Etika v literární vědě a pojem „zkušenost“. Několik poznámek ke studii Ryszarda Nycze

E ika li e á ní ědě apojem „zkušenos “. Několik poznámek ke s udii Rysza da Nycze Lukáš Holeček Ús a p o českou li e a u u AV ČR, P aha [email p o ec ed] SOUVISLOSTI AVÝZNAM ETHICAL TURN PRO LITERÁRNÍ VĚDU Li e a u a je speci ickým ypem lidského p oží ání s ě a ajako ako á ypo ídá ozkušenos ech člo ěka se s ě em, jenž se odeh á á e z azích (kd uhým, kp o- s ředí, k„neži ým“ ěcem). V é o banální asnad až příliš zjednodušující ě ě ipřes o lze pos ihnou celou pale u o ázek ap oblémů, jak je ssebou dějinami lečou ůzné li e á ní eo ie— ať už se jedná ozpochybnění, nakolik je pů odcem díla lidská by- os (koncep „au o a“) přes snahu eduko a li e a u u na sys ém jazyko ých akon- s ukčních zákoni os í podmiňujících její ozumění (koncep „s uk u “) až po en- denci nahlíže na dílo jako na p oduk nějších podmínek či ak o sociálních je ů (např.koncep „kul u ního ma e ialismu“). Vposledních dese ile ích se zdá, že se s ále ě ší in enzi ou aak uální po řebou— ať už implici ně či dekla o aně— se kli e a uře ajejím eo e ickým ič enářským ýz ám něk eří eo e ici (zno u) začínají ob ace jako kspeci ickému ypu ýpo ědi olidském ži o ě, edy aké oe ických p oblémech minulého, současného ibudou- cího s ě a. Něk e é sou islos i současného e ického (či poli icko-e ického) ob a u humani ních ědách, přede ším li e á ní eo ii, popsal e s é knize The E hics o Theo y (E ika eo ie, 2017) Robe Do an, p o eso ancouzské li e a u y akompa- a is iky na ame ické Uni e si y o Roches e . Do an si klade za úkol objasni e ický ozmě apoli ické důsledky eo e ického myšlení e ilozo ii, his o ii ali e a uře. Jak se s alo, p á se, že zdánli ě apoli ické, amo ální aan ihumanis ické eo e ické přís upy pa adoxně přip a ily půdu p o poli icko-e ický ob a humani ních ě- dách na konci osmdesá ých ana začá ku de adesá ých le 20.s ole í? Au o ů in e - discipliná ní ýklad sobě koncen uje názo y ši okého spek a ilozo ů, eo e iků, his o iků a ědců zoblas i li e á ní ědy, aby os ě lil mnoho s e na os asloži os poli icko-e ického ob a u  eo e ickém myšlení (Do an knize analyzo al dílo Foucaul a, De idy, Ro yho, Lé i-S ausse, Reného Gi a da nebo Haydena Whi ea). IzDo ano y knihy yplý á, že jis á mí a pozo nos i ůči e ické dimenzi li e a u y byla las ní ě šině his o ických li e á ních eo ií ( če ně pozi i ismu, ma xismu, s uk u alismu a šech jeho a ian ), nicméně hla ní pozo nos y o koncepce a ilo- zo ie smě o aly na jiné aspek y li e á ních děl, akže se zdálo, že jejich eo e ické dis- ku zy jsou přísně nesluči elné s adičním disku zem e iky. E ický disku z ae ická OPEN ACCESS 246 SLOVO A SMYSL 42 a gumen ace při om (iuzmíněných eo e iků) ždy byla aje pods a nou složkou ypo ídání oli e á ních dílech če ně li e á ní k i iky. „Vzhledem kži o u máme šichni, ať umělec či neumělec, jedinou o ázku: jak up a i s ůj ži o ? Čili: jak ží , abych dobře žil, abych mohl bý spokojen s ým ži o- em? Není jiné o ázky oži o ě p o nikoho, ani p o umělce ne a ýše umělco a jako duše ní ýše kohokoli jiného měří se přede ším podle oho, jak ážně klade si u o ázku os ém ži o ě ajak hluboce se jí obí á“ (Vodák 1902, s.3). Na ý oku českého konze a i ního k i ika Jindřicha Vodáka z oku 1902 by se ani po íce než s o le- ech nemuselo nic měni . E ický p oblém, „jak ží , abych dobře žil“, sobě implikuje undamen ální p oblém lidského jednání ajednu znašich každodenních s a os í— jak soudi ěci. Věci ozsuzujeme ajednáme si uacích, „p os ředí“ (zah nujícím še, co nás obklopuje), k e é má s ou dějinnos , s ým jednáním z ýznamňujeme ges a las ního ěla smě em ksdíleným ýznamům ěla sociálního ik ýznamům zapsaným kul uře. Může nám edy li e a u a pomoci lépe pochopi y o ži o ní p