Volební násilí a státní moc. Obecní volby v Českých Budějovicích 1901–1906

Volební násilí a s á ní moc. Obecní olby Českých Budějo icích 1901–1906 Ma in Klečacký ELECTORAL VIOLENCE AND STATE POWER. MUNICIPAL ELECTIONS IN ČESKÉ BUDĚJOVICE 1901–1906 This s udy ocuses on elec o al manipula ion as exempli ied by he municipal elec ions in České Bu- dějo ice. The spo ligh is no jus on he elec o al campaign i sel , bu also on he eac ion o he s a e au ho i ies o a emp s made by he uling pa y o in luence he numbe o o e s in a ious ways in o de o ake con ol o he own in subsequen elec o al pe iods. KEYWORDS: Aus ia-Hunga y; municipal elec ions; elec o al manipula ion; s a e adminis a ion; České Budě- jo ice „Pod obuj se kázni ná odní! (…) Nemlu oho či onoho nebudu oli i, nelíbí se mně, byl bys z ádcem. Ne až se, jaké í y, jakého poli ického smýšlení jes T ůj d uh. Taž se jen, slouží-li ěci naší ě ně a upřímně.“1 Volební násilí může nabý a mnoha podob, od p os ého b ánění účas i na olebním ak u či zas ašo ání oličů, ydí ání, pokud z olí špa nou s anu, až po mnohem a- ino anější způsoby zneuži í moci či použi í síly, k e á byla s ěřena dané s aně p o- s řednic ím ykoná ané unkce a jejíž použi í e las ním zájmu znamená nesp a ed- li é z ýhodnění e olebním boji.2 Ten o případ nas al na počá ku 20. s ole í Českých 1 A chi Ná odního muzea (dále ANM), ond Zá ko i, ka on 6, Desa e o přikázání Čechů bu- dějo ických, Sedmé přikázání. 2 S o . p o dří ější období Be nd ROTTENBACHER, Das Feb ua pa en in de P axis. Wahl- poli ik, Wahlkämp e und Wahlen scheidungen in den böhmischen Lände n de Habsbu ge mo- na chie 1861–1871, F ank u am Main 2001. K p axi obecních oleb na Mo a ě a k zápasu o německé adnice s o . éž Jiří MALÍŘ, Nacionalizace obecní samosp á y a limi y demok a- izace komunální poli iky před okem 1914 na příkladu Mo a y, in: Jiří Pešek — Václa Led in- ka (edd.), Mezi libe alismem a o ali ou: komunální poli ika e s ředoe opských zemích 1848–1918. Sbo ník příspě ků z kon e ence A chi u hla ního měs a P ahy 1994, P aha 1997, s. 73–93; Jan JANÁK, Třebíč a P os ějo — d ě p ní elká měs a na Mo a ě s českou sp á- ou, in: Ná odnos ní p oblémy his o ii měs , P os ějo 1993, s. 59–93; Lukáš FASORA, Němeč í libe álo é a ná odnos ní o ázka b něnské a jihla ské komunální sp á ě 1880–1914, in: Lukáš Faso a — Jiří Hanuš — Jiří Malíř (edd.), Mo a ské y o nání z oku 1905 — mož- nos i a limi y ná odnos ního smí u e s řední E opě. Sbo ník příspě ků ze s ejnojmen- né meziná odní kon e ence konané e dnech 10.–11. lis opadu 2005 B ně, B no 2006, s. 347–356. K boji o libe eckou adnici osmdesá ých le ech 19. s ole í s o . Milosla a ME- MaRTIn KLEčacKý 83 Budějo icích, kde sice podle o iciálního sčí ání i podle souk omých českých do azníků domino alo české oby a els o, ládu na adnici šak dosud pe ně d žela ukou li- be ální německá s ana edená mís os a os ou Jose em Taschkem.3 Zdánli ý pa adox lze snadno ys ě li obecním zřízením a obecním olebním řádem, k e é Čechách (s ýjimkou s a u á ních měs ) pla ily od zno uobno ení ús a nos i jako zemský zá- kon č. 7 ze dne 16. dubna 1864.4 Obecní zřízení dělilo eške é oby a ele obce, našem případě měs a České Budějo ice, na ři skupiny: příslušníky obce, k eří obci měli domo ské p á o, a společníky obce, k eří ní las nili pozemek nebo p o ozo ali ži - nos a z nich obci od áděli přímou daň; os a ní se řadili mezi přespolní a neměli ůči obci žádná p á a ani po innos i. Ve měs ech a měs ysech exis o ala ješ ě z láš ní ka- ego ie měšťanů, k e ými se mohli s á ždy jen příslušníci obce pouze každý za sebe.5 Volební p á o a síla jedno li ého hlasu se obecních olbách u čo aly podle ýše placených přímých daní. Před každou obecní olbou musel pu kmis o ský úřad ses a- i seznam oličů, němž se na přední mís a dos ali čes ní měšťané, následo ali přísluš- níci a společníci obce podle ýše placených daní a poslední na řadu přišli měšťané, k eří žádnou daň nepla ili, nicméně k e ým s a u měšťana dá al olební p á o. Vedle daňo- ých popla níků se do olebního seznamu dos á aly ješ ě z . hono ace: s á ní úředníci, osoby ducho ního a ojenského s a u, uči elé a p o esoři a aké ysokoškolsky zdě- laní občané s dok o skou hodnos í. Vedle yzických osob dispono aly olebním hlasem i p á nické osoby, ko po ace, nadace apod. za podmínky, že pla ily obci přímé daně.6 Celý en o íce či méně dlouhý seznam se následně ozdělil na ři díly ak, že každá čás od áděla souč u s ejný podíl — jednu ře inu — celko é sumy yb ané obci na přímých daních. Je logické, že nej ě ší popla níci skončili e s é skupině daleko LANOVÁ, Zápas o libe eckou adnici oce 1885. Fo mo ání německého nacionálního hnu í Čechách, in: Jiří Pešek — Václa Led inka (edd.), Mezi libe alismem a o ali ou: komu- nální poli ika e s ředoe opských zemích 1848–1918. Sbo ník příspě ků z kon e ence A - chi u hla ního měs a P ahy 1994, P aha 1997, s. 171–181. 3 S o . Leoš NIKRMAJER, Augus Zá ka a olby do českobudějo ického obecního zas upi els a oce 1906, in: Jihočeský sbo ník his o ický 63, 1994, s. 125–131; Je emy KING, Budweise s in o Czechs and Ge mans. A Local His o y o Bohemian Poli ics, 1848–1948, P ince on 2002, s. 115–124. 4 Zákon č. 7 ze dne 16. dubna 1864 o obecním zřízení a obecním olebním řádu, yšel Gese- z- und Ve o dnungs-Bla ü das König eich Böhmen. S o . k obecnímu zřízení a samosp á ě přede ším Milan HLAVAČKA, Zla ý ěk české samosp á y. Samosp á a a její li na hospo- dářský, sociální a in elek uální oz oj Čech 1862–1913, P aha 2006, z láš ě s. 16–36; TÝŽ, Sa- mosp á a K álo s í Českého jako předs upeň s á ní samos a nos i? In: Ka el Malý — Ladisla Soukup (edd.), Vý oj české ús a nos i le ech 1618–1918, P aha 2006, s. 600–621; Pa el KLADIWA, Lesk a bída obecních samosp á Mo a y a Slezska 1850–1914 I: Vý oj legisla i y, Os- a a 2006; Pa el KLADIWA — And ea POKLUDOVÁ — Rena a KAFKOVÁ, Lesk a bída obec- ních samosp á Mo a y a Slezska 1850–1914 II/1: Muži z adnice, Os a a 2008; Pa el KLA- DIWA — And ea POKLUDOVÁ — Rena a KAFKOVÁ, Lesk a bída obecních samosp á Mo a y a Slezska 1850–1914 II/2: Finance a in as uk u a, Os a a 2009. 5 §§ 6 a 8 ci o aného zákona č. 7/1864 z. z. S o . heslo „Čechy (dějiny p á ní, o ganisace sa- mosp á y)“, in: O ů slo ník naučný VI, P aha 1893, s. 564. 