Aspekty odpovědnosti archivářů a badatelůpři nakládání s osobními údaji v archiváliích

Aspek y odpo ědnos i a chi ářů abada elů při nakládání sosobními údaji a chi áliích S ě lana P áčníko á ASPECTS OF RESPONSIBILITY OF ARCHIVISTS AND SCHOLARS HANDLING RECORDS WITH PERSONAL DATA The ex summa ises he de elopmen o a chi e legisla ion in Czechoslo akia and he Czech Re- public ega ding he ules o making a chi al eco ds a ailable, ecapi ula es he de elopmen o one pa icula case ha came o he Cons i u ional Cou and posed apo en ial h ea o anumbe o Czech a chi es and o he esea ch on he mos ecen his o y in gene al. I deals wi h he issue o lus a ion and he p oblems wi h wo king wi h he iles o he o me secu i y o ces, which a e a e y speci ic sou ce. The au ho also conside s he ela ionship be ween a chi is s and his o ians and hei esponsibili ies and asks in ela ion o he public. KEYWORDS: Secu i y Se ices A chi e; S a e Secu i y; p o ec ion o pe sonal da a; making a chi e eco ds a ail- able; lus a ion laws Vě šina eřejnos i a chi y do nedá na yhledá ala přede ším k ůli ses a o ání o- dokmenů. Zájem oa chi y se šak ý azně z ýšil posledním dese ile í 20. s ole í sou islos i s es i ucemi adalšími inančními kompenzacemi za příkoří, u pěná době komunis ického ežimu. Předs a i elé s á u si u ědomili ýznam a chi ů, což se přízni ě od azilo např. e ýs a bě no ých účelo ých a chi ních budo . Na po- čá ku 21. s ole í došlo díky legisla i ě ko e ření ondů znaší nedá né minulos i, což se s alo dalším impulsem ke z ýšení jejich ná š ě nos i— písemnos i, přís upné do- sud úzkému ok uhu bada elů, se ázem oci ly cen u pozo nos i. Zřízením A chi u bezpečnos ních složek (ABS) byly a chi álie komunis ických bezpečnos ních složek sous ředěny pod jednou s řechou. Vdobě p udce se oz íjejících echnologií je ěžko ud ži elné požado a po bada eli, aby a chi p a idelně na š ě o al aa chi álie si opiso al, jak omu bylo ješ ě nedá no. A chi y se pochopi elně snaží d že k ok sno- ými endy. A chi bezpečnos ních složek spus il  oce 2016 aplikaci eBada elna, umožňující dálko ý přís up ka chi áliím, k e é jsou jeho sp á ě. Pos upně do ní bylo přidáno d anác a chi ních soubo ů (popř. jejich čás í) a íce než č yřice a chi ních pomů- cek. V oce 2017 byly zpřís upněny a chi álie, jež eřejnos po ažuje za nejzajíma- ější— čás s azků S á ní bezpečnos i (S B), a o s azky kon a oz ědného ozp a- co ání1 as azky ajných spolup aco níků.2 1 Sbí ka zah nuje z .ope a i ní s azky, j.s azky kon a oz ědného sledo ání nebo oz- p aco ání osob (případně skupiny osob); zhlediska ypologie s azko é agendy S B jde ze- jména os azky osobní ( edené na z .p o ěřo ané nebo nepřá elské osoby) askupino é. Dále obsahuje z .pá ací, espek i e agen u ně-pá ací s azky (pá ání po osobách pode- OPEN ACCESS S ěTLana PTÁčníKO Á 25 Přes ože d i á ě šina a chi álií bezpečnos ních složek bý alého ežimu je pří- s upná pods a ě komukoli bez jakéhokoli omezení již éměř dese le (aa chi á- lie, jejichž pů odcem byla S B, dokonce ješ ě o ři oky déle), on-line přís up době, k e é ládnou mode ní in o mační echnologie, nepochybně znamená, že si s azky p ohlédne mnohem íce lidí, než bada elně. Přece jen je ozdíl, pokud musí zájemce zasla žádos opředložení, čeka na odpo ěď, ces o a do B na nebo do P ahy a am si s azek s udo a , nebo si kdekoli , kde má přís up kin e ne u, o ěři , zda se s azek eBada elně nachází as áhnou si ho. Jedinou po innos í je při om jedna ná š ě a bada elny ABS, při níž se do yčný obsluze bada elny iden i ikuje. Ap á ě sou islos i s ou o další ází ši okého zpřís upnění a chi álií znaší ne- dá né minulos i nabý á na naléha os i o ázka jejich obsahu, ypo