Bilingvismus u dítěte s Downovým syndromem

Biling ismus udí ě e sDowno ým synd omem Kamila Homolko á ABSTRACT: Bilingualism in achild wi h Down synd ome. Cu en ly, ahal o he wo ld popula ion g ows up in an en i onmen wi h mo e han one spoken language, so he esea ch on bilingualism has been qui e ex ensi e. Howe e , jus ew o he s udies a e ocused on indi iduals wi h communica- ion disabili ies o in ellec ual diso de s, who acqui e hei mo he (and o he ) ongues wi h mo e di icul y and slowe . This con ibu ion p esen s acase epo on ea ly e bal communica ion de- elopmen o a ou -yea -old child wi h Down synd ome g owing up in abilingual Czech-Ge man en i onmen . This esea ch was conduc ed mainly h ough longi udinal obse a ion and ideo e- co ding o he same ac i i ies, p e e ably a home, a he age o 24 o 48 mon hs. To unde s and lan- guage exposu e and language dominancy, he speech en i onmen ques ionnai e (speci ically he Bei u -Tou s Ques ionnai e) was used. I shows ha bilingualism could be bene icial o hese in- di iduals and i is no de imen al o hei language acquisi ion. The key ac o s o agood acquisi- ion o bo h (o mo e) languages a e language exposu e, in ensi y o con ac wi h he languages, and good speech he apy, p e e ably in bo h languages. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: biling ismus, Downů synd om, men ální pos ižení, e bální komunikace bilingualism, Down synd ome, men al diso de , e bal communica ion 1. BILINGVISMUS DNES D ojjazyčnos (příp. ícejazyčnos ) je dnes enoménem, k e ý se do ýká s ále ě šího poč u osob. Výzkumy dokonce u ádějí, že až d ě ře iny dě í na celém s ě ě y ůs- ají e ícejazyčném p os ředí (Bha ia & Ri chie, 2004). Ten ýž ýzkum aké uka- zuje, že íce než 50 milionů oby a el s á ů E opské unie ke komunikaci sokolím uží á jiného jazyka, než je úřední jazyk daného s á u. Na základě mnoha ak o ů se p o o aké ozšiřuje ipole působnos i obo ů, k e é se biling ismem nějakým způso- bem zabý ají: ling is ika asní spojené obo y jako psycholing is ika, ling odidak- ika, kogni i ní ling is ika, dále pedagogika nebo sociologie (Lachou , 2017). Neza- s upi elnou oli zde seh á á, a o nejen uosob se speci ickými po řebami, speciální pedagogika. Jelikož je poče osob y ůs ajících e ícejazyčném p os ředí ak ysoký, nabízí se ys ě lení, že aké ymezení samo ného pojmu biling ismus musí bý pomě ně ši- oké. G osjean (2019) de inuje d a důleži é ak o y biling ismu: jazyko ou plynulos auží ání jazyka. Za nesp á nou po ažuje de inici, že biling ní mlu čí jsou schopni mlu i d ěma jazyky plynule, příp. unich ani není pa ný cizí příz uk— po om je na biling ní mlu čí nahlíženo spíše jako na d a mlu čí monoling ní jedné osobě. Jiné de inice jsou olnější ap acují spředs a ou, že biling ismus je schopnos al e na i - ního přepínání mezi d ěma nebo íce jazyky, příp. jejich dialek y (např. Bialys ok, OPEN ACCESS 8 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 2001). Vzhledem k omu, že o o chápání zah nuje d a nebo íce jazyků, je pojem biling ismus nadřazený pojmům iling ismus apod. Obecně řečeno biling ismus edy předs a uje uží ání d ou nebo íce