O historické fikci a jejích žánrech

Ohis o ické ikci ajejích žán ech Anna Schube o á Uni e zi a Ka lo a an.ma ino [email p o ec ed] ON HISTORICAL FICTION AND ITS GENRES F om he Romance o he No el and Back Again by Ladisla Nagy is dedica ed o he opic o his o ical p ose. The au ho analyses he heo e ical deba e abou he ela ionship be ween ic ional and his- o ical w i ing, and he also examines he gene ic de elopmen o English his o ical ic ion. In he passages dedica ed o he na a i e aspec s o his o y, Nagy o e s ape suasi e c i icism o Hayden Whi e’s dis inc ion be ween ic ional and his o ical w i ing, and sees an al e na i e o i in Paul Ricœu ’s heo y o na a i e. In he second line o a gumen a ion Nagy p esen s a hesis ha his o - ical p ose has de eloped om he omance gen e, and h ough asho di e sion o no el i e u ns o omance again. He analyses Sco ’s no el Wa e ley, which amously de ines i sel agains omance, as a omance, and he uses he same e m o pos mode n his o ical ic ion. This hesis seems less plau- sible o me as Nagy’s de ini ion o bo h no el and omance gen es is p oblema ic. KLÍČOVÁ SLOVA: Román— his o ický omán— omance— ikce— his o ie— Hayden Whi e— Wa e ley— žán No el— his o ical no el— omance— ic ion— his o y— Hayden Whi e— Wa e ley— gen e DOI h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2021.2.9 Ladisla Nagy, anglis a, překlada el ali e á ní k i ik, se éma u his o ické p ózy ě- nuje dlouhodobě. Za ímco předchozích p acích byla předmě em jeho zájmu ze- jména současná his o ická p óza, publikaci Od omance k ománu azase zpě au o analyzuje podoby yp á ění shis o ickou ema ikou na ši ším časo ém úseku: od his o ické omance přes his o ický omán až ksoučasným his o ickým p ózám řa- zeným do adice pos mode nismu, k e é se podle něj opě přibližují k omancím. Ú ahy ožán ech a ý oji his o ického yp á ění jsou doplněny další linií, k e á p ůběhu knihy získá á dominan ní pos a ení— zamyšlením nad z ahem ikce ahis o ie. P ní kapi ola snáz em „His o ie, omán a omance“ předs a uje základní pojmy anas iňuje obě hla ní éma a knihy— ázání po p a di os i his o ie a ikce apo žán- o ém uko ení his o ické p ózy. Následující kapi ola „Román jako p o iklad o- mance“ ychází zpoje í ománu Iana Wa a, k e é je p o Nagye klíčo é ajež au o OPEN ACCESS 142 SVĚT LITERATURY 64 zasazuje do ši šího kon ex u. ZWa o a poje í Nagy yzd ihuje dů az ománu na indi iduali u ao iginali u a aké sou islos s ilozo ií Johna Locka. Za pods a ný ys ománu po ažuje zejména dekla o anou ealis ičnos yp á ění, k e ou se dobo í au oři ymezují ůči omanci. Ve ře í kapi ole „His o ická sku ečnos a ikce  o- mánu a omanci“ au o ná aznos i na Robe a Meye a aIana Wa a upozo ňuje na nesamozřejmos z o ožnění his o ické sku ečnos i spe spek i ou indi iduální zku- šenos i. P o i ní s a í a is o elské poje í, k e é oblas i e lexe his o ické ikce přibli- žuje na příkladu Williama Godwina aWal e a Sco a. Kapi ola „Wa e ley aneb před šedesá i le y“ se zaměřuje na Sco ů s ejnojmenný omán apolemizuje sLukácso ou analýzou ex u jako his o ického ománu. Pojem his o ického ománu je přiblížen pá é kapi ole („Z ození his o ické p ózy“), kde Nagy předs a uje poje í his o ic- kého ománu uLukácse, Fleischmanna adalších eo e iků anásledně se přesou á ke z ahu his o ického ománu ahis o iog a ie ak eo e ickým diskusím d uhé polo- iny 20.s ole í, k e é upozo ňují na na a i ní kons uo anos obou ypů yp á