Typický studenoválečný román? Sešit nalezený v Sunčchonu Romana Kima
Abstract
121
Full text
Typický s udeno álečný omán?
Seši nalezený Sunčchonu Romana Kima
Mi iam Löwens eino á
Uni e zi a Ka lo a
mi iam.lowens eino[email p o ec ed]
Ma ěj Valošek
Uni e zi a Ka lo a
ma ej. alo[email p o ec ed]
Yu Sunbee
Hankuk Uni e si y o Fo eign S udies
[email p o ec ed]om
MIRIAM LÖWENSTEINOVÁ — MATĚJ VALOŠEK — YU SUNBEE
AREPRESENTATIVE OF COLD WAR FICTION?
ROMAN KIM’S THE NOTEBOOK FOUND IN SUNCH’ON
Roman Kim (1899–1967) was aSo ie Ko ean w i e , O ien alis and coun e in elligence o ice , well-
-known in he 1950s and 1960s Eas e n Eu ope as he au ho o poli ical and spy no els such as The
Gi l om Hi oshima (1954), The Cob a unde he Pillow (1962), The School o Phan oms (1965). This pape
analyzes his amous no el The No ebook Found in Sunch’on (1951), i s au hen ici y and message, no
om he poin o iew o i s li e a iness, bu in he con ex o he 1950s. In his book Roman Kim
openly accused Ame icans and Japanese ha by he Ko ean con lic hey ied o ealize he “ i s o
hei ABC plan” leading e en ually o Wo ld Wa III.
KLÍČOVÁ SLOVA:
S udeno álečný omán— Roman Kim— Seši nalezený Sunčchonu
Cold Wa Fic ion— Roman Kim— The No ebook Found in Sun’chon
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2023.1.9
FAKTA, KONTEXT AOTÁZKY
Roman Kim (1899–1967) byl jednou znej ý aznějších áří s udeno álečné li e a u y
nejen So ě ském s azu, ina českoslo enské scéně působil s ými omány, k e é by
bylo možno žán o ě zařadi nejspíše ke špionážním/dob od užným p ózám, pa-
desá ých le ech šak byl jejich obsah p ezen o án jako ak a.1 Pů odem (e nický
1 Ruské s udie (Kulano 2014, 2016, 2018) apo nich ko ejské (Kim Hongdžung 2014 a2015)
označují o bu Romana Kima za de ek i ní či dob od užnou, což o šem neodpo ídá
OPEN
ACCESS
122 SVĚT LITERATURY 67
Ko ejec, na ozený e Vladi os oku), zděláním (s udia anásledný dese ile ý poby
Japonsku), bydliš ěm (So ě ský s az) azaměs náním (důs ojník so ě ské špionážní
služby) měl y nejlepší předpoklady p o y áření ě ohodných, ak y či eáliemi ne-
bý ale podložených na a i ů, což kombinaci sinspi ací so ě skými álečnými spi-
so a eli, li e á ními schopnos mi, o šem inezby ným ideologickým yba ením dalo
základ ypu iznámos i jeho děl. Nej íce se jeho knihy šířily zeměmi ýchodní E opy,
z láš ě od ko ejské álky ob o ských nákladech iopako aných ydáních, něk e é
byly přeloženy do jazyků zemí so ě ského bloku.2 Popula i a Romana Kima u ichla
po jeho sm i, známý apřipomínaný zůs al pouze So ě ském s azu. Zajíma é je, že
za ímco jeho nejsla nější omán Seši nalezený Sunčchonu3 nebyl nikdy přeložen do
ko ejš iny ana ozdíl od dalších spiso a elů— e nických Ko ejců nebyl donedá na
ůbec zmiňo án (na Jihu je o zhledem kpo álečnému an ikomunismu logické, na
Se e u o šem ne ys ě li elné),4 ačkoli má nejen ko ejské éma, zasazení, pos a y
iau o a, d uhé Kimo o ceněné dílo, Dě čá ko zHi ošimy, je Japonsku, němž se ode-
h á á, nejen známé, ale ianalyzo ané, což dokazuje mimo jiné obsáhlá s udie No ia
Sakanaky „Roman Nikolaye ich Kim and he S ange Plo s o His Mys e y No ellas“.5
Hodno i o bu Romana Kima bez kon ex u není možné. Pochopi elně se jedná
odobo ou li e a u u sjasným posels ím, hype bolizo anými modelo ými pos a-
ami, eduko anými a ypizo anými sohledem na bipolá ní s ě aapliko a elnými
na ehdejší p opagandu. Ne šechna jeho díla mají s ejnou li e á ní k ali u i áhu, ne
e šech aké yuží á s é o ien alis ické znalos i,6 p o něž ho elebí inemnozí sou-
časní bada elé. Každopádně je o p odukce zajíma á, zapomenu á ane zcela objek-
i ně hodnocená, což ukázala mj.jeho osobě idílu ěno aná kon e ence oce 2016. 7
obsahu ani s ylu šech jeho knih. Nejblíže mají ke špionážním ománům, ikdyž žán eh-
dy so ě ském bloku ep e znikal. P o o při o nání kIanu Flemingo i abondo kám
zkon e ence oRomanu Kimo i ( iz dále) poněkud kulhá, s ejně ak se nedají šechny jeho
publikace sh nou pod jedno označení. Ke špionážním by se mohly přiřadi Škola příz aků
aKob a pod poduškou zšedesá ých le , o šem d a nejznámější— Seši nalezený Sunčchonu
aDě čá ko zHi ošimy nepa ří mezi zába nou p ózu s ojí p o ní in encí.