ocesy, esp. říbi e ickou senzibili u křešení každodenních dilema , jak „bý lep- ším člo ěkem“? Tendence upí ající pozo nos ke ickým aspek ům ýzkumu humani ních ěd (ať už se mlu í o„e ickém ob a u“ nebo ozšíření ědy o„lidskou dimenzi“) po ě ši- nou opouš ějí pos s uk u alis ická apos mode ní pa adigma a, jež se je í jako příliš dogma ická anijak neobjasňující si uaci současného člo ěka, a p oduk i ní diskusi snimi hledají ýchodiska p o i pos mode nis ickým předpokladům, že lidské by- os i jsou ýh adně „sociální kons uk y“ (např.někdy éměř z e išizo aná p ojekce „ú laku“ nikoli jako objek u zkoumání, ale ap io ní bada elské pe spek i y), jak se o p oje o alo řeba p acích inspi o aných dogma ickým ma xismem. Výše zmíněný pojem „e ického ob a u“ (e hical u n), k e ý se začal obje o a západní li e á ní ědě zh uba od osmdesá ých le 20.s ole í,1 sice zůs al českém p os ředí bez ýznamnější ecepce (podobně jako li ná adice e ické k i iky/e hical c i icism oz íjená zejména anglosaském p os ředí), přes o jsou o ožně mo i o ané impulzy součás í současného hledání no ých přís upů kli e á nímu dílu, jeho in e - p e aci ali e á něhis o ickému zkoumání. Ve zk a ce řečeno, e ická k i ika ob ací ( esp. ací) pozo nos li e á ní ědy k ýkladu ahodnocení li e a u y pe spek i ou e iky, a o nikoli e iky jako pe ně daného soubo u p a idel jednání ( edy mo álky),2 ale spíše jako ilozo ického p oblému a ýz y kp ozkoumá ání azhodnoco ání. Li e- á ní díla z é o pe spek i y můžeme níma ( aké) jako impulzy p o zpří omňo ání 1 Mezi ědci spojo anými se hical u n li e á ní eo ii bý ají zmiňo áni Ma ha Nussbau- mo á, Tobin Siebe s, Wayne C.Boo h, Cha les Al ie i, J.Hillis Mille , James Phelan, Ri- cha d Ro y, Adam Zacha y New on, Robe Eagles one, De ek A idge ařada dalších (Eskin 2004). 2 Jak je známo zdějin ilozo ie, pojem e iky je e z ahu kpojmu mo álky (am a nos i) nad- řazený. E ika se jako od ě í ilozo ie zabý á obecnější p oblema ikou, je íce indi iduali- zo aná, e lek i ní, o e řenější p ozkoumá ání, hodnocení, oz ažo ání (co je dob é aco ne, dob o azlo), až p ak ickém jednání a e z ahu ke společnos i nabý á no ma i ní po- doby „přija elného“, „sp á ného“ jednání ( edy mo álky). Nicméně napě í ini e ná sou is- los e iky amo álky ana ně na ázaných ýze se zájemně ne ylučují, ale při ozeně do- plňují— přes o je nezby né je umě ozlišo a . OPEN ACCESS LUKአHOLEČEK 247 e ických dilema . Li e a u a ak může bý po ažo ána za jedinečný p oje lidského z aho ání se ke s ě u, přičemž její základní unkcí je zp os ředko á ání mnoho- á nos i ůzných e zí s ě a apohledů na ně „ dílech ůzných malířů aspiso a elů našem nímání, dojmech apředs a ách, k e é jsou o mo ány […] okolnos mi ana- šimi las ními pos řehy, hledy, zájmy aminulou zkušenos í“ (Goodman 1996, s.15). Ikdyž Ma shall W.G ego y, p o eso li e a u y na Bu le Uni e si y Indiana- polis, nebý á u áděn mezi hla ními předs a i eli e ické k i iky, e s udii Rede ining E hical C i icism, he Old s. New (Rede ino ání e ické k i iky: s a é s. no é, 2010), k e á se p ezen uje jako další pok ačo ání polemiky spos mode ními eo iemi (jež G ego yho poje í přes á ají bý dů ě yhodné), elmi názo ně obhajuje ýznam e iky p o li e a u u. Jak G ego y a gumen uje, poli ické eo ie, znichž pos mode ní přís upy ycházely, byly ždy nořeny do e ických předpokladů, e ický komen ář je ne yhnu elnou součás í li e á ní analýzy, e ika není nás ojem ú laku, jak dili pos mode nis é, anení pouze ý o em kul u y, k e á ji zp os ředko á á, je součás í našeho e olučního dědic í (nás ojem oz inu é adap ace zájmu přeži í). Jedním zúkolů li e a u y aumění je s imulace e ických eakcí ae icky zaměřená k i ika má posky nou a gumen y pos ihující dynamiku mezi e ikou ali e á ní zkušenos í. E ika má ýznam