Místo genderové senzitivity a nestereotypnosti ve výuce sociální práce na českých vysokých školách

Mís o gende o é senzi i i y anes e eo ypnos i e ýuce sociální p áce na českých ysokých školách Jose ošmik1 ÚVOD (ČISTĚ OSOBNÍ) Když jsem s udo al sociální p áci na ka edře sociální p áce Filozo ické akul y Uni- e zi y Ka lo y P aze (dále FF UK), ehdy se jednalo ješ ě opě ile é jednoobo o é p ezenční s udium— nas upo al jsem  oce 2000— byl součás í s udijního plánu předmě : „Sociální p oblémy zaspek u gende — discipliná ní pohledy“. Ten o ku z, jakkoli byl ehdy ješ ě koncepčně pomě ně „neuko ený“, jak os a ně implikuje do u či é mí y ijeho náze , aneexis o alo p o něj češ ině dos a ečné pensum odbo né li e a u y, měl p o mé další odbo né směřo ání ap o ilo ání sociální p áci nemalý ýznam. Nic z oho jsem ehdy samozřejmě ani zdaleka ne ušil, a o ješ ě ani době po jeho absol o ání. Byl o ozhodně běh na delší ať. D ousemes ální po inný předmě ehdy edla (spoluzaklada elka ka ed y) Jiřina Šiklo á. Vp ním semes u nám Pe Pa lík přednášel základy gende o ých s udií, e d uhém pak na ázala Ji- řina Šiklo á ajejí hos é, k eří snámi ho ořili již na ozličná ak uální éma a p á ě ou o pe spek i ou. Již řadu le se en o ku z na u edeném p aco iš i neučí ačas o si říkám, zda o není škoda. Rozhodně nelze říci, že by jeho zaměření bylo méně ele- an ní či po řebné než před le y anabídka k ali ních publikací je dnes naš ěs í dos a- ečně ši oká, aby s udující obo u sociální p áce měli zčeho ycháze ače pa . Jis ě, s udium je dnes jis ě „o e řenější“ než před le y, exis uje ši ší možnos ý- bě u oli elných předmě ů, řeba izjiných ka ede či ús a ů, anebo dokonce akul . Přes o se domní ám, že u či é „ edení“ s udujících jejich p o esní o ien aci je mnohdy po řeba, p o ože ne každý s uden či s uden ka s upuje do obo u sdos a- ečnou předs a ou o om, co chce či bude obo u „děla “. Anaopak ipři jasné s upní p o ilaci je namís ě u ažo a o ozšiřo ání si pohledu ain eg o ání jiných hledisek, ím spíše, jde-li o éma na olik p ůřezo é, jako je gende o ý ozmě sociální p áce apomáhajících p o esí ůbec. Samozřejmě, je o dáno ipe sonálním složením pří- slušného akademického p aco iš ě a ím, co mohou jedno li í yučující „nabídnou “ nad ámec klasické předmě o é skladby. Ve ýše nas íněném případě je si uace spe- ci ická i  om, že socioložka Jiřina Šiklo á s ála nejen uz odu ka ed y sociální p áce FF UK, nýb ž aké o ganizace Gende S udies, apo oce 1990 byla jednou zp ních, jež  uzemském p os o u usilo ala oza edení ýuky gende o ých s udií na uni- e zi ní ú o ni, p imá ně o edy byla Filozo ická akul a. Ap á ě  ámci ka ed y sociální p áce FF UK zniklo dodnes exis ující Cen um gende o ých s udií2, k e é 1 Uni e zi a Ka lo a, Fakul a humani ních s udií 2 Viz webo é s ánky Cen a gende o ých s udií FF UK: h p://gende . .cuni.cz/ OPEN ACCESS JOSEF OŠMIK 51 na azo alo na pedagogickou činnos nezisko é o ganizace Gende S udies3 ( ehdy nadace, dnes obecně p ospěné společnos i), níž již několik le p o esně působím. Výuka předmě u zaměřeného na gende o é sou islos i sociálních p oblémů edy měla na ka edře sociální p áce FF UK ši ší his o icko-koncepční kono ace, k e é ne- jsou