ídací hodno y a ě ohodnos i azejména následného zacházení súdaji, k e é se bada el doč e. A - chi áři by měli na om o poli seh á ýznamnou oli. Díky s é každodenní p áci znají elmi dobře jak písemnos i samo né, ak jejich pů odce ao u o s oji znalos by se měli děli kdykoli , kdy k omu dos anou příleži os . Přes ože jako a chi ářka jsem přízni cem co nejs obodnějšího přís upu ka chi áliím znaší po álečné his o ie, po- kusím se nas íni něk e é aspek y, k e ých by si měli bý ědomi šichni, kdo snimi přicházejí do s yku. 2 Nejp e se aťme do minulos i apodí ejme se, jak se přís up ka chi áliím p ů- běhu doby měnil. Vzákoně č.97/1974 Sb., oa chi nic í, k e ý nabyl účinnos i dne 1. ledna 1975, bylo nahlížení do a chi álií českoslo enskými občany, o gány ao ga- nizacemi up a eno §11, k e ý ods . 1 s ano il: „Českoslo enš í s á ní občané ačes- koslo enské o gány ao ganizace mohou nahlíže do a chi álií, k e é jsou uloženy a chi ech. Do a chi álií mladších 50 le lze nahlíže jen se souhlasem ředi ele s á - ního a chi u, kde jsou a chi álie uloženy; jde-li oa chi álie uložené jiném a chi u, uděluje souhlas edoucí o ganizace, k e á a chi sp a uje, nebo o gán jím po ěřený.“ Další es ikci s ano il ods . 2 §11: „Souhlas knahlížení do a chi álií mladších 50le nelze uděli , jes liže by nahlédnu ím do a chi álií byly oh oženy s á ní nebo spole- čenské zájmy nebo p á em ch áněné zájmy dosud žijících osob. Z ýchž dů odů se odepře nahlížení do os a ních a chi álií.“ Cizinci, osoby bez s á ní příslušnos i, cizí o gány ao ganizace mohli nahlíže do a chi álií uložených a chi ech jen se souhla- sem minis e s a ni a, šlo-li oa chi álie uložené e s á ních a chi ech, ase sou- hlasem edoucího o ganizace, k e á a chi sp a o ala, nebo jím po ěřeného o gánu, šlo-li oa chi álie uložené jiném a chi u (§12). Rozhodnu í, co bude zpřís upněno zřelých zp o is á ní činnos i, k e é se uk ý aly anebo pobý aly zah aničí), s azky pozo- o ací (dlouhodobé sledo ání osob, unichž zhlediska S B exis o al předpoklad p o is á ní činnos i) asignální (p o ěření z .signálních pozna ků op o is á ní činnos i, získaných pomocí yše řo aní, agen u ní sí ě, hlášením úřadů nebo udáním občanů). 2 Sbí ka sous řeďuje s azky spolup aco níků a ajných spolup aco níků kon a oz ědky, edy s azky eziden ů, agen ů či kandidá ů ajné spolup áce, d ži elů p opůjčeného by u, in o má o ů (kandidá ů na in o má o a) adů ě níků, získá aných S B ke spolup áci na základě z .ideo ých pohnu ek, na základě nabídky ůzných ýhod či na základě komp o- mi ujících sku ečnos í. oo n OPEN ACCESS 26 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 aco ne, ak při neexis enci no my, up a ující och anu osobních údajů, leželo ý- h adně na ředi eli ( edoucím) příslušného a chi u. Změna přišla až po e oluci, a o zákonem č.343/1992 Sb. Ten jednak snížil lhů u, uníž byl při nahlížení yžado án souhlas ředi ele nebo edoucího a chi u, na a chi- álie mladší řice i le , jednak elimino al ozdíl mezi českoslo enskými občany aci- zinci. Ua chi álií komunis ických minis e s e ni a ajejich součás í byla si uace ješ ě složi ější  om, že ě šina znich nesla označení „Přísně ajné“ nebo alespoň „Tajné“. P ním zákonem, k e ý umožnil předkládání u či é speci ické čás i a chi álií, z .s azko é agendy, byl zákon č.140/1996 Sb., ozpřís upnění s azků zniklých čin- nos í bý alé S á ní bezpečnos i. Zákon měl o šem dos i pods a ná omezení: ozpří- s upnění s azků mohly požáda pouze osoby, knimž byly y o s azky edeny, popř. „op á něné osoby“, ake s udiu byly předkládány pouze kopie s azků, nichž byly anonymizo ány osobní údaje „ ře ích osob“. Zákon č.140/1996 Sb. byl no elizo án zákonem č.107/2002 