MERLIN: Multilingvální platforma pro evropské referenční úrovně

MERLIN: Mul iling ální pla o ma p o e opské e e enční ú o ně Ba bo a š indlo á (P aha) — Ve onika Ču do á (P aha) MERLIN: MULTILINGUAL PLATFORM FOR COMMON REFERENCE LEVELS The pape p o ides an o e iew o he mo i a ion, de elopmen and majo p inciples o he in e na i- onal p ojec Me lin. The main ou pu o his p ojec is a unique ilingual lea ne co pus consis ing o Ge man, I alian and Czech. The co pus will be a ailable as an online pla o m illus a ing he Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages (CEFR) wi h au hen ic lea ne da a and enabling use s o explo e au hen ic w i en lea ne p oduc ions and ela ed me ada a (e.g. age, i s language o he lea ne , e c.). Each ex in he co pus is linguis ically analysed du ing he mul iphase e o an- no a ion. This p ocess aises some p oblema ic issues conce ning he pa icula ly speci ic cha ac e o Czech as a Sla ic language. The pape summa ises some o hese p oblems and hei possible solu ions. KEY WORDS CEFR, lea ne co pus, e e ence le els, language es ing, Czech, I alian, Ge man KLÍČOVÁ SLOVA SERRJ, žáko ský ko pus, e e enční ú o ně, jazyko é es o ání, češ ina, i alš ina, němčina 1. PROJEKT MERLIN Au o i a i ním dokumen em oblas i ýuky a es o ání e opských jazyků jako jazyků cizích je od oku 2001 z . Společný e opský e e enční ámec p o jazyky (SERRJ, angl. CEFR). Ten o dokumen de inuje 6 ú o ní jazyka a ymezuje desk ip o y e lek ující mí u os o- jení cizího jazyka sou islos i s jazyko ými do ednos mi, j. po ozuměním psanému či mlu enému p oje u a schopnos í ak i ního yjadřo ání. V ná aznos i na ú o ně de i- no ané podle SERRJ se současnos i y áří éměř šechny učební ma e iály, sylaby, ku- ikula i ce i iko ané zkoušky hodno ící jazyko é schopnos i s uden a. Z oho dů odu je nu né co nejpřesněji jedno li é ú o ně cha ak e izo a , odliši a aké posky nou zain e- eso aným odbo níkům, ale i uči elům a s uden ům konk é ní jazyko á da a odpo ída- jící požada kům, k e é by měl s uden na jedno li ých ú o ních os ojení jazyka splňo a . Nu nos dos a ečně ilus o a ú o ně ymezené SERRJ byla i pods a nou mo- i ací zniku meziná odního p ojek u Me lin: Mul iling ální pla o ma p o e opské e e enční ú o ně: Výzkum jazyka s uden ů kon ex u (2012–2014).1 Ten o p ojek je spe- ci ický s ým zacílením na ři ůzné ná odní jazyky (češ inu, němčinu a i alš inu), jež 1 P ojek Me lin je inanco án E opskou komisí ámci P og amu celoži o ního učení (518989-LLP-1–2011-DE-KA2-KA2MP). Koo diná o em p ojek u je Technische Uni e si ä D esden (Německo), pa ne y p ojek u jsou EURAC (I álie), Uni e zi a Ka lo a (Česká epublika), Ebe ha d-Ka ls-Uni e si ä Tübingen (Německo), elc GmbH (Německo), Be u s ö de ungsins i u Obe ös e eich (Rakousko) a Eu opean Cen e o Mode n Languages — Council o Eu ope (Rakousko). ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2, S. 190–200 Ba bo a š indlo á — Ve onika Ču do á OPEN ACCESS BARBORA š INDLOVá — VERONIkA ČURDOVá 191 jsou zp aco á ány na základě společných, jedno ných k i é ií a p a idel ak, aby bylo možné ymezi ako é aspek y jazyka, k e é budou dos a ečně cha ak e izo a dané e e enční ú o ně a k e é nebudou uko eny pouze eo e icky, ale budou ycháze z eálných jazyko ých da , s o . Wisniewski a kol. (2013). Konk é ním yús ěním p o- jek u je olně dos upná online pla o ma, k e á přispí á k u čení a o ěření ú o ní de- ino aných podle SERRJ, nabízí