2 Roman Kim napsal č yřiašedesá k a ších idelších p óz, k e é byly přeloženy do d anác i
jazyků, anáklady jeho knih se celko ě odhadují na éměř d a miliony. Nej íce ydání měl
Seši nalezený Sunčchonu, celkem de a enác , následuje Dě čá ko zHi ošimy sdese i ydá-
ními.
3 Vcelém článku použí áme současnou českou ědeckou ansk ipci ko ejš iny ap o ná-
z y knih populá ní přepis: ydání ománu padesá ých le ech ycházela z uské no my
azneznalos i se měs o i ulu přepisuje jako Sunčon aSunčen.
4 Minimálně do oku 1956 byla se e oko ejská li e a u a na so ě skou ý azně napojena
aexis ence ománu by měla bý ko ejským spiso a elům známa.
5 Sakanaka 2017, s.149–165.
6 Kim použí á e s ých p ózách čas ěji japonské mo i y, nu no říci, že hojné míře aspře-
s ědči os í.
7 Ve zp á ě okon e enci najdeme ep ezen a i ní sumář údajů oRomanu Kimo i ijeho
hodnocení. Pod obněji Kim 2016, s.82–91. Au oři opako aně zmiňují jeho akademické
předpoklady, překlada elské schopnos i (z láš ě pře od Aku agawy Rjúnosukeho do uš-
iny), p áci kon a oz ědce (1923–1937), za čení (1937), p opuš ění z ězení (1945) a e-
habili aci (1957). Jedno li é příspě ky Kima hodno í znej ůznějších pozic ( ě šinou šak
OPEN
ACCESS
MIRIAM LöwENSTEINOVá — MATĚj VALOŠEK — YU SUNBEE 123
V é o s udii nebudeme připomína sple i ý ži o Romana Kima se s mými ze-
s upy apády, azbami na so ě ského ůdce Niki u Ch uščo a, ězením či špionážní
činnos í: k omu exis uje řada da aspekulací ajsou sh nu y knize Aleksande a
Kulano a.8 Také se nehodláme ěno a jeho podřadnějším dílům, ýchodiskem nám
byly překlady na území někdejšího Českoslo enska az láš ě dílo Seši nalezený Sun-
čchonu, ydané době ko ejské álky aexplici ně é o álce ěno ané. Zajímá nás
nejen jeho publiko ání, ale zejména ealizace: kčemu au o o i ko ejská eali a slouží
azda je zás upná, na čem ys a ěl dějo ou linii ajak unguje, koho předs a ují zá-
kladní pos a y ajak celek působí e s udeno álečné o bě so ě ského bloku.
PRODUKCE ROMANA KIMA VČESKOSLOVENSKU
AUVEDENÍ SEŠITU NALEZENÉHO VSUNČCHONU
VČeskoslo ensku yšlo během padesá ých ašedesá ých le překladech z uš iny
několik Kimo ých p óz, jejichž ýbě ukazuje mj.na šíři jeho ema ického zábě u.
Vch onologickém pořadí se nejp e obje il Ame ický Pa nas (Českoslo enský spiso-
a el, 1950), od oku 1951 ho následo al Seši nalezený Sunčchonu (na pok ačo ání
časopise K ě y, ři ydání Našem ojsku, o něž slo ensky jako Soši najdený Sun-
čene, Ta an, 1952), Dě čá ko zHi ošimy (Mladá on a, 1955), Kob a pod poduškou (Sa-
u n, 1966) aŠkola příz aků (Sa u n, 1967). Každou zknih k omě posledních d ou jme-
no aných ydalo jiné naklada els í a p ních případech se jedná o ehdy p es ižní
yda a ele. Lze se domní a , že ýbě naklada els í aké sou isí sobsahem knihy:
Ame ický Pa nas— ik i ní dialog uského no ináře sAme ičanem, ep ezen ují-
cím úpadko ou li e a u u a ys ě lujícím ungo ání amního, na penězích založe-
ného knižního hu9— je u čen p é řadě spiso a elům. Seši nalezený Sunčchonu
je u čen p imá ně ojákům, alespoň i áži nebo na záložkách něk e ých ydání:
kladných), oceňují jeho službu las i, konečnou (so ě skou) iden i u, li e á ní s yl, yja-
dřují přes ědčení, že není dos a ečně oceňo án, yzd ihují jeho humo , al e na i ní po-
je í de ek i ního příběhu ipos a y de ek i a a d. Vžádném příspě ku nezazní á k i ický
hlas, nikdo se edy ne ěnuje ideologickým dezin o macím aúčelo os i jeho ex ů. Pokud
jde oneče né současné ko ejské články ( iz seznam li e a u y), ycházejí zknihy Alek-
sande a Kulano a a žádném smě u nepřesahují jeho in o mace, což znamená edukci
osoby spiso a ele na sumu zajíma os í p o ko ejské publikum zhledem kpadesá ile ému
s á nímu an ikomunismu nepředs a i elných. V om o ýč u se analýza Seši u nalezeného
Sunčchonu neobje uje, pouze menší zmínky ojeho angažo anos i Kim 2015, s.150–153.
