Mezi Pacem in terris, liturgickou obnovou a přemýšlením o církvi umírající. Katolická teologie v kontextu normalizace humanitních věd v letech 1969–1989

Mezi Pacem in e is, li u gickou obno ou apřemýšlením ocí k i umí ající. Ka olická eologie kon ex u no malizace humani ních ěd le ech 1969–1989 Tomáš Pe áček   SYNOPSIS Be ween Pacem in e is, Li u gical Renewal, and Specula ion Abou aDying Chu ch: Ca holic "eology in he Con ex o he No malisa ion o he Humani ies in he Pe iod 1969–1989 !is s udy examines he e ec s o so -called no malisa ion du ing he 1970s and 1980s on he he- ological con ex , which i unde s ands bo h as adiscipline o he heo e ical humani ies and as educa ional amewo k o cul i a ing and de eloping pas o al p ac ice. F om his pe spec i e, he au ho p oceeds o map ou and elucida e bo h he a ge ed poli ical weakening o he domes ic me hodological deba e on heology, which had de eloped in he 1960s alongside and in con ac wi h i s o eign coun e pa s, and he g adual me amo phosis o s a e in luence o he poin whe e i inhibi ed all p ac ical de elopmen o pas o al p ac ice. I also aces changes in he con ex o e - ia y educa ion, as well as he si ua ion and deba es wi hin he uno icial s uc u es o he so -called hidden chu ch. Finally, i examines de ails o he Czech si ua ion, in pa icula he o%en uno icial heological discussions o he 1970s and 1980s, which e lec he speci ic consequences o he Com- munis egime’ssupp ession o ee deba e, especially in he Ca holic Chu ch. !e a icle concludes by d awing a&en ion o he dange s o ce ain ideological esidues o ‘no malisa ion’ ha pe sis in he Chu ch o his day. KLÍČOVÁ SLOVA/KEY WORDS Teologie; ka olická cí ke ; ysokoškolská ýuka eologie; me odologie; sk y á cí ke / !eology; Ca holic Chu ch; uni e si y eaching o heology; me hodology; he hidden chu ch DOI h&ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.3.6 Možná by bylo hned na začá ku hodné yjádři uznání za zařazení eologie mezi humani ní ědecké disciplíny, k e ými se a o publikace zabý á. Jak ukazuje řeba p á ě příběh no malizace adoby předcházející, eologie se oci la zcela na ok aji spo- lečenského zájmu iins i ucionálního zajiš ění ědeckého ži o a Českoslo ensku Uni e zi a H adec K álo é, Pedagogická akul a, Ka ed a kul u ních a náboženských s udií omas.pe [email protected] 82 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU le 1948–1989.1 Zcela chyběla s uk uře Českoslo enské akademie ěd, českých zemích jediná po olená eologická akul a byla záhy yloučena ze s azku Uni e zi y Ka lo y a y lačena do ysídleného poh aničí, aby její s uden i ap o esoři působili zpe spek i y ežimu co nejmenší škody, d uhá Olomouci byla z ušena bez náh ady. Jejich mís o uni e zi ních a ědeckých ins i ucích zaujaly obo y jako ědecký a ei- smus či ma xis icko -leninská ilozo ie, jejichž ýchodiskem bylo poje í nábožens í jako přeži ku minulých společenských epoch, k e ý se s uduje pře ážně his o icky nebo eligionis icky za účelem mode o ání akon oly pos upného yhasínání o ga- nizo aných o em náboženského ži o a. V ámci příspě ku se sous ředíme na české země, si uaci na Slo ensku ponecháme s anou, ačkoli základní, z láš ě o ganizační p ky jsou elmi podobné. POZICE TEOLOGIE VMODERNÍ SPOLEČNOSTI ASYSTÉMU POZNÁNÍ Pojem no malizace  ámci é o kapi oly nemusíme zno u de ino a , ale nemůžeme ne e lek o a , co o znamená eologie, případně ka olická eologie. Teologie je o iž souh nný náze p o celou řadu disciplín, čas o spomě ně kompliko aným zájem- ným z ahem a elmi odlišnou me odologií apřís upy. Bez ná oku na yče pá ající přehled se am řadí biblis ika as udium biblických jazyků, pa ologie ací ke ní dě- jiny, biblická as a o ěká a cheologie aepig a