Ohlédnutí za životem a dílem germanisty Ulricha Engela (1928–2020)

OHLÉDNUTÍ ZA ŽIVOTEM ADÍLEM GERMANISTY ULRICHA ENGELA (1928–2020) Vloňském oce opus ila ge manis ické řady jedna zjejích předních osobnos í, k e á za s ou dlouhole ou ědeckou činnos dosáhla meziná odního enomé— 22.k ě na zemřel německý jazyko ědec a ilolog P o . D . phil. D . h. c. mul . Ul ich Engel. Ul ich Engel se na odil 20.lis opadu 1928 jako p ní ze šes i dě í do odiny úřed- níka e S u ga u, kde s á il dě s í amládí. Po ma u i ě  oce 1948 s udo al ge - manis iku, his o ii, ancouzš inu azpočá ku anglič inu na uni e zi ách Tübingen (1948–1950, 1951–1955) aGö ingen (1950–1951): „Přede ším hla ním obo u ge manis ice jsem elmi b zy poznal, že mě dějiny li- e a u y při ahují pods a ně méně než ling is ická čás obo u. S ěžejní čás zdě- lání  om o obo u jsem začal získá a už během s ých školních le . Vsedmnác i le ech se mi dos ala do uky S ředoho noněmecká mlu nice He manna Paula. Hl al jsem u knihu jako de ek i ku. Bylo mi jasné, že mi o o s udium posky ne základ p o uči elské po olání.“ (Engel, 2019, s.196). Vle ech 1954–1956 složil Ul ich Engel Tübingen s á ní zkoušky zge manis iky, an- couzš iny ahis o ie azískal dok o á (d . phil.). P omo al socioling is icky zaměře- nou p ací na a ie y mlu eného jazyka oblas i Š ábska Munda und Umgangssp a- che in Wü embe g. Bei äge zu Sp achsoziologie de Gegenwa (1954). Dise ační p áci edl p o . Hugo Mose , k e ý ozpoznal Engelů jazyko ědný alen apodpo o al ho jeho ědecké d áze. Po s udiu nas oupil Engel  oce 1956 jako uči el na gymnáziu (Goldbe g-Gymnasium) Sindel ingen nedaleko S u ga u: „Moje p ní yučo ací hodiny předmě ech němčina, dějepis a ancouzš ina (později příleži os ně aké la ina) p obudily moji pedagogickou c ižádos . Přede ším mě ale ba ila ýuka něm- činy“ (Engel, 2019, s.196). Počá kem 60.le ho p o . Mose , k e ý měl zájem na Enge- lo ě působení na uni e zi ě, podní il  ámci říle ého habili ačního s ipendia k ý- zkumu německého jazyka každodenní komunikace (All agssp ache). Po řech le ech, kdy dospěl jen kdílčím ýsledkům ýzkumu p ezen o aným jedno li ých s udiích, se Engel á il kpedagogické činnos i na gymnáziu. Vpolo ině 60.le se Ul ich Engel s al jedním zp ních spolup aco níků Ins i u u německého jazyka (Leibniz-Ins i u ü Deu sche Sp ache— IDS) Mannheimu ad a- nác le působil jeho edení— le ech 1965–1970 byl zás upcem d . phil. habil. Paula G ebeho a1970–1977 s ál čele ins i u u jako ředi el. V ámci s ojí ědecké činnos i se edle německé g ama iky aslo ní zásoby zajímal okon as i ní ling is iku, kníž se pod jeho edením ázaly ýzkumné p ojek y zaměřené na kon as i ní g ama iky d ou jazyků a alenční slo níky. Jeho zásluhou se s al Ins i u německého jazyka, kde zůs al až do s ého odchodu do důchodu  oce 1991, cen em ýzkumu německé g ama iky akon as i ní ling is iky. Zá o eň se dlouhodobě ěno al pedagogické činnos i na uni e zi ě Bonnu, kam