jazyků (či nářečí) každodenním ži o ě (G osjean, 2019). To o poje í se os ědčuje např.iuosob sin elek o ým pos ižením, jež ne ždy mohou k ůli ůzným ypům amíře na ušené komunikační schopnos i1 (dále NKP) dosáhnou os ojo ání jazyka s ejné ú o ně jako jejich s e níci s ypickým jazy- ko ým ý ojem. Tako ou skupinou jsou idě i sDowno ým synd omem (dále DS) žijící e d ojja- zyčném p os ředí. Diagnos ika DS (gene icky způsobená ozená ý ojo á ada, při níž se ch omozom č.21 neobje uje pá u, ale řik á ) e s ém klinickém ob aze nese k omě snížené ú o ně in elek u aké ůzné d uhy NKP aopožděný ý oj řeči. Je edy ůbec adno ys a o a y o dě i d ěma jazykům? Ten o příspě ek nas íní něk e á z éma , jež jsou sNKP biling ní společnos i spojena. 2. BILINGVISMUS UDÍTĚTE SDS Za ímco ýzkumy d ojjazyčnos i uin ak ní populace jsou pomě ně zkoumanou ob- las í (hojně od počá ku 90.le 20.s ole í, no ě např.pří učka The Camb idge Hand- book o Bilingualism, 2018), uosob sin elek o ým pos ižením ýzkumy zásadně chybí. Jednou zp ních bada elek  é o oblas i je b i ská psycholožka alogopedka S.Buc- kley, jež se p áci sdě mi sDS ěnuje od 80.le 20.s ole í a  oce 1986 založila asoci- aci Down Synd ome Educa ion In e na ional. Další ýzkumy se obje ují mnohem menší míře, po ě šině se jedná ojedno ky ná azo ých s udií (např.Polišenská & Ka- palko á, 2014; Bu goyne e al., 2016). Dří e se ysky o aly názo y, že udě í— in ak ních, na ož sin elek o ým po- s ižením— by se měl jazyko ý kon ak omezi na jeden jazyk, jímž byl zamýšlen nejčas ěji jazyk sociálního p os ředí, němž p obíhá zdělá ání dí ě e, logopedická e apie aj. (např.Da cy, 1946). Čas ým a gumen em p o o o zení bylo, že dí ě nebude schopné os oji si oba jazyky na ú o ni odilého mlu čího. Podle é o eo- ie pla í, že bude-li se dí ě sous ředi pouze na jeden jazyk, bude jeho os ojo ání úspěšnější, ana íc nebude olik za ěžo ána kapaci a pamě i, k e á udě í sin e- lek o ým pos ižením bý á de ici ní (ci .dle Kapalko á & Palugyayo á, 2016, s.51). Současné ýzkumy (např.Buckley, 2002; Kay-Raining Bi d, 2002, 2016) ale o o do- po učení nepo zují, anaopak dokazují, že díky os ojo ání d ou jazyků současně dochází kpřenosu něk e ých jazyko ých schopnos í zjednoho jazyka do d uhého (např. onologické u ědomění, klasi ikace pojmů, s a egie uží ané při č ení a p.; Kapalko á & Palugyayo á, 2016, s.52). Zmiňme např. ýzkum kanadské bada- elky E.Kay-Raining Bi d (2002), jež s ůj ýzkum ealizo ala na d ou skupinách, znichž p ní ořilo 8 biling ních dě í sDS e ěku od 4 do 11 le ad uhou 15 mono- 1 NKP je na ušená schopnos yjadřo a se řečí po o nání s s e níky nebo ozumě mlu ené řeči (Lech a, 2008). Uosob sDowno ým synd omem se jedná odop o odný je ý ojo é po uchy, ho oří se o z .symp oma ické po uše. OPEN ACCESS KAmILA HOmOLKOVá 9 ling ních dě í se s ejnou diagnózou is ejného ěku. P o účas níky obou skupin byla dominan ním jazykem anglič ina a šichni ní dosaho ali podobné g ama ické ú o ně.2 Výzkum p okázal, že učení se d ěma jazykům udě í sDS nemá nega i ní li na os ojo ání slo ní zásoby ani g ama iky dominan ního jazyka, a éž po dil, že biling ní dě i s ím o synd omem