Vančura a ještě jednou Vančura

Vanču a aješ ě jednou Vanču a Jiří Holý Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky [email p o ec ed] Vposledních d ou le ech kpoče né li e a uře oVladisla u Vanču o i přibyly d ě no é české knihy. His o ik Pe Kou a ydal publikaci Vladisla Vanču a anacismus, o jsou hluboké p o iklady (2022) ali e á ní ědec Pe Málek je edi o em akomen á o em Č ení oVladisla u Vanču o i (2023), dalšího s azku záslužné řady, k e ou přip a uje Ins i u p o s udium li e a u y. Obě knihy s ojí za pozo nos . Náze Kou o y publikace ci uje slo a Jose a Kodíčka p onesená na eče u PEN klubu Londýně če nu 1942, k á ce po Vanču o ě pop a ě. Veče byl uspořádán jako yzna kuc ění jeho pamá ky. Kou o a kniha se sous řeďuje na d ě éma a, jed- nak na Vanču o u činnos p o inacis ickém odboji azad uhé na o, co se nazý á „d uhý ži o “, edy ohlas díla ap oměňující se kul u ní ob az osobnos i. Ikdyž je p ní čás ý azně k a ší (55 s an p o i přibližně 140 s anám čás i d uhé) a ěnuje se íce his o ickým než li e á ním sou islos em, připadá mi, aspoň zpe spek i y bá- dání oVanču o i, ýznamnější. Ve s opách his o iků F an iška Janáčka aAleny Háj- ko é s udo al Kou a dobo é dokumen y, zejména p o okoly z ýslechů na ges apu. To ho při edlo kop a ě ado aného ob azu zá ě u ži o a oho o spiso a ele. Bada elé ( če ně mě) přejímali au o i a i ní hlasy několika Vanču o ých přá el aspolup aco - níků, k eří líčili zá ažnos jeho ilegální p áce, mučení při ýsleších na ges apu ajeho s a ečnos . Například ře í díl ele izní sé ie Te ezy B dečko é aRobe a Sedláčka Bohéma (2017) předs a il scénu, kdy je he ec Zdeněk Š ěpánek od eden na ges apo a idí am zbi ého azk a eného Vanču u. Vpozdější scéně éhož dílu je Vanču a spolu sdalším odbojářem zas řelen Kobylisích. Před pop a ou odmí ne pásku na oči ach a ně se pokřižuje. Ješ ě 1.6.2022 u ádějí Lido é no iny ý očí Vanču o y sm i i ulkem „Za čení pě áno, pak ýslech amučení“. Předs a a Vanču y jako mučedníka zapadá do ado ané řady české ma y ologie, jakési obce našich s a ých, od kníže e Václa a po Václa a Ha la. Pe Kou a píše, že se zacho al jediný dokumen zVanču o ých ýslechů z15.5.1942. Zněho yplý á, že spiso a el nebyl ys a en yzickému násilí. Jeho y- še řo a el Alois Ho nische měl dok o á p á na německé uni e zi ě, uměl česky apa řil kin eligen ním úředníkům ges apa. Je p a děpodobné, že Vanču u už zno u ne yslýchali aže byl pop a en hla ně p o o, že byl známou osobnos í: „[…] o, co při edlo Vladisla a Vanču u před pop a čí če u, nebyla jeho činnos odboji […], ale jeho p oslulos “ (s.76). P o o byl o iciální zp á ě ČTK z1.če na 1942 u eden mezi OPEN ACCESS 204 SLOVO A SMYSL 44 27 pop a enými na p ním mís ě (maně o připomíná 27 pop a ených na S a oměs - ském náměs í če nu 1621, kdy byli jako p ní sťa i Jáchym Ondřej Šlik aVácla Budo ec). Kou a u ádí: „Pop a a Vladisla a Vanču y e iden ně splnila o, co od ní nacis ič í předs a i elé očeká ali— české společnos i y olala zděšení as ach“ (s.71). To odpo ídá ihlasům po álce, shodujícím se  om, že ou o sm í měla bý exemplá ně zasažena česká kul u a. K omě knize u edených příkladů lze jmeno a blízkého pří ele Jana Mukařo ského, k e ý se bál ucho á a ipouhé dopisy od Van- ču y; nejp e je zakopal na zah adě apo om spálil. Scéna, níž se Vanču a před pop a ou