Jiří SUK, Veřejné záchodky ze zlata: konflikt mezi komunistickým utopismem a ekonomickou racionalitou v předsrpnovém Československu

182 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 že zjednodušuje homosociální azby.7 Výkladu by edy p ospělo di e enco anější po- je í hegemonní maskulini y s ejně jako zohlednění gende u jakož o elační ka ego ie. To se mohlo p oje o a e z aho ání se žen ůči mužům na on ě aočeká áním na ně kladených či přijímáním maskulinních zo ců ze s any žen působících pomoc- ných silách, jež unikly sys ema ické pozo nos i.8 Jak šak bylo zmíněno, Hu ečka s ůj ýklad jasně s uk u o al aomezil, nelze mu edy yčí a , že si něk e é z ýše zmíněných o ázek nepoložil. Každopádně p okázal, že mili á ní maskulini a byla dynamickým amnoho s e na ým p ocesem, k e ý nahlédnu p izma em gende u nabízí al e na i u ůči příběhům poli ických dějin. Vkon ex u české his o iog a ie se jedná odobře ypoin o aný počin, k e ý má elkou šanci— aké díky yuži í dnes olik populá ních ego-dokumen ů— zaujmou ilaic- kou eřejnos . Což by případě dnes olik čas é démonizace samo ného slo a gende bylo í ězs í s o na elné s í ězs ím e elké álce. Jan Ma eš Jiří SUK, Veřejné záchodky ze zla a: kon lik mezi komunis ickým u opismem aeko- nomickou acionali ou předs pno ém Českoslo ensku, P aha, P os o , 2016, 325 s., ISBN 978-80-7260-341-1 Ži o ní zkušenos i lidí žijících e s á ně socialis ické dik a uře byly ámo ány p a- idly ade iacemi hospodářského sys ému, k e ý sobě kombino al sociální expe- imen skon ex em po álečného ůs u. Ta o ambi alence přinášející neus álou po- řebu e o my yžado ala zno up omýšlení eo e ických základů komunis ického pans í y ářejíc ak pole p o speci ickou o mu expe ního ědění. V ecenzo ané knize se au o pokouší č enáři odhali ces u za náp a ou socialis ické ekonomiky na ú o ni in elek uálního koncep u. J. Suk je laické iodbo né eřejnos i znám jako bada el specializo aný na poli ické událos i same o é e oluce as ě českoslo enského disen u. Jis ý úk ok s anou ko ázce jedné o my expe ního ědění příběhu e o mního p ocesu šedesá ých le je ak p o něj s upem na poněkud nejis ou půdu dějin idejí. Zdánli ě nepa ný ozdíl mezi poli ickými ain elek uálními dějinami sobě o šem sk ý á mimo od- lišné me odologické přís upy aké jiné způsoby yp á ění, jež mohou přip a i pe né ch ilky izkušeným his o ikům. Knihu sže o ným náz em oří osm kapi ol, znichž se každá ěnuje jinému úhlu pohledu na ekonomické ědění. Vk á kém ú odu Suk pomě ně hu ně naznačuje, jakém p os o u bude sledo a příběh o mo ání ekonomie e o mního p ocesu. Aniž by s é bádání ymezil nějakou ezí či o ázkou, ámuje s é yp á ění pouká- záním na mode ní kořeny í y pok ok a o my poli ických ideologií. Sodkazem na Fe nanda B audela upozo ňuje na empo ali u jak u opického, ak odbo ného disku zu. Tím zasazuje ús řední éma s é knihy, českoslo enský pokus o e o mu 7 J.HUTEČKA, Mili á ní maskulini a jako koncep his o iog a ického bádání, s.39. 