Srpen 1968 a bulharská literatura

S pen 1968 abulha ská li e a u a Jakub Mikulecký1 Augus 1968 and Bulga ian Li e a u e This ex analyses he po ayal o e en s which occu ed in Czechoslo akia in 1968 in con empo a y Bulga ian li e a u e wi h e e ence o hei a ied discu si eness. Apa om he o icial li e a y eac ion, which was no mally con o ming o ideological de o ma ion and communis p opaganda, he a icle concen a es p edominan ly on uno icial li e a y wo ks— mainly poe y unpublished o poli ical easons (Vale i Pe o , Binjo I ano , Blaga Dimi o o a). The subjec o he analysis is also sociocul u al impac o he „Czechoslo ak con a e olu ion“ on he de elopmen o he Bulga - ian li e a u e a e Augus 1968, as i had o ace, due o se ious poli ical c isis o he whole Eas e n bloc, ela i ely la ge ep essions, adminis a i e pu ges, publica ion bans, hea e p oduc ion p o- hibi ions and o he displays o poli ically mo i a ed bullying. KEYWORDS: he P ague Sp ing 1968; Bulga ian uno icial li e a u e; ep ession o w i e s; Bulga ian dissen Bouřli ý ok 1968 byl aké Bulha sku milníkem, k e ý seh ál důleži ou (anu no doda k ajně nega i ní) oli e ý oji bulha ské li e a u y akul u y. Velká čás oby- a el země hleděla na e o mní snahy českoslo enských komunis ů smlha ou na- dějí aos ýcha ými sympa iemi. Ty o sympa ie se šak už p ůběhu oku začaly dos á a s ále íce do kon lik u so iciálním ýkladem českých e o em ak, jak je p ezen o ala o iciální p opaganda popla ná poli ice ÚV Bulha ské komunis ické s any (dále jen BKS). Vý oj ob odného p ocesu Českoslo ensku zaměs ná al od ja a 1968 nejen poli ické špičky komunis ické s any, ale aké o gány S B. Adjek i- um „český“ („českoslo enský“) jazyce o iciálního socialis ického disku zu po- s upně nabý alo ýznamu „ e izionis ický“, „kon a e oluční“ a„p o is anický“. K i ik ali e á ní his o ik Bo is Delče si 11.dubna 1968 zapsal do s ého deníku: „OČeskoslo ensku se mlu í, jako by am ypukla kon a e oluce, za k e ou mů- žou zase i nešťas ní in elek uálo é.“2 Na enek se šak nap os á ě šina in elek u- ální eli y ze s achu s a ěla kčeskoslo enským e o mis ům odmí a ě. Všeobecně známá je například epizoda spojená skonáním kong esu S azu bulha ských spiso- a elů (dále jen SBS) zk ě na 1968, na k e ém edení S azu dalo os en a i ně na- je o nepřízeň ůči ys oupení českoslo enského delegá a Pe a Pujmana. Tehdejší předseda SBS Geo gi Džaga o dokonce Pujmano i odmí l poda uku. Pujmano o ys oupení na kong esu, e k e ém hájil p obíhající e o my e s é zemi, zbu- dilo pozd ižení li e á ních k uzích. Delče si do deníku poznamenal: „Vkuloá- ech se naléha ě ho oří op oje u českoslo enského předs a i ele Pe a Pujmana 1 Slo anský ús a AV ČR, kon ak : [email protected]. 2 „За Чехословакия се говори, като че там е избухнала контрареволюция, за която са виновни пак нещастните интелектуалци.“ (Delče 1995: 113). OPEN ACCESS 14 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 z dnešního ána. Onai ním ak i ickém en uziasmu. Nikoli p ole ářská dik a u a, nýb ž p ole ářská demok acie. Sku ečná láda lidu, nikoli olební komedie. Vláda měla bý kon olo ána lidem.“3 Nedů ě a o iciální bulha ské poli iky ůči schizma ikům zČeskoslo enska se naplno p oje ila během konání IX. s ě o ého es i alu mládeže as uden s a, k e ý p oběhl e dnech 28.