au o ům zkoušek a učebnic, yučujícím i s uden ům hled do písemných p oje ů ne odilých mlu čích a umožňuje yhledá a konk é ní jazyko é ysy ypické p o danou jazyko ou ú o eň (A1–C1).2 Jád em celého p ojek u a základem é o pla o my je ojjazyčný ko pus němčiny, i alš iny a češ iny jako cizích jazyků, budo aný e spolup áci ins i ucí Německu, Rakousku, I álii a České epub- lice, jeden z mála žáko ských ko pusů, k e ý pods a ným způsobem e lek uje SERRJ. Česká čás ko pusu Me lin je edle žáko ského ko pusu CzeSL současné době jediným ele an ním zd ojem p oje ů ne odilých mlu čích češ iny. S ým cha ak e- em se zá o eň řadí k soubo u ak izičních ko pusů AKCES.3 2. SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT Zd ojem da p o žáko ský ko pus Me lin jsou písemné p oje y ne odilých mlu čích, k e é znikly p ůběhu s anda dizo aných es ů ámci ce i iko aných zkoušek z daných jazyků jako jazyků cizích,4 jež se přísně z ahují k ú o ním popisu podle SERRJ. Poče sh omážděných ex ů a celko ý poče slo ámci jedno li ých subko - pusů je u eden abulce 1. P o češ inu jsou současnos i k dispozici ex y ep ezen- ující e e enční ú o ně A2, B1 a B2. Ú o eň podle SERRJ5češ ina němčina i alš ina Celkem A1 1 57 30 88 A2 49 199 294 542 A2+ 112 107 94 313 B1 89 219 343 651 B1+ 75 115 53 243 B2 72 219 2 293 B2+ 9 73 82 C1 4 43 46 C2 4 4 Celkem ( ex y) 411 1,035 816 2,262 Celkem (slo a) 64,488 125,927 92,359 282,774 abulka 1: Přehled da 5 2 Pla o ma p ojek u Me lin je dos upná na www.me lin-pla o m.eu. 3 K žáko skému ko pusu CzeSL iz blíže Š indlo á (2013). Soubo ak izičních ko pusů AKCES iz h p://akces. .cuni.cz. 4 elc, UNIce , CCE 5 Pod obný popis ú o ní iz Společný e opský e e enční ámec p o jazyky — Jak se učíme jazykům, jak je yučujeme a jak jazycích hodno íme. Council o Eu ope, 2001, s. 21n. 192 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2 Spolu s písemnými p oje y byla sh omážděna i s anda dní me ada a, j. in o mace o ma eřském jazyce kandidá a, pohla í, ěku, ale aké o es ující ins i uci a ypu zp a- co á aného úkolu. Zá o eň je každý ex klasi iko án zhledem k eálné jazyko é zda nos i au o a oblas i o og a ie, g ama iky, slo ní zásoby, kohe ence ex u a so- cioling is ické adek á nos i. 2.1 PŘEPIS RUkOPISŮ V p ní ázi zp aco ání da byly oskeno ané ukopisy přepiso ány do elek onické podoby edi o u XMLmind.6 P o zacho ání ex u podobě co nejbližší o iginálu a p o maximální z eduko ání možných in e p e ací ze s any přepisujícího byla speci iko ána pod obná ansk ipční p a idla. Pomocí kládaných ano ačních zna- ček lze označi neči elné pasáže ex ů, je možné zachy i íce možných a ian in e - p e ace u spo ných g a émů, příp. ě ně přepsa diak i iku, k e ou češ ina nedispo- nuje. Značky lze yuží aké k zaznamenání op a p o edených ex u samo ným au o em či k yznačení pasáží, k e é zdů aznil např. pod žením. Při přepisu se zacho á ají i uži é emo ikony, ob ázky a symboly. Během ansk ipce dochází éž k anonymizaci osobních údajů. Něk e é z ansk ipčních značek u ádíme abulce 2.7 Pods a nou součás í zp aco ání da je aké kon ola okenizace a kon ola k ali y ansk ipce, k e á má za úkol ozliši pů odní chyby s uden a od chyb zniklých při přepisu a aké o ěři náleži é uži í základních značek. Po ukončení p ocesu an- sk ipce je přepsaný ex kon e o án do podoby umožňující jeho následnou ling i- s ickou (a chybo ou) ano aci.8 Značka Popis <ambiguous> <al e na i e> pokud si přepisující