dosahují os ojo ání dominan ního jazyka s ejných pok oků jako dě i e s o ná ací skupině. Au o ka ale samozřejmě upozo - ňuje ina jazyko á speci ika osob sDS, jimiž jsou např.opožděný ý oj g ama iky či uží ání k a ších ě po o nání sin ak ními jedinci. Důleži é je aké zmíni , že se ani nepo zuje hypo éza, že biling ismus způsobuje NKS. Nedos a ečný kon ak sněk e ým zjazyků může maximálně způsobi ecep i ní nebo pasi ní biling is- mus (Kapalko á & Palugyayo á, 2016), kdy danému jazyku ozumíme, ale nejsme schopni něm komuniko a . Aby biling ní ýcho a p obíhala co neje ek i něji, je zde zásadní dos a ečný kon ak soběma jazyky, o nocennos obou jazyků, snimiž dí ě přichází do kon- ak u. Dě ský mozek dokáže od počá ku přijíma d a ma eřské jazyky s ých odičů, aniž by ím byl poškozen (Kadaníko á & Neubaue , 2017). Pokud se dí ě soběma jazyky se ká á od na ození pa alelně (ho ní h anice je nas a o ána ěkem ří až č yř le ), ho oří se o z .simul ánním biling ismu. Dí ě ak os ojo ání jazyků p ochází s ejnými ý ojo ými ázemi jako monoling ní jedinci (např.Mo gens e - no á, Šulo á & Schóll, 2011). Pokud se dí ě sd uhým jazykem se ká á až po dosa- žení é o h anice, jedná se obiling ismus pos upný ( éž označo án jako následný či sukcesi ní); dí ě si p ních le ech ži o a os ojuje základy jednoho jazyka (jazyka odičů) aaž později je ys a o áno jazyku d uhému ( ma eřské škole apod.). Po- s upný biling ismus není p o dí ě ne ýhoda adí ě může obou jazycích dosáhnou s ejné ú o ně jako jedinec y ůs ající biling ismu simul ánním; záleže bude na s a egiích, k e é odiče z olí, ana om, jak je budou dod žo a (Kadaníko á & Neu- baue , 2017). Ty o komunikační s a egie seh á ají ži o ě dí ě e, k e é y ůs á e íceja- zyčném p os ředí, důleži ou oli (Š e ánik, 2007). Pokud mají odiče shodný jazyk aodlišný je jazyk sociálního p os ředí, měli by odiče na dí ě domácím p os ředí ho oři s ým ma eřským jazykem amimo o o p os ředí jazyky dle si uace hodně al e no a . Pokud odiče ho oří odlišným jazykem, nejúčinnější s a egií se je í uží- ání G ammon o a p a idla, při němž každý odič ho oří na dí ě s ým ma eřským jazykem. Udí ě e ak dochází kos ojení nejpři ozenější podoby konk é ního jazyka, k e ý je na íc p o daného odiče dominan ním (přes ože je schopen komuniko a — na ůzné ú o ni— jazyce s ého pa ne a). Podobně jako ak , že biling ismus nemůže způsobi NKS, se aké ukazuje, že dí ě sDS je schopné os oji si d a jazyky bez ý azného opoždění po o nání sjeho mo- noling ními s e níky se s ejným d uhem pos ižení (např.Key-Raining Bi d, 2016). S ejně jako uin ak ních dě í zde bude záleže na odičo ských s a egiích, míře ex- pozice obou jazyků, in enzi ě kon ak u sjazyky a aké na logopedické e apii (jež se ale zdaleka nemusí ýka pouze dě í se speci ickými po řebami). 