Rozkoš z textu sester Šporkových

Rozkoš z ex u ses e Špo ko ých Ma ie Ška po á Ús a české li e a u y akompa a is iky Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y ma ie.ska po [email p o ec ed] Knihu Ve oniky Čapské Mezi ex y a ex iliemi lze čís — jak napo ídá ijejí pod i ul (Swée s-)Špo ko é, ex o é p axe akul u ní ýměna na přelomu ba oka aos ícens í— jako další příspě ek k éma u Špo ko é e s ředoe opské kul uře aného no o ěku. Nezaměřuje se šak p imá ně na nejp oslulejšího příslušníka odu F an iška An o- nína Špo ka, oněmž aojehož ak i i ách oblas i izuální, hudební, di adelní ali- e á ní kul u y už oho bylo napsáno mnoho, nýb ž zcela p og amo ě na jeho méně známé dce y Ma ii Eleono u (1687–1717) aAnnu Ka eřinu (1689–1754) ačás ečně aké na manžela Anny Ka eřiny F an iška Ka la Swée s-Špo ka (1688–1757). Alze říci, že olba o byla šťas ná: V.Čapské se o iž podařilo ukáza , že obě Špo ko y dce y je možné pojmou aké jinak než pouze (pasi ně poslušném) z ahu kjejich o ci aže jejich eřejné ak i i y, byť nejsou ak p oslulé jako případě F.A.Špo ka, mohou bý samy osobě zajíma ým anosným bada elským éma em. Monog a ie V.Čapské je zá o eň dob ým příkladem oho, jak uodbo ného ex u nezáleží jen na olbě éma u apečli ém sh omáždění p amenů, ale aké na ýbě u me ody. Sama au o ka ymezuje ú odu knihy s é bada elské uko ení „na pomezí his o ické an opologie, ling is iky a izuální kul u y“ (s.10). Po jejím přeč ení mů- žeme kons a o a , že nej ý aznější je uní inspi ace myšlenko ými koncep y dnes již „klasických“ předs a i elů ancouzského pos s uk u alismu (R. Ba hes ajeho po- jem ex uali y, esp. ex o é p axe) adekons ukce (J. De ida ajeho poje í jazyko ého znaku), his o ickoan opologickými přís upy (např.analýza koncep u z .neziš - ného da u), ecen ním s udiem dějin ši oce de ino ané knižní kul u y (přede ším R.Cha ie ajeho akcen na komplexnější poje í knihy jako kolek i ního ý o u, jež chce zohledni např.ijejí ma e iální asociální aspek y) idějin (jazyko ého) pře- kladu (zejména L.Venu i ajeho ozlišení překladu z .domes ikujícího azcizujícího). Obdobně me odologicky yh aněné je éž au o čino přihlášení k z . elačním ( z a- ho ým) dějinným přís upům jako p oje u snahy nabídnou al e na i ní bada elský model, jenž by umožnil překona de ici y s o ná acího s udia adičních ná odních ilologií, zejména limi y adičních koncep ů kul u ního li u apřejímání. V.Čap- skou edy ex zajímá přede ším jako možný nás oj kul u ní ýměny ado cen a s é pozo nos i p og amo ě s a í eške é známé dobo é způsoby zaobí ání se psaným slo em achce na ně p imá ně nahlíže jako na sociokul u ní ak i i u. OPEN ACCESS 230 SLOVO A SMYSL 29 Ve s é knize se ak V.Čapská pokusila předs a i aanalyzo a šechny ex o é p axe, jež lze na základě docho aných p amenů spoji se ses ami Špo ko ými. Anení jich málo: objedna a els í ex ů, li e á ní mecená apa onace, ex o á p odukce a ep odukce, překládání, konzumace ex ů a ůbec ůzné způsoby zacházení snimi i ůzné způsoby knižní dis ibuce če ně knižního dá co s í, jež zah no alo jak ši- oké sociální spek um ad esá ů (šlech ické domácnos i, poddané na las ním pans í, kněze, řeholníky ařeholnice ůzných řádo ých příslušnos í), ak ůzné ypy: knižní dá co s í ep ezen a i ního ypu (jež je monog a ii s udo áno přede ším jako ná- s oj u áření iupe ňo ání sociálních azeb) i ypu cha i a