8 Kulano 2016 a2018. Jedná se o ysoce spekula i ní a esk ze pozi i ně laděné publika-
ce. Au o se zabý á uskou špionážní službou, p o o se sous řeďuje spíše na ži o Romana
Kima, jeho o bu pojímá elmi po chně.
9 Ame ický Pa nas je jakousi epo áží, založenou na au o o ě pos upném až de ek i ním
p onikání do pods a y ame ického knižního hu, němž nejde ok ali u, ale opodbíze-
ní se pokleslému č enářskému kusu, šíření b ako é li e a u y ajejí zpeněžení, edy ipři-
způsobo ání se spiso a elů současným endům. Vý oba se pak ne ýká jen samo ného
p ocesu isku a azby, jde op omyšlený sys ém, jak „nak mi “ miliony lidí hloupými ik-
cemi a yděla , na čemž pa azi uje aké ilm. Kniha je silně i onická aAme ičané jsou ní
líčeni jako bezduché k ea u y, neschopné oři ačís samos a ně.
OPEN
ACCESS
124 SVĚT LITERATURY 67
aby byli in o mo áni ono ých zločinných úmyslech nepřá elského ábo a abyli při-
p a eni na další s ě o ou álku.10 Dě čá ko zHi ošimy, příběh japonské dí ky od je-
jího záz ačného přeži í jade ného ú oku po nejp e oman icky pojímanou, ale čím
dál ědomější p o iame ickou činnos Ame ičany okupo aném Japonsku, je přede-
ším ománem p o mladé,11 ap o o yšel Mladé on ě. Obě posledně jmeno aná
díla jsou špionážně-de ek i ní, Kob a pod poduškou zesměšňuje b i skou oz ědku12
aŠkola příz aků líčí na pozadí d uhé s ě o é álky spouži ím his o ických pos a ik-
i ní školu p o špiony, jejíž sys ém nakonec opě zesměšní aodhalí člo ěk z„naší“
s any ba ikády.13
Au o nebyl nads anda dně p opago án nebo ci o án, Českoslo ensku nebyly
ani padesá ých le ech publiko ány analýzy jeho děl, nelze ho edy po ažo a za
klasika so ě ské li e a u y. Pokud je nám známo, Českoslo ensku nikdy nebyl.
Náklady knih se liší, jsou šak ela i ně ysoké, obě delší ikce mají shodný náklad
(10 400 ý isků), Ame ický Pa nas má náklad nejmenší— 7 000 kusů, špionážní dílka
50 000, espek i e 70 000 ý isků. Vzá islos i na ideologické zá ažnos i p ózy měly
nebo neměly předmlu y, doslo y, záložky apublici u isku. P ní díla (Seši na-
lezený Sunčchonu, Dě čá ko zHi ošimy aAme ický Pa nas) jsou p ezen o ána jako
eali a, s ědec í, či dokonce jako odhalení zločinu na poslední ch íli, uobou špio-
nážních no el se obje uje ypicky jen, že „příběh ychází ze sku ečných událos í“
(Kob a pod poduškou) a„špionážní zákulisí ydá á s á ajems í“ (Škola příz aků). To
s ědčí oméně ypja é dikci šedesá ých le , k e á už ne yzý á kboji anechce šoko-
a s ými „obje y“. Obě díla se do ýkají s ě o é poli iky e ospek i ně, espek i e
ma ginálně. Něk e é knihy mají k omě náz u aké pod i uly, nichž se ozřejmuje
jejich obsah. Tak se Ame ickém Pa nasu obje uje pod i ul „Pam le “, Škola příz aků
je „No elou ze špionážního zákulisí“ aKob a pod poduškou nese pod i ul „Anglická
oz ědka zasahuje“, což je e šech případech českoslo enský doda ek. Žádná zknih
nemá ilus ace, y jsou o šem hojném poč u i ozsahu pří omny časopiseckém
ydání Seši u nalezeného Sunčchonu K ě ech: pocházejí od malíře Jana Če ného
(1919–1997), známého s ými ilus acemi knih p o dě i amládež. Doslo kSeši u nale-
10 V i áži d uhého ydání najdeme no icku „jen p o příslušníky čs. b anné moci“. Vp ním
ydání se zacílení na ojáky obje uje pouze na záložce („do ukou našich ojáků se dos á-
á…“), poslední edici o o explici ní zacílení chybí.
