Co je nové „zinaření“ a jak se má k tomu starému?

Co je no é „zinaření“ ajak se má k omu s a ému? Ka el šima Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a hospodářských asociálních dějin [email p o ec ed] Na začá ku é o ecenze musím učini upřímné doznání, k e ému by se jiném kon- ex u říkalo p ohlášení okon lik u zájmů. Když Pe A.Bílek psal předminulém čísle oho o časopisu oknížce o anzinech, jejímž jsem spoluau o em, po ěšila mě pozo nos , k e ou jí ěno al, ale i ý ky, jež mířily zcela sp á ným smě em. Před- s a il éma anzinů azinů pomě ně pod obně, amně ak ub al p áci  om, že ne- musím přes ědčo a č enáře opřínosu ýzkumu ak e emé ní p odukce, jako jsou s épomocně ydá ané časopisy. Naše kniha yšla ok před knihou Miloše H ocha Vys řihni— nalep. Jak pos -digi ální isk aziny zkřísily papí o á média anaše ýzkumy oho o s ě a minulos i isoučasnos i p obíhaly do značné mí y p ople eně. V ak malé komuni ě, jako je a „zinařská“, o samozřejmě nešlo bez oho, abychom si na- zájem pomáhali, podpo o ali se apochopi elně se inepřímo na zájem smě o ali. S ochou nadsázky se ak dá říc , že ecenzo aná kniha začíná am, kde končí po- slední kapi ola naší knihy. Nabízí se ak s o nání přís upů kpodobné ema ice, ale aké její „zaží ání“. Naše kniha měla bý akademickým zp aco áním his o ického ý oje s épomocného ydá ání se zaměřením na hudební subkul u y. Op o i omu s udie Miloše H ocha je eo e icky uko ená mediálních s udiích ařeší o ázku, co znamená dnešní pos digi ální době ydá a s épomocně papí o é časopisy a ůzné podobné isko iny. P ní důleži ou cha ak e is ikou knihy je o, že ychází ediční řadě #POPs y- da a els í Ak opolis, k e á— mimo jiné pod edení Pe a A.Bílka— již řadu le činí p ůkopnickou anedoceni elnou p áci p o zdejší s udia populá ní kul u y. Od překladů základních děl klasiků oho o s éby ného, byť namnoze nesnadno oh ani- či elného pole bádání se edi oři co ido ých le ech dos ali kpů odním českými mo- nog a iím. K omě knihy Miloše H ocha šlo oknihu ohis o ii počí ačo ých he Čes- koslo ensku osmdesá ých le 20.s ole í Ja osla a Š elcha. Obě znikly zdize ačních p ojek ů na Ka edře mediálních s udií Fakul y sociálních ěd Uni e zi y Ka lo y ajejich au oři jis ě museli dobře obháji ýzkum ak ok ajo ých anez yklých éma poli domácích mediálních s udií. Ja osla Š elch ak učinil kon ex ualizací s ého éma u  ámci dějin médií, k e é mají unás dlouhou ap oduk i ní adici. Miloš H och op o i omu ěno al elkou p áci eo e ickému uko ení s ého ýzkumu ak- uálních deba ách opos digi ální době. Myslím, že se o oběma au o ům díky poc i- ému aino a i nímu přís upu podařilo, alze ak dou a , že se o bude daři i dalších OPEN ACCESS 194 SLOVO A SMYSL 43 obo o ých kon ex ech, k e é se podílejí na in e discipliná ním bádání opopulá ní kul uře.1 Současně o má šak speci ický dopad na o, jak y o knihy ypadají ajak je možné je čís . Miloš H och si dal za cíl p ozkouma , jakou oli h aje s épomocné ydá ání is- ko in dnešní době ap oč se dnešní „pos digi ální nomádi“ ob acejí k ak nep ak- ické azas a alé činnos i, jako je ydá ání iš ěných pe iodik. Ces u k éma u si, jak o už u ako ých ýzkumů populá ní kul u y bý á, našel p os řednic ím s ého osobního angažmá  é o oblas i, což č enáři na s ánkách knihy čas o připomíná. Zájem os ě „s a ých“ anzinů, edy odobu před nás upem digi álních médií, ho při edl khis o ickému zkoumání