ika, sys ema ická eologie, kam pa ří dogma ická amo ální eologie se s ými jedno li ými ak á y, ilozo ie akřesťanská sociologie, p ak ická eologie spas o ální eologií, ka eche ikou ací ke ním p á em, apologe ika a undamen ální či spi i uální eologie amohli bychom e ýč u ješ ě pok ačo a . Každá kon esijní adice si na íc pěs uje s oji las ní a ian u eologie, kde se někdy mohou zájemně liši ahis o icky se aké íce lišily například cí ke ní dějiny poje í jedno li ých cí k í, než základní dogma ické ak á y jako ini á ní ach is ologické pojednání, něk e é jako cí ke ní p á o naopak mohou úplně chybě (k omu s o . např.To ell 2013). Ro něž ole a áha eologie se  ámci jedno li ých kon esí ajejich his o ického ý oje mohou zásadně měni . P o naše éma je o něž důleži é, že p á ě ka olická cí ke má p oblém s eologií jako ědou, k i icky p omýšlenou e lexí se s ále se y íjejícími me odami apřís upy, k e ý se ys upňo al mode ní době; p oblém, jehož počá ky můžeme sledo a již od doby e o mace ap o i e o mace, ale k e ý se yh oco al pos upně během 19. s ole í až k enoménu z .an imode nis ické k ize počá ku 20. s ole í, k e á pa alyzo ala přes další č yři dese ile í celé oblas i ědeckého ain elek uálního ži o a ka olic- ké cí k i (s o . Pe áček 2011, s. 171–267). Její odez y najdeme p á ě ješ ě 70.–80. le ech, jak o om s ědčí jedno znejzajíma ějších dobo ých eologických pojednání, o iž sk ip a p o ýuku S a ého zákona p o bohoslo eckou akul u Ja osla a Toboly (Tobola 1969/1970). Op o i jiným humani ním disciplínám je kompliko anější isociální a„poli ická“ ole eologie, což může zní na p ní pohled pa adoxně uobo u, k e ý se zabý á něčím ak sub ilním azdánli ě mimos ě ským jako náboženskou í ou. Teologie 1 Vřadě západních zemí jako například e F ancii či I álii měla o šem u o pozici mnohem dří e, již poslední ře ině 19. s ole í. 83TOMÁŠ PETRÁČEK jako k i ická, acionální e lexe í y, k e á sys ema icky p omýšlí p a dy í y dané zje ením a adicí, se p oje uje do učení cí k e, p o o se mlu í opos á né eologii. D uhá polo ina 19. s ole í pak přichází skons uk em z .uči elského úřadu cí k e a ozlišením z .řádného amimořádného magis e ia, kdy se op o i například ý azné oli uni e zi ní eologie e s ředo ěku ěžiš ě kon oly a ozhodo ání oblas i eo- logického myšlení posou á zcela do ukou římských ku iálních apo ažmo mís ních biskupských úřadů, což za šuje end opě nas oupený již na přelomu pozdního s ředo ěku a aného no o ěku. K omu je řeba připočís dominanci či sys ema icky p osazo aný monopol ře í školy scholas iky sjejím odmí áním dějinné nahodilos i az láš ním poje ím ědeckos i založené na a is o elsko - omis ické ilozo ii (Scho 2004, s.134–137, 239–248). Vpo o nání sjinými ědami je eologie ýsos ně poli ická záleži os i zhledem k li u ka olické cí k e na ěřící, a edy na společnos s elkým nebo ýznamným zas oupením ka olických ěřících populaci. Teologie o muje kněze, i o mují ě- řící. Posuny něk e ých oblas ech, například jednoznačný příklon kpřije í koncep u náboženské s obody as obody s ědomí na d uhém a ikánském koncilu, měly dale- kosáhlý poli ický li na ans o maci řady ka olických zemí například jižní E opě, a o smě em klibe ální demok acii následném období, apřispěly podle něk e ých his o iků apoli ologů ke ozi komunis ického ežimu Polsku adalších ka olických zemích so ě ského bloku. P o o aké byly ni ocí ke ní záleži os i a ý oj pozo ně sledo ány ikomunis ickými ežimy ajejich odbo níky (Fiala– Hanuš 2000, s.71–93). Období, k e é no malizaci bezp os ředně předcházelo, bylo pe iodou ozmachu s ě o é ka olické eologie spojené spříp a ou, p ůběhem aohlasem d uhého a i- kánského koncilu, k e ý znamená pa adigma ický zlom. Od 30. le se koncil přip a- o al obje o áním hlubší pa is ické as ředo ěké adice, podařilo se p osadi dílčí přije í his o icko -k i ické me ody biblické ědě, cí ke ních dějinách adokonce i dějinách dogma u. Doba přelomu 60.