Sb., k e ý přinesl ná- sledující změny: — agen u ní s azky (nikoli šak cizinců) as azky sosobními údaji ( j.zejména ob- jek o é s azky) byly zpřís upňo ány šem žada elům, k eří splnili zákonem dané podmínky; — k omě dokumen ů působnos i Minis e s a ni a byly zpřís upňo ány aké do- kumen y působnos i Minis e s a ob any aMinis e s a sp a edlnos i; — Minis e s o ni a aMinis e s o ob any ydala iskem ana elek onických mé- diích seznamy osob e ido aných jako spolup aco níci S B nebo Hla ní sp á y Vojenské kon a oz ědky. Tím aké skončily spekulace ohodno ě nos i neo ici- álních ( z .Cibulko ých) seznamů, jejichž hla ním nedos a kem bylo, že za spo- lup aco níky označily jednak kandidá y ajné spolup áce, k eří dle smě nic ě- domými spolup aco níky nikdy nebyli, jednak dů ě níky, k eří nejsou ka ego ií ědomé spolup áce dle nálezu Ús a ního soudu. Vmezidobí (konk é ně  oce 1999) byl z ušen s upeň u ajení ud i é ě šiny písem- nos í, jejichž pů odci byla minis e s a ni a. V oce 2000 začal pla i zákon 101/2000 Sb., ooch aně osobních údajů aozměně něk e ých zákonů. Ten jasně de ino al osobní údaje aci li é údaje ipos up, jak při jejich zp aco ání pos upo a . A chi y začaly po bada elích yžado a souhlas sub- jek ů údajů se s udiem a chi álií, obsahujících jejich ci li é údaje, popř. předkládaly bada elům kopie a chi álií se zače něnými (anonymizo anými) osobními údaji. Sku ečný p ůlom e zpřís upňo ání a chi álií bý alé S B přinesl zákon č.499/2004 Sb., oa chi nic í aspiso é službě. Pa ag a 37, up a ující nahlížení do a chi álií o iž e s ých p ních d ou ods a cích u čil, že knahlížení a chi ech jsou přís upné jen a chi álie s a ší řice i le , není-li dále s ano eno jinak, aže do a chi á- lií z ahujících se kžijící yzické osobě, jejichž obsahem jsou ci li é osobní údaje, lze nahlíže jen spředchozím souhlasem é o osoby. Ods . 6 šak zá o eň ymezil, že a o us ano ení se ne z ahují na a chi álie zniklé před 1. lednem 1990 zčinnos i bý alé S á ní bezpečnos i, jakož ispolečenských o ganizací apoli ických s an sd užených OPEN ACCESS S ěTLana PTÁčníKO Á 27 Ná odní on ě, na a chi álie, k e é již byly před podáním žádos i onahlížení do nich eřejně přís upné, jakož ani na a chi álie, k e é byly jako dokumen y eřejně přís upné před p ohlášením za a chi álie. Tím se s aly a chi álie, jejichž pů odcem byla S B, poli ické s any ao ganizace sd užené Ná odní on ě, dos upné k e émukoli zájemci p ak icky bez jakéhoko- li omezení. Po přije í zákona č.181/2007 Sb. oÚs a u p o s udium o ali ních ežimů aoA chi u bezpečnos ních složek o o ši oké zpřís upnění začalo pla i p o a chi á- lie šech bezpečnos ních složek. Slo a „zčinnos i bý alé S á ní bezpečnos i“ ods . 6 §37 zákona oa chi nic í byla nah azena de inicí „zčinnos i bezpečnos ních složek podle zákona oÚs a u p o s udium o ali ních ežimů aoA chi u bezpečnos ních složek“, přičemž za y o bezpečnos ní složky byly po ažo ány „Fede ální minis e - s o ni a, Minis e s o ni a České socialis ické epubliky s ýjimkou ú a ů y- koná ajících ýh adně ci ilně-sp á ní činnos , Sbo ná odní bezpečnos i s ýjimkou ú a ů ykoná ajících unkce s á ních a chi ů, Sbo náp a né ýcho y, Poh aniční s áž, ojska Minis e s a ni a, zp a odajská sp á a Gene álního š ábu Českoslo- enské lido é a mády, odbo ni řní och any Sbo u náp a né ýcho y Minis e s a sp a edlnos i České socialis ické epubliky ajejich předchůdci období komunis- ické o ali ní moci“. P o neúřední bada ele exis ují pouze d ě si uace, za nichž může bý přís up ka - chi áliím bezpečnos ních složek zniklým před 31. p osincem 1989 omezen: P ní znich předs a uje §15 zákona č.181/2007 Sb., k e ý u čuje, že A chi může odepří nahlížení