zedmu í lny ydá ání ěch o pe iodik unás de adesá ých anul ých le ech. Vdialogu spamě níky ana základě poc i ého s udia sekundá ní li e a u y nejp e knize sh nuje základní endy ý oje y- dá ání zinů. Předs a uje zde příběh ok ajo ých ačas o kon akul u ních ak i i od pam le ů aama é ského isku USA 19.s ole í přes klasické počá ky anzinů komuni ě anoušků sci- i mezi álečné době po oli anzinů subkul u ních ko- muni ách počínaje b i ským punkem sedmdesá ých le . Vde adesá ých le ech se pod kome čním lakem, kdy zino ou kul u u aes e iku pohlcuje západním p o- s ředí mediální mains eam, zinaři s ahují do au onomní s é y zino ých es i alů ap opojují se p os řednic ím sdílení osobních ao iginálních přís upů. To šak pla í přede ším p o ame ické p os ředí, E opě se si uace liší. Za ímco bý alé „kapi alis ické“ E opě se anziny y ácejí, pos socialis ických zemích naopak zaží ají nebý alý boom. Ta o kompa a i ní pe spek i a je zpochopi elných dů odů na ok aji H ocho a zájmu, může šak pomoci ys ě li „paměťo ou kul u u“ spo- jenou se ziny, k e á má unás e s o nání se Západem jinou dynamiku. Jednoduše řečeno, domácí „no í zinaři“ p acují s ochu odlišným his o ickým ma e iálem než podobní p oducen i USA či e Velké B i ánii. Přis upuje k omu io ázka, jak z áhnou p odukci anzinů k ýchodoe opské adici samizda u. Miloš H och a - gumen uje, že je možné označení samizda p o áhnou aké do polis opado é doby, pokud šlo o ydá ání isko in neo iciální ces ou, k e é se ymezo alo p o i ehdej- šímu pos socialis ickému mains eamu. To je jis ě legi imní a gumen , k e ý pod- po ují iněk e é nedá né li e á něhis o ické s udie,2 ale neodpo uje o ak u, že jak anzin či zin, ak samizda jsou dobo é e míny zniklé odlišných his o ických, poli ických akul u ních kon ex ech, anelze je b á jako analy ickou ka ego ii. Je nicméně příznačné, že p o dnešní „no é zinaře“ nejsou ozdíly dané odlišným po- 1 Vposlední době se podobnými laš o kami s aly monog a ie S e ana Segiho oblas i li e- á ních s udií (S e an Segi: Neko ek ní li e a u a. Poli ická ko ek nos české li e a uře ali e- á ní komunikaci. Academia, P aha 2023), Ondřeje Daniela kon ex u his o iog a ie soudo- bých dějin (Ondřej Daniel: Ušima s řední řídy. Mládež, hudba a řída českém pos socia lismu. Togga, P aha 2023) nebo I e y Janso é mediálních s udiích (I e a Janso á: (Bez)mocní mediální anoušci. Tele izní se iál jako zd oj bojů o ýznam mezi anoušky ap oducen y. Uni- e zi a Palackého Olomouci, Olomouc 2020). 2 Viz Pe a Loučo á: Samizda o í budi elé čase libe alizace a ans o mace. Khis o ii Klu- bu os obozeného samizda u. In: Vladimí Ba bo ík— Ba bo a Čiháko á— Alena Šidáko- á Fialo á (eds.): Lis opado é p oměny. Česká aslo enská li e a u a kon ex u oku 1989. Ús a p o českou li e a u u AV ČR, P aha 2021, s.159–178. OPEN ACCESS KAREL šIMA 195 li ickým kon ex em, k e é jsou čas o e e enčním ámcem pamě níků, p ak icky ůbec důleži é. Ve ře í kapi ole se Miloš H och y o ná á sdosa adním bádáním ozinech aza- bý á se řadou eo e ických o ázek, k e é ůzné náhledy ozmani ých obo ů nesly do přemýšlení os épomocné p odukci. Ten o přehled je de ailní s ejně jako dobře poučený anemá cenu se zde snaži ep oduko a šechny jeho zák u y. Na nezas ě- ceného č enáře může o o H ocho o psaní působi až jako sm šť au o ů ajejich ezí napříč obo y akon ex y, e k e ých je poněkud ob ížné se yzna . Vzhledem