6 §§ 13, 14, 15 obecního olebního řádu zákona č. 7/1864 z. z. 84 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 menším poč u, než d obní řemeslníci a nezámožní oby a elé na konci seznamu. Ka- ždý ak o us a ený olební sbo , od ádějící ždy jednu ře inu celko ého daňo ého ýnosu, dos al případě Českých Budějo ic s ejný poče mandá ů, d anác , akže obecní ýbo čí al celkem 36 křesel.7 Těch o 36 členů mělo e olbách chys aných na počá ku 20. s ole í bý oleno 6 466 oliči. V I. sbo u se sešlo 216 nej ě ších popla níků, nejboha ších i em, předs a i elů mís ní ducho ní sp á y a aké s á ních úředníků VIII. a yšší hodnos ní řídě, II. sbo zah nul 808 oličů a III. sbo čí al zby ek, j. 5442op á něných osob, k e é olily 12 členů obecního ýbo u, s ejně jako I. a II. sbo s nepomě ně nižším poč em oličů.8 Obecní olební p á o edy ozhodně nebylo o né, nebylo ani ajné, olby obecního ýbo u o iž akouské p á o chápalo spíše jako ý- bě sp á ní komise pečující o obecní maje ek. Jelikož nejboha ší občané přispí ali do obecního maje ku s ými daňo ými od ody nej íce, měli mí aké možnos o něm nej- íce ozhodo a .9 A přes ože Českých Budějo icích žilo 23 421 Čechů a 15 436 Němců, německé be ní od ody činily 62 %, české pouze 38 %. Z oho je pa né, že Němci e sp á ě obce p á em d želi ě šinu, zá o eň je šak pa né, že Češi měli eálnou šanci na získání alespoň jednoho sbo u, III. ku ie, k e á ep ezen o ala y nejméně maje né.10 Od oku 1883, kdy češ í obchodníci a ži nos níci z jižních Čech o ládli českobudějo- ickou obchodní a ži nos enskou komo u, se německá českobudějo ická menšina za- čala cí i oh ožená os oucí mocí českého kapi álu a unkční období obecního ýbo u se začalo p odlužo a . Na konci 19. s ole í p oběhly Budějo icích jen oje obecní olby: le ech 1884, 1890 a 1898. Zákonný říle ý mandá obecního ýbo u se eklamačním ří- zením, k e é muselo každé olbě předcháze , p o áhl na šes le p ním a na osm le e d uhém případě. V oce 1898 o ládli Němci III. sbo již jen s ě šinou 118 hlasů a še dá- alo uši , že příš í olby ozhodnou o změně složení obecního ýbo u.11 Za ímco poče Němců o iž e měs ě s agno al, no í Češi přicházeli z okolních, yze českých esnic. VOLEBNÍ PŘÍPRAVY Dne 12. října 1901 uplynul říle ý mandá obecního ýbo u a jak nařizo al zákon, měla adnice přip a i a yhlási no é olby. Jenže k omu se obecní ýbo ůbec neměl. Za- jišťo al si o iž no é oliče, k e é po řebo al získa co nejdří e, aby mohli bý ješ ě zane- seni do seznamu oličů. Ty během lé a a podzimu oku 1901 ládnoucí adniční s ana 7 Obecní ýbo (zas upi els o) se podle zákona skládal z 8–36 členů (což zá iselo na po- č u op á něných oličů obci). Z jeho s ředu se olilo z . obecní předs a ens o ( e měs- ech nazý ané běžně „měs ská ada“), k e é ungo alo jako ýkonný o gán obce, zas upu- jící ji na enek. Členem měs ské ady byl ždy s a os a (pu kmis ) a další adní, celko ě jich šak nesmělo bý íce než jedna ře ina poč u členů obecního ýbo u. 8 F an išek VODŇANSKÝ, Náš zápas o III. sbo , České Budějo ice 1906, s. 10. 9 Jiří KLABOUCH, Die Lokal e wal ung in Cislei hanien, in: Die Habsbu ge mona chie 1848–1918 II, Wien 1975, s. 282–292. 10 Augus ZÁTKA, České Budějo ice na přechodu, in: České Budějo ice, P aha 1926, s. 4. 11 Augus ZÁTKA, Volební zápasy Čechů českobudějo ických, in: Pamě ní lis sla nos i P aha Čes- kým Budějo icům konané e dnech 29., 30. če na a 1. če ence 1906 P aze, P aha 1906, s. 3. MaRTIn KLEčacKý 85 ek u o ala z řad měs ských zaměs nanců a zřízenců: policejních s ážníků, hasičů, lampářů, me ařů a jiných. Poče po řebných ak o získaných oličů o šem s ále nedo- s ačo al, p o o adnice přis oupila k nabí ání dělníků z Ha dmu ho y o á ny a jiných podniků s německým libe álním edením. Podle odhadů dokázali němeč í libe álo é získa 563 no ých oličů, k e é přihlásili k be nímu e e á u ok esního hej mans í s ako ým příjmem, aby jim byla yměřena po řebná přímá daň z ýdělku. Mezi ingo- anými oliči bylo nemálo Čechů, jejichž oba a ze z á y zaměs nání či s ach z mož- ného ypo ězení z by u p onaja ého německým maji elem po lačily ná odní smýšlení.12 Přímá ýdělko á daň šak nebyla jediná možnos , k e ou se dalo p op aco a k oleb- nímu p á u. Dalším možným způsobem se s ala pa celace pozemků mezi co nej ě ší poče maji elů, čímž se na ýšil poče osob s předepsanou pozemko ou daní, a ím i s olebním p á em. Nu ným předpokladem šak byla spolup áce s c. k. zeměměřickým úřadem e měs ě, k e ý yměřo al ozlohu pozemků p o ýpoče daně. Až s přek api ou ychlos í dokázal chní geome Johann G ube šechny no é pa cely, jejichž no é las nické p á o e ido al k ajský soud ep e na počá ku oku 1902, změři a nahlási do konce ledna 1902, na kdy bylo s ano eno da um p o zápis no ých osob do oličských seznamů.13 Není di u, že podobné p ak iky p o áděné maso ém měří ku nezůs aly české s aně, s ojící opozici ůči adnici, u ajené. Češi se p o o uchýlili ke s ejným machi- nacím, přihlašo ali s oje lidi, ingo ali jejich příjmy, a ylepšo ali si ím yhlídky na získání III. ku ie. Ve ýsledku se obě s any na zájem po í aly a b zy me odu z . jedno- očních dob o olníků (hlášených k dani jen na ok, aby získali olební p á o) opus ily.14 Vzhledem k omu, že adnice během podzimu 1901 ne y íjela ůbec žádné úsilí, aby přip a ila půdu p o no é olby, muselo se do h y loži ok esní hej mans í, k e- ému příslušel dohled nad eške ým děním obci. Šé hej mans í, mís od ži elský ada F an išek Jose Křikawa yz al 12. lis opadu 1901 pu kmis a, aby do 14 dnů y- psal no é olby. Namís o oho začal měs ský důchodko ý úřad p aco a na no ých oličských seznamech ep e 1. p osince, ačkoli šichni na adnici ěděli, že unkční období předs a ens a obce skončilo již říjnu, a podle pu kmis o a sdělení měla příp a a seznamů zab a minimálně pě měsíců! Tep e poh ůžka poku y a odeb ání olebních příp a z ukou obce donu ila měs ské úředníky p aco a ychleji. Rozhod- nu ím mís od ži els í dos ala obec na příp a u seznamů č yři ýdny, a ak musela ládnoucí s ana jedna ychleji, než pů odně počí ala.15 12 In e pelace poslance říšské ady e Vídni B dlíka a d uhů na minis e ského předsedu jako sp á ce minis e s a ni a ze dne 18. dubna 1902. S o . Budi oj, č. 15 ze dne 14. úno a 1902 a Jihočeské lis y, z láš ní ydání č. 18 ze dne 14. úno a 1902. Obě pe iodika obsahu- jí seznam ingo aných oličů ze skupiny měs ských zřízenců, z dělníků Ha dmu ho y o- á ny, z měšťanského pi o a u a jiných. 13 In e pelace poslance říšské ady e Vídni B dlíka a d uhů na minis e ského předsedu jako sp á ce minis e s a ni a ze dne 22. dubna 1902 ohledně pa celace půdy za účelem in- go ání no ých oličů. 14 F. VODŇANSKÝ, Náš zápas, s. 7. 15 Ná odní a chi P aze (dále jen NA), ond České mís od ži els í P aha — p ezídium (dále PM), sign. 3/3/7, ka on 3457, zp á a mís od ži elského ady Křikawy na p ezídium ze dne 30. p osince 1901, č. j. 20416. 86 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 Dne 3. úno a 1902 dal pu kmis konečně yloži oličské seznamy p o jedno li é ku ie a eřejnos se ázem doz ěděla, jak si ládnoucí s ana pojis ila s oje olební í ězs í oh ožené I. a III. ku ii. Na schůzi obecního ýbo u dne 24. ledna adní sch álili jmeno ání 26 no ých čes ných měšťanů, k eří se au oma icky zařadili mezi oliče I. sbo u. Jes liže p ní ku ii ozhodo aly o í ězs í desí ky hlasů, zabezpeči si poslední olební ku ii s isíci hlasy byl podnik o mnoho o ganizačně ná očnější. A p á ě zde udělali Taschek a jeho spojenci několik chyb, p o ože ch á ali, času o iž nebylo nazby . Během schůze 24. ledna a 2. úno a p opůjčil obecní ýbo měšťans í 95, esp. 226 osobám. Ne eřejná schůze obecního ýbo u usku ečněná 2. úno a se dokonce konala en ýž den, na k e ý A. Zá ka s olal schůzi českých oličů, aby p o- es o al p o i předešlému jmeno ání.16 Doh omady se ím o způsobem do III. sbo u dos alo 321 no ých oličů, k eří y o ná ali exis ující českou ě šinu. Nyní se čekalo na eakci české s any. Na sh omáždění, jehož se po yložení olič- ských a chů zúčas nilo na 800 osob, přislíbil předseda budějo ické Ná odní ady české a ůdce mís ního českého hnu í d . Augus Zá ka s ížnos k s á ním úřadům. Mís od - ži el se šak k machinacím obecního ýbo u s a ěl zd ženli ě. Ve s é zp á ě minis u ni a (a minis e skému předsedo i