do a chi álií aposky o ání kopií, opisů a ýpisů z ěch, unichž byl z ušen s upeň u ajení, pokud obsahují in o mace inadále důleži é p o och anu ús a ního zřízení, ýznamných ekonomických zájmů, bezpečnos aob anu České epubliky. Ood olání p o i ozhodnu í oodepření ozhoduje ředi el A chi u. D uhou je případ, kdy si bada el požádá os azek, k e ý byl před účinnos í zákona oa chi nic í před- ložen dle zákona 140/1996 Sb. (ozpřís upnění s azků zniklých činnos í bý alé S á ní bezpečnos i) azá o eň písemnos i něm obsažené jsou mladší řice i le . Z oho lo- gicky yplý á, že množina ěch o s azků se ok od oku zmenšuje. Je pochopi elné, že oa chi álie ABS p oje o ali od počá ku elký zájem nejen his- o ici, ale ilaická eřejnos . Vp ní e apě exis ence A chi u bezpečnos ních složek pře ažo ali ý azně bada elé požadující a chi álie ke s é osobě, k odině, sousedům, kama ádům. Znašich a chi álií čas o če pali no ináři, bohužel ne ždy nejšťas něj- ším způsobem. Řada pamě níků si asi zpomene na nejznámější kauzy é doby, sou- isející sABS, edy „kauzu Kunde a“ (časopis Respek na základě jednoho s učného policejního záznamu označil Milana Kunde u za uda ače, k ůli němuž byl za čen agen chodec Mi osla D ořáček) a zení opláno aném a en á u b a ří Mašínů na Klemen a Go walda. Oba případy byly yús ěním mediální s a egie ehdejšího edení Ús a u p o s u- dium o ali ních ežimů (ÚSTR) i ole, jakou o o edení přisuzo alo A chi u bezpeč- nos ních složek. Přes ože šlo ždy od ě samos a né o ganizace, přičemž A chi byl s anda dní součás í sí ě s á ních a chi ů, eřejnos i azejména médiím bylo podp a- ho ě (aněkdy izcela nepok y ě) suge o áno, že ABS je „A chi em ÚSTR“ (os a ně o o označení se u a am obje uje dodnes). Sku ečnos , že A chi pečuje oa chi á- lie aÚs a je přede ším ins i ucí s olí ědeckou a zdělá ací, nebyla na enek příliš OPEN ACCESS 28 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 zdů azňo ána, což opě edlo k ý okům ypu „ Ús a u p o s udium o ali ních e- žimů byl dohledán spis oXY“. ABS byl Ús a em chápán jako p os ředek popula izace ÚSTR— důleži é bylo přede ším dos a se (pokud možno denně) do médií. Tomu odpo ídal imimořádně s řícný přís up kno inářům, k eří měli absolu ní p io i u před os a ními bada eli. Ješ ě před znikem Ús a u byl na isko é kon e enci ehdejšího minis a ni a I ana Lang a p ezen o án p ojek „O e řená minulos “, spočí ající zámě u zdigi- alizo a šechny a chi álie komunis ických bezpečnos ních složek s ím, že digi a- lizace předs a uje klíč kpoznání minulos i. To je pochopi elně poněkud laická do- mněnka— digi alizace má mnohé přednos i (např.och anu o iginálů a chi álií před poškozením, snadnější dos upnos a chi álií p o bada ele, zejména pokud je spojena smožnos í on-line s udia), ale bez pod obné znalos i ole aúkolů jejich pů odce inej- ůznějších his o ických sou islos í může běžný č enář ěch o a chi álií dospě ke zcela za ádějícím zá ě ům. V oce 2008, edy  oce, kdy začal A chi bezpečnos ních složek de ac o ungo- a , se odeh ál případ, k e ý mohl mí a ální důsledky nejen p o ABS, ale ip o další a chi y, sp a ující ondy zčinnos i ojenských soudů ap oku a u šech s upňů, mimořádných lido ých soudů, S á ního soudu, Ná odního soudu aspolečenských o ganizací apoli ických s an sd užených Ná odní on ě, až po a chi álie zniklé zčinnos i o gánů německé okupační sp á y na území ods oupeném Říši i P o ek- o á u Čechy aMo a a le ech 1938 až 1945. Česká ele ize ehdy ch ěla do jednoho zdílů pořadu „Vzaje í železné opony“ yuží a chi álie, z ahující se kjis ému panu V.H. A chi álie byly p aco níkům ele ize předloženy souladu spla nou legisla- i ou. P aco níci ele ize pak— o něž souladu