Jiří HUTEČKA, Muži proti ohni. Motivace, morálka a mužnost českých vojáků Velké války 1914–1918

Jan MaREš 179 Jiří HUTEČKA, Muži p o i ohni. Mo i ace, mo álka amužnos českých ojáků Velké álky 1914–1918, P aha, Naklada els í Lido é no iny 2016, 274 s., ISBN 978-80-7422-371-6* Jiří Hu ečka byl dosud odbo né eřejnos i znám jakož o odbo ník na ojenské dějiny díky s ým knihám ěno aným ame ické občanské álce.1 S ou po ěs po dil, když poslední knihu ěno al českým ojákům p ní s ě o é álce apojal ji jako a gu- men na me odologickém poli. Využí á ní zdařile inspi ace zah aničního soudo- bého bádání oVelké álce akoncep gende his o y, přičemž p ak icky dokládá uži- ečnos é o ka ego ie ši ším his o ickém ýkladu.2 Zá o eň lze jeho p áci čís jako k i ický příspě ek do li e a u y, jež se posledních le ech obje ila sou islos i spři- pomínkou s a le od začá ku (ab zy již od skončení) p ní s ě o é álky. Au o č enářům předkládá— půjčíme-li si přímě ze s ě a li e a u y— spíše no- elu než omán. Hla ními „pos a ami“ příběhu jsou ři zájemně p o ázaná „m“— mo i ace, mo álka amužnos . Ta p ocházejí celým ýkladem, k e ý zachycuje aumně yk esluje álečnou zkušenos mužů c. ak. uni o mách ys a ěnou na in e p e aci ego-dokumen ů— álečných deníků, ko espondence ipamě í či zpomínek sepsa- ných sdelším časo ým ods upem. A o i ěch, jež byly ámo ány op ikou í ězů, níž češ í ojáci jakoby před uše samos a ného ná odního s á u během p ní s ě o é álky las ně „nikdy pořádně nebojo ali“. Výklad je členěn do šes i kapi ol aodpo ídá řem ázím bojo é mo i ace. P ní ka- pi ola je ěno ána o ázce, p oč mobilizace lé ě 1914 p oběhla až přek api ě hladce. Odpo ěď Hu ečka nalezl příslibu snadného zisku „pa ia chální di idendy“— edy sociální p es iže amoci o láda ženy, esp.žens í— zejména případě mladších očníků, podpořený na íc očeká áním, že álka nebude mí dlouhého ání azkuše- nos í spředchozími mobilizacemi během balkánských álek. Opoznání menší úlohu seh ála ouha po dob od užs í. D uhá až pá á kapi ola se zabý ají ud žo ací ází mo i ace, esp.jejími aspek y: každodennos í, kama áds ím, z ahem kdůs ojníkům a z .domácí on ě, esp.do- mo u. Ud žení mo álky od iselo od uspokojení elemen á ních po řeb ne nepodob- ných Maslowo ě py amidě (hlad, bezpečí azákladní pohodlí, sex), a šak s ím ozdí- lem, že Hu ečko ě ýkladu jsou jedno li é s upně po řeb pos a eny na podobnou ú o eň. Pokud se jich nedos á alo, z áceli ojáci odhodlání bojo a , ale ipojem očasu amís ě, němž se nacházeli. P ní maso ě indus ializo aný kon lik neumožňo al * Ta o s udie znikla a ychází spodpo ou g an o ého p ojek u GAČR č.16-15962S sná- z em T amping českých zemích le ech 1918 až 1989: subkul u a in e akci se s á em aspoleč- nos í řešeného na FF UK. 1 Jiří HUTEČKA, Gene ál ajeho his o iko é: Robe E.Lee aame ická his o iog a ie, Olomouc 2005; TÝŽ, Země k í zb ocená: ame ická občanská álka 1861–1865, P aha 2008. 