8 Tam éž, s.38. OPEN ACCESS OndřEJ TÁBORSKÝ 183 socialis ické ekonomie, do ši ších in elek uálních sou islos í. Jinak řečeno e o mní p oces p ažského ja a není p o Suka jen lokální událos í, ale článkem celko ém pří- běhu e opské mode ni y. Z oho o dů odu je aké p ní kapi ola knihy ěno ána zniku a oz íjení ma - xis ického poje í ekonomie. Č enáře má seznámi smyšlenko ými základy, na nichž s a ěli s é pokusy in elek uálo é oz íjející eo e ické koncep y hospodářs í ko- munis ických dik a u . Vkořenech ideo ého k asu 19. s ole í s ály edle poli ických událos í aké s uk u ální změny podobě indus ializace, u banizace a oz oje ědy. Jejich důsledky, edy znik řídního uspořádání a eřejné poli iky, y olaly po řebu eo e ického uchopení. Od polo iny s ole í se p o o začala ychle oz íje koncep ua- lizace uspořádání společnos i, če ně jejího hospodářského sys ému. Zcelého spek a mysli elů si zde Suk ybí á Ka la Ma xe aAlexand a Ge cena jako d a zájemné an- ipody socialis ických eo ií, aby č enáři hned ze začá ku ukázal na nesamozřejmos následujícího myšlenko ého ý oje. Podobně pasážích ěno aných již 20. s ole í olí opozi a na příkladech jednak leninismu, k e ý se později p osadil So ě ském s azu, jednak s ředoe opského aus oma xismu. Následný přechod ma xis ických ú ah ohospodářs í do p axe apliko ané no ě z ozené komunis ické dik a uře y- k esluje au o na souboji mezi S alinem ajeho p o i níky. Sodkazem na Leszka Kola- kowského aBe anda Russela se Suk kloní knázo u ozakódo anos i násilných změn samém začá ku komunis ického pans í. Vcelé kapi ole Suk inspi o án a cheolo- gickým přís upem ancouzského ilozo a Michela Foucaul a nač á á pomě ně č i- ým způsobem příběh z odu myšlenko ého sys ému ma xis ického poje í ekonomie. Opo ou je mu  om solidní přehled nejen ekonomické li e a uře, ale i p acích zdějin ědy či poli ologie. Výklad je nesen jak ozbo em klíčo ých p ací ekonomie, ak jedno li ých koncep ů ap oblémů. Následující pasáž předs a uje osudy českoslo enského hospodářs í le ech od úno a 1948 až do začá ku e o mních pokusů šedesá ých le . Mís ní ekonomika zaku- sila sedmnác ile ém období k omě šoko é dok íny s alinis ické ocelo é koncepce éž p ní pokus o e o mu. Z ušení souk omého podnikání ap e e o ání ěžkého p ůmyslu spojené smobilizací p aco ních sil dop o ázela změna expo ních p io i ze západních na ýchodní s á y. Tako á o es uk u alizace způsobila hospodářs í opako ané ýpadky, jež donu ily mocenský apa á kpokusu op ní náp a u. Jejímu zniku aselhání ěnuje Suk d uhou polo inu é o kapi oly. Následuje k á ká su ka ohla ní in elek uální h ězdě ekonomické e o my p ažského ja a, O u Šiko i. Suk ní naznačuje, že až do polo iny šedesá ých le se jeden zau o ů ekonomické e o my příliš nelišil od mnoha dalších s anických echnok a ů. P o ní publikace memo ující naučené s alinis ické zákony ý oje nah adily počá kem šedesá ých le ex y sodkazy kLenino i, jakož o ě ohodněj- šímu yklada eli Ma xe. Nicméně ep e s pno é událos i anásledný exil za šily Šiků pře od k i icky smýšlejícího ma xis u. Vcelé kapi ole Suk popisuje Šiků ma ný pokus ok ad a u u k uhu komunis ické ekonomie kombino ané s žními p a idly. Ješ ě k a ší než předchozí je kapi ola zaměřená na ungo ání, espek i e ins i- ucionalizaci ekonomie. Lé a e o mního p ocesu jsou známá éž jako doba pokusů odohnání ědomos ního de ici u. Vk á kém sledu ak byla přeložena nejenom díla Ondřej Tábo ský OPEN ACCESS 184 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 yb aných klasiků, ale o něž p áce mysli elů ak uálních endů. Rychlé oži ení myšlenko ého hu e ě šině humani