spla nou legisla i ou— oslo ili pana V.H. apožádali ho osouhlas spouži ím ěch o a chi álií přip a o aném po- řadu. Pan V.H. nesouhlasil, ap o o— dle ozsudku— pořad nebyl ůbec y oben aod ysílán (no inář Pe Zídek, k e ý okauze o něž in o mo al, e s ém článku psal, že pořad sice y oben byl, ale ěno al se spolupacha eli V.H. apan V.H. něm nebyl ůbec zmíněn). Nicméně pan V.H. se přes o domáhal písemné omlu y aza- placení několikase isíco é čás ky s ím, že se s al e čem do azů eřejnos i aú oků anonymů. Žaloba pů odně směřo ala p o i Ús a u p o s udium o ali ních ežimů. Os a ně ůzné nejasnos i byly p o celý případ dos i ypické— elká čás úkonů na s aně soudů následujících le ech spočí ala např. řešení oho, kdo je předmě né ěci příslušný ěc p ojedna a e ěci ozhodnou . Měs ský soud P aze aposléze V chní soud P aze žalobu zamí ly s ím, že A - chi pos upo al souladu spla nou legisla i ou. Nicméně Měs ský soud dal ú ahu, zda by nebylo hodné se zabý a o ázkou hodnos i z olené úp a y zejména sohle- dem na odlišnou koncepci och any osobních údajů zákonech 140/1996 Sb. a §37 zákona 499/2004 Sb. V. H. podal následně do olání kNej yššímu soudu. Vyjádření A chi u bezpeč- nos ních složek kdo olání bylo dos i nešťas né— Nej yššímu soudu se pods a ě sdělo alo, že A chi denně z eřejňuje „několik isíc, ne-li miliónů da za chi ních s azků bada elům de ac o zcelého s ě a, a o če ně dálko ého přís upu“ (což mu- selo oba y Nej yššího soudu, zda jsou osobní údaje ABS dos a ečně ch áněny, ne- pochybně ozp ýli ). Nej yšší soud následně dále oz inul myšlenku, yslo enou už OPEN ACCESS S ěTLana PTÁčníKO Á 29 Měs ským soudem, apře ušil do olací řízení s ím, že §37 ods . 6 zák. č.499/2004 Sb., je  ozpo u sčl. 8 Úmlu y ooch aně lidských p á azákladních s obod, apředložil ěc Ús a nímu soudu. Vdoplňujícím usnesení pak o mulo al ná h, aby Ús a ní soud z ušil us ano ení §37 ods . 11 zák. č.499/2004 Sb., oa chi nic í aspiso é službě pla ném znění.3 Vzhledem kcha ak e u a chi álií uložených ABS lze říci, že zmíněný ods a ec je apliko án při zpřís upňo ání éměř šech a chi álií, k e é náš A chi sp a uje. Cel- ko ě se jedná o748 ondů ome áži přibližně 19 945 bm. A chi předkládá knahlížení každo očně íce než 30 000 a chi álií ( oce 2016 o bylo dokonce 42 728 a chi álií). Pokud by edy byl en o ods a ec bez náh ady z ušen, řídilo by se nahlížení do našich a chi álií ods a ci 1 až 3 §37. Předkládání a chi álií bada elům by bylo elmi kompli- ko ané. Nejp e by šechny a chi álie musely bý předem p oč eny amusely by bý yselek o ány osoby, knimž se u ádí pouze osobní údaje, aosoby, knimž se u ádí ci li é osobní údaje. (Vzhledem kpů odcům, jejichž a chi álie sp a ujeme, je logické, že d i á ě šina a chi álií obsahuje p á ě osobní ci li é údaje— zejména údaje opo- li ických pos ojích, nábožens í a ilozo ickém přes ědčení aodsouzení za es ný čin. S anda dní součás í a chi álií zp o enience bezpečnos ních složek je aké údaj oná odnos i). Následně by musely bý obeslány egis y se žádos í ozjiš ění, zda— apokud ano, ak kde— daná osoba žije. Žijící osoby sosobními údaji by byly kon- ak o ány p a děpodobně p os řednic ím úřední desky (pokud by o bylo možné) ačekalo by se, zda zákonné lhů ě yjádří nesouhlas, užijících osob sci li ými osob- ními údaji bychom pak čekali na ýslo ný písemný souhlas. P o ože d i á ě šina a - chi álií obsahuje údaje kdesí kám (a případě např. ozsáhlých objek o ých s azků až s o kám) osob, nelze předpokláda , že by se zpřís upněním s ých údajů souhlasily šechny. Pak bychom edy museli přik oči kanonymizaci, j.digi alizaci či pořízení analogo ých kopií a chi álie azače nění údajů, sjejichž zpřís upněním byl yslo