„Alkoran“ a „Machomet“ ve staročeské literatuře mezi Husem a Kabátníkem

„Alko an“ a „Machome “ e s a očeské li e a uře mezi Husem a Kabá níkem Š ěpán Šimek “ALKORAN” AND “MACHOMET” IN OLD CZECH LITERATURE BETWEEN HUS AND KABÁTNÍK ýis a icle p esen s he esul s o an analysis o Old Czech ex s om he 1410s o he 1490s in which con empo a y names o he Ko an and he P ophe Muhammad occu . KEYWORDS: Old Czech; 15 h cen u y; Ko an; Muhammad Ve s udii „Machome áni“ polemikách Huso y doby1 egis uje a popisuje Pa el Soukup použí ání jména p o oka Mohameda jako in ek i y polemikách, jež mezi sebou edli jak pří ženci Mis a Jana Husa i Hus samo ný, ak jejich odpů ci. Zá o eň si pokládá o ázku, jaké bylo po ědomí s a očechů o islámu, neboť in o mace o něm měli naši předko é pouze zp os ředko ané li e á ními ex y; y nej ýznačnější — docho- ané ať e znění la inském, nebo českém — jsou e s udii u edeny a komen o ány. Soukupo a p áce předs a uje ýchodisko p o u o p áci; časo ě i ema icky na ni zčás i na azuje. Hledá odpo ěď na o ázku, jaké bylo po ědomí o islámu a jeho hodnocení, jaké kono ace se pojily s Mohamedo ým jménem a jakých ýznamo ých posunů o o las ní jméno doznalo. Zaměřuje se o šem na dobu pozdější, našem případě na období ymezené polo inou desá ých le 15. s ole í a de adesá ými lé y 15. s ole í;2 ho ní mez je z olena s ohledem na ak , že é o době znikl zápis záži ků z ces y Ma ina Kabá níka do Je uzaléma, k e ý můžeme po ažo a za zlomo ý om ohledu, že in o mace o islámu a jeho yzna ačích již nejsou pouze zp os ředko ané.3 Ob az dobo ého po ědomí o islámu u edeném období se pokusím nas íni na základě analýzy s a očeských ex ů, nichž je doloženo jednak pojmeno ání ús řední knihy islámu, jednak las ní jméno Machome (a jeho a ian y). Nekladu si za cíl (jako ling is a ani nemohu) analyzo a úplnos i šechny s a očeské pamá ky, nichž jsou a o pojmeno ání doložena, ycházím naopak z ep ezen a i ního ýbě u:4 při 1 Pa el SOUKUP, „Machome áni“ polemikách Huso y doby, in: Robe No o ný — Pe Šámal (edd.), Z ození mý u. D a ži o y husi ské epochy, P aha 2011, s. 216–229. 2 Pozo nos zaměřím na ex y, jejichž zápis znikl é o době, edy i na y, u nichž předpo- kládám dobu zniku s a ší, ale k e é se docho aly např. jen mladších opisech. 3 O ozšíření Kabá níko y zp á y (byť době mladší) není řeba pochybo a , neboť o něm s ědčí už jen ak , že oku 1539 ychází iskem. 4 Snažím se ak naplni ak uální požada ek na in e discipliná ní přís up k ědecké p áci a u o s udii nímám jako příspě ek ling is iky his o ickému poznání. Mým cílem je na- bídnou pohled na sku ečnos zachycenou dobo ými ex y, jejichž ýbě znikl de ac o me odou yhledání klíčo ých slo . ŠTĚPÁN ŠIMEK 139 egis aci li e á ních pamá ek se opí ám o ex o ý ma e iál zachycený lexikální ka - o ékou (dále éž LK),5 jíž disponuje oddělení ý oje jazyka Ús a u p o jazyk český AV ČR a k e á byla pořízena p o po řeby akademického S a očeského slo níku.6 Jak yplý á z ýše u edeného, zaměřím se na ex y psané česky, a o jak na ex y překlado é, ak pů odní. U edu komen ář k jazyko é s ánce dokladu, jád em šak bude ozbo kon ex u, in e p e ace dokladu ši ších (his o ických) sou islos ech. Zaměřím pozo nos nejp e na doloženos pojmeno ání ko ánu. Nejs a ší doložené pojmeno ání ús řední pos á né knihy islámu, e lek o ané LK, se docho alo Ces opisu ak řečeného Mande illa, přičemž znění dokladu je následu- jící: [Mohamedáni] mají jedny knihy od Machome a složené […] a yť slo ú Alko an nebo melach nebo ha ynie (Ces MandA7 222b). Va ian ní ukopisy pak u ádějí a o jména podobách: alko an, meselach, ha yne (Ces MandB 95a); Alcho an, ha ynie, Mezela h (Ces MandC 135b); Alko an, ha me, Mezalach (Ces aMandD 73). Jak je pa né, šechna a o pojmeno ání mají po ahu ci á o ou: jsou u áděna no- mina i u nebo u ozena ý azem slo ú, nejsou adap o ána do českého deklinačního