jedné osobě) u edl, že by za no málních pomě ů ne áhal, nechal by ýbo ozpus i a na jeho mís o by dosadil sp á ní komisi. Výbušné pomě y Čechách mu šak om o smě u s azo aly uce — obá al se jednak nepokojů ze s any Němců, jednak opozice ůči ládě a neposlední řadě nech ěl, aby Němci dá- ali ládě za inu, kdyby pak olby e III. ku ii p oh áli. Šé o i ok esního hej mans í dal p o o na s ozuměnou, že má pu kmis o i a jeho zás upci Taschko i poh ozi , ať už o íck á nedělají, jinak že se ale do ěci nemají plés .17 Udělo ání měšťanských p á o iž náleželo působnos i dané obce, akže od olací ins ancí nebyly s á ní, nýb ž au o- nomní o gány, p ní řadě ok esní ýbo , a ins anci eku sní zemský ýbo P aze. Češ í ad oká i Budějo icích edy nezaháleli a p aco ali na od olání a s ížnos i ůči usnesení adnice. Tu podali jak ok esnímu hej mans í podle § 102 obecního zřízení, k e ým poli ický úřad ykoná al dohled nad zákonným p ůběhem obecních záleži os í, ak i ok esnímu ýbo u. Za ímco e jmeno ání čes ných měšťanů obecní ýbo nijak nepochybil ( Čechách měla a o machinace již s ou adici), p opůjčení měšťanského p á a bylo budějo ické no um a adnič í ládci se zde e spěchu do- pus ili několika o málních chyb.18 Přede ším si neu ědomili, že aby se někdo mohl s á měšťanem, musí mí napřed obci domo ské p á o ( o o yřešili ím, že zpě ně do p o okolů o obecní schůzi dopsali příslušnou pasáž o udělení domo ského p á a). Aby do yčný mohl obci získa domo ské p á o, musel si o šem poda žádos (absenci žada elských o mulářů zakamu lo ala adnice zením, že žádos i byly podány, nic- méně s yřízením okamži ě áceny žada elům zpě ). A posledním nedos a kem byla o ma samo ného hlaso ání: za ímco o jmeno ání čes ným měšťanem se podle zá- 16 ANM, ond Zá ko i, ka on 8, in . č. 1474, ok esní hej mans í Českých Budějo icích A.Zá ko i ze dne 1. úno a 1902. 17 NA, ond PM, sign. 3/3/7, ka on 3457, koncep zp á y mís od ži ele minis u ni a ze dne 27. úno a 1902. 18 Tam éž, „do az d . Augus a Zá ky a soud uhů k Jeho Excelenci p. mís od ži eli příčině obecních oleb Č. Budějo icích“ ze dne 23. če na 1902. MaRTIn KLEčacKý 87 kona hlaso alo ajně pomocí lís ků, p opůjčení měšťanského p á a mělo p oběhnou eřejně. Jenže obecní ýbo aké zde hlaso al ne eřejně, u ajení. Pozdější zení, že hlaso al d ak á , jednou ajně a jednou eřejně, nebo dokonce, že ajné hlaso ání je jakousi yšší o mou eřejného hlaso ání, sme ly od olací ins ance ze s olu. Ačkoli i p o okol z jednání obecního ýbo u ze dne 2. úno a 1901 ýslo ně obsaho al, že se o ěci hlaso alo pomocí lís ků, libe ální adniční s ana se s ále pokoušela p osadi , že o ěci nejdří e hlaso ala ús ně, což soud označil za „zlo olné“ (mu willig).19 P ním, kdo o machinacích se jmeno áním jednal, byl šé hej mans í, k e ý oz- hodl ámci s ojí kompe ence a na zdo y ins ukcím mís od ži ele daná usnesení obecního ýbo u sis o al.20 Zdá se podi né, že by se poslušný c. k. úředník od ážil ak o zdo o a samo nému zemskému šé o i. Možné ys ě lení nabízí A.Zá ka: Křikawa nejp e budějo ickým Čechům plně souhlasu s mís od ži elem dopo učil, ať se ob á í na au onomní o gány. Po do učení české s ížnos i s obsáhlým zdů od- něním za áhal a odjel do P ahy na mís od ži els í p o adu, kde mu pa ně před- nos a depa emen u p o záleži os i obcí Čech Jan Kosina označil, jaký pa ag a pou- ží a sis o a obecní usnesení. Křikawa edy 13. úno a pozas a il pla nos jmeno ání a pos a il se ak na českou s anu.21 A mís od ži el, pokud nech ěl y ola skandál, už nemohl děla nic jiného, než si na šé o i ok esního hej mans í ylí zlos . Re- ku s p o i Křikawo ě ozhodnu í, k e ý Němci podali na mís od ži els í, am ležel ak dlouho, dokud se o ěci s konečnou pla nos í ne yslo il sp á ní soudní d ů e Vídni — ím se s al bezpředmě ným a mís od ži els í jej mohlo klidu zamí nou . Pozd ižení německém áboře se nu ně přeneslo i do zasedání ok esního ýbo u, jenž dne 24. března 1902 po několika ýdenním áhání ozhodl a od olání budějo ic- kých Čechů edených Augus em Zá kou zamí l a limine. Podle něj neměli o iž žádné p á o si s ěžo a , když se jich jmeno ání ůbec nedo klo. Na zdo y omu o mínění z ušil ok esní ýbo jmeno ání 15 měšťanů s odů odněním, že podle sdělení pu k- mis o ského úřadu neměli obci domo ské p á o.22 Tím se dos á áme k zajíma é o ázce. Pokud obecní ýbo na schůzi ze dne 2. úno a 1901 sku ečně nejp e sch álil přiznání domo ského p á a šem žada elům, aby jim následně mohl uděli měšťan- s í, jak je možné, že a áž adnice o několik ýdnů později dos ědčuje, že něk eří no opečení měšťané domo ské p á o nemají? Něk eří no í měšťané s nej ě ší p a - děpodobnos í o iž ůbec ne ušili, do jaké h y se dos ali, nikdo se jich předem na nic nep al, a p o o u o poc u b yskně odmí li. V os a ních případech došly na adnici eleg amy s jednoduchým zněním „Přijímám“.23 19 Budwińskis Sammlung de E kenn nisse des k. k. Ve wal ungsge ich sho es, Jg. 1905, N .7493 ze dne 30. če ence 1905. 20 ANM, ond Zá ko i, ka on 8, in . č. 1512, koncep s ížnos i k ok esnímu hej mans í Českých Budějo icích ze dne 4. úno a 1902. 21 NA, ond Minis -k ajan (dále MK/R), ka on 21, č. j. 1129/06, dopis A. Zá ky B. Pacáko i ze dne 23. října 1906. 22 ANM, ond Zá ko i, ka on 8, in . č. 1512, koncep od olání k zemskému ýbo u ze dne 28.dubna 1902. 23 Jihočeské lis y. Neod islý časopis p o zájmy českého jihu, č. 18 ze dne 14. úno a 1902, s. 4. Němci děkují za „čes “ bý i budějo ickými měšťany. 88 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 Jelikož ok esní ýbo ze d ou ře in o ládali Němci a o jeho nes annos i česká s ana pochybo ala, podal Zá ka se s ými spolup aco níky okamži ý eku s k zem- skému ýbo u P aze. Německé sebe ědomí mezi ím z os lo. Nejenom, že jim dal za p a du ok esní ýbo a po dil pla nos jmeno ání ě šiny no ých oličů, ale ámci eklamačního řízení ( iz níže) se jim podařilo ylouči další s o ky Čechů ze seznamů III. ku ie. V é o si uaci do dění zasáhla láda. Minis e ský předseda si k sobě poz al A. Zá ku i J. Taschka a snažil se je přimě k nalezení komp omisu.24 Němce šak i přes značnou snahu šé a ok esního hej mans í ozho o y s Čechy nezajímaly, byli si jis i ím, že jim še ychází a že mají šanci na ud žení šech ří ku ií. Čechům p o o ma nabídli šes křesel e III. ku ii a na oplá ku p o sebe požado ali s ejný pomě (1 : 6) e edení obchodní a ži nos enské komo y,25 přes ože jim muselo bý předem jasné, že na podobnou nabídku Češi nikdy nemohou přis oupi . Vždyť i oce 1880, kdy Němci ješ ě Budějo icích ořili ě šinu oby a els a, získala česká s ana dohodou šes mís e III., d ě e II. a jedno I. ku ii.26 Češi požado ali celý III. sbo , a en jim Němci nemohli dá , jinak by se zcela znemožnili před s ým oličs em, k e é isk ud žo al bojo né náladě, s ejně jako Čechy zásobo aly p o iněmeckými zp á ami mís ní no iny Budi oj. Jednání o možném komp omisu skončila na m ém bodě. V če nu 1903 p o o napsal Augus Zá ka přísedícímu zemského ýbo u P aze Jose u He oldo i, k e ý om o případě působil jako e e en , a požádal jej, aby za- řadil ýbo yřízení co nejdří e do s ého p og am a aby pokud možno z ušil nejen p opůjčení měšťanských p á , ale i jmeno ání čes ných měšťanů.27 Dne 5. s pna 1903 zemský ýbo ozhodl pomě em č yř českých hlasů (He old, Němec, Bu ian a Cha- loupka) p o i řem německým (Eppinge , Legle a Wanka) a z ušil jmeno ání čes - ných měšťanů, s ejně jako p opůjčení měšťanských p á ze dne 24. ledna a 2. úno a 1902. Mezi z ušenými čes nými měšťany se nacházeli i d a členo é zemského ýbo u, Ka l Eppinge a Albe We unsky, a jeden náh adník, Ka l U ban. Českobudějo ická adnice se s ýsledkem nesmířila a p o i ý oku zemského ýbo u podle očeká ání podala s ížnos k sp á nímu soudnímu d o u e Vídni.28 Vedle řízení o z ušení měšťanského jmeno ání museli češ í ad oká i ybojo a Budějo icích ješ ě jednu, daleko ná očnější bi u s pu kmis o ským úřadem. Když 24 NA, ond PM, sign. 3/3/7, ka on 3457, zp á a mís od ži elského ady Křikawy mís od ži- eli ze dne 8. března 1902. 