Aleksander GIEYSZTOR, Mytologie Slovanů, Praha 2020

Aleksande GIEYSZTOR, My ologie Slo anů, P aha, A go, 2020, 430 s., ISBN 978-80- 257-3218-2 Ojediněle boha ý ahluboký počin. Tak by se dala k á kos i cha ak e izo a p áce polského bada ele ahis o ika Aleksande a Gieysz o a (1916–1999) ajeho žáků, k eří dokončili přep aco anou a ian u monog a ie, již au o před s ou sm í nes ihl do- p aco a . Její p ní ydání yšlo už  oce 1982, ale až nyní se může s ýsledky ě- decké činnos i oho o pozo uhodného bada ele seznámi ičeský č enář. Předmlu a adoslo předs a ují no ější pozna ky a ý oj, k e ý o o od ě í his o iog a ie p odě- lalo od knižní p emié y ecenzo ané monog a ie. Vý azným ysem My ologie Slo anů je značné zaměření na bádání dnešním Polsku, a o jak usamo ného Gieysz o a, ak udalších ci o aných bada elů. V ámci popisu jedno li ých kul ů je sice u eden ýče mís , kde exis o al mís ní ek i alen u edeného, nicméně jde ě šinou sku ečně jen osk omné zmínky bez ě šího přiblížení. Slo anská my ologie se i dnešní době s á á předmě em deba e eřejném p o- s o u, přičemž je akcen o ána zájemnos nebo příbuznos mezi „ná ody“, k e é pa ří ke s ejné jazyko é či e nické skupině. Ale jsou y o mo i y jedinečné ao igi- nální, nebo se najdou o něž ujiných e nik? Předs a a jednoduchého, os ého dělení nábožensko-magických sys émů, případně ijedno li ých bohů ajejich olí musí po přeč ení ecenzo ané knihy zákoni ě zí zas é. Ale co zbude pak? Jen chaos, nebo jasnější předs a a očasech, kdy lidé ěřili e „s a é“ bohy? Základy bádání  om o od ě í jsou spolehli ě doloži elné 19.s ole í, kdy bylo zapo řebí ybudo a pe nější základy p o zkoumání slo anského náboženského sys- ému, než byly y y ořené zejména sbě a eli s a ých písemnos í či las i ědnými p aco níky. V om o období k ý aznějšímu zájmu os a á nábožens í nemalou mě- ou přispěla o něž obliba oman ismu aobecně kul u pří ody. Pří odní je y, a mo- s é ické úkazy adalší p oje y di okého anespou aného s ě a se obecně ěšily elké oblibě abyly spojo ány s ozličnými my ologickými kons uk y. Na om o mís ě není možné ani účelné u ádě komple ní ýče bada elů, k eří zas ě ili nezřídka celý s ůj p o esní ži o omu o éma u, jakož i y acení s e eo ypů ane unkčních ú ah. P o základní po ědomí šak zmíním alespoň něk e é. P ním znich je umunský eli- gionis a Mi cea Eliade (1907–1986), k e ý při bádání yuží al ypologickou analýzu, přičemž se opí al okoncep a che ypů Ca la Gus a a Junga. D uhým je ancouzský bada el Geo ges Dumézil (1898–1986), oz íjející sociologický přís up akompa a i ní eligionis iku. P o následný ý oj dále seh ála zásadní oli z .Vídeňská škola, jejíž snahou bylo přenés zá ě y ýzkumů do oblas i kompa a i ní my ologie. Jak se později ukázalo, p á ě sk ze kompa aci ůzných sys émů lze odhali mnohé p incipy, k e é jinak zůs á ají sk y y. T end, k e ý en o myšlenko ý smě p obudil, b zy přesáhl ido jiných podobo ů his o ie azásadně změnil u ažo ání nad his o ickým bádáním. Vpolském ýzkumu nejs a ších dějin é o země dlouhou dobu exis o alo in o - mační akuum. Kusé zp á y přinášely záznamy cí ke ních hodnos ářů, nicméně y se zaměřo aly lepším případě na ži o y příslušníků ládnoucích dynas ií. Kzah - nu í pohanských božs e do p amenů došlo ě ší mě ou až e ře í č ině 15.s ole í díky šíma