en nesouhlas nebo nebyl yjádřen písemný souhlas. K omě nepředs a i elného admini- s a i ního za ížení, k e é by ako ý pos up přinesl ana něž by neměl ABS absolu ně pe sonální kapaci y, zde na íc y s alo několik p oblema ických bodů: Jedním znich jsou egis y samo né— egis y, do nichž mají a chi y on-line přís up, jsou dle zkušenos í něk e ých a chi ářů neúplné, a y, k e é musí bý do á- zány, zasílají odpo ěď do několika dní. Pokud by se šechny a chi y začaly na egis y h omadně ob ace , je o ázkou, do jaké mí y by en o nápo z ládal Odbo sp á ních činnos í Minis e s a ni a. Další nemalou komplikaci by předs a o al ak , že a - chi álie obsahují řadu osobních aci li ých údajů cizinců (unichž pochopi elně ne- jsme schopni zjis i , zda akde žijí) adále že jména ysky ující se a chi áliích jsou nezřídka zkomolená, akže iden i ikace osob je opě nemožná. K omě A chi u bezpečnos ních složek by byl z ušením ods a ce nej íce pos ižen Ná odní a chi , je edy logické, že obě ins i uce  é o oblas i úzce koope o aly. Na půdě P á nické akul y Uni e zi y Ka lo y se 21. října 2014 konala kon e ence kda- nému éma u. Účas nili se jí zejména zás upci a chi ů, his o ických ap á nických ins i ucí. P á ě zde byla yslo ena myšlenka na yuži í nás oje, k e ý je anglosas- 3 Ús a ní soud nakonec posuzo al ná h na yslo ení p o iús a nos i §37 ods . 6 zákona č.499/2004 Sb. e znění pla ném do 30. če na 2009. OPEN ACCESS 30 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 kém p á u znám jako „amicus cu iae b ie “, k e ý pak byl apliko án jak Ná odním a chi em, oblas ními a chi y aa chi y měs , ak A chi em bezpečnos ních složek spolu sdalšími ins i ucemi. Ús a nímu soudu byly zaslány dopisy, nichž se zain- e eso ané ins i uce pokusily předes ří s ůj pohled na ěc a ys ě li , co by z ušení ods a ce přineslo zhlediska a chi ní ahis o ické p axe. Další a chi ářská diskuse p oběhla březnu 2015 na Masa yko ě uni e zi ě. Nález Ús a ního soudu, ynesený 11. ledna 2017, němž byl ná h na yslo ení p o iús a nos i napadeného us ano ení zamí nu , jsme si yslechli snesmí nou úle ou. Ús a ní soud dospěl kzá ě u, že „zhlediska základního p á a na och anu osobních údajů je pouhé nahlížení do a chi álií obsahujících in o mace očinnos i bezpečnos ních složek o ali ního ežimu podle napadeného us ano ení legálním, legi imním ap opo cionálním zásahem do oho o p á a, y áženým ůči základ- nímu p á u na přís up kin o macím aosp a edlněným se zře elem k ýznamnému společenskému zájmu na au en ickém poznání minulos i. Ten o omezující zásah nedosahuje in enzi y poškození lidské důs ojnos i, c i adob ého jména, neboť není spojen sop á něním bada ele z eřejni získané údaje či jinak je zp aco á a bez předchozího souhlasu do čené osoby“. Soud zdů aznil ozdíl mezi „nahlížením“, edy seznámením se sobsahem a chi álie, jejím ad esným posky nu ím konk é nímu bada eli— yzické osobě, ajejím „z eřejněním“, p o něž je nu né získání souhlasu do čené osoby. Kons a o al, že „po ažuje zacho ání dosa adního o e řeného ežimu nahlížení do a chi álií adalších s ědec í očinnos i ehdejších ep esí ních složek za nezby né nejen p o objek i ní his o ické poznání p ak ik minulého ežimu apo- jmeno ání jejich o ganizá o ů a ykona a elů, ale ip o zdělá ání občanů, edoucí je ksamos a nému úsudku opo řebě čas ozpozna náznaky au o i ářských en- dencí e společnos i kupe ňo ání základů demok a ického p á ního s á u, oz oji občanské společnos i anaplňo ání ideálu sp a edlnos i […] Za dobu, po k e ou pla í o e řený přís up, bylo isícům uži a elů umožněno nahlíže do s a isíců a chi álií, pořizo a znich ýpisy, opisy adigi alizo ané kopie. Fak ické uza ření a chi ních ondů obsahujících in o mace ze s azků bý alé S á ní bezpečnos i p o o už pozbylo opods a nění.