„Poezie je vzácné koření...“ Ke korespondenci Angelo Maria Ripellino — Vladimír Holan 1948–1977
Abstract
187
Full text
„Poezie je zácné koření...“
Ke ko espondenci Angelo Ma ia Ripellino—
Vladimí Holan 1948–1977
Annalisa cosen ino
Sapienza Uni e si à di Roma, Facol à di Le e e e Filoso ia, Dipa imen o di S udi Eu opei,
Ame icani e In e cul u ali
annalisa.cosen ino@uni oma1.i
Vd uhé polo ině č yřicá ých le minulého s ole í začal i alský li e á ní ědec aspi-
so a el Angelo Ma ia Ripellino (1923–1978) p a idelně na š ě o a měs o, jemuž poz-
ději ěno al s ou nejznámější anejpřekládanější knihu, Magickou P ahu.1 Už během
s ého p ního poby u Čechách oce 1946 poznal s ou budoucí manželku, P a-
žanku Elisu (Elišku) Hlocho ou, k e á chodila na ku zy i alského jazyka akul u y
do i alského kul u ního ins i u u; spolu sElou posléze překládal do i alš iny če né
au o y české li e a u y.
Ripellinů zájem očeskou kul u ní scénu— sledo al nejenom li e a u u, ale aké
ilm, di adlo, ý a né umění— se p oje o al zpočá ku ecenzích apřekladech,
k e é mladý publicis a psal do i alských časopisů.2 Celkem b zy šak Ripellino pojal
ambicióznější plán ýkající se české li e a u y, jak píše e s ém p ním dopise Vla-
dimí u Holano i z5. ledna 1948: „Věno al jsem se ýh adně s udiu české li e a u y,
jejímž uni e zi ním p o eso em se chci s á .“ Ojeho snaze co nejhlouběji pozna čes-
kou li e a u u aumění s ědčí nejenom s udie ačlánky, nichž se zabý al českými
éma y, ale aké ko espondence, k e ou na přelomu č yřicá ých apadesá ých le edl
sčeskými in elek uály aumělci.3
Ripellino celý ži o s udo al apřekládal do i alš iny poezii Vladimí a Holana.4 Jak
připomíná Vladimí Jus l, Holano i Ripellino „s ým přebásněním Noci sHamle em
1 Ripellino, Angelo Ma ia: P aga magica. Einaudi, To ino 1973 (česky Index, Köln 1978, přel.
Bohumí Klípa).
2 S o .Pane, An onio: Angelo Ma ia Ripellino. Bibliog a ia. eSamizda 2, 2004, č.2,
s.251–274; ýž: Angelo Ma ia Ripellino. Bibliog a ia. Aggio namen o. eSamizda 5, 2007,
č.1/2, s.449–452.
3 Ko espondence, ýkající se hla ně zniku p ní Ripellino y knihy S o ia della poesia ceca
con empo anea (Dějiny současné české poezie; Edizioni d’A go, Roma 1950), yšla na s án-
kách oho o časopisu: s o .Annalisa Cosen ino (ed.): Dopisy A.M.Ripellino i 1948–1952.
Slo o asmysl 14, 2017, č.27, s.130–157.
4 K omě če ných překladů básní publiko al Ripellino oHolano ě poezii časopisecky ná-
sledující články: Holan salmis a di un’epoca agica. La Fie a le e a ia, 25.12.1947, s.7; Di
un’ope a inedi a del poe a ceco Holan [ú od kpřekladu básně Ale je hudba!]. Con i ium,
OPEN
ACCESS
188 SLOVO A SMYSL 29
adalších básní o e řel březnu 1966 ces u do s ě a“.5 Zacho aly se pohlednice, k e é
Holano i posílal Ripellino sdalšími přá eli abásníky ze Sicílie počínaje okem 1967,
kdy Holan obd žel cenu E na-Tao mina. (Cena za ok 1966 byla oceněným li e á ům
předána počá kem oku 1967 aspolu sHolanem ji obd žel iHans Magnus Enzensbe -
ge aGiuseppe Unga e i.) Díky é o meziná odní ceně se se kali sHolano ým jmé-
nem nejenom přední i alš í básníci (jako G.Unga e i, Sal a o e Quasimodo, Ignazio
Bu i a adalší), ale aké například Ingebo g Bachmanno á, k e á— spolu sRipelli-
nem— seděla po o ě, H.M.Enzensbe ge , oceněný spolu sHolanem, či Law ence
Fe linghe i, k e ý cenu E na dos al oce 1968.
Vladimí Holan (1905–1980) má mezi ad esá y Ripellino ých dopisů ýlučné
mís o. Ne náhodou se o iž jeho dopisy zacho aly e ě ším množs í než dopisy ji-
ných odesila elů, azacho aly se aké Ripellino y dopisy Holano i: obous anná ko-
espondence, k e é oba pisa elé zřejmě přikládali elký ýznam, je zácným s ědec-
ím jejich celoži o ního přá els í.