není jis a ian ou slo a / písmena ex u <ci a ion> případě, že au o ci uje s upní ex <commen > komen ář přepisujícího <co ec ion> <dele ion> <inse ion> au o o a op a a ex u (d ě a ian y — šk , su ka) <emo icon> emo ikon <g ee ing> pozd a <image> ob ázek <un eadable> neči elný ex , aj. abulka 2: Příklady značek p o přepis 6 h p://www.xmlmind.com/xmledi o 7 P a idla p o přepis a komple ní seznam ansk ipčních značek jsou k dispozici na www. me lin-pla o m.eu. 8 Pomocí nás oje PAULA ( iz h ps://www.s b632.uni-po sdam.de/en/paula.h ml). BARBORA š INDLOVá — VERONIkA ČURDOVá 193 3. ANOTACE Ano ační schéma od áží zásadní koncep p ojek u Me lin, a o chápání žáko ského jazyka jako samos a ného dynamického jazyko ého sys ému, z . „in e language“ (Co de , 1981). Zá o eň se z ahuje ke d ěma pe spek i ám popisu žáko ského ja- zyka: k učení/ yučo ání cizímu jazyku (angl. FLL/FLT), jež akcen uje odlišnos i mezi žáko ou p odukcí a s anda dem odilého mlu čího cílo ého jazyka (s o . např. Lü- deling, 2008), a aké k ýzkumům nabý ání d uhého jazyka (angl. SLA) kladoucím dů az na ling is ické cha ak e is iky žáko ského jazyka, jenž není chápán jako a bi- á ní a jako s éby ný jazyko ý sys ém by mohl, esp. měl bý pod oben s anda dní ling is ické ano aci. Základem ano ace ko pusu Me lin je ši oká škála indiká o ů, k e é umožňují popsa komplexní cha ak e žáko ského jazyka, jeho s anda dní i nes anda dní as- pek y. Ty o indiká o y jsou ele an ní p o šechny ři jazyky a be ou ú ahu jak společné ysy (např. použi í spojek, e bonominální shoda, kolokace apod.), ak je y jazyko ě speci ické (např. Č: d ojí negace, posesi ní e lexí a; I: lexikalizo aná kli- ika, N: modální čás ice, I/N: členy apod.) ( iz i Abel a kol., 2013). Množina o og a icky, g ama icky, lexikálně a socioling is icky o ien o aných indiká o ů byla ymezena na základě cha ak e is ik ú o ní u áděných SERRJ i sekundá ní li e a uře, podle předběžné analýzy písemných p oje ů s uden ů, ale aké zá islos i na do azníko ém še ření mezi budoucími uži a eli ko pusu, j. uči- eli, hodno i eli, s uden y.9 Ta o ícezd ojo á analýza se s ala základem p o s ano- ení íce než sedmdesá i indiká o ů a jim odpo ídajících agů sh nu ých ano ačním schéma u (příklady ano ačních značek jsou u edeny abulce 3). Jazyko á speci ikace (Ú o eň 1) Jazyko á speci ikace (Ú o eň 2) Jazyko á speci ikace (Ú o eň 3) Tag EA1 g amma wo d o de wo d o de in main clause G_Wo_womaincl g amma nega ion nega ion gene al G_Neg_neggen_Pos G_Neg_neggen_O G_Neg_neggen_Ch G_Neg_neggen_Ad g amma e b alency complemen numbe G_Valency_complnumb_O G_Valency_complnumb_Ad g amma e lexi i y e lexi e p onoun G_Re l_p on e l_O G_Re l_p on e l_Ad G_Re l_p on e l_Ch G_Re l_p on e l_Pos g amma inexis en in lec ion e b in lec ion G_In lec _ e b_inexis 9 K indiká o ům p o analýzu žáko ského jazyka blíže iz Š indlo á a kol. (2014: 141n.). 194 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2 Jazyko á speci ikace (Ú o eň 1) Jazyko á speci ikace (Ú o eň 2) Jazyko á speci ikace (Ú o eň 3) Tag g amma w ong in lec ion case G_Mo phol_case_w ong g amma e b ense G_Ve b_ ns o hog aphy g apheme ansposi ion O_G aph_ ans o hog aphy g apheme O_G aph_ac _O O_G aph_ac _Ad O_G aph_ac _Ch o hog aphy wo d bounda y O_Wo dbd_Spli O_Wo dbd_Me ge o hog aphy punc ua ion O_Punc _O O_Punc _Ad O_Punc _Ch O_Punc _Pos EA2 ocabula y o mulaic sequence (FS) colloca ion V_FS_colloc ocabula y gene al