–70. le je dobou ozk ě u, kdy západním s ě ě na přednášky předních koncilních eologů chodily isíce lidí anáklady jejich knih dosaho aly neu ěři elných poč ů. Velký jezui ský eolog Ka l Rahne přednášel bezp os ředně po skončení koncilu 10.12.1965 mnicho ské Olympii p o 10 000 po- sluchačů, kde použil p oslulou o mulaci, že sám koncil ajeho dokumen y jsou jen „začá ek začá ku“; celko ě pano ala elká očeká ání dalšího nadějného ý oje nejen ka olické eologie, ale celé ka olické cí k e ajejího kompliko aného z ahu kmode ní době (s o . Rahne 1968, Pe áček 2016, s. 200). KSITUACI ČESKÉ KATOLICKÉ TEOLOGIE VDRUHÉ POLOVINĚ 20. STOLETÍ Si uace české ka olické eologie byla  é o době o šem adikálně jiná. Ješ ě p ní polo ině 20. s ole í byla ela i ně silná, dispono ala nejen d ěma eologickými akul- ami, ale každá diecéze měla s ůj kněžský seminář, kde působili p o esoři eologických obo ů. To samé pla í p o šechny ě ší řády akong egace, k e é zde měly s á řádo á eologická učiliš ě. Běžným z ykem bylo odesílání na zah aniční eologická aspe- cializo aná s udia, adičně například na F in aneum do Vídně či na École p a ique d’é udes bibliques do Je uzaléma, na řádo é školy jako š ýca ský F ibou g, římské 84 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU akul y, kam docházeli bohoslo ci české koleje Nepomucenum, ana řádo é uni e zi y, dále jako mís a zah aničních eologických s udií sloužily Lo aň či Saulchoi . Součás í obno y českého ka olicismu konce 20. apočá ku 30. le byly časopisy p o eologii aducho ní ži o ypu Na hlubinu, ydá aného dominikánským řádem. P o esoři e- ologických akul dokázali přesáhnou h anice s ých akul , osobnos i jako his o ik umění Jose Cibulka, cí ke ní his o ik abyzan olog F an išek D o ník, sla is a Jose Vašica aling is a Jose Vais se ěšily značnému espek u odbo né obce. Období obno y na ušila německá okupace, ale po ní se zdálo, že oz oj ka olické eologie bude moci pok ačo a ; během álky pobý ala či po álce odešla na zah aniční s udia elmi silná gene ace alen o aných osobnos í jako Ka el V ána či Ka el Skalický. Základním předělem byl úno 1948 acelý blok komunis ických zákonů u čených kpodmanění ka olické cí k e le 1949–1950 (s o . T e e a 2000, s.21–33). Součás í opa ření komunis ického ežimu kdokonalému podmanění o ganizační s uk u y ka olické cí k e bylo z ušení olomoucké eologické akul y a šech č yřech diecézních seminářů adalších de í i řádo ých eologických učilišť, což znamenalo nap os o zá- sadní ins i ucionální ochuzení české eologie spojené se sys ema ickou adůslednou pe zekucí eologů, k eří se nemohli nadále ěno a p o esionálně plnohodno ně eologii, na ož na akademické ú o ni (přehled jedno li ých ús a ů, če ně zákonů ap ocesů s ím spojených, iz Kunš á 2009, s.788–789). P á ě na kněžských semi- nářích se p o ilo ali budoucí p o esoři p o eologické akul y, řádo í eologo é zase ořili eologickou ain elek uální eli u příslušných řádů sboha ou odbo nou apopu- la izační ak i i ou. Jedna jediná s á ní bohoslo ecká akul a sp oblema ickým kano- nickým s a usem byla yřazena ze s azku Ka lo y uni e zi y apozději,  oce 1953, přes ěho ána do Li oměřic, kde mohla pok ačo a pod s ik ním s á ním dohledem; něk eří p o esoři šak na ni odmí li nas oupi a aději se nechali penziono a , jiní jako mo alis a Ka el Kadlec či cí ke ní his o ik Jan Kapis án Vyskočil skončili e ězení.2 Na poč y s uden ů byl ynesen nume us clausus, uchazečům se kladly šemožné překážky, zneuží ala se po innos b anné služby, p o absol en y nějaké jiné ysoké