2 Českému č enáři byla  om o ohledu dosud kdispozici zejména s udie Rudol a Kuče- y ajedna Hu ečko a s a ší s ať, s o .Rudol KUČERA, Muži e álce, álka mužích. Mas- kulini y as ě o é álky 20. s ole í současné kul u ní his o iog a ii, Soudobé dějiny 4, 2011, s.549–562 aJ.HUTEČKA, Mili á ní maskulini a jako koncep his o iog a ického bádání, in: Radmila Slabáko á akol., Kons ukce maskulinní iden i y minulos i asoučasnos i. Kon- cep y, me ody, pe spek i y, P aha 2012, s.36–47. Jan Ma eš OPEN ACCESS 180 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 ojákům ak i ně po zo a mužské c nos i ap oje i od ahu. Nebezpečí podobě g aná ů adělos řelby nemělo ář. Zou als í směřo alo kle a gii iba ba s í ezig- nujícímu na z yklos i ci ilizo aného s ě a, jež šak zá o eň ungo alo jako apel na zacho ání zby ku las ní důs ojnos i. Velmi zajíma á pasáž pojedná á okama áds í jako speci ické o mě sociabili y umožňující bezp os řední in imní aemoční p oži ek, aniž by zniklo podezření zne- přís ojného cho ání. Kama áds í podpo o alo ungo ání z .p imá ní skupiny, edy bojo é skupiny na ú o ni če y, k e é šak bylo čas o na ušo áno slučo áním apře- sou áním jedno ek. Zá o eň ungo alo jako ko ek i ůči nepří omnos i žen. Snimi se mohli ojáci sice se ka  ýlu, byly šak při om eduko ány na sexuální objek y či dokonce p edá o y, či podobě ženských pomocných sil, jež byly nímány jako andělské pečo a elky, ioh ožení azpochybnění álky jako yze mužské záleži os i. Nesmělé yk očení kplu ali nímu chápání hegemonické maskulini y podniknu é p ní kapi ole je oz edeno čás i ěno ané au o i ám akon lik u ůzných mas- kulini podpořených zejména ins i ucionální s uk u ou akousko-uhe ské a mády. Kon lik či nespokojenos s elením byla o o bola ější, oč ne espek o aly před á- lečné pilíře maskulini y ( zdělání, maje ek, li ). Obsazení důs ojnické pozice e zdecimo aném sbo u přineslo něk e ým mužům sociální zes up anaopak přispělo kdeklaso ání jiných, k eří eď byli např.nuceni ykoná a iobyčejné ženské p áce či přihlíže sexuálnímu ykořisťo ání s ých žen ze s any důs ojníků. Hu ečka se dále ěnuje kons ukci dob ého eli ele ijeho p o ějšku, jejímž dis ink i ním znakem bylo ne/ espek o ání ojáků jako lidí a(sobě o ných) mužů. Podně ná je o něž ičás ě- nující se e no-ná odním s e eo ypům a ýznamu nedů ě y ůči českým, esp.česky ho ořícím ojákům jakož o ka alyzá o u, k e ý pa adoxně přispěl k nímání álečné si uace nacionalis ickou op ikou a ymezo áním se ůči os a ním ná odnos em. S ejně ak inspi a i ní je ikapi ola ěno aná ko espondenčním s a egiím ado- oleným ymezující se ůči chápání álečné zkušenos i biná ní opozici domo e - sus on a. Hu ečka přes ědči ě ypoin o al z ah sdomo em jako elmi ýznamný as abilizující ak o p o zacho á ání bojo é mo i ace. Zá o eň ji šak na ušo al, ne- boť odebí al mužům odpo ědnos za s ou odinu as a ěl je do ole s ědků nepoli ické emancipace žen, k e é se ujímaly sp á y hospodářs í iobchodů, ale ijejich ne ě y. Zá ě ečná kapi ola se zaměřuje na bojo ou zkušenos českých ojáků, jež plně o e í á o ázku dopadu indus ializo aného zabíjení na jejich psychiku i(ne)schop- nos zabí s ého nepří ele, jež se s ala na olik nesděli elnou, že snadno s oupila do již zmíněného komemo ačního na a i u onebojujících českých ojácích. Klíčo ou maskulinní c nos í se s ala schopnos překona las ní s ach, jež šak pe manen ně podléhala h ozbě yzického z anění či zne oření. Tak o s uk u o aný ýklad o e í á celou pale u o ázek, přičemž au o e lek uje zejména absenci o ázky deze ce alegionářské zkušenos i— ačkoli by jis ě bylo za- jíma é se p á , jak bezp os ředně deze ce, ať již zámě ná či si uačně podmíněná— o li nila nazí ání na sebe