če ence až 6.s pna 1968 So ii adalších bulha ských měs ech. Účas níci českoslo enské delegace se mohli už na h anicích přes ědči , že o iciální de íza es i alu, k e á hlásala „mí , solida i u apřá els í“, byla e sku ečnos i jen p ázdným heslem komunis ické p opagandy. Sku ečnos byla jiná. Mladým delegá- ům zČSSR mělo bý znemožněno do Bulha ska při és „zá adnou“ li e a u u ajiné iš ěné dokumen y e e ující ono ém poli ickém ku zu ČSSR. Měly bý ý azně zpřísněny kon oly na h anicích. V ajných dokumen ech S B aminis e s a ni a lze čís dopo učení, k e á měla za cíl elimino a ideologickou in il aci mezi bulha - skými občany, mimo jiné se dopo učuje, „aby byla jejich li e a u a zaba ena už na h anicích, pokud se přece jen zaznamená ýsky ako é li e a u y, je řeba, aby ji zís- kali naši lidé, (Čechoslo ákům, pozn.au .) je řeba omezi kon ak y mimo es i alo ý p og am.“4 Ani z ýšená bdělos S B nemohla zab áni omu, aby se  ámci es i alu nezačaly šíři kopie apřeklady nežádoucího dokumen u D a isíce slo . Jinak o šem museli členo é českoslo enské delegace So ii čeli es ikcím, sledo- ání, odposlechům, p ohlídkám ajiným p oje ům šikany. Něk eří Čechoslo áci byli dokonce zas a eni už na h anicích abyl jim znemožněn s up do země, o se os a ně přihodilo iná š ě níkům zjiných zemí, jejichž s á ní příslušníci např.s ým zje- em acho áním neodpo ídali požada kům „socialis ické mo álky“. Policejní ežim okolo es i alu byl íce než pa ný, zaznamenal jej ibásník Aleksandă Ge o , B.Del- če  é o sou islos i e s ém deníku píše: „Aleksandă Ge o je pobouřen z oho ‚ ízlo ání‘ kolem es i alu: ‚Nechce se mi ží . Chci usnou ap obudi se za pa nác le ‘ […].“5 (Delče 1995: 116) Za ímco bulha ské mocenské o gány se kčeskoslo en- ským delegá ům cho aly nepřá elsky, čás eřejnos i je naopak podpo o ala, spa řo- ala českoslo enském e o mním p ocesu naději p o demok a izaci e las ní zemi. Podobně os a ně smýšlela iopozičněji smýšlející čás bulha ských in elek uálů, mezi ako é pa řil iGeo gi Ma ko , k e ý se p á ě od é doby začal dos á a do s ále ě ší poli ické izolace, což později  oce 1969 yús í jeho odchod ze země.6 Ma ko po é 3 „В кулоарите се говори много настойчиво за изказването на чехословашкия предста- вител Петер Пуйман, станало сутринта. За наивния и критически ентусиазъм. Не пролетарска диктатура, а пролетарска демокрация. Истинско народовластие, не из- бори— комедия. Народът да контролира правителстовото.“ (Delče 1995: 115). 4 „Да се изземе литературата им на границата още, щом се забележи такава литерату- ра да се получи от наши хора, да им се ограничат контактите извън фестивална про- грама.“ (Анонимен автор 2016: 319). 5 „Александър Геров е възмутен от ‚полицейщината‘ около фестивала: ‚Не ми се живее. Ще ми се да заспя и да се събудя след петнадесет години‘[…].“ (Delče 1995: 116). 6 Na ojenské po lačení p ažského ja a bezp os ředně eaguje přede ším p ní zcyklu ese- jů G.Ma ko a oČeskoslo ensku snáz em 21.s pen 1968, k e ý znikl ješ ě Bulha sku během oku 1968, u eřejněn šak zpochopi elných dů odů nebyl, od ysílala jej až s anice BBC  oce 1970. Ten o Ma ko ů ex se od pozdějších esejů psaných již exilu diame - OPEN ACCESS JAkUb MIkULECký 15 emig aci jednom ze s ých esejů p o s anice S obodná E opa aDeu sche Welle sponěkud s ojeným en uziasmem napíše: „Up os řed zimy, k e ou Dubček p omě- nil ja o, jsme si my, několik přá el zpíšícího b a s a, zažádali o ys ěho ání do Českoslo enska. Tenk á nám připadalo, že je o p o ži o a nejpři ažli ější země. Odeh á alo se zde cosi elkolepého.