současnos i již na olik ak uální, jelikož ýuka gende o ých s udií exis uje jako samos a ný obo na jiných p aco iš ích— kon ex u Uni e zi y Ka lo y jde oFakul u humani ních s udií (s o .Pa lík 2019). Adílčí předmě y zaměřené na gende o é sou- islos i jsou íce či méně in eg o ány do ýuky ijiných obo ů. Není edy jis ě řeba lpě na něčem jen zdů odu adice ahis o icky podmíněné azby na dané p aco iš ě, ale spíš se p á , zda absence ako ého předmě u nabídce s udia není na škodu odbo né příp a y budoucích sociálních p aco níků ap aco nic na ysokoškolské ú o ni. Ikdyž současně pla í, že ka ed a sociální p áce FF UK se posledních le ech ubí á ces- ou čleňo ání gende o é op iky ido dalších předmě ů, jakými jsou zejména „Lidská p á a kon ex u sociální p áce“ anebo „Disk iminace ap á o na o né zacházení“. Je edy aké o ázkou, k e ý z ěch o přís upů je ím sp á ným, e ek i ním anásle- do áníhodným. Ten, k e ý koncen uje ýuku é o p oblema iky do jednoho ku zu, anebo en, k e ý ji pojímá jako ho izon ální éma, jímž e sku ečnos i aké je? VÝUKA GENDEROVÝCH SPECIFIK SOCIÁLNÍ PRÁCE— ANO, NEBO NE? Jsem oho názo u, že gende o é ozmě y sociální p áce oří pods a nou součás iden i y oho o obo u, anebo by oři měly. Voblas i eo ie, ýzkumných s udií i ůz- ných přehledo ých p ací již exis uje řada podně ných zd ojů uzemské p o enience (Slo ensko ne yjímaje), k e é by měly bý e ě ší in enzi ě zohledněny e ýuce budoucí gene ace sociálních p aco níků ap aco nic. Mám zde na mysli p áce au o- ek, jakými jsou Radka Janebo á, Monika Bosá, Jana Benešo á či Ba bo a Gřundělo á, ši ším kon ex u např.iRadka Dudo á, Ja osla a Hasmano á Me hánko á, Lucie Vido ićo á, Ľubica Kobo á, ale izmiňo aná Jiřina Šiklo á amnohé (aněk eří) další. Nabídka cizojazyčných i ulů je pak  om o smě u samozřejmě mnohem ši ší— explici ně si do oluji odkáza na elmi k ali ní kolek i ní publikaci Teaching Gen- de in Social Wo k (Leskošek 2009), k e á je zda ma ke s ažení na in e ne u (odkaz je kdispozici zá ě ečném seznamu použi é li e a u y). Odů odech po řebnos i gende o ě senzi i ního přís upu sociální p áci jsem měl možnos s učně e e o a na odbo ném semináři, k e ý na začá ku akademic- kého oku 2019/20 pořádala ka ed a sociální p áce Filozo ické akul y UK P aze ( iz Vodáčko á 2020). Pokusil jsem se zde ymezi s učný p aco ní model gende o é pe spek i y sociální p áci, a o sk ze ři zájemně p o ázané oblas i, k e ými jsou ( iz aké níže u edení g a ): — péče asociální p áce jako ( eminizo aná) oblas /p o ese, — pozice sociálních p aco nic ap aco níků  ýmu ao ganizaci, — přís up ke klien ům aklien kám  ámci p o esionální pomoci či z ahu. 3 Viz his o ie o ganizace na webo é s ánce Gende S udies, o.p.s.: h ps://gende s udies. cz/gende -s udies/his o ie.sh ml?x=237046 OPEN ACCESS 52 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 Nas ínil jsem sku ečnos , jak s e eo ypní spojo ání žen spéčí a„ideálními předpo- klady“ kní předu čuje azá o eň omezuje jejich p o esní olby, což pla í zopačného úhlu pohledu iomužích, jelikož i p o změnu nebý ají adičně chápáni jako hodní adep i p o pomáhající p o ese apůsobení nich je unich mnohdy po ažo áno za p o- je u či é změkčilos i, j.nenaplnění ob yklých