25 Tam éž, koncep zp á y mís od ži ele minis u ni a ze dne 18. dubna 1902, č. j. 5773. Mimo o si později ješ ě Němci yh adili možnos ozhodnou , kdo by obecním ýbo u konk é ně seděl. Předs a o ali si o ak, že by jim česká s ana na hla asi 100 kandidá ů a oni by yšk li y, k eří by se jim e edení obce nelíbili. Tam éž, zp á a mís od ži elské- ho ady Křikawy na p ezídium mís od ži els í ze dne 18. dubna 1902, č. j. 5881. 26 Tam éž, podmínky komp omisu sch álené českým olebním ýbo em ze dne 7. března 1902. 27 ANM, ond Zá ko i, ka on 8, in . č. 1512, koncep dopisu A. Zá ky J. He oldo i ze dne 16.če - na 1903. 28 Ná odní lis y, č. 213 ze dne 6. s pna 1903, s. 1. „Budějo ič í čes ní měšťané jednání zem- ského ýbo u“. K členům zemského ýbo u a náh adníkům s o . Ho - und S aa shandbuch de ös e eichisch-unga ischen Mona chie ü das Jah 1903, Wien 1903, s. 635. MaRTIn KLEčacKý 89 byly dne 4. úno a 1902 yloženy na adnici oličské seznamy, začala běže osmidenní lhů a k podání námi ek ohledně složení ěch o lis in. Během ní měl ůdce němec- kých libe álů Jose Taschek osobně sedě měs ském důchodko ém úřadě a pilně si ypiso a z úče ních seznamů české oliče, k eří dlužili obecní dá ky. Podle obecního olebního řádu o iž olební p á o z ácel každý, kdo byl íce jak jeden ok p odlení s placením obecních při ážek k přímým daním a z . č y áku, j. 4 % dá ky z nájem- ného.29 Na základě oho o pa ag a u yloučila eklamační komise, zřízená obecním ýbo em k posouzení op á něnos i námi ek a složená jen z německých libe álů, z III.sbo u 712 oličů. Česká s ana se nacházela e složi é si uaci. Předně se ěžko mohla p o i ozhod- nu í eklamační komise od ola , neboť zákon od olání umožňo al jen ěm, k eří ná- mi ky podali (což byli němeč í libe álo é) a k e ým eklamační komise ne yho ěla (a německým námi kám bylo yho ěno, p o ože komise Čechy yloučila). Nezbylo edy než opě apelo a na § 102, aby ok esní hej mans í přimělo obecní o gány k dod žo ání zákonů.30 A za další, Češi nedokázali zjis i , k eří němeč í oliči dluží, a měli by aké bý yloučeni, neboť na ozdíl od Taschka nedispono ali přís upem k měs ským úč ům. P o jis o u podali námi ku p o i šem německým oličům, u ale eklamační komise šmahem zamí la jako o málně neodů odněnou. Češi o iž neu edli, kdo přesně dluží, kolik, jak dlouho a za jakou dá ku. Češ í eklaman i se okamži ě od olali k ok esnímu hej mans í a ím nas alo dlouhé období pře aho ání mezi hej mans ím, pu kmis o ským úřadem a českou s anou. Celko ě přišlo na eklamační komisi 51 podání, k e á obsaho ala 8 968 námi ek p o i jedno li ým osobám, j. íce, než bylo samo ných oličů. Ze zákona danou lhů u ří dnů na yřízení námi ek nemohla komise ako ém množs í při nejlepší ůli do- d že . Jes liže při posledních obecních olbách došla komisi sedmina poč u eklamací z oku 1902 a jejich yřízení če ně od olání k hej mans í zd želo olby o d a a půl oku, dalo se očeká a , že ani om o případě se oliči k u nám nejbližších měsících nedos anou. T alo celé ja o, než komise ůbec yřídila námi ky ůči složení oleb- ních seznamů, již březnu šak yho ěla německé s aně a yloučila české dluž- níky obecních dá ek. České námi ky na s é yřízení čekaly o několik měsíců déle, než je komise a limine zamí la. Od olání, k e á si Češi podali, ležela několik měsíců u komise, jež nijak nepospíchala, aby je předala na hej mans í. Tep e několike é u gence a poh ůžka použi í síly ji přiměly k činnos i.31 Když od olání na hej mans í konečně došla, zjis il jeho šé F. J. Křikawa, že o nich nemůže ozhodnou . Reklamační komise mu sice dodala od olání, nikoli šak podklady. Češi namí ali, že když jsou oni ylučo áni p o dlužné obecní při ážky (10 % obecní, 15 % školskou a 4% z nájemného), 29 Ten o č y ák se běžně ybí al od maji elů nemo i os í, k eří pla ili za s é nájemce. Bylo o ychlejší a méně adminis a i ně ná očné. České Budějo ice om o smě u ořily ýjim- ku. Radnice ehemen ně ala na om, aby dá ku pla ili sami nájemníci. Z yšo ala se ím šance, že někdo nezapla í a půjde z oličského seznamu en. 30 NA, ond PM, sign. 3/3/7, ka on 3457, zp á a mís od ži elského ady Křikawy na p ezídi- um mís od ži els í ze dne 9. dubna 1902, č. j. 5332/02. 31 Tam éž, zp á a mís od ži elského ady Křikawy na p ezídium mís od ži els í ze dne 31.k ě na 1902, č. j. 7865. 90 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 musí přece i mezi Němci exis o a dlužníci. Hej mans í si p o o u adnice yžádalo seznam nedopla ků šech eklamo aných osob.32 A ady padla kosa na kámen. Věc se áhla po celý ok 1903, měs o podalo odpo p o i přípisu ok esního hej mans í nejp e u mís od ži els í, pak i u minis e - s a ni a. Snaha o smí né yřízení z osko ala, s a os a měs a byl é době ážně nemocný a neúřado al, eške é záleži os i ak měl již e s ých ukou jeho zás upce Taschek, se k e ým Křikawa po ažo al domlu u za nemožnou. Taschek o iž nedě- lal nic jiného, než že celou ěc p o aho al.33 Když i minis e s o po dilo po innos obce sděli s á ní sp á ě požado ané údaje, podal obecní ýbo s ížnos ke sp á nímu soudnímu d o u e Vídni. Ačkoli se é o záleži os i jednalo o přenesenou působnos obce, kde zákon dá al poli ickému úřadu možnos ynu i si yřízení mocí, cho ala se s á ní sp á a k obci s neu ěři elnou pěli os í. Oba a z možného podezření ze s anic í, z in e pelací pa lamen u a z opozice německých poslanců pod azo ala činnos mís od ži els í a následně i ok esního hej mans í. Přes ože ozhodnu í mís od ži elského ady Křikawy po dily šechny ins ance a přes ože s ížnos k sp á nímu soudu neměla mí odkladný účinek, ozhodla se láda yčka , jak se k německým námi kám pos a í akouská jus ice.34 U SPRÁVNÍHO SOUDU V hla ním měs ě mocnářs í se ak u nej yšší ins ance sp á ního soudnic í sešly šechny spo né záleži os i budějo ických obecních oleb. Ležely zde s ížnos i Čechů, k e é yloučila eklamační komise, do azily sem s ížnos i německé adnice, k e á ne- ch ěla hej mans í dá seznam obecních dlužníků, a nakonec přišla i s ížnos obec- ního ýbo u na ozhodnu í zemského ýbo u, k e ý z ušil jmeno ání měšťanů a čes - ných měšťanů z počá ku oku 1902. Sp á ní soudní d ů si o šem nejp e yžádal eške é podklady, úřední mašiné ie běžela dál a yhlášení oleb se opě p o aho alo na neu či o. Sp á ní soudní d ů předs a o al sys ému akouského p á a jedinečnou in- s anci, k e á znikla oku 1875, řebaže ji před ídal již základní s á ní zákon č. 144 z oku 1867. Byl o kasační soud, ke k e ému se mohl ob á i k e ýkoli akouský ob- čan, pokud se domní al, že byl zk ácen na s ých p á ech jakýmkoli sp á ním oz- hodnu ím, a ani od olací ins ance mu nedaly za p a du. Jelikož se jednalo o kasační soudní d ů , mohl jeho sená op á něných případech napadené sp á ní ozhodnu í 32 Tam éž, zp á a mís od ži elského ady Křikawy na p ezídium mís od ži els í ze dne 30.září 1902, č. j. 14582. 