“ (Ma ko 1991: 43) S e o mním p ocesem sympa izo ala celá řada dalších básníků aspiso a elů. Řada znich za o e řenou podpo u později zapla ila z á ou zaměs nání, publikač- ními zákazy ajinými es ikcemi. S pno á okupace y olala učás i ěch nejod áž- nějších o e řený odpo azak i izo ala skupinky ijedno li ce, k eří se odhodlali y- jádři s„b a skou pomocí“, jak byla in aze ojsk o iciálně p ezen o ána, ozhodný nesouhlas. Za o, že na s é přednášce o e řeně označil s pno é událos i za in e enci, byl po es án docen his o ické akul y Ch is o Nes o o , y ázl šak „pouze“ spo- zas a ením pedagogické činnos i (Skálo á 2005: 72). Jiní dopadli opoznání hůř. Va - mos éře z ýšené bdělos i komunis ické moci byl za „ e izionis ické“ myšlenky y- hozen zuni e zi y iloso Asen Igna o . Jako poli icky nespolehli ý in elek uál musel so ijskou uni e zi u opus i i ehdy mladý li e á ní ědec asla is a S e loza Igo , jenž byl přeřazen na mís o edak o a ýdeníku Li e a u en on (Velko a-Gajda d- žie a 2017: 136).7 Z ýšená ak i i a ajných služeb amilice edla o něž k yhazo ům álně odlišuje s ým idealis ickým pa osem in elek uála-komunis y, k e ý spa řo al Dub- čeko ě ob odném p ocesu ná a khumanis ické ářnos i komunis ického ideálu. Ten o le ico ý disku z se později zesejis iky G.Ma ko a pos upně y a í abude nah azen é- o ikou západních ins i ucí, p o k e é Ma ko p aco al (S obodná E opa, BBC, Deu sche Welle). Veseji Ma ně o s ě lo zhasíná e— I. ak např.au o píše: „Českoslo ensko by so - a zůs alo komunis ickou zemí anejspíše by se á ilo ke s é adiční demok acii. A eli- ce b zy by zaujalo s é s a é mís o kul u ně iekonomicky y inu é e opské země.“ (Ma - ko 1991: 49). 7 S e loza Igo začal bý p o ežim nepohodlný už dří e. K omě oho, že pa řil spolu sO.Sapa e em, E.Mu a o em aM.Nedelče em do k oužku s uk u alis ů, k eří na li- e á ně ědném poli ybočo ali zo iciálně p osazo aného p oudu ma xismu-leninismu, byl mladý ědec před ím na specializaci Jugoslá ii, což mu na dů ě yhodnos i očích bulha ské S B nijak nepřidalo. Možná ip o o mu bylo znemožněno se účas ni meziná- odního sla is ického sjezdu P aze p ní polo ině s pna 1968. Po nuceném odchodu ze so ijské uni e zi y byl odeji aké z edakce ýdeníku Li e a u en on , posléze byl sice přija na mís o edak o a časopisu Să emennik, ale na mís o uni e zi ního přednášejí- cího si musel počka až do oku 1978, kdy mu bylo nabídnu o uni e zi ní mís o Plo - di u. V oce 1981 došlo k„nepřije í“ ukopisu Igo o y knihy Dějiny bulha ské li e a u y (История на българската литература). Fak ický publikační zákaz é o li e á něhis o- ické p áce, k e á mohla iskem yjí až  oce 1990, byl zapříčiněn nepřízní nej yšších mís s anického apa á u. K omě oho, že se Igo o a koncepce bulha ských dějin neho- dila ideologicky, byla dů odem publikačního zákazu zřejmě aké osobní a e ze ze s any předsedy SBS Ljubomi a Le če a adalších mocných by ok a ů, Igo dokonce  ozho- o ech zpomíná, že byl e ěci osobně angažo án aké Todo Ži ko . Osobní nepřízeň Le če a ůči jeho osobě pok ačo ala i p ůběhu osmdesá ých le , mohou za o zřejmě iIgo o y pokou ně šířené básně, k e é byly s ým obsahem namířené přímo p o i oso- bě mocného předsedy SBS. Vzáří 1985 měl Igo nas oupi na mís o lek o a na Ka lo- ě uni e zi ě, na poslední ch íli byl šak jemu acelé odině odjezd do Českoslo enska OPEN ACCESS 16 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 jinak smýšlejících s uden ů (např.Dimi ă Boče ); Boče aIgna o se později s anou ý aznými osobnos mi bulha ského exilu. Vříjnu 1968 byli za čeni anásledně od- souzeni ři s uden i: Edua d Geno , Aleksandă Dimi o aValen in Rade , k eří šířili le áky p o i ojenské in e enci Českoslo ensku. Na jednom zšířených le áků s álo: „Vojska lou ky Ži ko a p yč zČSSR!“ (Dojno 2009: 51–56). K omě ěch o přímých akcí, k e é měly p o jejich účas níky dalekosáhlé důsledky, se na so ijské uni e zi ě obje ily iakce nepřímé, k e é měly spíše p o oka i ní cha ak e , ale ypo ídaly oangažo anos i něk e ých s uden ů. Vp osinci 1968 přip a il ehdy osmnác ile ý s uden p á Nikolaj Bliznako sociologickou anke u, e k e é se esponden ů mezi s uden y p al, co si myslí oudálos ech Českoslo ensku, za ou o ne innou o ázkou následují anke ě o ázky další: „14. Aco podpo a p oje ená a mádami b a ských zemí? P oč?