non-exis ing o m V_ o m_wo d_ s_nonexis ocabula y seman ic e o conno a ion (a i ude) V_semcon_a _wo d_ s ocabula y o m e o wo d o m V_Wo d_ o m_de i V_Wo d_ o m_comp cohe ence connec o s connec o accu acy C_Con_accu _O_0 C_Con_accu _Ad_0 … C_Con_accu _O_1 C_Con_accu _Ad_1 … cohe ence/ cohesion cohe ence e e ence C_Coh_ e sociolinguis ic app op ia eness ex - ype speci ic opening and closing o mulae S_Tx _opcl sociolinguis ic app op ia eness o mali y gene al: inadequa e o mali y S_Fo m_gen a d. abulka 3: Příklady ano ačních značek (náz y speci ikací ponechá áme anglič ině).10 EA1 = p ní o ina ano ace / EA2 = d uhá o ina ano ace Ano ace ko pusu Me lin zá o eň kombinuje, jak je u ano o aných žáko ských ko - pusů ob yklé, značko ání založené na o málních ypech al e nace zd ojo ého ex u (chybějící elemen , přebý ající elemen , chybně spojené elemen y ap.) a hie a chicky s uk u o anou ling is ickou klasi ikaci ( iz Š indlo á, 2013, s. 79n.). 10 Komple ní seznam ano ačních značek uží aných ko pusu Me lin iz www.me lin- pla o m.eu. BARBORA š INDLOVá — VERONIkA ČURDOVá 195 3.1 ANO AČNÍ PROCES Ano ace žáko ského jazyka se ob ykle zakládá na ekons ukci p omlu y s uden a cílo ém jazyce s minimálními zásahy (Ellis, 1994, s. 54), edy jis ém smyslu na in e p e aci žáko a sdělení, k e á je o mulo ána z . cílo é hypo éze („ a - ge hypo hesis“, TH). Chybu, esp. odchylku od s anda du je pak možné ozpozna a ka ego izo a na základě ozdílu mezi žáko ským p oje em a ou o ekons u- o anou podobou, k e á je souladu s p a idly cílo ého jazyka, s o . i Hana a kol. (2013). P oces ano ace ko pusu Me lin je ozdělen do několika ází. V p ní řadě se p oje y ne odilých mlu čích analyzují a značkují na o ině o og a ické a g ama- ické, následně pak na o inách yšších (lexikologická o ina, o ina socioling i- s ických aspek ů a o ina koheze a kohe ence ex u).11 Dále jsou ex y ne odilých mlu čích pod obeny au oma ické lemma izaci a mo ologické i syn ak ické ano- aci.12 3.2 CÍLOVá HYPO ÉZA A CHYBOVá ANO ACE Jak jsme již zmínili, během ano ace da p ojek u Me lin o mulujeme ždy d ě cí- lo é hypo ézy.13 P ní cílo á hypo éza (TH1) je minimální ekons ukcí pů odního ex u a zniká sou islos i s op a ou o og a ických a g ama ických chyb. S o - nání zd ojo ého ex u s TH1 se od áží chybo é ano aci („e o anno a ion 1“, EA1) ím, že jsou konk é ním je ům přiřazo ány značky, jež ys ihují dané po ušení o - og a ických a g ama ických p a idel jazyka, en o yp ano ace se edy sous ředí na sp á nos jazyko ého yjádření. Chyby plynoucí z nesouladu se zásadami jazyka ý- kajícími se yšších o in, j. slo ní zásoby, koheze a kohe ence ex u či socioling- is ického a p agma ického aspek u, se ano ují ámci následné chybo é ano ace („e o anno a ion 2“, EA2), k e á zohledňuje d uhou cílo ou hypo ézu (TH2), jež je ý aznou in e p e ační ekons ukcí a akcen uje přiměřenos jazyko ého p oje u, blíže iz i Š indlo á a kol. (2014). Konk é ní příklad ozdílů mezi TH1/EA1 a TH2/EA2 je u eden abulce 4. Tabul- ko á o ma, yuží aná zejména pilo ních ázích ano ace, je založena na ozdělení žáko ského p oje u na jedno li é okeny (1 oken = 1 buňka) a na zp aco ání každého z okenů pos upně ámci šech ano ačních ú o ní. 11 Ta o manuální d oukolo á ano ace se p o ádí pomocí nás ojů MMAX2 a Falko Excel Addin MMAX2 ( iz h p://mmax2.ne ) a Falko Excel Addin ( iz h ps://www.linguis ik. hu-be lin.de/ins i u /p o essu en/ko puslinguis ik/mi a bei e -innen/ma c). 