Trampský samizdat
Abstract
rubrika: Materiály
Full text
T ampský samizda 1
Pe Náhlík
V oce 1968 jsem byl na p ním skau ském áboře anikdy jsem „ne ozdýchal“ bolše ický
zákaz Junáka září 1970. Zposledního ábo a před zákazem skau o ání jsem si domů na
pamá ku donesl d obnou g a iku s ex em: NEZAPOMEŇ! SLIB— HESLO— ZÁKON!
Nikdy jsem nezapomněl.
V oce 1973 jsem pop é čichnul kwoodc a u a oce 1975 jsem znašeho woodc a e -
ského ábo a na Šuma ě y azil na p ní and . Opá le později jsem na s ých oulkách
po kal p ní ampy, oce 1979 jsem byl na p ním ampském po lachu. Tehdy jsem
dos al p ní ampský samizda — časopis DÝM, „ isko ý o gán“ b dské Smečky, ydá-
aným ampským básníkem, p ozaikem a edak o em S anisla em Zá ybnickým—
Houlou. Ao e řel se mi jiný, podmínkách no malizace zcela s obodný s ě …
P o ože amping se nikdy nikomu nepodařilo zo ganizo a , nemohl jej— při nee-
xis enci o ganizace— žádný o ali ní ežim zakáza . Nepo edlo se o ani bolše ikům, ač
se hodně snažili.
Od oku 1980 jsem se, spolu se s ou dí kou, dnes manželkou, zapojil do ydá ání
ampského samizda u. Po é, co jsme oce 1982 po zásahu S B přes ali ydá a amp-
ský časopis PAJDA, zapojili jsme se, přes ampské signa áře Cha y 77, do disiden ského
p os ředí azačali opiso a a ydá a i„zakázané“ au o y…
Inadále jsme souběžně s ím ydá ali ampský samizda e las ním naklada els í
Pajda, azá o eň jsme spolup aco ali s edakcemi řady samizda o ých časopisů— od
ampských, přes JAZZSTOP ydá aný po zákazu Jazzo é sekce, až po samizda o ý mě-
síčník LIDOVÉ NOVINY…
Bylo o zajíma é p olínání s ě ů. Od ampingu, přes unde g ound až po kon on-
aci anakonec io e řený s ře sbolše ickou mocí. Byla o doba plná pa adoxů… A ak
jsem na jedné s aně psal p o JAZZSTOP analy ické ex y o enoménu Po y… ajindy
ajinde— např. říjno ém čísle Lido ek— byla oce 1989 o iš ěna epo áž snáz em
1 P ní e ze níže u edeného ex u byla napsána oce 2009 jako samos a ná kapi ola p o
dlouhodobě přip a o anou Velkou knihu ampingu, k e ou ehdy mělo edičním plánu
Naklada els í Lido é no iny. K ydání knihy bohužel nikdy nedošlo. D uhá e ze byla
zp aco ána oce 2016 jako jeden zpodkladů p o p ojek Encyklopedie českého li e á ního
samizda u. Zde publiko aná e ze byla doplněna adokončena říjnu 2017 p o „ ampské
číslo“ S udia E hnologica P agensia.
OPEN
ACCESS
226 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017
„MOSKVA září 1989“. Pod zk a kou -M- ji p o Lido ky nenapsal nikdo jiný než še i le-
gendá ní T.O.Zla ý klíč Mi ko Ry ola z aný Miki, au o neméně legendá ní písně Bedna
od whisky…
Jis é ýhody mělo o, že zpohledu S B jsme zřejmě po celá 80. lé a byli zařazeni „jen“
jako ampo é, k eří p o po ěšení pá kama ádů ydá ají ampské sbo níky azpě níky.
A ak jsme se k ůli os a ním disiden ským ak i i ám do s ře u sbolše ickou mocí dos ali
až na konci osmdesá ých le . I ak jsme si s ačili uží še— od ýslechů, přes k á ký poby
e ězení e Vikmano ě, až po nakládačku při ledno ém Palacho ě ýdnu a17. lis opadu
na Ná odní řídě…
Po oce 1989 jsem se s al dědicem ampské pozůs alos i či spíše ampské čás i
kniho ny S andy Zá ybnického— Houly, k e á ozšířila mé las ní sbí ky. V90. le ech
jsem začal spolup aco a swoodc a e ským časopisem Wampum Neskenonu as amp-
ským časopisem Puchejř. Po é jsem spolup aco al isdalšími ampskými, olko ými
askau skými časopisy… Dnes jsem jedním z edak o ů in e ne o ého T ampského ma-
gazínu.
P o ože skau ských his o iků abada elů byla řada již po oce 1970, adalší přibyli po
oce 1990, napřel jsem s oji pozo nos do blízkých subkul u . Ap o ože „nejsou lidi“ začal
jsem se zabý a his o ií woodc a e ské a ampské subkul u y…
Woodc a e ských bada elů aop a do ých znalců je dnes již řada, his o iků am-
pingu, k eří jen neopisují zkazky z30. le minulého s ole í, je pods a ně méně. Skau ing
iwoodc a jsou s ě o á hnu í, amping je yze český enomén, leč zhledem kdůsled-
kům okupace Českoslo enska le ech 1968–1989, žijí dnes ampo é na šech kon inen-
ech. Ana celém s ě ě opě skládají azpí ají ampské písně, yřezá ají o emy— a aké
ydá ají ampské časopisy apublikace…
Můj pohled na ampskou subkul u u, její his o ii ajejí las ní kul u u je o šem íce
méně subjek i ní, p o ože amping nejen analyzuji apopisuji, ale přede ším žiji…
Nezabý ám se edy ím, kdy akam jezdili Bob či Joe— p o ože je o nepods a né, ale
ampingem jako kul u ním enoménem. Snažím se zachy i nezachy i elné… Tedy o,
jak ampská subkul u a azní zešlé osobnos i o li nily českou (aslo enskou) kul u u
ajaký měly ůzné kul u ní li y dopad na amping…
Zhlediska his o ie by bylo klíčo é popsa přede ším enesanci ampingu le ech
1960–1970. Dokud žijí (aněco si pama ují) poslední pamě níci, leč „nejsou lidi“ apřede-
ším čas…. A ak se níže u edeném ex u zabý ám přede ším ím, co jsem měl možnos
pozna au en icky na las ní kůži 70. a80. le ech, dnes již minulého s ole í…
Jakou podobu měl ampský samizda ? Jeho de inice není ani dnes jednoduchá— již
polo ině le šedesá ých d acá ého s ole í, j.ješ ě před obdobím u olnění cenzu y,
j.před obdobím z .„P ažského ja a“ zniklo mimo dohled cenzu y spous u akz a-
ných „klubo ých“ časopisů znikajících p o po řebu klubů působících na oskách
ozpadajícího se ČSM (Českoslo enský s az mládeže). Ty o klubo é časopisy se dří e
(1967) či později (1968) obsahem přiblížily omu, co dnes, edy oce 2017, po ažu-
jeme za ampský časopis.
