 7×, dalšími frekventovanými městy s průmyslovým dědictvím byl Zlín a Kopřivnice (3×). Ostatní zvolená města byla zastoupena jednou, výjimečně 2×. Téma bylo zpracováno na území 7 různých států, přičemž bylo Česko bylo zastoupeno 54×, Slovensko 14×, Ukrajina 2×, Slovinsko 2×, Kazachstán 1×, Francie 1× a Španělsko 1×. Použité zdroje Seznam zdrojů a literatury se kterými studenti pracovali, je uveden na příslušných plakátech. Metodika výuka ve cvičeních byla sestavena s pomocí níže uvedené literatury: [1] PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Přeložil Jiří FOLTÝN. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-2620367-4. [2] ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole: praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha: Grada, 2012. ISBN 97880247-4152-9. [3] SLAVÍK, Milan. Vysokoškolská pedagogika. Praha: Grada, 2012. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4054-6. [4] ŠAFRÁNKOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2993-0. 55