ění, přičemž zásadní je p o něj zejména eo ie Haydena Whi ea. Všes é kapi ole („His o ický omán a‚kos li ec dějin‘“) se au o ěnuje ezi Ales- sand a Manzoniho, že his o ický omán je nemožný, p o ože mísí d ě p incipiálně odlišné oblas i ikce ahis o ické p a dy. Jejich společná pří omnos díle pak nu ně na ušuje jedno u nu nou p o umělecké dílo. Nagyo a odpo ěď spočí á oslabení ná- oku na jedno u díla, k e é je podle něj ypické p o his o ickou omanci, pos mode ní his o iog a ické me a ikce iManzoniho p ózu Příběh po upného sloupu, k e é se Nagy aké k á ce ěnuje. Následující kapi ola pok ačuje zamyšlení nad z ahem his o ie a ikce a ací se kpoje í Haydena Whi ea. Nagy zde k i izuje Whi eů pojem k oniky ná aznos i na Louise O.Minka, upozo ňuje, že je p oblema ické ozlišo a mezi his o ií a ikcí čis ě na ú o ni disku zu a a uje před ela i ismem, k e ý se s ím o přís upem pojí. Osmá kapi ola („Vyp á ění jako součás lidského údělu“) předkládá přehled eo e ických smě ů, k e é čis ě o malis ický přís up odmí ají— eo ie y- p á ění Paula Ricœu a, Pe e a B ookse aScholese aKelloga. Vd uhé čás i kapi oly Nagy přechází k ý oji his o ické ikce mode nismu aopuš ění his o ické lá ky spojuje s ozpadem indi iduální iden i y. Vzá ě ečné kapi ole („Romance 20.s o- le í“) se Nagy ací kde inici ománu Iana Wa a a yzd ihuje au o ů dů az na au obiog a ičnos asním spojené no é poje í his o ie. P o i omu s a í do opozice současnou p ózu, k e á podle něj odmí á ná ok na ealis ičnos pojednání his o ie is abilní koncepci lidské iden i y, a ací se ak k omanci. Jak je pa né z oho o sh nu í, s uk u a knihy je pomě ně boha á a oz ě ená— něk e á z éma mají po ahu odboček anení možné je zde plně oz és . Zaměřme se nejp e na p ní zd ou hla ních linií: pojednání o ý oji z ahu his o ie1 a ikce. Jako příklad období, kdy o o ozlišení ješ ě nebylo pe ně us ano ené, au o u ádí odbo ný disku z 18.s ole í, němž je omán čas o ydá án spřídomkem „his o ie“ aindi iduální příběhy se p osazují jako p i ilego aný zd oj his o ických ak ů. P o i omu o poje í Nagy s a í koncepci his o ie, k e ou cha ak e izuje jako a is o elskou: Godwino a s ať „O His o y and Romance“ (1797) chápe his o ii nikoli jako soubo 1 Nagy  om o kon ex u uží á pojmy „his o ie“ a„his o iog a ie“ zaměni elně, jejich po uži í by nicméně bylo hodné yjasni azpřesni . OPEN ACCESS ANNA SCHUbERTOVÁ 143 empi ických da , ale jako zd oj in o mací oobecně lidském a ysoce hodno í his o- iky, k eří se ěnují „ oz oji elkého génia nebo mani es aci od ážných amužných c nos í“.2 Z ako ého poje í posléze ychází, že his o ická omance předs a uje „nej- znešenější anej ýznamnější d uh his o ie“.3 Nesamozřejmos h anice mezi ikcí ahis o ií se podle Nagye dos á á ke slo u opě d uhé polo ině 20.s ole í, kdy se eo e ici zaměřují na kons uo anos his o- ického yp á ění. Pokud jsou jak his o ická, ak ikční yp á ění u ářena ů čí imaginací ade e mino ána na a i ní s uk u ou, není možné mezi nimi s ik ně ozlišo a — o podle Nagye ede knebezpečí absolu ní ela i izace, k e ou spojuje s o malis ickým přís upem. Jedno zmožných řešení předkládá Hayden Whi e  oz- lišení k oniky apříběhu, k e é umožňuje his o ické yp á ění uko i e z ahu ke sku ečnos i. His o ické yp á ění je k ea i ní zp aco ání, k e é yuží á li e á ní echniky (příběh), ale má za s ůj základ exis ující sek enci událos í (k oniku). To o ozlišení Nagy pokládá za p oblema ické— ná aznos i na Robe a Maye