11 Mladí Japonsku jsou om o ex u součás í mládeže celého s ě a abojují p o i kři dám
abezp á í, zde konk é ně p o i ame ickým pokusům na lidech zHi ošimy. Pa os je z ý-
azněn dě skou obě í, dí kou, k e á přežila, ale je odsouzena ksm i, udíž je snadné y-
ola souci sjejím osudem ahně p o i ěm, kdo a omo ý ú ok nařídili.
12 Román se odeh á á Casablance, Velké B i ánii aMosk ě, pře ážně oce 1943. Děj se očí
zejména okolo p aco níků b i ské oz ědky, k eří jsou silně ka iko aní; snaží se na e -
bo a So ě a, jehož po ažují za agen a. Jejich neschopnos cholí ím, že p chnou zjeho
ho elo ého pokoje, p o ože po ažují s očeného hada-h ačku za sku ečnou kob u, zčehož
znikl i ul knihy. Děj kombinuje znalos p os ředí apoukazy na his o ická ak a s ikcí,
přičemž his o ie oří jen zajíma ou kulisu podpo ující u ěři elnos příběhu.
13 Dílo je psáno o mou deníku ek en an a školy p o špiony kdesi A ice, kde učí nej ůz-
nější podi né amo álně pochybné osoby, če ně Japonce s é ázně křísícího nindžo ské
zásady. Děj je napína ý spřed ída elnou záple kou: pisa el se ukáže bý au o em špionáž-
ních ománů, k e ý se po poby u e škole ozhodne odhali amní nelidské p ak iky.
OPEN
ACCESS
MIRIAM LöwENSTEINOVá — MATĚj VALOŠEK — YU SUNBEE 125
zenému Sunčchonu napsal překlada el ad ží se dobo é álečné é o iky,14 bojo nou,
apři om pa e ickou předmlu u kDě čá ku zHi ošimy přidala aké překlada elka.15
„Do ukou našich ojáků se dos á á elmi zá ažný dokumen .“ Těmi o slo y za-
číná záložka Seši u nalezeného Sunčchonu. Záložka obsahuje synopsi, k e á nas a uje
předpo ozumění dobo ého č enáře, a omán se s á á dokumen em, au en ickým s ě-
dec ím, doslo a „neoceni elnou pomůckou šem eli elům, poli ickým p aco níkům
a edoucím k oužků při agi ační ap opagační p áci“. Nas a ení disku zu začalo ča-
sopiseckým ydá áním na pok ačo ání ýdeníku K ě y, kde omán ycházel mezi
15.s pnem a16.p osincem 1951. Rozdělen byl na celkem řiad ace čás í apřed samo -
ným publiko áním byl napříč českoslo enským iskem p opago án. Au oři upou á ek
šak nebyli hodnocení au čení ex u jedno ní. Ho ořili o„ ománu oame ických
piklech Japonsku“,16 aké o„přepisu zápisků“,17 čímž ozos řili h anice mezi ománo-
ým cha ak e em díla ali e a u ou ak u. Ta o nejednoznačnos byla umocněna ře í
iden i ou Seši u nalezeného Sunčchonu— označením za omán epo ážní či doku-
men á ní. Ta o schizo enie označo acího ak u zá o eň mis ně p aco ala snejedno-
značnos í aposunula p o ně zob azený ikční s ě blíže ke s ě u ak uálnímu.
Román se p opagačních upou á kách ysky uje edle H dinů álek a e olucí,18
Jana Husa,19 H dinů bojující Ko eje20 či S alina aRudé a mády21. H anice mezi ex o ým
s ě em as ě em e e en ů jsou edy oz olněny a omán jako ako ý je přeznačen.
P ních de ě čás í časopiseckého ydání obsahuje mimo samo ný ex ik á ká
u edení, jež opě pomíjejí cha ak e o isko aného díla. Jejich podoba lehce a iuje,
zásadě připomíná č enáři o ien ační body, aby byl pa řičně seznámen s álečným
děním na Ko ejském poloos o ě.