Mezi ako é časopisy pa řily p ažský Gaga inec (1967), Blesk (1967, edak o
F an išek Rod ), Kak us (1967); Camp, k e ý od počá ku ydá al ampský Camp
club (1967–1969, edakce Jan Vyčí al— Ben, Jose Šimek, Ma ko Če mák— šichni
OPEN
ACCESS
PETR NáHLíK 227
z ampské osady T.O. Hejkalo é), plzeňský Tulák (1966–1969, šé edak o Ka el Rů-
žička— Lišák apo něm Ing. Rudol Cozl— Fus), sokolo ské M a eniš ě (1968), ma-
iánskolázeňský Kompas (1966–1968, edak o Jan Ha ánek— Ha an) apozději
Březo á ků a (1968, edak o Jan Ha ánek— Ha an), pačejo ský Pošuma ský hla-
sa el (1963–1970, edak o Ja omí Benda— Riki an, ydá ala základní o ganizace
S aza mu Pačejo ě, pak mís ní s ředisko Junáka), českobudějo ická Jižní S ezka
(1967–1971), no oh adský Vpřed, k álo éh adecký Oheň (1967), či b a isla ský Tábo ák
(1968). Vpods a ě jako klubo ý časopis začal oce 1965 i en nejznámější, apozději
dokonce celos á ní, ampský časopis— os a ský T amp.
Vo iciálních časopisech se p ní zmínky o ampingu apo é i ampské ub iky
obje ily již na přelomu 50. a60. le , p ní— oce 1958 měsíčníku Za k ásami do-
mo a, d uhé polo ině 60. le se om o měsíčníku obje ila samos a ná ub ika
„Psáno na březo é kůře“. Na ní na ázala ub ika „Tábo o ý oheň“ ýdeníku ČSM
Mladý s ě . Vněm od oku 1961 o ampingu psali au oři, k eří se později ěno ali od-
lišné o bě— např.Ladisla Smoljak či Eda K iseo á. T ampská éma a se obje ila
i časopise Ahoj na sobo u apřede ším a mádních ýdenících Signál aOb ana lidu,
kde působil jako edak o a aké publiko al amp Bohusla Čepelák— I čan.
Další, pods a ě ampské, časopisy znikly po ozpadu ČSM ajejich ga an em
byla no ě zniklá ČTU (Česká ábo nická unie)— p ažské časopisy S ezka (1968, e-
dak o Jiří Ry ola— Wabi zT.O. Zla ý klíč), T ail (1969–1970, edak o Jiří Ry ola—
Wabi zT.O. Zla ý klíč), Uzda— občasník p ažské oblas i ČTU (1969–1970) aLis milo -
níkům ampských písní a yzna ačů FCW music (1970, šé edak o obou časopisů Ka el
Jakeš— Kayman ze spo o ní osady /S. O./ Kmen I oquez, později člen T.O. Tuláci
jihu aT.S. Hledači), pa dubický T ampský les (1968) apozději Les (1969–1970), ús ecký
Hobo p ess (1969), li oměřické Tee-pee (1968–1970), šumpe ské Bambuko (1969, edak-
o Ka el Kuče a— Plýžák), českolipský Hu á Qodě (1969, edak o Lubomí Tola ),
uhe skoh adišťský Tábo ník (1969). ČTU se posléze s ala yda a elem ičasopisů Jižní
s ezka aT amp.
Na oskách ČSM znikla řada o ganizací, k e é se později s aly ga an y ydá-
ání ampských časopisů— B ně ycházel Zálesák (1968–1970, edak o Zdeněk
Chmel, oce 1970 Fedo Sko al— Ňu ) jehož yda a elem byl Zálesák— S az p o
poby pří odě. VP aze ycházely: Top Exp es (1969)— jeho yda a elem byla Fede-
ace o ganizací dě í amládeže, Paci ik Exp es (1969, šé edak o Ka el Sehnou ka—
Kid)— jeho poslední (sedmé) číslo obsaho alo pods a ě již jen dokončení ománu
na pok ačo ání To on o od Jose a Pe e ky— Boba Hu ikána— ga an em ydá ání
byla Ju ena /S az zemědělské mládeže/, Kama ád (1967— 1970, šé edak o Pe Čí-
žek— Ped o Akéla)— jeho posledním ga an em byl S az klubů mládeže, Lis kama-
ádům (1969–1972, šé edak o Rudol Noha— Rudan) jehož yda a elem byl JLC /
Jack London Club/.
Podhoubí p o znik ampského samizda u y ořil komunis ickou mocí ynu-
cený zánik ampských časopisů a ampských ub ik jiných časopisech, k e é po-
s upně lik ido ala husáko ská no malizace hned od počá ku sedmdesá ých le . Jako
p ní zanikla populá ní ampská ub ika „Tábo o ý oheň“ časopise Mladý s ě . Její
znik p osadili d uhé polo ině šedesá ých le e spolup áci s edak o em Jiřím Tu-
nklem b a ři Ry olo é, espek i e T.O. Zla ý klíč, a ycházela p a idelně od ledna
OPEN
ACCESS
228 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017
oku 1966 až do konce oku 1968. V oce 1969 (již bez účas i T.O. Zla ý klíč) se obje o-
ala již jen nep a idelně a e s ále se zmenšujícím ozsahu, až zmizela zcela. Od a
oky později zanikla Ob aně lidu ub ika „Zúdolí aosad“, edená od polo iny šede-
sá ých le Bohusla em Čepelákem— I čanem apo jeho sm i oce 1969 jeho ženou
Zdeňkou. Nejdéle, do oku 1973, mohla ycháze ub ika espek i e č yřs ánko á (!)
příloha „Pod mod ou oblohou“ no inách Ľud ydá aných B a isla ě
Časopis T ail, jehož šé edak o em byl Jiří Ry ola— Wabi, skončil 7. číslem d u-
hého očníku p odá aným na Po ě 1970, zanikl iKama ád, plzeňský Tulák a3. číslem
3. očníku (1970) skončil Zálesák a d. Českobudějo ický časopis Jižní s ezka zahájil oč-
ník 1971 (apo zásahu „sho a“ ihned ukončil) d ojčíslem 1–2, jehož yda a elem byla
é době ješ ě ČTU.
Až do oku 1971 ycházel (díky exis enci ČTU) měsíčník T amp. Dnes je an ik a-
iá ech či na bu zách běžně dos upné 1. a2. číslo T ampa z oku 1971 (splnoba e nou
obálkou). Z iská ny se podařilo před zničením e s oupě zach áni několik ý isků
3. čísla z oku 1971.2
Celos á ní časopis T amp ležel komunis ům iS B hodně žaludku azřejmě iz oho
dů odu byl poslední šé edak o časopisu T amp, spiso a el ag a ik I an Bina , oce
1972 odsouzen au ězněn. Po é odešel do emig ace. Po o mální s ánce nikoli za
edigo ání časopisu T amp, ale za hanobení So ě ského s azu při účinko ání di a-
delní hře Syn pluku, k e ou h álo os a ské di adlo Wa e loo. „Hanobení“ p oběhlo
dle komunis ické S B o iž aké zpě em písní z é o h y na edakční íkendo é akci
T ampa oce 1970.