sys ému a přede ším d uhé a ře í jsou doložena ojediněle, pouze Mande illo ě ces opisu (lze je označi za hapax legomena). Z a ian ních o em je dobře pa né, že jsou zkomolená, o šem pa ně už předloho ém ex u.8 Ne s oupila edy do s a o- 5 Lexikální ka o éka oddělení ý oje jazyka Ús a u p o jazyk český AV ČR, . . i., znikala padesá ých a na počá ku šedesá ých le 20. s ole í. Obsahuje íce než 1 250 000 exce pč- ních lís ků u ádějících základní podobu s a očeského slo a se slo něd uho ou cha ak e is- ikou, konk é ní a či podobu doloženého slo a nezby ném kon ex u, ci o aném podle p amene, iden i ikaci p amene s anda dizo anou zk a kou a údaj o oliaci/paginaci. Pamá - ky a p ameny, z nichž byla pořízena exce p a, pok ý ají celou d uho ou i žán o ou šíři děl obsahujících s a očeská slo a od dob nejs a ších po ok 1500, LK edy lze po ažo a za dos a- ečně ep ezen a i ní bázi nejen p o jazyko ědný ýzkum; na d uhé s aně je řeba u és , že exce po ány nebyly šechny docho ané s a očeské ex y a že exce pce z p amenů zp aco a- ných není o ální, j. nebyly zachyceny šechny ýsky y slo či jejich a ů, z čehož pochopi- elně yplý ají u či á omezení a nu nos — o šem jen dílčí — ela i izace zá ě ů ýzkumu. Více in o mací o LK iz: Milada HOMOLKOVÁ, Diach onní lexikog a ie, in: Jana Pleskalo á a kol. (ed.), Kapi oly z dějin české jazyko ědné bohemis iky, P aha 2007, z láš ě s. 223–229. 6 S a očeský slo ník 1–26, na — při, P aha 1968–2008; dále éž jen S čS. 7 Zk a ky s a očeských pamá ek a doklady u ádím souladu s územ S a očeského slo ní- ku, s o . Bohusla HAVRÁNEK (ed.), S a očeský slo ník. Ú odní s a i a soupis p amenů, P a- ha 1968, dále S čS 1968. Zde lze pod jedno li ými zk a kami naléz i údaje o uložení sou- dobých p amenů a zda exce pce LK ychází z p imá ního p amene či edice. Bibliog a ické údaje p imá ních p amenů ( ukopisů, s a ých isků) p o o é o s udii u ádím, jen po- kud se liší od s a u zachyceného u edené publikaci. Na ozdíl od požada ků S čS 1968 šak ansk ibuji celý doklad, j. če ně analyzo aných pojmeno ání, souladu s dnešní- mi p a opisnými p incipy a neu ádím ak podobu paleog a ickou. 8 Něk e é podoby ámci českého zápisu lze snadno ys ě li běžnými písařskými chy- bami, z láš ě nesp á ným č ením g a ů c a / h, případně i , ne ozlišením m od ni apod. O nalezení e ymologického ýchodiska ěch o konk é ních pojmeno ání se úspěšně po- kusil už edi o několika no odobých ydání Mande illo a ces opisu F an išek Šimek. V paleog a ické edici z oku 1911 (F an išek ŠIMEK, Ces opis z . Mande illa. Český překlad 140 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014 české slo ní zásoby, ungo ala nanej ýš na pe i é ii lexikálního sys ému.9 Lze se ak domní a , že z ý azů pojmeno á ajících ko án byl e s ředo ěkých česky mlu ících Čechách znám a ozšířen pouze ý az Alko an. Ten o iž nacházíme i dalších česky psaných pamá kách. P ní z nich je ýklad Jana Rokycany na Lukášo o e angelium. Za pozo nos s ojí, že i zde má soudobé pojme- no ání ko ánu po ahu ci á o ou, ysky uje se u o iž up os řed českého ex u pouze la inské syn ak ické azbě s předložkou a při las ňo acím přída ným jménem: A ja- kož die Ly a, že i Sa acéno é pohané, jakož s ojí in Ancho ano Machome e, že i oni slyšeli, k e- ak ji [Pannu Ma ii] sobě y olil buoh osla enú ženú, že ak anjelé zpie ali (RokLuk 32b1). D uhou pamá kou jmenující ko án je p o isk překladu čás i spisu His o ia o ien- alis Jakuba z Vi y,10 k e á byla připojena ke s a očeskému překladu s ě o é k oniky adičně nazý ané Ma imiani. 