Když cesta přestane být cestou

Konference Krajina Sídla Památky 2024 KDYŽ CESTA PŘESTANE BÝT CESTOU WHEN THE WAY CEASES TO BE WAY Valehrach Jan, Svoboda Richard, Hruzíková Miroslava Klíčová slova: Liniové stavby; doprava; krajina; cesty Ing. Jan Valehrach, Ph.D. J an.Valehrac[email protected] The author is engaged in railway engineering and sustainable transport. His main focus is to bring modern rail transport modes to cities allowing drawing benefits for the environment, citizens and economics. In addition to teaching the subject, he is also involved in design. Ing. Richard Svoboda, Ph.D. Richard.Svobod[email protected] The senior researcher focused on railway structures and constructions, particularly on the railway track and station technology and maintenance, design and construction with both used and newly developed construction and materials. He also deals with the management of people with reduced mobility in railway stations. Ing. Miroslava Hruzíková, Ph.D. [email protected] The author deals with railway structures and constructions, especially with static and dynamic analyses of railway superstructure and its components, laboratory tests o f railway elements, monitoring and measurement in situ and mathematical modelling of selected railway tasks. Institute of Railway Structures and Constructions Faculty of Civil Engineering Brno University of Technology Veveří 331/95, 602 00 Brno, Czech Republic Abstrakt: Stejně jako se lidé v průběhu života mění a mění svoje povolání, tak se i stavby mění a nemusí po celou dobu své existence plnit pouze svůj p rvotní účel. Ze šlechtických paláců se stávají muzea, ze zámků obrazárny a z průmyslových komplexů kulturní areály. I dopravn í stavby, které na první pohled slouží pouze jednomu účelu, mohou z měnit svoje poslání. Z kdysi prašné cesty se v průběhu staletí může stá t významná dopravní tepna a spojnice. Může být užitečná dnes a ještě dlouho potřebná bude. Některé cesty však podlehly změně lidských p otřeb, změnám státních útvarů, nemoudrým rozhodnutím či vědeckotechnické revoluci. Nemálo cest zaniklo a v krajině po nich nenalezneme žádné stopy. Mnoho cest dále plní svoji funkci, přestože j e doplnily novější dálkové silnice či tratě. Ale jsou i takové cesty, které svoji dopravní funkci již neplní, avšak v krajině zůstaly, proměnily se či byly proměněny. Ne vždy jsou jen němými svědky minulosti a p amátkami své dávné zašlé slávy, ale žijí dále. Čím tedy mohou cest y ve svém druhém životě být? Článek se věnuje dopravním cestám a jejich ž ivotní pouti. Zamýšlí se nad důvody rušení či změny jejich využití. Ukazuje, jak se mohou cesty přetvářet, měnit svoji funkci či se k ní opě t vracet. Předkládá konkrétní případy u nás i v zahraničí. Recenze | Review doc. Ing. Petr Holcner, Ph.D. Ing. Ivan Vukušič, Ph.D. 124 www.krajinasidlapamatky.cz Závěr je úvodem Co se stane s „běžnou“ stavbou, když přestane sloužit svému účelu? Nemáme-li pro ni využití, postupně chátrá, stává se zdrojem levného stavebního materiálu a nezmizí-li úplně, stane se z ní přinejmenším ruina. Jiné stavby mají více štěstí a změní svoje využití. Z výstavního pavilonu brněnských veletrhů se stal zábavní vědecký park VIDA, z Místodržitelského paláce Moravská galerie v Brně, z hradu Karlštejn turistický cíl a z industriální Dolní oblasti Vítkovice kulturně-společenské centrum. A co se stane s cestou, když přestane sloužit svému účelu? Mnohé cesty zmizí nenávratně a nenalezneme po nich žádné stopy. Avšak mnohé cesty v krajině zůstávají. Jaký je jejich další osud (aktivní či pasivní), záleží na způsobu, jakým cesta přišla o svoji funkci, případně jak zanikla. Proč? Cesty zanikají různými způsoby. Nejčastější příčinou je postupná ztráta původní funkce – spojnice dvou míst. Jedná se o historický vývoj, kdy již není potřeba daná místa spojovat (není poptávka, není nabídka) nebo byla cesta nahrazena jinou