Nejdéle ycházel b něnský Tulák— začaly jej oce 1966 ydá a S.T. O. (Spojené
ampské osady) Monsun (náze pře za na poc u kama ádů zS.B. O. /S az B něn-
ských Osad/) k eří jej ydá ali do oku 1948, kdy ydá ání skončilo po komunis ických
ep esích ůči yda a elům. Jako osadní časopis byl množen na o migu a ycházel jako
měsíčník— oce 1966 yšla čísla 3–12, oce 1967 d anác čísel, aješ ě ři čísla oce
1968 yšla jako osadní. Od 8. čísla z oku 1967 byl již iš ěn na cyklos ylu. V oce 1968
byla po dohodě S.T. O.Monzun aS.B. O. y ořena no á edakční ada aTulák se s al
b něnským (či spíše jihomo a ským) časopisem. Byl jím až do 2. čísla oku 1973, kdy
opě skončil po komunis ických ep esích ůči yda a elům. To, že ycházel ak dlouho
i době no malizace bylo zřejmě o li něno ím, že byl „pouze“ ampským časopisem,
a ak nikdy neměl o iciálního yda a ele (S. B.O. nikdy nebyl „ egis o anou“ o gani-
zací) a aké o, že byl odbě a elům předá án přede ším osobně na ampských slezi-
nách B ně, nebo ozesílán poš ou, nikoli p os řednic ím o iciální dis ibuce. S ůj
li mělo i o, že po celou dobu, kdy jej ydá al S.B. O. (k omě p ního čísla z oku 1968,
k e é bylo y iš ěno e o má u A5 maloo se em o iciální iská ně) byl ozmnožo án,
ehdy ješ ě celkem dos upným, cyklos ylem, nikoli o iciální iská ně.
Podhoubí p o znik ampského samizda u y ořil mocensky ynucený zánik
ýše u edených pe iodik— nejdéle, od oku 1967 až do oku 1973, odolá al časopis
Tulák S azu b něnských osad, ozmnožo aný (s ejně jako le ech 1945–1948) na
las ním cyklos ylu adis ibuo aný ýh adně poš ou či na ampských slezinách,
bez o iciálního yda a ele a i áže.
2 Já jej dos al od Wabiho Ry oly a e s é sbí ce mám iná isk ba e né obálky 4. čísla z oku 1971.
OPEN
ACCESS
PETR NáHLíK 229
Velký li na po řebu samizda o ého šíření ampské o by měl izánik amp-
ských ub ik o iciálně ydá aných časopisech, ok e ý se no malizace pos a ala hned
na počá ku sedmdesá ých le . Jako p ní zanikla oce 1969 ub ika „Tábo o ý oheň“
časopise Mladý s ě , jejíž znik p osadili oku 1966 e spolup áci s edak o em Jiřím
Tunklem b a ři Ry olo é. Ikdyž byla oce 1971 zinicia i y SSM (Socialis ického s azu
mládeže) ub ika „Tábo o ý oheň“ zno u obno ena, přinejmenším p ním no ma-
lizačním dese ile í měl její obsah k ampským ideálům s obody a olnos i daleko.
T ampská ub ika „Zúdolí aosad“, k e á 60. le ech znikla a mádním ýde-
níku Ob ana lidu (u čená zejména p o ampy plnící po innou d oule ou ojenskou
službu) díky ampo i, spiso a eli ano inářo i Bohusla u Čepeláko i— I čano i
apo jeho sm i (†1969) ji až do oku 1971 edla jeho žena Zdeňka Čepeláko á.
Dří e než začnu psá ojedno li ých samizda o ých ampských isko inách, je
nu né u és , že mnohé znich (zejména sbo níky či příleži os né isky) yšly jen jed-
nom exempláři ařada znich pouze 8–12 p ůklepech přes kopí o ací papí — j.kolik
„unesl“ psací s oj. Na d uhé s aně řada pe iodik isbo níků yšla desí kách kusů
aněkolik pe iodik asbo níků dokonce překonalo magickou h anici 100 kusů. Řada
isko in kolo ala ši ším ok uhu č enářů adalší zas po předem s ano ených asách
odbě a elů— obdobně jako legendá ní TAM-TAM ogla o ského klubu Rychlé šípy,
a ak zasáhla pomě ně ši oký ok uh č enářů.
Použi á echnologie ý oby ampského samizda u se lišila podle možnos í jedno -
li ých yda a elů aje nu no říc , že ampský isk 70. a80. le byl použi ými echnolo-
giemi isku dokonce pes řejší než poli ický, kul u ní či unde g oundo ý samizda é
doby. K ydá ání se yuží aly snad šechny možnos i— od klasického kopí o acího
ap ůklepo ého papí u, přes s ě lo isk, o mig, cyklos yl axe ox až po o odokumen ,
maloo se , knih isk či od počá ku 80. le dokonce č yřba e ný (!) sou isk (SEM-TAM),
k e ý byl k ali ou isku s o na elný sposledními čísly p ažského samizda o ého kul-
u ního almanachu Re ol e e ue zkonce 80. le .
Dalším p oblémem při popisu ampského samizda u je zda jej členi ch onolo-
gicky, a ím las ně igene ačně, nebo egionálně— obojí má s é klady azápo y. Ta o
p oblema ika je složi á zejména p o o, že např.časopis Dým měl sice edakci pod-
hůří B d (Nižbo , Zdice, Rako ník, později aké B no)— ale ozepiso ali jej ampo é
zcelé epubliky ( če ně Slo enska), časopis TOULAVEC ydá alo pos upně osm (!)
edakcí— od Os a y až poPlzeň. Časopisy SEM-TAM aTAM-TAM ycházely Rož-
no ě pod Radhoš ěm— ale ex y byly na cyklos ylo é blány přepiso ány Plzni, kde
se zá o eň iská ně i my ŠKODA nače no na maloo se u iskly písničky sno o ým
záznamem, isk něk e ých s ánek časopisu SEM-TAM zajišťo al Jiří Dinda— Inka
zjihočeské Jis ebnice, další čás isku zajišťo al Vik o Zlámal— Viki Ha ířo ě a d.