“ Adále pak: „15. Js e přip a eni yplni každou di ek i u ÚV BKS nebo lády bez ohledu na její cha ak e ?“8 Ta o p o okační akce se p o au o a anke y na- konec obešla bez následků, možná ip o o, že celá ěc o málně znikla pod hla ičkou komsomolu, s ědčí o šak o om, že čás mladých lidí dobo é událos i silně p oží ala ane áhala ak i ně ys oupi a isko a pos ih. K omě oho, že po s pnu 1968 p oběhla Bulha sku celá řada čis ek, přede ším  edakcích no in ačasopisů,  ozhlase, ele izi, na uni e zi ách aminis e s ech, pomyslné š ouby se u áhly i oblas i kul u y, přede ším li e a uře. Režim ak ch ěl si uace yuží kideologickému úde u p o i šem náznakům nesouhlasu ap o i sebe- menším p oje ům p o is anické opozice u ni ř z .kul u ní on y. Emblema ickým příkladem oho o ob a u kul u ní poli ice byla ozsáhlá kampaň p o i sa iře. Tažení li e á ních dogma iků bylo namířeno p o i o bě Radoje Ralina, Bo ise Dimo ského, Geo giho Ticholo a adalších sa i iků, knimž byl os a ně adminis a i ně řazen aké básník Kons an in Pa lo , k e ý se do p ních kon lik ů skul u ním es ablishmen- em dos á al už od p ní polo iny šedesá ých le . A šak p á ě podzim 1968 znamenal p o oho o poli icky nespolehli ého au o a na dlouhá lé a de ini i ní publikační zá- kaz a akřka úplnou sociální ma ginalizaci, Pa lo byl yhozen znaklada els í Băl- ga ski pisa el adlouhá lé a zůs al bez zaměs nání. Sympa izan i s e o mním hnu ím ČSSR byli es áni izpě ně. Za ak i ní podpo u myšlenek p ažského ja a zk ě na 1968 byl zpě ně lé ě oku 1970 např.adminis a i ně po es án člen SBS ama gi- nální au o I an Dob e ; od oláme-li se na sekundá ní li e a u u, ak byl en o akřka neznámý člen spiso a elského s azu za s á p o iso ě ská ap očeskoslo enská s ano- iska yloučen zBKS a ů čího s azu (Dojno 2009: 70). Nás up „plíži é no malizace“ po s pno ých událos ech znamenal o něž „země ře- sení“ edičních plánech ežimních naklada els í. Zas a ena byla celá řada chys aných knih, k e é čekaly na ydání  edakcích, došlo aké kzas a ení inscenací něk e ých di- bulha skými úřady znemožněn. Igo byl  é o době ak éž pod bedli ým dohledem S B. Vbřeznu 1986 byl p oblémo ý li e á ní ědec ak i ik dokonce na několik dní za čen, kb zkému p opuš ění šak zřejmě dopomohly in e ence li ných přá el zli e á ních k uhů. 8 „[…] 13.Какво мислите за събитията в Чехословакия? / 14.А за покрепата оказана от братските армии? Защо? / 15.Готови ли сте да изпълните всяка директива на ЦК на БКП или правителството независимо от нейния характер?“ (Bliznako 1968, s. p.). OPEN ACCESS JAkUb MIkULECký 17 adelních he .9 Zas a eno bylo např. ydání sa i ické knihy Hypo ézy (Хипотези) I ana Kola o a, k e á yšla později samizda u  oce 1973. Pos pno á no malizace bulha ské kul u y se do kla iplo di ského básníka Vasila U umo a, k e ý musel opus i zaměs - nání plo di ském ozhlase adlouhá lé a zůs al bez p áce. Nepřízni á poli ická si- ua ce zpodzimu 1968 zasáhla icelou řadu dalších básníků, nej íce šak ěch, na k e ých ězel kád o ý cejch „nepří el lidu“. Podobně jako omu bylo po Maďa ském po s ání z oku 1956, byli aké po s pnu 1968 poli icky nepohodlní lidé p e en i ně ysídlo áni anuceně disloko áni na přikázaných ad esách. Do nucené in e nace Dob udži musel např.básník abý alý poli ický ězeň S e an S amo (na dlouhých pě le ). Téma in e - nace je z á něno celé řadě jeho šuplíko ých básní (Loučení [Изпращане], In e no o- án Dob udži [Интерниран в Добруджа], Vyhnanec [Изселник]). Jiný poli ický ězeň Geo gi Za kin píše 2.lis opadu dopise eli eli ěznice: „Jes li mám ěři , že Rusko je os obodi elem Bulha ska, o je jako ěři omu, že lk je býlož a ec. Aco ěch pě a ša ských a mád? Od koho os obodily Českoslo ensko? Ano! Vsku ku, os obodily ho od S obody.