sama jako muže. To samé pla í oodmí nu í poslušnos i či ne espek o ání ozkazu, ok e ém se použi é p ameny osobní po ahy nezmiňují aHu ečka absenci ěch o si uací nijak nekomen uje. Au o p a děpodobně op á - něně předpokládá, že o ázka deze ce by ydala na samos a nou knihu, poně adž by ý azně zasáhla do no ých společenských apoli ických pořádků mladé epubliky, kde OPEN ACCESS Jan MaREš 181 legionáři došli pozdního uznání s é mužnos i. Naopak c. ak. on o í bojo níci mu- seli y inou značné ocenění, aby byli po ažo áni za dob é ojáky isp á né Čechy.3 Celko á koncepce knihy se podobá ýkladu poli iky iden i y dělnické řídy během p ní s ě o é álky ak, jak ji podal Rudol Kuče a— o řesenému aznejis ěnému ži o u na příděl.4 Hu ečko a kniha se s ejně dobře č e aneubíjí duchamo nou eo ií, nýb ž ji s ejně jako pos řehy zah aniční sekundá ní li e a u y aplikuje na ba i ém p amenném ma e iálu. Ten o přís up o li ňuje ihla ní na a i ní pos up, jímž je o řes, zlom ak ize p oží ání maskulini y, což na nejobecnější ú o ni pla ilo p o omezení au onomie ozhodo ání mužů aupla ňo ání las ní acionali y. Au o se ne ěnuje předpokla- dům p oží ání maskulini y apřed álečné zkušenos i, nýb ž klade dů az na samo ný ans o ma i ní álečný p oži ek. Vychází zpředpokladu, že mobilizace zahladila možné ideologické kon lik y aplu ali u maskulini přek yla hegemonní mili á ní maskulini a. Nezohledňuje k i iky pa ia chá u ani o ázku k ize maskulini y pří- omné minimálně uměleckých či jiných společenských ep ezen acích maskulini y od přelomu s ole í. Při in e p e aci až přek api ě hladkého p ůběhu mobilizace, je- jíž zda Hu ečka přičí á podřízení se koncep u mili á ní maskulini y a ojenské ý- cho ě mužů kposlušnos i, ak kupříkladu nezmiňuje, jaké pozo nos i se mili á ní maskulini a ěšila před álečných le ech, kdy byly boj a álka zý ány sociálními da winis y jakož o p os ředek očiš ění se údajně beznadějně zkažené ci ilizace. Au- o se nezabý á na s aně d uhé ani li y pomě ně silného an imili a is ického dis- ku su aodpo u kpřed ojenské ýcho ě, jež byly ypické p o socialis ické p os ředí.5 Ro něž případě koncep u mužného kama áds í lze klás o ázku po ná aznos i na předmode ní model ušlech ilého přá els í mezi muži.6 D uhým bodem, unějž bych se ád zas a il, je koncep hegemonní maskulini y,  om o případu mili á ní, k e ý je au o o ým ús ředním ámcem, kněmuž z ahuje s á ys ě lení. Jak ys í á z ýkladu, na on u odešla pouhá ře ina mužů, z oho se „jen“ ři pě iny účas nily bojo ých ope ací. Č enář si edy může klás o ázku, odkud se hegemonní maskulini a b ala? Ego-dokumen y jis ě sobě od ážejí nadosobní s uk u y a nich a ikulo aná zkušenos je za ěšena do sí ě disku sů, jimž šak au o ěnuje pozo nos spíše ok ajo ě. Mís o nich se č enář se ká á s ůzno odou mozaikou p oži ků a zpomínek, níž ne ždy šechny kamínky zapadají edle sebe. Výsledkem je, jak již bylo podo knu o, č i ý pokus s uk u o a álečnou zkušenos e z ahu kp oží ání maskulini y i ůzné ak iky či cho ání na ope a i ní ú o ni (spíše než s a egie, budeme-li zde espek o a ojenskou e minologii), k e é šak ob ykle ús í po zení hegemonní maskulini y, oníž sám Hu ečka již dří e napsal, 3 To o éma již au o zp aco al podobě samos a né s udie, s o .JIŘÍ HUTEČKA, Kama ádi on o níci: maskulini a apaměť p ní s ě o é álky  ex ech českoslo enských c. ak. e e ánů, Dějiny— eo ie— k i ika 2, 2014, s.231–265. 