školy bylo ob ížné se do kněžského semináře dos a , se s uden y laiky se nepočí alo, eologické zdělání se ka olickém p os ředí chápalo jako součás příp a y na kněž- ské po olání, přís up do kniho ny byl omezený, na íc se yjma období 1968–1970 jen elmi nedos a ečně doplňo ala. Tep e d uhé polo ině 60. le se si uace pomalu mění, ačkoli e z ahu ke ka olické cí k i p obíhalo oz olňo ání ep esí elmi poz olna. Podařilo se yjedna obno ení eologické akul y Olomouci, na obě akul y mohli nas oupi no í akade- mič í p aco níci, znichž mnozí p ošli mnohale ými žaláři. Bylo po oleno ydá ání něk e ých no ých časopisů, znichž zřejmě nej ýznamnějším byl „časopis p o eologii“ Via. Hla ním mo i em bylo přijímání impulzů koncilu, k e ý skončil, za omezené české účas i, oku 1965. Vpolo ině k ě na1968 znikl na Veleh adě p ojek Dílo koncilo é obno y, do k e ého se zapojili nejen ducho ní, ale o něž e ě ším poč u ilaici, ale ani jemu nebyla dopřána delší exis ence (s o . Cuh a 2000, s. 127–134). A - mos é a plná nadějí yznačo ala id a speci ické p ojek y, ma xis icko -křesťanský dialog (k omu s o . naposledy Landa 2017) aekumenická se kání Ji chářích. Řada 2 Medailony azákladní ži o opisná da a kjedno li ým osobnos em najde č enář pří učce Malý slo ník osobnos í českého ka olicismu 20. s ole í (Hanuš 2005). 85TOMÁŠ PETRÁČEK ka olíků byla kob odnému p ocesu p ažského ja a skep ická, ale i ak se podařilo například yda značné množs í eologické aducho ní li e a u y, k e á bude p á ě období no malizace ozhodující (s o . Pe áček 2018, s.296–308). Na d uhou s anu se poli ické u olnění kombino alo s ě šino ě elmi pozi i ně přijímaným koncilem, s ále se ješ ě mlu ilo ono ých le nicích, do cí ke ní služby adokonce ina důleži á mís a se dos á aly podně né osobnos i. NÁSTUP NORMALIZACE ADOPADY NA KATOLICKOU TEOLOGII Bohoslo ecká akul a D oule é období ydechnu í aobno y je záhy ys řídáno nás upem ep esí po in azi a mád s á ů Va ša ské smlou y. Už ok 1970 znamená ná a kpů odnímu z ahu ežimu ůči cí k ím, pokusy odialog mezi Va ikánem, ze s any ežimu spíše h ané než ážně míněné, končí bez snahy po dohodě (s o . Kaplan 2001, s.59–87). Op o i jiným zemím ýchodního bloku se nejednalo ze s any ežimu o„modus i endi“, ale o„modus mo iendi“ cí k e, posilo ání p ocesu edoucího dle předs a poli iků komunis ického ežimu kde ini i nímu konci náboženského ži o a řádu jedné či d ou gene ací. 3 Záhy dojde kzas a ení ydá ání časopisů jako Via akomezení as ik - ní kon ole šech os a ních. Nás up no malizace znamená konec obno ené akul y Olomouci, k e á mohla působi pouze le ech 1968–1974, 4 a o jen jako pobočka li oměřické bohoslo ecké akul y, nikoli jako samos a ná akul a, akže ani neměla s ého děkana, ale i ak seh ála důleži ou oli, neboť am získalo eologické zdělání přes s o ducho ních apůsobily am ýznamné osobnos i jako li e á ní his o ik Voj ěch Tkadlčík ahis o ik Bohusla Zlámal, ačkoli am byla řečeno slo y Mi osla a Kunš á a s ále na p ním mís ě kněžská o mace, nikoli sous ředěná ědecká činnos , 5 což o šem beze zby ku pla í ip o akul u li oměřickou. Zajíma é p ojek y jako dese idíl- ná Zlámalo a Pří učka českých cí ke ních dějin mohla yjí jen minimálním nákladu, plány Václa a Medka na příp a ě dějin olomoucké a cidiecéze či znik časopisu p o cí ke ní dějiny zůs aly k ůli no malizaci nenaplněny (Pojsl 2000, s. 144). Přes o díky momen u u olnění mohlo na konci 60. le do kněžského semináře ana eologickou akul u s oupi mnoho mužů, k eří před ím nemohli nebo nech ěli zdů odů s ědomí 6 nas oupi kněžskou o maci, akže se zpomalil end azan ního ubý ání eologicky zdělaných osob a a o silná gene ace pak nesla adici eologického myšlení nejen období no malizace (Pojsl 2000, s. 142). Řada osobnos í mohla na š í i zah aničí, k á ce am s udo a a á i se se zkuše- nos í západní cí k e aspolečnos i, aby se na další dese ile í s aly důleži ými nosi eli jiného ob azu, než jak o p ezen o ala komunis ická p opaganda. Další zůs ali emi- g aci, kde se ýznamně podíleli na náboženském ysílání zah aničních ádií, k e é 3 Kodbo né e lexi ý oje nábožens í ze s any ežimu době no malizace s o . Bubík 2010, s.164–172. 