11 Od ud pocházejí celkem č yři doklady pojmeno ání ko ánu, přičemž šechny č yři ukazují plnou adap aci do sys ému slo ní zásoby, a lze je edy již po ažo a za česká slo a; adap ace se p oje uje jednak one ickým zápisem s g a em k, jednak pozby ím la inské konco ky nomina i u, ale aké i skloňo áním oho o las ního jména: nebo on [Machome ] s ých kníhách, k e éž slo ú Alko anus, položil jes a napsal ak o (Ma K onT 96 ); Machome us s ém Alko aně na ně žaluje, že sú dé šíje a s dce neobřezaného ( am éž, 97 ); A aby snáze mohl při áhnú i křesťany, něk e é di y Pána Jezuk is a s ých kníhách, jenž Alko anus slo ú, položil jes ( am éž, 98 ); aby o šem e šech ěcech podezřen nebyl Alko an, i přimyslil jes o dob é, že jes elmi ch álil almužny a modli by i elebil ( am éž, 98 ). P o eďme dílčí sh nu í: e s a očeských ex ech zkoumaného období je doloženo několik pojmeno ání ús řední knihy islámu. Za ímco ý azy ycházející z a abského pořízený Va řincem z Březo é, P aha 1911) u ádí, že s a očeský překlad má blízko k ně- meckému ukopisu označo anému Sandbachem „gama“ (F ancis Edwa d SANDBACH, Handsch i liche Un e suchungen übe O o on Dieme ingenʼs deu sche Bea bei ung de Rei- sebesch eibung Mande illeʼs, S assbu g 1899, s. 36), kde se zkoumané lexémy nacházejí podobě Alc on ode Messelach ode De ha me. Tam éž e slo níko é čás i ys ě luje s. . ha ine „ las ně ha am“ (F. ŠIMEK, Ces opis, 1911, s. 202), s. . meselach „ j. misha “ ( am éž, s. 243). Ve č enářské edici z oku 1963 Šimek připojuje ješ ě odkaz na anglické znění Man- de illy: „angl. Alca on, Mesha , Ha me“ (F an išek ŠIMEK, Ces opis z . Mande illa, P a- ha 1963, s. 190). Jedná se edy pů odně o a abská slo a s ýznamem s a ý, pos á ný (je- den z pří las ků pojících se s ko ánem) a ázaná kniha, s azek, al-muṣḥa , ko án; ýklad a abských slo če pám ze S einglasso a a absko-anglického slo níku (F ancis Joseph STEINGLASS, A abic-English Dic iona y, New Delhi 1993). 9 K poje í cen a a pe i e ie e slo ní zásobě iz např. Igo NĚMEC, Vz ah cen um — pe i e- ie lexikálním ý oji, in: Robe Di mann a kol. (ed.), P áce z his o ické jazyko ědy, P aha 2009, s. 75–79. 10 O jejím zaměření již pojednal P. SOUKUP, „Machome áni“, s. 218–219; zhledem k ak u, že s a očeský překlad oho o díla byl přip a en elmi p a děpodobně až p o p o isk k oni- ky Ma imiani, a o osmdesá ých le ech 15. s ole í, spadá do mnou zkoumaného období a u ádím ji i zde. 11 S o . éž S čS 1968, s. 93, pod zk a kou Ma K onT. Její p ní čás , císařská, je překla- dem dějep a y Jakuba Twinge a z Könighsho enu ( adičně je připiso aný y íři Benešo- i z Hořo ic), d uhá, papežská čás znikla na základě la inské k oniky Ma ina Polona. ŠTĚPÁN ŠIMEK 141 ḫa m a miṣḥa , muṣḥa , maṣḥa , doložené exkluzi ně Mande illo ě ces opisu, nedo- šly ě šího ozšíření, a edy pa ně ani šeobecné známos i, jméno Alko an lze dů- odně po ažo a za ozšířené, snad i šeobecně známé.12 S ědčí p o o nejen poče jeho dokladů e s a očeské ka o éce, ale aké jeho jazyko é či p a opisné z á nění, ukazující jeho adap aci do české slo ní zásoby. Přis upme k d uhému bodu naší lexikálně-his o ické analýzy — k p ozkoumání doložení jména p o oka Mohameda, jeho podob a případně slo od něj od ozených. Pozo nos zaměřím nejp e na ex y překlado é. Nejs a ší pamá kou e lek o anou LK jsou s a očeská Ges a omano um. Předpo- kládá se, že překlad Ges do češ iny znikl e d uhé polo ině 14. s ole í.13 Doklad LK šak pochází z z . březnického ukopisu, da o aného okem 1443: Pohané aké mnějí, by byli nebi, sk ze zlé naučenie Machome o o, jehož učenie d žie (Ges aB 66,25). Příběhy Ges ech mají jedno nou s uk u u: nejp e je přednesen na a i ní pří- běh, k e ý je následně — při ě oučném ýkladu — poja jako alego ie či podoben- s í.14 Mohamedo o jméno ( podobě při las ňo acího adjek i a) se obje uje pří- běhu a podobens í O řech o ařišiech, pojedná ajícím o řech hlado ých pou nících, k eří se nemohou dohodnou , jak naloži s bochníkem chleba, jejž mají s sebou. Za- ímco d a usnou, ře í chléb sní sám. Výklad se pak sous ředí na zdů odnění op á - něnos i oho o cho ání — pou ník o iž předs a uje křesťana, za ímco zbylí d a jsou alego ickými ep ezen an y