a upo- zo ňuje na o, že k onika nikdy neexis uje čis é, nezp aco ané podobě, ale ždy  ámci již exis ujících yp á ění. Příkladem může bý událos (zde Nagy odkazuje na poje í Louise O.Minka), chápaná jako základní jedno ka yp á ění: aby se u či é dění s alo událos í, je řeba jej zařadi do příběhu, zněhož pak samos a nou událos získá áme pouze u či ou abs akcí. Řešení oho o dilema u nabízí ilozo ie Paula Ricœu a, k e á opouš í čis ě o ma- lis ické hledisko aupozo ňuje na o, že lidský ži o , a edy ihis o ie, je již ždy na- a i izo án. Podle Nagye ak yp á ění „není pouze nás ojem popisujícím nějakou sku ečnos , nýb ž je jí příbuzné— je o p oduk s ejné igu ace událos í, k e á o - muje eálné činy ajednání his o ii“.4 His o iko o pojednání pak nemůže bý zcela libo olné, p o ože nepřidá á las ní abulaci kčis ým da ům, ale p acuje ždy již sexis ujícími příběhy nebo jejich čás mi podobě událos í. Linie disku ující poje í H.Whi a předs a uje podle mého názo u nejpodně nější čás knihy, Nagy zde pře- hledně předs a uje elké množs í li e a u y ajeho a gumen ace je přes ědči á. P o- blema ické je pouze napojení na ezi o ý oji his o ické p ózy: o o spojení se omezuje na obecné zení, že „his o ická ikce ždy če pala značnou mí u s é při ažli os i adynamiky znejasné h anice mezi ak em apředs a i os í, anebo, řečeno přesněji, zp os upnos í azpochybňo aného s a usu é o h anice“,5 a aké na přibližnou časo- ou ko elaci mezi ykládanými eo iemi ali e á ním ý ojem. To o p opojení je pře- s ědči é případě anglosaské his o ické me a ikce d uhé polo iny 20.s ole í, udal- ších období už méně. Není jasné, p oč his o ické yp á ění zaží á ako ou popula i u p á ě 19.s ole í, době, kdy se h anice mezi ikcí ahis o ií upe ňuje. Teze ožán o ém ý oji his o ické p ózy upozo ňuje na důleži ou oblas bádání: jak se y íjely ap oměňo aly li e á ní o my shis o ickou ema ikou. Už o e ření é o o ázky předs a uje u či ý přínos— his o ický omán si naší kul uře ydobyl po- s a ení „při ozené“ li e á ní ep ezen ace dějin, aje p o o žádoucí en o předpoklad 2 Nagy 2019, s.43. 3 Tam éž, s.45. 4 Tam éž, s.130. 5 Tam éž, s.16. OPEN ACCESS 144 SVĚT LITERATURY 64 his o izo a apředs a i jeho al e na i y. Ačkoli é o ezi nakonec není knize ě- no áno příliš p os o u, domní ám se, že je op á něné ji chápa jako jedno zjejích ús ředních éma , ať už k ůli omu, že je pří omna  i ulu, nebo omu, že jejímu předs a ení p ní kapi ole předchází o mulace jako „ a o s udie p o o dí“.6 Vp ním ymezení Nagy s ou ezi přibližuje ak o: „[V] dějinách ik i ní li e a u y zabý ající se his o ií lze sledo a ý azné ymezení p o i omanci, příklon k ománu coby nosi eli ideje pok oku anásledně ná a k omanci jakož o ýsos ně pos mode - nímu žán u.“7 Vdalším ýkladu pak není zcela zřejmé, jaký s a us en o „ ýle do ob- las i ománu“8 má, jes li se jedná odůleži é ý ojo é s adium, nebo spíše omyl žán- o ého zařazení. Nagy omán Wa e ley, kanonické dílo oho o žán u, analyzuje jako omanci a ná aznos i na Manzoniho chápe spojení his o ie a ománu jako ni řně ozpo né. Vanglickém abs ak u pak píše: „[J]ako omance je his o ická ikce íce p á a lá ce, k e ou se zabý á. Řečeno bez okolků, his o ická ikce nemůže bý ničím jiným než omancí […], k e á o e řeně přizná á s ou in e p e ační předpoja os .