ních disciplín přispělo kpoci u in elek uální ob ody, ačkoli přeložené ex y inadále p ocházely zna elnou ideo ou selekcí. Ten o ak pře á ajícího disciplinačního dohledu má č enáři připomenou kapi ola pá á, zaměřená na ak é y ekonomického disku zu jako cíle akcí S á ní bezpečnos i. Na příkladu sledo ání zah aničního ekonomického bada ele aněkolika hospodářských odbo níků, jejichž ka ié a se p o ínala se Šiko ou e o mou, se Suk pokouší ukáza , jak bylo ědecké poznání o li ňo áno násilnou po ahou komunis ické dik a u y. Na k á kých medailonech ses a ených na základě p amenů zA chi u bezpečnos ních složek o šem éž naznačuje, že ako é o počínání mnohdy nikam ne edlo či bylo plné ozpo ů. Všes é kapi ole se au o pouš í do analýzy komunis ického ekonomického disku- zu. Pos upně se okysličující myšlenko é p os ředí p ažského ja a se dos á alo zpo- d učí ideologické igidi y apod li em přiznání „ eálných“ p oblémů začalo hleda komp omis mezi u opickým dědic ím apo řebou ekonomické e o my. P o ní k ok předs a o alo popření s alinismu ná a em kleninismu jako pů odnější, kul em osobnos i nezkažené o my ma xismu. Souběžně p obíhající pos upná in elek uální ehabili ace žního mechanismu (in elek uální, neboť do p axe ne ešla) byla spíše ilus ací ná ůs u echnok a ismu u ažo ání českoslo enských ekonomů než y- ořením sys ema ické al e na i y ke kapi alismu. K omu os a ně ani sohledem na s pno ou okupaci anásledné emig ace nezbyl čas. Suk o šem sp á ně poznamená á, že za pomalým oz inu ím e o my s ál nejen ak uální poli ický ý oj, ale o něž ne o nomě ná o ma komunikace. Vkapi ole sedmé se p o o ěnuje analýze způsobů komunikace odbo níků smocenským apa á- em. Na pomoc si k omu be e komunikační eo ii česko-b azilského ilozo a Viléma Flusse a, jenž ozlišil s uk u ální odchylky e o mách s anické, odbo né amas- mediální komunikace. Za ímco p ní cha ak e izuje py amidální disku z, k e ý je hie a chický auza řenější, p o ědu je ypický s omo ý disku z, k e ý je ipřes s oji hie a chičnos íce dialogický. Vp ůběhu celé kapi oly Suk dokazuje, že p á ě igidi a s anického apa á u neschopného ys oupi ze zaje ých kolejí las ního un- go ání ob ušo ala h any e o my na olik, až y ořila po enciál k ě ší adikali ě ekonomických e o má o ů. V cholná ys oupení jejich p oponen ů čele spů odně ne ý azným Šikem ak byla e ýsledku op oš ěna od donedá na po inného ža gonu nedá ných le , byť nedokázala opus i ma xis ické h anice s ého myšlení. Poslední kapi olu ěnuje Suk epilogu ekonomické e o my podobě jejího denun- co ání no malizačním apa á em. Hla ním cílem kampaňo i ého ú oku se s ala její nega i ní de inice e o mě z .šiko š iny, yk eslo ané jako pokus onas olení kapi- alismu. Suk zde o šem opakuje s á předchozí zjiš ění, že oněčem ako ém nemohla bý řeč zhledem kse alému lpění na ma xis ické po aze ekonomického u ažo ání asnaze oočis u pos s alinského myšlení odkazy kLenino i. Že se ak dělo změněnou o mou a gumen ace, k e á íce zá isela na ak ickém zdů odňo ání ao e řenější diskusi, byl podle něj en nejzásadnější ozdíl. Vpomě ně ozsáhlém zá ě u nas iňuje au o pa adoxní si uaci, kdy se e o mní ekonomický disku z s al cílem důkladného p onásledo ání, za ímco budoucí hla ní h obař celého hospodářského apo ažmo ipoli ického pans í komunis