os i azájmu Jana Długosze, k e ý se pokusil zaceli meze y poznání kompa a i ním způsobem. Zaměřil se při om na s o nání apřiřazení něk e ých Jiří Ta an OPEN ACCESS 142 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2022 jmen anáz ů docho aných e s a ých ex ech, jež yhodno il jako pů odně my ické, se jmény římských božs e . Długoszo i následo níci pok ačo ali jeho p áci adále ji oz íjeli, přičemž k omě domnělých jmen božs e p aco ali isnáz y spadajícími do démonologie. Ve s ě le pozdějších bádání, mimo jiné éž Aleksande a Gieysz o a ajeho žáků, se koncepcích zniklých  om o období ukázaly značné hliny. Jejich popisu ak i ice je publikaci ěno ána samos a ná pasáž. Pos upně sílící nadšení a ouha po oži o ání s a ých náboženských sys émů kon as ujících přede ším s ím římským se přenesla ido a cheologie. To sou iselo s laky na o bu amapo ání „ná odních dějin“, enoménem ypickým p o 19.s ole í. Vjeho p ůběhu došlo Polsku kněkolika „jis ě o iginálním“ nálezům. Společenské nadšení h aničící až smánií k i izo ali příslušníci ědecké obce, něk e ých přípa- dech pomě ně o iginálním způsobem. P o ilus aci u edu jeden znich, jenž je knize My ologie Slo anů ci o án. Au o em ý oku z oku 1864 je k ako ský his o ik Ignacy Polkowski: „Boj se— co námořník na mělčině / u íznou na ply ké Slo anů o čině.“ Jeho a o ání bylo namířeno přede ším ůči ehdy populá nímu a elmi nek i ic- kému sla jano ils í. Vý aznějšího očiš ění oho o obo u od nánosů neúplných ade- o mo aných in o mací se ě šina bada elů působících 19.s ole í nedožila. K omu docházelo až době kolem p ní s ě o é álky. Ve 20.s ole í se ěšily elké oblibě eo ie Geo gese Dumézila, díky k e ým se celý bada elský smě ý azně posunul kupředu. Velkou mě ou k omu přispěla řada ba- da elů, k eří mohli díky pok oku his o ické ědě s é ýzkumy zájemně po o ná- a apozná a ak no é pe spek i y, kon ex , ozdíly is yčné body. Zásadní posun bádání přineslo použi í iadis ického poje í společnos i aslo anského my ologic- kého sys ému. V om o případě lze ypozo o a z .indoe opský subs á , k e ý je ý azně s a ší než sys ém slo ans í aje p o řadu jiných nábožensko-my ologických s uk u zas řešující. Náplní é o koncepce je dělení bohů (apřeneseně aké společ- nos i, případně komuni y hlásící se kdanému pan heonu bohů) na ři skupiny plnící ozdílné unkce. P ní znich je ýkon s cho ané moci (zejména p á ních, s ě ských či magicko-náboženských záleži os í). D uhé skupině připadla unkce demons ace nej ůznějších podob síly, přede ším é ojenské. Tře í skupina pak byla spojo ána splodnos í, hojnos í, blahoby em nebo aké sk ásou či cho a els ím. Ve opských dějinách lze ako é poje í ys opo a i legendách opočá cích e nik (F anko é, An- glosaso é, la inský ok uh). Po u či é ans o maci byla uží ána e s ředo ěku po- době učení o ojím lidu. Za zmínku jis ě s ojí bada el Vladimi Topo o , díky němuž dnes íme, že nemusí pla i o nice „jedna unkce o ná se jeden bůh“ (ge mánský Thó aÓdin dělící se osp á ní amagickou moc). H anice mezi jedno li ými „s é ami li u“ jsou značně elas ické. Topo o o y zá ě y amyšlenko é kons uk y je o šem řeba b á su či ou eze ou, neboť řada znich se záhy po z eřejnění ukázala jako neuspokoji á. A šak jeho přínos aod ahu po o ná a e opská aindická božs a je i ak řeba mí na pamě