židů, esp. pohanů, a boha ců: Ten chléb měl by se děli i na ři s any mezi a o ři pokolení lidská podlé jich zásluhy, jednomu íce, d uhému není. Ale p ním, o iž o židóm, zdá se, by již byli nebeském k álo s í, jako e snách, sk ze zlé naučení Talmu o o, jehož í u d ží. Pohané aké mnějí, by byli nebi, sk ze zlé naučení Machome o o, jehož učení d ží, jenž jim slíbil za nebeské k álo s í, jehož í u d ží jako e snách. D uhým, o jes boha ým podlé oho o s ě a, jenž o z úmysla hřeší, zdá se jim, by již byli pekle, nebo omu ne ěří. Ale naposledy, když bez sk úšeného s dce sejdú a zem ú, s oním boha cem pohřebeni budú ho úcím pekle.15 ( am éž). Mohamedo o jméno se u obje uje e spojení se slo em naučenie e ýznamu učení, nauka, sous a a ědomos í,16 spolu s esk ze nega i ním hodnocením, ať už 12 Podpů ným důkazem p o o o zení může bý i ak , že jeho la inské pa alele ěno al Slo ník s ředo ěké la iny českých zemích samos a né heslo, iz La ini as medii ae i lexicon Bo- hemo um, P aha 1977 a dále, zde s azek II, a umen um — a gumen abilis, 1978, s. 122, s. . alco anus. Dalším a gumen em je jeho doložení mladších obdobích ý oje češ iny. Jako heslo e slo ní zásobě doby humanis ické a ba okní je u ádí Pe NEJEDLÝ a kol., Lexikál- ní da abáze humanis ické a ba okní češ iny — dos upné on-line: h p://madla.ujc.cas.cz [ná- hled 2. 6. 2014]. 13 S o .: S čS 1968, s. 71 a Jan Václa NOVÁK (ed.), S a očeská Ges a omano um, P aha 1895, s.VII–XIV. 14 Explici ně jsou ak u edeny ýznamy ex u či příběhu alego ický, mo ální a anagogický; o ýkladu ex ů e s ředo ěku nejno ěji s o . Jose VINTR, Os o ské ukopisy, Olomouc 2014, s. 100–101. 15 Nezby ný kon ex doplňuji nad ámec lís ků z LK, o šem yuží aje zd oje, jež LK ci uje, edy jak o iginální ukopisy a s a é isky, ak i edice; případě edic šak ex — pokud je o možné — e iduji s pomocí o iginálního zd oje. 16 S o . S čS s. . naučenie. 142 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014 yjádřeným pomocí adjek i a (zlé), nebo i zmínkou, že o o učení mohamedáni přijí- mají jako e snách. Chléb om o příběhu je alego ickým yjádřením áje, jejž o šem zakusí jen křesťané. Machome áni si myslí, že ho okoušejí, p o ože byli zle s edeni a obelháni; podobně obelháni byli i židé. D uhou pamá kou u ádějící Mohamedo o jméno je překlad epické básně o é- odo i A noš o i, jež se docho ala z . sbo níku h abě e Ba o o ského.17 Pamá ka je zacho ána ukopisem da o aným okem 1472, o šem překlad znikl pa ně již e d uhé č ině 14. s ole í.18 S Mohamedo ým jménem se zde se ká áme ěch o e ších: Přeboha ě osno aný / s řieb em, zla em oko aný / Machome jméno en bóh sobě jmieše (BawA n e š 5086); Te igan i Appollo k omu / i Machome biechu h omu ( am éž, e š 5168). Jedná se o epizodu, kdy se é oda A noš připojuje k ojskům k ále Ubianu, křes- ťana, a pomáhá mu z í ězi nad babylonským k álem, pohanem, uc í ajícím Macho- me a jako jednu ze s ých model, jejíž zdobné zpodobení s sebou nesou k álo i ojáci do boje. Po zuje se ak pozna ek u áděný již Soukupem,19 že „Mohamed jako modla s ého lidu je ob az pa řící spíše do y ířských ománů s ředo ěku“. Posledním pů odně nečeským ex em LK obsahujícím Mohamedo o jméno je K onika česká Eneáše Sil ia Piccolominiho; její překlad pořídil oku 1478 Jan Húska.20 Ú y ek se áže k událos i z oku 1457, k ná a u k ále Ladisla a Poh obka z Vídně do P ahy (při němž u azí mezi í ajícími Jana Rokycanu a jeho sou ě ce, ne- boť neopě uje jejich pozd a , na ozdíl od ka olíků), kdy Ladisla ysílá ři posels í: k císaři F id icho i p o ujednání smí u, k ancouzskému k áli Ka lo i s žádos í o uku jeho dce y, k papeži Kalix o i k ůli u o nání spo u kacířských Čech s Ří- mem a: k om oho č á péče k álo ským s dcem pohybo ala, seb ánie ojska na Tu ky, k e ýmiž by aspoň našeho ěku s ydcie Machome o i pobonci yhnáni ze šie Eu opy bý i mohli (Sil K on 105b). Podle Eneáše Sil ia edy k ál Ladisla p oje il ouhu zba i E opu u eckého nebezpečí spolu s y ácením s ydkých Machome o ých pobonků, edy hanebných, m zkých Mohamedo ých nálezků,21 bludů. Nega i ní hodnocení islámu nepo ře- buje další komen ář. 17 Jan LORIŠ (ed.), Sbo ník h abě e Bawo owského, P aha 1903. 