ické dik a- OPEN ACCESS OndřEJ TÁBORSKÝ 185 u y, ok uh ekonomů okolo seminářů Václa a Klause, byl ela i ně poklidu ole- o án. Vú odu é o ecenze jsem naznačil, že změna zaměření může izkušenému his- o iko i přinés značné ob íže, jak me odologické, ak podobě odlišného způsobu psaní. Oba y o ak o y se no é knize Jiřího Suka bohužel ci elně p oje ují, ob- z láš ě s o náme-li ji se zah aničními p acemi na podobné éma, jež o šem au o e s ém ex u kupodi u nap os o opomenul.9 Vnásledujících ods a cích bych ád zmínil něk e é nedos a ky, k e é a o p áce ykazuje. Za nejp oblema ič ější po ažuji koncep uální nedo aženos celé p áce. Výklad celé knihy je založen na objasnění myšlenko é p oměny předs a i elů ekonomické e o my. Nicméně Suko o poje í ekonomie jako s é y, kde se odeh á á s ře o e o mu komunis ického sys ému, je z eduko áno na úzký p uh eo e ické ědy ajejích před- ních ak é ů. Suk na íc e s ém ýkladu pos upuje poněkud neo ganicky, když č e- náři sice s učně oznámí ná ůs poč u ekonomů cen álních úřadech a yjmenuje překlado ou li e a u u, ale jakoukoli snahu oos ě lení ungo ání ekonomie jako disku zi ního pole se s ými p a idly a ýjimkami bychom knize hledali ma ně. Tím, že nede inuje, kdo je o ekonom, jaké bylo pole ýzkumu ajaká byla zájemná in e dependence smocenským apa á em, nezjis í č enář, p oč las ně bylo Šiko o ě- dění ap osazení se možné. Při om oblas ekonomického disku zu byla  é o době již značně ši oká, sahala od s a is iky asociologie až po diskuze oza edení souk omého podnikání. Podobně Suk sice sp á ně ú odu ozebí á hla ní ka ego ie, od k e ých se od íjel příběh myšlenko ého ý oje komunis ického pans í, a šak ne šímá si pozdější odlišné ezonance. Jak o šem upozo nili něk eří zah aniční his o ici, každá země měla s é myšlenko é adice, k e é in iko aly disku z ipojmo ý apa á jis ým za ížením. Ame ický his o ik Jona han Za lin ak o poukázal na adiční an ipa ii kpenězům uněmeckých ma xis ických ekonomů, za ímco podobný odpo nebyl pří- liš ob yklý p os ředí polském.10 S ejně ak se kniha ne ěnuje ši šímu zkoumání s a egií yjedná ání expe ů smocenským apa á em. Au o zmiňuje pomě ně s učně Šiko u eřejnou popula i u aspomocí Flusse o y komunikační eo ie se pokusí ios ě li odlišné o my komu- nikace, u oho šak končí a ěnuje se jen snaze odokázání myšlenko ých omezení. Neklade si ak o ázku, p oč ajak se odeh ál onen pře od ekonomů z ole společnos i esměs neznámých echnických úředníků do pozice eřejného expe a, jenž s ým li em konku uje poli ikům e ýkladu s ě a as ano i ele smyslu. Tako ý o de ici koncep ualizaci ynikne íce, když jej s o náme snedá no y- danou dize ací Michaela Voříška, k e á se ěnuje podobnému, byť ne ak li nému expe nímu ědění, sociologii. Ten si e s é p áci, e k e é dá á českou sociologii do e opského kon ex u, kupříkladu šiml, že doba její ins i ucionalizace šedesá ých le ech nebyla až zas ak pozdní, neboť mnoha ohledech odpo ídala ý oji jiných 9 Za šechny Jona han R.ZATLIN, The Cu ency o Socialism: Money and Poli ical Cul u e in Eas Ge many, Camb idge Uni e si y P ess 2007; Ma k LANDSMAN, Dic a o ship and Demand: he Poli ics o Consume ism in Eas Ge many, Camb idge 2005; Pe e C.CALDWELL, Dic a- o ship, S a e Planning, and Social heo y in he Ge man Democ a ic Republic, Camb idge 2006. 