“10 Za kin si posléze za s ou poli ickou od ahu anepoko nos yslouží en nej ěžší es . V oce 1977 byl en o no inář apříleži os ný básník za neobjasněných okolnos í za ažděn e s é ězeňské cele Paza džiku. Veške é p oje y nesouhlasu so iciální linií se a mos éře b ežně o ské s agnace nemilos dně es aly. Jak už bylo řečeno, dělo se ak izpě ně, jakékoli yjádření pod- po y myšlenkám P ažského ja a se ukazo alo jako při ěžující okolnos kád o é bio- g a ii p o inilce. Již zmíněný člen SBS I an Dob e napsal k ě nu 1968 anonymní dopis předsedo i s azu, e k e ém snadšením podpo uje ý oj událos í ČSSR a němž dí, že SSSR zahájil chybný ku z ná a u kčasům S alina aže BKS en o chybný ku z slepě následuje. Zh uba d a oky na o byl I an Dob e za s é pos oje y- loučen zkomunis ické s any aze s azu spiso a elů (Dojno 2011: 227). Vsou islos i s ep esemi spojenými sp ažským ja em lze zpomenou ijméno Geo giho Văle a. Jiný poli ický ězeň Gančo Sa o zpomíná, že Văle byl  oce 1978 odsouzen na pě le . K om oho, že ys upo al p o i aždě Geo giho Ma ko a iza o, že nesch alo- al ojenskou in e enci Českoslo ensku as ále ěsnější azbu Bulha ska na SSSR. Podle Sa o a psal Văle dokonce p o es ní dopisy do ÚV BKS (Sa o 1998: 92–93). Vazalská podřízenos Bulha ska, ok e ém se době ži ko ismu čas o ho ořilo jako ošes nác é epublice SSSR, y olá ala odpo zejména u las enecky o ien o aných in elek uálů. Bo is Delče si  oce 1972 zapsal do deníku slo a s ého pří ele básníka Aleksand a Ge o a, k e ý byl oz pčen z ak u, že uš ina se měla od oho oku y- učo a už od p ní řídy základní školy: „Od s upu do Českoslo enska […] nemám klid azačal jsem nená idě še so ě ské. Bojím se už i las ních myšlenek análad.“11 9 V oce 1968 byla z epe oá u například s ažena h a Kons an ina Ilie a Vříjnu bez ebe (През октомври без теб), o ok později si inscenační zákaz ysloužily ih y Geo giho Ma - ko a Byl jsem on (Аз бях той) aKomunis é (Комунисти). 10 „Ако трябва да вярвам, че Русия е освободител на България, то все едно да повярвам, че вълкът е тревопасен. От кого освободиха петте варшавски армии Чехословакия? Да! Наистина те я освободиха от Свободата.“ (Za kin 2007: s. p.). 11 „От навлизането в Чехословакия […] нямам спокойствие и съм намразил всичко съветско. Плаша се вече от собствените си мисли и настроения.“ (Delče 1995: 219). OPEN ACCESS 18 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 No á kul u ní poli ika Ži ko o a ežimu po oce 1968 znamenala dalekosáhlé p oměny bulha ské li e a uře. Řada au o ů se musela y o na spublikačním zá- kazem s ých děl, a o nejen ako ých, k e á by na českoslo enské éma eago ala přímo ( ako á samozřejmě cenzu ou p ojí nemohla), ale i ěch, k e á se jej do ýkala pouhým náznakem, nebo k e á by mohla bý jako aluze na ojenské po lačení e- o mního p ocesu č ena anadin e p e o ána. To byl případ neu edené di adelní h y S e ana Cane a P oces p o i bogomilům (Процесът против богомилите, 1968–1969), jejíž his o izující syže mohl bý dobo ém kon ex u č en jako li e á ní aluze na ak- uální poli ické dění, asnad ip o o si h a musela na inscenaci počka až do oku 1978, kdy už českoslo enská kauza nebyla olik ak uální. Něk e é p o iokupační na ážky šak do o iciálního isku přece jenom p onikly. Nešlo sice ožádné zcen álních li- e á ních pe iodik, ale zá o eň nikoli bez ýznamný bu gaský deník Če nomo ski on . P á ě na jeho s ánkách se 1.