přede ším zhlediska našeho každodenního ži o a, je ús ředním p oblémem ahodno icím k i é iem zájemných lidských in e akcí (G ego y 2010, s.283), ychází edy zpo ahy lidské sociabili y. Východiskem e ické k i iky je před- poklad, že li e á ní ep ezen ace mají moc o li ňo a cha ak e acho ání lidí. E ická dilema a ypu „dělám  é o si uaci sp á nou ěc“ oří by os nou součás naší každo- dennos i. Li e a u a ak může p obouze empa ii, pochopení p o o, jak se os a ní lidé cí í, jak myslí, jak zakoušejí s ou iden i u. Úkolem e ického k i ika pak je schopnos ukáza , jak o či ono dílo může upla ni e ický li na s é č enáře, jak zá ě u říká G ego y: „dělá sku ečnou službu ěm znás, k eří ch ějí ědě nejen o, p oč jsou li e- á ní díla zajíma á, ale p oč mohou bý důleži á“ ( am éž, s.298). MODERNITA JAKO ZKUŠENOST: SOUČASNÁ POLSKÁ HUMANITNÍ VĚDA U ádím zde ši ší kon ex e ického ob a u li e á ní (po ažmo humani ní) ědě p á ě p o o, abych naznačil, že se kli e a uře ahis o ii se s ejnou mo i ací aspodobnými o ázkami ob ací už řadu le aké polská li e á ní ěda. Vpolské in elek uální komu- ni ě se už delší dobu řada ědců nej ůznějšího zaměření zabý á ím, jak adap o a humani ní ědy na kompliko anou si uaci mode ního s ě a, kdy se na ůzných ú o - ních ědecké poli iky zno u upřednos ňují ýzkumné modely pří odních a echnic- kých ěd, přede ším co se ýká ychlé apliko a elnos i aekonomické e ek i i y po- zna ků, přesné e i iko a elnos i asys ema izace ýs upů, za ádění manaže ských (podnika elských) způsobů řízení a p. Jedním zpojmů, jenž indikuje ap o ází e ický ob a humani ních ědách, je již několik á zmíněný pojem „zkušenos “ (expe ience, E ah ung, doświadczenie). Není o ozhodně pojem no ý,3 přes o se něk eří polš í ědci pokusili zno u p o ěři jeho 3 Včeském kon ex u byla ěno ána pozo nos pojmu „zkušenos “ zejména e z ahu kp agma ismu. Vli , či spíše pa alelní oz íjení něk e ých Deweyho p agma is ických OPEN ACCESS 248 SLOVO A SMYSL 42 možnos i, k e é, zdá se, dosud nebyly yče pány. Snaha p ozkouma yuži elnos pojmu „zkušenos “ p o ůzné obo y humani ních ěd se Polsku přenesla do ši ší a elmi podně né odbo né diskuse. Vk ě nu oku 2006 se K ako ě usku ečnila kon e ence Nowoczesność jako doświadczenie, k e á pok ačo ala lis opadu é- hož oku e Va ša ě.4 Zp ní kon e ence byl publiko án sbo ník Nowoczesność jako doświadzenie (Mode ni a jako zkušenos , 2006), Nowoczesność jako doświadczenie: dyscypliny, pa adygma y, dysku sy (Mode ni a jako zkušenos : obo y, pa adigma a, disku zy, 2008, obě knihy pod edakcí Rysza da Nycze aAnny Zeidle -Janiszewské) adalší ansdiscipliná ní ozp aco ání dílčích případů knize Nowoczesność jako doświadczenie: analizy kul u oznawcze (Mode ni a jako zkušenos : kul u ologické analýzy, 2008, ed. Anna Zeidle -Janiszewska, Rysza d Nycz, Ba ba a Giza). Téma u „mode ni y jako zkušenos i“ bylo  oce 2006 ěno áno ijedno číslo časopisu Teks y d ugie (do čísla přispěli Anna Zeidle -Janiszewska, Do o a Wolska, Joanna Toka ska- -Baki , Ewa Rewe s, Ma ia Delape iè e, Je zy F anczak adalší). V ěch o publikacích byla p ezen o ána nej ůznější poje í „zkušenos i“ ain e discipliná ní kon ex no ě ohledá aného ýzkumného pole. S ím o pojmem p acuje no á (angažo aná) kul u ní his o ie ( esp.exis enciální his o ie Ewy Domańské) aklíčo ou úlohu zas á á i koncepci kul u ní eo ie li e- a u y (KTL) ybudo ané Rysza dem Nyczem, jež bý ají společně za ámo ány jako součás „nowe humanis yky“ (no ých humani ních ěd; iz Czapliński— Nycz 2017). Zhlediska his o iog a ie se jedná ozájem okaždodenní ži o obyčejného člo ěka, spojující sobě disciplíny jako an opologická his o ie, his o ie men ali , e nohis o- ie, mik ohis o ie, dějiny každodennos i. Vkon ex u li e á ní ědy jde o eo e ické ame odologické upření pozo