Samizda o ý ampský deník (!) Hu á ycházel na Po ě Plzni— ale edakci ořili
pře ážně ampo é zP ahy aTábo a, přispěl do něj o šem islo enský amp Gab iel
Čepček— Špaky z edakce ampského samizda o ého časopisu Z i ok zNi y. Pokusím
se edy následujícím ex u ůzné pohledy na ampský samizda zkombino a ak,
abych podchy il celou šíři asloži os ydá ání ampského isku době no malizace.3
3 Pods a né je o, že yda a elé ampských samizda o ých časopisů, pokud se nezapojili do
činnos i disen u, nepouží ali p o s oji yda a elskou ak i i u slo o samizda . P os ě jen
OPEN
ACCESS
230 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017
P ní ampský samizda o ý časopis Dým se obje il ok po zániku o iciálního ča-
sopisu T amp azačal jej již oce 1972 ydá a na e Zdicích ( espek i e na B dech)
S anisla Zá ybnický— Houla, a ydá al jej, pods a ě nepře ži ě, po dobu dese i
le . Tu o magickou h anici sou islého ydá ání (pominu-li au o ské či yze osadní
časopisy) do oku 1989 nepřekonal žádný celos á ní ampský časopis ani za p ní
epubliky, ani 60. le ech. Dým začal spolu sHoulou ydá a Vladimí Synák— Riki
zNižbo a na Be ounce (později zB na). Zobčasníku T.O. RiBaBi-Bo-HoSaMa ydá-
aném několika exemplářích dosáhl díky o ganizo anému sys ému „opiso ačů“ od
25. čísla náklad éměř 200 kusů ajako „ isko ý o gán“ b dské Smečky jej če lo možná
přes isíc ampů po celém Českoslo ensku.4
P ních d ace č yři čísel Dýmu se dokonce dočkalo po cca dese i le ech 2. ydání.
Dýmu yšlo přes řice čísel ak omě oho yšla iřada samos a ných ema ických
příloh. Obálky byly iš ěné jako lino y y apozději xe oxem či iskem ozmnožené
k esby. Včasopise se ys řídala řada přispě a elů aměl elmi pes ý obsah: od amp-
ské p ózy apoezie přes písňo é ex y, epo áže, polemiky, ozho o y, ale aké ukázky
z ampských isko in 60. le , či no inky znaší is ě o é kul u y. Dým posky o al
p os o psa cům zB d, ale později zcelého Českoslo enska apřinášel ino ou o bu
s a ší ampské gene ace: b a ří Ry olů, Ja osla a Velinského— Kapi ána Kida apod.
Nej ýznamnějším se s al ale přede ším p o o, že jeho p ůkopnická ole adlouhole á
spolup áce S anisla a Zá ybnického— Houly skama ády zb dské Smečky dokázala
p opoji několik ampských gene ací apřede ším inspi o a další ampy k ydá-
ání las ních isko in. Pa adoxně (jako jeden zmála) ampský časopis Dým neskon-
čil po zásahu S B, ale na základě cílené „an ihoulo ské“ kampaně po „milos né a éře“
Houly sjeho dlouhole ou kama ádkou, ehdy již danou ampkou zb dské Smečky.
Po s ém „ yobco ání“ zb dské Smečky Houla inicio al ydá ání pok ačo ání
Dýmu pod náz em Toula ec, s ím, že se edak o y jedno li ých čísel (celkem osmi)
s ali bý alí opiso ači Dýmu z ampského ok uhu mimo pů odní b dskou Smečku.
P ní číslo (ješ ě jako Dým č.31) ydal Ja osla De ne — Humo is a H adci K álo é,
poslední, osmé číslo Toula ce ydalo naklada els í Pajda Plzni oce 1988 abylo
ěno áno 3. s ě o ému po lachu, k e ý se konal 21. s pna 1988 e Š ýca sku.
S anisla Zá ybnický— Houla zůs al inadále ampem, ale s oji pozo nos ob á il
přede ším kPo ě a olku. Ač se ži il jako aťo ý dělník uČSD, s al se o ganizá o-
em špičko ých kul u ních pořadů akonce ů mládežnickém klubu Rako níku,
edak o em deníku Po ý na ná odním inále Po y Plzni i edak o em Po ý a či
jiných zp a odajů na něk e ých ok esních kolech a aké yda a elem samizda o-
ého časopis Popo ý (1981–1988), hudebním publicis ou (měsíčník p ažské ZO S a-
za mu— onoklubu Jonáš, ýdeník Mladý s ě , měsíčník G amo e ue a d.) apřede-
ším yda a elem samizda o ých an ologií našich špičko ých písničkářů— Ja omí a
Noha ici, Vladimí a Me y, Ja osla a Hu ky, Ka la K yla… Od polo iny 80. le začal
ydá ali ampský časopis. P o isk na kopí ce použí ám slango ý ý az „xe oxo a “, p o-
ože podle é o ý obní značky se kopí o ání 80. le ech XX. s ole í nazý alo.
4 Slabiky náz u osady odpo ídají přezdí kám osadníků— např.Ri=Riki=Vladimí Synák,
Ba=Bacil=Ing. Jiří Mika=dnes ředi el S udijní a ědecké kniho ny S ředočeského k aje,
Ho=Houla=S anisla Zá ybnický.
OPEN
ACCESS
PETR NáHLíK 231
spolup aco a sdalší gene ací ampských yda a elů aspolup aco al na ydá ání
ampského časopisu Le ok uhy ao ganizaci ampské celos á ní h y Se e p o i Jihu.
V oce 1989 zno u na ázal pře ušené z ahy sřadou s e níků ze s é gene ace, ale
zhledem k ozpadu las ní odiny už jej ani společné and y či sdílený pohled na
kul u u, s á ní poli iku či opoziční ak i i y, dokonce ani dění po 17. lis opadu 1989
nedokázaly zcela naplni , a ak skončil s ůj ži o dob o olně p osinci 1989, pod koly
laku na jeho domo ských B dech.
Velkou oli oblas i ampské li e á ní o by seh ála ampská li e á ní sou ěž
TRAPSAVEC (TRAmpský PSAVEC), k e ou pop é yhlásila oce 1971 Ing. Vlas a Š e-
ano á— B iggi zH adce K álo é spolu s edak o kou Zdeňkou Čepeláko ou ( do ou
po legendá ním spiso a eli a edak o o i a mádních ýdeníků Signál aOb ana lidu
Bohusla u Čepeláko i— I čano i) ampské ub ice „Zúdolí aosad“ Ob aně lidu.
TRAPSAVEC se s al 70. aosmdesá ých le ech zo em p o další ampské li e á ní
sou ěže (např.li e á ní sou ěž oDře ěný o em či Dře ěnou hubu pořádala T.O. Es-
acado zRožno a pod Radhoš ěm, sou ěž odře ěného Šosáka pořádala T.O. Slaboši
zHlučína).
Po zániku ub iky „Zúdolí aosad“ posky la zázemí ampské li e á ní sou ěži
TRAPSAVEC a ůbec ampské li e á ní o bě, obno ená ub ika „Tábo o ý oheň“
ýdeníku Mladý s ě . Rub ika byla obno ena oce 1971 zinicia i y SSM, možná
ina základě ozhodnu í o gánů KSČ nebo dokonce S B. Jis á analogie sudálos mi
kolem Po y le ech 1970–1972, espek i e 1980–1981, se přímo nabízí. Po u, jako
celos á ní es i al olko é, coun y a ampské písně d ak á pomohl zach áni před
zánikem amp akomunis a Ja osla S udený— Hawakau ze Sokolo a, k e ý se po-
dílel jak na ý oji ábo nického, ak ampského hnu í. Bylo o o šem za cenu složi-
ých komp omisů iúli eb komunis ickým „bůžkům“. Nej ě šího li u, zejména na
mladou ampskou gene aci, dosáhla ub ika „Tábo o ý oheň“ 80. le ech pod ede-
ním Jana Dobiáše— Honzy. Poz olna o mo ala (cíleně?) mladou gene aci, nikoli
ale e s obodný ampský „ná od“, ale spíše poněkud „s ádní“ ná š ě níky Po y
adalších olko ých es i alů či och ánce pří ody, poz olna aho ané pod hla ič-
kou akce B on osau us do komunis y o ganizo aného SSM. Přes y o ýh ady nelze
„Tábo o ému ohni“ upří pozi i ní úlohu zhlediska šíření in o mací o ampském
dění a o bě. Pa adoxem je, že a o ub ika přes ala ýdeníku Mladý s ě ycháze
od ledna 1990, kdy se zhledem kpádu cenzu y lis opadu 1989 mohl s á sku ečně
ampskou ub ikou.