října 1968 obje ila báseň snáz em ZLé a— 68 (Из Лято— 68) zpe a bu gaského básníka Ch is a Fo e a; báseň bude později zah nu a do au o o y sbí ky Přís a (Пристанище, 1969)— o šem zde se již neobje í pod in- k imino aným náz em ZLé a— 68, k e ý by mohl e oko a spoji os sho kým poli- ickým lé em minulého oku, nýb ž už pod neu álnějším náz em Sla nos ní li u gie za del íny (Тържествена литургия за делфините). Včem spočí ají li e á ní aluze Ch is a Fo e a na s pno ou okupaci, co je pods a ou „ezopského jazyka“ bulha ské li e a u y šedesá ých le ajakou unkci y o alego ické polohy plní? Ús ředním mo i em e ýs a bě básně ZLé a— 68 je lo del ínů, během k e ého jsou nebohá z ířa a nemilos dně ubíjena; sjakousi ďábelskou přesnos í a echnic- kou p eciznos í, jaké je schopen pouze mode ní člo ěk. Plamen Dojno si šak e s é analýze básně šímá znaků, k e é od ádějí pozo nos od ybolo u anu í nahlíže Fo e o u báseň jako li e á ní palimpses , e k e ém je u ajeno zaši o ané poli ické posels í. Ze šech s an obklíčení del íni zá ě u básně získá ají an opomo ní a ibu y, „křičí“, „ yslo ují s á zk a ená slo a“, k e ým šak aho é ne ozumějí ane ěří, apok ačují ak zabíjení, k e é na íc připomíná služební po innos , u inu, misi (Dojno 2012: 280–281). Básnický ob az sm ícího obklíčení na moři má další mo i , k e ý ypo ídá oaluzi na s pno ou okupaci apřeneseně aké opods a ě so- ě ské ces y ksocialismu, mo i , k e ý známe zřady děl bulha ské neo iciální li e a- u y, přede ším é lág o é, kde je komunismus chápán jako cizí, impo o aná en i a, k e á přišla odněkud z ýchodu, zAsie. Pejo a i ní ob az Asie se  é o poe ice pojí s ozenou k elačnos í, ba ba s ím, despo ičnos í. Ne náhodou je p o o Fo e o o aždění del ínů sémio icky pojeno sAsií, k e á je  om o disku zu předs a o ána jako p os o o ládaný b u ali ou kočo ných ho d, ne náhodou jsou Fo e o i del íni obklíčeni aubíjeni p á ě a mos éře čpící Asií: […] Ahejno k uhu sm i zlé alo na s ých nemo o ných křídlech— plou ích— do zduchu dodneška o idím— do zduchu Asie e ch íli, kdy jsme ho obklíčili sí ěmi. OPEN ACCESS JAkUb MIkULECký 19 (Při aždě jsme uží ali jen u nejpřesnější echnologii). My, zedníci as a i elé jejich sm i, s říleli jsme po del ínech… Umí ali… Na ždycky… […]. Op a du nám nedošlo, že zabíjíme přá ele? Ne ozuměli jsme, ne ěřili jejich řeči— aoni křičeli! Jenomže křiku ma ně z áceli s á zk a ená slo a, kapi áne můj!12 Lze ůbec „s řílení do přá el“ kon ex u podzimu 1968 in e p e o a jinak než jako aluzi na bulha skou ojenskou účas na Ope aci Dunaj? Fo e o a báseň je na- íc no ino ém u eřejnění zříjna 1968 u ozena přídomkem „Ať se nezapomene“ („Да се помни“), aslouží ak ijako dokumen osobního nesouhlasu. Vždyť pos p- no ý mediálně-li e á ní disku z Bulha sku naopak mani es o al ýh adně p o i- českoslo enské nálady, z eřejňo aly se články onezby ném zásahu p o i kon a e- oluci, ozách aně socialismu,  oce 1969 yšla p opagandis ická kniha Dopisy ojáků (Войнишки писма), kde byla nezby nos zásahu p o i „kon a e oluci“ legi imizo- ána epis olá ním (ap opagandis icky endenčním) s ědec ím bulha ských ojáků yslaných do Českoslo enska, k eří měli jako oči í s ědci podpoři poli iku ÚV BKS. O iciální s anická pe iodika se  é době začala plni ope a i ními p opagandis ic- kými ex y šeho d uhu, na s ánkách no in Li e a u en on , O ečes en on , S ă šel aj. se hojně ysky o aly články, eseje, p ohlášení abásně, e k e ých je pe ně hájen p o ičeskoslo enský disku z o iciální p opagandy. V á íme-li se kpalimpses o ému č ení něk e ých děl zpos pno é doby, čas o sklo- ňo aným ex em je  om o ohledu ědecko an as ický omán Ljubena Dilo a Tíže ska and u (Тежестта на скафандъра, 1969). Česká překlada elka Ludmila No áko á se domní