nos i aké kmimojazyko ým sku ečnos em (předja- zyko é apředpojmo é jemy, ělesnos , emocionali a), jež „ yplý ají znaší účas i e zkušenos ní komuni ě ( níž se edle nás samých nacházejí aké y o ex y, p ak iky acho ání)“ (Nycz 2022, s.75). Pozo nos je zde ěno ána i ako ým ypům zkušenos í, onichž člo ěk může jen ěžko ypo ída nebo o ůbec není možné (šoa), o ázce s ě- dec í, p oblema ice s ědka (s udie Ma ie Delape iè e) apod. Ta o obo o á o ien- ace se ymezuje ůči ako ým zením jako „ šechno je poli ické“, „ šechno je dis- momen ů e z ahu kli e a uře sledo ala e ilozo ii Emanuela Rádla Michaela Vácho á (2013). Je řeba u és , že české mezi álečné ilozo ii byl John Dewey nímán (ipři po- hledu na jeho přeložené p áce) pře ážně jako eo e ik pedagogiky spíše než jako es e ik. Deweyho klíčo á p áce A as Expe ience ydaná pop é  oce 1934 se dosud nedočkala českého překladu anelze nají ani žádné s opy po dobo é ecepci oho o díla  uzemské ilozo ii či li e á ní ědě. Sou islos mi apa alelami mezi p agma ickou es e ikou a adicí českého s uk u alismu (např.uJana Mukařo ského, Milana Janko iče) se zabý al Da id Skalický (2017). P o úplnos by bylo možné u és kon inuální zájem oneop agma is ické podně y li e á ní ědě na Filozo ické akul ě Jihočeské uni e zi y Českých Budějo i- cích. Nejblíže omu, jak ozkušenos i současnos i u ažuje Rysza d Nycz, se šak zdá bý poje í in e p e ace již uza řeném díle Přemysla Blažíčka: č enářské se kání sdílem jako y žení zkaždodennos i, jako možnos p ojí u či ou zkušenos í aodhali ak no ou di- menzi ži o a ajeho smyslu (zájem osi uo anos člo ěka— ly ického subjek u, pos a y ič enáře, způsob p oží ání eali y ajejich yjádření konk é ním díle), j.„zkouma p o- s řednic ím li e á ního ex u zkušenos člo ěka se s ě em“ (Šimák 2012, s.734). 4 Re e á zkon e ence iz Jaszewska 2007. OPEN ACCESS LUKአHOLEČEK 249 ku z, ex “, „ šechno podléhá s uk uře ěda/ láda“, odklání se od ins umen álního upla ňo ání eo ie. Jak u ádí Nycz: „Obecně za o, se ká áme se u [ současných humani ních ědách] s ýznamným p o ikladem současného mode ního (neopo- zi i is ického) ideálu poznání, y ořeného na základě me ajazyko é pe spek i y, a nějšího pohledu na nes anně, objek i ně aneu álně nímané ěci (exis ující dří e anezá isle na ak u poznání)“ ( am éž, s.77). Vkon ex u no é kul u ní his o ie (New Cul u al His o y) implemen o ala e ická ýchodiska do s ých p ací Ewa Domańská ( iz Holeček 2013), mj.au o ka ý oku, že his o ie má blíže ke ice než kepis emologii. Zájem Domańské směřuje k eo e ickým p oblémům spja ým spsaním dějin— knihách Mik ohis o ie (1999), His o ia egzys- encjalna (Exis enciální his o ie, 2012) či za ím poslední p áci Nek os (2017), pokusu o yp aco ání koncepce dějin „m ého ěla“— jejímu u ažo ání je zohlednění e ic- kých aspek ů by os ně las ní. Když se knize Mik ohis o ie zabý ala ím, zjakého dů odu označo a z ažo anou koncepci his o ie jako „no ou“, cha ak e izo ala ji ak o: „Vypo ídá očlo ěku, k e ý zůs al ‚ žený‘ do s ě a, olidském by í e s ě ě, olidské zkušenos i se s ě em aozpůsobech oho o zakoušení. Je o edy his o ie zku- šenos í, his o ie poci ů, p i á ních mik os ě ů“ (Domańska 1999, s.58). Uži í pojmu „zkušenos “ ychází uDomańské zdíla holandského his o ika a eo- e ika F.A.Anke smi a, kde oří ús řední jád o hledání odpo ědi na o ázku po možnos ech yp aco ání ako é his o iog a ie, k e á by se dokázala y o na sdů- sledky z .linguis ic u n humani ních ědách ( edy přede ším ymani se ze za- je í obecných „s uk u “, na a i ismu ahe meneu ické in e p e ační zacyklenos i). Ve zk a ce řečeno, Anke smi se pokouší ehabili o a ka ego ii zkušenos i („his o- ické zkušenos i“) jako nejzásadnější p oblém eške ého his o ického zkoumání: „na počá ku nebyl předmě (jak dili něk eří mode