Jak Dým, ak TRAPSAVEC, apřede ším apsa ecké sleziny, y olaly 70. le ech
přímo boom e ydá ání ampských časopisů— ikdyž mnohý znich měl jen je-
pičí ži o . Tehdy se s alo éměř p a idlem: co ampský au o , o ampský časopis.
P ním „konku enčním“ časopisem ůči Dýmu byla B dská lokálka ydá aná Pa lem
Ned ědem— Ma kem „P oplýžákem“ zPodluh aMilanem P oškem— Munym zKo-
má o a. Během č yř le od oku 1973 ydali přes pa nác čísel množených na o migu,
če ně k esleného ampského humo u od Václa a Če ného— Dewiho zT.O. T amp
Boys zKladna aješ ě začá kem 80. le ydali jedno „ e o“ číslo Lokálky sobálkou
od Zdenky Kajz líko á (dnes Šk ocho é)— Sku ky. Vp ní polo ině 70. le yšla
pos upně celá řada časopisů— oce 1973 I a Hubáčko á (dnes Synáko á)— Tapi
sAlenou Š ábenskou (dnes Kennedy)— Mý alou ydaly B ně jediné číslo časopisu
OPEN
ACCESS
232 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017
Ces y, Ing. Ludmila U bánko á (dnes Pohanko á)— Kolča a sOlgou Maťho ou (dnes
S a ečnou)— Wanylkou Táboře d ě čísla ampského časopisu Jeřabiny, Pe Hou-
dek— Robin le ech 1973–1974 ( e spolup áci sLibuší Neš ářo ou (později Pazde o-
ou)— Č ach ou, Ja osla ou Šálko ou— Ka če em, Pa lem Dohnálkem— Buldokem
aJanem Holečkem— Johnym) ydal č yři čísla ecesis ického ampského časopisu
Vypálená b dská bouda aMagazín Vypálené b dské boudy. V oce 1974 ydal bý alý šé -
edak o plzeňského ampského časopisu Tulák Ka el Růžička— Lišák Plzni s é
Doupě, émž oce Tapi B ně d ě čísla Obšťas níku (Zelenáč aModřín), E žen Ca -
boch— Je ga aJiří Ol — Slim Mos ě č yři čísla Naděje (1974, 0.— 3.), Zdenka Kajz lí-
ko á (dnes Šk ocho á)— Sku ka zT.O. REMIS ze Sku če ydala oce 1974 ampské
sbo níky— almanachy Klíček, Ja ník a oce 1976 Vánoce. Mi osla No ák— Kas e-
lán ydal oce 1975 s ě lo iskem au o ský sbo ník Zces aokolí. Jiří Daniel— Pi ík
zRychno a nad Kněžnou ydal d ě čísla au o ského občasníku Klekánice le ech 1974
a1976 aMi osla No ák— Kaza el zT.O. Zla é dno Dačice ydal dese s ých au o -
ských sbo níčků le ech 1977–1979.
Vle ech 1977–1978 ydal S enly zT.O. Gingo zHa ířo a sbo níky Chacha I. ( o ba
au o ů S enly, Jim, Amo, Hans Slaboch, Vega) aChacha II. (básně S enly aMi osla
No ák–Kaza el zT.O. Zla é dno Dačice). Jind a Če ená— Same ka aI o Če ený
ydali oce 1978 Plzni sbo ník s é poezie pod náz em Z oničky. Ja osla De ne —
Humo is a (známý spíše jako o og a ) ydá al é době H adci K álo é s ojopisné
T ampské p o iny (např.od Humo is y, Mazala a d.), ad a no o oční s ojopisné
sbo níky Kama ádi! Vánoce ano ý ok!, později se připomněl s ě lo iskem ozmnože-
ným sbo níčkem Malá gale ie ampů (1981).
Os a ská básnířka Soňa Zácho á— Kuře samizda u ydala sbí ky Bez náz u
(1979), Člo ěče s ůj! (1979), Úplně mimo (1979), Dopis Če nému měs u (1980), Přá els í na
křídlech p áků (1980), Soum ak sblue (1980), Vzaje í zelených očí (1980).
Au o ským časopisem, k e ý začal ycháze oce 1972 Líbeznici ( ema icky
ale Českém áji) je Rodocapsa, k e ou ydá á (dodnes!) Ja osla a Šálko á— Ka če
spolu smanželem Ja osla em Šálkem— Je ym. P ní d a očníky yšlo pě čísel do
oka če ně osobi ých ilus ací, dalších le ech ycházela Rodocapsa zh uba jednou
za ok. Po oce 1989 se pů odní s ojopis změnil počí ačo ou sazbu ozmnoženou
na kopí ce.
Od polo iny 70. le pak začalo již sys ema ič ější ydá ání časopisů ařada znich
ycházela několik le . Richa d Fo s e — Bob Zma kař začal P aze oce 1974 y-
dá a p o S.O. H. (Spojené Osady H ězd) osadní časopis Ponny exp es. Do oku 1980
ydal zněkolika éměř očními přes á kami přes 25 čísel, dese očníků časopisu e-
spek i e almanachu To em (1976–1985) iš ěného na pomě ně k ali ním xe oxu ydal
Jose Bláha— Řeše lák p o s é osady T.O. Black Bu alos, T.O. aT.S. Hledači ip o
další kama ády. Díky použi é echnice To em o isko al ipísně sno o ým záznamem
aneměl nouzi ok ali ní g a iku— au oři Ja osla Ků — Je y, Ka el Vidimský—
Cimbu a zT.O. 40. míle, JUD . Vladimí F anz— Š í .
P o T.O. Vážná známos ydal oce 1975 P aze Ka el Jakeš— Kayman (později
člen T.S. Hledači) pě čísel občasníku Snubák, k e ý byl ale spíše osadní k onikou
s epo ážemi o ampské muzice. Měl působi ou g a ickou úp a u, ale byl bohužel
ozmnožo án na ehdy ješ ě nek ali ní kopí ce. VHnojníku uMo a ského Be ouna
OPEN
ACCESS
PETR NáHLíK 233
ydal le ech 1974–1978 cca d ace čísel pře ážně cyklos ylo ého časopisu Ahoj, ilu-
s o aného lino y y Oldy Pacel a, Bře isla Snášel— Babička, k e ý po zniku časo-
pisu SEM-TAM ukončil ydá ání občasníku Ahoj, azačal spolup aco a sčasopisem
SEM-TAM. Přes o ani on pozo nos i S B neunikl. VOs a ě ydala Jana Tomečko á
(dnes Kuče o á)— Klokan č nác čísel au o ského časopisu Skok (1979–1980) a oce
1979, aké Os a ě, ydala Zo a Kačí ko á— Kiwi jedno číslo s ojopisného časopisu
Canc.