2 Účas níci ýzkumu byli ybí áni na základě men álního ěku, p o o zení podobná g a- ma ická ú o eň odpo ídá elkému ozpě í ěku ch onologického. OPEN ACCESS 10 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 Expozici jazyků iin enzi u kon ak u sjazyky je možné změři např.pomocí do- azníků řečo ého p os ředí. Ty zp aco á ají odinnou aosobní anamnézu dí ě e, po- pisují domácí řečo é p os ředí dí ě e ip os ředí sociální. Tako ými do azníky jsou např.ALDeQ (Albe a Language and De elopmen Ques ionnai e) aALEQ (Albe a Language En i onmen Ques ionnai e), jejichž kombinací  oce 2013 znikla islo- enská e ze Bei u -Tou s Ques ionnai e (Slančo á & Kapalko á, 2013). Do azník y ořený přímo p o české p os ředí za ím chybí. Sohledem na ú o eň in elek o ého pos ižení, případné přid užené ady, odinné zázemí adalší ak o y se ukazuje, že biling ní ýcho a není udě í sDS ako ou pře- kážkou, jak se odbo níci ješ ě pomě ně nedá no domní ali ( iz např.Polišenská & Ka- palko á, 2014, jež se e s ém ýzkumu ěno aly jazyko ým p o ilům udě í s ůzným poškozením jazyka, či Kay-Raining Bi d, 2002, 2016).3 D ojjazyčná si uace může bý p o dí ě naopak p ospěšná apodpo uje jeho kogni i ní unkce, p os řednic ím komuni- kačních s a egií mlu čího (např. ans e u nebo přepínání kódů) při ní na íc dochází kpřenosu klíčo ých jazyko ých akomunikačních kompe encí. 2.1. KAZUISTICKÝ PŘÍPAD BILINGVNÍHO DÍTĚTE SDS 2.1.1 CHARAKTERISTIKA SITUACE Pozo o aný chlapec se na odil če nu 2015 Německu českým odičům, hla ní čás ýzkumu d ojjazyčnos i se odeh á ala e ěku 48 měsíců. Oba odiče jsou ysoko- školsky zdělaní, bez řečo ých ad. Rodina žije Německu, ale každých č nác dní jezdí za s ými příbuznými do České epubliky. Vmís ě bydliš ě se s ýkají sněmec- kou isilnou českou komuni ou ( odina žije poh aniční oblas i). Jedenk á ýdně do- chází chlapec na logopedii německém jazyce, logopedie českém jazyce je zdů odu zdálenos ního méně ek en o aná (zh uba jednou za d a měsíce, p a idelně ji ale ma ka p o ádí sdí ě em domácím p os ředí). Jednou ýdně chlapec aké dochází na yzio e apii ae go e apii, nep a idelných in e alech ješ ě na hipo e apii. Chlapec je ak i ním komunikačním pa ne em. Je uněho pa ná snaha oud žení ozho o u, přes ože pozo o aném období sám nepokládal o ázky.4 Jeho ýpo ědi jsou ě šinou dlouhé, melodicky a z uko ě boha é, přes ože jejich základ oří jedno, příp. íce smysluplných slo .5 V chlapco ě komunikačním p oje u je pa ná ý azná ges ikulace apřede ším dří ějších měsících použí al podpů né znaky německého znako ého sys ému GuK (Gebä den-un e s ü z e Kommunika ion; no ě např.Wil- ken, 2018). Chlapec za ím elmi zřídka uží á g ama ické kons ukce,  ámci jazyko- ých o in je uněj nej ý aznější o ina lexikální. 3 Samozřejmě je nu né b á ú ahu s upeň in elek o ého pos ižení jedince; ě šina osob sDowno ým synd omem se pohybuje mí ném pásmu. 4 P ní o ázky ypu Co o je? chlapec začal pokláda e ěku 50 měsíců (in ak ní dí ě cca e ěku 24–36 měsíců). 5 Slo em jsou chápány z uko é komplexy, k e é se s ou z uko ou podobou íce či méně od- lišují od cílo ých slo dospělého, ale dí ě je uží á opako aně asus áleným ýznamem (Ka- palko á, 2008). OPEN ACCESS KAmILA HOmOLKOVá 11 Chlapec y ůs á simul ánním biling ismu, přičemž dominan ní jazyk (češ ina) je ázán na pečující osoby (oba odiče). Sněmeckým jazykem se odmalička se ká á při e apiích ůzného d uhu, ma eřské škole, kam dochází od září 2017, ana zájmo- ých ak i i ách. 2.1.2 mETODOLOGIE Výzkum biling ní si uace uchlapce