18 Mimo éma mohu u és , že o u či ou p oslulos české edakce básně se zasloužil s a o- český překlada el. Ten si mís y počíná elmi s é ázně, do překladu kládá mo i y, jež předloze chyběly a k e é jsou ypické p o české p os ředí. Za nej ý aznější lze po ažo- a např.epizodu, níž se líčí nás up A noš a a jeho d užiny na loď yplou ající na S ře- dozemní moře smě em k Je uzalému, kdy se skupina modlí za šťas nou pla bu slo y písně Hospodine, pomiluj ny; s o . éž Bohusla HAVRÁNEK — Jose HRABÁK (edd.), Výbo z čes- ké li e a u y od počá ků po dobu Huso u, P aha 1957, s. 398–391. 19 P. SOUKUP, „Machome áni“, s. 224. 20 Chybou exce p o a je LK zachycen až Konáčů překlad z oku 1510. Překlad Húsků zde ci uji podle edice: Jose EMLER (ed.), Eneáše Syl ia K onika česká, in: P ameny dějin českých VII, P aha 1906, s. 61–258. 21 S o . Ja omí BĚLIČ — Adol KAMIŠ — Ka el KUČERA, Malý s a očeský slo ník, P aha 1978, s. . s ydký; S čS s. . pobonek. ŠTĚPÁN ŠIMEK 143 Nyní přejděme k p odukci již pů odně české. P ní exce pční lís ek obsahující Mohamedo o jméno přináší následující doklad: Viece následuje e us ano enie [!] Moha- me o ých22 nežli příkázaní božských. Doklad LK pochází ze č ého dílu ediční řady A chi u českého, da o án je okem 1467. Konk é ním dobo ým p amenem, z nějž exce p um pochází, je šak dopis C ibo a To ačo ského Taso i z Bosko ic. C ibo něm olomouckému biskupu yčí á, že se přidal na s anu papežskou p o i k áli Jiřímu z Poděb ad, a o ěmi o slo y: I di ná mi jes o ěc, že s ojiece p é o pokoj a řád země é o, již s e o zpě ob á ili, oheň, mo d lidský i ženský, neslýchané záhuby již s e počali, jež o pohanským málo odolá ají, K is o i násle- do níci ch iece bý i slo em, ale ne sku kem. Viece následuje e us ano enie [!] Mahome o ých nežli přikázaní božských; nebo Mahome přikázal jes , k ož komu die ne ěříciemu, jako jes Mahome ěřil, co o ie u, aby hned zamo do al, a mečem ie y hájil: ale pán Ježíš K is us přikázal jes s poko ú nepřá elóm s pě i šeliké bezp á ie, a p o i nepřie eli odpus i i inu sedmdesá k á a sedmk á (A chČ 4, 141; 1467). Na sklonku šedesá ých le 15. s ole í se ak opě ynořuje mo i , k e ý je znám již z polemik huso ských ( esp. an ihuso - ských) — přisuzující islámu jako jednu z cha ak e is ik, že po innos í ěřícího is- lám je boj za í u mečem; k e ouž o cha ak e is iku lze podle názo u příslušníků e o mních smě ů spa řo a i u s any papežské. Hned d ojice zajíma ých dokladů pochází opě ze skladby e šo ané. Jedná se o sla né Rozmlou ání o Čechách . 1424 čili Václa , Ha el a Tábo . V šes is ém de adesá ém šes ém až sedmis ém šes ém e ši, p omlu ě Tábo a, č eme: Ale když s achu Machome , Vik- le Angliš a Čech Hus / i nám zje ichu na zlé popy jeden dob ý kus / aby kněžie, páni i panoše zbožie ižádného ned želi / oť sme za p a ú p a dú [!] ádi zeli (P omlVácl e š 696–706). Mohamed je zde zmiňo án edle Johna Vikle a a Jana Husa jako jedna z au o i posky ujících e o mním silám, ep ezen o aným pos a ou Tábo a, a gumen y p o i ka olické s aně, konk é ně p o i h omadění zbožie, maje ku, boha s í či jmění. I en o mo i se již obje il polemikách desá ých le 15. s ole í, jeho doklad z polo- iny, či snad konce éhož ěku se zdá bý pozo uhodným důkazem o ži o nos i é o předs a y. Je šak řeba mí na pamě i, že au o básnické skladby byl ka olického yznání23 a p omlu y pos a y Tábo a mohou bý s ylizo ány způsobem, jakým jsou, i z jiných dů odů než — řekněme poněkud ahis o icky — dokumen á ních. Mohamedo o jméno se šak éže skladbě ynoří ješ ě jednou, a o opě p o- mlu ě Tábo a: Vy s e kacieři k a í / oť na ás každý z nás směle p a í. / Hanieš šecku zemi českú, / búříš na nás mocnú uku s ě skú. / Bychť byl bezpečens ie k mlu ení nedal, / coť bych učinil, o by y dobře shledal, k a ý machome o, z ádný, nečis ý, / jis ě iem, žes p o i ník boží jis ý (P omlVácl e š 914–921). Na ozdíl od ýše u edeného ci á u jsou explici ní ý azy i kono ace spojené se zkoumaným ý azem esk ze nega i ní: machome ou je označen Václa jako ep ezen an s any, k e á k řešení ě oučného p oblému po olá á s ě skou moc. Z jazyko ědného hlediska je pozo uhodný séman- ický posun od las ního jména, p op ia, k jménu obecnému, apela i nímu, zje ně značně exp esi nímu, o iž nadá ce.24 22 Jedná se o chybu exce pci, s o . níže ýž doklad, ci o aný s ozsáhlejším kon ex em. 23 Viz F an išek SVEJKOVSKÝ (ed.), Ve šo ané skladby doby husi ské, P aha 1963, s. 30. 24 S o . am éž, s. 200; P. SOUKUP, „Machome áni“, s. 224. 144 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014 Další pů odní s a očeskou pamá kou u ádějící Mohamedo o jméno je z . Ko- andů manuálník. Vysky uje se odpo ědi na z . ma yká bosákuo , j. eakci na p o iu ak is ický ak á an iškána Jana Vodňanského. F an išek Palacký da o al odpo ěď okem 1496, nicméně u o da aci zpochybňuje již edi o manuálníku Jose T uhlář.25 Doklad, jak jej ukazuje LK, zní: Tu ci opus i še p a dy zákona K is o a, chopili se nálezku Machome o a (Ko Man 41a). P o jeho ýklad je opě řeba ozsáhlejšího kon ex u; ci á če pám z T uhlářo y edice: I zdali pak ne ieš, že nic nep a ějšieho nenie, než což ymyslilo ělo a k e ? Tělo aké a k e k álo s ie božieho nedojdú [sic]. A zdali ne ieš, [41a] že obyčej bez p a dy jes zas a alosť bludu? P o ož opus iece blud, slušie d že i p a dy, die s a ý Cyp ian. Tu ci opus i še p a dy zákona K is o a, chopili se nálezku Machome o a: ak i y, necha jis é p a dy, zas á áš obyčej ne ěda, kdy jes a od koho zača . I řebať se bá i, s iem obyčejem i s jinými nálezky božiemu zá- konu odpo nými, ať by odplaceno nebylo, kdež bieda jes ěčná. Nebo psáno jes : bieda ám, pe- kelníci, k eříž js e opus ili zákon naj yššieho; a žalmě: popúzeli s e boha nálezciech, a p o ož ozmnoženi bý ají pádo é nad lidmi ( am éž, s. 50). S hodnocením islámu jako nálezku Machome o a jsme se již se kali ýše, není ak řeba zdů azňo a , že je opě nega i ní. Na ážka na Mohamedo o učení je zde použi a polemickém při o nání cho ání au o a ma yká u ke kacířům, o nichž on sám p a í: že šickni oboje níci a pikha i p a é křesťan- ské ie y nemají, křesťané p a í nejsú, a ak nejsú na ces ě ži o a ěčného, ale jakož o bludní s židy a s pohany na ces ě ěčného za acenie ( am éž, s. 49). P o i ník yuží á oho o au- o o a ý oku k jeho us ědčení, že se sám ned ží přikázání K is o ých, nýb ž nálezků lidských — o iž že sám soudí jiné, řebaže nekřesťany, což šak přísluší pouze K is u. Pod uhé se Ko ando ě manuálníku ysky uje Mohamedo o jméno čás i naz ané „Odpo p o i pikha ským ma lokám k žádos i jednoho kněze znameni ého“.26 Jedná se o spis polemizující s něk e ým ze spisů českých b a ří ýkajícím se zejména s á- os i ol ářní. V dokladu je kon on o áno Mohamedo o učení s křesťans ím na zá- kladě názo u na pří omnos ěla a k e Páně eucha is ii: Pak kdež z oho snadu p a í o s ě u, že s obodně hřeší, p o o že K is a má při omného, a duch s a ý e c.: ehdy pohané, Machome o é i židé, že K is a nemají pří omného jeho osobě, i nehřešie, a duch s a ý k nim přicházie, a jich ne eskce, poně adž nehřešie. Hle, co z oho o mud o ánie pocházie a úhá- nie nesmyslného i p o i K is o i i p o i duchu s a ému! I bylo by dob é podlé ady s a ého Pa la ne iece smysli i, než má smyšleno bý i (Ko Man 147b, ed. s. 168). Za pozo nos zde s ojí změna o my i ýznamu: pů odní las ní jméno, p op ium, se u o iž s á á označením náboženské skupiny (o čemž s ědčí a množného čísla). Fak , že las