14 Kim 1952, s.147–158. Pod doslo em je podepsán Ja osla Janko ský. Doslo h aje h u na
au en ici u nalezeného seši u jako po zení zločinných plánů na o ládnu í s ě a USA
aJaponskem. Napsán byl době ko ejské álky a a o kulisa p o ází i ex , němž se au-
o ací ke konci d uhé s ě o é álky, yčísluje ame ické ijaponské zločiny, pok aču-
je kon as ně podaným os obozením Ko eje ap ními le y po os obození, ozpou áním
ko ejské álky a še dokumen uje čísly aci á y ak, aby ynikla opozice mezi činy SSSR
aUSA. Z láš ní péči au o a doslo u se ěší gene ál MacA hu , jemuž připisuje řadu zlo-
činů, če ně použi í bak e iologických zb aní.
15 Kim 1955, s.5–10. Předmlu a Ja mily Wags eino é má cílenou s uk u u: od poe ického
ú odu kHi ošimě přechází přes pokusy anásledky pokusu s odíko ou pumou, líčení z ě -
s e Ame ičanů okupo aném Japonsku, boj Japonců pod edením komunis ické s any
až po zá ě ečný apel na solida i u sjaponským lidem. Typicky obsahuje ex mnoho údajů,
s a is ik ačísel, dokumen ujících důsledky ame ických zločinů, azcela pomíjí zřejmý ak ,
že Japonsko bylo ag eso aame ická sp á a důsledkem meziná odních dohod.
16 Deník P áce 1951, s.2.
17 P áce 1952, s.13; Týl azásobo ání 1952, s.420a.
18 Jednalo se oediční řadu naklada els í Naše ojsko. Vpadesá ých le ech yšly např. y o
s azky: H dino é bojující Ko eje (s . 3), Gene ál Ka el Šwie czewski, boha ý polského os oboze-
ní (s . 10), B ánili las (s . 7), Jan Žižka (s . 5), Jan Želi ský (s . 12) aj.
19 K a och íl, Miloš Václa . Jan Hus. P aha: Naše ojsko, 1952.
20 H dino é bojující Ko eje. Překlad Zbyněk Kožna aVse olod Sa o. P aha: Naše ojsko, 1952.
21 Vo ošilo , Klimen Je emo ič. S alin aRudá a máda. Překlad Václa P okůpek. P aha: Naše
ojsko, 1952.
OPEN
ACCESS
126 SVĚT LITERATURY 67
TÉMA AREALIZACE SEŠITU NALEZENÉHO VSUNČCHONU
Román má e šech českých edicích kolem s o č yřice i s an; ud žuje ysoké y-
p á ěcí empo, kčemuž au o a nu ilo ipů odní ydá ání na pok ačo ání, něk e é
kapi oly jsou pouze několikas ánko é, delší ozčleněny na podkapi oly, mají ý-
azné, p o č enáře chy la é i ulky, jsou silně dějo é až přehuš ěné, ne šechny sice
ema icky oh aničené nebo uza řené, ě šina končí napína ém momen u. Au o
z učně p acuje sdá ko áním napě í a oří unkční cli hange y. Slabší je zá ě-
ečná pasáž, níž jako by nebyl s o se ozhodnou , jak yp á ění uza ří , zda po-
učném, bojo ném, o e řeném, ajemném, či ěcném ónu, p očež nakonec použije
šechny.
Seši nalezený Sunčchonu je omán z odu špionážních, odeh á á se pře ážně
Ko eji a Japonsku eálném čase ko ejské álky; e ospek i ně, nalezeném
deníku japonského álečného zločince-špiona, se acíme do impe iálního ipo á-
lečného Japonska. Japonsko, Ko ea i amní álka se s á ají symbolickým p os o em
ame icko-japonských plánů na ře í s ě o ý kon lik . Deník nalezne se e oko ejská
pa yzánská jedno ka při os obozo ání se e oko ejského Sunčchŏnu lis opadu
1950. Od é ch íle deník „ ypo ídá“: sous řeďuje se na Japonco a se kání same ickým
špionem Ha shbe ge em, na si uace, nichž se opakuje modus zaja ec- í ěz-spolu-
p aco ník. Oba jsou zás upní p o yšší, ná odní celek. Plány na ozpou ání álky jsou
nálezem deníku odhaleny, „plán ABC“ ne yjde, a o aké k ůli h dinskému odpo u
Se e u. Poslední s ánkou nekončí álka, jen příběh Romana Kima, k e ý e ch íli
u eřejnění ománu (1951) mohl uza ření kon lik u pouze předjíma .