33 Tam éž, zp á a mís od ži elského ady Křikawy na p ezídium mís od ži els í ze dne 15.dubna 1903, č. j. 6115. S a os a měs a Jose Kniessl nakonec důsledku nemoci na s ůj úřad ezigno al, dne 18. lis opadu 1903 z olil obecní ýbo no ým pu kmis em Jose a Ta- schka. Tam éž, zp á a mís od ži elského ady Křikawy na p ezídium mís od ži els í ze dne 16. lis opadu 1903, č. j. 18837. 34 Tam éž, do az poslance d . Augus a Zá ky a soud uhů k Jeho Excelenci panu mís od ži- eli příčině p o aho ání obecních oleb Českých Budějo icích ze dne 22. k ě na 1905. MaRTIn KLEčacKý 97 olebním ýbo em šak měla zůs a sk y a i před jedno li ými německými oliči, dokonce i před samo nými umí něnými kandidá y.65 Koaliční yhlídky se zdály bý nadějné, na kandidá ku se podařilo dos a i h a- bě e Lamezana, akže se nakonec sešlo d anác českobudějo ických Němců, k eří se nebáli ys oupi p o i pu kmis o i.66 Dne 13. lis opadu 1906, den před začá kem o- leb I. ku ii, ydal Nezá islý olební komi é p ního sbo u p ohlášení, e k e ém žádá oliče o podpo u. Předem dojednaní oliči, k eří se Schweigho e o i upsali, s ejně jako šichni os a ní oliči dos ali o anžo ě iš ěný olební lís ek s 12 jmény. Přes ože šichni kandidá i s ou kandida u u podepsali, dilo p ohlášení, že je komi é kan- diduje jakož o ážené osoby bez jejich ědomí. Účelem bylo zamezi osobním ú okům p o i ěm o lidem, ze s ejného dů odu ys upo al samo ný komi é anonymně.67 Nezahálela o šem ani česká s ana. Její olební ýbo dispono al přesnými se- znamy úředníků, k eří olili I. sbo u, k eří šak byli během dlouhých olebních příp a přeloženi do jiného působiš ě. Tako é oliče bylo nu né buď přes ědči , aby se oleb osobně zúčas nili, nebo od nich získa plnou moc. Za ímco adnice nabízela s ým pří žencům ces o ní náh ady 40–50 zla ých, museli si Češi ys ači s 30 ko u- nami (15 zla ých) a apelem na ná odní u ědomělos .68 U oličů z řad hono ací se pří- padě olby nejednalo o snadný úkol. Na ozdíl od českých obchodníků a ži nos níků, k eří nemohli oli jinak než česky, aby nez a ili zákazníky a neoci li se yobco áni z české komuni y, h ála u úředníků a důs ojníků elkou oli jejich nads anickos , se k e ou se účas nili eřejného ži o a a k e á byla p a idelně hodnocena jejich nadří- zenými. Jakékoli ě ší zapojení do ná odních bojů mohlo zanecha kaňku na jejich služebním pos upu. Rada zemského soudu a přednos a ok esního soudu Rako níku A.Maye žádal zplnomocněnce se s ejnou hodnos í, aby jeho pos a ení nedošlo úho- ny.69 Finanční ada F an išek Knapp, k e ý oce 1901 ozhodo al o yměření daně 65 Tam éž, dopisy L. Schweigho e a A. Zá ko i ze dne 17. října. S o . Neue eie P esse (dále jen NFP), č. 15189 ze dne 3. p osince 1906, s. 2–3. De Kamp um Budweis on Jose Ta- schek. 66 Tam éž, dopis L. Schweigho e a A. Zá ko i ze dne 7. lis opadu 1906. Jako kandidá y u á- dí h abě e Lamezana, ředi ele Kocha, L. Schweigho e a, d . Ne e a, p o . P. Haasena (ná- h ada za p o . G össla), F anze Knappa, ředi ele Houschka, chního š ábního lékaře Vo- gela, p o . Halle a, plk. Poppowi ze, E. Schna che a. Konečná podoba o anžo ého lís ku s o . NA, ond MK/R, ka on 23, č. j. 1425/06. 67 Tam éž, ka on 8, in . č. 1462, p ohlášení nezá islé olební komise I. sbo u da o ané dnem 13. lis opadu 1906. 68 Tam éž, ka on 4, in . č. 393, dopis F. Dlouhého A. Zá ko i ze dne 13. lis opadu 1906. Voleb- ní kampaň jis ě nebylo možné usku ečni bez inancí. Na olby ydal český olební ýbo minimálně přes 12 000 ko un, ješ ě na počá ku lis opadu 1906 p o o ydala Ná odní ada česká dů ě ný oběžník a ozeslala jej po měs ech, kde adnici o ládali Češi. Menší i ě - ší měs a posílala obnosy e ýši kolem 100 ko un, Plzeň poslala 200, nej ě ším dá cem se šak s ala Zemská banka K álo s í českého, jejíž chní ředi el Ka el Ma uš (s a očech s ejně jako A. Zá ka) poslal českobudějo ickým Čechům celkem 2 600 ko un. Zůs á á o ázkou, kolik olby českou s anu s ály celko ě. Jose Taschek mlu í dokonce o 130000 ko unách. S o . NFP, č. 15189 ze dne 3. p osince 1906, s. 3. 69 Tam éž, ka on 4, in . č. 452, dopis A. Maye a A. Zá ko i ze dne 1. lis opadu 1906. 98 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 z příjmů a o zanesení z . oličů — jedno očních dob o olníků — do seznamů, přešel mezi ím do P ahy na zemské inanční ředi els í. Jeho áha os a bojácnos jej nic- méně neopus ila. A p o ože měl před po ýšením na chního inančního adu, neměl úmyslu uděla nic, co by mu pos up zkazilo.70 Veške é ozsáhlé příp a y k akci podobných ozmě ů nešlo zcela u aji a muži na adnici začali již p ůběhu podzimu něco uši . Jejich podezření zesílilo lis opadu, kdy pa ně od P adeho unikla in o mace o Schweigho e o ě plánu, a ak nechal Ta- schek s ého soupeře hlída .71 Pu kmis h ál o šechno, neboť é době už bylo od o- leno e III. sbo u, e k e ém p oh ál. A další p oh a i I. ku ii by ho přip a ila o ládu na adnici. K á ce po jedné ze Zá ko ých ajných ná š ě se k Schweigho e o i domů dos a il jeden z Taschko ých dů ě níků, aby Schweigho e a kon on o al. Sweigho- e se snažil Zá ko u pří omnos odů odni , ale dů ě u si nezískal, a ím se ajný pak mezi nimi dos al na eřejnos .72 Když se Schweigho e 13. lis opadu 1906 6 hodin eče dos a il na sh omáždění oličů I. sbo u, čekalo jej nepříjemné při í ání. „Pozd ižení s ále os lo. Schweigho- e , zcela bledý obličeji, se neus ále zapřísahal s ou ne inou. Jeho někdejší s ou- penci jej nechali na holičkách a křičeli na něj: ‚Tak už konečně opusť e sál!‘ P o ože se Schweigho e zd áhal, ch ěli jej něk eří y és . […] Jeden olič yp á ěl se sl- zami očích, jak jej Schweigho e pomocí ůzného klamání a předs í ání získal p o s ou kandidá ku. Samozřejmě odmí l dál pok ačo a pod Schweigho e o ým p a- po em.“73 Na Schweigho e a, ys a eného ú okům německého libe álního isku, označo a- ného za z ádce a pod odníka, k e ý neumí dod že čes né slo o, o bylo příliš. Ješ ě en eče sedl a napsal k á ký lis d . Zá ko i, e k e ém jej p osil, aby od jejich spo- lečné akce upus il, nechce-li jej mí na s ědomí. Zá o eň mu oznámil, že on od plánu na každý případ ods upuje a že šichni případně z olení olbu odmí nou.74 Plán na získání I. sbo u padl.75 Schweigho e o a kandidá ka přes o během olby získala 53 českých hlasů, Ta- schek nasbí al 106 hlasů, když p o něj hlaso alo i 28 čes ných měšťanů, k e é si sám 70 Tam éž, in . č. 491, dopis F. Knappa M. Samko i ze dne 24. října 1906 přiložený k dopi- su M. Samka A. Zá ko i ze dne 6. lis opadu 1906. „Já mlu il s íce pány u nás, každý mně adí k opa nos i, a že opa ným bý i musím, nahlídneš zajis é. Mám ři dí ky, hoch s a - ší na uni e si ě, mladší na obchodní akademii, dí ka e škole příp a né na uči els í. Ne- ad bych nějakým nepředloženým k okem přízeň s ých předs a ených z a il — řeba ne- přímo — neb nemohl bych nikdy náklady na ýcho u mých dě í h adi i, kdybych neměl mís o zemského inspek o a. Vím, že se mně nemůže přímo nic s á i, aké ale nemohu za- b áni i omu, že snad moji předs a ení ne adi idí mísení se úředníků přidělených do e- řejného ži o a, — a kdybych snad en přesazen byl, co si počnu?