sDS je součás í longi udinálního ýzkumu os o- jo ání jazyka dí ě em sDS e ěku 24–48 měsíců. Základními me odami zde bylo mě- síční ideonah á ání po dobu d ou le při opakujících se ak i i ách (s o .Slančo á e al., 2008), odičo ský do azník6 ado azník řečo ého p os ředí Bei u , apliko aný na české p os ředí.7 Videonah á áním bylo získáno přes 300 minu záznamu, a šak ma- e iál hodný kpozo o ání biling ismu se obje o al až posledních měsících nah á- ání. Nah á ky nebo jejich adek á ní čás i byly přepsány  ansk ipci CHAT da abáze CHILDES; jelikož není přímo uzpůsobena biling ní komunikaci, p a idla p o přepis byla p o po řeby ýzkumu doplněna, podobně jako zaznamená ání komunikace ges y aznaky, jež byla u sledo aného dí ě e (a obecně u osob s DS bý á) elmi ý azná. 2.1.3 AKTUáLNÍ STAV Na základě kombinace ýše zmíněných me od bylo možné spočí a chlapco u slo ní zásobu, jež e ěku 48 měsíců čí ala 117 českých iněmeckých slo ( iz G a 1). Z oho o poč u bylo po zo u Ga a e al. (2015) yloučeno 19 slo jazyko ě nespeci ických, jež zah no ala: 1)slo a podobné onologické o my obou jazycích (např.[mama] máma) adále 2) las ní jména (např.[ki ina] K is ýna). Z láš ní, za ím málopoče nou skupinu oří slo a překlado á, edy a, jež se obje o ala lexikonu obou jazyků— uchlapce se jednalo o ři slo a: [leba] chléb × [b o:] B o , [ní] sníh × [né] Schnee, [ho u] nahoře × [obe] oben. Ta o slo a na zájem ne ykazují žádnou podobnos zhlediska ka ego ického čle- nění, obsahu ani o my. Překlado á slo a byla opě po zo u již usku ečněného ý- zkumu do ýsledného sčí ání započ ena pouze jednou, nikoli d ak á . Slo ní zásoba se ím zúžila na 98 slo , znichž 81 bylo českých a17 německých. Chlapec  é o době na íc o ládal aak i ně použí al cca 160 znaků zpodpů ného znako ého sys ému GuK. Pomocí do azníku Bei u byla zjiš ěna mí a ak uálního uží ání obou jazyků. Do- azník zp aco á al jazyko ou in e akci domácím p os ředí chlapce— obousmě - nou komunikaci mezi členy odiny, p a idelné ýdenní ak i i y (např.č ení knih, sledo ání ele ize, zpí ání písní nebo yp a o ání) a d. Výpoč em koe icien u (p o každý jazyk z lášť) byl zjiš ěn dominan ní jazyk L1 ajazyk d uhý L2. Dominan ní jazyk (češ ina) u edeném ěku dosaho al přes 90 % jazyko é expozice, německý jazyk cca 30 % ( iz G a 2). Jelikož něk e ých si uacích dochází kpřek ý ání jazyků (např.komunikace spřá eli apod.), není celko ý souče o en 100 %. 6 Rodiče obd želi abulku, do níž podle daných k i é ií zapiso ali os ojená slo a aznaky. Vedli si aké las ní deníky, do nichž zaznamená ali ýznamné mezníky e ý oji dí ě e, a o jak mo o ickém, ak řečo ém. 7 Změny spočí aly přede ším u čení jiných jazyků, snimiž dí ě přichází do kon ak u. OPEN ACCESS 12 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 Podobný ýsledek ukázal aké pomě ins i ucionálního uží ání jazyků ( iz G a 3). Na základě p ůmě ného poč u hodin bdění ýdně, délce poby u ma eřské škole, účas i na mimoškolních ak i i ách, in e akce skama ády adalších ak o ech byla češ ina yhodnocena jako silně dominan ní jazyk ins i ucionální (86% dominance češ iny op o i 23 % ins i ucionálního uží ání němčiny), přes