Román je s ým p os o em ipos a ami ambiciózní. Týká se Japonska, USA, SSSR,
ozdělené Číny, Se e ní aJižní Ko eje. Vedle ikonických, kladných ypů, jaké můžeme
nají so ě ské álečné li e a uře (mladý pá Ko ejců azde poněkud po lačený mou-
d ý eli el), se děj kumuluje kolem ús řední d ojice nepřá el, jejichž cha ak e lze
odhadnou už podle s á ní příslušnos i. Japonec se y íjí: z ela i ně neu ální osoby,
již na počá ku můžeme chápa spíše jako oběť pomě ů, zdělání, ojenských adic
a d., přechází do ana ické, asis ické s ů y poh dající ším ži ým, Ame ičano i
au o nepřizná á ani náznak pozi i ního: je o zbabělý, podlý, p odejný, cho obně
c ižádos i ý bezohledný člo ěk, k e ého se yp a ěč deníku š í í od p ního se kání
če nu 1945. SJaponcem p ojde č enář zkušenos í kapi ulace, pokusem o ojenský
pře a adočká se jeho opě o ného se kání sHa shbe ge em. V é ch íli se odí kom-
plo í ězných USA apo aženého Japonska, namířený p o i SSSR ajeho přá elům, za
ame ickou s ě o ládu ap o i šem „ udým“. To už se děj překlápí do d uhé polo iny,
kde se seznamujeme s„plánem ABC“, němž jsou ko ejská álka ajejí ozpou ání
pouze k okem „A“.22
Scéna se ozšiřuje oobčanskou álku Číně (Čankajšek je na ús upu, „ udí“ í-
ězí) aboj p o i společnému nepří eli zah nuje no ě ipe ninské Číňany. „Naše poli-
ika Asii u pěla po ážku. Jes li nepřik očíme knějakému p o iopa ření, nezbý á
nám než zAsie odejí […],“23 říká Ha shbe ge Japonci. Ame ičané se nechá ají in-
22 K okem „B“ je pos up do Mandžuska, „C“ omán nespeci ikuje, předpokládáme, že logic-
ky zah nuje celý p o USA aJaponsko nepřá elský s ě .
23 Kim 1952, s.92.
OPEN
ACCESS
MIRIAM LöwENSTEINOVá — MATĚj VALOŠEK — YU SUNBEE 127
spi o a japonským pos upem zpřelomu 19.a20.s ole í a ozhodnou se p o in azi
do Ko eje.24 Kús řední nega i ní d ojici se přid užují ame ikanizo aní Ko ejci ačle-
no é jihoko ejské lády.25 Činnos nesou odé okijské skupiny na azuje na koloniál ní
é u, yhledá á kon ak y na japonské kon iden y (mají o bý zejména členo é domácí
sek y Čchŏndogjo26), usku ečňuje menší i ě ší e o is ické akce, disku uje plány
na bak e iologickou álku.27 Pisa el deníku se pak přesou á do ko ejského Suwŏnu
blízko hla ního měs a ačeká na in azi: zápiscích nas ane d ama ická d ouměsíční
pauza, způsobená podle Japonce ka as o álním neúspěchem pokusu. F agmen á ně
až do konce popisuje s řípky ús upu ze Soulu, chao ické přesuny az osko ání akce,
pod obněji se ěnuje ýslechům zaja ců (k omě mučení yp a ěč připomíná použi í
ame ických příp a ků, u ychlujících přiznání— ami halu apen o halu—, k e é
údajně na Ko ejce neúčinko aly),28 scénu podba uje despe á skou dekaden ní
konzumací d og aalkoholu adílčími oha nos mi páchanými ýlu (s řelba do dě í,
mučení žen). Vyp a ěč zde k á kých, éměř no inářských s upech nenápadně
zasahuje do děje: s é ázně ak ualizuje p ní d ě áze ko ejské álky, připomíná
jména ame ických gene álů, poslaných na ko ejskou on u, če ně jejich zásluh e
d uhé s ě o é álce, a ím poukazuje na důleži os akce. Vyčísluje nesmí né množ-
s í echniky ilidí, jež bylo řeba nasadi , aby Ame ičané ůbec dokázali občanské
s a ečnos i Se e u čeli , čímž ep e ynikne přek api ý se e oko ejský odpo .
„Ame ika poslala do Ko eje s é nejlepší di ize, přinu ila s é azaly, aby jí pomáhali
in e enci, nasadila do boje řadu no ých zb aní, k e é přip a o ala p o budoucí
álku, počínaje ysko ými le adly akonče napalmem.“29 Neschopnos Ame ičanů
s zují konk é ní scene ie: ojáci se álejí hys e ii,30 čekají na bomby jako na smi-
lo ání, bez adně kouří na silnici, nosí kapse bílý kapesník, aby se mohli zdá .31
Zá ě deníku g aduje ýslechem s a ečné se e oko ejské pa yzánky Zoji-4 azbabě-
lým ús upem Ame ičanů, ylíčených jako podi ná aso á směsice: au ě seděli „[…]
T umano ci, ři če noši, d a Angličané, jeden Aus alan ad a Filipínci,“ další byli
iden i iko áni jako Tu ci.32 Nalezením seši u se po zují in o mace, k e é už elení
má, p oz azení „plánu ABC“ znamená jeho de ini i ní zma . Následuje několik po-
kusů ouza ření děje. Vp ním sedí pa yzáni uohně, po ídají si os ých záži cích
iopřes ědčení, že álku yh ají, ado oho přicházejí (poněkud ahis o icky) „čínš í
soud uzi“,33 další konec se odeh á á na pchjongjangském nád aží, odkud šichni
odjíždějí zno u na on u. Zazní ají u ýkřiky: „Ať žije s obodná anezá islá Ko ea!“