Dalším ýznamným časopisem, k e ý ycházel nákladu éměř 100 ý isků,
byl Šosák Jana Dudka— Hanse Slabocha zT.O. Slaboši zHlučína. Dese čísel zle
1974–1976 iš ěných d ojba e ně (!) na o migu přineslo k omě li e á ní o by izají-
ma ou g a iku adokonce písně no ách. Pe Pe nický— Pe zT.O. Old Zálesák zHa-
ířo a (spolup áce Haile, Sonny, Jim) ydá ala le ech 1975–1979 každo očně osadní
almanach psa ecké o by iš ěný nejp e na o migu apo é na cyklos ylu, ilus o-
aný k ali ními lino y y. V oce 1976 ydal P aze Jan Holeček— Johny ze Smečky
ři čísla au o ského s ojopisného časopisu P nička, oce 1977 ydala T.O. Slaboši
sbo ník Johnyho Balzám aHanso a Raso na. Ho ymí Vyhlídal— Pa ick Jihla ě y-
dal oce 1974 s ojopisný sbo ník An ipod ři, oce 1976 s ě lo iskem d ě sbí ky po-
ezie S dcem uláka aMé gene aci apo é d a zpě níky naz ané Pa icko y songy (1. a2.).
Ho ymí Vyhlídal— Pa ick spolu sBelgií aH ochem le ech 1976–1977 (do zásahu
S B) celkem sedm čísel s ě lo iskem množeného Ku ý a.
Zp os ředí b dské Smečky zešel isamizda o ý časopis Va a, zaměřený na wood-
c a , k e ý ydá al le ech 1977–1978 Vladimí Obo ský— Wabima o z o e ského
kmene Mawaden, p ním oce yšla č yři čísla, d uhém již jen jedno. Wabima o
se zapojil spolu sdalšími ampy awoodc a e y do hnu í Cha a 77, k omě Va y y-
dal řadu sbí ek— Almanach ( ex y zle 1974–1976), Písničky ze šuplíku (1977), Dubno ý
m holení (1979), Vedřiny (1979), aSi uace (1985). Společně sPa lem Myslínem— Česíl-
kem zT.O. Vlčí skála ydali jako 2. s azek edice Anýz sbo ník básní Smyčky aSymboly
(P. Myslín: Smyčky, V.Obo ský: Symboly).
Ja omí Hla a ý— Juan zT.O. Idaho ydal e Vambe ku le ech 1977–1980 cca
šes čísel pře ážně au o ského (k omě Juana do něj psala ješ ě Ba onka) časopisu
ŽEN-ŠEN sba e nými ilus acemi y iš ěnými pomocí lihobenzino ého oz oku.
V oce 1977 ycházel P aze občasník Vřídlo ydá aný Ka lem Vidimským— Cim-
bu ou aRejpalem, sedmdesá ých le ech ycházel iosadní časopis LOKR ydá aný
T.O. P.Cassiopeia, iš ěný na o migu asobálkou na o odokumen u ( edakce Vikina
aVik o ka) a Mos ě na maloo se u iš ěný občasník T.O. Če ný Jaguá ( edakce
Ladisla Biak apo é V.Kubínko á).
Na konci 70. le začala ycháze iřada časopisů, k e é, ač s egionálním au o -
ským zázemím, přek očily s ým ýznamem mís o s ého zniku. Od oku 1978 y-
dá al Jis ebnici espek i e Táboře Jiří Dinda— Inka zT.O. Wenonah aJiří No-
o ný— Feďa zT.O. Minneso a poněkud neo odoxní ampský časopis S udánka,
k e ý skončil 14. číslem oce 1981, po přes ěho ání Inky aFedi za p ací do P ahy. Oba
yda a elé i ě šina au o ů, se po é ěno ali další samizda o é p odukci, byť ne na
bázi ampské. Ikdyž byla S udánka s ojopisným časopisem o má u A5, měla ždy
elmi k ali ní ypog a ickou úp a u a iš ěné obálky e elmi dob é g a ické či ypo-
g a ické úp a ě. Vle ech 1979–1980 ydal Mi osla Ma usjak— Miky zT.O.Winoga
OPEN
ACCESS
240 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017
zT.O.Sa an. Jeho č nác čísel nákladu cca 30 ý isků yšlo le ech 1983–1986, y-
dání 15. čísla na jaře 1987 zab ánila S B. Po oce 1990 bylo ydá ání obno eno, yšlo
již 60 čísel, k e á jsou posledních le ech dis ibuo ána e o má u .pd . Dalším čes-
kobudějo ickým časopisem byl le ech 1985–1989 s ojopisný občasník Psáno zBobří
h áze, jeho edak o em byl Ma ian Běloh adský— Majk. VP o i íně yšla na sklonku
70. le řada časopisů, k e é sice neměly dlouhého ání (Vagabund, Mineťák aNezá-
islý občasník S.T. O.P.). Na ně na ázalo ydá ání časopisu Vosí řeka, jejíž řia řice
čísel le ech 1983–1989 edigo al Pe Sládek –Ži zT.O. Minne aki, později še i
T.O. Če ný Ha an. Ryze osadním časopisem byl Bob , jehož č yři čísla ydal Tomáš
Macha — Tom, še i T.O. Bobři Bechyně.
Od oku 1977 pořádala T.O. Údolí h ězd zCh ás u uPlzně (Kopři o i Kamil
aVě a— Jeskyňka aPe Polí ka— Poldy), no o oční pochod spojený k omě eče ní
zpí ané aké spsa eckými sou ěžemi; sbo níčky ksou ěžím yšly le ech 1980–1984
apak od oku 1998 ychází opě . Další d a „po lacho é“ časopisy se obje ily i Plzni—
p ní ydá aný Ing. Jiřím Be anem— Robinem z T.O. Black Condo (1985 a1987)
ad uhý ydá aný Janem Pa elcem— Čápem zT.O. Dála a (1988 a1989); maloo se em
iš ěný T ampský Almanach ydá al Václa Balík— Fugas zT.O. Zla á lilie aSpoje-
ných osad Údolí Úhla ky Klad ubech uS říb a (1981–1987). VPlzni ycházel aké
občasník Fabián, k e ý ydá ali I an Čihák— Jeskyš aPa el Bu eš— Daneš zT.O. Da-
ko a— le ech 1987–1989 yšla ři čísla ěno aná přede ším b dskému ampingu.