i. Jak jsem u edl ýše, díky kompa acím ůzných sys émů byly odhaleny mnohé podobnos i a azby mezi ůzně s a ými nábožens ími. Příkladem může bý slo- anský Pe un. H omo ládné božs o jména podobného ýznamu se ysky uje jak uGe mánů (Thó ), ak uŘeků (řecký ý az p o blesk je ke aunós, což je aké epi e on p o Dia aboha Hésioda) aŘímanů (Jupi e Que nus). Po dalším ýzkumu, k e ý je OPEN ACCESS JIří TaRanT 143 knize elmi pod obně popsán, yšlo naje o, že šechny zmíněné bohy spojují azby na ješ ě s a ší, a chaická božs a. K omě a mos é ických je ů je Pe un spojo án aké sbojem— p o i níkem jsou mu zlé síly spojené sú apami, neú odou au pením. V o ině bojo níka p o i zlu jsou pak podobnos i sindickým Ind ou zápasícím se zlem, křesťanským s .Jiřím zápolícím sd akem nebo Thó em bojujícím smořským hadem Jö mungand em celku dobře pa né. Vpřípadě slo anského boha je aké zají- ma é sledo a s áří uc í ání jeho kul u. Pů odně o iž me al p o i zlé en i ě kamenné blesky: lidé nacházející zkamenělé hla onožce nebo kameny podlouhlého a u se domní ali, že o jsou pozůs a ky boje mezi dob em azlem. Podobnos sche i ským mla em nebo kamenným kladi em Mjölni em boha Thó a aké není náhodná. Po- s upně bylo řeba mý us „ak ualizo a “, a ak znikl Pe un Akemenis Kal is— ka- menný ko ář spojující epochy doby kamenné iželezné. Polš í e nog a o é dodá ají k éma u boje dob a azla hypo ézu, že se jedná omodi iko anou a ian u za ím blíže neu čených i uálních úkonů. P o úplnos by bylo dob é poukáza ina o, jak kompliko ané je po o ná a bohy z ůzných sys émů. Složi os lze opě demons o a na h omo ládném Pe uno i, po ažo aném za nej yššího slo anského boha. Vpřípadě z ahu slo anského age - mánského nábožensko-my ologického kul u ak s ojí někde mezi Ódinem aThó em. Komplikací při kompa aci ale pos upně přibý á, neboť slo anské e nikum nebylo homogenní ap oje y kul u se lišily ipodle oblas í. Na Rujáně se Pe un obje o al pod jménem S an o í (což známe zp amenů křesťanského cha ak e u popisujících y- bí ání daní e p ospěch oho o božs a) anebo e a u Ruje í , Pomořany jej znaly jako Ja o í a. Zdá se šak, že se měnila pouze pojmeno ání, kdež o obsah akompe- ence jen minimálně. Publikace yuží á— k omě analýzy písemných pamá ek— aké in o mace zís- kané s udiem a cheologie aného s ředo ěku. Ty dále kombinuje spozna ky zling is- iky, e nologie akompa a i ní my ologie. Výsledkem je op a du boha ý soubo k i- icky zhodnocených au říděných pozna ků ahypo éz. Jde ojednu znej ý aznějších p ací na dané éma ydaných češ ině, k e á nabízí náhled do ascinujícího, napůl zapomenu ého s ě a s a ých bohů adémonů. My ologie Slo anů se šak neomezuje jen na hypo ézy, me odologii a endy e zkoumání slo anského nábožens í. Samos a ná kapi ola je například ěno ána slu- nečním aohňo ým božs ům, démonům anižším bohům. S é mís o p áci má ipa- sáž popisující kul o ní ins i uce a las ní znik slo anské í y. Po přeč ení é o knihy si č enář íce u ědomí p osako ání s a ých subs á ů do dnešní doby. Za pozo nos aké s ojí o, že jeden zméně p obádaných slo anských bohů, Radegas , měl š ěs í ana ozdíl od s ých božských „kolegů“ se nemusel smíři shořkým zapomenu ím. Vkon as u kněmu se mlhách zapomnění pohybují boho é abohyně jako Mokoš, S ibog nebo Veles. Bádání oblas i slo anské my ologie