24 Ko ea byla kJaponsku přičleněna p ní ázi jeho impe iálních snah.
25 Do Tokia přijede ijihoko ejský p eziden ISǔngman ( e unkci 1948–1960).
26 Sek a nebeské ces y, pů odně sociální milenialis ické hnu í, e 20.s ole í las enecké
uskupení.
27 Zb aně, zejména y nejniči ější, igu ují deníku neus ále: om o smě u se nejedná
oúplnou ikci, ale yuži í eali y p o demons aci plánů na zničení lids a.
28 Kim 1952, s.126.
29 Tam éž, s.143.
30 Tam éž, s.131.
31 Tam éž, s.132.
32 Tam éž, s.140.
33 Čínská ojska do Ko eje s oupila až na přelomu le 1950–1951.
OPEN
ACCESS
128 SVĚT LITERATURY 67
„Ať žije mí na celém s ě ě!“34 O šem i y hně i é (umužského h diny posílené sm í
ma ky): „Poms u asm p okle ým nepřá elům— ame ickým ozb ojeným in e en-
ům aLi Syn-mano ě z ádné bandě!“35
REÁLIE AAUTENTICITA
Vzhledem k ojí iden i ě Romana Kima se ománem ine so ě ský, japonský ako ej-
ský opos. Vladi os oč í Ko ejci, a o se ýká iau o a, e 20.s ole í sice ko ejsky mlu-
ili, zdělání šak ě šinou absol o ali uš ině, což znamenalo ijejich pods a nou
usi ikaci. Už jazykem s é o by je au o uský/so ě ský, ko ejsky nikdy nepsal ana-
pojení na soudobou ko ejskou (ani diaspo ickou) li e a u u neměl. Všechno ko ejské
ománu je aké eduko áno na minimum: k omě p os ředí, jež se pods a ě opí á
oněkolik geog a ických pojmů bez ná oku na přesnos ,36 pos a , jež jsou spíše obec-
nou předs a ou opa yzánech, sp a edli ých ojácích, nebo na d uhé s aně his o-
icky o ěřených i ik i ních zločinců, se Ko ea ománu s ala jen kulisou. Jen jedin-
k á — snad p o ly izaci Suwŏnu— se ději ysky ne legenda onešťas ném p inci
Sado i ajeho sm i schybami in e p e aci, da aci i ansk ipcích. To éž se dá y-
knou zmínce omy ickém zaklada eli ko ejské s á nos i Tanguno i (u ádí če enec
mís o října), další nepřesnos i se ysky ují zejména usoudobých pos a : p o ilus aci
zmiňme chybné křes ní jméno as á ní příslušnos manželky p eziden a ISǔngmana
(F anceska, nikoli Alice, Rakušanka, nikoli Ame ičanka).37 P o eálie z ahující
se k álce Romanu Kimo i s ačilo sledo a no ino é zp á y (meziná odně-poli ický
aspek izp á y zbojiš ě).
V ex u nenajdeme ani le ico é li e a uře oblíbenou su ku lido é slo esnos i
(písně, básně), není popsán odě (pa yzáni jsou oblečení do ukořis ěných uni-
o em) ani jídlo, k ajina imís ní z yky jsou uni e zální, což s ojí opozici kději
Japonsku, p o kanému eáliemi, s ědčícími odlouhém poby u au o a i ys udo-
aném obo u.
Vpřípadě japonského p os ředí si Roman Kim může do oli abulo a či yp o-
duko a ba i é de ailní scény ze zaja eckého ábo a, jednání icho ání ojenských
špiček při kapi ulaci apo ní, aké odkazo a na nej ůznější p o iame ické akce Ja-
ponců. Pečli ě lokalizo aná i ozepsaná je celá špionážní akce, zasazená do okijského
p os ředí, čímž děj nabý á na ě ohodnos i.
Ze so ě ského je pře za o na p ní pohled málo: so ě ský je o šem zo , za la-
čený poněkud do pozadí z oleným p os ředím. Funkční jsou li e á ní odkazy na Zoju
Kosmoděmjanskou, jejíž jméno si připojují mladičké Ko ejky za jména s á, a aké na
ehdy elmi populá ní omán A.A.Faděje a Mladá ga da, na k e ý ko ejská pok o-
34 Kim 1952, s.146.
35 Tam éž, s.145.
36 Pchjongjangský Mo anbong (Pi oňko é ná ší) je například přeložen jako Mo anů pa-
má ník.