“ 71 Tam éž, in . č. 469, dopis B. Pacáka A. Zá ko i ze dne 16. lis opadu 1906. 72 Tam éž, in . č. 493, dopis L. Schweigho e a A. Zá ko i, s. d. 73 NFP, Mo genbla , č. 15170 ze dne 14. lis opadu 1906, s. 4. „Die Gemeindewahlen in Budweis“. 74 Tam éž, in . č. 493, dopis L. Schweigho e a A. Zá ko i ze dne 13. lis opadu 1906. 75 Tam éž, ka on 8, in . č. 1448, Jednání s německými nacionály, kp. V . Zá ky z 13. če na 1952. MaRTIn KLEčacKý 99 nechal najmeno a . Z čes ných měšťanů se nedos a ili pouze bý alý minis ob- chodu Bae n ei he a icep eziden zemské školní ady P aze F anz Zabusch. Cel- ko ě op á něných oličů zůs alo 173.76 Rozdíl mezi koaliční a libe ální s anou by byl mnohem menší, kdyby sp á ní soud z ušil jmeno ání čes ných měšťanů (Taschko a s ana by získala 106 minus 28 hlasů), kdyby se k olbě dos a ili Schweigho e a jeho přízni ci (pa ně oněch 12 chybějících hlasů) a konečně kdyby h abě Lamezan-Salins hlaso al nakonec p o nacionály, a nikoli libe ály. Role h abě e Lamezana, k e ý s se- bou nesl hned několik hlasů, jako jednoho z nejboha ších a nej li nějších oby a el měs a je poněkud nejasná. Ve dnech před olbami jednal s oběma německými s a- nami, a když se mu nepodařilo přes ědči Taschka ke spolup áci se Schweigho e em, přislíbil podpo u nacionálům. Zpě do adničního ábo a jej pa ně á ilo yz azení Schweigho e o a pak u s Čechy, akže byl nakonec z olen na Taschko ě kandidá ce a s al se členem obecního ýbo u za I. sbo .77 BOJ O III. KURII Po é, co lé ě 1906 skončilo eklamační řízení, odešel s a os a Taschek na do ole- nou. Volby se ak opě posunuly a jejich e mín byl s ano en na lis opad. Nejp e se mělo oli do III. ku ie e dnech 6. až 9. lis opadu 1906, každý den mělo p oběh- nou č ení přibližně 1 800 oličů, poslední den ješ ě z . d uhé č ení a ep e po é se mělo přik oči ke sk u iniu. Na konci října začala adnice jedno li ým oličům ydá a a p os řednic ím měs ských s ážníků oznáše legi imační lís ky. Ačkoli zákon žádný podobný ins i u neznal, činil už samo ný náze „legi imační lís ek“ dojem, že se bez něj olby nelze zúčas ni . Tep e na zák ok ok esního hej man- s í musela necha adnice na lís ek y isknou upozo nění, že pla í jen jako po- z ání.78 Dne 6. lis opadu 1906 9 hodin se budo ě adnice o e řela olební mís nos . Ač se češ í zás upci snažili získa zas oupení e olební komisi, zasedli ní nakonec jen pří ženci adniční s any če ně s a os y Taschka. Předsedou komise se s al žido - ský ad oká a Taschků spojenec d . Benisch, jako zás upce lády byl yslán chní komisař poli ického úřadu Čech Hejda.79 K uce mu byl přidělen z mís od ži els í komisař Mim a, k e ý se u Čechů ěšil elké dů ěře a jehož si yžádal sám d o ní ada Křikawa. Německý komisař S imi musel p o jis o u zůs a záloze, aby u Čechů ne y olá al nega i ní eakce.80 76 Jihočeské lis y. Neod islý časopis p o zájmy českého jihu, č. 134 ze dne 17. lis opadu 1906, s. 2, „Ukončení obecních oleb“. 77 P. KOBLASA, Kdo byl Oli ie h abě Lamezan-Salins?, s. 2. S o . Budi oj, č. 94 ze dne 16. lis- opadu 1906, s. 2. 78 ANM, ond Zá ko i, ka on 8, in . č. 1459, Legi imační lís ky k olbě do obecního ýbo u 1906. 79 Budi oj, č. 91 ze dne 10. lis opadu 1906, s. 1–3. 80 NA, ond PM, sign. 3/3/7, ka on 3458, č. j. 22 024, onog am ok esního hej mans í Čes- kých Budějo icích ze dne 7. lis opadu 1906. 100 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 Volební guillo ina začala p aco a již p ní den. Volební komisi bylo jasné, že po- kud se chce s á ající s ana ud že u moci, musí zniči českou ě šinu o 500 hlasech. A neboť každým dnem bylo íce zřejmé, že Češi mají s ále na ch ( olba o iž byla eřejná), přis oupila německá s ana k alšo ání plných mocí. Podle obecního olebního řádu měly sice ženy olební p á o, nicméně nesměly se olebního ak u účas ni samy, a p o o mís o nich olil plnomocník.81 V Českých Budějo icích se ak h álo mimo jiné o 81 ženských hlasů, ke k e ým dispono ala pl- nou mocí jak česká, ak německá s ana. Obě plné moci byly podepsané, nešlo edy snadno ozhodnou , k e á je p a á. Češ í plnomocníci na ho ali, aby se do čené ženy připus ily do olební mís nos i a samy se yjádřily, k e ou plnou moc uzná ají. To šak olební komise šmahem zamí la a na ná h s ého předsedy se ozhodla uzna y plné moci, ke k e ým byl přiložen legi imační lís ek, k e ý pla il jen jako poz ánka, k e ý o šem české oličky ůbec nedos aly. Česká s ana o e řeně p ohlašo ala, že legi imační lís ky si nechala adnice u sebe a na jejich základě y obila alešné plné moci. Na zdo y p á ní p axi, kdy se při d ou odlišných plných mocech neuzná ala ani jedna, připus ila komise plnomocníky k olbě, ale pouze y německé. Česká s ana ak z a ila 81 hlasů, německá získala 81, ozdíl edy činil 162. Českému olebnímu ýbo u nepomohlo ani no ářsky o ěřené p ohlášení jedné oličky, že od olá á s ou německou plnou moc (k e ou os a ně nikdy nedala). Volební komise dě insky na- mí la, že by pak muselo bý no ářsky o ěřené každé slo o daného p ohlášení, jinak se nemůže na jeho p a di os spolehnou . Podobné excesy, kdy olební komise jednala o e řeně s anicky, a ládní komi- sař nezasáhl, y olá aly u ni ř olební mís nos i i da u sh omážděném na ná- měs í před adnicí mimořádné pozd ižení. Poli ický úřad si yžádal od zemského če nického eli els í na 100 mužů če nické asis ence, z nichž 50 jich bylo pe ma- nen ně přip a eno edle olebních u en. Na náměs í musela několik á nas oupi a máda.82 Obě s any dělaly možné i nemožné, aby získaly ku ii ě šinu. Český ýbo mobilizo al šechny přespolní oliče, olili ak i lidé, k e é museli donés pos eli nebo na nosí kách, zaopa řené posledním pomazáním. Němci do poslední ch íle přes ědčo ali ne ozhodnu é oliče a nakonec se jim podařilo získa 114 čes- kých hlasů. Dokonce p o en o účel nechali na isknou izuálně iden ické hlaso- ací lís ky, k e é se od ěch českých lišily jen jmény německých kandidá ů, a češ í oliči získaní německou s anou se ak nemuseli bá ná odního bojko u, k e ý by po nesp á né olbě okamži ě následo al. Český náskok se z enčil o 400 : 200 (81 pl- ných mocí a 114 z acených) hlasů ubylo Čechům a přibylo Němcům. Volební komise se snažila, ale přes o o nes ačilo. Po č yřech dnech mimořádného napě í, kdy dal ládní komisař za knou ajemníka České ná odní ady F an iška Vodňanského p o eřejné násilí e olební mís nos i, kdy se několika oličům hlasujícím p o české kandidá y dos alo okamži ého p opuš ění ze zaměs nání u německých podnika elů (okamži ě je šak přijali češ í zaměs na a elé), olby skončily českým í ězs ím. Z 3 937 ode zdaných hlasů e III. ku ii jich Němci získali 1 914, Češi 2 010, d a byly 81 Zákon č. 7 ze dne 16. dubna 1864 z. z., obecní olební řád p o Čechy, § 5 al. 1. 