k omu, že jde onejdelší kapi olu knihy, lze očeká a , že bude slouži budoucím bada elům jako základní ozces ník k ýzkumu éma u. H ocho a a gumen ace je konzis en ní a ede ho kjeho las nímu koncep uálnímu apa á u: od k i iky subkul u ní in e - p e ace z .Bi minghamské školy aJenkinso a koncep u pa icipa i ní kul u y přes e lexi pojmů subkul u ního kapi álu akomunika i ního kapi alismu, k e é odhalují ne o nos i ahie a chie „zinařském“ p os ředí, přechází kp omýšlení ma e iali y médií apos digi ální si uaci. Ten o playlis za šuje přída kem podobě aplikace Bou dieuo a koncep u li e á ního pole na „zinařs í“ acodou, kde se Bou dieua snaží smíři sB unem La ou em. Po zuje ím bezděčně, že přída ky zp a idla pouze p o- dlouží záži ek zkonce u, aniž by mu dá aly no ý smysl. Ve d ou ře inách knihy se č enář konečně dos á á kanaly ickým kapi olám, k e é jsou založené na au o o ě k ali a i ním ýzkumu „no ých zinařů“. Abude možná ochu přek apený ím, jak pou a ě ač i ě je možné psá o om o p os ředí ajeho ýzkumu. Sám Miloš H och označuje u o čás knihy jako „několik epo áží ze současné zino é scény P aze“ (s.26) adodejme, že nich sku ečně ychází zpub- licis ického s ylu, ale současně jej p okládá analy ickými pasážemi, e k e ých se snaží zobecni „zhuš ěný popis“ mající až e nog a ický cha ak e . Jejich ema ika se ždy p o íná shla ním a gumen em knihy. Klíčo ým aspek em „no ého zinařs í“ je jeho ma e iali a, k e á ak é ům posky uje ýjimečný záži ek pos digi ální době, cha ak e is ické zahlcenos í digi álním obsahem. Vp ní čás i p ocházíme mís a, kde „zinaři“ p acují, oří, se ká ají se, případně ys a ují, edy p os o ma e iální. Za ímco u„s a ých zinařů“ šlo přede ším ošíření in o mací asoučasně op opojo ání komuni y (punke ů, skinheadů, ana chis ů a p.), „no í“ spíše hledají možnos las ního, indi iduálního yjádření, čas o kon ex u s é umělecké o by. Kjejich a eálům udíž pa ří jak jejich las ní by y aa elié y, ak zino é es i aly, k e é mají namnoze ýs a ní podobu. Op o i „zinařům“ de- adesá ých le ech se ím pádem p opojují daleko íce napříč ůznými hudebními a anouško skými scénami. Vnásledující čás i Miloš H och ukazuje, jakou oli „zinařs í“ h ají s oje aná- s oje ajejich ma e iální po aha. Příběh sla ného Xe oxu, edy kopí o acího s oje, k e ý byl u čujícím nás ojem p o „s a é zinaře“, se od áží i e z ahu, k e ý mají i „no í“ se s oji, k e é yuží ají oni. Jde okombinaci analogo ých adigi álních ná- s ojů, šechny ale mají jis ý cha ak e ukodělnos i. T ů ci a ů kyně ak přechá- zejí mezi digi álním ama e iálním s ě em asnaží se zacho a p ky obojího i es- e ické o ině. H och ady píše o ansmediali ě, ale aké ojakémsi d uhu ku ils í, k e ému se e „s a ém zinařs í“ říkalo p incip DIY. Tře í o inou ma e iali y je p o H ocha las ní ělo „no ých zinařů“, k e é p o- ží ají, použí ají k ý obě isko in azaží ají sním a mos é u jejich sdílení sos a - OPEN ACCESS 196 SLOVO A SMYSL 43 ními. S ejně jako p o „s a é zinaře“ je p o mnoho znich důleži ý ak ilní z ah kma e iálu, se k e ým p acují, ap áci sním p oží ají až a ek i ním způsobem ( jednom případě dokonce pod li em am e amino ých d og). Vsouladu se za- h aniční li e a u ou ozinech se zde H och nej íce ěnuje eminis ickým zinům, jejichž explici ním cílem je y o ná ání se s las ní ělesnos í ajejí uko enos í gende o ém řádu. Ziny mohou y áře si uace ělesné blízkos i, k e