“9 Ta o o mulace naznačuje, že pojem omance lépe odpo ídá li e á nímu zp aco ání his o ie zpods a y. Zaměřme se nejp e na Nagyo u in e p e aci ománu Wa e ley, k e ou au o za- hajuje poukazem na sku ečnos , že Sco se  om o díle hlásí k ománu a ymezuje ůči omanci. K omě oho o é o ického ymezení u ádí další ysy, k e é Sco ů omán od omance zdalují— jasné časo é imís ní u čení, zaměření na pos a y a( ná aznos i na Lukácse) aké olba ela i ně ma ginálního indi idua, k e á umožňuje „zaměři se na obecnější ysy doby“.10 Ty o aspek y šak Nagy shledá á nedos a ečnými— Wa- e ley je podle něj „‚ omance‘ onedá né minulos i, k e á olí přídomek omán jen k ůli ě šímu ná oku na ‚ ealis ičnos ‘“.11 To o zení je podpořeno d ěma ypy a - gumen ů, k e é mají doloži , že se nejedná o omán. Nej ý aznějším a gumen em je opako ané zení, že „h dina ománu Edwa d Wa e ley las ně nep ochází žádným ý ojem—  om o se odlišuje od p o agonis ů adičního bildungs omanu, […]— p os ě ajednoduše jednu sadu ži o ních pos ojů ymění za jinou, jež je p o něj dané ch íli ýhodnější“.12 T zení, že se Wa e ley liší od p o agonis ů bildungs omanu, je nesamozřejmé. Není jasné, jak máme ozumě slo u ý oj— není změna sady pos ojů jeho u čujícím ysem? Vp óze je na íc s uk u a bildungs omanu pří omna éměř učebnico ě.13 Děj ománu zachycuje h dino o mládí, explici ně chápané jako ces a/ ýcho a, jejímž p ůběhu se říbí Wa e leyho cha ak e . P o agonis a se zba uje nai i y mládí aspěje kži o nímu údělu, k e ý jej smíří se společnos í— manžels í. 6 Tam éž, s.22. 7 Tam éž, s.23. 8 Tam éž, s.23. 9 „As omance, his o ical ic ion is mo e jus o he ma e i ea s. To pu i mo e blun ly, his o ical ic ion can be no hing bu omance […] which openly admi s i s in e p e a i e bias.“ Tam éž, s.150. 10 Tam éž, s.47. 11 Tam éž. 12 Tam éž, s.61. 13 Např.F anco Mo e i e s ém klasickém pojednání obildungs omanu Wa e leyho u ádí mezi kanonickými h diny žán u, s o .Mo e i, 1987, s.3. OPEN ACCESS ANNA SCHUbERTOVÁ 145 Jako další a gumen p o zařazení Wa e leyho kžán u omance je předkládán ak , že se au o o i nedaří dospě k ep ezen aci his o ické sku ečnos i: „Sco nepíše his- o ický omán— jeho z láš ní mix his o ie a omance je pokusem his o ii s e ilizo a apoda jako cosi neškodného.“14 Jeho dílo je poli icky opo unis ické ím, že oman- ismus h diny popisuje jako lehko ážné mládí a„č enáři posky uje přesně o, co chce slyše “.15 Nagy dospí á kzá ě u, že „ jeho konk é ním případě, jak lze doloži , nešlo o ě nou ep ezen aci [his o ie], nýb ž op ezen aci, a i maci. Dějiny oří pe o ma- i ním způsobem z oman ické lá ky a en o s ůj ý o předkládá jako ep ezen aci […].“16 Sco o a p óza je zde po o ná ána sideálním ypem ealis ického ománu, k e ý je ale předs a en p oblema icky. Jde omodel, k e ý bychom mohli označi za nai ně ealis ický: jednalo by se odílo neideologické, přesně zob azující his o ii a„ eali u“ doby. Pokud bychom zařazení k ealis ickému ománu posuzo ali ěmi o k i é ii, p a děpodobně žádné ako é li e á ní dílo nenajdeme.17 Je řeba zmíni , že když se Nagy ealis ickému ománu ěnuje přímo, o o zjednodušené poje í neza- s á á— p acuje se so is iko anějším poje ím ománu Iana Wa a aupozo ňuje na o, že izde „dochází ke z láš ní kombinaci ep ezen ace ape o mance“.18 Knejasnos em přispí á inekonzis ence uží ání pojmů— p ůběhu kapi oly oWa e leym Nagy píše éměř ýh adně jako o ománu.19 Jako p oblema ická může bý nímána ůbec snaha ozhodnou , jes li Wa e ley odpo ídá žán o ým k i é iím o- mánu, k e á Nagy od ozuje zpojednání Iana Wa a. Ačkoli Wa o a kniha zcela jis ě předs a uje cenný příspě