á, že hla ní myšlenka ománu, edy „nepřípus nos jakéhokoli zásahu do daného ý oje jiné plane y, či jiné země“, byla hla ní příčinou oho, p oč se Dilo ů omán nedočkal českého ydání (No áko á 1995: 49).13 Podobné in e enční mo i y14 12 Překlad Ludmily K oužilo é (K oužilo á 2020: 104). Bulh. o iginál: „[…] И стадото в кълбо- то на смъртта си / изхвърляше / с крилете си несъвършени— перките— / във възду- ха, / във въздуха— завинаги ще ги запомя аз— на Азия, / в часа— когато ги заграж- дахме със мрежите. / (В убийството прилагахме най-точна технология.) / Атолкова приличаше на работа убийството. / Строители— зидари на смъртта им— / ние стре- ляхме […] / Не знаехме ли ний, че стреляме в приятели? / Ний не разбирахме, не вяр- вахме везика им— / те викаха. / Но те— как викаха— напразно са изричали / окър- вавените си думи, капитане мой.“ (Dojno 2012: 278). 13 Ať už bylo znemožnění českojazyčného ydání Tíže ska and u mo i o áno jakkoli , omán ČSSR yšel e slo enš ině b a isla ském naklada els í Ta an  oce 1980. Au o em překladu pod i ulem B emeno ska and a byl Vladimí Žabkay. 14 Vpřípadě ilmu Ezop se lze domní a , že in e enční mo i y e scénáři ilmu předcházely samo ným událos em anebyly p imá ně pláno ané. Os a ně scénář Anžela Vagenš ajna OPEN ACCESS 20 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2020 se os a ně ysky ují aké soudobé kinema og a ii; Českoslo ensku ezo o ý ilm Ezop Rangela Vălčano a šel Bulha sku do kin až po ý azné cenzuře. Aby mohlo bulha ských kinech  oce 1970 Ezopa shlédnou íce než půl milionu di áků, bylo nu no ys řihnou na 400 me ů nasnímaného ma e iálu, a o bez souhlasu au o ů (Če ne 2003: 56). Řada poli ických aluzí masko aných his o ickými nebo ědecko- an as ickými syže y do eřejného p os o u bulha ské o iciální kul u y spo adicky p onikala, jinak o šem po oce 1968, zejména pak od p ních měsíců oku 1969 dochá- zelo k šeobecné kul u něpoli ické s agnaci, což se nega i ně p omí lo do ži o ních osudů a o by celé řady au o ů. Další u olňo ání kul u ního ži o a p oběhne čás ečně až polo ině sedmdesá ých le , ale přede ším až e d uhé polo ině le osmdesá ých sou islos i snás upem Michaila Go bačo a do unkce gene álního ajemníka KSSS. Bulha ská no malizace se o iciální kul uře ali e a uře p oje o ala expono a- ným p o izápadním disku zem, kul u ní ideologo é b ojili p o i bu žoazním li ům e šech s é ách společenského ži o a, západní li y hudbě, módě akul uře byly chápány jako p o isocialis ická, p o ilido á ap o iná odní ideologická di e ze. P á ě od sedmdesá ých le začalo poli ické edení BKS p osazo a no ý nacionalis ický dis- ku z, sk ze k e ý byl zahájen p oces omezo ání základních p á e nických anábo- ženských menšin, p á ě  é době se začal o mo a u ecký disen , k e ý se b zy ans o mo al  ozsáhlý odpo p o i asimilačním snahám. K omě již zmíněných aluzi ních ex ů, k e é na českoslo enské událos i s ým obsahem nějak eago aly, se obje ila celá řada ex ů šuplíko ých, jež je možné nahlíže jako s éby né osobní dekla ace eagující na změnu společenské a mos é y e šech s é ách eřejného ži- o a. Jeden z ojice za čených s uden ů ys oupi ších p o i okupaci ČSSR Valen in Rade je au o em básní Já čekám (Аз чакам) aPodi íni (Чудаци). Přede ším p ní jmeno aná báseň je s éby nou milos nou zpo ědí na pozadí elkých událos í, k e é se od azí na ži o ě mladého s uden a. Klíčo ým mo i em neo iciální poezie e lek ující českoslo enské událos i byla šak  é době agická oběť Jana Palacha. Vkon ex u bulha ské poezie exis ují ři básně ěno ané agickému osudu českého s uden a. Jde ošuplíko é básně Sebeupá- lení (Самоизгаряне) Vale iho Pe o a, Jan Palach (Ян Палах) Blagy