12 Au oma ická ano ace se ealizuje ámci modulá ní a chi ek u y UIMA, k e á umožňuje in eg aci řady nás ojů u čených p o zp aco ání při ozeného jazyka ( iz h p://uima. apache.o g). 13 V om o smě u je ano ační schéma ko pusu Me lin ýznamně inspi o áno podobou německého ko pusu FALKO ( iz Reznicek a kol., 2012). 196 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2 ok TH1 EA1 EA1 TH2 EA2 Tibo Tibo Tibo je je je z z z Mada sku Maďa ska O_G aph_ac _O G_Mo phol_ case_w ong Maďa ska a a a s uduje s uduje s uduje p aze P aze O_Capi P aze na na na ilozo ske ilozo ské O_G aph_ac _O ilozo ické V_semdeno _ wo d/ s_1 akul ě akul ě akul ě . . . abulka 4: Ukázka značko ání Manuální ano ace ko pusu Me lin je edy d ousložko á, zachycuje cha ak e po - cho é al e nace a zá o eň hie a chické s uk uře mapuje ling is icky klasi iko ané ysy žáko ského jazyka. Posloupnos ling is ické ano ace předs a uje značko ání na řech o inách: ymezení ka ego ie ( j. o og a ie, g ama ika, slo ní zásoba, kohe- ence/koheze, socioling is ická přiměřenos , p agma ika), ymezení ypu (např. chybná lexe jako subka ego ie u g ama iky) a něk e ých případech i pod obnější klasi ikace odchylky (např. od u ypu chybná lexe). S o . příklad 1. Příklad 1: Přepsaný žáko ský ex : Přiš i semes u budu psá diplomo ou p ace. Cílo á hypo éza s doplněním agů: Příš í (O_G aph_ac _O, O_G aph_ac _O) semes (G_Mo phol_case_w ong) budu psá diplomo ou p áci (G_Mo phol_case_w ong, O_G aph_ac _O). O_G aph_ac _O = o og a ie : g a ém : chybí diak i ika G_Mo phol_case_w ong = g ama ika : lexe : chyba pádu 4. PROBLÉMY ANOTACE V následujícím oddíle sh nujeme něk e é konk é ní p oblémy, na něž ano á oři čes- kého subko pusu na áželi.14 U edené příklady ymezují las ně ši ším poje í d a 14 Na ano aci české čás i ko pusu Me lin se p ní ázi (TH1) podílelo 8 ano á o ů, e d uhé ázi (TH2) 5 ano á o ů. Kon ola ano ace byla k omě jiného zajiš ěna aké za p é BARBORA š INDLOVá — VERONIkA ČURDOVá 197 ypy komplikací, esp. jejich ozlišo ání: jednak jde o je y sku ečně g ama icky a o - og a icky chybné, jednak o odchylky od úzu, k e é nejsou ag ama ické, ale p o odi- lého mlu čího nejsou daném kon ex u adek á ně o mulo ány. 4.1 PRAVIDLO MINIMáLNÍCH ZáSAHŮ DO Ex U Vzhledem k omu, že každé de ino ání aspek ů žáko ského jazyka jako chybných je ždy nu ně hypo e ické a čas o se nabízejí ůzné in e p e ace p oje u ne odi- lých mlu čích, a p o ože zá o eň další analýza žáko ského jazyka zá isí z elké čás i p á ě na é o in e p e aci, pla í při zp aco á ání žáko ských ex ů, že cí- lo á hypo éza je o mulo ána na základě přísně ymezených p a idel, z nichž zásadní je p a idlo minimálního zásahu do podoby zd ojo ého ex u (s o . Lüde- ling, 2008). Ano á oři jako odilí mlu čí in ui i ně nímají nedos a ky ex u, ob ížněji se šak olí cílo á hypo éza ako ého cha ak e u, aby splňo ala k i é ium minimálního zá- sahu. To se ukázalo při zpě né e izi cílo ých hypo éz během áze značko ání chyb. Nejčas ějšími p oblémo ými případy byla spojení, k e á mají odilí mlu čí běžném úzu. Ano á oři op a o ali jako o og a icky, esp. g ama icky chybné ako é případy, jež byly jis ém smyslu neob ykle (příznako ě) o mulo ány. Odlišná podoba ěch o ází není šak g ama icky nesp á ná, nýb ž spíše daném kon ex u ne ypická. P o o jsou o mulace oho o ypu (příklad 2) ponechány na TH1 beze změny a jejich e o mulace se obje uje až na TH2. Příklad 2: Vzala si s é oblíbenější bo ičky. Po řebuju ědě , kdy o začíná, abych mohl ědě , kdy mám odejí . Požada ek minimálního zásahu do ex u úzce sou isí s p a idlem, aby ano á o nedo- ozo al in enci au o a ex u, j. nesnažil se odhado a , co ch ěl ne odilý mlu čí říc . To šak může bý zhledem k ak u, že cílo á hypo éza je do jis é mí y ano á o skou in e p e ací, docela p oblema ické. V následujících příkladech si ukážeme ůzné ypy ýchozího s uden o a ex u, k e é mohou působi komplikace. 