10 J.R. ZATLIN, The Cu ency o Socialism, s.14–15. OPEN ACCESS 186 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 s á ech.11 Současně upozo ňuje na igidi u akademického ži o a, omezený h p áce, ale éž poli icko-ideologické záb any. K omě s uk u álního ymezení si na íc šímá o em s a egií legi imizujících nebo ozšiřujících pole ýzkumu. Vkon as u k a- ko ému o přís upu se Suk nesnaží ymezi ekonomii jako speci ické pole s las ními p a idly, čímž mu o šem unikají subdisciplíny, na k e ých se obo o ý disku z aké oz íjel aposou al, jako byla pomě ně důleži á o ázka ma ke ingu, eklamy nebo p oblema ika spo řebi els í. Če pa zde při om mohl již zp ních s udií na a o éma a.12 Koncep uální ozd ojenos i odpo ídá o něž zna elná ahis o ičnos nebo lépe řečeno chybějící hlubší kon ex uálnos . Příběh knihy je sice yp á ěn ch onolo- gickém pořadí, ale li y his o ického ý oje jsou buď jen ok ajo ě s učně zmíněny, nebo o nou ynechány. Českoslo enská společnos při om po álečných pě ad a- ce i le ech podobně jako os a ní, ať už západní či ýchodní ná ody, p ocházela ci el- ným pře odem oblas i ži o ního s ylu, medializace asociálního oz s ení. Ty o zlomy zcela logicky edly kpo řebě no ých pojmů akoncepcí. Při om na neschop- nos komunis ických mocenských apa á ů pochopi en o myšlenko ý zlom y o- laný p oměnou sociální p axe již upozo nili něk eří zah aniční bada elé. Ame ický his o ik Ma k Landsman ak o upozo ňuje na koncep uální zaos á ání ýchodoně- meckého s anického disku zu daného pře á ající his o ickou pamě í na sociální ne o nos . Vp ním dese ile í exis ence Německé demok a ické epubliky se o- iž Sjednocená socialis ická s ana Německa snažila nap a i minulé kři dy ap o no é sociální enomény neměla p os ě pojmo ou amyšlenko ou ýba u.13 Os a ně samo ná ekonomie jako obo p ocházela po álečném období bouřli ým k an i a- i ním ik ali a i ním ý ojem. Suk sice s učně zmíní ná ůs poč u ekonomů ap a- co išť, yjmenuje pá překladů, ale příliš se ne ěnuje p oměně p axe samo ného obo u. Příběh společnos i je os a ně Suko ě knize eduko án na ces u neus álého úpadku započa ého úno o ými událos mi. Zcela logicky ak Suk yp á ění osudů ekonomie omezuje na neus álou náp a u k izo ého s a u či pokusu oná a do o - no ážné podoby před úno em. Obz láš ě za ážející u ako é o p áce je o šem nulo á pozo nos ý oji okol- ních s á ech. K ůli chybějícímu s o nání se p o o č enář nedoz í, že jedním zdů odů echnologického zaos á ání byl chybějící echnologický ain es iční ans e jako ná- sledek odmí nu í Ma shallo a plánu.14 Podobně chybí alespoň le má zmínka okon- 11 Michael VOŘÍŠEK, The Re o m Gene a ion: 1960s Czechoslo ak Sociology om aCompa a i e Pe spec i e, P ague 2012, s.22–24. 12 Ma in FRANC— Jiří KNAPÍK, Volný čas 1957–1967: dobo é diskuse a ymezení, Ději- ny— eo ie— k i ika 9, 2012, č.1, s.33–68; Pa ick H.PATTERSON, The Bad Science and he Black A s: The Recep ion o Ma ke ing in Socialis Eu ope, in: Ha mu Be gho — Philip Sc an on— Uwe Spieke mann (edd.), The Rise o Ma ke ing and Ma ke Resea ch, s.277–281. 13 M.LANDSMAN, Dic a o ship and Demand, s.50–51. 