4 Kobno ě izPojsl 2000. 5 Přek api ě nechali dos udo a bohoslo ce přija é je s udiu, ale akul a nesměla přijíma no é (Kunš á 2009, s. 796). 6 Biskupo é pů odně zapo ěděli možnos s udia na jediné s á ní eologické akul ě Li oměřicích, což mnoho semina is ů ikandidá ů kněžs í espek o alo. 86 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU bylo pods a ným zd ojem eologického zdělá ání p o ši oké s y populace,7 ana dalších důleži ých cí ke ních a eologických ak i i ách.8 Ka olická eologie měla mezi společenskými disciplínami p i ilegium, že se od ní neočeká alo, že bude apliko a ma xis icko -leninské p incipy a ilozo ii e s é me o- dologii, maximálně se na ni z aho aly úli by boje za s ě o ý mí apodpo u meziná- odního boje dělníků za sociální sp a edlnos . Cenou za o byla o šem ješ ě adikálnější ma ginalizace a y ěsnění než 50. le ech, daná ipoklesem poč ů ěřících p ní polo ině 70. le acelko ým snížením áhy ka olické cí k e e společnos i. Jedinou ins i ucí, kde se ka olická eologie o iciálně alegálně mohla pěs o a na akademické ú o ni, byla bohoslo ecká akul a Li oměřicích. Ta p ošla ojí lnou pe sonálních změn. Nejp e  ámci p ažského ja a mohli na akul u nas oupi kněží, k eří p ošli ěznicemi ain e nacemi 50.–60. le , akže zde působily osobnos i jako Jose Z ěřina, O o Mád , Bona en u a Bouše či Ja osla Kadlec (Kunš á 2009, s. 794). P ní lna no malizačních čis ek byla dokončena do oku 1971. Podle zpomínek pamě níků byla důleži ou lnou odchodů, k e á poznamenala a mos é u na akul ě, aké a, k e á se přehnala akademickém oce 1977/1978. 9 Významným předělem byl iodchod dlou- hole ého děkana akul y a espek o ané osobnos i jak ze s any cí ke ních k uhů, ak díky s é e udici, e opskému enomé aminulos i ězně koncen ačního ábo a, no ozákonníka Jana Me ella  oce 1974 (děkanem byl od oku 1954), e s ejném oce skončil iJa osla Kadlec. Jen několik osobnos í jako undamen ální eolog a eligio- nis a Jose Kubalík abiblis a F an išek Ko alík dokázalo ud že kon inui u a ysokou ú o eň eologického myšlení. Vý oj poč ů s uden ů se k yl su olňo áním anaopak zpřísňo áním cí ke ní po- li iky komunis ického ežimu apos upující sekula izací české společnos i. Pos upně se z276 posluchačů  oce 1950 p opadl na necelou s o ku (96)  oce 1960; dno oří 65 s uden ů  oce 1965. Naopak u olnění oku 1968 při edlo do li oměřické akul y ado její olomoucké pobočky celkem 321 posluchačů, aby poče po é zno u klesl na 122 oku 1976, kde se zh uba d žel několik dalších le . Zno u se začal z eda až po oce 1985, kdy dosáhl poč u akřka d ou se (196), což po zbudilo ka dinála Tomáška kpokusům oo e ření jednání omožném zno uobno ení akul y Olomouci p o mo- a skou cí ke ní p o incii, čemuž nah á ala ipoli ika u olnění So ě ském s azu a ybízelo k omu o něž obno ené sebe ědomí českých apřede ším mo a ských aslo enských ka olíků po oce 1985 (s o . Kunš á 2009, s. 793–795). Není pochyb, že y o poč y bohoslo ců byly hluboce pod po řebami ehdejší cí k e ohledně kněžské služby e a ní sp á ě, anah á aly ak s a egii pe sonálního yhlado ění české ka- olické cí k e, k e ou komunis ický ežim zas á al. Výsledkem kombinace pe sonálních čis ek ains i ucionálních omezení byla ans- o mace akul y na neblaze p oslulou „ yšší minis an skou“, jak byla současníky přezdí ána, na akul u smalými ná oky aješ ě menšími možnos mi sku ečného s udia. Pa řily k omu zou alé ma e iální pomě y uby o ání s uden ů, absence k a- li ní, doplňo ané kniho ny, kdy si sami museli y ábě akopí o a s udijní pomůcky ask ip a. Pa řil k omu počá eční pokus ozk ácení s udia na 4 oky, k e ý byl sice záhy (1955) ácen kpě ile ému cyklu, ale za o byl na ušo án například po inným 7 Viznapř.77 dopisů poslaných Jeho Milos i 2008, s. 76. 