ek kanalýze počá ků ománo é adice, de inici ománu, k e á je ní obsažena, nelze použí a jako uni e zální k i é ium ománo os i.20 Ro- mán je žán , k e ý je ( opozici k adičním p emode ním žán ům) ypický p á ě absencí pe ných žán o ých p a idel, jako no el se jedno li ých obdobích ede inuje e z ahu ke s ým předchůdcům. Není edy nijak přek api é, že se Sco ů his o- ický omán odlišuje od ománů předchozího s ole í, k e é  é době předs a o aly s anda dní podobu žán u. Ino ace podobě zapojení his o ické lá ky se p osadila, Sco o y omány se p o au o y následujících gene ací zařadily do kánonu ománo é adice aměly zásadní li na jeho další ý oj. Ačkoli můžeme ho oři o om, že u - či á díla zdynamické ománo é adice ybočují, ako é zkoumání je podle mého ná- zo u p oblema ické udíla, k e é u o adici kons i uuje na olik zásadně, jako p á ě Wa e ley. De inici his o ického ománu Nagy ohlašuje až následující kapi ole, kde ci uje několik eo e iků. Vyzd ihuje například de inici A oma Fleischmana, k e ý se do- mní á, že „his o ickým ománem je […] ako ý omán, k e ý je zasazen pe ně e s é pří omnos i, zní yk ačuje do minulos i, k e ou nahlíží ne pouze izolo aně, ale její 14 Nagy, 2019, s.59. 15 Tam éž, s.54. 16 Tam éž, s.61. 17 Současní bada elé zabý ající se ealismem chápání ealismu jako nai ní mimesis odmí a- jí, s o .Mo is 2004. 18 Nagy 2019, s.83. 19 Tam éž, s.51–55. 20 S o .Robe 2000, s.58. OPEN ACCESS 146 SVĚT LITERATURY 64 ‚his o ici ě‘, přičemž zá o eň ím nahlíží his o ici u las ní“,21 nebo Geo gyho Lu- kácse, unějž Nagy zdů azňuje zaměření na z ah společnos i ajedno li ce: Dějinné boje aan agonismy podle Lukácse [Sco ] znázo ňuje p os řednic ím pos a , k e é „psychologií aúdělem ždy ep ezen ují společenské endy ahis o ické síly“.22 Obě poje í podle au o a sdílí u či ý z ah ke koncepci dějin jako pok oku, k e á byla e 20.s ole í p oblema izo ána. Nagy p o o yjadřuje pochybnos , že by byly upla ni- elné ina současnou p ózu. Lukácso a eo ie je pod obněji disku o ána aodmí nu a jako ma xis ická aideologická,23 č enář se šak už nedoz í, kjakému poje í se sám Nagy hlásí. Namís ě by zde bylo aké z áhnou a o ymezení his o ického ománu kpředchozí analýze Wa e leyho ( omán by oběma zde ci o aným de inicím odpo ídal). Zaměřme se nyní na d uhé d a konce ý ojo é řady, edy na omanci jako předchůd- kyni ipřekonání ománu. Tím se dos á áme kdalšímu p oblema ickému bodu. Ro- mance, k e á je p o účely a gumen ace pomě ně zásadním pojmem, není p ůběhu s udie konzis en ně ymezena— ýsledný ob az č enář skládá zdo u či é mí y ne- sou odých u čení aci ací li e a u y nej ůznějších dob. Vú odu Nagy upozo ňuje na ozpo mezi poje ím omance jakož o p incipu ikce Iana Duncana ajejím označe- ním za i olní žán anými omanopisci, následujícím ýkladu aa gumen aci šak s ůznými u čeními p acuje, jako by měla jedno ný e e en . Romanci  ůzných kon- ex ech cha ak e izuje jako „ ýsos ně pos mode ní žán “,24 k e ý si nená okuje s a- us p a di os i,25 p ózu, k e á děčí za s ůj pů od ne ědomos i, ma ni os i apo ě - či os i.26 Romance je příkladem způsobu yp á ění, k e ý je „s a ší, agmen á nější aok ajo ější“27 než omán, anakonec předs a uje „mís o p o olik zába y“, p ózu, k e á je „ zle ná apsaná zle ným jazykem“.28 Romance nemá li e á ní ědě plně us álenou de inici, pojem isoubo děl, ke k e ým odkazuje, se p oměňuje his o ii i ná aznos i na odlišné eo e ické koncepce. Romance z o ožněná s„ i olní“ popu- lá ní če bou, ak jak igu uje e ymezení Wal e a Sco a,29 znamená něco jiného než omance poje í No h opa F ye (ke k e ému Nagy e ýkladu aké odkazuje), kde se jedná opojem označující jeden ze základních modů yp á ění pří omný napříč ději- 21 Nagy 2019, s.68. 