ože odina Německu á í celý šední ýden. 98 17 3 19 Česká slo a Německá slo a Překlado á slo a Nespeci ická slo a G a 1:Celko á slo ní zásoba uchlapce sDS 48 měsících ěku. G a 2:Mí a ak uálního uží ání jazyků uchlapce sDS e 48 měsících ěku. G a 3:Ins i ucionální uží ání jazyků uchlapce sDS e 48 měsících ěku. 91,60 % 29,16 % L1 – český jazyk L2 – německý jazyk 86,00 % 23,00 % L1 – český jazyk L2 – německý jazyk OPEN ACCESS KAmILA HOmOLKOVá 13 3. DISKUSE Vysokou dominanci českého jazyka  om o období bylo možné předpokláda , jelikož oba odiče jsou české ná odnos i a aké sohledem na opožděný komunikační ý oj chlapce. Sohledem na ak , že chlapec ale bude na yšo a časo ou do aci ma eřské anásledně izákladní škole abude se s ále čas ěji s ýka s s e níky ho ořícími ně- mecky, je ysoce p a děpodobné, že dosa adní g a y nabudou zcela odlišných hodno adominan ním jazykem se s ane jazyk d uhý, německý— li obou p os ředí bude ak ysoký, že se dí ě komunikaci přizpůsobí nějším podmínkám. V é o si uaci bý á dopo učo áno časo ém ho izon u 5–7 le do azník řečo ého p os ředí zopa- ko a ( iz např.Kapalko á & Palugyayo á, 2016). G osjean (2019) u ádí, že se jazy- ko á dominance může p ůběhu ži o a měni — není p o o sp á né předpokláda , že p ní jazyk musí bý nu ně jazykem dominan ním, ůzné aspek y ži o a čas o y- žadují ůzné jazyky. Chlapco a slo ní zásoba není příliš objemná, ale přes o již před č ým okem začal upřednos ňo a e bální yjadřo ání před uží áním znaků ( y se komunikaci obje ují s ále, o šem mnohem menší míře než předchozích měsících). Komuni- kační s a egie, k e é chlapec yuží á  ámci biling ní komunikace, jsou d ojí— ans e apřepínání kódů. T ans e je ob ykle ypický udě í cca do d ou le ěku a yznačuje se míšením slo ní zásoby ag ama ických p a idel expono aných jazyků (uchlapce se jedná přede ším ouží ání d ojí slo ní zásoby). Zá o eň již ale mezi českým aněmeckým kódem do ede zá islos i na sociálním p os ředí přiměřeně al e no a . Ta o schopnos přepínání se ubiling ních dě í obje uje cca kolem ře ího oku ěku, dí ě začíná ozlišo a mezi slo ní zásobou aspeci iky obou jazyků (Kapal- ko á & Palugyayo á, 2016). Chlapec má na ušenou ýslo nos , ana íc ješ ě nemá os ojeny šechny hlásky, k e é se obou jazycích ysky ují, e slo ech p o o nejčas ěji dochází kelizi hlásek. Po zuje se zde ale ak , že pokud má dí ě u či ý d uh NKS, bude pří omný obou jazycích. Chlapec si p o o pomáhá ýpůjčkami zjednoho či d uhého jazyka; pokud je slo o jednom jazyce příliš ob ížné, něk e ých případech je nah azuje slo em překlado ým:8 *MOT: jakou má o au o ba u ? *CHI: [ ó ] . %pho: ó . % a: ó = o = če ená (zněm.) . *MOT: ano je če ené . *CHI: ano [ ó ] . %pho: ano ó . % a: ó = o = če ená (zněm.) . 8 Vys ě lení k edlejším řádkům přepisu: %pho: onologická podoba slo a— jak dí ě slo o sku ečně yslo ilo. % a: in o mace opřekladu; onologická podoba = o iginální podoba slo a ( psaném ja- zyce) = překlad do češ iny ( zá o ce in o mace, zjakého jazyka bylo slo o pře za o). OPEN ACCESS 14 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2020 Výbě zlexikonu českých, nebo německých slo není edy zako en ani domácím p os ředí, němž šichni členo é mají jako dominan ní jazyk češ inu. Tes y po ozu- mění, k e ými chlapec p ošel obou jazycích, ale p okazují, že mezi ěmi o jazyky ozlišuje. Na íc, přede ším  ámci jedno li ých ins i ucí— ma eřské škole, na e a- piích apod.