8 Kok uhu okolo opa a Opaska s o . Placák 2020. 9 S o . ohlas např.77 dopisů poslaných Jeho Milos i, 2008, s. 17. 87TOMÁŠ PETRÁČEK pře ušením s udia, čas o k ůli plnění po inné ojenské služby, ůznými po innými b igádami zeměděls í či s a ebnic í, ideologickými školeními. P o s uden y byly zá azné ku zy ma xismu -leninismu a ědeckého a eismu, během celého s udia byl na ně y ářen ná lak, aby se ces y ke kněžs í zdali, případně přijali spolup áci skomunis ickou s á ní bezpečnos í (Balík– Hanuš 2012, s. 96–97). Obno ila se i adice pa ná od jose ínské doby, k e ou můžeme označi jako p io i u p opláno ě chápané pas o ální unkce eologie, edy dů az na p ak ické předmě y pas o ální eologie jako cí ke ní p á o yuži elné každodenní a ní p axi na úko hlubšího p oniknu í do základních eologických obo ů jako biblis ika asys ema ická eologie. V eologii se obecně nečekalo něco no ého, o působilo naopak podezřele, což předs a uje oz ěnu spo ů počá ku 20. s ole í. S uden i bohoslo í, k eří hledali inspi aci obno y soudo- bém eologickém myšlení, se zp a idla museli ob ace jinam. Teologická li e a u a aklíčo ý přínos eologii ze s any ka olického exilu Zd oje obno y eologického myšlení bylo možné nají odbo né eologické li e a uře, k e á se do Českoslo enska dos á ala ůznými ces ami ze zah aničí. Masi ně se pašo- ala přede ším německy psaná a ydá aná eologická li e a u a, době no malizace ješ ě znalos němčiny byla řadách ducho ních pomě ně čas á; na řadě a byla kdis- pozici pozo uhodná sbí ka soudobé eologické li e a u y zněmeckého p os ředí. Ale pašo ala se, přede ším díky exilo ým osobnos em, k e é působily Římě aI álii, aké ozsáhlá česky ydá aná eologická p odukce, k e á o šem s ým pů odem ijazykem byla íce dohledá ána ep esi ními o gány, abyla udíž isnazším e čem (k omu naposledy Blažek 2002, s. 129–136). Přes o přede ším komen ářo á řada spojená sedicí překladů dokumen ů d uhého a ikánského koncilu seh ála důleži ou oli p o ud žení kon ak u s ý ojem s ě o é ka olické eologie ip o oz oj las ní eologické adice.10 Li e a u y ycházelo íce, důleži é byly například snaha Ka la V ány11 u és do čes- kého jazyko ého p os ředí dílo aosobnos ancouzského ědce a eologa Teilha da de Cha din či pe sonalis ickou ilozo ii Ma ina Bube a.12 VŘímě se akademicky, přede ším na La e ánské uni e zi ě, p osadilo několik ý- znamných osobnos í, undamen ální eologo é Vladimí Boublík13 aKa el Skalický, již zmiňo aný iloso Ka el V ána ací ke ní his o ik Ja osla Polc, při kněžském semináři T iden u zase působil s a ozákonník Jose K ejčí. Vedle Boublíka dosáhl e sledo ané době nej ě šího ohlasu s ého díla zexilo ých eologů znalec křesťanského Východu apřede ším uské p a osla né adice, uzná aná au o i a obo u spi i uální eologie Tomáš Špidlík, k e ý byl později papežem Janem Pa lemII. jmeno án ka dinálem. Důleži ou oli při přenosu myšlenek a eologie českých exilo ých ka olických au o ů seh álo ysílání a ikánského ozhlasu, ale eologické impulzy se podařilo přenáše ipomocí dalšího zah aničního ysílání, přede ším případě Rádia S obodná E opa, 10 Nejdůleži ější byly komen áře č yř klíčo ých dogma ických kons i ucí, k e é přip a ili Vladimí Boublík (Boublík 1967), Ka el Skalický (Skalický 1968), Jose K ejčí (K ejčí 1971), Ja osla Polc (Polc 1981). S ůj ýznam měly ikomen áře ke koncilním dokumen ům nižšího řádu asamozřejmě samos a ná edice dokumen ů z oku 1983 češ ině (D uhý a ikánský sněm. Dokumen y. Řím 1983) ahis o ické sh nu í jednání (D uhý a ikánský sněm. Příp a a ap ůběh, Řím 1966). 