Na se e u Čech se obje ily d a časopisy— pě čísel občasníku Ces ou kohňům
(1980 –1987), k e ý ydá al Tomáš Rosenk anc— Tom (+ Míňa, Roby aSm k) ná-
kladu cca 20 ý isků, ři čísla sk eslenou obálkou, d ě slino y o ou. „Po lacho ý“
časopis (1986–1989) kBob o ě memo iálu ydá al Ja osla Di ich— Sup zT.O. Tou-
la á. Vle ech 1984–1988 se obje ila o ba ampských au o ů i e s ojopisném ob-
časníku mladých au o ů zT u no a aKadaně nazý aném Tsunami, k e ý e s oupa-
jícím nákladu (25–72 ý isků) ydala íce než d ace čísel Kláš e ci nad Ohří Alena
Tučímo á — Lenka, k e á se mezi ampy dos ala p os řednic ím T apsa ce přes
S anisla a Zá ybnického— Houlu aPhD . F an iška Peřinu— Ješ ě a.
VP aze se na konci 80. le obje il nejp e občasník Kama ád (1983) apo é xe oxem
množený občasník Bodlák (1986–1989), obojí začal ydá a Jiří Cihlář— Dak a i, Bod-
lák spolu sMilanem F oňkem— Medikem zT.O. Přá els í. Bodlák byl poněkud bo-
da ý apolemický, bohužel se ale ěno al spíše žabomyším álkám než omu, co é
době hýbalo českou společnos í, ampy ne yjímaje. Vzhledem knízkému nákladu
kolo al mezi č enáři jen po několika asách. Zajíma ý byl ím, že za edl p a idelnou
ub iku Ja osla a Velinského— Kapi ána Kida zT.O. Island. K ydá ání las ního
časopisu se á ily p ažské S.O. H. (Spojené osady h ězd)— s al se jím od p osince
1988 xe oxem ozmnožo aný měsíčník O lí pe o silus acemi od E y Kalendo é (dnes
Kuče o é)— Rebel, jehož šé edak o em se s al Ka el Jůzek— Long, jeho ydá ání
pok ačo alo ipočá kem 90. le . Na ozh aní samizda u a„šedé zóny“ klubo ého li e-
á ního časopisu znikl časopis Písmenka ydá aný Vě ou Malá ko ou— Te ou Vě ou
aKa lem Čížkem— Caisem le ech 1989–1991 Kolíně.
Ten o mnohas ánko ý ýče samizda o ých ampských pe iodik si samozřejmě
nemůže ná oko a úplnos , ždyť ze samé po ahy ampského samizda u yplý á,
že z láš ě malonáklado é isky jsou dnes pods a ě nedos upné — a o mnohdy isa-
OPEN
ACCESS
PETR NáHLíK 241
mo ným au o ům. Přes o si ou ám napsa , že žádný, p o ampskou kul u u pod-
s a ný, časopis jsem neopomněl. Nicméně pokud mne někdo přes ědčí oopaku, bude
o p o mne přek apením a ozšířením obzo ů.
K omě ampských pe iodik byla samizda u y iš ěna aké řada sbí ek básní,
soubo ů po ídek, ománů, sbo níků písňo ých ex ů, pří uček, osadních almanachů,
zpě níků sno o ými záznamy, sbo níků k esleného humo u, eedicí s a ší ampské
li e a u y a aké mnoho nás ěnných kalendářů, nejen sg a ikou či o og a iemi, ale
aké sbásněmi, písněmi či p ozaickými ex y. Samos a nou kapi olu je o ba amp-
ských g a iků a o og a ů— z adla, no o očenky, pohlednice, pamě ní lis y, plaká y,
kapesní kalendáře, lajky, cam á ka asamolepky. Umnohých isko in lze po olika
le ech od jejich ydání jen ěžko dopá a , jak dalece byly „o iciálně“ ydány— mnohé
mají jen alešnou i áž, případně an ida o ané ydání do le 1968–1969.
Pod obný seznam apopis jedno li ých samizda o ých ampských sbí ek, sbo -
níků, publikací aknih by ydal na několik s an, a ak zmíním jen y, dle mého soudu,
nejdůleži ější. Tím p ním je pří učka p o komunikaci se složkami SNB (Sbo u ná-
odní bezpečnos i) jako jsou VB (Veřejná bezpečnos ) aS B (S á ní ajná bezpečnos ).
Napsala ji as ojopisem ydala oce 1979 ampka asigna ářka Cha y 77 Ja mila
Doležalo á (dnes Š og o á)— Wickie pod náz em T amping azákon. Obsaho ala po-
učení ozákonných možnos ech, jak se b áni p o i policejní z ůli, ať již se ýkala oz-
dělá ání ohně lese či ydá ání ampských isko in sodkazy na příslušné zákony,
ús a u či ládou podepsané helsinské dokumen y. Ta o isko ina se dočkala mnoha
ydání, če ně doda ků po ýznamných změnách zákonů.
Další hojně opiso anou publikací ( Dýmu dokonce ycházela na pok ačo ání)
byla publikace Jazyk a amping, k e ou oce 1979 p o poba ení i zdělá ání ampů
zp aco al PhD . Jiří Nek apil— Sin , na podkladě s é diplomo é p áce. Za pomoci
Vladimí a V any— Tima zT.O. Onda y znikla p áce jeho příbuzného D . A ne
B.Manna „Ob ady p ijímania do T.O.“, k e á yšla samizda u oce 1982 (o iciálně
až o ři oky později publikaci Čas ži o a, edi o Václa F olec, Blok, 1985).
Špičkou mezi sbo níky je Almanach k30. ý očí T.O. Zla ý klíč, k e ý ska ono-
ou obálkou, ynikající ypog a ií, g a ikou a o og a iemi uspořádal její še i Mi ko
Ry ola— Miki a nákladu několika se kusů jej y iskl Ja osla Bulka— Vulkán
zT.O.Mon ana Plzeň (dnes T.O. Zla ý klíč) oce 1986 nače no na maloo se u is-
ká ně plzeňské i my ŠKODA.
V eedicích yšla samizda u iřada ampská li e a u a, k e á byla mladším ge-
ne acím nedos upná— byly o opisy knih zobdobí p ní epubliky: Dějiny ampingu
aT ampské zkazky od Jose a Pe e ky— Boba Hu ikána. Po ídka Indiánská k čma od
Edua da Včeličky— Gézy, ale aké sbo ník od ří au o ů Mucha (Jiří— syn malíře
Al onse Muchy), I an Ho ný, Jiří Mihule: Duše ampa z oku 1931. Zno ějších pu-
blikací o byl opis publikace Po lach (K uh, H adec K álo é, 1969) ses a ené Janem
Vyčí alem— Benem aopis knižní p o iny Zdeňka Šmída P oč bychom se ne opili aneb
odácký p ů odce p o O élii (Olympia, 1979). Maloo se em byla ydána (cca oce 1979)
isíco ém nákladu publikace ěno aná ampské his o ii— Odlesky ábo o ých ohňů
od Rudol a Nohy— Rudana. Vydání bylo an ida o áno do oku 1969 u edeného i-
áži. V oce 1969 sku ečně publikace yšla pop é, ale byla ehdy ozmnožena jen na
cyklos ylu.