cestou. Cesty zanikají také umělými zásahy – úředními rozhodnutími nebo politickými nařízeními. Příkladem jsou cesty přes státní hranice, kdy především v druhé polovině dvacátého stolení bylo přerušeno mnoho využívaných a potřebných železničních tratí vedoucích (nejen) na Západ. Známý je příběh tzv. Vlaku svobody [3] , který uspíšil přerušení tratě Aš – Selb-Plößberg. Z dalších jmenujme alespoň spojení Hevlín – Laa an der Thaya či Meziměstí – Otovice zastávka – Ścinawka Średnia. U mnohých jsou snahy o obnovení, Obrázek 1 – Hrad Brníčko (zdroj: foto autoři) Obrázek 2 – Kulturně-společenské centrum Dolní oblast Vítkovice (zdroj: Colours of Ostrava [1] ) Obrázek 3 – Čárkovaně původní cesta Brno – Olomouc, červeně Císařská silnice a bez zvýraznění současná dálnice (zdroj: Liniové stavby jako krajinotvorný prvek [2] ) 125 Konference Krajina Sídla Památky 2024 avšak dlouhá léta bez provozu a mnohdy odstraněné koleje přílišnou naději nedávají. Zánik cest může být způsoben i neuváženým rozhodnutím, nákladností (náročností) údržby a celou řadou další důvodů (trať Mladotice – Kralovice). Stejně jako odstraněním historického domu či asanací celé čtvrtě přicházíme o část historie či génia loci, tak i odstraněním dopravní stavby o něco přicházíme. Nejčastěji právě o historii či širší souvislosti. Prostorové rozložení měst bývá dáno právě trasováním liniových staveb. Mnohá města zažila rozvoj s příchodem železnice (např. Česká Třebová či Pardubice) a naopak sídla, které železná dráha minula, ztratila na významu. Dnes je to podobné s napojením na dálniční síť. Pokud bylo nádraží vybudováno až za městem, další rozvoj města postupoval směrem k nádraží. Lze tak říci, že mnohé stavby psaly historii. Bez mnohých cest si naši krajinu často ani nedovedeme přestavit. Staly se běžnou součástí naší krajiny a tvoří základ našeho vnímání. [3, s. 126-135] Na danou problematiku se můžeme podívat i z čistě pragmatického pohledu. Po nevyužitých stavbách zůstávají zajímavé liniové pozemky. Vykoupit pozemky pro novou cyklostezku či biokoridor by bylo drahé a hlavně zdlouhavé. Příklady z praxe ukazují, že je-li takovýto pozemek jednou rozkouskován, je velice náročné, ne-li nemožné, jej zpět opět scelit. Nefunkční cesty a jejich pozemky tak mohou získat nové využití. Jak dál? Poté, co cesta ztratí svůj účel, v krajině přesto zůstává. Doprava trasu opouští, avšak zemní těleso, konstrukce svršku, mostní konstrukce, opěrné či zárubní zdi... zůstávají a osiří. V některých případech však dochází k aktivní likvidaci cesty. Mnoho cest zmizelo při scelování lánů, zaniklo při nové výstavbě či ustoupilo těžbě surovin. V současnosti při budování přeložek železničních tratí je mnohdy z důvodu přebytku vytěženého materiálu tímto materiálem zasypáván zářez původní tratě, přestože by o samotnou trať, nebo alespoň těleso s pozemky, měly zájem obce v okolí [6] . Obrázek 4 – Přerušená železniční trať přes státní (zdroj: Železniční hraniční p řechody České republiky [4] ) Obrázek 5 – Zrušená železniční trať Nezamyslice–Morkovice v katastrální mapě (zdroj: Mapy.cz [5] ) 126 www.krajinasidlapamatky.cz Krajina Základním nebo spíše nejjednodušším využitím mrtvé cesty je její ponechání vlastnímu osudu. Avšak ani tato cesta není mrtvá. Brzy ji obsadí náletové rostliny a vznikne přirozený zelený pás v krajině. Praktickým využitím staré cesty je z ní udělat novou cestu, avšak pro jiný dopravní mód. Nejčastější a nejznámější je přebudování železniční tratě na cyklostezku. Výhodami jsou mírná stoupání a naopak nevýhodami, že cyklostezka stejně jako původní trať vede daleko od zástaveb obcí a příslušných stravovacích provozoven. Je historickou skutečností, že mnohé tratě nevznikaly přímo pro lidi (cestující), ale především pro převoz surovin a zboží. Navíc dříve vzhledem k absenci aut a autobusů byli lidé ochotni na vlak dojít i relativně daleko. Při transformaci na