82 NA, ond PM, sign. 3/3/7, ka on 3458, onog amy ok esního hej mans í Českých Bu- dějo icích z p ůběhu oleb. MaRTIn KLEčacKý 101 smíšené, pě p ázdných a šes nepla ných.83 Český náskok se edy nakonec zmenšil na pouhých 96 hlasů! Ve měs ě ypuklo nad ýsledkem oleb oh omné české nadšení. Zá ka okamži ě yužil oslabení adnice p o s ůj cíl. Hned 12. lis opadu 1906 přip a il ná h zem- ského zákona k yřešení budějo ické ná odnos ní o ázky. Na hnul něm y oření ná odnos ních ka as ů, ozdělení mandá ů obecním ýbo u i zemském sněmu, p a idla p o použí ání jazyka obecní komunikaci a zásady p o nakládání s obec- ním jměním. Ten o pamě ní spis se s al ýchodiskem p o další yjedná ání mezi českou a německou s anou, k e é dospělo k á ce před ypuknu ím p ní s ě o é álky k z . českobudějo ickému pak u. Německá s ana en ok á musela zasednou k jednacímu s olu. Bez d anác i českých členů obecního ýbo u nemohlo dojí k olbě pu kmis a a no ě z olený ýbo nemohl ungo a . P o us a ující zasedání bylo zapo- řebí pří omnos i ří č in šech členů a německá s ana po í ězs í e II. a I.ku ii dispono ala jen d ěma ře inami. Zá ka měl uce um , k e ý hodlal yuží . Ne zdá ala se šak ani adnice. Okamži ě po ohlášení ýsledků oleb e III. sbo u podala p o es k p ažskému mís od ži els í. Žádala přeše ření s ých námi ek a y- psání no ých oleb.84 Přede ším šak h ála o čas. Na zasedání dne 23. lis opadu jme- no al s ále ješ ě úřadující obecní ýbo dalších 24 no ých čes ných měšťanů ( českých lis ech označo aných za „S imm ieh“ — hlaso ací doby ek), aby se napříš ě pojis il I. sbo u. Žádný komplo Schweigho e -Zá ka neměl napříš ě mí šanci na úspěch.85 No í oliči se začali y ábě i p o III. ku ii. Těžko říci, jes li se Taschek op a du do- mní al, že by láda olby z ušila, když se na ně čekalo íce jak pě le . Přes o ně- mecký olební ýbo přísně dů ě ně ozesílal žádos i o přiznání měšťanského p á a — en ok á nemělo nic z osko a na o mali ách.86 Dopis nicméně nezůs al ajnos i, dos al se do ukou Čechů, o iskly jej Ná odní lis y a Zá ka ohledně případu in e eno al u minis a-k ajana Bedřicha Pacáka. Taschků plán se ak ne ealizo al. Mís od ži el mezi ím dů ě ně sdělil Zá ko i, že si další konání oleb nepřeje a ať česká s ana yčká důkladného p oše ření německých s ížnos í na olby. Zá ka ani Coudenho e nech ěli další řízení před sp á ním soudem, a Zá ka měl mimo o ajný 83 P o p ůběh samo ného olebního ak u s o . Budi oj, č. 91 ze dne 10. lis opadu 1906, s. 1–3. Augus ZÁTKA, Die Budweise Gemeindewahl, Čechische Re ue 3, 1906, s. 212–214; F. VOD- ŇANSKÝ, Náš zápas, s. 12–17. 84 NFP, č. 15168 ze dne 12. lis opadu 1906, s. 2. 85 NA, ond MK/R, ka on 23, č. j. 1365/06, ezoluce Ná odní ady Českých Budějo icích ze dne 11. p osince 1906. S o . její přepis e ond MRP/R, ka on 6, č. j. 6/07, dopis B. Pacáka minis e skému předsedo i ze dne 13. p osince 1906. 86 Tam éž, ond MK/R, ka on 23, č. j. 1365/06 a 1425/06, dopis F. J. Zinka jménem němec- ké olební komise a pře iš ění českého překladu dopisu Ná odních lis ech č. 342 ze dne 12.p osince 1906, s. 2. „Velec ěný pane! Jak Vaše Blaho odí z ědělo ze zp á časopisec- kých, upadl III. sbo při posledních olbách obecních do ukou Čechů. Vinu na om má okolnos , že sp á ní soudní d ů z ušil oce 1902 p o edené p opůjčení p á a měšťan- ského zh uba 300 osobám. Poslední olby následkem p o es u z německé s any ne eš- ly ješ ě p á ní pla nos a dosa adní obecní zas upi els o je až do konečného ozhodnu- í o p o es u op á něno k ykoná ání s ých zákonných p á . Následkem oho může ješ ě nyní bý nap a eno o, co bylo zameškáno, aby zno udoby í III. sbo u se pojis ilo.“ 102 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 plán, jak se zba i Taschka. Počí al, že kdyby se mís od ži elské še ření p o áhlo do konce úno a, Taschek by s ále zůs á al e unkci pu kmis a. Při jeho známé lik- na os i se dalo předpokláda , že do konce úno a 1907 nepodá zp á u o měs ském hospodaření za ok 1906 (za ok 1905 ji předložil až s pnu 1906),87 a ak by podle obecního olebního řádu mohl pozbý ak i ního olebního p á a, ím pádem i oli el- nos i a člens í no ě z oleném obecním ýbo u. Ods ani z adnice Taschka by p o českou s anu znamenalo zba i se s ého nej ě šího p o i níka a značně si ulehči s ou yjedná ací pozici.88 Jednání o podmínkách, za jakých by se Češi byli ocho ni zúčas ni us a ující schůze obecního ýbo u a pa icipo a na sp á ě obce, p oběhlo na začá ku oku 1907 e Vídni. Minis e ský předseda Beck, český i německý minis -k ajan yslechli přání a požada ky jak A. Zá ky, ak J. Taschka. Zá ka dos al za úkol pod obně ozp aco a s ůj pamě ní spis z 12. lis opadu 1906.89 Vláda mezi ím yčká ala. Tep e po skončení ja ní císařské ná š ě y Čechách ydalo mís od ži els í 22. k ě na 1907 zamí a é ozhodnu í německé s ížnos i na p ůběh obecních oleb. Taschko a s ana podala s ížnos k sp á nímu soudu, nicméně bylo nu no co nejdří e s ola us a ující schůzi no ého obecního ýbo u.90 Na 24. k ě na 1907 poz al dosud úřadující pu kmis Jose Taschek na adnici jeho no ě z olené členy. D a dny před ím oznámila česká s ana s oje požada ky. S a- os ou měl bý z olen nezá islý a nads anický člo ěk ( edy nikoli Jose Taschek, ho ořilo se o možné kandida uře h abě e Lamezana-Salinse),91 k e ý měl dos a čes- kého náměs ka. Češi měli získa zas oupení měs ské adě, jedno li ých komisích a měs ských společnos ech, češ ina a němčina si měly bý o ny obecní komunikaci a z obecních peněz se měly přes a do o a ná odnos ní podniky. Taschek šak odmí l yjedná a a zkázal, že se u idí, až jak se Češi zacho ají při olbě no ého s a os y při us a ující schůzi. D anác českých zas upi elů se šak na schůzi dle očeká ání nedos a ilo. Jejich písemnou omlu u ýbo nepřijal a udělil každému z nich nej yšší možnou poku u 40 ko un.92 Věci se dos á aly do pa o é si uace a musela opě zasáhnou láda. O č yři dny později se e Vídni konalo další jednání. Předsedal mu minis e ský předseda Beck, zúčas nili se minis ni a, oba minis ři-k ajani, Zá ka i Taschek. Češi se smířili s olbou Taschka s a os ou ýměnou za jednoho člena měs ské adě, e šech měs - ských komisích měli okamži ě získa ře inu členů a jazyko ou o nop á nos při 87 § 72 obecního zřízení nařizo al složení obecních úč ů do konce úno a následujícího oku. 88 NA, ond MK/R, ka on 22, č. j. 1181/06, dopis A. Zá ky B. Pacáko i ze dne 23. p osince 1906. 89 Tam éž, ond MRP/R, ka on 6, č. j. 6/07, ko espondence mezi minis e ským předsedou, A. Zá kou a J. Taschkem. 90 Tam éž, ond MK/R, ka on 23, č. j. 1425/06, koncep dopisu B. Pacáka A. Zá ko i ze dne 1.k ě na 1907. 91 NFP č. 15355 ze dne 23. k ě na 1907, s. 5. Czechische Obs uk ion im Budweise Gemein- de a . 