4 Rudol KUČERA, Ži o na příděl: álečná každodennos apoli iky dělnické řídy českých zemích 1914–1918, P aha 2013. 5 S o .Lukáš FASORA, S áří kpo adě, mládí kboji. Radikalizace mladé gene ace českých socialis- ů 1900–1920, B no 2015, s.109–121. 6 Ma in C.PUTNA, Homosexuali a dějinách české kul u y, P aha 2013, s.65–82. OPEN ACCESS 182 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 že zjednodušuje homosociální azby.7 Výkladu by edy p ospělo di e enco anější po- je í hegemonní maskulini y s ejně jako zohlednění gende u jakož o elační ka ego ie. To se mohlo p oje o a e z aho ání se žen ůči mužům na on ě aočeká áním na ně kladených či přijímáním maskulinních zo ců ze s any žen působících pomoc- ných silách, jež unikly sys ema ické pozo nos i.8 Jak šak bylo zmíněno, Hu ečka s ůj ýklad jasně s uk u o al aomezil, nelze mu edy yčí a , že si něk e é z ýše zmíněných o ázek nepoložil. Každopádně p okázal, že mili á ní maskulini a byla dynamickým amnoho s e na ým p ocesem, k e ý nahlédnu p izma em gende u nabízí al e na i u ůči příběhům poli ických dějin. Vkon ex u české his o iog a ie se jedná odobře ypoin o aný počin, k e ý má elkou šanci— aké díky yuži í dnes olik populá ních ego-dokumen ů— zaujmou ilaic- kou eřejnos . Což by případě dnes olik čas é démonizace samo ného slo a gende bylo í ězs í s o na elné s í ězs ím e elké álce. Jan Ma eš Jiří SUK, Veřejné záchodky ze zla a: kon lik mezi komunis ickým u opismem aeko- nomickou acionali ou předs pno ém Českoslo ensku, P aha, P os o , 2016, 325 s., ISBN 978-80-7260-341-1 Ži o ní zkušenos i lidí žijících e s á ně socialis ické dik a uře byly ámo ány p a- idly ade iacemi hospodářského sys ému, k e ý sobě kombino al sociální expe- imen skon ex em po álečného ůs u. Ta o ambi alence přinášející neus álou po- řebu e o my yžado ala zno up omýšlení eo e ických základů komunis ického pans í y ářejíc ak pole p o speci ickou o mu expe ního ědění. V ecenzo ané knize se au o pokouší č enáři odhali ces u za náp a ou socialis ické ekonomiky na ú o ni in elek uálního koncep u. J. Suk je laické iodbo né eřejnos i znám jako bada el specializo aný na poli ické událos i same o é e oluce as ě českoslo enského disen u. Jis ý úk ok s anou ko ázce jedné o my expe ního ědění příběhu e o mního p ocesu šedesá ých le je ak p o něj s upem na poněkud nejis ou půdu dějin idejí. Zdánli ě nepa ný ozdíl mezi poli ickými ain elek uálními dějinami sobě o šem sk ý á mimo od- lišné me odologické přís upy aké jiné způsoby yp á ění, jež mohou přip a i pe né ch ilky izkušeným his o ikům. Knihu sže o ným náz em oří osm kapi ol, znichž se každá ěnuje jinému úhlu pohledu na ekonomické ědění. Vk á kém ú odu Suk pomě ně hu ně naznačuje, jakém p os o u bude sledo a příběh o mo ání ekonomie e o mního p ocesu. Aniž by s é bádání ymezil nějakou ezí či o ázkou, ámuje s é yp á ění pouká- záním na mode ní kořeny í y pok ok a o my poli ických ideologií. Sodkazem na Fe nanda B audela upozo ňuje na empo ali u jak u opického, ak odbo ného disku zu. Tím zasazuje ús řední éma s é knihy, českoslo enský pokus o e o mu 7 J.HUTEČKA, Mili á ní maskulini a jako koncep his o iog a ického bádání, s.39. 8 Tam éž, s.38. OPEN ACCESS