cyklostezku navíc zůstává zachována historická stopa – někdy i s informačními panely popisujícími vznik, historii, provoz, zánik a zajímavosti původní tratě. Zastávky a další drážní stavby bývají přebudovány na přístřešky či občerstvení. Cyklistické využití železnice do budoucna nevylučuje, alespoň teoreticky, zpětné přebudování na koleje při změně přístupu k dopravní obslužnosti či turistickému využití. Navíc kromě samotné cesty se zachovávají i další související stavby a technické památky jakou jsou mosty, tunely apod. Několikerou přeměnou prošla například i část tratě Kuřim – Veverská Bítýška. Nejdříve se z železnice stala polní cesta a později při rozšiřování Moravských Knínic silnice, kolem které vyrostla zástavba rodinných domů a ve výsledku vznikla ulice. Dnes by již málokdo při procházce danou ulicí na obrázku č. 99 tipoval, že se tudy kdysi proháněly vlaky. Obrázek 6 – Aktivní odstranění liniové stavby (zdroj: zDopravy.cz [6] ) Obrázek 7 – Cyklostezka na trati Uhřice – Ždánice (zdroj: Mapy.cz [7] ) Obrázek 8 – Starý Vítkovský tunel v Praze (zdroj: foto autoři) 127 Konference Krajina Sídla Památky 2024 Sídla Několikerou přeměnou prošla například i část tratě Kuřim – Veverská Bítýška. Nejdříve se z železnice stala polní cesta a později při rozšiřování Moravských Knínic silnice, kolem které vyrostla zástavba rodinných domů a ve výsledku vznikla ulice. Dnes by již málokdo při procházce danou ulicí na obrázku č. 9 tipoval, že se tudy kdysi proháněly vlaky. Památky Mnoho cest se stalo památkami již za svého aktivního života. A pokud ne přímo památkami, tak alespoň legendami či přímo samotnými vyhledávanými turistickými cíli. Dva příklady za všechny – Posázavský Pacifik a Slezský Semmering. I po ukončení provozu spojů zajišťujících obslužnost obcí a formálním zrušením tratě, nemusí na kolejích ustat provoz. Pomineme-li tratě s muzeálním provozem historických vlaků, je možné koleje využít i k dalším aktivitám. Na Šumavě v Novém Údolí vznikla díky nadšencům na zrušené trati nejkratší mezinárodní železnice na světě, v Ratíškovicích na jižní Moravě se po bývalé vlečce prohánějí šlapací drezíny. Ve vagónech bývají zřizována muzea, ubytování, občerstvení apod. Obdobně jako železniční stavby, tak reinkarnací prošla i dnes známá vodní cesta Baťův kanál… … či berlínské letiště Tempelhof. Obrázek 9 – Pohled “z lokomotivy na trať” v Moravských Knínicích (zdroj: Mypy.cz [7] ) Obrázek 10 – Nejkratší železniční trať na světě (zdroj: Český rozhlas [8] ) Obrázek 11 – Baťův kanál (zdroj: Český rozhlas [9] ) 128 www.krajinasidlapamatky.cz Využití cest je nespočet, proto další příklady jen telegraficky – motorkářská hospoda v tunelu v Litoměřicích, zimoviště netopýrů v tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě, naučná stezka u Velkého Meziříčí na Vysočině či městské korzo připravované na opuštěné strašnické trati v Praze, dnes již zrušený mimoúrovňový chodník pro pěší mezi brněnským autobusovým a vlakovým nádražím na zrušené spojce dvou železničních tratí, parky, zahrádky, biokoridory či jen strategická rezerva. A bylo by možné pokračovat dále. Příležitost Nabízí se otázka, proč se cestami zabývat i po skončení jejich funkčního využití kromě jisté nostalgie. V dnešní době jsou řešenými tématy brownfieldy, rekultivace, ekologie, přesuny materiálů ze staveb apod. Při plánování staveb se zpracovávají a zohledňují různé studie a analýzy pro běžného smrtelníka skryté za záhadnými zkratkami LCC (Life Cycle Costing), LCA (Life Cycle Analysis) či CBA (Cost Benefit Analysis). Velkým tématem je udržitelnost. Již při plánování a výstavbě jakékoliv stavby bychom Obrázek 12 – Bývalá přistávací plocha letiště Tempelhof (zdroj: Berlin.de [10] ) Obrázek 13 – Budoucí korzo s prvky železnice (zdroj: IPR [11] ) Obrázek 14 – Možná podoba nového Výtoňského mostu v Praze (zdroj: IPR [12] ) 129 Konference Krajina Sídla Památky 2024 