“4 Je nu né zdů azni , že en o neomezený přís up pla í jen p o a chi álie pů odců, yjmeno aných ods . 11 §37 zákona oa chi nic í. Nahlížení do a chi álií jiných pů odců se inadále řídí zejména ods . 1 až 3 §37, znamenajícími p o a chi y nu nos p o ěření subjek ů údajů  egis ech, jejich kon ak o ání anásledné čekání na yjá- dření nesouhlasu či ýslo ného souhlasu se zpřís upněním jejich osobních (ci li ých) údajů. Nález Ús a ního soudu při í ali pochopi elně aké souk omí bada elé aama é š í ip o esionální his o ici, zabý ající se našimi nejno ějšími dějinami. Bez plného pří- s upu kosobním údajům by se o iž jen ěžko obešli azá ě y, knimž by dospěli na základě s udia „neúplných“ a chi álií, by mohly bý zk eslené aza ádějící. Leckdy by na íc obd želi mís o ex u jen če né s ánky. Nicméně bude o p á ě cho ání bada elů, k e é budoucnu ozhodne o om, zda bylo nebezpečí uza ření ondů, obsahujících ci li é údaje žijících osob, zažehnáno - 4 Viz nález Ús a ního soudu Pl. ÚS 3/14. OPEN ACCESS S ěTLana PTÁčníKO Á 31 ale či pouze dočasně. Ši oké zpřís upnění a chi álií pů odců, yjmeno aných od- s a ci 11 §37, je p o bada ele českých a chi ech ymoženos í, oníž si jejich kolego é zokolních s á ů mohou necha jenom zdá . Při exku zích ná š ě níků ze zah aničí je omu o bodu ěno ána ždy ozsáhlá diskuze. Nejen my, ale zejména bada elé by si měli é o možnos i áži azacháze sní maximálně zodpo ědně. Bohužel, šíření osobních údajů za chi álií, popř. přímo jejich kopií je p o něk e é s ále běžnou p axí ap á ě a o p axe, neúc a kži o ům jiných az láš ě ěch, k eří byli oběťmi komunis- ického ežimu, ale ioběťmi yze k iminálních činů, mohou bý budoucnos i silným a gumen em p o o, že se ná h na omezení přís upu ka chi áliím bý alého ežimu obje í nějaké jiné podobě. Os a ně je zajíma é, že jsou o p á ě a chi álie bezpečnos ních složek, k e é jsou ipo bezmála řice i le ech schopny zbuzo a ášně as á a se p os ředkem poli ic- kých iosobních bojů a yřizo ání úč ů. P omí á se sem nepochybně li lus ačních zákonů5 adůleži os , k e ou přisuzují ak u, zda někdo byl spolup aco níkem bý alé S B.6 Když byly nedlouho po e oluci oba zákony přija y, měly mladé demok acii, k e é se společnos ep e učila, jednoznačný cíl— zab áni obsazení něk e ých e- řejných unkcí exponen y bý alého ežimu. Ten o s ůj účel splnily, o šem je o ázkou, zda mají smysl idnes. Oba zákony byly od počá ku předmě em k i iky, kjejímž hla ním a gumen ům pa řilo: — Zákony jsou příliš úzké azá o eň ši oké. — Legalizují kolek i ní inu. — Upřednos ňují p esumpci iny. — Nebe ou po az indi iduální okolnos i každého případu. — Po ušují zásady o nos i před zákonem. — Opí ají se oa chi álie S B, k e é jsou neúplné, nedů ě yhodné anepřesné. — Mají e oak i ní cha ak e . — Byly zneuži y kpoli ickým cílům.7 5 Šlo od a zákony— z .„ elký lus ační zákon“ č.451/1991 Sb., k e ým se s ano í něk e é další předpoklady p o ýkon něk e ých unkcí e s á ních o gánech ao ganizacích České aSlo enské Fede a i ní Republiky, České epubliky aSlo enské epubliky, a„malý lus - ační zákon“— zákon České ná odní ady č.279/1992 Sb., oněk e ých dalších předpokla- dech p o ýkon něk e ých unkcí obsazo aných us ano ením nebo jmeno áním přísluš- níků Policie České epubliky apříslušníků Sbo u náp a né ýcho y České epubliky. 