nis ič í ilozo o é, například S awson), nebylo o slo o či jazyk (jak o om u ažo ali pos mode nis é ihe meneu- ici)— na počá ku byla zkušenos “ ( am éž, s.112). Tako é zaměření his o ie, jak říká Anke smi knize Sublime His o ical Expe ience (Vznešenos his o ické zkušenos i, 2005), nám umožňuje lépe pochopi nejen minulos , ale isoučasnos . Jako příklad u ádí momen zame ických dějin, z .jižanské auma zobčanské álky, k e é s ále může s imulo a poci y z á y alí os i uobčasného ná š ě níka ame ického Jihu, jak se o s alo ijemu samo nému  oce 1985 (Anke smi 2005, s.13). Příznačné je, že aké Anke smi mlu í oúzké spoji os i mezi zkušenos í umění (es e ickou zkušenos í) ahis o ickou zkušenos í: „Zakoušíme minulos s ejným způsobem, jakým můžeme zakouše umělecké dílo. Vobou případech jsme po inni zůs a ‚na po chu‘, abych ak řekl, a yhnou se pokušení hleda hlubší základy oho, co idíme ap oží áme buď na s aně subjek u, nebo na s aně objek u“ ( am éž, s.313). Pojem „zkušenos “  ěch o ú ahách nabý á čím dál ě šího ýznamu a unguje jako b ána kši oce o e řenému poli ýzkumných o ázek. Ma in Jay kanonické knize Songs o Expe ience (Zpě y zkušenos i, 2005), níž se zabý á his o ií ideje „zkušenos i“, hned ú odu předznamená á, že žádný jedno ný příběh (me ana a- i ) o om o pojmu nemůže bý yp á ěn (Jay 2005, s.2). Pozo nos ěno aná pojmu „zkušenos i“ dějinách humani ních ěd ( ilozo ii, sociologii, an opologii, psycho- logii, es e ice, li e á ní ědě ie ice) ssebou přinesla elké množs í de inic, nicméně p á ě a o di e zi a je, zdá se, nej ě ší uži nou hodno ou p o upla nění oho o pojmu li e á ní ědě ihis o ii. OPEN ACCESS 250 SLOVO A SMYSL 42 RYSZARD NYCZ: MODERNITA JAKO ZKUŠENOST Rysza d Nycz pa ří kon ex u polské li e á ní ědy mezi bada ele, k eří se oadap aci pojmu „zkušenos i“ snaží nej ý azněji, a o  ámci jím oz íjené koncepce kul u ní eo ie li e a u y (KTL).5 Nyczů zájem omode ní li e a u u amožnos i jejího ozu- mění zhlubší, pods a nější, ak uálnější pe spek i y lze sledo a přede ším jeho publikacích Język mode nizmu (Jazyk mode nismu, 1997), Li e a u a jako op zeczy- wis ości (Li e a u a jako op sku ečnos i, 2001) azejména knize Poe yka doświad- czenia (Poe ika zkušenos i, 2012), zníž pochází izde publiko aný překlad ús řední kapi oly. Pods a né je u és , že Nyczo y eo e ické a ilozo ující ú ahy e zmíněných publikacích při ozeně p o ází kapi oly sin e p e acemi konk é ních li e á ních děl mode ní polské li e a u y ( edy období zh uba od přelomu 19.a20.s ole í), knize Poe ika doświadczenia se jedná odíla Bolesława Leśmiana, Czesława Miłosze aAdama Ważyka. Ačkoli ý oj ú ah opojmu „zkušenos “ celku Nyczo a díla zde nemůžeme sledo a úplnos i, je zřejmé, že p ošly u či ým ý ojem. Spojení (mode ní) li e a- u y azkušenos i k ys alizo alo zejména knize Li e a u a jako op zeczywis ości, kde Nycz ú odu napsal: Li e a u a— z láš ě mode ní— se s á á oním z láš ním mís em, kde s ě ep e s upuje do p os o u zkušenos i a ýsuje se na ho izon u lidského poznání; oním z láš ním momen em lidské zkušenos i, kde se p oces us a o ání „bezejmenné“ sku- ečnos i odeh á á o mou znaků, ak ů ka ego izace apřiřazo ání smyslu. Tam i eh- dy se p á ě s opa s á á opem; li e a u a— „ši o aným záznamem“ sku ečnos i (Nycz 2001, s.12). Rysza d Nycz se e s é knize Poe yka doświadczenia nesnaží předloži nějakou no ou de inici či ilozo ickou koncepci „zkušenos i“, jakkoli je e iden ně obeznámen sdíly ě šiny současných ědců, k eří se p oblema ikou „zkušenos i“ zabý ají, os a ně knize je na jednom mís ě přehledně suma izuje: Vposledních le ech jsme s ědky ium álního ná a u ka ego ie zkušenos i jako ý- znamného aněkdy ús ředního— a sku ku ansdiscipliná ního— p oblému šech humani ních aspolečenských ěd […]: sociologie (Giddens), psychologie (B une ), his o ie (Anke smi , LaCap a), ilozo ie (Agamben), es e ika (Shus e man), dějiny men ali (Jay, Wolska), dějiny kul u y (Be man), ling is ika (Lako aJohnson), ilo- zo ie (Lacoue-Laba he) akul u ní (Ca u h) in e p e ace „ es imoniální“ li e a u y ap óz (Nycz 2012, s.139). Také náz u přeložené s udie se obje ují oba ús řední pojmy „mode ni y“ a„zkuše- nos i“. S ejně jako os a ní bada elé e ýše zmíněných publikacích se zde Nycz po- kouší uchopi mode ni u, esp.mode ní li e a u u p izma em lidské zkušenos i. Jak 5 „Kul u ní eo ie li e a u y, jak jí ozumím já, je edy p ojek em obno y li e á ně eo e ic- kého ýzkumu kon ex u současné humani ně ědné e lexe akul u ní aci ilizační si- uace; p ojek , k e ý je zá o eň ná a em kp axi li e á ní eo ie jejím současném poje- í (zah nuje udíž i o, co je li e á ní)“ (Nycz 2012, s.120). OPEN ACCESS LUKአHOLEČEK 251 už poznamenala Anna Gno komen áři kpřekladu au o o y koncepční s udie ono- ých humani ních ědách Polsku, Nyczo u esejis ickou me odu psaní cha ak e i- zuje pomě ně olné nakládání spojmy a endence k„ y há ání his o ických a eo e- ických koncep ů zbezpečného a adicí uko eného ýznamo ého p os ředí“ (Gno 2022, s.60). Ani zde publiko aná s udie  om o ohledu není ýjimkou, ždyť oba klíčo é pojmy s ojící jejím náz u jsou obes řeny ako ým množs ím ýkladů ade- inic, že není možné ani účelné snaži se je uko i jednoznačném ade ini i ním ýznamo ém kon ex u— naopak, je o p á ě a o ýznamo á o e řenos , zníž Nycz če pá ačiní zní cennou de ízu s ých ú ah. Zjednodušeně řečeno, jde o u o o pohlédnou na mode ní dobu, esp.mode ní li e a u u se šemi jejími exempli ikacemi, p izma em ůzných aměnících se podob zkušenos i, jak je přináší ži o člo ěka. Nycz se e s udii Onowoczesności jako doświa- dczeniu (Omode nos i jako zkušenos i), publiko ané jako předmlu a k ema ickému číslu časopisu Teks y d ugie,6 pokusil zjednodušeně ozčleni ři možnos i přís upu ke zájemnému z ahu mode ni y azkušenos i, na nichž s ou knihu pos a il. Za p é se jedná opojem označený jako „zkušenos ní mode ni a“ (doświadczeniowa nowoczesność), k e ý sobě zah nuje ambi alenci d ou hla ních konku enčních ypů mode ni y, jak se yp o ilo aly p ůběhu dějin— 1.model ycházející z adice ene- sančního humanismu (Mon aigne, Bacon), založený na klasické li e a uře ap ak ic- kých znalos ech, od ozených ze zkušenos í, k e é jedno li ci získá ají díky in e ak- cím sd uhými (jinými lidmi, z ířa y a ěcmi), k e é jsou „ ždy konk é ní, kon ex o ě podmíněné, p obíhají daném čase amís ě“ (Nycz 2006, s.4); 2.model dominující od 17.s ole í až po šedesá á lé a 20.s ole í, edy dok inální yp chápání mode ni y jako acionalis ického p ojek u, k e ý má s é kořeny ka eziánské ilozo ii, New o- no ě ob azu s ě a aHobbeso ě izi absolu ního ná odního s á u. Dle Nycze p á ě a o d uhá a ian a mode ni y, spolu se s ými základními ahie a chicky modelo anými opozicemi ( ozum s. ci , myšlení s. p ociťo ání, ak a s. hodnocení a p.), edla k„podřízení šech zkušenos ních ka ego ií as é lidského jednání— abs ak ní a- cionali ě eo e ických sys émů suni e zální pla nos í“ ( am éž, s.5). D uhý pojem „zkušenos mode ni y“ (doświadczenia nowoczesności) odkazuje na další pods a ný ýznam é o elace, má poukazo a na ěžké zkoušky, k e ým byl ys a en člo ěk pod obený acionalis ickému mode nizačnímu p ojek u, azabý- a se přede ším jeho nega i ními důsledky (člo ěk zpředmě něný, zneschopněný, dezin eg o aný či odcizený). S ě mode ni y se s ou eleologií aideologií pok oku podřizuje ži o člo ěka aspolečens í no mám ins umen ální acionali y— abs- ak ně měřený čas, unkční o ganizace p os o u, chápání las ního osudu zhlediska „ acionálního mik op ojek u de ino aného ins i ucionalizo anými olemi asociálně sankciono anými