i ního (předs a ené jako zbožná p ak ika, jež byla e s é době in e p e o ána jako p oje s a os i ži o a). Au o ka se při om jednak nijak neřídila adičním jazyko ým ymezením ná- odní ilologie (češ ina je  ex o ých p axích swée s-špo ko ské p o enience, spo- jené smnoha jazyky, zje ně jazykem mino i ním, běžná je němčina, ancouzš ina ala ina), jednak si předse zala zasadi špo ko ské bádání do ši ších kul u ně-geog a- ických kon ex ů, než se dosud dálo. Tu o její snahu dokládá mj.ipříloha knihy sedicí íce jak ří desí ek dopisů Anny Ka eřiny zle 1719–1754 ad eso aných benedik inkám zopa s í  y olském Sonnenbu gu, jež s ědčí oceloži o ních azbách mladší dce y F.A.Špo ka k omu o egionu. Jak je zdocho ané ko espondence zřejmé, y o dlou- hodobé azby přesaho aly pouhou ko espondenční ýměnu ajsou mj. ýs ižným pří- kladem jednoho zdůleži ých mechanismů dis ibuce knih  aném no o ěku, asice jejich dá co ské ýměny za jiné předmě y ducho ní ihmo né kul u y. Ko espon- dence Anny Ka eřiny konk é ně dokládá směnu ex ů za ducho ní úkony (modli by, odsloužené mše), ale aké za náboženské sošky, d obnou de oční g a iku či ex ilie. Špo ko ské eálie V.Čapské zá o eň umožnily zasadi en o způsob ma e ializace zbožného swée s-špo ko ského disku zu do ši šího kon ex u: aké sociokul u ní p axe  aně no o ěkých kláš e ech celes inek, j.řádu, do něhož s oupila Špo ko a s a ší dce a Ma ia Eleono a, podobně zah no ala edle y áření a ep oduko ání ex ů éž p odukci li u gických ex ilií adalších hmo ných de očních předmě ů. No ě zpřís upněná ko espondence Anny Ka eřiny zá o eň umožňuje pozna , ja- kým způsobem Swée s-Špo ko é šířili knižní da y p os řednic ím s ých sociálních sí í (benedik inské opa s í Sonnenbu gu ise i ský kon en Innsb ucku se na jejím základě ukazují jako ins i uce p os ředkující dis ibuci swée s-špo ko ských knih), a neposlední řadě nabízí ma e iál kanalýze způsobů, jakými laičky zřad ysoké a is ok acie pa icipo aly na kláš e ních o mách zbožnos i ajak si naopak kláš e y y ářely sí ě li ných šlech ických podpo o a elek. Zejména Anna Ka eřina Swée s-Špo ko á je ak podle V.Čapské dob ým příkla- dem umožňujícím sledo a p oměny ex o ých p axí jedno li ých ži o ních ázích, ůzných ži o ních s a ech isociokul u ních modelech (přede ším a is ok a ického akláš e ního) ip oces ý azně gende o ého s uk u o ání ex o ých p axí 18.s o- le í. Vinspi aci eo ií jednání P.Bou dieua se pak snaží předs a i činnos obou ses e Špo ko ých jako příklad dobo ého p olínání a is ok a ického ařeholního (či spíše aske ického) habi u, jež ssebou podle V.Čapské neslo éž u či é p ky náboženské adikali y asociálního expe imen o ání. V.Čapskou ak (písemné) kul uře 18.s o- le í— a o nejen é swée s-špo ko ské p o enience— zře elně íce zajímá ženský než mužský subjek apřís upy nonkon o mně sub e si ní či adikalizující než pří- s upy submisi ně opakující. To jsou zje né přednos i azá o eň ilimi y její knihy. OPEN ACCESS MARIE ŠKARPOVá 231 Síla V.Čapské spočí á edle poc i ě p omyšlené me odologické koncepce e zje né poučenos i elkým množs ím sekundá ní li e a u y če ně é ecen ní, sníž je obeznámena zře elně mnohem lépe než sknižní p odukcí zdob ses e Špo ko ých. To ji kombinaci se zje ným (apochopi elným) uch ácením zajíma ým éma em, jež obje ila, bohužel u a am do edlo kponěkud unáhleným zením. Například upře- klada elské činnos i obou ses e Špo ko ých V.