Lenka J. Budilová. Od krevní msty k postsocialismu: Vývoj antropologického zájmu o Balkán.

LENKA J.BUDILOVÁ OD KREVNÍ MSTY KPOSTSOCIALISMU: VÝVOJ ANTROPOLOGICKÉHO ZÁJMU OBALKÁN. Brno: Centrum pro studium demokracie akultury, 2019. Monografie sociální antropoložky Lenky J.Budilové zÚstavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy shrnuje vývoj antropologického zájmu oBalkán. Právě Balkán, především Bulharsko, je totiž autorčinou doménou aoblastí dlouhodobého badatelského zájmu, přičemž tematicky se věnuje především problematice příbuzenství, manželství adědických strategií. Autorka hned vúvodu vymezuje teritorium Balkánu jako Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Albánii aúzemí bývalé Jugoslávie. Záměrem publikace je shrnutí antropologických bádání ato, jak antropologové přemýšleli apřistupovali kvýzkumu vtomto areálu od počátků zájmu až po výzkumy zaměřené na postsocialismus akomunismus. Na příkladu sledovaného území také demonstruje antropologický „návrat domů“— tedy výzkumy vedené ve vlastní lokalitě nebo zemi. Vprvním zpěti tematických celků, do kterých je kniha rozdělena, autorka pojednává osituaci vevropské antropologii. Prostřednictvím stručně nastíněné historie vysvětluje, jak antropologové zkoumali etnické skupiny ajaký terén byl považován za vhodný. Dokumentuje změnu vmyšlení antropologů, kdy za vhodný adostatečně reprezentativní terén začala být pokládána také Evropa, nebo obecně domácí půda antropologů. Pak následuje první ze tří kapitol, které shrnují antropologická zkoumání Balkánu avěnuje se výzkumům do roku 1945. Jsou zde představeny vybrané práce, které se zabývají historií tradičních rodinných vazeb (zádruha), zakořeněných rituálů (zvykové právo akrevní msta), náboženství nebo způsobu života (transhumantní pastevectví). Další kapitola mapuje vývoj terénních výzkumů po roce 1945. Vtomto období se jako podstatný faktor, se kterým museli výzkumníci počítat, projevuje politická situace ve východní Evropě— studená válka. Výzkumy se tak mnohdy podřizovaly aktuálním možnostem při výběru konkrétního terénu izkoumaného tématu. Vtomto období probíhaly výzkumy zaměřené na community studies, na tradice vrolnické společnosti, ale také se opakovala témata zpředválečných výzkumů (sledování rodinných vazeb, konkrétně instituce kmotrovství— kumstvo). Otevřel se také prostor pro gender studies (například výzkum konceptu cti astudu ubalkánských kultur, kterému se věnuje hned několik prací). Balkán také posloužil jako terén, vněmž se rozvíjela urbánní antropologie, nebo výzkumy, které se týkaly tehdy aktuálních témat jako například kolektivizace nebo socialistická společnost. Poslední zkapitol shrnuje antropologické výzkumy Balkánu vobdobí po roce 1989. Jako jedno zvýrazných témat se objevuje postsocialismus ajeho dopady na balkánskou kulturu atranzice. Objevují se také výzkumy zaměřené na reflexi balkánské války. Oproti studiu rodinných vazeb je častější zaměření na materiální kulturu apozději také na situaci kolem vyvlastnění anásledného navrácení půdy původním majitelům. Antropologové se vdaném období zajímali také obalkánský nacionalismus, nebo například oekonomická témata. Vtěchto třech kapitolách jsou umístěny OPEN ACCESS 98 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 šedé boxy, vnichž jsou uvedeny nejdůležitější studie avysvětlení, co zkoumaný fenomén znamená akdo konkrétně se jeho výzkumem zabýval. Poslední část monografie shrnuje nejpodstatnější témata terénních výzkumů na Balkáně azasazuje je do širšího rámce antropologie. Také se zamýšlí nad tím, jak jednotlivé výzkumy obohatily vědění oBalkánu, ilokalitu samotnou. Vcelé monografii autorka odkazuje na konkrétní antropologické výzkumy, které se vztahují ktématu. Sknihou lze tedy velmi dobře pracovat jako spříručkou, jež poskytne odkazy na příslušné autory ajejich práce. Vpřípadném hledání konkrétního přístupu nebo autora pomůže také rozčlenění na tři časová období. Kniha je určena především antropologům/etnologům, badatelům astudentům těchto apříbuzných oborů. Pro čtenáře této knihy je základní povědomí oBalkánu aosociokulturní antropologii rozhodně výhodou. Zejména takovému čtenáři pak monografie nabídne ucelený, dobře strukturovaný vhled do více než sto let trvajícího antropologického zájmu oBalkán. Anna Jagošová Ústav etnologie FF UK OPEN ACCESS