byl z án od oku 1974 jako hos ující p o eso po ěřený ýukou německé g ama iky. Ul ich Engel, k e ý po ažo al jazyko ědu za „ ascinující, neboť se zabý á ou jedi- nou schopnos í, k e á nás odlišuje od šech os a ních by os í“ (Engel, 2002, s.12), sou- Lenka Vod ážko á OPEN ACCESS LENKA VODRÁŽKOVÁ 321 s ředil s ůj ědecký zájem ši okém spek u jazyko ědy na německou dialek ologii, g ama iku, syn ax, séman iku, ex o ou ling is iku, kon as i ní g ama iku alexi- kog a ii (kbibliog a ii U.Engela s o .M azo ić— Teube , 1999, s.430–436; Ką ny— Scha e, 1999, s. XIII–XIX; Eichinge — Kubczak— Be ens, 2011, s.196–207; Ką ny, 2018, s.339–342; Kü schne , 1994, s. 203). P o ní oblas německé dialek ologie, k e é se ěno al dise ační p áci, ozšířil posléze o ýzkum g ama iky současné němčiny. Východiskem p o Engelo o poje í g ama iky současné němčiny bylo s uk u ální po- je í g ama iky Luciena Tesniè a, k e ý jako p ůkopník s uk u ální syn axe apok a- čo a el myšlenek žene ské ap ažské školy ozp aco al eo ii osyn ak ické alenci, j.os uk u ních možnos ech ý azů s upo a do ě ných kons ukcí. „Během ne- moci, se k e ou jsem se musel době mého uči elo ání léči nemocnici, jsem pře- če l Tesniè o o s ěžejní dílo (= Elémen s de syn axe s uc u ale, Paříž, 1959; pozn.L.V.). Ta o kniha, k e ou jsem později přeložil (= pod náz em G undzüge de s uk u alen Syn ax, S u ga , 1980; pozn.L.V.), u čo ala až do dneška mou ědeckou p áci.“ (En- gel, 2019, s.198). Engel oceňo al na zá islos ní g ama ice pos up popisu aobjasnění základní s a by či s uk u y ě y a azeb jazyko ých p os ředků sys ému jazyka. Za přednos zá islos ní g ama iky po ažo al sys ema ický přís up kjazyko ým je ům, z láš ě sys ema ický popis ě ných členů ajejich z ahů yjádřený na základě zá is- los ních p a idel jejich zájemné nadřazenos i apodřazenos i. Od 70.le znikala Engelo a zásadní díla ke g ama ice současné němčiny koncipo aná na p incipech zá islos ní g ama iky, kde je základem ě y po ažo ané za hie a chickou s uk u u slo eso ajeho alence, např.Kleines Valenzlexikon deu sche Ve ben (1976; 2. yd. 1978), Syn ax de deu schen Gegenwa ssp ache (1977; 4. yd. 2009), známá mezi odbo níky k ůli mod é obálce jako „de blaue Engel“ (označení knihy pod huje ipříjmení „En- gel“, k e é češ ině znamená „anděl“), Deu sche G amma ik (1988, 2. yd. 1991, 3. yd. 1996; přep aco ané e zi 2004, 2. yd. 2009), k e á je mezi jazyko ědci označo aná jako “če ená bible“ („die o e Bibel“) nebo Ku ze deu sche G amma ik (2002). Poje í zá islos ní g ama iky zachy il Ul ich Engel i e s udiích založených na ýkladu y- b aných o ázek zněmecké g ama iky, a o ze synch onního idiach onního pohledu (např.S udie zu Geschich e des Sa z ahmens und seine Du chb echung, 1970; Beme kun- gen zu Dependenzg amma ik, 1972; Zu dependenziellen Besch eibung on Nominalph a- sen, 1974). Zá islos ní g ama ika o li nila Ul icha Engela i oblas i kon as i ní g ama- iky. Od .1976 edl