Čapská sama přizná á p oblém iden- i iko a zd ojo é ex y překladů ( e ě šině případů je o /za ím/ éměř nemožné) azá o eň si je dobře ědoma kolabo a i ního cha ak e u aně no o ěké ex o é p o- dukce: au o ské psaní není 18.s ole í „ ex o ou p axí os ře oh aniči elnou či snadno ymezi elnou ůči něk e ým jiným p axím“ (s.175). Lze edy op a du y čás i ex u, k e é se (za ím) nepodařilo dohleda cizojazyčné předloze, hned označi za překla- da elčin au o ský klad, byť se zdá, že alespoň něk e ých případech je její au o s í pomě ně jasně doloženo? Jako (p oza ím jen) hypo e ické se ak je í např.připsání pů odní náboženské polemiky Ma ii Eleonoře, a edy iin e p e ace daného ak u jako Eleonořina ědomého přek očení gende o é h anice s ano ené pa lo ským požada - kem mlčenli os i žen cí k i. Láka é zení, že Ma ie Eleono a „ ý azně přek ačo- ala gende o ě s uk u o ané h anice u áření ex ů připojo áním las ních pasáží“ (s.83–84), by si edy ješ ě zasloužilo podpoři přes ědči ějšími důkazy. Obdobně by bylo řeba ě ší opa nos i např.při hodnocení modli eb či zo o ého zpo ědního z cadla, jež byly zařazeny do ducho ního ži o opisu Anny Ka eřiny, jako jejích au- o ských ýkonů: nešlo mnohem spíše oz eřejnění ducho ních ex ů, k e é si Anna Ka eřina (snad ina dopo učení s ého ducho ního ůdce, jenž je zá o eň au o em oho o jejího ži o opisu) os ojila? Podobně lze sice souhlasi sci o aným zením Michela de Ce eaua, že mys ická díla hojně yuží ají jazyko é p os ředky posilující poje í modli by jako komunikace s„Jiným“, o ale přece neznamená, že by každý ex koncipo aný jako dialog sBohem měl bý hned ex em mys ickým. Lze edy např.op a du di , že pouhý náze spisu ka uziánského mys ika Johanna Ge ech a (cca 1490–1539) Božské, osobě K is a Ježíše ku každé ěřící duši […] mlu ení ajako kní odeslané psaní „akcen uje kduši p omlou- ající ‚božské Jiné‘ apo zuje ezi M. de Ce eaua, že mys ika s imulo ala u áření no ého jazyka, no ých náboženských zkušenos í ap axí“ (s.164)? Ono „Božské mlu- ení“ se  om o případě odeh á á „ osobě K is a Ježíše“, aje-li au o em spisu „ e- lebně důs ojný kněz“, jak se ýslo ně u ádí  i ulu české e ze díla, lze přece onen dialog pojíma i elmi adičně: p omlu u K is a Ježíše klidské duši  om o případě „zp os ředko á á“ kněz, jenž je sk ze s á os né s ěcení jeho po olaným zás upcem. Aani a gumen , že sám au o předmlu ě ema izuje olbu dialogického modu jako neob yklou ěc, není příliš p ůkazný. Vždyť co mohlo bý nímáno jako neob yklé době zniku spisu p ní polo ině 16.s ole í, nemusí ješ ě ako ým bý na konci ři- cá ých le 18.s ole í; s ačí si přečís např.ú ěšná ozmlou ání Komenského či mnohé jiné náboženské spisy 17.s ole í, aby bylo zřejmé, jak se koncipo ání náboženského ex u jako ozmlu y K is a slidskou duší s alo od Ge ech o y doby ek en o aným, ba přímo adičním ex o ým pos upem. Ou áření no ého jazyka ano ých nábo- ženských zkušenos í ap axí edy  om o případě může bý řeč jen ěžko. Os a ně p o celou monog a ii je sko o příznačné poněkud s é olné zaměňo ání pojmů „ ozjímání“, „kon emplace“ a„mys ika“ či občasné příliš p opláno é z o- ožňo ání mys iky snáboženskou ho li os í acha i a i ní činnos í poja ou jako ak OPEN ACCESS 232 SLOVO A SMYSL 29 křesťanské lásky kbližnímu, esp.skoncep em p a ého či ni řního křesťans í. Za- cházení spojmem „mys