scénáři cho ání“ ( am éž). Ty o no my u čují souřadnice ěch o no ých p oži ků „mode ního“, k e é byly nakonec nímány jako nega i ní zkuše- nos i— zkušenos kon lik u, šoku, ná laku, kon oly, ep ese, yloučení— jež zane- chá aly auma ické s opy senzibili ě jedince. Tře í ýznam mode ni y jako zkušenos i označuje Nycz p os ě jako „mode ní zkušenos “ (doświadczenie nowoczesne). Za ímco předcházejícím případě ycházela 6 Nycz u o s udii up a ené podobě začlenil do knihy Poe ika zkušenos i (Nycz 2012, s.219–231). OPEN ACCESS 252 SLOVO A SMYSL 42 zkušenos znap ojek o aného ži o a nap ojek o aném s ě ě,  om o případě je s ě zakoušen „p os řednic ím měnících se o em společenského aindi iduálního ži o a, ci ilizační k ajiny, echnologiemi p oměněného p os ředí nebo kul u ně aspolečensky modelo ané pří ody“ ( am éž, s.6). Nycz zde jako příklady ako ých zkušenos í u ádí se kání směs em, zbuzujícím množs í dojmů, kon ak y scizími lidmi aanonymním da em, zaží ání okamžiků bezp os ředního by í ady a eď, poci noření se do nepře ži ého oku událos í a p. Nega i ní konsek ence ěch o si uací yplý ají p á ě zkon lik u s acionalis ickými modely mode ni y, edou dle Nycze kdi e enciaci o em mode ní zkušenos i, k e é „pos upně z ácejí s é yze nega- i ní […] cha ak e is iky; nabý ají u či é nezá islos i, pomalu se s á ají ysy no ého d uhu zkušenos i […], jež se s á á údělem člo ěka současném (pozdně mode ním či pos mode ním) s ě ě“ ( am éž). Ty o ři eo e ické ámce mode ni y jako zkušenos i podle Nycze ukazují na ý- znamné ap oblémo é oblas i celého ýzkumného pole, ikdyž jej samozřejmě nemo- hou plně yče pa . Nycz se zde sodkazem na Ma ina Jaye, edy sos aži os í ůči us áleným de inicím as ědomím nemožnos i překona ch onickou íceznačnos jejich ůzných poje í, ale iodlišně koncipo aných předmě ů ýzkumu, pouš í do ne- snadného úkolu zapoji pojem „zkušenos i“ do p ocesu po ozumění mode ní li e a- uře ajejím a ian ám. Vychází při om zu či ých obecných his o ických, an opolo- gických, ilozo ických isociologických předpokladů e lexe ži o a mode ního člo ěka mode ním s ě ě, zejména pochopení, že zkušenos z ácí s a us bezp os ředního poznání sku ečnos i as á á se nejen syno- nymem ne yhnu elné media izace lidského kon ak u s eali ou, ale aké na sebe be e podobu nepřímé (azp os ředkující) sku ečnos i, zas í ající, sk ý ající nebo izolující člo ěka od eali y „in c udo“ (Nycz 2012, s.213). Zejména mode nis ická aa an ga dní li e a u a pomohla odhali či yjádři u o no- ou zkušenos , že „sku ečnos ajejí objek y neexis ují nezá isle na médiu, němž jsou ep ezen o ány“ ( am éž). Nyczo o poje í mode ního  é o s udii nej íce ychází zesejů německého ilo- zo a asociologa Geo ga Simmela (Nycz na něho odkazuje i e s ých dalších knihách, s ejně jako kdílu Cha lese Baudelai a, jímž se zabý al p á ě Simmel apozději Wal e Benjamin), k e ý se e s ých sociologických diagnózách mode ní doby čas o ob acel kumění (po ozumění mode nímu ži o u sk ze analýzu uměleckých děl zachycují- cích no é p oži ky, poci y a jemy, jež mode ní doba přináší), k e é se „může s á odí kem kpo ozumění mode nímu ži o u as á se o nocenným doplňkem analýz sociologických, ekonomických či poli ologických“ (Mucha 2008, s.119). Vpubliko- ané s udii jsou zmíněni iněk eří přední mysli elé a ilozo o é, k eří se éma em mo- de ni y či zkušenos i zabý ali, ať už se jedná oJohna Deweyho, Wal e a Benjamina, Hanse Geo ga-Gadame a, Michaela Oakesho a, Wol ganga Ise a nebo Richa da Shus e mana ařadu dalších. Nycz spíše než opiso áním jejich ezí zako ených u - či ém ilozo ickém sys ému (p agma ismus, nedogma ický ma xismus, he meneu- ika, konze a i ní poli ická ilozo ie, li e á ní an opologie, es e ika p agma ismu), oz íjí jejich podně y ů čím způsobem anedbá úzkos li ě na