6 To je o šem pouze jeden z ak ů, k e é jsou překážkou ýkonu zákoně yjmeno aných unkcí— mezi další předpoklady pa ří, že do yčný nebyl zařazen e složce S B, nebyl a- jemníkem o gánu KSČ od ok esní složky ýše, příslušníkem Lido ých milicí, členem akč- ního ýbo u Ná odní on y, absol en em něk e ých ysokých škol a d. 7 Da id KOSAŘ, Lus ace aběh času, in: Michal Bobek— Pa el Molek— Voj ěch Šimí- ček (edd.), Komunis ické p á o Českoslo ensku. Kapi oly zdějin bezp á í, B no 2009, s.228–258. Přís upné na: h p://www.komunis ickep a o.cz/kapi oly/09_228-258_komu- nis ickep a o-cz_Kosa _Lus ace.pd [náhled 30.9.2017]. OPEN ACCESS 32 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 Zákonodá ci z olili při přije í lus ačních zákonů ces u, k e á byla zhledem kokol- nos em (kdy bylo řeba ychle p o ěři elké množs í osob) aneúplnos i docho a- ných podkladů „ces ou nejmenšího odpo u“. Zhlediska lus ačního zákona je p o posuzo ání spolup áce či nespolup áce sS B ozhodující, zda je do yčný e ido án  egis ačních (příp. a chi ních) p o okolech u či ých ( zákoně u edených) ka e- go iích. A chi áři, sp a ující e idenční pomůcky S B, šak ědí, jak je ynášení jed- noznačných soudů  é o oblas i p oblema ické. Na něk e á úskalí poukázal e s é s udii „Pas i na lus ační pou i“ jeden znej- ě ších znalců písemnos í bý alé S B Jan F olík,8 když mj.upozo nil, že řada spolu- p aco níků nemusí ěmi o p o okoly ůbec p ocháze . Dalším, mnohem zá ažnějším ak em o šem je, že samo ný zápis  egis ech ne ypo ídá ůbec nic omíře spolu- p áce. Na ozdíl od soudů nehodlám di , že člo ěk, uněhož je  egis ech s azků u edeno, že byl eden jako agen (příp. eziden , d ži el p opůjčeného by u aj.), os é „spolup áci“ ne ěděl.9 Sys ém kon oly byl uS B na olik p op aco aný, že jakéko- li „ alšo ání“ na začá ku by nu ně muselo és kře ězení dalších lží a ím pádem k iziku p oz azení pod odu. Bezpečnos ní složky si edly e idence p o s ou las ní po řebu, neměly edy zájem na jejich zk eslo ání. Ilidé e ido aní jiných ka ego iích než byly ka ego ie ědomé spolup áce (např.kandidá i ajné spolup áce, p o ěřo ané osoby) nebo dokonce i, k eří egis y nep ocházejí ůbec, se mohli sS B s ýka apodá a jí důleži é in o mace. Anaopak— agen i, k eří se leckdy s á ali spolup aco níky nikoli zideo ých dů odů, ale pod lakem komp omi ujících ma e iálů,10 nakonec nemuseli S B sděli nic pods a ného. Zp axe znám případ agen a, k e ý se s al spolup aco níkem pod h ozbou yloučení ze s udia, ale d a oky se schůzkám důsledně yhýbal, apokud knim byl donucen, zmiňo al pouze na olik obecné pozna ky, že řídící o gán dospěl kzá ě u, že agen je bezcenný, asám podal ná h na ukončení spolup áce. Osoba, k e á obd ží pozi i ní lus ační os ědčení (popř. se cí í poškozena nařče- ním ze spolup áce sS B), má možnos poda žalobu ooch anu osobnos i, oníž oz- hoduje soud. Výsledek soudního jednání se pods a ě dá předpokláda — p o soud je o iž ozhodující, zda exis uje zá azek spolup áce ( z . ázací ak ), k e ý je do yčným las no učně podepsán, přičemž en o las no uční podpis musí bý na papíře. Při- om agen i nemuseli podepiso a písemný zá azek, pokud by o unich podkopalo dů ě u e spolup áci skon a oz ědkou. Mnoho s azků aké exis uje jen na mik o- iších, edy zmenšených o ozáznamech, k e é ale soud jako důkaz neuzná á, p o ože na nich nelze p o és písmoznaleckou expe izu. 8 Jan FROLÍK, Pas i na lus ační pou i, S řední E opa 33, 1993, s.63–77. 9 Ne yjadřuji se o šem kagen uře ojenské kon a oz ědky— am se ako é případy (dle zkušenos i kolegů, k eří s ěmi o a chi áliemi p acují) zhledem kpomě ně k á kému - ání ojenské základní služby s á a mohly— iziko odhalení agen a, zae ido aného bez jeho ědomí, bylo daleko nižší než ujiných složek S B. 10 Komp omi ujícím ma e iálem mohlo bý cokoli — es ný čin, za k e ý by do yčnému h ozilo s íhání, ale po přislíbení spolup áce od něj bylo upuš ěno, h ozba p oz azení mi- momanželského s yku nebo sexuální o ien ace apod. OPEN ACCESS