ika“ by si ak zejména při hodnocení překlada elského díla swée s-špo ko ské p o enience zasloužilo ě ší obezře nos . Ikdyž např.au o s í překládaného ex u bylo dané době připiso áno sla né mys ičce, jako je omu pří- padě sedmi medi ací omodli bě O če náš, k e é se p ak icky po celý aný no o ěk šířily pod jménem Te ezie zÁ ily,1 o samo osobě přece ješ ě ůbec nemusí znamena , že je daný ex ex em mys ickým. Oněch sedm Pseudo e eziiných medi ací na O če náš je o iž dos jiným ypem ex u, něž jakým jsou spisy sla né ka meli ánské e- o má o ky Ži o nebo H ad ni u, nepředs a uje Te ezii jako ex a ickou mys ičku, nýb ž jako ealizá o ku ozjíma é modli by aske ického ypu. Ajen zle mého s o - nání ěch o Pseudo e eziiných ozjímání spasážemi, jež knim byly p a děpodobně připojeny německém překladu Ma ie Eleono y, je nad o zřejmé, že o o ozsáhlé ozšíření bylo zá o eň ý azným ýznamo ým přepisem: no ě přidaná ozjímání se hlásí kmodelu medi ace, k e ý je ješ ě íce zdálen mys ickému psaní no ým ja- zykem a ikulujícím no é ědění, al e na i ní ke ablo anému ědění eologů, jak mys ické psaní ýs ižně cha ak e izuje ná aznos i na M. de Ce eaua V.Čapská. Nemáme  om o případě naopak co do činění spos upem, jenž celou knihu oněmi ozsáhlými přída ky posunul k ypu aske ické li e a u y, k e ý byl dané době a- diční ap ezen uje p á ě naopak ono e ablo ané ědění eologů? Podobně spis Z cadlo dokonalos i lámského mys ika Hend ika He pa, po ažo aný za „u či ou sumu mys ické eologie“ (s.157), byl německém překladu pořízeném pod pa onací Anny Ka eřiny ajejího manžela překlada elem Wilhelmem Löh e em nejen k ácen, jak upozo ňuje V.Čapská, ale přede ším ozdělen do d ou samos a ně ydaných knih, přičemž dů odem oho o ozčlenění, jak napo ídá iLöh e ů komen- ář, bylo oddělení aske ické amys ické čás i ýkladu, odpo ídající dobo ě běžnému členění spi i uálně eologických ýkladů na aske iku amys iku. Můžeme ak spíše souhlasi spos řehem V.Čapské, že Löh e ů ex se řadí k adici ( e)in e p e ací au o ů lámsko- ýnské mys iky. Lze edy sku ečně di , že „ ses ách Špo ko ých můžeme spa řo a ý azné zp os ředko a elky p ocesech kul u ního ans e u a ecepce mys ických ex ů habsbu ských dědičných zemích“ (s.56)? Tako á in e p e ace je nepochybně lá- ka á, o šem zasloužila by si nejp e p o ěři analýzou oho, „jak se p ůběhu pře- nosu a no ých kon ex ech měnila sdělení ape cepce ex ů“ (s.223), kčemuž ybízí isama au o ka. Tep e o by umožnilo předs a i ses y Špo ko y jako pů odkyně či iniciá o ky ýznamo ých přepisů a ein e p e ací zd ojo ých ex ů a něk e ých případech snad i ýměny mys ického disku zu jiným náboženským disku zem— iz zejména ozhodnu í Ma ie Eleono y yb a si kno ému německému překladu zděl spojo aných sTe ezií zÁ ily p á ě sedm adičně koncipo aných medi ací na O če náš, přes ože e ancouzš ině, ze k e é Ma ie Eleono a překládala, již byla kdis- pozici Te eziina „ope a omnia“.2 Jiná ěc je, že se ses y Špo ko y sTe ezií zÁ ily 1 Zá o eň o šem bylo již ehdy známo, že en o ex Te ezie zÁ ily nenapsala (s o . např. Ope a sanc ae ma is Te esiae aJesu. Ope a ode Alle Büche und Sch i en de heiligen se aphi- schen Jung au und Mu e The esa on Jesu II. Cölln am Rhein 1686, s.546; ex je dos upný éž na <gdz.sub.uni-goe ingen.de/dms/load/ oc/?PID=PPN769841376>. 