11 Čas o pod pseudonymem Pa el Želi an. 12 Sh nu í díla exilo ých eologů s o . Balík– Hanuš 2012, 134–142. 13 S o . Jiří Žů ek, P olegomena kče bě Vladimí a Boublíka aanalýza s ěžejních éma jeho myšlenko ého odkazu, P aha, K ys al OP 2008. 88 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU kde se například An onín K a och il bada elsky zabý al ba okní kul u ou českých zemích (K a och il 1984, 1991). Z láš ě eologický časopis S udie, jehož ůdčí osobnos í byl Ka el Skalický, byl s ědec ím, jak se ces y české exilo é eologie, k e á dále sledo- ala endy ý oje západního eologického myšlení, ado ob anné uli y opě uza ře- ného hla ního p oudu české ka olické eologie akonze a i ních ka olíků ozcházejí (Balík– Hanuš 2012, s. 13–14, s. 85–86). Důleži é eologické p áce znikající českém p os ředí ycházely i dalších exilo ých naklada els ích (Z ěřina 1981), něk e é se dokonce dočkaly překladu do němčiny či i alš iny ap ezen o aly české eologické myšlení na e opské scéně (s o . Z ěřina 1980, Z ěřina 1978). Pokud jde o ydá ání eologických publikací, něco se podařilo i  ámci o iciálních cí ke ních s uk u . Vydá ala se Pa is ická čí anka, k e á poněkud nahodile abez odpo ídající me odologie zp os ředko á ala překlady děl au o ů křesťanského s a- o ěku, ycházely ex y kpas o ální eologii ali u gii au o ů, k eří pa řili k ežimem p o ěřeným ducho ním, zp a idla členům kněžského Mí o ého sd užení Pacem in e is, přes o lze kons a o a , že se obsahem i ozsahem jednalo opomě ně omezené počiny. Celko ě yšlo le ech 1982–1989  ámci edice Teologické s udie 37 publikací, něk e é znich se aspoň e bálně hlásili ke koncilo é inspi aci.14 Zásadní dílo li u gické e o my a eologické zdělá ání laiků Jedinou ýjimkou, o šem zásadní po ahy bylo p o edení li u gické e o my, k e é spočí alo nejen za edení ná odních jazyků do bohoslužebného p o edení.15 Bě- hem p ní polo iny 70. le se podařilo přeloži misál, b e iář adalší po řebné ex y, např.křes ní, s a ební apohřební obřady, zkoušela se no á li u gie češ ině, pos upně se překládal a ydá al mešní lekcionář, p o áděly se úp a y li u gického p os o u. Na o, ojak ozsáhlou změnu se jednalo, bylo přije í no é li u gie hladké, až nadšené, os a ně odpo ídalo na elmi s a é požada ky, k e é sahaly až do polo iny 19. s ole í aopako aly se p ní dekádě 20. s ole í či na začá ku p ní Českoslo enské epubliky. Ipočá eční jednání příslušných g émiích byla o e řená, žel snás upem no malizace se začaly ěci ace do „no málního podoby“ e snaze au o i a i ně s upo a do p ocesu příp a y ze s any něk e ých o dinářů. Ikdyž se něk eří ka olič í biblis é podíleli na dalším elkém p ojek u, jako byl „ekumenický“ překlad Bible do češ iny, p á ě p o edení li u gické e o my po s ale ích ajícím la inském i u bylo asi nej ý aznějším jedno li ým eologickým počinem no malizační epochy, k e é yža- do alo nejen li u gické, dogma ické abiblické zdělání, ale o něž elkou jazyko ou ali e á ní kul u y na s aně ů ců no ých li u gických knih. K ali a p o edení po - zo ala, jak dob é kondici byla česká ka olická eologie po d uhé s ě o é álce ačeho by mohla bý schopna, kdyby její ý oj nebyl bý al ak k u ým způsobem och omen. Teologická k ali a aod aha ů ců e o my, přes šechna omezení alimi y, k e é jim s ály ces ě na s á ní i ni ocí ke ní o ině (Bouše 2000;2009), pozi i ně o li nila podobu í y s a isíců ěřících na dlouhá dese ile í, oži ila pas o ační ae angelizační elán čás i kněží a ěřících azpomalila pos upující sekula izaci. Teologo é yloučení zo iciálních s uk u se ěno ali ilegálnímu eologickému zdělá ání přede ším laických k uhů k oužcích po českých zemích. Při om zni- 14 Soupis i ulů izBalík– Hanuš 2012, s. 112–113. 