cha ak e is ik maskulini y. I o lo- gicky omezuje jejich ka ié ní směřo ání. Ta o disk epance zapojení žen amužů do sociální p áce se následně p oje uje dalších oblas ech, jako je mj.upla nění žen e edoucích pozicích, jelikož i  z . eminizo aných p o esích pla í, že ženy zas á ají pře ážně řado é pozice o ganizaci, za ímco muži, byť jich je obo u p ocen uálně méně, dosahují čas ěji na pozice edoucí amanaže ské. To je způsobeno nejen eno- ménem z .skleněného ý ahu případě mužů, ale aké skleněného s opu užen— en se p oje uje i  om, že ani sociální p áci není ždy dos a ečně pama o áno na slaďo ání osobních, odinných ap aco ních po innos í, což si uaci, kdy ženy zas á- ají ě šinu domácích p ací apéče odě i adalší po řebné osoby, znamená jejich ne- přímé zne ýhodnění. Samozřejmě ani pomáhající p o ese nejsou p os y dalších je ů, jako jsou ozdíly odměňo ání žen amužů či ůzné o my nega i ního cho ání na p aco iš i, če ně (sexuálního) ob ěžo ání. Ten o ozmě se pa ně eplikuje i pří- s upu ke klien ům aklien kám. Ikdyž ČR za ím nemáme  om o smě u dos a ek empi ických da přímo zp axe sociální p áce aslužeb, ukazuje se, že p o esionální pomáhající někdy přis upují odlišně ke s ým klien ům aklien kám p á ě zá is- los i na jejich pohla í/gende u, a o i am, kde ako á di e enciace není opods a něná. Může se o p oje o a např. ozdílnými o mami pomoci, k e é jsou nabízeny klien- ům aklien kám p á ě zá islos i na jejich pohla í, či jejich načaso áním, neboť ina- bídka pomoci je spja a sněk e ými gene alizo anými předs a ami o om, jaké jsou „ ypicky“ ženské či mužské po řeby, nímání, emoce, cho ání, činnos i či p o ese. Ukazuje se ak iodlišná dynamika z ahu pomáhající— klien /ka p á ě zá islos i na pohla í/gende u obou jmeno aných (Vošmik in Vodáčko á 2020). OPEN ACCESS JOSEF OŠMIK 53 Zas á ám udíž s ano isko, že z láš ní pozo nos by měla bý ěno ána příp a ě budoucích sociálních p aco níků ap aco nic, p á ě pokud jde ogende o ý ozmě aspeci ika p o esionální p áce sklien elou. Jedná se ak p imá ně o eo ie ame ody sociální p áce, ať už jde oobecné či speciální po adens í, k izo ou in e enci či sys- ema ič ější spolup áci např. podobě psycho e apie, ikdyž  om o ohledu se již dos á áme mimo ámec ysokoškolské ýuky asměřujeme spíše knáplni několika- le ých e apeu ických ýc iků  ůzných smě ech, če ně sebezkušenos ní složky. P os ě šude (anejen) am, kde oz íjíme kompe ence p o esionálních pomáhajících smě em kpřímé klien ské p áci, je řeba ěno a z láš ní pozo nos k i ičnos i, e- lexi i ě apozi i nímu o li ňo ání izika konze ace las ních s e eo ypů asche- ma ičnos i  om, jaký/á je sp á ný/á muž či žena (anebo jiná osoba), jaké mají mí las nos i, jakým ak i i ám se mají ěno a , jaké ole, p o ese aži o ní ces y jsou p o ně hodné apod. Jakékoli s zo ání zaži ých zo ců, jež pos ádají smysluplný základ, byť čas o zcela ne ědomé azdánli ě „ne inné“, může e s ém důsledku és kupe ňo ání igidních společenských no em aposilo a s a us quo. To e s ém dů- sledku znamená pa icipaci na exis enci či dokonce dalším oz oji pa ia chálních společenských s uk u (moci). Na ú o ni „každodenního ži o a“ o pak přináší ome- zo ání p os o u s obodné olby každého člo ěka, edy