22 Tam éž, s.70. 23 Nagyo o ymezení p o i Lukácso i je edeno spíše ideologické než ěcné o ině. Na- příklad zení, že Lukácso ě ma xis ické eo ii „mezi jedno li cem amasou neexis uje p opas “ ( am éž, s.84), je p oblema ické u eo e ika, jehož známým přínosem je koncep- ualizace „nepřeklenu elné p opas i“ mezi jedno li cem as ě em coby ýchodiska mo- de ního ománu (Lukács 1967, s.99). To, že je e Sco o ě ománu a o p opas překoná á- na kons ukcí „ ypického“ h diny, chápe Lukács nikoli jako samozřejmos , ale jako u či ý umělecký ýkon (Lukács 1962, s.36). 24 Tam éž, s.22. 25 Tam éž. 26 Tam éž, s.33. 27 Tam éž, s.125. 28 Tam éž, s.137. 29 M.D.Bell knize The De elopmen o Ame ican Romance upozo ňuje na o, že p ní ozliše- ní „no el / omance“ uanglických omanopisců odkazo alo spíše kmo álním než žán o- ým cha ak e is ikám. Bell 2000, s.633. OPEN ACCESS ANNA SCHUbERTOVÁ 147 nami západní li e a u y. Si uaci dále komplikuje sku ečnos , že u či ých obdobích byl ý az omance uží án jako synonymum p o ikci, což pla í např.p o Nagyem ci- o anou s udii Williama Godwina.30 Zaměřme se nejp e na d uhé zmíněné poje í omance, ep ezen o ané p á ě N.F yem nebo F.Jamesonem, k e ý na F ye na azuje. Romance je podle F ye yp á- ění, jehož hla ní pos a ou je „h dina, nadřazený lidem as ému okolí“.31 Jejím s uk- u ním p kem je naplnění přání ajejím s ě em je pole, němž se u ká ají ysoké anízké, Jameso ě podání dob o se zlem chápaným jako jinakos . Ačkoli je chol- ným obdobím omance s ředo ěk, en o modus se dějinách li e a u y p a idelně ynořuje. Vobou poje ích je příznačné, že se jedná o„ ážný“ způsob yp á ění, k e ý sděluje u či ou izi s abilního uspořádání s ě a ajeho jedno y: podle Jamesona má o- mance „ unkci y yčení h anic daného sociálního řádu aposky uje in e ní ods ašo- ací p os ředek ůči sub e zi nebo de iaci“.32 S izí s abilního s ě a sou isí is abilní, před ída elná s uk u a yp á ění ajedno ná o ma. Romanci  ěch o „ ážných“ po- je ích nejde z o ožni s ýše ci o anými cha ak e is ikami jako agmen á ní, i olní nebo bez ná oku na p a di os . Poslední d a pojmy se z ahují kpojmu omance jako žán u populá ní kul u y obsahujícímu příběh olásce nebo dob od užs í, k e ý následuje pomě ně s abilní s uk u u (ani zde edy není možné mlu i o agmen á - nos i), amůže se yznačo a nadpři ozenými nebo jinak ne ealis ickými p ky. Sem by pa řily iNagyem zmiňo ané „upadlé“ omance 18.s ole í, s ejně jako elká čás p odukce populá ní li e a u y. Mezi „ ysokou“ omancí ajejí „upadlou“ o mou sa- mozřejmě můžeme nají s uk u ní podobnos i i ý ojo ý z ah ajis ě by bylo možné předs a i poje í, k e é by kombino alo p ky obou— jejich z ah by šak bylo řeba uchopi e lek o aně, nikoli mezi nimi přecháze bez yznačení. Nagy kons a uje, že d uhé polo ině 20.s ole í můžeme pozo o a obno ený zá- jem ohis o ickou p ózu, k e ý sou isí sjejím odklonem od ománu k omanci. Jeden zdů odů oži ení zájmu ohis o ickou p ózu idí au o již zmiňo aných diskusích o z ahu ikce ahis o ie, k e é zá o eň dodá ají současné his o ické p óze na áž- nos i: „[N]ahis o ickou p ózu není pohlíženo jako na pouhou zába nou če bu, oz- p ýlení, ale na něco íc: na ýpo ěď onaší minulos i, případně o om, jak minulos o li ňuje naši ži ou pří omnos .