— se pos upně začíná jazykům dané ins i uce přizpůsobo a : *MOT: ch ěl by sis čís knížku ? *TEA9: bis du hung ig ? *CHI: ano . *CHI: ja . %pho: áno . %pho: jaaa . 4. ZÁVĚR Ten o příspě ek je jen malou sondou do éma u d ojjazyčnos i udě í sDS; zajíma é ýsledky se obje í dalších le ech, kdy si chlapec bude os ojo a íce g ama ických kons ukcí a oři delší p omlu y ( ýzkumy ukazují, že o o období udě í sDS při- chází cca  ozmezí 4 a9 le ěku; Selikowi z, 2011). Jelikož dí ě sDS ždy mí á inějaký d uh NKP, je jako jedna ze základních e apií nabízena logopedie— a o umonoling ních ibiling ních mlu čích. Logopedická péče dnes již nezah nuje pouze náp a u ýslo nos i p oblema ických hlásek; udě í sDS již e ěku kolem jednoho oku může např.pomoci posilo ání obličejo ých s alů ( z .o o- aciální e apie, iz např.Mo ales, 2006), dále napomáhá p e enci sp á ného ý oje ko- munikačních do ednos í dí ě e, případě po uch řeči napomáhá sjejich ods aněním či alespoň zmí něním (zde se mohou liši pos upy logopedie klasické aklinické). Ud ojja- zyčného dí ě e je elmi dopo učo áno docháze na logopedickou e apii obou jazycích; a o ada ješ ě os e sohledem na ak , zda os ojo ané jazyky pocházejí zjedné jazyko é ě e, či nikoli. To o dopo učení ssebou nese ijasné limi y: logopedický e apeu ne- může bý ak i ně yba en šemi možnými jazyko ými kombinacemi, zá o eň dojíž- dění ke d ěma ůzným p o esionálům (např. jiných zemích) nemusí bý p o odinu přija elné. Pokud dí ě na š ě uje d a logopedy, mělo by mezi nimi docháze kpředá ání zp á op ůběhu e apií. Ani o o dopo učení není ale čas o zhlediska jazyko é (nebo jiné) ba ié y dobře možné. Pokud dí ě logopedické e apie nena š ě uje, je nu né, aby bylo obklopeno hodnými řečo ými zo y; dě i sDS mají ješ ě silněji než in ak ní dě i y inu ou schopnos nápodoby, p o o je exis ence sp á ného řečo ého zo u nezby ná. Pozo o aný chlapec je dle logopedů e s o nání se s ými s e níky se s ejnou diagnózou elmi dobře jazyko ě yba en aje uněj elmi přízni á p ognóza běžného uží ání obou jazyků. Ve ýzkumu budeme pok ačo a — ch ěli bychom ale ozšíři působnos z olené me ody ideonah á ání, k e é bylo doposud zaměřeno pouze na domácí p os ředí. Tím by znikl ě ší p os o p o pozo o ání au en ického biling- ního cho ání ži o ě chlapce. Biling ismus je ale každopádně uosob sNKS nebo sin elek o ým pos ižením oblas í za ím málo p obádanou anabízí mnoho dalších o ázek nad ámec oho o pří- spě ku, k e é by si zasloužily bý zodpo ězeny, nebo alespoň položeny. 