iklien ů aklien ek sociálních p aco nic ip aco níků. Je edy zapo řebí uči pomáhající „p ocesní sebe e lexi“ oho, co konají, říkají a řeba imimoslo ně s zují, nebo naopak zamí ají. Zejména sys emický přís up ak i ická sociální p áce jsou s ím o náhledem elmi dobře p opoji elné. Anejedná se žádném případě pouze opřímou případo ou p áci, ale aké ši ší koncepční sociální p áci ajejí mezzo- amak op axi. I ozličné dokumen y ame o- dické ma e iály up a ující man inely sociální p áce p axi mohou obsaho a něk e é igidní au oma ismy či jejich sedimen y, jež mohou bý e s ém důsledku omezující či zne ýhodňující na podkladě gende u nebo ijiných k i é ií, jako je odičo s í, ěk, zd a o ní s a , pů od amnohé jiné— namís ě je p o o z .in e sekcionalní přís up, k e ý nezohledňuje pouze speci ika mužského/ženského (či jiného) pohla í/gen- de u, ale idalších cha ak e is ik, k e é e s ém důsledku y áří k ali a i ně zcela s éby nou si uaci. Tz .gende mains eaming je edy elmi dobře upla ni elným p incipem i p axi sociální p áce apoli iky. To o pomě ně nejasné souslo í e sku ečnos i označuje elmi jednoduchou myšlenku (o o šak hůře apliko a elnou): e šem, co děláme, bychom měli současně z ažo a speci ické důsledky adopady na ženy amuže. Poja o šířeji, přemýšle odopadu na eálné yzické osoby. Současně o znamená neuchylo- a se knějakému o malismu podobě „odšk á ání“ si okének, ať už eálných či imaginá ních, ale op a du p ůběžné k i ické u ažo ání o om, co obnáší naše „dobře ap o esionálně“ míněné k oky adopo učení.4 Učení se gende o é ci li os i, nejen sociální p áci, je sku ečně dlouhole ým (dos možná celoži o ním), p ocesem, jehož základním předpokladem je „ch í “ idě sk ze 4 Pokud jde ome odu gende mains eamingu ajeho upla nění, můžeme odkáza na šířeji yuži elnou Me odiku hodnocení dopadů na o nos žen amužů p o ma e iály předklá- dané ládě ČR, k e á je dos upná online zde: h ps://www. lada.cz/asse s/ppo / o ne-p i- lezi os i-zen-a-muzu/dokumen y/Me odika-PO-OPONENTURE.pd . OPEN ACCESS 54 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 las ní schéma ické azjednodušující zo ce, k e ými nahlížíme s ě kolem sebe alidi něm. Současně je po řeba u o senzi i i u dále oz íje ap ohlubo a sk ze zdě- lá ání se ap ak ické zkušenos i zp axe. Velmi zjednodušeně en o p oces zob azuje následující g a . NEJEN „SYSTEMIKA“ Sys emický přís up pa ří posledních le ech— asnad už idekádách— mezi s ěžejní eo ie sociální p áce, jež se unás yuží ají. Někdy by se sko o mohlo zdá , jako by jiná eo ie sociální p áce ani neexis o ala. Přes o isys emika na áží na něk e é limi y s é aplikace, zejména am, kde má sociální p áce cha ak e sociálně p á ní och any (nejen dě í) a ýkonu p o ese „zmoci eřejné“ e s á ní či eřejné s éře. Nejen zde se s á á oddělení pomoci, kon oly a ýkonu moci ěcí íce než s ízelnou. Jsem šak názo u, že ani am, kde je sys emický přís up obecně elmi dobře apli- ko a elný, není „ šespásný“, pakliže nemají sociální p aco níci ap aco nice dos a- ečný náhled na s oje las ní předsudky aau oma ismy u ažo ání ahodnocení d uhých. Můžeme se s ok á snaži s é klien y aklien ky maximálně přijíma ane- omezo a , nýb ž podpo o a jejich ži o ních olbách aočeká