“33 Au o upozo ňuje na o, že anglosaském p o- s ředí se e mín omance e spoji os i spos mode nis ickou his o ickou p ózou ob- je uje: p ózy A.S.Bya o é ycházejí spřídomkem „ omance“, současnou p ózou se zabý ají monog a ie jako např.Romance za chi u S.Keeno é, Nagy zmiňuje e míny jako omance minulos i nebo omance konce. Ten o odkaz šak zůs á á upouhého ýč u aneseznamuje nás s ím, co uži í e mínu omance ujedno li ých eo e iček nebo au o ek znamená— jes li odkazuje kpopulá ní omanci, nebo omanci s ředo ěké, jes li jde oz o ožnění s omancí, nebo oi onické pře ze í u či ých pods a ných ysů. Téma současné his o ické omance se obje uje pouze ú odní azá ě ečné ka- pi ole, kde Nagy a gumen uje p o zařazení pos mode nis ické his o ické p ózy 30 McKeon 2000, s.605. 31 F ye 2003, s.75, up a eno. 32 Jameson 1975, s.140. 33 Nagy 2019, s.17. S o .p o ikladné zení o om, že se his o ická p óza ací do s é y, kde je „mís o p o olik zába y“ (s.23). OPEN ACCESS 148 SVĚT LITERATURY 64 k omanci. Au o předkládá zení, že p ozaické ex y (izde je onich e e o áno ýlučně jako o ománech) z ácejí ambici ep ezen o a sku ečnos a z ahují se op o i omu kobecným ezím. Vsou islos i s ím se mění poje í pos a , jež byly  ea lis ické p óze indi idui, jejichž iden i a byla založena na „au obiog a ické p o- jekci“.34 Vpos mode nis ické p óze se s á ají „zaměni elnými igu kami“,35 k e é pouze dokládají ús řední myšlenku.36 Zde Nagy s á zení dokládá in e p e acích Alias G ace Ma ga e A woodo é ap óz Ba yho Unswo he. Obě analýzy jsou šak elmi s učné aobecné. Ani jeden zobou a gumen ů zá o eň neobs ojí p o zařazení současné p ózy k omanci, sdělují nám pouze, že pos mode ní his o ická ikce není ealis ickým ani his o ickým ománem 18.–19.s ole í. Mohli bychom snadno nají množs í ysů, k e é naopak pos mode nis ické psaní omanci zdalují, namá kou řeba ak , že pos mode ní ikci je nadále kladen elký dů az na o iginali u nebo že ony obecné eze pos mode ní p óze ob ykle nedá ají doh omady ucelený ajasně hie a chizo aný ob az s ě a, ale spíše zdů azňují p o izo nos ako ých uspořádání. Podně ný je pos řeh, že se pos mode ní uchopení his o ické lá ky sbližuje se Shake- spea o ým  om, že se mezi minulos í asoučasnos í us ano uje cézu a.37 Izde by šak bylo možné poukáza ina zásadní odlišnos i. Nagy, k e ý se současnou his o ic- kou p ózou odbo ně zabý al několika publikacích, ji Od omance k ománu azase zpě cha ak e izuje jen elmi s učně a a o čás ýkladu kjejímu žán o ému u čení nes ačí. Je pochopi elné, že au o nechce opako a již řečené, ale je škoda, že ýklad nep opojuje se s ým předchozím bádáním alespoň odkazy. Nagy se ěnuje jen p óze anglickém jazyce, což je zcela pochopi elné omezení. U - či ý p oblém předs a uje pouze zobecnění, k e é Nagy p o ádí, když předpokládá, že „podobné diskuse by bylo možné nají i jiných li e a u ách akul u ách“.38 Tu o ezi podpo uje zením, že anglická li e a u a „s ě o é bele ii dominuje, coby li e- a u a zdaleka nejpřekládanější“.39 Dominan ní pos a ení u či é kul u y není možné z o ožňo a sjejí uni e zálnos í— uzkoumaného ma e iálu se na íc nabízí o ázka, jes li h a os alehkos , k e ou Nagy anglosaské pos mode nis ické ikci ema izu- jící his o ii nalézá, není s ou o dominan ní pozicí spja a. Není zřejmé, p o jaké publikum je kniha u čena. P áce má ysy odbo né publikace (jmenný ejs řík, anglický