ní jméno se s á á slo o o ným ýchodiskem p o u oření no ého slo a, je důkazem adap ace oho o jména do slo ní zásoby jazyka, a můžeme z něj edy opě — byť nepřímo — usuzo a na jeho ozšíření ši ším po ědomí.27 Jen na ok aj připojme p a opisnou poznámku, o iž že souladu s dnešními p a opisnými p a i- dly by bylo na mís ě ý az machome o é psá s malým počá ečním písmenem. Posledním au o em, jehož ex ech, exce po aných p o LK, se obje uje Mohame- do o jméno, je Jan Rokycana. V Rokycano ě ýkladu na e angelium s a ého Lukáše 25 Jose TRUHLÁŘ (ed.), Manuálník M. Václa a Ko andy, P aha 1888, s. XI. 26 S o . am éž, s. XX. 27 O p ocesu zdomácňo ání slo přeja ých iz I. NĚMEC, Vz ah cen um — pe i e ie, s. 77. ŠTĚPÁN ŠIMEK 145 č eme a o slo a (doklad jsem již u edl ýše sou islos i s ýkladem o s a očeském pojmeno ání ko ánu): A jakož die Ly a, že i Sa acéno é pohané, jakož s ojí in Ancho ano Machome e, že i oni slyšeli, k e ak ji [Pannu Ma ii] sobě y olil buoh osla enú ženú, že ak anjelé zpie ali (RokLukA 32b). Rokycanů ýklad — da o aný za ím pouze elmi h ubě d uhou polo inou 15. s ole í — se om o mís ě ýká konk é ně osmač yřicá ého e še p ní kapi oly Lukášo a e angelia. Doklad je pozo uhodný přinejmenším ze d ou dů odů. Za p é zachycuje no ý p ek — explikuje úc u mohamedánů k Panně Ma ii. Jak ukazuje kon ex (i oni slyšeli), Rokycana zdů azňuje ýznam boho odičky, neboť dokonce i Sa- acéno é, pohané, jí p oje ují zasloužený obdi .28 D uhým pozo uhodným bodem je odkaz na zd oj, odkud Rokycana in o maci če pá: jedná se o Pos illu li£e alis Mikuláše z Ly y.29 Máme ak před sebou důkaz o dalším ex u, k e ý alespoň zčás i o mo al po ědomí o islámu českých zemích době pozdního s ředo ěku,30 a můžeme ak ozšíři seznam p amenů, k e é u ádí P. Soukup. Ten ýž mo i , úc u k Panně Ma ii, pak Rokycana explikuje ješ ě jednou, a o při exegezi sedmad acá ého až osmad acá ého e še jedenác é kapi oly e angelia podle Lukáše: Ano Machome a, en, jenž pohany Sa acény s edl, a en píše in Ancho ano, k e ak slyšal, ano andělé ch álé u d ahú pannu (RokLukA 243a). K omě pa alely s křesťan- ským uc í áním boho odičky se zde šak obje uje i jiný mo i , e lek ující nega i ní hodnocení islámu, o iž ob az Mohameda jako s ůdce z ces y p a é í y. Rokycana se kon on aci s islámem ne yhnul ani dalším s ém e angelijním ý- kladu — ýkladu na Jano o e angelium. LK obsahuje ci á z ukopisu označeného B, k e ý je da o án okem 1492. Sám doklad z LK zní s učně: Mečem Machome u edl ie u (RokJanB 80a). Rozšiřme ka o éční doklad opě o alespoň minimální kon ex . Vý ok se ýká ýkladu de á ého až pa nác ého e še šes é kapi oly: I jsa k álem i edlé božs ie, i edlé člo ěčens ie, nech ěl u o k álem bý i. P o o o učinil [K is us] p imum p o ie u křesťanskú, aby neřekli, že je mocí u edena jako pohanská ie a, a jes mocí u edena. Mečem Machome u edl u ie u a aké má zase mečem zkažena bý i od křesťanó ( am éž). Jedná se edy opě o známý a ek- en o aný mo i , kdy je islám nímán jako yznání p og amo ě p osazo ané násilím. Sh ňme ýsledky analýzy ex ů obsahujících jméno ko ánu či p o oka Moha- meda, jež byly exce po ány p o LK. Ve s a é češ ině jsou doloženy hned ři ý azy označující ko án. D a z nich jsou šak ázány na jediný ex , mají edy po ahu hapax legomen a lze pochybo a o jejich ozšíření či šeobecné známos i. Naopak ela i ně hojně je doloženo pojmeno ání alko an. Z ýsledků analýzy kon ex ů, nichž je e s a očeských ex ech doloženo jméno Machome , lze deduko a , jaké cha ak e is iky byly připiso ány nejen samo nému 28 S o . P. SOUKUP, „Machome áni“, s. 223–224: „V kázání na s á ek Na š í ení dokonce ci o- al (Jan Hus) z Ko ánu (jis ě zp os ředko aně) d a ý oky o Panně Ma ii.