áních. Pokud je ale naše cho ání ajednání ne e lek o ané a řeba isilně de e mino áno igidními způ- soby nahlížení oho, co by ženy/muži měli aneměli…, pak z é o ces y nu ně scházíme a e jménu „ ungo ání e společnos i“ sklouzá áme kposilo ání sociální kon o mi y řeba i am, kde není namís ě. Je o obdobné jako případě e apeu ické p áce— předpokladem jejího ýkonu je zp a idla sebezkušenos ní ýc ik, ať už in eg o aný do samo né příp a y daném smě u, anebo oddělená „p e ek izi a“. Ani sys emický přís up není dos dobře e- álný, není-li současně spojen se získáním kon inuálního ap ohlubujícího se náhledu na o ázky las ních předpoja os í ak i ickým přís upem kjejich indi iduálnímu, p o esnímu icelospolečenskému zpochybňo ání adekons ukci. Názo , že gende o á speci ika e ýuce sociální p áce jsou edundan ní, jelikož jsou „suplo ána“ jiných předmě ech, ypicky  eo ii ame odách sociální p áce, od ozených od sys emického přís upu, nesdílím. Už p o o, že sku ečně k i ická či gende o ě ci li á sociální p áce jsou p axi našeho obo u našich končinách za ím op a du spíše popelkou anebo eo e ickou možnos í, spíše než p ak iko aných pří- s upem každodenní p áci. Anebo ne? Gende o á ci li os Gende mains eaming Vzdělá ání, oz oj, zkušenos i „Ch í idě “ sk z ( las ní) předsudky OPEN ACCESS JOSEF OŠMIK 55 MINIMÁLNÍ STANDARDY SOCIÁLNÍ PRÁCE Jes liže nahlédneme op ikou éma u oho o příspě ku do Minimálního s anda du zdělá ání sociální p áci (dále jen „Minimální s anda d“), e e zi ak ualizo ané k14.11.20195, zjis íme elmi snadno, že pojem „gende “ zde má s é mís o, a o p in- cipálně e d ojím ýznamu. Ve ě šině případů, pokud jde opouži ou e minologii a ys ě lení uži í z .gene ického maskulina (absol en , sociální p aco ník, klien ) ip o osoby d uhého gende u/pohla í, a o podobě poznámek pod ča ou. Méně již idíme en o ozmě samo né obsaho é čás i dokumen u, pa iích pojedná ajících ojedno li ých předmě ech či předmě o ých skupinách. Konk é ně se sním se ká áme ano aci d ou předmě ů, k e ými jsou „ú od do sociologické eo ie“ a„psychologie sociální p áci“. Vpřípadě ú odu do sociologické eo ie je čás i snáz em cílo é znalos i (kompe ence) o o us ano ení: „pohla í asexuali a, iden i a asexuali a, ne o nos zhlediska pohla í, gende — ženská amužská s udia, zd a í anemoc, p oblema ika s á nu í, sm .“ Pokud jde oku z psychologie so- ciální p áci, pak je ods a ci „s uden /ka umí (do ednos i)“ napsáno k omě jiného: „zohledňo a sou islos i če ně kon ex ů ý ojo ého, gende o ého akul u ního při popisu odchylek od no my.“ V ex u nalezneme ipříbuzné e míny disk iminace, di e zi a apředsudky, ale např.odkaz na eminismus nebo eminis ické eo ie, me ody apod. bychom zde hle- dali zby ečně. Samozřejmě nelze od dokumen u, k e ý má uko o a základní požada ky na zdělá ání sociálních p aco níků ap aco nic ČR, očeká a úplné ade ailní zah - nu í eške ých éma ao ázek, přes o se domní ám, že a o složka p o esionální pří- p a y by si zde zasloužila posílení, a o i předmě u eo ie ame ody sociální p áce, k e ý lze zjis ého úhlu pohledu po ažo a za klíčo ý. Kdybychom o iž ycházeli čis ě zpožada ků oho o minimálního s anda du, bylo by možné „gende o á éma a“ sociální p áci pojmou op a