92 Leoš NIKRMAJER, Českobudějo ický pak — pokus Augus a Zá ky o mís ní česko-německé y- o nání le ech 1906–1914, S a é Budějo ice 1, 2005, s. 124–141, zde s. 127. MaRTIn KLEčacKý 103 jednání obecního ýbo u. Obě s any od olaly s ížnos i: česká u ok esního hej man- s í, e k e é žádala od olání Taschka na základě ýše zmíněného plánu, německá u sp á ního soudního d o a. Na zá ě Němci souhlasili s p ominu ím poku y za ab- senci českých členů při us a ující schůzi 24. k ě na.93 Dne 11. če na 1907 ak mohla konečně p oběhnou us a ující schůze no ého obec- ního ýbo u. Taschek a měs ská ada se bez p oblémů dos ali do unkcí, když Češi ode zdali p ázdné lís ky.94 Dohoda z Vídně přinesla s é o oce a mís od ži el a minis- e ský předseda si mohli popřá k úspěchu. Jose Taschek ud žel s ůj pu kmis o ský úřad. P o A. Zá ku účas Čechů obecním ýbo u předs a o ala důleži ý k ok na ces ě k česko-německému y o nání. Jeho naplnění zas ě il příš ích sedm le . * * * Pokud budeme po ažo a za násilí jakékoli použi í (zneuži í) moci silnějšího ůči slabšímu, yzkoušela ládnoucí německá libe ální s ana snad šechny možné ná- silné p os ředky, aby si zajis ila neomezenou ládu nad měs em na následující olební období. S ěží u ěři elné, lag an ní a nepok y é zneuží ání s ěřených p a omocí s je- diným účelem ý oby no ých, loajálních oličů p obíhalo za pného přihlížení s á - ních úřadů. Mís od ži elský (posléze dokonce d o ní) ada F. J. Křikawa jako před- s a i el s á ní moci Českých Budějo icích se ak o poli icky yh ocené záleži os i musel řídi názo em p ažského mís od ži ele — a en zase poslouchal ídeňské mi- nis e s o ni a. S á ní sp á a měla h ůzu z oho, že by musela zasáhnou a že by její zásah, i kdyby byl sebe íc op á něný a podepřený zákonem, o li nil p ůběh oleb- ního boje. Raději p o o snášela k i iku českého isku z nečinnos i a laxnos i, než by se ys a ila ú okům německého libe álního isku, in e pelacím pa lamen u a opo- zici německé le ice. Libe álo é h áli na předli a ské poli ické scéně důleži ou oli a českobudějo ická adnice měla zůs a jejich ukou. Snad p á ě ím o s achem lze odů odni nap os o pasi ní pos oj poli ických úřadů k olebním pod odům a machi- nacím, obcházení obecního zřízení a obecního olebního řádu a ůbec pe e zi ce- lého olebního sys ému, ke k e é během pě i le Českých Budějo icích docházelo. Mís od ži el na sebe nehodlal zí zodpo ědnos za případnou německou p oh u e olbách, a p o o si Taschek mohl yzkouše šechno. S á ní sp á a pouze podle zá- kona yřizo ala české s ížnos i, s ála s anou a alibis icky čekala, až se nejpalči ější p oblémy yřeší samy, až je yřeší někdo jiný (nejlépe sp á ní soudní d ů ), až pře- s anou bý ak uální (a odloží se ad ac a), případně až se obě s any yče pají a budou se muse dohodnou . Celý en o p oces al pě le , zákonný mandá obecního ý- bo u se ak na áhl ze ří na íce jak osm le . Tep e po om se celá olební mašiné ie lopo ně dos ala k usku ečnění oleb, během nichž se ládní olební komisaři omezili na pozo o ání olebního ak u. Do činnos i olební komise edy nezasaho ali, ep e při sk u iniu zajis ili řádné přepočí ání — přesně duchu nezúčas něného a bi a, k e ý nechá á obě s any bojo a šemi p os ředky a k e ý na zá ě pouze z edne do 93 NA, ond MRP/R, ka on 7, č. j. 528/07, jedno li é body dohody ze dne 28. k ě na 1907. S o . am éž, ond MK/R, ka on 23, č. j. 1425/06. 94 L. NIKRMAJER, Českobudějo ický pak , s. 127. 104 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014 ýše uku í ěze. Po íž k ěla om, že poli ický úřad měl zákonnou po innos dbá nad dod žo áním p á a ze s any obce a obecního ýbo u. V případě Českých Budě- jo ic šak ypja ý ná odní boj u o úlohu s á u za lačil zcela do pozadí. Poli ický úřad se neod ážil s oupi do u pu ného olebního souboje. Českobudějo ické obecní olby předs a ují mimořádně zajíma ý příklad, jakými p os ředky se mohla jedna s ana ud že při moci, ač daném sbo u nedispono ala ě šinou. Vý oba las ních oličů, y áření no ých hlasů a ná lak na oliče z pozice síly málem dokázaly y o na českou ě šinu e III. ku ii. Značně nákladné edení olebních příp a a samo ného olebního ak u předpokládaly zapojení šech složek ná odní společnos i. Z jediných obecních oleb se ak s ala záleži os celoná odního dosahu, do k e é se sk ze ná odně ob anářské o ganizace zapojo aly obce celého k á- lo s í, dokonce celého Předli a ska, ať už na české, nebo na německé s aně. České Budějo ice se s aly symbolem boje o ná odnos ní d ža u. Jejich pos a ení na h anici území obydlených českým a německým oby a els em a jejich důleži os ámci ce- lých jižních Čech dodá aly omu o boji přímo a alis ický ozmě . V é o sou islos i přes á alo záleže na poli ickém přes ědčení, na sociálním pos a ení či na osobních sympa iích a an ipa iích, ozhodující se s á ala ná odnos : jes li je někdo Čech, nebo Němec, jes li se na odil do české, nebo německé odiny. V Českých Budějo icích zniklo desa e o přikázání p o amní české občany, k e é mělo pomoci boji o ad- nici, sjedno i a disciplino a oby a els o. P ní přikázání znělo: „Pomni, že Bůh Tě Čechem s ořil; neod oď se!“ Ná odnos se s á ala záleži os í k e, nešlo ji změni a nešlo se jí p o i i . Ten o způsob ýkladu byl p o Čechy jedině přízni ý. Pokud o iž do Budějo ic p oudilo no é oby a els o, bylo o přede ším z okolních českých obcí. Člen ná odní obce se ako ém o případě s á al pouze jedním z mnoha ámci ná- odní komuni y, jeho úloha byla omezena ím, že je a zůs ane Čechem a jako ako ý se bude cho a , čili bude oli ak, jak ozhodne ůdce českobudějo ické české ná odní komuni y. Nebude ybí a mezi kandidá y, nebude je hodno i , nebude se řídi las - ním ozumem, ale ezme kandidá ku ak, jak ji pos a í edení ná odní obce. Dos á- áme se ak k o ázce, kdo las ně y ářel onen „S imm ieh“ — hlaso ací doby ek. Na k e é s aně mohl olič bez oba yjádři e olbě s oji ůli? Ve III. sbo u budějo- ických obecních oleb ozhodně ne, ze sko o 4 000 ode zdaných hlasů si pouze d a do olili yb a kandidá y jak z české, ak z německé s any. RÉSUMÉ: This pape is a case s udy ocusing on municipal elec ions in which he pa y uling he own hall in České Budějo ice managed h ough elec o al manipula ion o p e en o dina y elec ions om a- king place o o e i e yea s, hus main aining con ol o e he own. The jus i ied ea o a loss o one hi d o manda es on he Municipal Council, i he Czechs con olled he Thi d Cu ia, and hus he end o he p i ilege o unlimi ed con ol o e he own and he municipal asse s led he Ge man libe als o commi a numbe o elec o al auds. The illegal appoin men o ci izens, he illegal and pa isan exclusion o omission o Czech o e s om elec o al lis s, he “manu ac u e” o new o e s h ough he audulen documen a ion o non-exis en income and he a i icial di ision o asse s and he delibe a e neglec o ins uc ions made by he dis ic execu i e o ice ga e ise o a num- be o complain s o he adminis a i e cou . All hese e o s by he Ge man libe als culmina ed MaRTIn KLEčacKý 105 in he elec ion i sel , which e en ually ook place in No embe 1906, along wi h a numbe o elec- o al abuses. This s udy ollows he elec ions wi hin he con ex o he p ac ices o he s a e admi- nis a ion, which was compelled o espond o indi idual auds, and whose ask was o supe ise adhe ence o he law. In addi ion o he con es o e he Thi d Elec o al Commi ee he s udy also deals wi h he Czech a emp s o ob ain manda es in he Fi s Cu ia. Toge he wi h he ic o y in he Thi d Cu ia his success would ha e enabled Czech Na ional Council ep esen a i es in České Budějo ice o ake con ol o adminis a ion o he own. As Czech suppo was inadequa e o his ask, he Na ional Council joined o ces wi h he Ge man na ionalis s and oge he sec e ly planned hei elec o al campaign agains he uling libe als. As i happened, he Czechs only won in he Thi d Cu ia, bu his opened up he way o a Czech- -Ge man pac , which was unde s ood as a possible model o peace ul coexis ence be ween bo h na- ionali ies and o he p o ec ion o he in e es s o mino i ies h oughou he e i o y o Bohemia. PhD . Ma in Klečacký je p aco níkem Masa yko a ús a u a A chi u Akademie ěd České e- publiky a současně dok o andem Ús a u českých dějin Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y. Zabý á se z ahem mezi poli ickou ep ezen ací a s á ní sp á ou na příkladu Rakouska-Uhe ska (klecacky.ma [email protected]).