OPEN
ACCESS
242 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017
Vp os ředí b dské Smečky yšla na přelomu sedmdesá ých aosmdesá ých le
řada humo is ických sbo níků— ě šinou byl jejich au o em Pa el Dohnálek— Bul-
dok (Meydlo; Bucha ; Vykřičník, Pižmo) nebo Jan Holeček— Johny (Máma a á a aj.)
azejména no ela plná d sného humo u z aná Ciggy (au o Pa el Dohnálek— Bul-
dok, spoluau oři Pe Houdek— Robin, Ja osla a Šálko á— Ka če), k e á se dočkala
řady eedic s ejně jako pseudo ampský omán Nou- ela. Ja osla a Šálko á— Ka če
k omě Rodocapsy ydala iřadu no el— namá kou Obláček, Poklička aspol. I. aII., Dobře
domlu ený and , Noc na s ážné hoře aDnes e skalko ém lese.
P ozaickou o bu zp os ředí b dské Smečky přinesly sbo níky Nabídka ne šed-
ního dne aHo o y H od S anisla a Zá ybnického— Houly, a aké sbí ka Ka la Vidim-
ského— Cimbu y Vobyčejný and y aP ob ané spisy. Č eřici ampských pohádek,
silus acemi Ma ko Če máka, ydal Jose Bláha— Řeše lák, a d uhém ydání, ilu-
s o aném Milanem Vy lačilem— Mon em, ješ ě jednu pohádku přidal.
P ními sbí kami poezie p oslul S anisla Zá ybnický— Houla— byly o p ní
sbí ka Takybásně ad uhá sbí ka Sko opoezie a aky ex y, k e é se odese le později
s aly podkladem p o au o ský ýbo Přeži ky, k e ý uspořádal Houla lis opadu
1989, k á ce před s ou sm í. Mezi ýznamné sbí ky poezie ydané samizda u pa-
ří sbí ka Jose a Bláhy— Řeše láka zT.O. Hledači Několik ě a e šů silus acemi
Ja osla a Ků a— Je yho ana xe oxu y iš ěná a ázaná (Ka lem C hou— Pas o em
aHanou C ho ou — Skříťou zT.O. Šuma ská legie) knížka Ja osla a Šlejma a—
Ku locha zT.O. Vlčí skála Do eky na sluneční s aně s dce silus acemi od Rena y Bala-
šo é (dnes Kalouso é) — Smíška zT.S, Hledači.
Nej ýznamnějším sbo níkem poezie je an ologie Pohled na ok ajo ou ampskou
o bu (1979), k e ou ses a il Jose Š og — Sho y zMon ana emp — jsou ní za-
s oupeni Jind a Če ená— Same ka z Plzně, Jana Tomečko á (dnes Kuče o á)— Klo-
kan zOs a y, Lenka Go iedo á — Ko ě zPísku, Soňa Zácho á— Kuře zOs a y,
I a Hubáčko á (dnes Synáko á) — Tapi, Ja mila Doležalo á (dnes Š og o á) Wickie,
Pa el Myslín— Česílko zT.O. Vlčí skála, Jiří No o ný— Feďa zT.O. Minneso a, Ra-
domí Sedláček— Fex zTábo a, S anisla Zá ybnický— Houla, Jiří Dinda— Inka
zJis ebnice, I oš Če ený zPlzně, Mi osla No ák— Kaza el zT.O. Zla é dno Dačice,
Ja osla Šlejma — Ku loch zT.O. Vlčí skála, Jose Bláha— Řeše lák zT.O. Black
Bu aloes (později zT.O. Hledači), Mi osla Sege –Seňo zT.O. Es acado, Vladimí
Obo ský— Wabima o zR.K. Mawaden, Ge y, Pa el, Z zka, Žeže, aJa osla Ku-
če a— Žis én.
Samos a nou kapi olou jsou samizda o é zpě níky ampských písní— ani a o
ampská o ba (k omě před álečných ampských písní) neměla na ůžích us láno.
VP aze na přelomu 70. a80. le ycházely díky Ka lu Jůzko i— Longo i ze Spojených
osad h ězd na o odokumen u Písničky pa dů (Liška, Jan Ned ěd zT.O. To on o, Jose
Bláha— Řeše lák zT.O. Black Bu aloes (později T.O. Hledači), D acá á míle, Hop-
-T op). Vsamizda u yšly P aze Řeše láko y písničky Osadním zpě níku T.O. Black
Bu alos aH.O. (hudební osady) Ces áři a Plzni písně plzeňského ampského pís-
ničkáře Bohumila Röh icha— Bédi Šedi ky pod náz em Písničky osady Komá ů (1988).
Na ozh aní „šedé zóny“ asamizda o ého isku se le ech 1978–1989 ydal Mi-
osla Š án— Bílý Ped o— p o esionálně iš ěné T ampské kalendáře silus acemi
Ja osla a Ků a— Je yho. Na ozh aní o iciálního asamizda o ého isku pak yšla
OPEN
ACCESS
PETR NáHLíK 243
na konci 80. le řada zpě níků (ob ykle pod hla ičkou ZO SSM či jiných o ganizací
např.ČSOP, S aza m a d.) skupin Hop-T op, B on osauři, Oz ěna, Ka abina a d. Zde
je nu né připomenou ná a ke klubo ému ydá ání na konci 80. le — nej íce zpě -
níků špičky olko é (Ja omí Noha ica, Ka el Plíhal…) a ampské muziky (Mi ko Ry-
ola— Miki, Pa el Lohonka— Žalman) ydal od oku 1984 Ka emlejnek Klub Jihla a,
ob ykle upříleži os i Folko ých p ázdnin Telči.
Na s ejném p incipu— klubo ý sbo ník k ampskému eče u pořádaném B ně
ampskou kapelou Oz ěna— se podařilo le ech 1985–1989 (k omě oku 1986) Ví-
ťo i Obů ko i— Šupáko i aMilanu Plcho i— Belmondo i yda sbo níky í ězných
p ací li e á ní sou ěže T apsa ec. Sbo níky zle 1986 a1987 yšly pouze o mou sa-
mizda u— s ejně jako sbo níky zle 1979–1984. Sbo ník T apsa ce z oku 1982 ydal
pod náz em Toulpsa ec Houla, jako 3. číslo samizda u Toula ec, sbo ník T apsa ce
z oku 1983 yšel jako z láš ní číslo samizda u SEM-TAM asbo ník T apsa ce z oku
1984 yšel jako samos a né číslo samizda u TAM-TAM.
Ač jsem nemohl na ěch pá s an napsa še, co je mi o ampském samizda u
známo, dos al jsem se obloukem zpá ky ke klubo ým zpě níkům, sbo níkům ača-
sopisům— edy am, kde 60. le ech minulého s ole í ampské samizda y začí-
naly. Po 17. lis opadu 1989 bylo po řeba ují už jen pá k ůčků na ces ě od k ali ního
ampského samizda u ke s obodně ydá aným ampským časopisům, zpě níkům,
sbo níkům, publikacím aknihám.
OPEN
ACCESS