du elmi s učně aok ajo ě  ámci sociologie apsy- chologie, obecněji pak i  ámci u edených eo ií ame od či menšino ých skupin aněk e ých dalších. Pla í o, ikdyž přihlédneme ke sku ečnos i, že Minimální s anda d pok ý á sku- ečně „minimum“, jež by mělo bý obsahem říle ého s udia na azujícího na získání ma u i ního ys ědčení, j.ek i alen u yšší odbo ného anebo ysokoškolského ba- kalářského zdělání. Za zmínku s ojí isku ečnos , že koncep gende u je  om o dokumen u použí- án pře ážně dicho omicky (muži/ženy), což je šak, jakkoli je o pomě ně obecný neš a , nepřesné, jelikož gende je ka ego ie elmi ši oká aze s é po ahy nebiná ní. Nelze ji edy opsa odkazem na ženy amuže, sociální p aco níky ap aco nice, klien y aklien ky apod. jako synonymum. 5 Dos upné zde: h ps://www.as sp.o g/s anda dy/. OPEN ACCESS 56 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 PRAXE NA VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Pokusme se šak pos oupi dále azaměři se alespoň na něk e é s udijní plány6 obo u sociální p áce na českých ysokých školách. Již le mý pohled ukazuje na odlišnou p axi oho, jak je ýuka oho o „ éma u“ koncipo ána, azda je ýslo ně in eg o ána do předmě o é skladby. Vycházíme zde samozřejmě zplánů, k e é jsou obecně do- s upné na in e ne u, ideálně kombinaci se sylaby jedno li ých předmě ů. Pokud jde opředmě y, jež se explici ně zaměřují na gende o ou p oblema iku, azp a idla uží ají náz u i en o e mín, pak je nacházíme zejména na ěch o uni- e zi ních p aco iš ích, yučujících obo sociální p áce ( abecedním pořadí): — Fakul a sociálních s udií Masa yko y uni e zi y (dále FSS MU) — Fakul a sociálních s udií Os a ské uni e zi y (FSS OU) — Filozo ická akul a Uni e zi y H adec K álo é (FF UHK) — Husi ská eologická akul a Uni e zi y Ka lo y (HTF UK) Nabízené předmě y ajejich bližší cha ak e is iky:7 P aco iš ěNáze předmě u S upeň s udia Cha ak e předmě u Rozsah ýuky A es ace FSS MU Gende Pe spec i es in Social Wo k P ac ice NMg . po inně oli elný 1/1 zkouška FSS OU Gende o ě senzi i ní přís upy sociální p áci s odinou NMg . po inně oli elný 1/1 zápoče FF UHK Gende asociální p áce NMg . po inně oli elný 0/2 zápoče HTF UK Gende sociální p áci NMg . po inně oli elný 0/1 zápoče Z oho o přehledu můžeme y odi něk e é elemen á ní zá ě y, k e é jsou šak ome- zené sohledem na ozsah „ zo ku“ sledo aných škol, esp.dohledaných předmě ů (n = 4). Můžeme edy kons a o a , že: 6 P imá ním zámě em bylo analyzo a s udijní plány šech škol, k e é ealizují ysoko- školskou ýuku obo u sociální p áce ( j.od bakalářského s upně případně ýše) ČR, a šak zhledem ke komplikacím, k e é byly spojeny sjejich dohledá áním, jsem se na- konec zaměřil na ok uh z . eřejných ysokých škol. Předmě em analýzy nebyly ani s u- dijní plány yšších odbo ných škol (VOŠ), a o ani případě, že mohou něk e ých pří- padech udělo a bakalářský i ul. Ty o údaje ak mají spíše ilus a i ní než yče pá ající cha ak e . 