křižuje, se nepochybně inspi uje dopisem Bedřicha Fučíka Janu Čepo i. Vněm Fučík píše, že ěří, že Vanču a poslední ch ílí před sm í zahlédl nebe audělal kříž. Nejsem si šak jis ý, při ší úc ě kFučíko i, zda nepřizpůsobuje Vanču u kob azu s ému, jako o činil řeba Jakub Deml sBřezinou. Spi i uální ozmě e Vanču o ě díle nespo ně exis uje, ý azné jsou řeba apokalyp- ické ob azy dílech zd acá ých le (jsou o ob azy nejen zániku, ale biblickém smy- slu isoudu ano ého ěku). Vladisla Vanču a pocházel ze s a é českob a ské odiny, což jis ě zanechalo s opy na jeho men ali ě i době, kdy byl přes ědčeným komunis ou. Mezi předky Vanču ů byli ajní e angelíci zdoby eka olizace (jednoho znich zob a- zil Jiří Mahen, Vanču ů b a anec zd uhého kolena, e hře M é moře). V odině se p a idelně če la K alická bible, což poznamenalo Vanču o u li e á ní s ylizaci (píše o om např. dopise Adol u Veselému  oce 1925). Myslím, že pokud Vladisla Vanču a před pop a ou nějakým způsobem e lek o al křesťans í (což ne íme auž se ěžko do- z íme), byla o e angelická í a jeho předků, ane ka olický li u gický úkon křižo ání. Obecně se domní ám, že Vanču a ne nímal anscendenci jako směřo ání k yššímu řádu jakož o konečnému smyslu, ale spíše jako o e řenos lidského ědomí ůči las - ním oři ým možnos em, k e é lze usku ečni p os řednic ím a u. D uhá čás knihy ukazuje p oměny ob azu Vladisla a Vanču y sou islos ech po- álečné doby. Jakýmsi Vanču o ým p o ichůdcem se při om s á á Julius Fučík, k e ý po úno u 1948 s oupil na nebesa komunis ické hagiog a ie, za ímco oVanču o i se íceméně ozpači ě mlčelo (příznačné jsou d ě k i ické zmínky Ladisla a Š olla jeho p oslulých Třice i le ech). Všedesá ých le ech naopak Fučíko a slá a z ácela lesk. Příznačný je ozdíl mezi monumen álním po é em Kunde o ě básni Poslední máj (1955) s yuži ím aluze na Ježíšo o pokušení na hoře aŽe em (1967) éhož au o a, kde jsou Fučík a yuží ání jeho Repo áže desak alizo áni. Nap o i omu Vanču a ajeho dílo se s ali ikonou a akřka módou mezi českými in elek uály le šedesá ých, jak dos ědčuje několik pozo uhodných monog a ií (Milan Kunde a, Zdeněk Kožmín, Mojmí G yga ; G yga je aké au o em ozsáhlé kapi oly oVanču o i  ehdy napsa- ném IV. s azku Dějin české li e a u y), zpomínko á kniha Ludmily Vanču o é a ři známé ilmo é adap ace (Ma ké a Laza o á, Rozma né lé o, Luk k álo ny Do o ky). Myšlenka sledo a pa alelně posm né osudy Vanču y aFučíka je p oduk i ní. Ikdyž ne zcela no á; myslím, že p ní, kdo ak učinil, byl Fe dinand Pe ou ka „ alku“ na S obodné E opě  oce 1960, když si položil o ázku, p oč komunis é y- b ali jako s ůj idol Fučíka, ane Vanču u. Připomíná, že Vanču o i ani po sm i nebyly odpuš ěny „ o malismus“ anesouhlas se s alinismem. Na íc „Vanču a byl nepříjemně holohla ý, aFučík měl če né, kuče a é lasy, snědou pleť, jisk né oči, byl k ásný ja- kousi cikánskou k ásou. Vanču a se snažil bý přesný. Kolem Fučíka byl oman ický opa , do něhož bylo možno šelicos loži . […] Nikdy ne áhal se d ama izo a a ů ci OPEN ACCESS JIŘÍ HOLÝ 205 legendy našli půdu už jím samým přip a enou.