jejich zako ení pů- odním kon ex u. Týká se o zejména p agma ismu, jehož ilozo ickou adici Nycz OPEN ACCESS LUKአHOLEČEK 253 při ozeně abso buje, ale není p o něho s ěžejní (os a ně na ozdíl od Deweyho neho- oří oes e ické zkušenos i, ale ozkušenos i bez pří las ků, její ilozo icko-an o- pologicko-his o ické dimenzi).7 Na ozdíl od Agambena, k e ý podobných sou islos ech mlu í o„des ukci zku- šenos i“,8 se Nycz pokouší hleda ýchodisko ap acuje shypo ézou, že spříchodem mode ni y zkušenos nezanikla, ale ans o mo ala se e „zp os ředkující s ě lidské zkušenos i jako mode ní e ze eali y“ (Nycz 2012, s.216). Nycz se nep á po om, co je o sku ečnos , ale zajímá ho, jakých las nos í poznání sku ečnos i nabý á sk ze echniky (mode ního) umění, jaké las nos i s ě a se zje ují díky médiím ep ezen- ace aa ikulacím no ých zkušenos í. Na azuje zde na nej ůznější koncepce, k e é spojuje přes ědčení, že umění ali e a u a jsou speci ické, ýznamné a ak ické o my p oží ání eali y. Nycz pak y o eze p o ěřuje a ozp aco á á e z ahu khla ním ypům disku zů (či pa adigma ) mode nis ické li e a u y (expe imen ální, esp.a an ga dně-mo- de nis ický model, li e a u a ni e ných p oži ků, li e a u a s ědec í). Zejména na příkladu li e a u y s ědec í se Nycz zabý á p oblema ikou a ikulace h aničních zkušenos í (např.li e a u a oholocaus u), jež se do ýkají zkušenos í ymykajících se disku zi izaci (jazyko é a ikulaci), což šak gene uje „její smyslo é, ne e le- xi ní aaséman ické dimenze“ ( am éž, s.224), jež se zno u eak i ují e č enářské zkušenos i. Ten o p oces oří Nyczo ě s udii můs ek kposlední a ian ě zku- šenos i  ámci li e á ní p axe, k e ou s yuži ím Foucaul a označuje jako „knihy- -zkušenos i“— o o poje í ámuje celou s udii oapliko a elnos i pojmu „zkušenos “ 7 Východiskem es e iky p agma ismu uJohna Deweyho jeho knize A as Expe ience (1934) je snaha „obno i kon inui u mezi y říbenými azesílenými o mami zkušenos i umělec- kých děl akaždodenními událos mi, činy as ádáním, jež jsou šeobecně po ažo ány za zakládající p ky zkušenos i“ (Dewey 1980, s.3). Jde u ono é nas a ení p ocesu lidského poznání, kde zkušenos (komplexní in e akce o ganismu ajeho p os ředí) předchází a - ikulaci (jazyko é yjádření), p o o inea ikulo ané má s ůj ýznam. Dle Deweyho nám umění pomáhá obohaco a naši bezp os řední zkušenos aobno uje náš z ah kokolnos- em analéha ým po řebám každodenní zkušenos i (akcen na ělesnos , o ganičnos , de- mok a izaci umění). Kdynamickému ap ocesuálnímu poje í pojmu „zkušenos “ uJohna Deweyho iz Shus e man 2003, Skalický 2017, Šíp 2008. Na řadu Deweyho myšlenek, ze- jména ýcho ný ademok a izační po enciál imaginace umění ali e a uře, na ázala jed- na zhla ních iniciá o ek e ického ob a u Ma ha C.Nussbaumo á (2017). 8 Jak už upozo nila Do o a Wolska, kons a o ání „des ukce zkušenos i“ mode ním s ě- ě uGio gia Agambena nemá ungo a jako ezignace alamen ace, ale jako ýz a kjejímu hledání a ekons ukci. Mode ní poezie není podle Agambena založena na no é zkuše- nos i, ale p á ě na jejím k i ickém nedos a ku, kdy ji nah azuje (nej ý azněji uBaudelai- a) šok: „P á ě kon ex u k ize zkušenos i nachází mode ní poezie s é mís o. Neboť mo- de ní poezie od Baudelai a při pod obném zkoumání není založena na no é zkušenos i, ale na bezp eceden ním nedos a ku zkušenos i. Od ud smělos , sjakou Baudelai e umís- ťuje šok do s ředu s é umělecké p áce. […] UBaudelai a se člo ěk odloučený od zkušenos- i sám ys a uje síle šoku. Poezie eaguje na y las nění zkušenos i ím, že o o odejmu- í pře ádí na dů od přeži í ačiní znezaži ého no mální s a . V é o pe spek i ě se hledání ‚no ého‘ neje í jako hledání no ého předmě u zkušenos i; mís o oho implikuje za mění apozas a ení zkušenos i“ (Agamben 1993, s.41). OPEN ACCESS