7 Sylaby ěch o předmě ů jsou dos upné online na webo ých s ánkách příslušných uni e - zi či akul , k e é zajišťují jejich ýuku ( iz seznam použi é li e a u y). Mohou současně slouži jako zd oj in o mací ainspi ace ohledně zaměření předmě ů, jejich koncipo ání, dopo učené li e a u y apod. OPEN ACCESS JOSEF OŠMIK 57 — šechny y o předmě y jsou nabízeny  ámci na azujícího magis e ského s udia (NMg .), — mají cha ak e předmě u po inně oli elného a — až na jeden případ jsou a es o ány na základě zápoč u, — ozsah je zp a idla koncen o án do jednoho semes u objemu 2 hodin p e- zenční ýdenní ýuky— s ýjimkou HTF UK, kde je ozsah nižší (1 hodina), — předmě je koncipo án e d ou případech jako kombinace přednášky ac ičení (1/1), e d ou případech má čis ě cha ak e c ičení či semináře sdo ací 0/1 či 0/2, — předmě y jsou s ým zaměřením spíše obecně pok ý ající éma, pouze případě FSS OU se zaměřuje na p áci s odinou, což odpo ídá speci ickému zaměření na- azujícího magis e ského s udia obo u sociální p áce. Ten o způsob náhledu aná azné in e p e ace na áží ina jis á omezení. Nabídka kon- k é ního předmě u, jenž se zaměřuje na gende o é sou islos i sociální p áce, ješ ě neznamená, že ako á ýuka je nu ně k ali nější či e ek i nější než a, kde ako ý ku z neexis uje ajedno li á éma a jsou zajišťo ána p os řednic ím dílčích ku zů, a edy p ůběžně anikoli „koncen o aně“. Oba přís upy edy jis ě mají s é přednos i ipo enciální izika. Ipři náhledu do s udijních plánů, kde chybí předmě cílený ý- slo ně na gende o ou p oblema iku, o iž zp a idla nacházíme jiný/é, kde ji lze ales- poň obecných kon u ách „ uši “. Významnou ne ýhodou si uaci, kdy neexis uje speciální ku z či předmě zamě- řený na o né příleži os i agende o ě neza ížený přís up sociální p áci, ale idím  om, že yžaduje e ě ším poč u k ali iko ané pedagogy apedagožky, k eří dokáží k ěm o o ázkám senzi i ně asoučasně undo aně přis upo a . Jinak o iž h ozí, že model ýuky nekoncen o ané do jednoho ku zu bude e s ém poje í ni řně p o- ichůdný (jinými slo y: příbuzná éma a yučuje íce o pedagogů apedagožek, ale s ými ýchodisky p incipiálně zcela odlišně), a e s ém důsledku edy esencialis- ický aposilující exis ující s e eo ypy, namís o jejich p oblema izace anabou á ání scílem ozšiřo ání možnos í olby asměřo ání ži o a každého člo ěka. Zařazení ku zu, jenž se cíleně ěnuje gende o ým aspek ům, speci ikům či é- ma ům, do předmě o é sklady, je ak logicky jen jakýmsi mak opohledem na o, do jaké mí y je a o op ika do odbo né příp a y sociálních p aco nic ap aco níků sku ečně in eg o ána. Je o spíše jakýsi předběžný předpoklad, y ýčení éma u „před zá o ku“, symbolické (asnad i eálné) uznání jeho ýznamu ado značné mí y ip io i izace. A šak p o sku ečně undo ané zá ě y z oho pohledu by bylo nezby né analyzo a nejen eške é s udijní plány, nýb ž aké sylaby apodklady jedno li ých předmě ů a konečném důsledku hodno i i ealizaci jejich ýuky— minimálně zpohledu yučujících as udujících asohledem na p ůběh i ýs upy/ ýsledky, což je již elmi komplexní aambiciózní ýzkumný zámě . Nikoli šak ne eálný. Výzkumné pole „zamlžuje“ ip os á zkušenos , že sch álené s udijní plány jsou doplňo ány o oli elné či po inně oli elné předmě y nad jejich ámec. Jsou e lexí odbo ného zaměření daného p aco iš ě, ak uální skladby pedagogického sbo u, sou- dobých ýzkumných ak i i , ealizo aných p ojek ů ispolup áce sjinými p aco iš i. Na íc objemu oli elného penza k edi ů si může s udující čas