“1 Je škoda, že Pe Kou a nedoplnil s ůj ýzkum ou o ú ahou nebo jiným hlasem zexilu, zpomínkami Milady Souč- ko é (časopis Sklizeň, 1957). Byla by o p o i áha o iciálního „zapomínání“ na Van- ču u, o o cennější, že p á ě Pe ou ka sVanču ou edl polemiku, když k i izo al jeho Poslední soud za domnělou s ylo ou nabubřelos . (Čás é o k i iky je o iš ěna acelý spo komen o án d uhé ecenzo ané knize, Č ení oVladisla u Vanču o i.) Zajíma ý pos řeh přináší Pe Kou a, když s o ná á d ě o iš ěné e ze o og a ie Vladisla a Vanču y sJa osla em Sei e em. P ní e ze ( knize Vladisla Vanču a e o og a ii, 1954) je e ušo aná, chybí na ní ře í osoba. D uhá, ydaná e s azku Van- ču o ých ú ah, esejů apoznámek Řád no é o by (1972), zob azuje Vanču u, Sei e a a ře ího muže. Ten je označen jako Hašek. Kou a a gumen uje, že onen muž se nepo- dobá známým po é ům Ja osla a Haška aže  oce 1954 nebyl dů od jej z o og a ie ymaza . Vyslo uje hypo ézu, že o může bý někdo zka olicky o ien o aných li e- á ů. Je o ú aha celkem logická, ale úplně mě nepřes ědčuje. Fo og a ie je e iden ně zpočá ku d acá ých le . Tře í pos a a je nezře elná, ylouči zcela Haška podle mě nelze. Je známo, že Vanču a se sHaškem s ýkal, anaopak ka olič í li e á i mu na počá ku d acá ých le blízcí nebyli. Později se sněk e ými znich spřá elil, například sJanem Čepem, Bedřichem Fučíkem, Albe em Vyskočilem. To bylo o šem ak po dese i le ech. P a děpodobnější je hypo éza Jana Luka ce, k e ý  ecenzi Kou o y publikace na po álu ili e a u a napsal, že by mohlo jí oJiřího Weila. Bohužel žádné zobou zmíněných knih není přímo označen zd oj o og a ie, jen zá ě u Vladisla a Vanču y e o og a ii je yjmeno áno celkem dese „au o ů amaji elů o og a ií“, šes osob ač yři ins i uce. Budoucí li e á ní de ek i by musel iden i iko a zd oj o og a- ie apak se pokusi ypá a , kdo by na ní mohl bý . Jen zběžně je knize nač nu ob az Vanču o y osobnos i době no malizace apo oce 1989. Pa adoxně Kou a někdy ě ší pozo nos ěnuje článkům než knižním publikacím. Něk e é knihy oVanču o i nejsou zmíněny ůbec, jako obě podle mého názo u pozo uhodné cizojazyčné monog a ie, uská od Olega Male iče aanglická od Rajend y A.Chi nise. Tady by se jis ě ypla ila spolup áce li e á ně ědného bohe- mis y. Do jis é mí y se o p oje uje i d obnos ech, jako je cha ak e is ika Du y cho a Masopus u coby „ cholného díla“ či ci o ání zpomínek Ka la No ého ne přímo zp a- mene, ale zmonog a ie Milana Blahynky. * * * Recepci Vanču o ých děl se už ěno alo několik odbo ných p ací, zejména od Jiřího Poláčka ( iz bibliog a ie jeho s udií e s azku Vladisla Vanču a li e á ním kon ex u 20.s ole í, 2022). Na ozdíl od nich Pe Málek předs a uje dobo ou k i ickou e lexi nejen jako souh n empi ických da , ale jako undo aně komen o aný ícehlasý dia- log nad Vanču o ou o bou. Někdy jsou o o šem spíše za pu ilé monology, k e é ycházejí zpředem daných předs a oli e a uře akon on ují y o kons uk y sč e- ním Vanču o ých děl. 1 Fe dinand Pe ou ka: Úděl s obody. Výbě z ozhlaso ých p oje ů 1951–1977. P aha, Academia 1995, s.34. OPEN ACCESS 206 SLOVO A SMYSL 44 V oce 1933 napsal Ka el Čapek do Pří omnos i článek Š ámko a Pas apas k i- iků. Ukázal na k i ickém ohlasu Š ámko a ománu na „g o eskní změ ení jazyků“ a„galima yáš“ na zájem si odpo ujících soudů. Vnásledující polemice spos iženými k i iky (byli mezi nimi aké K.Sezima, A.No ák, M.Ru e, B.Václa ek, A.M.Píša aF.Gö z, k eří igu ují i e Č ení oVladisla u Vanču o i) obhájil s é přes ědčení opo- řebě k i iky ycházející zpo ozumění ex u díla, k e é po ažo al za „sys ém znaků“. „Ty znaky akomplexy znaků jsou objek i ní, jsou doloženy dílem; jeden k i ik si šimne ěch, jiný oněch— podle s ého zaměření; k i iky nebudou souhlasné, ale nebudou nesmyslně kon adik o ní.