Lenka J. Budilová. Od krevní msty k postsocialismu: Vývoj antropologického zájmu o Balkán.
Abstract
97
Full text
LENKA J.BUDILOVÁ OD KREVNÍ MSTY KPOSTSOCIALISMU: VÝVOJ ANTROPOLOGICKÉHO ZÁJMU OBALKÁN. Brno: Centrum pro studium demokracie akultury, 2019. Monografie sociální antropoložky Lenky J.Budilové zÚstavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy shrnuje vývoj antropologického zájmu oBalkán. Právě Balkán, především Bulharsko, je totiž autorčinou doménou aoblastí dlouhodobého badatelského zájmu, přičemž tematicky se věnuje především problematice příbuzenství, manželství adědických strategií. Autorka hned vúvodu vymezuje teritorium Balkánu jako Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Albánii aúzemí bývalé Jugoslávie. Záměrem publikace je shrnutí antropologických bádání ato, jak antropologové přemýšleli apřistupovali kvýzkumu vtomto areálu od počátků zájmu až po výzkumy zaměřené na postsocialismus akomunismus. Na příkladu sledovaného území také demonstruje antropologický „návrat domů“— tedy výzkumy vedené ve vlastní lokalitě nebo zemi. Vprvním zpěti tematických celků, do kterých je kniha rozdělena, autorka pojednává osituaci vevropské antropologii. Prostřednictvím stručně nastíněné historie vysvětluje, jak antropologové zkoumali etnické skupiny ajaký terén byl považován za vhodný. Dokumentuje změnu vmyšlení antropologů, kdy za vhodný adostatečně reprezentativní terén začala být pokládána také Evropa, nebo obecně domácí půda antropologů. Pak následuje první ze tří kapitol, které shrnují antropologická zkoumání Balkánu avěnuje se výzkumům do roku 1945. Jsou zde představeny vybrané práce, které se zabývají historií tradičních rodinných vazeb (zádruha), zakořeněných rituálů (zvykové právo akrevní msta), náboženství nebo způsobu života (transhumantní pastevectví). Další kapitola mapuje vývoj terénních výzkumů po roce 1945. Vtomto období se jako podstatný faktor, se kterým museli výzkumníci počítat, projevuje politická situace ve východní Evropě— studená válka. Výzkumy se tak mnohdy podřizovaly aktuálním možnostem při výběru konkrétního terénu izkoumaného tématu. Vtomto období probíhaly výzkumy zaměřené na community studies, na tradice vrolnické společnosti, ale také se opakovala témata zpředválečných výzkumů (sledování rodinných vazeb, konkrétně instituce kmotrovství— kumstvo). Otevřel se také prostor pro gender studies (například výzkum konceptu cti astudu ubalkánských kultur, kterému se věnuje hned několik prací). Balkán také posloužil jako terén, vněmž se rozvíjela urbánní antropologie, nebo výzkumy, které se týkaly tehdy aktuálních témat jako například kolektivizace nebo socialistická společnost. Poslední zkapitol shrnuje antropologické výzkumy Balkánu vobdobí po roce 1989. Jako jedno zvýrazných témat se objevuje postsocialismus ajeho dopady na balkánskou kulturu atranzice. Objevují se také výzkumy zaměřené na reflexi balkánské války. Oproti studiu rodinných vazeb je častější zaměření na materiální kulturu apozději také na situaci kolem vyvlastnění anásledného navrácení půdy původním majitelům. Antropologové se vdaném období zajímali také obalkánský nacionalismus, nebo například oekonomická témata. Vtěchto třech kapitolách jsou umístěny OPEN ACCESS
98 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 šedé boxy, vnichž jsou uvedeny nejdůležitější studie avysvětlení, co zkoumaný fenomén znamená akdo konkrétně se jeho výzkumem zabýval. Poslední část monografie shrnuje nejpodstatnější témata terénních výzkumů na Balkáně azasazuje je do širšího rámce antropologie. Také se zamýšlí nad tím, jak jednotlivé výzkumy obohatily vědění oBalkánu, ilokalitu samotnou. Vcelé monografii autorka odkazuje na konkrétní antropologické výzkumy, které se vztahují ktématu. Sknihou lze tedy velmi dobře pracovat jako spříručkou, jež poskytne odkazy na příslušné autory ajejich práce. Vpřípadném hledání konkrétního přístupu nebo autora pomůže také rozčlenění na tři časová období. Kniha je určena především antropologům/etnologům, badatelům astudentům těchto apříbuzných oborů. Pro čtenáře této knihy je základní povědomí oBalkánu aosociokulturní antropologii rozhodně výhodou. Zejména takovému čtenáři pak monografie nabídne ucelený, dobře strukturovaný vhled do více než sto let trvajícího antropologického zájmu oBalkán. Anna Jagošová Ústav etnologie FF UK OPEN ACCESS