14 Nu no doda , že podle nedá ných s udií německých his o iků nebyl Ma shallů plán aame ikanizace západoněmeckého hospodářs í jedinou příčinou po álečného „Wi - scha swunde “ Německa, ale za jeho úspěchem s ojí íce o ak o ů. Viz Axel SCHILDT— OPEN ACCESS OndřEJ TÁBORSKÝ 187 ex u s udené álky například podobě hospodářských emba g, k e á nepos ihla jen su o iny, ale éž s é u pa en ů. Ta o okolnos ý azně o li ňo ala hospodářskou poli iku, již ak dos u ězněnou myšlence au a kie, ana ni na ázané ekonomické u ažo ání. Chybí éž odkaz k ý oji okolních s á ech socialis ického bloku, přičemž íme, že českoslo enské ekonomické e o my se p olínaly apříleži os ně inspi o aly ýchodoněmeckými apolskými pokusy.15 To o opomenu í se ak p omí á do Suko y schopnos i e lexe českoslo enské speci ičnos i. S ačí jmeno a o ázky, jakou byla jiná ú o eň d užs e nic í nebo zacho ání o em souk omého podnikání okolních s á ech— op o i jeho maximálnímu po lačení Českoslo ensku. Bez jejich analýzy nelze ykláda pokus o e o mu šedesá ých le , kde o ázka zno uza edení podnikání a ůbec deba a osocialis ickém podniku h ála zna elnou oli. Opomenu ím ý oje okolních s á ech au o jen posiluje již zmiňo anou his o ickou neuko enos s ého ýkladu. Jeho poje í ekonomického ědění komunis ické dik a u y je ím o značně esencialis ické, neboť nahlíží na jeho ob íže jako na gene icky zakódo ané už od sa- mo ného počá ku. S ím sou isí iau o ů ci elný o ali a is ický edukcionismus p oje ující se po- hledu na komunis ickou dik a u u jako na bipolá ní kon lik ní společens í lád- noucích ao ládaných. Za ímco eřejnos se jeho příběhu ne ysky uje, espek i e se sk ý á za acionálními objek i ními ob ížemi, mocenský apa á je opako aně y- k eslo án jako šeo ládající „ ežim“, jehož ak éři jako by žili mimo společnos aměl násilí zakódo ané e s ém ideologickém s ě ě.16 Když se ak na scénu příběhu eko- nomické e o my dos a í s anič í předs a i elé, jednají dle předem daných ideolo- gických zo ců.17 Tako ý o in e p e ační ámec o něž nucuje č enáři předs a u jednoznačného pochybení na s aně „ ežimu“, čímž opomíjí kon ex s udené álky, p oje ující se například podobě zmiňo aných su o ino ých, echnologických ikul- u ních emba g. Au o má jis ě na o o ýchodisko p á o, jen by bylo hodnější odha- li je č enáři hned ú odu. Nelze se aké nezas a i nad au o o ým způsobem p áce. Celá kniha je přeplněna ci á y, jež bohužel až příliš zře elně odhalují Suko u koncep uální nejis o u. V om o ohledu je z lášť do očí bijící au o o a dů ě a e zpomínky aanalýzy samo ných ak é ů e o mního p ocesu, k e é be e jako au o i y, aniž by je nějak zpochybnil či p oblema izo al. Sám při om neposky uje žádná alespoň základní empi ická da a. A nold SYWOTEK (edd.), Mode nisie ung im Wiede au bau: die wes deu sche Gesellscha de 50e Jah e: S udienausgabe, Bonn 1998. 15 S o .Ch is oph BOYER, Sozialis ische Sozialpoli ik und Gesellscha s e o m in den sechzi- ge Jah en: DDR und ČSSR im Ve gleich, in: Heinz-Ge ha d Haup — Jö g Requa e— Ma ia Köhle -Bau (edd.), Au b uch in die Zukun . Die 1960e Jah e zwischen Planungseupho- ie und kul u ellem Wandel. DDR, ČSSR und Bundes epublik Deu schland im Ve gleich, Velb ück 2004, s.249–265. 16 Us álená ě ná spojení „ ežim si y ářel“, „ ežim yžado al“, „ ežim musel eago a “, „ e- žim (si) plně přiznal po oce 1968…“ ap. 17 Vedle něk e ých klišé („čekis ická os aži os “) se bohužel ysky ují ipochybná zení jako ě a: „Vys řízli ění muselo přijí , neboť ,ekonomika je nemilos dná‘, jak ěděli k i ic- ky u ažující ekonomo é izd a ý selský ozum.