“ 29 V současnos i je plné znění oho o díla dobře přís upné pomocí in e ne u, s o . např. je- den z p o isků: Nicolaus DE LYRA, Pos illa supe o am Bibliam cum exposi ionibus Guillelmi B i onis e addi ionibus Pauli Bu gensis e co ec o iis edi is a Ma hia Doe ing, S assbu g 1472 (dos upné on-line: h p://www.umil a.ne /nicholaly a.h ml [náhled 1. 10. 2014]). 30 Byť jis ě e znění la inském, do češ iny byl přeložen pouze Ly ů ýklad na e angelium s a ého Ma ouše, iz S čS 1968 pod zk a kou Ly aMa . 146 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014 p o oko i, ale i jeho učení. Není nijak přek api é, že jak y o cha ak e is iky, ak např. hodnocení Mohamedo a učení akcen uje z láš ě jeho (z pohledu soudobého křesťana) nega i ní s ánky. Islám je p o o označo án jako zlé učení či s ydké pobonky, j. soubo m zkých nálezků. Jeho cha ak e is ickým ysem je šíření í y mečem či neuzná ání K is o y pří omnos i e s á os i ol ářní, po ažmo odmí ání boží ojjedi- nos i. Z ysů, k e é lze označi za neza ženíhodné, je možné u és úc u k Panně Ma ii. Analýza odhalila i ojici méně ob yklých uži í Mohamedo a jména. V epické básni zniklé podle německé předlohy se ojediněle ysky uje Mohamed jako pohan- ská modla. Zajíma é jsou šak aké doklady ýznamo ých či ýznamo ě- o málních posunů, kdy z las ního jména je y ořen jednak ý az exp esi ní, nadá ka macho- me a, jednak se p o oko o jméno s á á základo ým slo em p o y oření označení yzna ačů jeho učení — machome o é. Jak se ukazuje, po ědomí o islámu (alespoň u česky píšících s a očeských au o ů) e ymezeném období nedoznalo pods a nějších změn od období p ozkoumaného P.Soukupem, naopak ě šina mo i ů a cha ak e is ik p okázala s oji kon inui u a ži- o aschopnos po dobu celého 15. s ole í. RÉSUMÉ ýis pape p esen s a coun e pa o he s udy by Pa el Soukup „Machome áni“ polemikách Huso y doby — Mahome ans in Hussi e e a polemics, published in 2011. I ocuses i s aæen ion on how (and in wha al e - na i es) he name o he o emos wo k o Islam and he p ope name o Machome is gi en in Old Czech ex s. I is based on lexical ma e ial held by he Language De elopmen Depa men a he Czech Acad- emy o Sciences Czech Language Ins i u e, which was acqui ed o he needs o he Academy S a očeský slo ník — Old Czech Dic iona y. Aþe a summa y o he li e a y wo ks in which he names o he Islamic p ophe and he Ko an a e gi en, he au ho p esen s an analysis o he con ex s whe e hese exp es- sions occu . Based on his analysis he asce ains wha kind o awa eness he au ho s o he su i ing Old Czech ex s had o Islam, which hey only knew o indi ec ly, and how hey e alua ed i , wha con- no a ions hey associa ed wi h Muhammadʼs name and wha shiþs in meaning his name unde wen . I also ollows whe he and how ce ain deep- oo ed s e eo ypical ideas held by Czech speake s de eloped du ing he pos -Hussi e pe iod and up o he ea ly 1490s, i.e. un il he jou ney made by Ma in Kabá ník. An analysis is made o wo ks in ansla ion, Mande illeʼs a elogue, Enea Sil io Piccolominiʼs Ch onicle, he Ma imiani Ch onicle and he epic poem on Duke A noš , as well as o iginal Old Czech ex s wi h a b oad ange o unc ions and gen es: he composi ion Václa , Ha el a Tábo , Mas e Jan o Rokycanyʼs exegesis o he Gospels o John and Luke, ex s om he Manuálník by Václa Ko anda and w i ings published in A chi český. I u ned ou ha awa eness o Islam wi hin he pe iod unde e iew did no unde go any eally undamen al changes om he pe iod esea ched by Pa el Soukup, bu ha on he con a y mos mo i s and cha ac e is ics showed hei con inui y and iabili y h oughou he 15 h cen u y. Mg . Š ěpán Šimek je dok o andem Ús a u českého jazyka a eo ie komunikace FF UK P aze, pů- sobí o něž oddělení ý oje jazyka Ús a u p o jazyk český AV ČR, . . i. Mezi jeho hla ní odbo né zájmy pa ří diach onní lexikologie a lexikog a ie — je spoluau o em Elek onického slo níku s a é češ- iny — a ex ologická a ediční p axe — podílí se na zniku elek onických edic přede ším s a očes- kých ex ů ([email protected]).