9 TEA = eache OPEN ACCESS KAmILA HOmOLKOVá 15 LITERATURA Bha ia, T.K., & Ri chie, W.C. (Eds.). (2004). The Handbook o Bilingualism. Ox o d: Blackwell Publishing. Bialys ok, E. (2001). Bilingualism in De elopmen . Language, Li e acy, & Cogni ion. New Yo k: Camb idge Uni e si y P ess. Buckley, S. (2002). Can child en wi h Down synd ome lea n mo e han one language? Down Synd ome News and Upda e, 2(3), 100–102. Bu goyne, K. e al. (2016). Bilingualism and bila e acy in Down Synd ome: Insigh s om acase s udy. Language Lea ning, 66(4), 945–971. Da cy, N. (1946). The e ec o bilingualism upon he measu emen o he in elligence o child en o p eschool age. Jou nal o Educa ional Psychology, 37(1), 21–44. De Houwe , A., & O ega, L. (Eds.). (2018). The Camb idge Handbook o Bilingualism. Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess. Ga , D., O’Toole, Ch., & Haman, E. (2015). Using pa en al epo o assess ea ly lexical p oduc ion in child en exposed o mo e han one language. In S.A mon-Lo em,J. de Jong & N.Mei (Eds.), Me hods o Assessing Mul ilingual Child en: Disen angling Bilingualism om Language Impai men . B is ol: Mul ilingual Ma e s. G osjean, F. (2019). A Jou ney in Languages and Cul u es: The Li e o a Bicul u al Bilingual. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Kadaníko á, J., & Neubaue , K. (2017). Biling ismus a ýcho a dí ě e biling ní odině. Lis y klinické logopedie, 1(1), 3–14. Kapalko á, S. (2008). Ges á kon ex e aného ý inu de í. In D.Slančo á (Ed), Š údie ode skej eči. P ešo : P ešo ská uni e zi a. Kapalko á, S., & Palugyayo á, L. (2016). Na ušená komunikačná schopnos mul iling álnej spoločnos i. In A.Ke ek é io á e al. Logopédia. B a isla a: Uni e zi a Komenského. Kay-Raining Bi d, E. (2016). Bilingualism and child en wi h Down Synd ome. In J.Pa e son & B.Rod iguez (Eds.), Mul ilingual Pe spec i es on Child Language Diso de (pp. 49–73). B is ol: Mul ilingual Ma e s. Kay-Raining Bi d, E., Clea e, P.L., Tho da do i ,E., Cupi , J., Deme s, L., Randell-G yz, A., & Nowell, G. (2002). Language lea ning in child en wi h Down synd ome: The impac o linguis ic con ex . Pape p esen ed a he Symposium on Resea ch in Child Language Diso de s and IX In e na ional Cong ess o he S udy o Child Language, Madison, Wisconsin, USA, July 2002. Lachou , M. (2017). Biling ismus abiling ní ýcho a na příkladu biling ismu česko-německého. P aha: Togga. Lech a, V. (2008). Symp oma ické po uchy řeči udě í. P aha: Po ál. Mo ales, C. (2006). O o aciální egulační e apie: me oda e lexní e apie p o oblas ús aobličeje. P aha: Po ál. Mo gens e no á, M., Šulo á, L., & Schóll, L. (2011). Biling ismus ain e kul u ní komunikace. P aha: Wol e s Kluwe . Polišenská, K., & Kapalko á, S. (2014). Language p o iles in child en wi h Down Synd ome and child en wi h language impai men : Implica ions o ea ly in e en ion. Resea ch in De elopmen al Disabili ies, 35, 373–382. Selikowi z, M. (2011). Downů synd om. P aha: Po ál. Slančo á, D. e al. (2008). Š údie ode skej eči. P ešo : P ešo ská uni e zi a. Slančo á, D., & Kapalko á, S. (2013). Výskum ý inu de skej eči slo enčine medziná odnom kon ex e p ojek o COST. Jazyk akul ú a, 4(14), 1–9. Š ě ánik, J. (2007). Teo e ické aspek y indi iduálnej d ojjazyčnos i. In V. Lech a (Ed.), Logopedica X (s. 9–28). B a isla a: Lieč eh Gú h. Wilken, E. (2018). Un e s ü z e Kommunika ion. S u ga : Kohlhamme Ve lag. Kamila Homolko á | Ús a českého jazyka a eo ie komunikace FF UK <kamila.homolko a@ .cuni.cz> OPEN ACCESS