abs ak ), zá o eň šak chybí in o mace olek o ském ří- zení nebo zá ě ečná bibliog a ie (odkazy na li e a u u jsou u áděny poznámkách pod ča ou, a o pouze upřímých ci ací, na s aně 75 pak chybí odkaz iuci ace). To o by kombinaci s ýp a nou g a ickou úp a ou a ak em, že byla publikace ydána naklada els í A go, mohlo naznačo a , že se jedná spíše odílo popula izační, Nagy se zde ale ěnuje pomě ně specializo aným o ázkám li e á ní eo ie, k e é předpo- kládají u či é s upní znalos i obo u li e á ní ědy. 34 Tam éž, s.134. 35 Tam éž, s.142. 36 Tam éž, s.143. 37 Tam éž, s.142. 38 Tam éž, s.9. 39 Tam éž. OPEN ACCESS ANNA SCHUbERTOVÁ 149 Celek ex u ijedno li ých kapi ol mís y z ácí na přehlednos i. Sé ii ú ah nad ex y eo e iků nep opojuje zře elný au o ský hlas, k e ý by je z aho al klinii, k e á byla začá ku yznačena jako hla ní éma. Po é, co Nagy poje í něk e ého z eo e iků předs a í, čas o jej zhodno í pouze na obecné ú o ni, ale ne už e z ahu ka gumen- aci. Poněkud uši é jsou odbočky knesou isejícím éma ům, například když je po- slední kapi ole pa a ázo ána anekdo a o om, že se Ianu Wa o i nelíbil ilm Mos přes řeku Kwai,40 ú odní kapi ole za áží předjímání éma , k e é se pak už knize neobje í, když Nagy píše: „Poukážu na knihy— jako je například ynikající dílo G a- hama Swi a azejména jeho Země od— níž je minulos ak o ána jinak, anaopak zp aco ána sohledem na e ické, nikoli epis emologické aspek y.“41 Vpublikaci se posléze neobje í ani předs a ení é o linie his o ické ikce, ani zmínka o om o díle. Od omance k ománu azase zpě předs a uje podně ný příspě ek kmyšlení ohis- o ické p óze zejména pasážích, kde au o u ažuje nad p oblémy ozlišení ikce ahis o ie apolemizuje s eo ií Haydena Whi ea. Jeho ezi, že čis ě o malis ická ana- lýza selhá á  ozlišení ikce ahis o ie, pokládám za přes ědči ou. Vlinii žán o ého ý oje by šak p o účely a gumen ace bylo žádoucí k i ič ější ymezení auží ání pojmů omán a omance. Publikaci by aké p ospěla přehlednější s uk u ace ajas- nější zacílení buď na odbo né publikum, anebo na ši ší eřejnos . LITERATURA: 40 Tam éž, s.144. 41 Tam éž, s.16. Bell, Michael Da i . „The De elopmen o Ame ican Romance“. In Theo y o he No el: AHis o ical App oach. Ed. Michael McKeon. Bal imo e: Johns Hopkins Uni e si y P ess, 2000, s.632–656. F ye, No h op. Ana omie k i iky. Přel. Syl a Fico á. B no: Hos , 2003. Jameson, F ed ic. „Magical Na a i es: Romance as Gen e“. New Li e a y His o y, 7, 1975, č.6, s.135–163. Jameson, F ed ic. The Poli ical Unconscious: Na a i e as aSocially Symbolic Ac . London: Rou ledge, 2013. Lukács, Geo gy. „Teo ie ománu: Dějinně iloso ický pokus o o mách elké epiky“. In Me a yzika agédie. Přel. aed. Růžena G ebeníčko á. P aha: Českoslo enský spiso a el, 1967. Lukács, Geo gy. The His o ical No el. T ansl. Hannah and S anley Mi chell. London: Me lin P ess, 1962. McKeon, Michael. „P ose Fic ion: G ea B i ain“. In Theo y o he No el: AHis o ical App oach. Ed. Michael McKeon. Bal imo e: Johns Hopkins Uni e si y P ess, 2000, s.600–613. Mo e i, F anco. The Way o he Wo ld: The Bildungs oman in Eu opean Cul u e. London: Ve so, 1987. Mo is, Pam, Realism. London— New Yo k: Rou ledge, 2004. Nagy, Ladisla . Od omance k ománu azase zpě . P aha: A go, 2019. Robe , Ma he. „O igins o he No el“. In Theo y o he No el: AHis o ical App oach. Ed. Michael McKeon. Bal imo e: Johns Hopkins Uni e si y P ess, 2000, s.57–70. OPEN ACCESS