mannheimském Ins i u u německého jazyka oddělení kon- as i ní ling is iky, k e á zah no ala kon as i ní ýzkum německo- ancouzský, německo-japonský, německo-jugoslá ský (= s bocho a ský), německo- umunský aněmecko-polský. Zde se jako au o spolupodílel na zniku kon as i ních g ama ik, jako jsou Kon as i e G amma ik Deu sch-Se bok oa isch (1986), Kon as i e G amma ik Deu sch-Rumänisch (1993), Deu sch-polnische kon as i e G amma ik (1999) aDeu sch- -polnische kommunika i e G amma ik, jejíž poslední pá ý s azek z .2018 uza řel řadu biling álních ýs upů z é o Engelo y ědecké činnos i. Na základě alenční eo ie y ořil Ul ich Engel p ůkopnické dílo oblas i mo- noling ální ibiling ální alenční lexikog a ie, k e ým ozšířil ýzkum současné němčiny ikon as i ní ling is iky, jak dokládá boha á bibliog a ie alenčních slo - níků Dicciona io con as i o de alencias e bales español-alemán (1980), Valenzlexikon OPEN ACCESS 322 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2 Deu sch-Rumänisch (1983), Valenzwö e buch deu sche und polnische Ve ben (1995), Valenzlexikon Deu sch-I alienisch (1996), Wö e buch zu Ve b alenz: Deu sch-Bosnisch/ K oa isch/Se bisch (2009), Dic iona de e be ge mane (2012), Wö e buch zu Ve b alenz Se bisch-Deu sch (2013) aValenzlexikon Deu sch-Spanisch (2017). Také inicio al p o- jek y německo-albánského aněmecko-a abského alenčního slo níku, do k e ých se zapojil jako po adce akonzul an . P incipy zá islos ní g ama iky upla nil Ul ich Engel i p oblema ice ýuky g a- ma iky při ýuce cizího jazyka. Byl přes ědčen o ýhodách zá islos ní g ama iky při os ojo ání jazyka, p o ože dos a ečně azje ně umožňo ala po ozumění g ama- ickým s uk u ám jazyka. Engelů přís up kjazyku se p omí á i jeho jazyko ých pří učkách aučebnicích k ýuce němčiny jako cizího jazyka (např.Vo schläge zu Re- in eg a ion de G amma ik in den F emdsp achenun e ich , 1977; 2. yd. 1985; Kommu- nika i e G amma ik. Deu sch als F emdsp ache, 1993). V ámci s ého působení Ins i u u německého jazyka se Ul ich Engel podílel na o ganizaci ý očních zasedání ins i u u, k e á dodnes předs a ují ýznamnou pla o mu se ká ání ge manis ů na meziná odní ú o ni. Redakčně spolup aco al sjazyko ědně ididak icky p o ilo anými časopisy Deu sche Sp ache. Zei sch i ü Theo ie, P axis, Dokumen a ion, dále Zielsp ache Deu sch. Zei sch i ü Un e ich sme- hodik und angewand e Sp achwissenscha , Deu sch im Kon as aJah buch Deu sch als F emdsp ache. Uznání Engelo y ědecké ipedagogické činnos i dokládá množs í příspě ků, k e é mu ěno ali jeho spolup aco níci ažáci. Od s ých 60.na ozenin byl č yřik á oceněn ý očními sbo níky— Valenzen im Kon as . Ul ich Engel zum 60.Gebu s ag (M azo ić— Teube , 1988), Das Deu sche on innen und on außen. Ul ich Engel zum 70.Gebu s ag (Ką ny— Scha e, 1999), Dependenz, Valenz und meh . Bei äge zum 80.Gebu s ag on Ul ich Engel (Eichinge — Kubczak— Be ens, 2011) aValenz und Dependenz. Theo ie und