“ S.188. OPEN ACCESS 188 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017 Přemí a ci ací y áří na íc dojem men o o ání asnižuje č enářskou při ažli os , k e ou ješ ě snižují hodno o ě in iko ané ě y. Suk jakoby č enáři po řebo al nu i s ůj pohled na komunis ickou dik a u u. Snad ip o o je celá kniha psána oznamo a- cím s ylem p ak icky bez o ázek, k e é by č enáře s imulo aly kdalšímu u ažo ání. Tako á o o ma je možná hodná k yp á ění příběhu poli ického s ře u, bohužel se nehodí kanalýze p oměny myšlení. To mě ede kú aze, zda au o knize las ně odpo ídá na nějakou ši ší o ázku. Vzhledem k omu, že si sám žádnou ak icky neklade, je možné oní u ažo a za něj. Jaký byl dů od po řeby expe ního ědění ap oč získali ekonomo é ako ý symbo- lický kapi ál, že s ým disku zem oh ožo ali pans í komunis ické s any? Byl ě ší li ekonomů dán ůs em jejich poč u ap o esionalizací nebo jen ús upem u opic- kých předs a ? S ačí připomenou , že mezi Rozsypalo ou aŠiko ou e o mou uply- nulo zh uba sedm až dese le , ale ole ekonomů se měnila, což mohlo bý dáno spíše li em založení Vysoké školy ekonomické padesá ých le ech než jen ideologickou oble ou. S ejně ak se můžeme p á , do jaké mí y se jednalo ogene ační odpo , neboli kdo las ně zcelé ekonomické obce o mo al e o mní disku z? Kupříkladu Michael Voříšek ukazuje, že případě sociologie se jednalo nadpolo iční ě šině oskupinu jedinců na ozených e d acá ých le ech apods upujících k ali ikaci po álečném období.18 Suk sice popisuje des alinizaci uŠika a ěnuje se s učně osudům něk e ých s a ších ekonomů, ale s uk u ální ob az nám neposky ne. Podobně bychom se mohli p á , zda ekonomie nebyla jedním zpolí, e k e ém se mohl ealizo a maskulinní po- enciál po lačený zes á něním podnikání. Vekonomickém disku zu se o iž na ozdíl řeba od sociologického či uměleckého p ak icky až na ýjimky ne ysky o aly ženy. Jiřímu Suko i nelze upří od ahu, sjakou se pus il do é o č enářsky ne z o na při ažli é oblas i his o ie. Bohužel bez se řenějšího koncep uálního uchopení asys- ema ické analýzy končí jeho pokus na půli ces y. Výsledkem je, že za ímco knihy J.Za lina, M.Landsmana či P.Caldwella se č ou jako ascinující příběh selhání kon- k é ní e ze e opské mode ni y, akniha M.Voříška jako pomě ně hu ná explikace jedné o my ědění, ak Suko y Veřejné záchodky nic podobného nenabízí. Mnohem spíše jde osh nu í známého příběhu e o my sobčasným zajíma ým pos řehem. Ondřej Tábo ský Tomáš ČERNUŠÁK akol., Papežs í ačeské země  isícile ých dějinách, P aha, Acade- mia, 2017, 450 s., ISBN:978-80-200-2638-5 Vz ahy sřímskoka olickou cí k í oří p o české země, ať už byly samos a ným poli- ickým ú a em nebo součás í ě šího s á ního celku, po íce než isíc le jednu znej- palči ějších o ázek, k e á se dodnes do ýká ozmani ých oblas í ži o a. I E opě 21.s ole í, kde h aje nábožens í zdánli ě epizodní oli na pozadí demog a ické k ize, 18 Voříšek o něž p o ádí zajíma ou kompa aci českých apolských eli sociologického p o- ozu, při níž zjis il ela i ně nízký ěk up ně zmíněné. Něco ako ého šak Suk č enáři s é knihy bohužel neposky uje. Viz M.VOŘÍŠEK, The Re o m Gene a ion, s.281–289. OPEN ACCESS