2 Viz např.Les Oeu es de Sain e The ese di isées en ois pa ies […] (An e s 1688). OPEN ACCESS MARIE ŠKARPOVá 233 samy iden i iko aly, esp.sní byly explici ně spojo ány: ýbo ná je dané sou islos i Čapské analýza ex o ých s a egií, sjejichž pomocí se i a G ego Ma ia Zink, zpo- ědník aducho ní ůdce Anny Ka eřiny, s ou ducho ní dce u ypodobnil e ý azně hagiog a icky koncipo aném ži o opise, sepsaném až po její sm i, mj.p á ě za po- moci několika zdů azňo aných pa alel kTe ezii zÁ ily. Další od ácenou s anou au o činy ýbo né znalos i ak uálních me odolo- gických endů  aně no o ěkých s udiích je, že se občas oci la poněkud zaje í předem daných in e p e ačních schéma . Tak např. dí, že „swée s-špo ko ský p og am byl zaměřen na kul i aci osobního z ahu sBohem“ (s.165), něk e é zdo- cho aných náboženských i ulů swée s-špo ko ské p o enience, k e é e s é knize obje ně předs a uje, o šem s ědčí spíše odů azu kladeném ( aké) na kul i aci o em kolek i ní zbožnos i ( iz např. o zo ukopisného sbo níku modli eb u čeného p o společná modli ební sh omáždění či iš ěné ins ukce ke kolek i ní modli bě z . ů- žence ksedmi boles em P.Ma ie nebo dobo á s ědec í odů azu Anny Ka eřiny na kolek i ní o my zbožnos i us ého služebnic a aj.). Podobně klade V.Čapská in encích předchozího špo ko ského bádání dů az na nonkon o mi u swée s-špo ko ské knižní p odukce, aniž by o šem o o dnes již a- diční zení nějak p o ěřila apřes ože e s é knize zá o eň nabídla zajíma ý ma- e iál, k e ý by jeho zpřesňo ání umožnil. Tak např. e e uje o„zřejmě nej íce non- kon o mním“ (s.165) i ulu swée s-špo ko ské p o enience, překladu spisu Vni řní křesťan ancouzského k ie is y Jeana de Be niè a de Lou igny, jenž byl dán na ka o- lický index zakázaných knih. Upozo ňuje sice na o, že překlad obsahuje na i ulním lis ě i překlada elo ě předmlu ě p ohlášení oočiš ění knihy od omylů— můžeme o šem omu o p ohlášení aké ěři ? Zasaho al překlada el, ka olický kněz aexp o- inciál se i ského řádu W.M.Löh e , nějak do ex u aup a o al ho, nebo šlo jen o yze o mální kons a o ání? Byl snad  om o případě překlad z ancouzš iny do němčiny zá o eň „překladem“ zk ie is ického do ka olického poje í? Na íc je daný i ul pěkným příkladem oho, že V.Čapskou ak zdů azňo aná adice z .ne idi el- ného překlada ele  om o případě možná dos ala pořádně na ak, neboť na i ulním lis ě oné knihy není nikde u edeno jméno onoho p osk ibo aného k ie is ického au- o a (a ak by nás zajímalo, zda se obje ilo alespoň jinde knize, např. předmlu ě, nebo zda bylo překladu úplně zamlčeno),  i ulu knihy nalezneme naopak pouze ap á ě jméno překlada ele (aop á ce ex u jedné osobě). Překlada elské pos upy W.M.Löh e a, a o nejen případě spisu Vni řní křesťan, ak zá o eň nabízejí zají- ma ý s o ná ací ma e iál kpřeklada elským pos upům Ma ie Eleono y aAnny Ka- eřiny, jež jsou— poněkud izolo aně— analyzo ány jiné čás i monog a ie. Při p očí ání knihy V.Čapské se éž ukazuje, že její au o ka byla zje ně edena přede ším zájmem ohledání „p og esi ních“ p ků e swée s-špo ko ském disku - zu. A ak se např.snaží poukáza na o, že swée s-špo ko ský hospodářský model sobě zah no al aké požada ek sys ema ické li e a izace populace, jejž Swée s- -Špo ko é p osazo ali íce než č s ole í před za edením z . šeobecné školní docházky Ma ií Te ezií, nebo je chce předs a i jako ak i ní p os ředko a ele kul u S dce Ježíšo a e s řední E opě akřka oč s ole í před jeho o iciálním sch á- lením papežem Klemen em XIII. . 