Úc a kmis o i je pří omná Ripellino ě psaní od p ních dopisů po poslední
pozd a y na pohlednicích. B zy se kní přid užil p oje lidské blízkos i, hluboké
spřízněnos i aobdi u; při om oba pisa elé nesk ý ali s é emoce, někdy h aničící se
sen imen ali ou. Předmě em ko espondence jsou jednak zcela konk é ní záleži os i,
jako byly například p oblémy spředá áním ká y kVánocům 1948 nebo shánění knih,
jednak e lexe duše ního s a u obou přá el, uRipellina značně o li něného jeho
zd a o ními po ížemi. Poli ická si uace Českoslo enska ajejí d ama ický ý oj od
začá ku ledna 1948, kdy ko espondence začala, se éma em dopisů mezi Ripellinem
aHolanem nikdy přímo nes ala; s ojí o za zmínku p o o, že na ážky na poli ický
ý oj se naopak obje ují ko espondenci sjinými českými in elek uály.6
Vcelkem p a idelné ko espondenci mezi Ripellinem aHolanem jsou d ě delší ča-
so é p odle y— 1951–1955 a1957–1962. Nelze je ys ě li jednoznačně: možná se žádné
dopisy z ěch o období p os ě nezacho aly. P ní odmlka se šak zčás i k yje sdobou
1954–1955, kdy Ripellino spolup aco al sčeskoslo enskou oz ědkou (S á ní bezpeč-
nos í);7 je edy na mís ě položi o ázku, zda se i alský sla is a é o době ědomě
ne yhnul p a idelnějším s ykům slidmi, k eří skomunis ickým ežimem mohli mí
íceméně p oblema ický z ah. Je kouzlem nech ěného, že Ripellino a k ycí jména,
Tes amen aHamle , jsou až nápadně holano ská. Při om se osobním s azku, k e ý
se oRipellino ě spolup áci zacho al, jméno Holan ne ysky uje.8 Nepěkná epizoda
1950, č.5/6, s.757–771; Su un poema di Vladimí Holan (P ní es amen ). In: S udi in ono e
di E o e Lo Ga o e Gio anni Ma e . Sansoni, Fi enze 1962, s.567–570. Knižně ydal ýbo
Holan, Vladimí : Una no e con Amle o e al e poesie. Einaudi, To ino 1966 [ú od na s.5–14].
5 Jus l, Vladimí : C edo, quia absu dum… In: Holaniana, ed. Vik o Dob e . Ak opolis, P aha
2010, s.145 ( iz aké s.44, 135).
6 S o .například dopisy, k e é Ka el Teige aJindřich Chalupecký psali Ripellino i na přelo-
mu č yřicá ých apadesá ých le , in Dopisy A.M.Ripellino i 1948–1952 ( iz pozn.3).
7 O om e e o al i alském isku Giuseppe Die na (Angelo e la spia. La Repubblica,
23.12.2013, s.56–57).
8 A chi bezpečnos ních složek P aze, ond Hla ní sp á a oz ědky, osobní s azek
eg.č.40729 (a. č.1884). Jak známo, S B sledo ala asnažila se „ y ěži “ jak cizince, k e-
ří jezdili do Českoslo enska, ak Čechy, k eří ces o ali do zah aničí nebo am žili, jako na-
OPEN
ACCESS
ANNALISA cOSEN INO 189
ži o ě učence, k e ý se celý ži o úspěšně aneúna ně ěno al pozná ání ašíření
české kul u y, e lek uje pomě y ypické p o období, kdy se člo ěk zd uhé s any
železné opony, pokud se ch ěl zabý a českými ěcmi azůs a e s yku sčeskými přá-
eli apříbuznými (anebyl-li z o na přízni cem nebo ch áněncem komunis ického
ežimu), musel pod obi jis ým lakům.9 Jakmile si o mohl do oli — p o ože byl už
„os řílenější“ azlepšila se jeho p aco ní iži o ní si uace,— Ripellino koncem oku
1955 spolup áci ukončil.
Zna ážek na nezacho ané dopisy z oku 1956 je zřejmé, že Holan si cenil Ripel-
lino a přá els í; o om s ědčí mimo jiné že o ný dopis ře í osobě z1. lis opadu.
Po d uhé delší časo é mezeře se nej íce dopisů docho alo z oku 1965, kdy Ripellino
musel zno u pods oupi chi u gickou ope aci apo ní s á il dlouhou ekon alescenci
Čechách, s é „d uhé las i“, sana o iu na Dobříši. Zpozdější doby se zacho aly už
jen k á ké zkazy apozd a y— poslední je z oku 1977 zTao miny, kde se zřejmě
společnos kolem ceny E na p a idelně každý ok se ká ala a zpomínala na českého
básníka; na pohlednici jsou podepsáni li e á ní k i ici Gianca lo Vigo elli aGiacin o
Spagnole i (smanželkou Pie ou)— aAngelo, jenž 21. dubna následujícího oku ze-
mřel Římě.
příklad Ripellino a manželka Ela. Podle docho aných dokumen ů, k e é šak předs a ují
omezený ajednos anný zd oj (posouzení jejich zá ažnos i je úkolem přede ším p o his-
o iky), Ripellino a spolup áce se ýkala ýh adně českoslo enské emig ace Římě, oníž
i alský bohemis a opako al celkem mono ónní in o mace. (Děkuji Radku Lungo i za cen-
né připomínky aposky nu é ma e iály, A.C.)
9 Českoslo ensko k ylo ach ánilo i alské členy komunis ické s any abý alé pa yzány, k e-
ří se po skončení d uhé s ě o é álky dopus ili ůzných zločinů. Známý je například pří-
pad milánské skupiny Volan e ossa, jejíž šé Giulio Paggio, odsouzený i alským soudem
na doži o í, spomocí i alské komunis ické s any u ekl do Českoslo enska, kde dos al no-
ou iden i u ap áci (s o .Recchioni, Massimo: Il enen e Al a o, la Volan e ossa e i i ugia-
i poli ici i aliani in Cecoslo acchia. De i eApp odi, Roma 2011).
OPEN
ACCESS