se po ydání Gieysz o o y monog a ie  oce 1982 d ama icky změnilo. Můžeme přímo kons a o a , že se jednalo ozlomo ý bod. Jis ě na om o poli znikly ijiné hodno né p áce, například kniha Hen yka Łow- miańského Religia Słowian ijej upadek1 z oku 1979, k e á řadě odbo níků y olala 1 Hen yk ŁOWMIAŃSKI, Religia Słowian ijej upadek, w. VI–XII, Wa szawa 1979. OPEN ACCESS 144 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2022 dojem, že maximálně yče pala p oblema iku, přinejmenším polském p os ředí. Gieysz o o o poje í šak bylo odlišné. Díky in e discipliná nímu cha ak e u s é me- ody mohl nahlíže na éma zcela jinou op ikou, díky čemuž posunul od ě í sko- ko ě kupředu. Přihlédnu í k enomenologii nábožens í Mi cei Eliadeho, sémio ice Vjačesla a I ano a aVladimi a Topo o a aneokompa a is ice Geo gese Dumézila umožnilo zmíněný posun kupředu. Celá p oblema ika dos ala ži ější ba y, přes- nější kon u y aznačnou plas ici u. My ologie Slo anů od s ého pů odního ydání o li nila množs í bada elů. Přes o, že ne oří kompak ní uskupení ( las ní his o ickou školu), není jejich ýznam ni- jak malý. Za pok ačo a ele Aleksande a Gieysz o a jsou po ažo áni například Jack Banasz kiewicz aS anisław Rosik. P ní přímo na azuje na Gieysz o a a ozšiřuje poznání přede ším p os řednic ím nejs a ších p amenů dynas ie Pias o ců. P a- cuje s ědeckou kompa ací as uk u ální analýzou aje au o em množs í odbo ných článků amonog a ií (například Podanie oPiaście iPopelu).2 S anisław Rosik se o ien- uje spíše na iden i ikaci azeb slo anského nábožens í a aného křesťans í. Mimo o ydal monog a ii ema icky o ien o anou na mnohohla nos slo anských bohů (Udział ch ześcijańs wa)3 ajejich solá ní aspek y. Aleksande Gieysz o zanechal oblas i bádání oslo anském nábožens í ý- aznou anesmaza elnou s opu. Jeho přís up kp áci o li nil další gene ace ědců, přičemž něk eří byli přímo jeho žáci. V cholně p o esionálním způsobem poodk yl oušku neznáma a ale y á il zjednodušené pohledy na slo anskou my ologii. Na zá ě ci uji slo a Geo gese Dumézila: „Každý eologický amy ologický sys ém má nějaký ýznam apomáhá společens í, k e é jej yzná á, po ozumě aakcep o a sebe sama, zbudi h dos na o, co bylo, adů ě u  o, co je aco přijde.“ Jiří Ta an Jakub ZOUHAR— Pe POLEHLA, The I ine a ium Romanum o Igna ius Swie eczky O.P.AC i ical Edi ion and T ansla ion o aT a el Dia y o 1777, Monumen a O dinis F a um P aedica o um His o ica XXXIII, Roma, Ins i u um His o icum O dinis P ædi- ca o um— Angelicum Uni e si y P ess, 2021, 622 s., ISBN 978-88-99616-43-4 Jakub Zouha aPe Polehla, odbo ní p aco níci Ka ed y pomocných ěd his o- ických aa chi nic í (Filozo ická akul a Uni e zi y H adec K álo é), jsou již známou aza edenou d ojicí bada elů, jež p opojuje his o ické, a chi ářské a i- lologické kompe ence, k e é aplikuje zejména na cí ke ní éma a období aného no o ěku. Zmíni můžeme například jejich nedá no ydaný přehled cí ke ní his o iog a ie křesťanského Západu, do edený od počá ků až do konce os ícen- 2 Jacek BANASZKIEWICZ, Podanie oPiaście iPopielu: s udium po ównawcze nad wczesnoś ed- niowiecznymi adycjami dynas ycznymi, Wa szawa 1986. 3 S anisław ROSIK, Udział ch ześcijańs wa wpows aniu police alnych posągów kul owych uSłowian zachodnich, W ocław 1995. OPEN ACCESS