P axis. Fes sch i ü P o esso Ul ich Engel zum 90.Gebu s ag (Ką ny, 2018). Význam osobnos i ge manis y Ul icha Engela ajeho díla zasahuje do několika smě ů: jeho ědecké dílo g ama ické je dodnes  eo e ickém ip ak ickém ohledu y- soce ceněno as ále pa ří ke s anda dnímu yba ení každého ge manis y. Vědecké dílo Ul icha Engela se yznačuje ak ibií apřesnos í, sjakou popiso al i elmi složi é jazy- ko é je y, ischopnos í, sjakou dokázal jazyk pečli ě, s ozumi elně a anspa en ně analyzo a . Jako uni e zi ní p o eso poznamenal celou gene aci ge manis ů, k eří pok ačují Engelo ě celoži o ní odbo né p áci a oz íjejí její odkaz. K omě ědecké činnos i se Ul ich Engel po celou dobu s ého působení mannheimském Ins i u u ně- meckého jazyka zasazo al nejen za meziobo o ou spolup áci, ale iak i ně podpo o al posilo ání in e nacionali y ge manis iky. Engelo y zásluhy na poli meziná odní obo- o é spolup áce byly aké oceněny čes nými dok o á y na zah aničních uni e zi ách e W ocławi (2000), San iagu de Compos ela (2002), Sibiu (2008) aBuku eš i (2008). „Když nyní sh nu, co se dá říc o ědecké čás i mé p áce od oku 1965, ak nejsem nešťas ný z oho, jak se šechno událo. Při ozeně mohlo zniknou íce ěcí, ale o pla í, jak se domní ám, p o elkou ě šinu ědců. Ajes liže je někdo oho mínění, že se mém ži o ě oho mohlo uděla íce, ak sním souhlasím. Kdybych mohl ješ ě jednou začí , ak bych mnoho ěcí udělal jinak, dokonce bych snad změnil ipořadí OPEN ACCESS LENKA VODRÁŽKOVÁ 323 konk é ních p ací. K i ikům bych řekl: Více jsem k ůli chybějícím zkušenos em při nejlepší ůli nemohl uděla ,“ napsal Ul ich Engel upříleži os i s ých 90.na ozenin (Engel, 2019, s.201–202). P o ge manis y a ilology budou mí jazyko ědné p áce Ul- icha Engela, k e é ykazují mnohdy če ná ydání, inadále pe né mís o jejich ě- deckých kniho nách— najdou nich díky jejich sys ema ické au říděné koncepci odpo ěď na s é odbo né o ázky iinspi aci p o další ýzkum na poli jazyko ědy. LITERATURA Eichinge , L.M.— Kubczak, J.— Be ens, F.J. (eds.) (2011): Dependenz, Valenz und meh . Bei äge zum 80.Gebu s ag on Ul ich Engel. Tübingen. Engel, U. (2002): Rede bei de Ve leihung de Eh endok o wü de an Ul ich Engel in San iago de Compos ela, am 8.Mai 2002, s.11–12. Engel, U. (2019): Lebenslau bis 2019. S udia Ge manica Gedanensia, 41, s.193–202. Ką ny, A.— Scha e, Ch. (eds.) (1999): Das Deu sche on innen und on außen. Ul ich Engel zum 70.Gebu s ag. Poznań. Ką ny, A. (ed.) (2018): Valenz und Dependenz. Theo ie und P axis. Fes sch i ü P o esso Ul ich Engel zum 90.Gebu s ag [= S udia Ge manica Gedanensia, 39], Gdańsk. Kü schne , W. (1994): Linguis en-Handbuch. S .1 (A– L). Tübingen. M azo ić, P.— Teube , W. (eds.) (1988): Valenzen im Kon as . Ul ich Engel zum 60.Gebu s ag. Heidelbe g. Lenka Vod ážko á | Ús a ge mánských s udií FF UK | nám. J.Palacha 2 116 38 P aha 1 ORCID ID: 0000-0003-3984-385X e-mail: lenka. od azko a@ .cuni.cz OPEN ACCESS