Dimi o o é aBa- lada aké obenzínu (Балада и за бензина) Binja I ano a. Báseň Sebeupálení přečkala au o o ě šuplíku až do pádu ežimu  oce 1989. Tex byl pop é č en na eřejnos i 5.p osince 1989 na p ním s obodném li e á ním č ení na uni e zi ě So ii apo é publiko án almanachu Mos . Také báseň Jan Palach da o aná 9.březnem 1969 spa - řila s ě lo s ě a až po pádu ežimu, ex se docho al souk omém a chi u českých bulha is ů Ma ie aMiloše Voj o ých. P a děpodobně pů odní a ian u básně Balada aké obenzínu ypá al Plamen Dojno souk omém a chi u maďa ského bulha is y Gyö gye Szondiho (Dojno 2011: 243). Každá ze ří básní e lek uje Palachů agický čin osobi ým způsobem, přes o lze jejich poe ice de ino a něk e é uni e zální mo- i y. Vp ní řadě je o opakující se mo i benzínu; uI ano a je benzín neodmysli- znikl akřka jis ě před s pno ou okupací. O ázkou zůs á á, nakolik se okupace p omí la do ežijní in e p e ace scénáře (či do jeho modi ikací) ado samo ného na áčení. Jis é je, že ecepce ilmu musela bý po s pnu 1968 jiná, než by bý ala byla za no málních okolnos í, ne náhodou pu o al snímek Ezop Českoslo ensku do ezo u. OPEN ACCESS JAkUb MIkULECký 21 elným a e ak em očis ného i uálu, s á á se iniciační subs ancí, k e á jediná je s o smý nanesenou špínu, symbolické mazání celého ěla benzínem šak nemá ods ani pouze nečis o y ělesné, nýb ž hla ně nánosy špíny ducho ní. Benzíno á očis a je symbolickým i uálem, k e ým se ly ický subjek Balady aké obenzínu ělený do českého s uden a hodlá zba i é hořké pachu i, k e á po s pnu 1968 zach á ila celý socialis ický ábo . Expono aná s ylizace ly ického mlu čího do ykupi elské ole Jana Palacha ne- k í pouze in imní pods a ě, ždyť Palachů čin se odeh ál přesně den básníko- ých na ozenin (16.ledna), má iobecnější gene ační přesah; znamená konec nadějí, z á u iluzí, dob o olné zřeknu í se ole „dí ě e pok oku“, „dí ě e zí řka“. P á ě sklo- nek šedesá ých le byl ikoncem nadějí na lepší s ě , konec ideálů k ě ino é e oluce acelos ě o é kon akul u y, jejíž ene gie byla zčás i o upena policejním obuškem azčás i abso bo ána maso ou kul u ou, zkome cializo ána azpě ně p odána jako laciná e ka. Nejboles nější ys řízli ění zaží á mladý člo ěk zemi okupo ané „b a skými ojsky“, kde z lampačů zní jeden a en ýž na a i — na a i pok oku ašťas ných zí řků. Ly ický subjek se básni Binja I ano a hodlá očis i sám, sdů- kladnos í sobě las ní: […] dí ě G immo o adí ě pok oku dí ě zí řka— benzínem se omý ám Nejladněji se s lékám ak ou ím (po é se budu k ou i zá a ně, ale o až po é) mé pů abné mladis é ělo zdychá po umělci: Dos už bylo kul u ke koupajícím se ůžo ým ženám, aké my bledí muži se koupeme […].15 Za ímco uI ano a h aje a e ak benzínu úlohu i uálního pomocníka při yku- pi elském ak u, básni Sebeupálení od Vale iho Pe o a se benzín s á á zabijákem, je spíše zlo ěs ným subjek em u pení, zdů azňo án je jeho pů od, ať už pochází z opy so ě ské, nebo libyjské, Palachů benzín je ( ehdejším p izma em) přede- ším „naším“ p oduk em, za k e ý my šichni acelý pok oko ý s ě neseme s ůj díl zodpo ědnos i: […] Jan Palach už není aunás ani ťuk, Jan Palach už není amy číme u. 15 „[…] дете на Грим и на прогреса / дете на утрето— с бензин се мия аз / Събличам се най-грациозно и се извивам (сетне шеметно ще се извивам, но това е сетне) / изящното ми юношеско тяло плаче за художник: Стига / култове към миещите се розови жени, и ние бледите мъже се / мием.“ (I ano 2008: 9) Ci o aná a ian a je snej ě ší p a děpodobnos í o iginální ex z oku 1969, k e ý ležel dlouhá lé a uscho án souk omém a chi u maďa ského bulha is y Gyö gye Szondiho. Au o em českého pod- s očníku je J.M. OPEN ACCESS