1765. D uhou ze zmíněných ak i i , jež zah no- ala swée s-špo ko skou podpo u isku ex ů ag a ik, ý oby d obných de očních předmě ů izakládání b a s e S dce Ježíšo a, ale asi nelze dos dobře in e p e o a OPEN ACCESS 234 SLOVO A SMYSL 29 jako podpo u „zbožnos i na ok aji“ (s.167), jes liže se zá o eň zdopisu Anny Ka eřiny sonnenbu ským benedik inkám doz ídáme, že jejich a ní kon a e ni a S dce Páně obd žela . 1742 sch álení zŘíma. Ty o d obné ýh ady o šem nik e ak nech ějí zpochybni , že monog a ie V.Čap- ské o ex o ých p axích ses e Špo ko ých je e s ém celku knihou inspi a i ní akul- i o aně napsanou. Doslo a jedním dechem se č e její analýza swée s-špo ko ského p opojení d ou aně no o ěkých žán ů— iš ěných příleži os ných kázání spojených spřechodo ými i uály aducho ních ži o opisů ý azně hagiog a ického poje í— jako nás ojů odo é sebep ezen ace aposm né komemo ace (Swée s-)Špo ků scí- lem získa u či ý sociokul u ní kapi ál a yjedna si ak lepší pozici a is ok a ickém poli. Zajíma é je o něž o, jak V.Čapská y o ex y yužila ke s udiu p oměn apo- sunů kon igu acích (swée s-)špo ko ské odo é sebep ezen ace ajejího p o ínání iu či ých s ře ů se zájmy se i ského řádu ajeho sebep ezen ací. Obdobně nápadi á je ijejí in e p e ace ekonomických pojednání zpe a F an iška Ka la Swée s-Špo ka jako součás i jeho osobní sebes ylizace asebep ezen ace. Neméně zajíma ým pos řehem, k e ý kniha nabízí, je poukaz na o, že bohemi- kálních kláš e ech celes inek se zřejmě přispěním Ma ie Eleono y jakož o zaklada- elky řádu českých zemích nep osadila běžná p axe překládání ex ů p o po řeby řeholních ses e ýh adně jejich ducho ními sp á ci, ale že se nich ud žo ala a- dice překládání ses ami samými, nebo na o, že p o překládání ex ů je e swée s- -špo ko ském p os ředí příznačné sepě í spanens ím či panic ím, ať jako ži o ní ází nebo alým ži o ním s a em, jako by pla ilo, že en, „kdo má plně pod kon - olou s é ělo, je méně oh ožen h ou ýznamů sk y ou  ex ech“ (s.84). Podně né je aké sledo ání V.Čapské, jak Anna Ka eřina e s é sonnenbu ské ko espondenci upe ňo ala u či é sociokul u ní agende o é hie a chie ijak je současně nejednou s é o ickou a ino anos í přek ačo ala (adodejme, že Swée s-Špo ko na při om nep aco ala pouze shie a chií e z ahu muž ažena, ale éž shie a chií e z ahu ducho ního as ě ského s a u, a o i  ámci éhož, j.ženského odu). Snaha okomplexní přís up ke knize se p oje ila aké níma os í V.Čapské p o její ob azo ou čás , byť jí k omu (swée s-)špo ko ská knižní p odukce— na ozdíl od jiných aně no o ěkých knižních i ulů y ořených na p incipu důsledné slo- esně- izuální bimediali y emblémo ého či jiného cha ak e u— mnoho ma e iálu nenabídla. Ipřes o upozo nila mj.na zajíma é případy „ izuálního překladu“ jako součás i adap ace díla p o no é p os ředí (např. e yob azení je ka meli ánský hábi yměněn za hábi celes inek) nebo ýznamo ého pře áření díla e ázáním g a ic- kého lis u apod. Úh nem řečeno, kniha V.Čapské y edla zajíma ým způsobem ase sympa ickou azancí obě dce y F.A.Špo ka sjejich ůzno odými ex uálními ak i i- ami ze s ínu jejich sla ného o ce. AD: Ve onika Čapská: Mezi ex y a ex iliemi. (Swée s-)Špo ko é, ex o é p axe akul u ní ýměna na přelomu ba oka aos ícens í. Sc ip o ium, Dolní Břežany 2016. 326 s. OPEN ACCESS