o ybí a ipředmě y zjiných p aco išť, čas o ijiných akul , akže ýsledný p o il zpohledu absol o a- OPEN ACCESS 58 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 ných ku zů není iden ický. Anení o samozřejmě ani žádoucí sohledem na p o esní aspi aci jedno li ých s uden ek as uden ů. Exis uje edy řada ak o ů, ěch jednoduše sledo a elných, i ěch, k e á zá isí přede ším na osobnos ním nas a ení jedno li ých ak é ů aak é ek, zejména zřad edení jedno li ých škol ip aco išť apedagogických p aco níků ap aco nic. Nemusí šak bý ždy jen o ganizačním či echnicis ním yjádřením po řeby zajiš ění u či- ého zdělá acího obsahu, ale mohou bý hodnoceny ain e p e o ány p á ě ijako ukaza ele oho, do jaké mí y je u či é o ázce  ámci s udia ěno ána pozo nos adů- leži os . Způsob zajiš ění ýuky, objem času, o má ýuky, s ano ené po innos i, a es o ání ipoče k edi ů jsou okolnos i, jež mají ýznamnou ypo ídající hodno u. MOŽNOSTI Je edy o ázkou, zda by ýuka gende o é neza íženos i, ideálně o mulo áno pozi- i ně jako ci li os i, měla bý součás í ýuky jiných předmě ů, anebo exis o a jako ku z(y) sui gene is. Odpo ěď je podle mého názo u: ano, ano (aano). Rozhodně je nezby né, aby o nos příleži os í aak i ní ods aňo ání předsudků šeho d uhu bylo a) in eg ální součás í ýuky p ak icky šech předmě ů, jelikož se do nich p olíná jako sku ečně p ůřezo ý p incip. Současně jsem názo u, že b) je le- gi imní z ažo a explici ní posílení é o ema iky e ýuce am, kde je o z láš ě po- řeba ( eo ie sociální p áce, me ody sociální p áce, lidská p á a, řízení sociální p áce, sociální poli ika, popř.  ámci „ú odů“ do sociologie, psychologie či p á a aj.). Na- konec je šak řeba espek o a , že c) dynamika gende o ých z ahů asou islos í je speci ická anese ssebou řadu o ázek, jež by měly bý zah nu y do samos a né ýuky. „Společně“ asoučasně „z lášť“ je ces a, jak e ek i ně e lek o a gende o ou op- iku  eo ii ip axi sociální p áce. Už p o o, že samozřejmě ne každý yučující se ím o zaměřením zaobí á azčis ě p agma ického hlediska je o ces a, jak o o analy- ické hledisko s udujícím „alespoň nějak předa “. Spoléhání se, že je s ejně pří omno šude (aje ak pojímáno i e ýuce), anebo že se mu ěnujeme samos a ném ku zu, může e ýsledku směřo a kalibismu a yjí nap ázdno. Na y o poněkud p oble- ma ické p ak ické aspek y ýuky „gende u“ sociální p áci je os a ně upozo ňo áno i meziná odním kon ex u (např.McPhail 2008). Naopak na nu nos zohledňo ání ná odních ilokálních speci ik a eálií při ýuce gende o ých aspek ů sociální p áce upozo ňuje Scou ield (2006). Vkaždém případě exis uje řada éma , jež jsou, nazí ána-li gende o ou op i- kou, na olik s éby ná, že si podle mého mínění zasluhují sku ečně koncen o anou a ni řně ná aznou akonzis en ní logiku ýkladu, k e ou model „ ozp ýlené ýuky“ ěch o je ů nemůže dos dobře posky nou . T ou ám si říci, že jsou o k omě o ázek uni e zálních ap ůřezo ých zejména a o éma a (je možné dále je členi do čás i obecné aspeciální):8 8 S o .např. aké: Janebo á, R.: Gende asociální p áce. Uni e zi a H adec K álo é, . neu e- den. Dos upné ke s ažení zde: h ps://www19.uhk.cz/cs-CZ/USP/Oddeleni/Oddeleni-so- cialni-p ace/S udijni-podklady.aspx. OPEN ACCESS