á je uspo- kojující apodpů ná, ale aké mohou způsobo a us aci, pokud se na azo ané z ahy y ácejí ap o ů ce a ů kyně je ěžší a ěžší ud že ydá ání časopisu s épomocí. Ve č é podkapi ole se se ká áme so ázkou, k e á byla důleži á ip o „s a é zi- naře“. Vz ah zinů kobchodní směně, penězům apo ažmo ke kapi alismu byl sub- kul u ních komuni ách ždy o ázkou hodno amo álních pos ojů. Ten o é os „an ie- konomické ekonomiky“ se nejspíše s ále ne y a il, ale obje il se aké no ý přís up, podle H ocha spojený sno ou k ea i ní řídou, k e á hledá způsoby, jak se p osadi konku enci e s ě ě k ea i ních p ůmyslů, jež ale o ládají elké i my ako po ace. „Zinařský“ přís up jim o iž umožňuje zas á a an ikapi alis ickou pozici, a na au onomii uměleckého pole, ale současně se p os řednic ím zinů nejen ealizo a umělecky, ale aké se p ezen o a jako o iginální umělci aumělkyně. V om případě je pak zin „in es ice do ka ié y, do jis é mí y p oduk , nás oj ne wo kingu nebo pod- nikání“ (s.141). Zhis o ického hlediska mohu doda , že předz ěs í oho o přís upu kzinům byla kniha p o eso ky g a ického designu na Uni e si y o A s London Teal T iggs z oku 2010, níž yužila s é znalos i akon ak y komuni ě „s a ých zinařů“, aby zjejich o by y ořila objek uměleckého ýzkumu, apo ažmo hu (adodejme s é úspěšné akademické ka ié y)3. Posledním, logickým k okem H ocho ě analýze je pohled na ma e iální podobu zinů. Za ímco „s a é“ anziny byly ě šinou ýsledkem neumě elského přís upu nad- šenců, k e ý od ážel jejich ášeň p o danou subkul u u asnahu předa in o mace ojejím dění as ylu, „no í zinaři“ jsou poučenější g a icky, íce expe imen ují azin je p o ně spíše ý a ným dílem. Přes ože jsme se idří e se ká ali sneob yklými o - má y či ma e iály, na k e é se iskne, ybízejícími knes anda dním způsobům č ení, dnes je o iginali a zp aco ání explici ním cílem. Zin udíž může bý s éby ným umě- leckým dílem, k e é se ys a uje (ap odá á), ale aké objek em sloužícím kumělec- kým pe o mancím. H och yzd ihuje ma e iálně sémio ickou pods a u zinů, k e é jsou asambláží ma e iální podoby ají sdělo aných ýznamů. P á ě pos digi ální doba knim zno u při ahuje pozo nos , p o ože umožňují ukáza , že naše komunikace má ždy ima e iální po ahu, ať si o u ědomujeme nebo ne. Vdobě klima ické k ize, říkají „no í zinaři“, nemůžeme odhlíže od oho, jaký dopad mají naše ak i i y na ži o ní p os ředí, amusíme hleda komunikační p os ředky, k e é budou ud ži elné a ecyklo a elné. Vzá ě u Miloš H och už jen sh nuje pozna ky zpřechozích kapi ol (aněkdy možná až nadby ečně opakuje něk e é o mulace). Poukazuje na o, že dnešní ziny jsou přede ším součás í s é y in imi y ako espondují s ím, čemu se dnes říká „bed oom gene a ion“ („pokojíko á gene ace“). Z a ily s ou in o mační oli as aly se nosi eli a ek i ních, ma e iálně zako ených z ahů e s ě ě, k e ý je 3 Teal T iggs: Fanzines. Thames and Hudson, London 2010. OPEN ACCESS KAREL šIMA 197 čím dále íce digi ální a i uální. „No é zinaření“, s ejně jako no é zah ádkaření, houbaření či ku ění, je ý azem ouhy zno unaléza z ahy snaším ma e iálním p os ředím, ať ži ým či neži ým. Budoucnos šak ukáže, jes li šlo ok á kode- chou, módní e o lnu, nebo oklíčo ou změnu našeho ži o a, a ím ikul u ní p odukce. AD: Miloš H och: Vys řihni— nalep. Jak pos -digi ální isk aziny zkřísily papí o á média. Ak opolis, P aha 2022. 180 s. OPEN ACCESS