měli mít na paměti, že žádná stavba tu s námi nebude navždy – ať již z důvodů technických či morálních. I když ve stavařině umíme mnohé – např. přesunout most (Stádlecký řetězový most) či celý kostel Nanebevzetí P. Marie v Mostu. Velkým tématem v poslední době je pražský Výtoňský most. Řeší se bourání, rekonstrukce, modernizace, památková ochrana, panorama Prahy apod. Na jednu stranu by byla škoda zlikvidovat něco, co naši předkové vybudovali a je důkazem jejich umu. Na druhou stranu požadavky na využití stavby jsou dnes jiné a málokdo chce v běžném životě žít ve skanzenu. Úvod je závěrem S potřebami společnosti se funkce staveb mění. Stavby včetně dopravních cest zanikají, mění funkci, přetvářejí se. Je to přirozený vývoj. Dopravní cesty mohou v průběhu času, s rozvojem území pozbývat svého významu, avšak se změnou jejich funkce můžeme jejich existenci zatraktivnit a význam leckdy i povýšit. Dopravní cesty získají nový rozměr, kdy nová funkce je účelnější nebo i úspěšnější než funkce předchozí. A současně nová funkce nemusí být funkci definitivní. Cesty zanikají samovolně, přirozeným vývojem dopravních potřeb v daném území (krásným příkladem jsou například lesní cesty) nebo řízeně. Možnosti následné recyklace jsou pak různé. Stejně jako byl předchozí příspěvek s názvem „Liniové stavby jako krajinotvorný prvek“ [2] jistým zamyšlením nad naším vztahem k liniovým stavbám, tak i tento text má za cíl přivést čtenáře k zamyšlení nad rolí dopravních cest, nad jejich životní pouti a našim přístupem k nim. Závěr se tak stává úvodem nového využití zaniklých a zrušených cest. 130 www.krajinasidlapamatky.cz Použité zdroje: [1] Colours Ostrava 2014. [online]. In: Wikipedia. 2014. [cit. 2024-06-23].Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colours_of_Ostrav a.jpg. [2] VALEHRACH, J.; SVOBODA, R.; HUBÁČKOVÁ, D. Liniové stavby jako krajinotvorný prvek. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2023. s. 126-135. [3] MACHÁLKOVÁ, Zuzana. Před 70 lety ‚prorazil‘ železnou oponu Vlak svobody. In. Český rozhlas [online]. 11. září 2021. [cit. 2024-06-23]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/vlaksvobody-1951-ceskoslovensko-nemecko_2109110817_ern. [4] Rolf-Dresden, Bahnhof Dolní Poustevna, Tschechien, Gleisende an der Staatsgrenze zu Deutschland. [online]. In: Wikipedia. 2010. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stanice_Dolni_Pou stevna_statni_hranice.jpg. [cit. 2024-06-23]. [5] Mapy.cz. [cit. 2024-02-29]. Dostupné z https://mapy.cz/letecka. [6] ŠINDELÁŘ, Jan. Zasypané zářezy, zbytečné mosty, opuštěná hradla. Starý úsek IV. koridoru mizí po 150 letech z krajiny. In: zDopravy.cz. [online]. 30. srpna 2022. [cit. 2024-06-23]. Dostupné z: https://zdopravy.cz/obrazem-zasypane-zarezyzbytecne-mosty-opustena-hradla-stary-usek-iv-koridorumizi-po-150-letech-z-krajiny-120754. [7] Mapy.cz. [cit. 2024-02-29]. Dostupné z https://mapy.cz/turisticka. [8] MARKUP, Jan. 24 sekund. In. Český rozhlas [online]. 22. července 2022. [cit. 2024-06-23]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/8793586?fid=10327909. [9] Baťův kanál. [online]. In: Profimédia. [cit. 2024-06-23]. Dostupné z: https://zlin.rozhlas.cz/kromeriz-se-nepripoji-kmemorandu-o-prodlouzeni-batova-kanalu-do-olomouckeho8154777. [10] DPA, Park Tempelhofer Feld. [online]. In: Berlin.de. [cit. 2024-06-23]. Dostupné z: https://www.berlin.de/en/pictures/17455925655000.gallery.en.html?page=17. [11] HEČKOVÁ, Michaela. První česká High Line spojí Vršovice a Strašnice. Jak bude vypadat Drážní promenáda? In. CAMP [online]. 29. října 2020. [cit. 2024-06-23]. Dostupné z: https://praha.camp/magazin/detail/prvni-ceska-high-linespoji-vrsovice-a-strasnice-jak-bude-vypadat-draznipromenada. [12] Vizualizace vítězného návrhu. [online]. In: Nový most Výtoň. [cit. 2024-06-23].Dostupné z: https://www.spravazeleznic.cz/web/novymostvyton/vizualiza ce. 131