15 Kp o edení a ecepci li u gické e o my s o . Kune ka 2000, s. 148–165, H adílek 2012, s. 153–186. 89TOMÁŠ PETRÁČEK kaly s éby né eologické p áce, k e é pos ádaly sice dokonalý poznámko ý apa á ane znikaly p os ředí akademické eologie, o o íce šak byly spja y opřeny oži- o ní zkušenos a e lexi ži o a z í y s ých au o ů aok uhů, ke k e ým pa řili. Po oce 1989 ak pos upně yšly p áce Jose a Z ěřiny (Z ěřina 1992, 1994), O o Mád a či Bona en u y Boušeho. 16 Kšíření myšlenek sloužily iilegální isko iny, znichž p o eologii byl nejdůleži ější Teologický sbo ník založený oku 1978, k e ý se přejmeno al od a oky později na Teologické ex y.17 Na samo né zdělá ání nezby né k ýkonu kněžské služby, ješ ě na íc p os ředí ilegálních cí ke ních s uk u , měla silný li ajná řeholní s udia p obíhající ůznou o mou podle jedno li ých řádů ařeholí, k e é při om yuží aly pomoci ze soused- ních socialis ických zemí, kde p o icí ke ní ep ese nenabý aly ako é in enzi y; šlo oNěmeckou demok a ickou epubliku (s o . Vybí alo á 2019) či Polsko. Vlas ní eologické zdělá ání o ganizo ali an iškáni, dominikáni, salesiáni ajezui é (s o . No o ný 2007, s. 74–82). Speci ickou českou adici  eologickém zdělá ání y ářela ři cen a sk y é cí k e (Ecclesia silen ii), B no ajižní Mo a a, ýchodní Čechy aP aha, kde působilo a y os lo mnoho osobnos í důleži ých p o obno u cí k e po oce 1989. Po okupaci aná a u s alinis ů do edení komunis ické s any a ládních s uk u mnozí počí- ali sno ou masi ní lnou ep esí, k e á bude ješ ě ho ší, če ně od lékání ěřících do SSSR. P o o konali adikální k oky, například s ěcení no ých ajných biskupů akněží, a o če ně žena ých mužů anakonec dokonce ižen. Na základně in e p e a- ce z .„mexických akul “ u čených p o p onásledo ané mís ní cí k e, nímal ajně ys ěcený biskup FelixM. Da ídek u o dobu jako „kai os“, edy čas jedna , pos ou- pi e ý oji cí ke ního ži o a. Pa ná byla isnaha zmás komunis ické o gány, p o k e é byla předs a a žena ých ka olických kněží či biskupů, na ož dokonce na kněze ys ěcených žen zcela mimo jejich imaginaci. Vřadě momen ů se a o si uace s ojí p ů aznos í a adikali ou řadí k omu nejod ážnějšímu, co  é o době p os ředí ka- olické eologie e s ě o ém měří ku znikalo; dů az na ědu, seznámení se sdalšími ědními obo y acelko ě na zdělání kněží byl eno mní (Fiala– Hanuš 1994, s. 63–96). Vzhledem ksi uaci ážné pe zekuce as álé h ozbě p oz azení ain il ace ze s any komunis ické s á ní bezpečnos i bylo s udium spíše indi iduální aimp o izo ané, přes o inspi o ané k ali ními zah aničními, přede ším německými ma e iály (s o . Konzal 2010, s. 33–34). Vý oj ka olické eologie ane yuži í uniká ní české adice Vcelé ka olické cí k i nas á á e d uhé polo ině 70. a 80. le ech u či á us ace, k e ou p o ázejí ep esi ní opa ření p o i něk e ým p og esi ním eologům hla ně německém jazyko ém p os ředí (z ýznamných jmen můžeme zmíni Hanse Kün- ga, S ephan H. P ü ne a či Eugena D ewe manna, s o . Pe áček 2016, s. 191), k e é dolehly ido českých zemí, kde se například s a ší enko ský ducho ní podi uje zásahům p o i Küngo i ajednání papeže Jana Pa laII.: „Jan Pa elII. p á ě šude hlásá lidská p á a as obodu p oje u, ale a s oboda má jí jen jedním smě em? Na jedné s aně je libe álem, na d uhé s aně konze ou připomínající ink izici. Touhle 16 Cenné s ědec í přemýšlení oli u gickém sla ení přelomu 70.–80. le izBouše 2004. 17 Kčasopisům, k e é se zabý aly ka olickou eologií, izVoj ěch No o ný (No o ný 2007, s. 97-143).