1. Sdělení je obsaho ě jasné (a g ama icky ko ek ní), zásah ano á o a není nu ný. Příklad 3: Myslíš, že budeš konči s az 5 hodin? 2. Sdělení je obsaho ě s ozumi elné, ale o málně nes anda dní, zásah ano á o a je nu ný. jedno ným konsenzem ano á o ů případě neshodných cílo ých hypo éz či ano ací u yb aného zo ku 10 ex ů, za d uhé d ojí ano ací dalších 10 ex ů, jež umožnila de ailní kon olu meziano á o ské shody (IAA). 198 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2 Příklad 4: Z ad íš šechny a hla ně Pe a. Ano á o pů odně o mulo al TH1 jako Pozd a uj šechny a hla ně Pe a. Re ize upřednos nila o mulaci s menším zásahem do o iginální podoby Zd a íš šechny a hla ně Pe a. 3. Zcela nes ozumi elné úseky, zásah ano á o a je spekulací. Příklad 5: Sle o ky? Na ho ané TH1 (Pošle o ky? / Pošleš o ky? / Šli o ky?) byly odmí nu y jako speku- la i ní, žádné řešení nelze hodno i jako uspokoji é. P o ako é nejasné případy je u čen ag p o neexis ující o mu. Když o jde, uby o ání bylo ajn. Ta o zdánli ě nekompliko aná ě a ( šechna slo a jsou s ozumi elná a p a opisně i g ama icky bezp oblémo á) je in e p e ačně nes ozumi elná. Ano á oři nedošli ke shodě ohledně TH1 (Když o šlo, uby o ání by bylo ajn / Když o jde, uby o ání by bylo ajn / Když o o jde, uby o ání bylo ajn.). V om o případě, kdy by o mulace cílo é hypo ézy byla podobně jako příkladu ýše pos a ena na spekula i ním y ozo ání in ence ne odilého mlu čího, ponechá áme řešení až na TH2. U edené příklady zas upují řadu ěch, u k e ých byla p o edena op a a pů odně o mulo ané TH1. I přes u o e izi musíme kons a o a , že ýsledek něk e ých případů je e značné míře in e p e ační. 4.2 CHYBY NA HRANICI OR OGRAFIE A GRAMA IkY Vzhledem k omu, že cílem TH1 je p o és ano aci šech chyb g ama ických a o o- g a ických, spek um uží aných značek bylo sku ečně ši oké. Ano ační schéma je elmi pod obně ozp aco ané, e lek uje elké množs í možných chyb a obsahuje řadu zo o ých příkladů oho, p o k e ou si uaci je hodná k e á značka. A šak jako každý uměle y ořený kons uk snažící se popsa jazyk ( om o případě ja- zyky ři) není ideální. V p ůběhu ano ace se obje ily případy, kdy bylo elmi ob- ížné konk é ní chybě adek á ní značku přiřadi , p o ože se chyba buď pohybo- ala na h anici d ou možných ling is ických domén, nebo s ála mimo šechny e schéma u zohledněné g ama ické ka ego ie. V ako ých případech bylo nu né po společné diskusi ano á o ů z oli co nejlepší řešení, esp. řešení s nej yšší shodou. To o řešení pak bylo zah nu o do ano ačního schéma u a apliko áno u šech ob- dobných je ů. Jedním z hla ních p oblémů bylo ozhodo ání, zda chybu konco ce ohebných slo ních d uhů znači jako chybu o og a ickou, nebo g ama ickou, esp. jakých případech p e e o a jaké řešení. Společné ano ační schéma požado alo, aby byla ja- kákoli chyba konco ce lek i ních jmen značko ána jako g ama ická. V případě čes- kého subko pusu se šak oz inula elkým množs ím eálného ma e iálu podložená