“2 Vpředs a ených ohlasech Vanču o ých děl (jde oobdobí od ydání Amazonského p oudu  oce 1923 do konce šedesá ých le 20.s ole í) nenajdeme ako ý galima yáš, jaký kons a o al na příkladu Pas i Ka el Čapek. Snad o bylo dáno obdi em, k e ým Vanču o o dílo zah nul F.X.Šalda, nej ě ší dobo á k i ická au o i a (s azek o iskuje d a jeho p oslulé články, oPolích o ných a álečných aoÚ ěku do Budína aMa ké ě Laza- o é). Nicméně několik polemik nad Vanču o ým dílem s ědčí o om, že i en o au o se s á al p o ideology ůzných ba e hodným e čem. Je o Pe ou ko a zauja á k i ika ománu Poslední soud jako p ózy jen o namen ální, na k e ou odpo ěděl sám Vanču a sa gumen y odícího se p ažského s uk u alismu (s.164–167, ú od, s.15–16). Ješ ě ne- ci li ější byla sek ářská k i ika O.K ígla (O aka a Kuče y), k e ý napsal, že Vanču a e Třech řekách přešel na „s anu bu žoazie“, dokonce „ elkobu žoazie“. S ou o neho áz- nos í polemizo alo několik osobnos í ůzné o ien ace, od ka olíka Bedřicha Fučíka po ma xis u Ku a Kon ada. K íglů článek není zařazen do an ologie, jis ě p á em, p o- ože je dnes bezcenný, ale Pe Málek jej připomíná e s ém undo aném ú odu (s.25). Naopak zařazen jako poslední položka je článek Jana Lopa ky zT áře 1969. Je o málně ěno án Konci s a ých časů, ale e sku ečnos i je o polemika p o i elké čás i dosa ad- ního anču o ského bádání če ně Kunde o a Umění ománu. (Pod obně oKunde o ě knize psal Lopa ka e T áři oměsíc později, če nu 1969.) Lopa ka po ažuje Konec s a ých časů  ámci Vanču o a ý oje za p ní k ok od sous ředění na ý az k abulační aideologické kons ukci. Snahu y oři „monumen ální epické dílo“, níž Kunde a spa řo al ozhodující linku Vanču o a ý oje, Lopa ka nímá jako bludnou, eleologic- kou, au o o i účelo ě nuco anou. Domní á se, že do edná i uozi a oho o ománu idalších Vanču o ých děl y áří „z láš ní uza řenos “. Mnohem silněji jej oslo uje „podi uhodná ajemnos něk e ých p óz Amazonského p oudu, H delní pře nebo Posled- ního soudu“ (s.330). Fo muluje se ak jiný pohled na Vanču u, než jaký zas á ali Milan Kunde a a ě šina jeho s e níků ( an ologii zas oupený Jiří B abec, nezas oupený Mojmí G yga ), k eří hájili předs a u jedno y Vanču o y osobnos i ( esp.jeho e oluč- ního přes ědčení) adíla směřujícího od expe imen ů k„epické syn éze“ Ob azů zdějin. Ikdyž Lopa ků sub e zi ní ýklad nenašel přímé pok ačo a ele, je zřejmě, že je ele an ní. Hlasy posuzo a elů Vanču o ých děl můžeme ozděli na už zmíněné ů ce ap io ních kons ukcí ana ykladače naslouchající aempa ické. K ěm d uhým pa ří an ologii zas oupení Jose Ho a, F.X.Šalda, Albe Vyskočil, Bedřich Fučík ap o mnohé obje ně aké Pa el Eisne , k e ý sledo al obdi ně Vanču o o dílo od jeho p - o iny po Ob azy zdějin. S ojí za zmínku, že h anice někdy ede u ni ř jedno li ých 2 Ka el Čapek: Oumění akul uře III, eds. Emanuel Macek aMiloš Poho ský. P aha, Českoslo- enský spiso a el 1986, s.445. OPEN ACCESS JIŘÍ HOLÝ 207 in e p e ů ( iz zmíněný Milan Kunde a scennými pos řehy kpoe ice Vanču o ých děl). Také například Bedřich Václa ek, k e ý byl březnu 1924 p ní, kdo upozo nil na klíčo