37 Ta o nes o nalos uF ancesky Donne Rheeo é nebyla ojedinělá, i Ko eji byla něk e-
ých dobách označo ána za Ame ičanku, což sou isí sp eziden o ým dlouhole ým po-
by em USA. Ko ejci jí o šem aké říkali „aus alská paní“. Viz například Čo 2005, s.150.
OPEN
ACCESS
MIRIAM LöwENSTEINOVá — MATĚj VALOŠEK — YU SUNBEE 129
ko á mládež přísahá.38 Román je ikce, o šem dobo á aúčelo á ikce, níž au o y-
uží á obz láš ě s ou e udici japanologa, což dá á smysl už p o o, že pisa el Seši u
nalezeného Sunčchonu je Japonec.
NEPŘÍTEL, RASISMUS AKONCEPCE SVĚTA
Nepří el e s udeno álečných ex ech bý á klíčo ý: je ylíčen ak, aby se s al objek-
em nená is i apři ozeného pozi i ního, p o boj posilujícího sp a edli ého hně u,
udíž je o s ů a, k e ou soudobá li e a u a do ořila na základě už p o ěřeného sé-
man ického obsahu ob azu ašis y. VSeši u nalezeném Sunčchonu je kon ex u pe -
manen ně pří omné álky nepří elem ag eso : ozb ojený, dokonce elmi mode ně
ap o pok oko é lids o nebezpečně, odlidš ěný, schopný pácha neu ěři elně od-
po né zločiny. To samozřejmě není no ý mo i , nepří el-ag eso se ná odních li e-
a u ách ysky uje po dlouhá s ale í a zásadě si s ále d ží s é cha ak e is iky. Zákla-
dem nadná odního na a i u s udeno álečného období je adikální anepřek oči elné
oddělení ábo ů „našich“ přá el a„cizích“ nepřá el, pokud je edy pos a a s á ním
příslušníkem nepřá elské polo iny s ě a, ep ezen uje celý s á . VSeši u nalezeném
Sunčchonu o pla í p o USA, Japonsko aJižní Ko eu.39
Příznačně jsou Ame ičané e s udeno álečných ex ech explici ně či la en ně
označo áni za dědice nejen německého, ale ijaponského e o u,40 k e ý o šem zdo-
konalili. Zdří ějších nepřá el— Japonska aUSA— se s á ají soupu níci, k eří Ko eu
ničí ojensky iekonomicky: „[…] p ůmyslo é podniky adoly pos upně přecházely
z ukou japonských okupan ů do ukou ame ických impe ialis ů aLi Syn-mano a
klika odp odá ala zemi.“41
38 Není nu né ozebí a au en ici u Zoji, neboť ko ejš í spiso a elé ji po álce přijali é po-
době, jaké se us álila jako so ě ská ikona, s ejně ak je nepochybný li Faděje o a o-
mánu Mladá ga da, k e ý byl po d uhé s ě o é álce se e ní čás i Ko eje ( aké zhledem
kso ě ské okupaci) nejen ado o án, ale inapodobo án. O om íce Gab oussenko 2010.
V ománu se oknize píše ak o: „Naše mládež zach ánila s ou nejmilejší knihu přelože-
nou z uš iny. Je o omán oso ě ských chlapcích adí kách, k eří založili ilegální o gani-
saci naz anou Mladá ga da […]. Všichni jsme če li u knihu několik á , po om jsme idě-
li so ě ský ilm omladog a dějcích azno u jsme se á ili ke knize. Aby se ne oz hala,
uložili jsme ji do dře ěného obalu. Když přišli Ame ičané, zakopali jsme ji do země. Když
jsme založili skupinu, každý znás na ni přísahal“ (Kim 1952, s.144).
39 Z láš nos í padesá ých le bý á aké jednoznačně nega i ní p os ý Ame ičan, če noch, do-
konce iame ická ma ka, z láš ě ma ka ojáka. Japonec iJihoko ejec se mohou eo e icky
s á b a y, pokud jsou obě í impe ialismu, USA, a omo é bomby nebo jsou zře elně o ien-
o aní dole a (smě em k„nám“), což sám Roman Kim yužil Dě čá ku zHi ošimy.
40 „Reakční impe ialis ická láda USA, e snaze usku ečni s é šílené plány na o ládnu í
azo očení s ě a, pře zala plán japonských pů odců ao ganisá o ů bak e iologické ál-
ky. Tím zno u na azuje na lidož ou ské chou ky německého ajaponského impe ialismu,
ozd ceného e d uhé s ě o é álce sla nou So ě skou a mádou.“ Úřední akční ýbo Ná-
odní on y e al. 1952, s.1.
41 Win e 1950, s.11.
OPEN
ACCESS