é Vanču o y zo y Rabelaise aCe an ese, za ímco od anác le později pa ono- al dogma ickému K íglo u odsudku. Mukařo ského p onika á analýza Konce s a ých časů z oku 1934 se oci la p o ikladu sdoslo em k émuž dílu z oku 1958, edy zdoby, kdy „pozná ací p incip“ uněho nah adil „séman ické ges o“. Pa adoxní je, že Muka- řo ského polo iča ý aopa ný ná a kněk e ým s uk u alis ickým ezím e s udii oVanču o i, Olb ach o i aČapko i  émže oce ázně u nula seke nická uka Vladi- mí a Dos ála e s anickém časopise No á mysl (1961). Mediální kampaň, bezpochyby řízená z yšších mís , pak edla kodchodu Mukařo ského z unkce ředi ele Ús a u p o českou li e a u u ajeho nah azení spolehli ým Ladisla em Š ollem. Rozsáhlá bibliog a ie na konci s azku, k e ou Pe Málek ses a il (40 s an), je elmi po řebná auži ečná. Našel jsem ní jenom minimum nepřesnos í, např.náze Vanču o y d uhé knihy není Dlouhý, Ši oký aBys oz aký (s.343, na jiných mís ech je náze sp á ně). ZMilana Janko iče je zařazena jen zk ácená e ze jeho podně né s udie o y mu Ob azech zdějin z oku 1998; celý ex yšel kolek i ní publikaci Pohledy zblízka (2002) Janko ičo ě kapi ole Ry mičnos p óze (s.165–204). Ediční řada An ologie už přinesla 20 knížek předs a ujících ohlasy díla ý azných kul- u ních osobnos í. Až na jednu (T.G.Masa yk) jde ospiso a ele e smyslu bele is ů ak omě Dan a Alighie iho jde očeské au o y de a enác ého ahla ně d acá ého s o- le í. Vě šinu s azků přip a ili bada elé zÚs a u české li e a u y akompa a is iky na p ažské Filozo ické akul ě; sám Pe Málek byl edi o em Č ení oRicha du Weine o i. Náze řady mohl bý inspi o án s azkem Č ení oT.G.Masa yko i od Ka la Čapka, k e ý posm ně ydal Mi osla Halík. Ale sám bych spíš sázel na Č ení ojazyce apoe- zii, k e é ydali Bohusla Ha ánek aJan Mukařo ský D užs e ní p áci oce 1942. Zde o iž najdeme, k omě jiných b ilan ních příspě ků, is udii Felixe Vodičky op o- blémech aúkolech li e á ní his o ie, jejíž jedna kapi ola je naz ána Dějiny ohlasu li e á ních děl. S uk u alis icky o ien o ané zkoumání ecepce zahájil Vodička již o ok dří e e s udii oNe udo i asnažil se něm pok ačo a ipo oce 1948 (mácho - ská s udie z oku 1960). Když  oce 1976 yšel ýbo Vodičko ých p ací němčině (Die S uk u de li e a ischen En wicklung), če ně zmíněné s udie ze sbo níku Č ení is udie ne udo ské, bylo zú odu Ju ije S ied e a (s o s an!) zřejmé, že bada elé kos nické školy askupiny Poe ika ahe meneu ika po ažují Vodičko y ú ahy okon- k e izaci a ecepci za inspi a i ní ipo několika dese ile ích. V é době byl o šem Felix Vodička Českoslo ensku pe sona non g a a. Jes liže se řada An ologie s ým zaměřením asnad ináz y kjeho myšlenkám hlásí padesá le po Vodičko ě sm i, je o další doklad p oměn li e á ních imimoli e á ních no em apa adoxů li e á ní e oluce. Rozpo nos ohlasů na o bu Vladisla a Vanču y ukazuje na oz ůzněnos a íceznačnos jeho děl ina o, jak se jedno li í k i iko é, esejis é ili e á ní his o i- ko é p ůběhu pě i dese ile í s ře á ali s ěmi o no mami a aké je spoluu ářeli. AD: Pe Kou a: Vladisla Vanču a anacismus, o jsou hluboké p o iklady. Pulch a, P aha 2022. 240 s. Pe Málek (ed.): Č ení oVladisla u Vanču o i. K i ické ozepře (1923–1969) aneb „P a da se zle oře“. Edičně přip a ila E a V abco á. Ins i u p o s udium li e a u y, P aha 2023. 392 s. OPEN ACCESS